I tři dny v tichu a tmě. Nemoc, kterou si lidé pletou s bolestí hlavy, trápí přes milion Čechů

Ačkoliv lidé migrénu znají, většinou ji mylně označují jen za silnou bolest hlavy. „Migréna člověka vyřadí z běžných aktivit. Pacienti často nejsou schopni pracovat, sledovat počítač nebo třeba jen vyjít ven. Neléčená migréna může trvat i tři dny, v těžších případech dokonce pět dní. Vzhledem k tomu, že se jedná o chronické onemocnění, může výrazně ovlivňovat dlouhodobou kvalitu života,“ vysvětluje neuroložka MUDr. Eva Medová, specialistka na migrénu působící na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, která je sama migreničkou.

Okolo 90 % respondentů ji popisuje jako silnou bolest hlavy, pouze 7 % správně označilo migrénu jako neurologické onemocnění. Stejně tak v populaci přetrvává nízké povědomí o účinné léčbě: až 35 % dotázaných neví, jak migrénu léčit, dalších 26 % by spoléhalo na léky proti bolesti. Více než 52 % respondentů se dokonce setkalo s tvrzením, že lidé migrénu přehánějí nebo předstírají.

Ženy v nevýhodě

Migréna se může týkat každého z nás. Statisticky jí ale trpí ženy přibližně třikrát častěji než muži. Nejčastěji se vyskytuje v produktivním věku mezi 18. a 40. rokem života. Významnou roli hraje genetika, hormonální změny a životní cyklus, onemocnění často souvisí i s menstruací, ovulací nebo klimakteriem.

Častými spouštěči jsou faktory jako hlad, alkohol, stres či změna počasí. U některých pacientů záchvatům předchází tzv. aura (poruchy vidění v podobě barevných záblesků či slepé skvrny). Záchvat může trvat několik hodin až dní.

Jak na léčbu migrény

Léčba spočívá buď v podávání akutních léků při záchvatu, nebo v pravidelném užívání preventivních (profylaktických) léků, které se podávají pacientům s častými záchvaty. Akutní léčba se podává při prvních příznacích záchvatu a jejím cílem je minimalizovat nebo úplně potlačit rozvíjející se obtíže.

Preventivní léčba naopak působí dlouhodobě. Snižuje frekvenci, závažnost a trvání migrenózních záchvatů a je určena zejména pacientům s častým výskytem. Necílená profylaxe zahrnuje léky původně vyvinuté pro jiná onemocnění, jako jsou antidepresiva, antiepileptika či antihypertenziva. Moderní cílená preventivní léčba, mezi kterou patří biologická léčba a nově také gepanty, zasahuje přímo do mechanismu vzniku migrény a dokáže zmírnit projevy nemoci na minimum.

Kde najít pomoc?

Léčba migrény vyžaduje odborný přístup. Proto se doporučuje, aby lidé s opakujícími se příznaky migrény nebo i jen s podezřením na ni vyhledali lékaře, ideálně neurologa. Stejně tak by měli odbornou pomoc vyhledat pacienti, u nichž dosavadní léčba nepřináší dostatečnou úlevu. „Moderní cílená léčba dokáže významně snížit záchvaty migrény, což vede k výraznému zlepšení kvality života pacientů. Konečně se tak mohou vrátit ke své práci, plánovat rodinné aktivity a cestovat, aniž by se museli obávat dalšího záchvatu,“ říká MUDr. Eva Medová.

Aby lékař mohl nastavit správnou léčbu, potřebuje vědět, kdy nejčastěji migréna přichází, jak dlouho trvá a co ji spouští. Pacienti by si proto měli vést kalendář bolestí hlavy s co nepřesnějšími záznamy záchvatů migrény. Z něho lze jednoduše vyčíst třeba kolísání hormonů, stres nebo změny počasí. Tento praktický nástroj pro sledování četnosti a průběhů záchvatů je dostupný na webu www.migrenanenitabu.cz, kde mohou pacienti najít také informace o možnostech léčby, otestovat si závažnost svého onemocnění nebo vyhledat nejbližší centrum pro léčbu bolesti hlavy.

VIDEO: Rozdíl mezi bolestí hlavy a migrénou je v síle, umístění a příznacích. Pokud při bolesti hlavy zvracíte, je to pravděpodobně migréna

Zdroj: nhs.uk, mayoclinic.org, czech-neuro.cz, Česká televize