reklama

Je bezpečnější přírodní koupání, nebo umělé koupaliště? Kde spíš chytnete vyrážku?

Koupání venku a letní měsíce k sobě neodmyslitelně patří. Zatímco někteří dávají přednost koupalištím s dezinfikovanými bazény, jiní preferují koupání v přírodě nebo na přírodních plovárnách. Hitem posledních let jsou takzvané biotopy. Voda se v těchto přírodních typech koupaliště čistí ekologicky pomocí rostlin a mikroorganismů. Které koupání je ale bezpečnější?

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: David Kohout

Biotopová koupaliště se nachází po celém Česku a jejich obliba v posledních letech roste. První takovéto přírodní koupaliště, kde vodu čistí vodní rostliny, zřídili před 13 lety v jihomoravské vesnici Kovalovice. Dnes po celém Česku funguje více než dvacet koupališť, která jsou označena jako biotop.

Provozovatelé biotopů však před otevřením musí prokázat, odkud vodu na koupání berou, a častokrát mají přísnější limity než běžná přírodní koupaliště, u kterých se zkoumá rozbor vody. 

Zatímco chemické přísady bazénů sice zajišťují čistotu vody, ale mohou vést k podráždění očí a pokožky u lidí s citlivější kůží, u biotopů jsou rizika nižší. Přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger potvrzuje, že nejvíce dráždí kůži chlorovaný bazén.

"Přírodní koupání v čisté vodě bez škodlivých sinic považuji pro kůži jako zřejmě nejzdravější. Dobrou službu udělá i bazén s čištěním s využitím solného roztoku. Biotop určitě není špatný, ale přeje jen je potřeba počítat s tím, že u citlivějších jedinců nesmíme zapomenout na následné osprchování," říká.

Podle Petra Pumanna ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je stav přírodních koupališť v letošním roce lepší než například před dvěma lety. Problém je pouze na zhruba pěti procentech měřených míst. 

Kde hledat kvalitu přírodních koupališť:

Kde hledat kvalitu přírodních koupališť:

Biotopy jsou vhodné i pro těhotné a malé děti

Biotopy by také měly hlídat počet návštěvníků kvůli hygieně. "Biotopy jsou fyziologické a voda je upravená biologicky. Ale je pravda, že se nedají úplně standardizovat, když tam přijde desetkrát víc lidí, namažou se krémem a zároveň používají biotop jako toaletu, tak se samozřejmě kvalita vody zhorší," říká praktický lékař Cyril Mucha. To potvrzuje také Petr Pumann ze SZÚ, který dodává, že přírodní čištění trvá pomaleji než v případě chlorovaných bazénů. 

Přírodní koupaliště, kde se voda čistí pomocí rostlin, mohou podle Arenbergera i Muchy s klidem využívat také těhotné ženy nebo malé děti.

"Těhotenství není choroba, takže žena by se neměla bát koupat, ale určitě by měla být ostražitější. V těhotenství je trochu snížená imunita ženy a do těla se může dostat infekce. Určitě je špatně koupat se v posledním trimestru nebo v posledních 14 dnech před porodem, kdy se do porodních cest mohou dostat bakterie a ohrozit dítě při porodu," tvrdí Mucha.

Potenciálně nebezpečné mohou být spíše domácí bazény

Ačkoliv lékaři uvedli, že ve srovnání s přírodními vodami vycházejí bazény jako o málo horší varianta, veřejná umělá koupaliště s chlorovanou vodou nejsou pro většinu lidí problematická, protože by měla být dodržována správná koncentrace látek a Ph vody.

Naopak problematičtější podle Muchy mohou být spíše domácí bazény. "Veřejné bazény jsou poměrně hlídané. Větší problém mohou být domácí bazény, kdy rodina přidává chlorové tablety, aby voda byla průzračně čistá, ale může se stát, že prostředí pak bude toxické nejen pro bakterie, ale například i pro děti. Je potřeba dávat si na to pozor a vědět, kolik tablet můžu do bazénu dát, aby to ještě bylo vhodné," upozorňuje.

