reklama

Je mléko v krabici vlastně mléko? A máme ho pít?

Stovky let Evropané pili mléko, a kdo ho neměl, toužil ho získat. V poslední době se objevují názory, že mléko není k ničemu a vlastně škodí. Kde je pravda?

Foto: Isifa/Thinkstock

Stovky let Evropané pili mléko, a kdo ho neměl, toužil ho získat. V poslední době se objevují názory, že mléko není k ničemu a vlastně škodí. Kde je pravda?

Proberme si nejčastější mýty, které na téma konzumace mléka zaznívají.

Mléko zahleňuje

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. Této vlastnosti mléka se využívá při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Dávat však do souvislosti tuto vlastnost mléka s problémy dýchací soustavy či jiných tělesných orgánů je asi tak stejně pravdivé, jako věřit, že vdechnutím vůně dostanete průjem.

Z mléka jsou alergie

Častým strašákem je laktózová intolerance - nesnášenlivost mléčného cukru. Některým lidem v těle chybí enzym laktáza, který laktózu zpracuje. Laktózová intolerance se vyskytuje podle průzkumů jen asi u 2-10% Evropanů, takže se jí většinou není potřeba nijak bát.

Něco úplně jiného je však alergie na mléko, která je reakcí na mléčné bílkoviny. Při ní se objevují  kožní projevy (vyrážka, pupínky, zhoršení ekzému apod.) a často také dýchací obtíže. Převaření nepomáhá, mléčná bílkovina je prakticky nezničitelná. To však není problém mléka - stejně jako i u jiných alergií se jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

Jiní savci také mléko nepijí

Mléko je prý jen pro mláďata, takže dospělému člověku neprospívá. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu, která pak v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů. Ovšem člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Navíc se snášenlivost vůči laktóze vyvinula díky evoluci, vlivem zemědělství.

Doporučujeme: Téma: Mléčné výrobky

Lidé vstřebávají potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud některé kultury mléko nepijí (Asiaté), je to dáno tím, že ho historicky neměli k dispozici.

Mléko z obchodu je stejně k ničemu

Kdo věří, že kupované mléko je jen "mrtvou" hmotou plnou nezdravých chemikálií, ten se mýlí.

  • Éčka: v mléku nejsou vůbec. Prodloužené trvanlivosti se dosahuje buď pasterizací nebo úpravou UHT.
  • Čerstvé mléko je pasterizované, takže jsou v něm zničeny případné škodlivé bakterie.
  • Krabicová mléka jsou upravená metodou UHT, takže vydrží řadu měsíců. Mají o něco méně vitamínů, ale rozdíl je především v chuti - připadá nám jako převařené. Což taky je. 
  • Antibiotika: další úplný nesmysl. Mlékárna nikdy nevykoupí mléko s obsahem antibiotik, protože kvůli nim by nemohla vyrobit kysané výroby, např. jogurty - prostě by to po chemické stránce nebylo možné. Proto chovatelé předem separují léčené krávy a jejich mléko, jinak by si znehodnotili  celou dodávku a přišli by o významnou část peněz
  • Mléko se odstřeďuje a pak se do něj dodávají umělé vitamíny a tuky: výroba by se tak prodražila, že by mlékárny přišly na buben.

Mléko způsobuje osteoporózu

Argumentem bývají Číňané, kteří vykazují nízkou spotřebu mléka, trpí osteoporózou méně než Skandinávci nebo Američané, kteří konzumují mléka hodně. To je sice pravda, ale příčinou je však jejich výrazně vyšší průměrný věk. Riziko osteoporózy je ve vyšším věku rozhodně mnohonásobně vyšší než u průměrného věku Asiatů, u kterých zároveň působí také vyšší příjem vitaminu D.

Náš tip: Vegetariáni mléko nenahradí, říká lékař

Asiaté jsou také obvykle menší, a tedy kosti jsou méně namáhané a je potřeba zdůraznit, že Asiaté mají v průměru i více pohybu. Sója, v daleko vyšší míře konzumovaná v Asii, (fytoestrogeny) rovněž působí příznivě. Příčinou faktu tedy není spotřeba mléka, ale zcela jiné faktory. "Mléčný" vápník je díky vazbě na mléčné bílkoviny pro lidský organismus prospěšnější než vápník podávaný jako lék.

Vápník lze získat jinak

Vápník z mléka je lépe využitelný lidským organismem, neboť je v něm obsažen v rozpustné formě - 30 % vápníku prochází střevní stěnou a zbytek je snadno rozpustný enzymy žaludku a střeva.

Např. u špenátu je v rozpustné formě jenom asi  5%. U zelí a sóji, kde má vápník stejné vlastnosti jako u mléka, je ovšem celkový obsah vápníku velice nízký (vápník ve sklenici mléka odpovídá obsahu vápníku v 1 kg zelí). V minerálních vodách je vápník sice v rozpustné formě, ovšem minerálními vodami se nelze uživit. K dobré využitelnosti vápníku z mléka přispívá obsah látek (fosfopeptidů a laktózy), které podporují vstřebávání vápníku proti fosforu.

Z mléka se tloustne

Vysoký podíl tuku údajně způsobuje zvýšenou hladinu cholesterolu a tím i rostoucí riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí. Mléko obsahuje jen 3,5 % tuku a 0-12 mg cholesterolu (odstředěné a plnotučné) ve 100 ml. Cholesterol ze stravy se projevuje 1/3 cholesterolu v krvi. Výzkumy naopak ukazují žádoucí vztah mezi tělesnou váhou a spotřebou mléčných potravin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Alergie na mléko: Zahleňuje, nebo ne?

Vědci otočili: Tuk není nejhorší, víc škodí pečivo

Kocovina: Nejen těžké ráno. Škodí zdraví i dlouhodobě

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama