Nová studie ukázala, co udělá o hodinu kratší spánek. Změna přišla už za šest týdnů

O tom, že málo spánku zdraví nesvědčí, slyšel asi každý. Většina dosavadních experimentů ale zkoumala poměrně extrémní situace – například lidi, kterým vědci dovolili spát jen čtyři nebo pět hodin. To je něco jiného než běžný pracovní týden, kdy člověk místo půlnoci zhasne třeba až po jedné.

O hodinu a čtvrt méně každou noc

Výzkumníci spojili výsledky dvou randomizovaných studií, kterých se dohromady zúčastnilo 95 dospělých. Všichni běžně spali alespoň sedm hodin za noc a patřili mezi lidi se zvýšeným rizikem kardiometabolických onemocnění.

Experiment přitom probíhal způsobem, který se běžnému životu podobal víc než klasická noc ve spánkové laboratoři.

Ve skutečnosti tak během druhé fáze naspali v průměru o 78,4 minuty za noc méně. Spánek i pohyb výzkumníci sledovali pomocí zařízení nošeného na zápěstí. Zároveň měřili hmotnost, obvod pasu, složení těla a hladiny hormonů souvisejících s regulací hladu.

Výsledek byl překvapivě rychlý. Po šesti týdnech kratšího spánku byla hmotnost účastníků v průměru o 0,45 kilogramu vyšší než během období, kdy spali dostatečně. Obvod pasu se zvětšil v průměru o 0,52 centimetru a celkový objem těla o 0,56 litru.

Půl kila samo o sobě nemusí působit nijak dramaticky. První autor studie Faris Zuraikat ale upozorňuje, že změna nastala během pouhých šesti týdnů a při takovém množství spánku, které není v běžném životě nijak neobvyklé. „Naše studie byla navržena tak, aby napodobovala spánkové návyky, které řada dospělých zažívá chronicky,“ vysvětluje.

Autoři proto upozorňují, že spánek může být jedním z přehlížených faktorů, které se podílejí na nenápadném přibírání během dospělosti.

Nešlo přitom jen o logický důsledek toho, že když je člověk déle vzhůru, má také více času sedět. Výzkumníci tuto skutečnost ve výpočtech zohlednili. „I poté, co jsme vzali v úvahu delší dobu bdění, byli účastníci při kratším spánku méně aktivní,“ uvedl Zuraikat.

Studie ale současně nezjistila významnou změnu v množství středně intenzivního a intenzivního pohybu ani v celkovém denním energetickém výdeji. A právě tady začíná být příběh zajímavý.

Nejde jen o to, že jsme příliš unavení na pohyb

Pokud lidé nevydávali výrazně méně energie, odkud se vyšší hmotnost vzala? Samotná nová studie na tuto otázku definitivní odpověď nedává. Nezaznamenávala totiž přesně všechno, co účastníci během dne snědli. Výzkumníci však sledovali hormony související s regulací chuti k jídlu. Při kratším spánku se zvýšila hladina leptinu, zatímco významné změny ghrelinu nebo GLP-1 nezaznamenali.

Podle Davida Creela, fyziologa z Cleveland Clinic, výsledky společně s nezměněným energetickým výdejem naznačují, že svou roli mohl sehrát vyšší energetický příjem. Hubnutí při velmi špatném spánku podle něj může připomínat „nošení vody v děravém kbelíku“.

Účastníci začali spát přibližně o 1,2 hodiny déle a jejich energetický příjem se oproti kontrolní skupině snížil v průměru asi o 270 kilokalorií denně. Přitom nedostali žádný jídelníček ani pokyn, aby začali více cvičit.

Spánek tak pravděpodobně není jen pasivní doba, kdy tělo odpočívá. Může ovlivňovat chuť k jídlu, rozhodování o jídle, metabolismus i to, kolik energie máme následující den na běžný pohyb.

Neznamená to, že po šesti týdnech přibereme půl kila tuku

Právě tady je ale nutné výsledky nové studie nepřehánět. Výzkumníci sice zaznamenali vyšší hmotnost, obvod pasu a celkový objem těla, nezjistili však statisticky významný nárůst množství celkového, podkožního ani viscerálního tuku. Nezměnilo se významně ani množství svalové hmoty.

Jedním z vysvětlení může být jednoduše to, že šest týdnů je na spolehlivé zachycení změn tělesného složení příliš krátká doba. Sami autoři to uvádějí jako jeden z limitů práce.

Výzkum měl navíc pouze 95 účastníků a všichni patřili do skupiny se zvýšeným kardiometabolickým rizikem. Nelze proto automaticky tvrdit, že u každého zdravého člověka povede hodina a čtvrt spánku méně k přesně stejnému výsledku. Půl kilogramu také není univerzální „cena“, kterou tělo zaplatí za šest týdnů ponocování.

Podle Katherine Malcolm, lékařky specializující se na spánkovou medicínu na University of California v San Franciscu, je přesto studie důležitá právě tím, že zkoumá mnohem realističtější nedostatek spánku než předchozí experimenty. Výzkum podle ní pomáhá zaplnit mezeru mezi laboratorními experimenty a tím, co lidé skutečně dělají doma.

To samozřejmě neznamená, že můžeme zdravou stravu nebo pohyb nahradit osmi hodinami v posteli. Spíš se ukazuje, že spánek tvoří třetí část skládačky, na kterou se při snaze o zdravou váhu často zapomíná.

A možná je právě proto užitečné podívat se večer na hodiny ještě před tím, než pustíme další díl seriálu. Jedna pozdní noc nic zásadního nezmění. Když se ale z hodiny ukrojené ze spánku stane každodenní zvyk, tělo si toho podle nové studie všimnout může.

VIDEO: Alzheimer může být „utajený“ až 15 let. Lékař popisuje, jak ho poznat hned v počátku

Zdroj: PubMed, Columbia University, JAMA International Medicine, Health