Kdo jí rychle, nikdy nezhubne
V náročných a stresujících situacích máme tendenci konzumovat spíše potraviny bohaté na kalorie. Navíc je do sebe cpeme, aniž bychom vnímali signály organismu. Kdo jí rychle, neví, kdy má dost.
Víte, že vaši postavu ovlivňuje i způsob, jak jíte? Pokud do sebe jídlo chvatně házíte, není se co divit, že ho do žaludku nacpete mnohem víc, než je potřeba. Stres přidává kila i tímto způsobem. Zvlášť když nás pudí vybírat si kalorické bomby.
Už naše babičky říkávaly, že na jídlo si máme udělat čas, že máme jíst v klidu a v pokud možno příjemném prostředí.
Může se nám to zdát jako nepodstatná maličkost, ale naše rozpoložení a prostředí, ve kterém jíme, mohou výrazně ovlivnit naše zažívání. A také to, co obvykle nastane po něm - přibírání na váze.
Večer si to vynahradíme
V každodenním kolotoči může být složité najít si na jídlo potřebný čas a klid. Vše začíná již ráno snídaní, na kterou často nemáme čas vůbec, jindy ve spěchu vypijeme hrnek horké kávy a po cestě do školy či do práce sníme kousek rohlíku.
V době oběda pak často vůbec nemáme čas přemýšlet nad tím, co kde a s kým budeme jíst, a vezmeme zavděk první příležitostí, která se nám naskytne. A po příchodu domů nás přepadne takový hlad, že spořádáme vše, co se před námi objeví, a na kulturu stolování už moc nemyslíme.
Jak čokoládou tlumíme stres
Jistě jste už někdy na vlastní kůži poznali, že v náročných a stresujících situacích máme tendenci konzumovat spíše potraviny bohaté na kalorie. Tabulky čokolády, balíčky chipsů a litry coly… I tak může vypadat nevědomá reakce na náročnou situaci.
Stres vysílá jakýsi poplašný signál pro náš mozek - sněz co nejvíc, připrav se na útěk, bude hůř. Ale je jídlo v momentě, kdy nás někdo rozčílí, nebo jsme naopak smutní či v depresi, případně když stojíme před těžkým úkolem, to pravé, co nám pomůže?
Když jíme ve stresu, máme málo času nebo jsme rozčílení, máme také tendenci jíst rychleji, jídlo nevnímat a polykat jedno sousto za druhým. Pak může dojít nejen k tomu, že jídlo je nedostatečně natrávené a rozmělněné - mimochodem, věděli jste, že správně bychom měli každé sousto rozkousat až dvacetkrát? -, ale i k tomu, že nevnímáme, kolik jsme toho už vlastně snědli, jsme nenasycení a kalorické bomby v nás mizí jako v popelnici.
Dobře jíst - dobře žít?
Na každé jídlo bychom si měli udělat dostatek času, jíst na hezkém místě, v příjemné a klidné atmosféře a nejlépe i v příjemné společnosti (i když to vždycky není možné). Snídaně v rodinném kruhu, oběd s milými kolegy a dobrá večeře s přáteli jistě bude i příjemným společenským zážitkem a určitě nám bude chutnat víc, než když se „nakrmíme" o samotě a ve spěchu.
Důležité je při jídle neřešit žádné rozpory, hádky ani pracovní záležitosti - na to si můžeme udělat čas jindy a nepříjemná témata prostě k jídlu nepatří.
Nesmíme zapomenout ani na vzhled jídla - ne nadarmo se říká, že jíme i očima. Uspokojeny by zkrátka měly být všechny smysly. Pak bude spokojený i náš žaludek.
více na uLékaře
PROČ ZE STRESU TLOUSTNEME?
Ve stresu tělo produkuje velké množství hormonu kortizolu. Kortizol stejně jako hormon adrenalin, které se ve stresovém období uvolňují v těle, mají za úkol dodat mu energii do svalů, srdce i dalších orgánů. Tělo očekává boj nebo útěk, což přeneseně znamená fyzický výkon. Pokud k němu nedojde, danou energii nevyužijeme a ta se pak mění v krvi na tuk a ukládá se do tukových zásob. Bylo prokázáno, že tento hormon podporuje ukládání zejména v oblasti břicha. Nejhorší je chronický stres!
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