Kromě biotopů v posledních letech opět stoupá obliba koupání v přírodních vodách. Podle Cyrila Muchy jsou ideální ta místa, která zásobuje spodní, pramenitá voda. A ačkoliv oba dva oslovení lékaři považuji přírodní vody z hlediska škodlivosti na kůži jako nejméně riziková, zdůrazňují, že je potřeba místa alespoň trochu znát.

"U rybníku záleží na tom, jak je čištěný a co se do něj splachuje. Jestliže je pod vesnicí, kde není kanalizace a tečou tam splašky z vesnice, nedoporučoval bych to. Pokud je to ale čistý rybník, kde se koupou i místní lidi, kteří o vodě něco ví, neviděl bych v tom problém," říká Mucha.

Podle Pumanna je také dobrým znamením, když na místě je také k dispozici hygienické zázemí, jako jsou sprchy či toalety. 

"V zatopených lomech nebo v rybnících je hlavním problémem neznalost hloubky, takže bychom především měli být opatrnější, když budeme do takové vody skákat. Pokud se nejedná o vodní nádrže, které jsou pod pravidelnou kontrolou hygienické služby, měli bychom si udělat alespoň orientační test na přítomnost sinic," doplňuje jej Arenberger.

V přírodě hrozí sinice i alergické reakce

Přítomnost sinic či řas lze rozeznat i jednoduchým testem pomocí lahve. "Lahev se zúženým hrdlem naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" a voda přitom zůstane čirá, jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy. Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice," popisuje Státní zdravotní ústav na svém webu.

Znečištěné vody mohou obsahovat nejen sinice, ale také mikrobiální znečištění a řasy, které mohou u některých lidí vyvolávat alergické reakce."Především na konci letních prázdnin se setkáváme s přítomností většího množství sinic, které kůži mohou podráždit, zvláště když v nich zůstaneme déle než deset minut, a navíc se zapomeneme ihned po koupání osprchovat," tvrdí Arenberger.

Podle Muchy jsou lidé mnohem znalejší nebezpečí a lidé s citlivější kůží si na čistotu vody dávají větší pozor. Pokud se člověku po vylezení z vody objeví vyrážka, je podle lékaře důležité především důkladné umytí čistou vodou.

"Umýt se co nejvíce co nejčistější vodou, aby to člověk ze sebe dostal. Buď by se měl osprchovat, anebo se polít balenou vodou," radí lékař. A dodává, že po umytí je důležité převléct se do čistého, bavlněného oblečení a sednout si do stínu, aby kůže nebyla dále drážděna. "Pocení totiž vyrážku zhoršuje," vysvětluje.

Mnohem horší než vyrážka je podceňování nebezpečí

Vyrážka většinou odezní, pokud se však přidá teplota, průjem, zhoršení dýchání nebo celkového zdravotního stavu, je podle Muchy namístě vyhledat lékařskou pomoc.

"Je nutné si uvědomit, že vyrážka, která je na kůži zvenku, může být teoreticky i na kůži "vevnitř", teda na sliznicích. Ne s každou vyrážkou je potřeba jít v lékaři, pokud by se ale objevily zmíněné alarmující příznaky, je dobré se aspoň poradit telefonicky s lékařem," říká praktik.

Státní zdravotní ústav upozorňuje na to, že největší nebezpečí při koupání často nepředstavuje ani tak kvalita vody, jako spíš "nedisciplinovanost a přeceňování vlastních schopností, z čehož pramení vážné úrazy nebo utonutí". "Člověk si musí život užívat, nesmí se všeho bát a musí k věcem přistupovat racionálně," dodává Cyril Mucha.

A ať už si tedy vyberete kterýkoliv typ koupání, měli byste dbát na svou vlastní bezpečnost i bezpečnost ostatních, což může znamenat i omezení koupání, pokud proděláváte nakažlivé onemocnění.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama