reklama

Infekce vyvolá rakovinu. Ale umí ji i léčit

Nebezpečné viry si ještě zhoršily svou reputaci, když se prokázalo, že mohou způsobovat i rakovinu. Nejnovější výzkumy však zjistily, že ji také dokážou porazit!

Rakovina slinivky dělá potíže hlavně diabetikům.
Rakovina slinivky dělá potíže hlavně diabetikům. | Foto: Reuters

Nebezpečné viry si ještě zhoršily svou reputaci, když se prokázalo, že mohou způsobovat i rakovinu. Nejnovější výzkumy však zjistily, že ji také dokážou porazit!

Vědci doufají, že by jim v léčbě nádorů mohl pomoci virus příbuzný vzteklině. Zjistili totiž, že je schopný infikovat a zastavit růst nádorů měkkých tkání, častých zejména u dětí.

Nemoc mladých

Sarkomy měkkých tkání, tedy zhoubné nádory vaziva, svalů či například cév, jsou u dospělých poměrně vzácné. U dětí tvoří asi 15 procent všech rakovin. A zhruba třetina pacientů do pěti let od diagnózy umírá.

Vědci z Yale University v práci publikované časopisem Journal of Virology ukázali, že virus vezikulární stomatitidy (VSV), patřící do stejné skupiny jako například vzteklina, má schopnost nádory tohoto typu likvidovat.

Virus, jehož modifikovanou verzi vědci použili, způsobuje u koní, dobytka a vysoké zvěře onemocnění připomínající svými příznaky slintavku a kulhavku. U lidí se pak obvykle projevuje pouze příznaky podobnými chřipce, vzácně pak třeba i puchýři v ústní dutině.

Zabral  i na nádor mozku

Nedávné výzkumy ukázaly, že VSV patří mezi takzvané onkolytické viry, které jsou schopné "najít, infikovat a zničit" nádorovou tkáň - některé z předešlých studií už například přinesly slibné výsledky v léčbě nádorů mozku u myší.

Během experimentů, které provedli doktor Paglino a profesor Van den Pol, se viru VSV podařilo zacílit a zlikvidovat 12 ze 13 typů sarkomů a přitom specificky účinkovat pouze na nádorovou tkáň.

Co vyvolá mutaci?

Viry spouštějí rakovinu častěji, než se myslelo, tvrdí nová studie. Rakovina se objevuje, když genetický materiál v buňce (DNA) rozvine mutaci, která spustí nekontrolovatelné dělení (množení) buněk. Tyto mutace souvisejí s poškozením DNA - například při vystavení tkáně radiaci.

Viry jsou však schopné vyvolat podobný efekt, když proniknou do DNA. Jako nebuněčné organismy jsou vlastně jen kouskem DNA nebo RNA v proteinovém pouzdru a jejich množení je závislé na buňkách.

Pomohou i bakterie

Vědci testují půdní bakterii Clostridium sporogenes jako nového pomocníka při léčbě rakoviny. Bakterie, která se běžně vyskytuje v půdě, dokáže přežít i v prostředí, kde je zanedbatelné množství kyslíku. Podle vědců by tak mohla v lidském těle působit přímo v rakovinových buňkách a ničit je.

Bakterie by se dala využít především u onemocnění rakovinou prostaty, prsu nebo mozku. Pro růst spor je nutné prostředí bez kyslíku. Bakterie uvolňuje enzym, který rakovinné buňky zabíjí.

"Pokud se bakterie dostanou do pacientů, mohou se množit pouze v místech, kde není kyslík, což jsou například velké nádory," uvedl doktor Nigel Minton z univerzity v britském Nottinghamu.

Bakterie by tak zahubila rakovinové buňky, zatímco ty zdravé by nechala být. Zdravé buňky totiž obsahují kyslík, a bakterii tak "nezajímají". Rakovinové buňky dokážou růst, i když mají kyslíku nedostatek. Přitom nejhorším vedlejším účinkem dosavadních metod léčby rakoviny je ničení zdravých buněk.

Testy na lidech už za dva roky

Bakterie Clostridium sporogenes se běžně vyskytuje v půdě. "Jde o prastarý organismus, který byl na Zemi ještě v době, kdy nebylo v atmosféře tolik kyslíku," vysvětlil Minton.

Jiné typy této bakterie napomáhají například hnilobným procesům, vyskytují se také ve střevech některých živočichů.

Metoda zatím nebyla testována na pacientech a vědci budou způsob distribuce účinných látek bakteriemi dál zkoumat. Vědci z britské univerzity v Nottinghamu a nizozemské univerzity v Maastrichtu předpokládají, že by na lidech mohli metodu testovat v roce 2013.

Vysočině chybí odborníci, pomoci mohou evropské projekty | Video: Petr Šoukal
reklama
reklama
reklama