Každých 11 minut spáchá sebevraždu mladý člověk, pandemie umocnila duševní problémy
Děti a dospívající mají obavy o rodinný příjem a zdraví, jsou naštvaní a bojí se budoucnosti, ukázala rozsáhlá studie. Téměř jeden z pěti mladých dospělých se cítí v depresi a každých 11 minut jedna osoba spáchá sebevraždu. Organizace UNICEF upozorňuje, že by státy měly poskytovat více financí pro péči o duševní zdraví.
Téměř všechny děti a dospívající po celém světě ovlivnil lockdown, uzavření škol a narušení obvyklého řádu. Výzkum organizace UNICEF, který v uplynulém půlroce probíhal v 21 zemích, odhalil obavy mladých lidí z budoucnosti.
Například třetina dotazovaných v africkém Kamerunu uvedla, že se často cítí v depresi a nemá zájem cokoliv podnikat. Totožné pocity zažívá jeden z pěti mladých Britů nebo každý desátý Japonec.
Každých 11 minut spáchá sebevraždu mladý člověk
Výsledky výzkumu nereflektují hloubku deprese, ale ukazují, jak se mladí cítí během koronavirové pandemie. "Bylo to dlouhých osmnáct měsíců pro všechny a zejména pro děti a adolescenty. Děti kvůli bezpečnostním opatřením strávily více jak rok života bez širší rodiny, přátel, školní třídy a her - tedy klíčových aspektů dětství," říká pro deník The Guardian Henrietta Foreová, výkonná ředitelka UNICEF.
Studie mimo jiné varuje, že každých 11 minut spáchá sebevraždu jeden mladý člověk. Každý rok si tak život vezme 45 800 dětí a adolescentů. Pro jedince mezi 15. a 19. rokem života je sebevražda čtvrtá nejčastější příčina úmrtí po nehodě na silnici, tuberkulóze a násilí.
"To je opravdu špatné," říká Ann Willhoiteová, která se v UNICEF specializuje na psychologickou podporu a duševní zdraví. "Když se podíváte na statistiky týkající se jiných problémů, je šokující, že se o tomto tématu nemluví více." Dodává, že už před pandemií se mnoho dětí potýkalo s problémy jako úzkostná a bipolární porucha, autismus, ADHD, deprese, schizofrenie a porucha příjmu potravy.
Stát na péči o duševní zdraví nedbá
Přestože poptávka po podpoře v této oblasti roste, vládní výdaje na duševní zdraví dělají celosvětově 2,1 procenta z celkové částky vynaložené na zdravotní péči. Počet psychiatrů specializujících se na léčbu dětí a dospívajících je navíc velmi nízký, například v zemích s vysokými příjmy se jedná o 5,5 lékaře na 100 tisíc lidí.
"Mentální zdraví je součástí fyzického zdraví. Už si nemůžeme dovolit jej dál vnímat jinak. Chudé i bohaté země do něj málo investují, to se musí změnit," uzavírá Foreová.
Mohlo by vás zajímat: Diaby: Nesla jsem si domů nože a řešila, jak to skončit. Bylo úlevné to pojmenovat.
