reklama

Hubnutí zajistí zdravá strava? Nemusí to platit, škody může napáchat skrytá alergie

Shazování nadbytečných kil je běh na dlouho trať, kromě pohybu a pravidelnosti zahrnuje také vyvážený jídelníček s vhodnou stravou. I ta však může být důvodem, proč se vaše váha ani zdravotní stav nelepší. Intolerancí či alergií na potraviny dnes trpí podle odhadů zdravotníků až 45 procent obyvatel Česka. Výskyt potravinových alergií přitom podle některých odborníků v posledních letech roste.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

"Při potravinové alergii, o které nevíme nebo kterou ignorujeme, a tak alergizující potraviny dlouhodobě konzumujeme, zvyšuje alergen riziko vzniku zánětu v těle. Při zánětu je potom vyšší tendence přibývat na váze. Následný nadbytek tukové tkáně sám o sobě zhoršuje zánětlivost v těle a máme zde začarovaný kruh navzájem se podporujících potíží," vysvětluje Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci.

Zatímco u některých potravin, jako jsou korýši, arašídy či ořechy, je znám jejich silný alergický potenciál a u citlivých jedinců mohou vyvolat otoky, vyrážky, zvracení nebo v horších případech i anafylaktický šok, u jiných složek potravy je rozpoznání těžší. Alergická reakce se většinou dostavuje ihned po konzumaci potraviny, avšak odhalit intoleranci na určité druhy potraviny je složitější. Příznaky se totiž nemusí projevit hned, ale i až několik dní po konzumaci jídla či nápoje.

Lidé nejčastěji špatně snáší kravské mléko, vejce, ryby, sóju, pšenice a již zmiňované buráky, ořechy a korýše. Zdaleka přitom neplatí, že alergie a intolerance se objevují jen u dětí. Alergie se totiž mohou objevit v kterémkoliv věku a jsou považovány za civilizační chorobu. Častěji se také vyskytují u žen než u mužů. A zatímco u dětí je běžné, že například z alergie na kravské mléko vyrostou, v pozdějším věku lze předpokládat, že alergie zůstane celoživotní.

Alergie jako civilizační choroba

"Alergie je považovaná za civilizační chorobu a její nárůst je připisován hlavně změně způsobu života, hovoří se o takzvaném západním stylu a znečištěném prostředí. U většiny intolerancí hraje největší roli způsob stravování, hlavně uspěchaný životní styl, nebo je provázejí různé střevní potíže, jako jsou záněty a nádory," řekla před časem pro magazín dTest lékařka Helena Posová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Již zmiňované intolerance se přitom mohou projevovat různými potížemi, od bolestí břicha a hlavy, střídání průjmů a zácpy, přes ekzémy až po úzkosti.

Pokud totiž svůj trávicí trakt dráždíme nevhodnými potravinami, může to vést až k syndromu zvýšené propustnosti střeva, kdy pak do krve pronikají bakterie a toxiny, na něž organismus reaguje přehnanou imunitní reakcí. Kromě toho nesnášenlivost některých potravin může vést k tomu, že se člověku nedaří zhubnout.

"Sama o možnosti potravinové alergie u klientů uvažuji při řešení chronických jinak nevysvětlitelných potíží. V takovémto případě stojí po letech potíží vyzkoušet na pár týdnů eliminační dietu," říká Margit Slimáková.

Vynechání alergenu ale neznamená zdravější stravu

Alergie a intolerance na potraviny se dnes již dá také otestovat a tyto testy většinou hradí pojišťovna, jestliže lékař doporučí vyšetření u specialisty alergologa a ten je indikuje.

Potravinová alergie versus intolerance

  • Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu. Potravinové alergeny mohou vyvolat vážné vedlejší reakce, k vyvolání nežádoucí reakce mnohdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. V praxi se můžeme setkat velmi často s alergií na arašídy, ryby, sóju. Z hlediska odlišení od potravinové intolerance je důležité, že potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém.
  • Potravinová intolerance není způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Příkladem může být laktózová intolerance způsobená nedostatkem laktázy - enzymu štěpícího mléčný cukr.
  • Přecitlivělost na potraviny (pseudoalergie) je nežádoucí reakce na potravinu způsobená přecitlivělostí organismu vůči některým složkám potravin. Mohou objevit symptomy podobného typu jako u potravinových alergií. Pseudoalergie jsou často vyvolány potravinami, které mají větší obsah histaminu - sýry, některá červená vína, zkažené ryby, orientální fermentované potraviny. To ale ještě neznamená, že člověk je na konkrétní potravinu alergický.

Na případné alergie by se měli zeptat na začátku také nutriční specialisté a výživoví poradci, pokud k nim docházíte. Mohou tak lépe porozumět tomu, proč se vám nedaří zhubnout a v čem může tkvět největší problém.

Margit Slimáková ale upozorňuje na to, že pouhé vynechání alergizující potraviny automaticky neznamená zdravější stravu ani hmotnost.

"Mnoho lidí namísto alergenu jen jí vysoce průmyslově zpracované náhražky alergizující potraviny a to také zdraví neprospívá. Základem zdravé stravy je skutečné jídlo, ze kterého v případě alergie vynecháme to, jež nám vadí. Toto je jediná jistá cesta ke zdravému tělu i hmotnosti," tvrdí specialistka na výživu.

Podle ní by tak alergici při hubnutí měli stejně jako ostatní dbát na jezení základních, minimálně průmyslově zpracovaných potravin, dostatek zeleniny v jídle a přirozený pohyb během dne.

Prevence proti alergiím a intolerancím začíná už v raném věku

Alergie na potraviny ale může být výsledkem i problémů s našim mikrobiomem, který má zásadní vliv na naše zdraví. "Podle řady studií mikrobiom může ovlivňovat citlivost jedinců k alergiím. Jednoznačné to ale vždy není, někdy je obtížné rozlišit, co je příčina a co následek," tvrdí mikrobiolog Libor Krásný, vedoucí Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese při Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR.

Dobrá prevence vzniku alergií a intolerancí tkví podle některých odborníků už v raném věku dítěte, tedy při kojení. "Kojení představuje jasný protektivní prvek, který brání rozvoji imunopatologií. Kojenému dítěti však musí být v přesném intervalu, ne dříve než před ukončeným čtvrtým měsícem a ne později než po ukončeném šestém měsíci, vřazena pevná strava, která postupně obsahuje všechny složky potravy. V tomto období se totiž otvírá takzvané tolerizační okno, kdy je v slizničním a systémovém imunitním systému nastavena síť homeostatických regulací, které zajistí toleranci složek potravy v dospělosti," uvedl pro dTest doktor Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Jak ale upozorňuje Margit Slimáková novější studie prokázaly, že zavedení potravin obsahující lepek mezi čtvrtým až šestým měsícem věku ve srovnání s jeho zavedením po šestém měsíci nesnižuje výskyt celiakie. Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu proto na základě nových důkazů v roce 2016 změnil své stanovisko a už nedoporučuje předčasně zavádět lepek a příkrmy.

Zahrada Na Valech na Pražském hradě: Návštěvníci tu najdou pyramidu i etruské motivy | Video: TV Architect

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama