Má křišťál kromě krásy také léčivou moc?
Křišťálově čistý - říká se. Lidé, kteří hledají léčivé prostředky kolem neochotni se spokojit s medicínskými zásahy hledají pomoc v různých pradávných elementech našeho světa
Jméno křišťálu pochází z řeckého slova kristalus, tedy „čirý". Světlo, který jím prosvítá a dodává mu na kráse vysvětluje, proč si dnes pod křišťálem vybavíme značku lustrů. Ale také to, proč bývá vnímán jako koncentrátor energie obecně, včetně té duševní. Rituál, kdy se věštkyně na pouti dívá do křišťálové koule byl v našem povědomí zdevalvován, ale neskrývá se za ním nic jiného, než přesvědčení, že kus křišťálu dokáže pročistit mysl do stejné průzračné podoby, jakou sám disponuje. Čistota mysli, tj. řešení všech duševních neduhů, je od něj přirozeně očekávána, v případě úvah ještě divočejších nám může pomoci očistit náš karmický profil.
Minerál je ale léčiteli též považován za uzdravitele v oblasti štítných žláz, srdce, krevního oběhu, zažívacího oběhu, má mít léčivé účinky na migrény, závratě a horečky. Blahodárně má také působit na nehty, vlasy, pokožku, sliznice a má pomáhat s otoky. Uživatelé jej označují jako „naprosto univerzální".
Lidé pracující s křišťálem jej mají „nabíjet" omýváním a zároveň vystavením přímému slunečnímu svitu.
Energie, kterou od něj očekáváme se pochopitelně dá na jisto získat i mnoha dalšími prostředky zdravé životosprávy, nicméně nám v křišťálu příroda poskytla úžasný „fetiš" vyjadřující náš ideál čistoty a krásy, kterou se za každou cenu chceme nechat očarovat. A takové symboly jsou úžasné, když jdou spatřit a můžeme se jich i dotknout.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
