

Spánek není jen odpočinek – je to barometr zdraví našeho mozku. Nová studie odhalila, že zpožděný nástup REM spánku může být tichým varováním, že s mozkem není něco v pořádku. A pozor – může jít o první náznaky Alzheimerovy choroby. Jak poznat riziko a co můžete změnit ještě dnes?
Způsob, jakým spíte, může napovědět víc, než si myslíte. Nová mezinárodní studie zveřejněná v odborném časopise Neurology odhalila dosud málo známý, ale znepokojivý příznak spojený s Alzheimerovou chorobou – zpožděný nástup REM spánku. Podle vědců může být právě tato spánková charakteristika časným varovným signálem, že mozek není v pořádku.
REM spánek, známý jako fáze spojená se sněním, hraje zásadní roli v ukládání vzpomínek, učení a emoční regulaci. Obvykle nastupuje zhruba 90 minut po usnutí. Nový výzkum však ukazuje, že čím déle trvá, než do této fáze vstoupíte, tím vyšší je pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby.
Studie sledovala 128 starších dospělých s průměrným věkem 71 let. Účastníci byli rozděleni do skupin podle délky času, který potřebovali k dosažení REM spánku. Výsledky byly zarážející: ti, kteří REM fáze dosahovali nejpomaleji (více než 192 minut), měli výrazně vyšší pravděpodobnost diagnózy Alzheimerovy choroby než ti, kteří do REM přešli rychleji (méně než 98 minut).
„Zpožděná REM fáze může znamenat, že mozek není schopen dostatečně regenerovat a upevňovat paměťové stopy. Je to tichý signál, který se objevuje dříve, než si všimneme výrazných problémů s pamětí,“ vysvětlil hlavní autor studie, neurolog Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku.
Odborníci dlouhodobě varují, že Alzheimerova choroba začíná v mozku desítky let předtím, než se objeví první klinické příznaky jako zapomnětlivost nebo zmatenost. Včasné záchytné body jsou proto zásadní. „Spánek je zrcadlem toho, co se děje v našem mozku. A právě jeho narušení může být prvním varováním,“ uvádí americká Alzheimer’s Association. Výzkum otevírá dveře k novým možnostem včasného testování pomocí neinvazivního sledování spánkových vzorců.
Dospělý člověk by měl spát 7–8 hodin denně, přičemž ideálně by 20–25 % tohoto času měl tvořit REM spánek, a podobný podíl hluboký (non-REM) spánek. Nejde však jen o délku, ale i o rytmus a kvalitu.
Následující návyky mohou podpořit zdravý spánek a tím i zdravý mozek:
Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu (i o víkendu)
Omezte kofein, alkohol a modré světlo před spaním
Dbejte na přirozené světlo během dne
Pravidelný pohyb pomáhá, ale necvičte těsně před spaním
Věnujte se večerním rituálům, které tělo zklidní
Trápí vás časté noční buzení, únava po probuzení nebo se cítíte jako „v mlze“ celý den? Může jít o důsledek narušeného spánkového cyklu, který si zaslouží pozornost. Obzvlášť ve středním a vyšším věku může být spánek brzkým ukazatelem kognitivního zdraví. Pokud máte obavy, konzultujte situaci s lékařem – například formou polygrafického nebo polysomnografického vyšetření. Moderní spánková medicína dnes dokáže odhalit mnoho problémů dříve, než se naplno projeví.
Zdroj: alz.org, neurology.org