reklama

Kdy nechat zemřít dítě? Dokázali byste se rozhodnout?

Člověk má právo na život. Má tedy i právo na smrt? Otázka eutanazie nemá jednoznačnou odpověď.

Foto: Isifa/Thinkstock

Člověk má právo na život. Má tedy i právo na smrt? Otázka eutanazie nemá jednoznačnou odpověď.

Proto zřejmě  nikdy nepřestane rozdělovat lidstvo - a dělicí čárou přitom není jen víra v Boha. Přináší totiž mnoho morálních, etických a právních, ale i citových pochybností.

Dobrá smrt jen v Evropě

Eutanazie neboli "dobrá smrt" znamená  možnost, aby lékař mohl respektovat přání smrtelně nemocného pacienta zemřít a pomohl mu podáním smrtícího koktejlu látek, nejčastěji chloridu draselného. Pro mnohé pacienty skutečně může být toužebným východiskem z nesnesitelného utrpení, ale co ti druzí? A kdo je od sebe odliší?

Zatím nejkontroverznějším krokem je belgické rozhodnutí umožňující eutanazii u dětí. S rozhodnutím nezletilých budou muset souhlasit lékaři, rodiče a psychiatři smrtelně nemocných dětí.

Doporučujeme: Téma: Smrt

Belgie je jednou ze čtyř evropských zemí, jež povolily aktivní eutanazii, kdy je podán smrtící prostředek na žádost nemocného. Dalšími jsou Nizozemsko, kde je to legální u osob starších 12 let, Švýcarsko a Lucembursko. V USA je na federální úrovni nelegální. Povolena je však ve státech Oregon a Washington jako asistovaná sebevražda. Kampaň za prosazení smrti z milosti vedl bývalý patolog Jack Kevorkian, přezdívaný doktor Smrt, jenž asistoval u 130 sebevražd a v roce 1999 byl odsouzen za zabití na 25 let vězení.

Kdo rozhodne za děti?

Může dítě vědomě volit smrt - dokáže skutečně pochopit tento pojem a dopad svého rozhodnutí? Stejná otázka ale vyvstává i  u jiných nemocných.

Vedle aktivní eutanazie (kromě té pasivní, která se tiše provádí už dlouho tím, že lékaři prostě nechají přírodě volný průběh a přestanou s léčbou) totiž existuje i  nevyžádaná aktivní eutanazie. Při ní pacient z nejrůznějších důvodů nemůže vyjádřit svůj názor. A takových umírajících je koneckonců většina. Buď jsou v kómatu, nebo je opustily jejich rozumové schopnosti, často už před mnoha lety.

Kdo rozhodne pak? Právě v tom se skrývá největší nebezpečí eutanazie. Představa chtivých dědiců, kteří nutí babičku či dědečka k podpisu, je omletá. Stačí totiž rodina, která se prostě už dál nechce obtěžovat problémem v podobě trpícího nemocného. Třeba i z ospravedlnitelných a pochopitelných důvodů - nedokáží snést pohled na jejich utrpení.

Co je to utrpení?

Právě otázka utrpení je zřejmě tím, co pohled na otázku eutanazie posouvá stále dál. "Vážnější je, že se stále více odhlíží od podmínky, aby pacient byl v terminálním stádium choroby a výraz "nesnesitelné utrpení" se interpretuje natolik široce, že eutanazii může podstoupit (a podstoupila) např. i žena, která chápala svůj život jako zbytečný a prázdný," upozornili právníci David Černý a Adam Doležal z Ústavu státu a práva AV ČR v časopise Reflex.

Náš tip: Co je po smrti? Mohou mrtví mluvit?

Loni se například v Belgii rozhodl zemřít Nathan Verhelst, který se nechal přeoperovat na ženu, ale výsledek ho samotného děsil... Pár měsíců před ním vzbudil rovněž v Belgii širokou diskusi případ dvojčat Marka a Eddyho Verbessemových. Oba volili smrt, když zjistili, že kromě vrozené hluchoty jim hrozí i oslepnutí. Kde je tedy hranice, kterou by lékaři měli respektovat?

Říká se, že nejostřeji zastávají právo na smrt mladí lidé, kteří možná ještě nepochopili cenu života, ale zároveň smrt považují podvědomě za cosi, co se jich ještě vůbec netýká. A pak ti, kteří museli snést pohled na své nesmyslně trpící blízké...

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co je po smrti?

Vědci otočili: Tuk není nejhorší, víc škodí pečivo

Chytré vychytávky. Bez bolesti zhubnete půl kila týdně

Potřebujeme poznat sami sebe. Při meditaci se vynořují bolesti a zranění, říká Bob | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama