Klíčky zabíjely. Máme se bát ekologického zemědělství?
Máme se bát ekologického hospodaření, které využívá přirozené hnojení?
Ekologickému zemědělství se v poslední době přisuzuje hlavní podíl na rozšíření nákazy bakterie E.coli. Jaká je pravda? Máme se bát ekologického hospodaření, které více využívá statkových hnojiv?
Podle některých odborníků však problém naopak souvisí spíše s intenzivním výkrmem hospodářských zvířat.
Může být hnojení nebezpečné?
Povětšinou neškodná bakterie Escherichia coli se vyskytuje v trávicím traktu přežvýkavců a nemá žádné negativní účinky. Nicméně mutací a křížením se z ní může vyvinout nebezpečná varianta entero-hemoragická Escherichia coli (EHEC), jejíž vznik a šíření jsou připisovány praxi ekologického hospodaření.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že k rozvoji nebezpečných variant bakterie E.coli jsou náchylnější spíše intenzivní chovy hospodářských zvířat.
Odborníci však dokládají, že hnojení statkovými je poměrně bezpečné, neboť při správném postupu kompostování hnoje se výše zmiňované bakterie ničí. Navíc nekompostovaná organická hnojiva nesmějí být aplikována při přímo na rostliny, což minimalizuje riziko přenosu bakterií na plody.
Antibiotika v krmení
Profesor Urs Niggli, ředitel Výzkumného institutu ekologického zemědělství, k tomu dodává: „Vědecký výzkum obecně prokazuje, že intenzivní chov hospodářských zvířat má za následek více problémů s vysoce nebezpečnými patogeny. Intenzifikace chovů dospěla až k tomu, že se při intenzivním „moderním" managementu zdravotního stavu zvířat považuje za nezbytnost používání antibiotik pro stále náchylnější zvířata. To je velmi znepokojující trend, z nějž pramení stále větší počet případů nekontrolovatelných patogenů, které zároveň představují enormní riziko pro člověka."
Jde to i bez chemie
Dalším důvodem, kterým se odborníci zabývali, je často nepřirozený způsob krmení hospodářských zvířat v intenzivním chovu. A doplňují, že přirozený způsob krmení přežvýkavců v ekologickém zemědělství, kde se mj. používá více objemných krmiv (více vlákniny), naopak přispívá k omezení rizika mutací a šíření těchto bakterií, což potvrzuje například mezinárodní projekt PathOrganic.
Také je třeba zdůraznit, že i při zpracování biopotravin se dodržují veškeré hygienické zásady bez nutnosti použití chemických syntetických látek; například k dezinfekci se používají organické kyseliny, nikoli oxid chloričitý, běžný v průmyslovém zpracování.
Pro lepší životní prostředí
Jiří Urban z České technologické platformy pro ekologické zemědělství k tomu dodává: „Netvrdíme, že ekologické zemědělství odstraňuje rizika kontaminace svých produktů škodlivými patogeny, ale zdůrazňujeme, že praxe ekologického zemědělství ve srovnání se zemědělstvím konvenčním tato rizika nijak nezvyšuje, ale často je naopak může snižovat." "Navíc ekologický způsob hospodaření přináší významná pozitiva pro úrodnost půdy, půdní mikroorganismy, hospodářská zvířata a v širším smyslu pro celé životní prostředí."
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
