Mladí lidé končí po mrtvici s následky na celý život. Kardioložka vysvětlila, proč jejich počet roste

Podle statistik se zvyšuje procento mladých lidí, které postihla mozková mrtvice. Patnáct procent pacientů jsou lidé ve věku od 15 do 49 let. Čím to je?

Hlavním důvodem se zdá být nezdravá životospráva a zřejmě i přemíra stresu. U pacientů s absencí klasických rizikových faktorů srdečně-cévních chorob pak mohou být příčinou některé ze vzácnějších onemocnění, jako jsou trombofilní stavy nebo jiné onemocnění centrální nervové soustavy. Bohužel nemalá část těchto pacientů v mladším věku podcenila léčbu svého vysokého krevního tlaku nebo neměla terapii dostatečně intenzivní. Tyto typy mozkových příhod bývají často devastující, a pokud pacienti přežívají, většinou si nesou následky po celý život.

Podceňujeme obecně prevenci?

Ano. Stačí se podívat kolem sebe, kolik z nás má alespoň z větší části životní styl ve shodě s doporučeními. Všichni víme, jak bychom měli jíst, že bychom se měli hýbat, jak škodí kouření a přemíra alkoholu, ale málokdo tato pravidla dodržuje. Druhá věc je, že mnozí z nás podceňují léčbu vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu nebo počínajícího diabetu.

Jen ve velmi malé míře využíváme možnosti pravidelně se nechat vyšetřit a jen zlomek populace zná své hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Tyto parametry bychom měli nejen znát, ale také se zajímat o to, jakých hodnot bychom měli dosáhnout, ať už změnou životního stylu, nebo léčbou. U každého z nás se totiž cílové hladiny krevního tlaku i cholesterolu liší, a to podle věku, pohlaví, onemocnění našich přímých příbuzných či dalších přidružených nemocí, se kterými se léčíme.

Liší se nějakým způsobem příčina, léčba či dopady mozkové mrtvice u žen a u mužů?

Obecně se dá říct, že v mladším věku se mozkové mrtvice častěji vyskytují u mužů, v pozdějším věku spíše u žen. Otázkou je, jaká je příčina. Zdá se, že mladší muži mají o něco horší životní styl, spojený s kumulací rizikových faktorů, jako je kouření, vyšší konzumace alkoholu, nezdravý jídelníček, nedostatek pohybu, nepoznaný vysoký krevní tlak nebo cholesterol. Tyto rizikové faktory se násobí, proto jsou mladší muži s celkově horší životosprávou ohroženější než ženy, které o sebe přece jen o něco více dbají.

Kdy jsou tedy ženy ohrožené?

Ženy v době reprodukčního období chrání estrogen, po menopauze tento efekt mizí a relativní riziko srdečně-cévních chorob včetně mozkové mrtvice u žen tedy stoupá. Ve skupině mladších žen hraje také roli užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením. Pokud má žena ještě dispozice k vyšší srážlivosti krve, jde o velmi nešťastnou kombinaci nezřídka vedoucí ke vzniku krevních sraženin a rozvoji hluboké žilní trombózy, plicní embolie či mozkové mrtvice.

Léčíte pacienty s vysokým krevním tlakem a cholesterolem. Jak vysoké procento tvoří osoby s nadváhou a obezitou?

Nebude jich úplně málo. Skutečně se někdy podaří po snížení hmotnosti zlepšit hodnoty krevního tlaku a někdy i cholesterolu a léčbu buď redukovat, nebo zcela vysadit. Na druhou stranu ale máme vysoké procento pacientů zdravě žijících s normální tělesnou hmotností, kteří ovšem mají dědičně danou vysokou hladinu cholesterolu, nebo vysoký krevní tlak na základě jiného onemocnění.

Je léčba mozkové mrtvice v Česku srovnatelná s jinými západními zeměmi?

Akutní péče o pacienty a její úspěšnost je u nás srovnatelná se zeměmi západní Evropy. V České republice probíhá v iktových a cerberovaskulárních centrech (v celkem 45 zařízeních), což jsou specializovaná pracoviště poskytující komplexní péči s velmi vysokou úspěšností léčby. Některé rozdíly můžeme vidět v následné péči, kdy narážíme na horší dostupnost služeb v určitých regionech nebo delší čekací lhůty. Trvá také snaha o lepší prevenci a osvětu.

Zabýváte se především preventivní kardiologií a v této oblasti také aktivně publikujete. Na co dáváte ve své praxi i akademické práci důraz?

Jak už jsem zmínila, hlavním stavebním kamenem prevence srdečně-cévních onemocnění je zdravý životní styl, který ale nemusí být navzdory obecnému mínění žádným utrpením. Stačí zapojit zdravý „selský“ rozum a pokusit se v rámci každodenního života co nejvíce hýbat a přibližně třikrát týdně alespoň pětačtyřicet minut provozovat aktivitu, která se dá nazvat sportem a bude nás hlavně bavit. Jíst pokud možno pestrou stravu, co nejméně průmyslově zpracovanou, hlídat si hmotnost a nekouřit.

Nesmíme zapomínat i na odpočinek a kvalitní spánek. Také bychom se měli obklopovat lidmi, se kterými je nám dobře. Bylo by skvělé, kdyby základ spokojeného a zdravého života položila rodina a děti vyrůstaly v prostředí, kde je samozřejmostí.

VIDEO: Jak se dá poznat infarkt. Občas může mít úplně netypický průběh

Zdroj: autorský text