Ničí zelenina a sója štítnou žlázu? Horší jsou léky
Na štítnou žázu působí antibiotika, léky proti bolesti a psychofarmaka víc, než "strumigeny" v zelenině
Strumigeny - látky, narušující štítnou žlázu - se pro některé "odborníky" staly novým hitem ve strašení lidí. Jaká je pravda? Podívejte se, co si o tom myslí známý slovenský lékař MUDr. Igor Bukovský.
Léta slyšíme o tom, že zelí, květák, brokolice a sója číhají nepřetržitě na každou štítnou žlázu, která jim přijde do rány a potom ji zasypou palbou svých "strumigenů" až do doby, než tomu nešťastníkovi, jenž se ještě odvážil jíst tyto potraviny, na krku nenaroste boule zvaná struma.
Komu hrozí nedostatek jódu?
V přímém přenosu jsem byl jednou dokonce svědkem toho, jak jistá paní inspektorka školního stravování při zjištění, že děti v mateřské školce mají na jídelním lístku během jednoho týdne (považte!) jednou misku zelného salátu a jednou plněné zelí (= 1 zelný list), málem zkolabovala. Očividně z představy, že už na konci týdne bude mít přinejmenším každé druhé dítě strumu jako, jako... jako zelí!
Doporučujeme: Otrava jódem z potravin: Hrozí i nám?
Když se v 50. letech minulého století pustili vědci do bádání, zda košťálová zelenina obsahuje něco, co by mohlo narušovat tvorbu hormonů štítné žlázy, nemohli tušit, že dokonce ještě dnes budou mít tak horlivé zástupy těch, kteří je opakují. Tento mýtus o "strumigenech" jsem prozkoumal a řeknu vám, co přineslo 60 let výzkumu na toto téma.
Strumigeny jsou látky nebo jiné faktory schopné vyvolat zvětšení štítné žlázy - strumu. Struma je projevem poruchy funkce štítné žlázy a jak už víme, nejčastěji je to hypotyreóza - snížení. Nejsilnějším známým strumigenem je deficit jódu, ale ten se v našich podmínkách vyskytuje poměrně zřídka, protože kromě velké spotřeby kravského mléka (= hodně jodu) máme též jodizovanou sůl.
Spěte a čtěte
Nedostatek selenu a spánku jsou silným spouštěčem strumy (hlavně tehdy, má-li vaše tělo hraniční zásoby jodu) - a obojí se u nás vyskytuje až příliš často! Zjišťujeme ho minimálně u 70 % našich klientek. Deficit selenu může spustit vývoj strumy bez ohledu na příjem košťálové zeleniny nebo sóji - a to je podle mě mnohem častější důvod vzniku strumy než konzumace "strumigenových potravin".
Strumigenní látky však obsahují některé léky - např. mnohá antibiotika, psychofarmaka, nesteroidní protizánětlivé léky (tj. léky proti bolesti) apod. Proto čtěte příbalové letáky všech léků, které se chystáte užívat, zejména pokud se léčíte na nějakou poruchu štítné žlázy.
Ke strumigenům patří též dusičnany, jodičnany, sulfonamidy, některé pesticidy, insekticidy a mnohé jiné látky. Celá chemie ve štítné žláze je velmi složitá a zelí je pouhý zlomek této složitosti.
Strumigeny jsou jinde
Nazývat látky z brokolice, zelí nebo sóji "strumigeny" je velmi zavádějící - vzniká totiž dojem, že konzumace těchto potravin vyvolá strumu u každého, kdo si je troufne vložit do úst. Pravda je taková, že pro většinu lidí jsou tyto potraviny bezpečné a mnohými způsoby dokonce podporují zdraví. Například chrání před rakovinou štítné žlázy!
Košťálová zelenina: Pokud si neléčíte štítnou žlázu, klidně ji jezte i denně nebo aspoň párkrát za týden (je zřejmé, že se tu bavíme o běžných lidských, nikoliv o sloních dávkách, že? lidská dávka = 1 šálek). Jestliže si štítnou žlázu léčíte, můžete jíst košťálovou zeleninu také, ale nejezte jí více než 100 g denně a jezte ji vařenou. Zároveň dbejte o dostatečný příjem jodu, selenu a vitamínu D.
Náš tip: Štítná žláza způsobí i deprese, říká endokrinoložka
Sója: pro zdravé lidi je zcela bezpečné v dávce až do zhruba 350 g tofu denně. Pokud se léčíte se štítnou žlázou, můžete jíst sóju a sójové výrobky (kromě "sójového masa") do 100 g za den, ale nejezte je denně. Po užití léku na štítnou žlázu nekonzumujte sójové výrobky nejméně 3 hodiny (takže sójový jogurt/mléko k snídani asi ne). Zároveň dbejte o dostatečný příjem jódu, selenu a vitamínu D.
Zelenina ani sója neublíží, naopak!
Shrnu to takhle: Strumigeny v potravinách jako zelí, brokolice, kedlubna či sója jsou ve skutečnosti velmi užitečné a zdraví podporující látky. V případě nepříznivé shody okolností mohou u některých lidí vyvolat problém. Je to přesně to samé, jako například s vodou: je pro život nezbytná, ale pasažéři na Titaniku to viděli asi jinak.
Další důkladně rozebrané mýty a zdravotní strašáky naleznete v nové knize doktora Bukovského Návod na přežití pro ženu, která navazuje na veleúspěšné tituly Návod na přežití pro muže nebo Hubnutí bez blbnutí. Vtipně, a pokorně a s úctou k zdravému rozumu vás inspiruje k pozitivním životním změnám.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Basedowova nemoc: Jak se s ní poprala Lucie Bílá
Jídla proti kráse: Po čem budeme vypadat starší?
Dana měla shořet zaživa. Přežila a porazila i rakovinu
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
