Nenápadná chyba v koupelně nahrává bakteriím. Většina lidí takto skladuje zubní kartáček každý den

V lidských ústech se běžně nachází více než 700 druhů bakterií. Právě s nimi přichází zubní kartáček denně do přímého kontaktu. „Kartáček je pomůcka, která přichází každý den do kontaktu s bakteriemi v ústní dutině. Pokud je navíc uložen ve vlhkém prostředí nebo se používá příliš dlouho, vytvářejí se na něm podmínky pro množení mikroorganismů. To sice u zdravého člověka většinou nepředstavuje zásadní riziko, rozhodně to ale není ideální z hlediska ústní hygieny,“ řekl Jakub Hladík, zubní lékař a člen České stomatologické komory.

„Pokud člověk při čištění příliš tlačí nebo používá tvrdší kartáček, dochází k rychlejšímu opotřebení štětin. Jakmile se začnou rozbíhat do stran, kartáček ztrácí schopnost účinně odstraňovat zubní plak a zároveň může být méně šetrný k dásním. Pozornost je třeba věnovat dětským kartáčkům, které bývají opotřebené výrazně rychleji,“ upozornil stomatolog.

Mezizubní kartáček má kratší životnost

Běžný kartáček vyčistí přibližně 60 procent plochy zubů, a bez pravidelného používání mezizubních kartáčků nebo dentální nitě zůstává na zubech významná část plaku. Na rozdíl od klasického zubního kartáčku mají mezizubní kartáčky výrazně kratší životnost.

„Při každodenním používání je vhodné vyměnit mezizubní kartáček zhruba po jednom až dvou týdnech, případně dříve, pokud jsou štětinky roztřepené, ohnuté nebo se poškodí drátek. Opotřebený mezizubní kartáček už nedokáže účinně odstranit zubní plak z mezizubních prostor a při používání může být méně šetrný k dásním. Pravidelná výměna je proto stejně důležitá jako správná velikost kartáčku a jeho každodenní používání. Zubní nit je pak určena výhradně k jednorázovému použití. Opakované používání stejného kusu dentální nitě není hygienické – na vlákně ulpívají bakterie, zbytky plaku i potravy a nit navíc ztrácí pevnost, takže může poškodit dásně nebo se snadněji přetrhnout,“ vysvětlila dentální hygienistka Kristýna Vomelová.

„Největším problémem je dlouhodobá vlhkost. Kartáček by měl stát svisle hlavicí vzhůru a neměl by být trvale uzavřený v plastovém cestovním pouzdře. Častou chybou je také nasazování plastové krytky na hlavici kartáčku – mnoho lidí se domnívá, že ji tím chrání před nečistotami. Pokud je ale kartáček uzavřený ještě vlhký, zpomaluje se vysychání štětin a vznikají podmínky, které mohou podporovat množení bakterií. Doma je proto lepší nechat kartáček volně uschnout na vzduchu. Pokud používá jeden držák více členů domácnosti, neměly by se hlavice kartáčků vzájemně dotýkat,“ doporučila hygienistka.

Dezinfekce není běžně potřeba

Na trhu se objevují UV sterilizátory nebo dezinfekční přípravky určené pro zubní kartáčky. Podle odborníků však nejsou nezbytné. „Mnohem důležitější než různé dezinfekční pomůcky je pravidelná výměna kartáčku, správná technika čištění a jeho vhodné skladování. Pokud lidé tato jednoduchá pravidla dodržují, není důvod investovat do speciálních sterilizačních zařízení a přípravků,“ říká Hladík.

Po nemoci patří kartáček do koše

Na výměnu kartáčku by lidé neměli zapomínat ani po infekčních onemocněních. „Po prodělané angíně, chřipce, covidu nebo jiném infekčním onemocnění doporučujeme kartáček vyměnit. Stejně tak je vhodné pořídit nový kartáček po léčbě některých infekcí v dutině ústní. Jde o jednoduché preventivní opatření, které stojí jen několik desítek korun,“ uzavřel stomatolog.

VIDEO: Budoucnost dentální hygieny? Kartáček čistí všechny zuby za 10 sekund

Zdroj: autorský text, The Clinic