reklama

Jak používat klimatizaci, aby neškodila?

Venku třicet, uvnitř osmnáct... Taky patříte k "závislákům" na výkonu klimatizace?

Foto: Profimedia.cz

Venku  třicet, uvnitř osmnáct... Taky patříte k "závislákům" na výkonu klimatizace?

Pět až sedm stupňů - takový rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou doporučují odborníci. Většina lidí však jejich rady nedodržuje a "chladí", co to dá, a dokonce i v zimě.  Ovšem právě v horkém létě si mohou přivodit zdravotní obtíže včetně alergií, připomíná  Eduard Ježo, vedoucí Oddělení faktorů prostředí při Zdravotním ústavu v Ostravě.

Klimatizace škodí očím i postavě

Věděli jste třeba, že se z klimatizace tloustne?  Studie z Miami uvádí, že pokud tělo nemusí vydávat energii na pocení a ochlazování, ukládá ji ve formě tukových polštářků. Zatímco vedra naši chuť k jídlu podprahově brzdí a tělo kromě toho pocením spaluje více energie, uměle podchlazené prostory klimatizací v nás vyvolávají pocit hladu. A velké teplotní rozdíly zvyšují potřebu se najíst. 

Doporučujeme: Co dělá klimatizace s očima?

Prudké změny teplot jsou pro organismus velkou zátěží. Dochází k prochladnutí a tím i k oslabení imunitního systému, který je pak náchylný k infekcím. Ledový vichr, který v určitých místech vane z klimatizace, zase může způsobit zatuhnutí svalstva a následné pohybové obtíže. Průvan a prochladnutí pak škodí zejména zádům, už beztak namáhaným celodenním sezením u počítače nebo v autě.  

  • Noste při sobě další vrstvu oblečení, které si obléknete, když vám bude chladno nebo ucítíte nepříjemný průvan. Někdy stačí šátek
  • Při přechodech je dobré najít neklimatizované místo, kde je teplota někde mezi a chvíli tam zůstat
  • Dalším dobrým trikem je, když se pořádně napijete vody. Předejdeme tím teplotnímu šoku. Minerálka ale nesmí být příliš studená, jinak tak naděláme víc škody než užitku.
  • Pleti prospějí hydratační spreje či lehké krémy, sliznice bychom měli zvlhčovat pouze přírodním sprejem (např. Vincentka), aby nedošlo k návyku. Tyto spreje také snadno rozpouští hleny v dýchacích cestách a pomáhají udržovat přirozenou čistící funkci sliznice. Zároveň podporují její imunitu jako primární obranu před infekcí.

K rizikům klimatizace, především v kancelářských budovách, patří také tzv. syndrom suchého oka. Nepodceňujte jej, může vás připravit o zrak! Touto poruchou trpí asi 10% lidí, a její výskyt se dramaticky zvyšuje budovách s klimatizací. Nejenže se tak vhání do místností velmi suchý vzduch, ale většinou přitom také dlouhé hodiny soustředěně sledujeme obrazovky počítačů.  Méně tak mrkáme, čímž i méně zvlhčujeme  povrch oka.

Jak klimatizovat v autě?

Už dlouho se mluví o tom, že uzavřené systémy "točí" zčásti stále dokola stejný vzduch, v němž přežívají bacily a viry. Dokonalým příkladem jsou klimatizovaná auta. Při každém otočení klíčkem na sebe v malém prostoru  doslova vystřelíte dávku potenciálně nebezpečných látek, mikrobů a bakterií.

"Před prvním spuštěním je určité dobré provést zevrubnou kontrolu celého systému včetně výměny vstupních filtrů a dezinfekce," radí Eduard Ježo z ostravského Zdravotního ústavu.

Náš tip: Přírodní klimatizace? Udělejte si doma průvan!

Celou proceduru můžeme svěřit autorizovanému servisu nebo dle manuálu klimatizace provést svépomocí. Interval čištění se stanovuje s ohledem na prostředí, ve kterém je klimatizace používán. Např. u automobilů se doporučuje čištění provádět minimálně jednou ročně, u ostatních systému pak podle aktuálního znečištění, přičemž platí pravidlo, že čím špinavější prostředí ve kterém klimatizaci provozujeme, tím častější čištění.

Kolik stupňů správně nastavit?

"V automobilu klimatizace v přeneseném významu plní i funkci bezpečnostní. Pokud je totiž řidič dlouhodobě vystaven teplotám nad 25 °C, může se u něho dostavit pocit malátnosti a ospalosti, což může vést až k fatálním následkům," připomíná Eduard Ježo a dál radí:

Správné použití klimatizace se podle něj dá shrnout do tří bodů:

  • Vyvětrat - před samotným spuštěním klimatizace po usednutí do vyhřátého vozu prve vyvětrat za pomocí otevřených oken
  • Správně nastavit teplotu - z lékařského hlediska  se doporučuje, aby nastavený rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v autě nepřesáhl 6 °C. Při déletrvajících cestách je samozřejmě možná i nižší teplota. Nesmíme však zapomenout ji před ukončením jízdy postupně zvyšovat. V ideálním případě i klimatizaci úplně vypnout ještě před zastavením, ať se vyhneme pro organizmus velmi nebezpečnému teplotnímu šoku. Zároveň také proto, aby se z klimatizačního systému odpařila přebytečná vlhkost.
  • Údržba - pro správnou funkčnost klimatizace je doporučen její zapnutí cca jednou za 14 dní a to i v zimním období, minimálně jednou ročně vyměnit kabinový filtry a provést kompletní desinfekci klimatizačního systému.

Rizika umělého chlazení

Nebezpečí se podle Eduarda Ježa dá rozdělit do dvou oblastí:

1. Nastavení příliš nízké teploty a nesprávně směrované výduchy větrání - v případě nasměrování přímo na tělo řidiče nebo spolucestující může dojít např. k zatuhnutí trapézových svalů a bolesti krční páteře, které může vést až k jejímu zablokování. V neposlední řadě je tu i možnost vzniku revmatického onemocnění

2. Nesprávná údržba - vzhledem k principu fungování klimatizace, která mimo chlazení odebírá ze vzduchu vlhkost, která se sráží ve výparníku, kde vlivem zachycených nečistot vzniká příhodné prostředí pro roztoče, bakterie, viry a plísně. V nejlepším případě "pouze" budeme pociťovat zatuchlý vzduch, ale horší je, že se tak do vozu vhání i mikroskopické částečky alergenů, zachycených ve výparníku. Ty pak celá posádka vozu vdechuje, což může vést k projevům obdobných, jako při setkání s alergenem - tedy kašel, zarudnutí očí atd.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Klimatizace: vyschnou vám oči!

Antibiotika v kuřecím mase? Také v mléce, medu a vodě!

Tomáš Klus o bulváru a otcovství: Musím být silnej fotr

 

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama