Lidé, kteří špatně spí, jsou sobečtější a mají nedostatek empatie, tvrdí studie
Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že špatný spánek může za sobeckost a nedostatek empatie. S náladou přitom zahýbá už úbytek jedné hodiny spánku i časté probouzení se.
Už ztráta jedné hodiny spánku, stejně jako nekvalitní spánek, může nejen za horší náladu, ale taky za menší ochotu pomáhat ostatním. Jak vyplynulo z nejnovějších výsledků expertů z Kalifornské univerzity v Berkeley, za sobeckým jednáním a menší empatií tak může být i špatně strávená noc.
Výsledky výzkumu, jež byly zveřejněny nedávno v odborném časopise PLOS Biology, vycházejí ze tří různých studií z posledních let.
První studie zkoumala mozek celkem 24 účastníků výzkumu, a to jak po dobře prospané noci, tak ve dnech, kdy spali špatně. Z dotazníkového šetření a vyšetření magnetickou rezonancí vyplynulo, že spánkově deprivovaní účastníci byli mnohem méně ochotní pomáhat ostatním.
Tuto teorii pak potvrdila druhá studie monitorující sto účastníků po dobu čtyř nocí. Jednotlivci měli odpovědět na sérii otázek týkajících se svých spánkových vzorců, včetně toho, kolik hodin spali a jak často se během noci probouzeli.
Dobrá nálada má vliv na empatii a ochotu pomáhat
Poslední studie se zaměřila na změnu času a její vliv na dobročinnost lidí mezi lety 2001 až 2016. Prokázala, že i úbytek jedné hodiny spánku zapříčinil horší náladu účastníků studie. Výzkumníci tak došli k závěru, že dobrá nálada má vliv na empatii a ochotu pomáhat druhým.
"Přechod na letní čas vedl k zásadnímu poklesu zájmu o dárcovství ve srovnání s týdny, které změně předcházely a které následovaly," citoval zjištění server HuffPost.
S problémy se spánkem se potýká až třetina populace a podle průzkumu z roku 2020 se v Česku někdy cítí po probuzení unaveně až 70 procent lidí.
"Dlouhodobý nedostatek spánku nebo jeho snížená kvalita může narušit kognitivní funkce, jako je paměť a učení, pozornost, schopnost řešit problémy, plánovat apod. Určité fáze spánku jsou důležité také pro naše emoční prožívání, při spánkovém deficitu se tak mohou objevit problémy s regulací emocí, náladou či podrážděností. Některé studie dokonce ukazují, že spánková deprivace může zvýšit tendenci k neetickému chování, tedy lhaní nebo podvádění," uvedla dříve pro Aktuálně.cz Karolina Janků z Národního ústavu duševního zdraví.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
