reklama
 

Kdy člověk zemře? Hledá se nová definice smrti

Na to, aby vás prohlásili za mrtvého, je potřeba jeden doktor. V Británii už musí být dva a ve Španělsku dokonce tři. Jak se pozná smrt?

Foto: Profimedia.cz

Aby vás prohlásili za mrtvého, je potřeba jeden doktor. V Británii už musí být dva a ve Španělsku dokonce tři. Jak poznat smrt?

Odborníci tvrdí, že smrt potřebuje novou diagnózu. Na nedávné evropské konferenci anesteziologů se ukázalo, že zlepšování medicínské techniky posouvá hranici mezi životem a smrtí stále dál a přitom ji vlastně neustále zamlžuje.

Co je to vlastně smrt?

Před pár dny oběhla svět zpráva o Američance, která se po několika dnech v kómatu probrala na operačním sále v okamžiku, kdy ji měly být odebrány orgány pro transplantaci. Už dva dny byla totiž považována za mrtvou...

Vědci proto volají po přesnějším stanovení podmínek, kdy je možno člověka prohlásit za mrtvého. To však vyžaduje další výzkum a debatu. Hledání nové definice smrti se ujala i Světová zdravotnická organizace.

Doporučujeme: V nemocnicích číhá smrt: Zákeřné klostridie

V nemocnicích jsou lidé většinou prohlášení za mrtvé poté, co se vyšetří srdce, plíce, zorničky a prsty u nohou, čímž lékaři ověří, zda se ozývají projevy srdeční činnosti, dýchání a viditelné reakce na okolní svět.

Lidé, kteří vstali z mrtvých

V medicínské literatuře však existuje více než 30 zdokumentovaných případů z posledních let, kdy se lidé prohlášení za mrtvé později probudili k životu. Podle Evropské asociace pro anesteziologii v mnoha případech lékaři nesledují tělo pacienta dostatečně dlouho, aby dokázali skutečně správně posoudit, zda ke smrti došlo, nebo ne. Proto by se podle některých odborníků pacient měl pozorovat celých pět minut. A to se neděje.

V mnoha ústavech přijali už za minimum dvouminutové pozorování, ale například v Německu závazný předpis neexistuje. Itálie zase navrhuje dokonce 20 minutové pozorování, obzvlášť pokud má dojít k odebrání orgánů.

Mnozí lidé považují zástavu srdce za smrt. Ale není to definitivní překročení prahu, jak dokládají konkrétní případy.

  • Fabrice Muamba, 23letý fotbalista z Bolton Wanderers, byl bez srdeční akce 78 minut a dnes znovu vesele běhá po trávníku.
  • Arun Bhasin, 53letý Londýňan, zkolaboval po cestě z večírku, do nemocnice ho přivezli s tělesnou teplotou 30 stupňů. Bez tepu byl tři a půl hodiny. Po uzdravení však trpěl psychickými potížemi a zavraždil svého otce.
  • Nejmenovaná 30letá Japonka podle odborného periodika Resuscitation několik hodin ležela v lese s tělesnou teplotou 20 stupňů. V nemocnici jí podali adrenalin a zapojili na speciální resuscitační přístroj, kde se po šesti a půl hodinách vzbudila. Za tři týdny odcházela z nemocnice po svých.

Kdy člověk zemře?

Po pěti minutách bez přístupu kyslíku nastává nenávratné poškození mozku. Ovšem pak existují stovky a tisíce případů, kdy pacientům ležícím na ARO fungují místo plic a srdce pouze přístroje. V takových případech právě lékaři používají koncept mozkové smrti. K tomu je třeba provést neurologické testy, aby se zjistilo, zda mozek vykazuje nějakou aktivitu.

Náš tip: Co je po smrti? Mohou mrtví mluvit?

Jenže ani tady se dosud odborníci na smrt neshodli globálně. V Kanadě stačí jeden lékař, v Británii dva, ve Španělsku dokonce tři. Stejně tak se v jednotlivých zemích liší počet neurologických testů, jimiž musí pacient projít, než je prohlášen za mrtvého.

Lidé se mohou probrat i mnoho hodin po své zdánlivé smrti. Lékaři dlouho věřili, že pokud někdo nevykazuje srdeční tep déle než 20 minut, pro mozek už není cesty zpět. 

Mozek i srdce: Restart!

Podle doktora Sama Parnii, ředitele výzkumu resuscitace na Stony Brook Univerzity v New Yorku, který se otázkami na pomezí života a smrti zabývá už mnoho let a patří k nejcitovanějším odborníkům, se tomu dá zabránit pomocí kvalitní resuscitace ve správné frekvenci i síle a po co nejdelší dobu

Existují také nové způsoby, jak "restartovat" mozek. Dr. Parnia to vysvětluje ve své nové knize Lazarův efekt (podle bible Ježíš Lazara oživil). Když mozek přestane dostávat obvyklou dávku kyslíku krevním oběhem, nevypne se okamžitě. Nejdřív jen přejde pouze do jakéhosi stavu hibernace. 

Právě probuzení z této hibernace je nejdůležitějším  a také nejrizikovějším okamžikem, protože v této fázi se může kyslík vlastně stát jedem.  Podle doktora Parnii je nevhodnějším postupem zchlazení těla na 32 stupňů.

Jak přežít vlastní smrt?

I v Česku před časem vzbudila smršť zájmu kniha Raymonda Moodyho Život po životě o prožitcích lidí, kteří přežili vlastní smrt. Popisovali obvykle tunel s jasným světem, setkání s andělskými postavami, vybavování dávných událostí a v některých případech také to, že se vlastně vznášeli nad lékaři kolem stolu na operačním sále.

Také podle doktora Parnii lidé na celém světě prožívají obdobné věci. Liší se však v jejich interpretaci podle toho, jaký mají životní a světový názor. Podle některých odborníků se to podobá prožitkům při vlastním porodu. O záblesky "života po životě" by ani tak nešlo. A o co tedy jde? Na to se právě pokusí odpovědět nová definice smrti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Čeho budeme litovat před smrtí

Pocení: Daň za vyholená podpaží?

Tomáš Klus o bulváru a otcovství: Musím být silnej fotr

 

Dcera Madonny se při natáčení reklamy svlékla donaha. Klip propaguje rozmanitost | Video: Desigual
reklama
reklama
reklama