Fuj, ale wow! Fascinující a nechutná tajemství o lidském těle, která vás překvapí

Naše tělo je fascinující stroj plný tajemství – některá z nich jsou však poněkud nechutná. Přestože se o nich běžně nemluví, jsou součástí našeho každodenního života. Přinášíme vám deset překvapivých faktů o lidském těle, které vás možná šokují, ale zároveň vám pomohou lépe pochopit, jak náš organismus funguje.

Plynatost, jak sofistikovaní lidé vyjadřují „prdy“, je naprosto přirozená věc, kterou děláme všichni. Někteří z nás více než jiní, jak mnozí mohou potvrdit. Ale kolik je už příliš mnoho? Kdy by časté plynatosti měly být důvodem k obavám? Může někdo prdět málo?

Průměrné množství plynů se zdá být asi 15 denně. Někteří lidé s pálením žáhy mohou prdět jen několikrát denně, zatímco jiní vypouštějí plyny až 40krát za 24 hodin. 

Tento plyn vzniká při trávení potravy a je složen z různých plynů, včetně metanu a sirovodíku, které mohou způsobovat nepříjemný zápach. Lidský trávicí trakt dokáže denně vytvořit až 2 000 mililitrů plynu.

Čtěte také: 10 fascinujících faktů o prdění, které vás překvapí

Tělo je plné inervace a bloudivý nerv je jednou z největších hvězd nervové soustavy, „superdálnicí“ elektřiny. Přenáší elektrické signály mezi mozkem a některými důležitými orgány, včetně srdce a trávicí soustavy.

Protože se podílí na trávení, podílí se také na závěrečném aktu trávení: vylučování stolice. Dlouhý nerv, který se táhne od lebky až po tlusté střevo, je zodpovědný za „pooforii“, euforický pocit úlevy a spokojenosti, který někteří lidé zažívají po vyprázdnění. 

Dostatečně velký pohyb stimuluje bloudivý nerv a vyvolá relaxační reakci, která snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, a vyvolává tak euforický pocit na záchodové míse.

Termín „poophoria“ vznikl spojením slov „poo“ (hovínko) a „euphoria“ (euforie) a poprvé se objevil v populárně-naučné knize „What’s Your Poo Telling You?“ od Dr. Anishe Shetha. Přestože se jedná o neformální výraz, získal si popularitu a je používán v různých kontextech, včetně humorných dárků a produktů, jako jsou trička nebo samolepky.

Na krajním konci stupnice může nadměrná stimulace bloudivého nervu snížit vaše životní funkce natolik, že způsobí defekační synkopu, která způsobí ztrátu vědomí při příliš silné stolici.

Je důležité poznamenat, že i když je „poophoria“ běžně neškodná, nadměrná stimulace bloudivého nervu může vést k tzv. defekační synkopě, což je krátkodobá ztráta vědomí způsobená náhlým poklesem krevního tlaku. Proto je vhodné vnímat tento jev s nadhledem a v případě neobvyklých příznaků konzultovat situaci s lékařem.

Atomový chemik z Technické univerzity ve Vídni Georg Steinhauser osvětlil záhadnou fyzikální mechaniku, která se skrývá za všední záhadou: proč někteří lidé produkují více žmolků z pupku než jiní? Výsledky několikaletého výzkumu, publikované v časopise Medical Hypotheses, jsou založeny na studiu Steinhauserových vlastních žmolků. Stejně jako na otázkách kladených jeho kolegům, kteří se mu nyní v univerzitním baru s vodou možná vyhýbají.

Viníkem je ochlupení na těle. Mikroskopická konzistence chloupků je skvělá pro zachycení vláken oděvu – jejich šupinatá struktura funguje jako svazek háčků. Chloupky také směřují tato vlákna k pupku, kde shromažďují a mísí se s věcmi, jako je prach a biologické sekrety, jako je pot a odumřelé kožní buňky. Chcete méně žmolků? Oholte si břicho.

Pravděpodobně jste věděli, že vaše tělo obsahuje nějaké plasty, ale nově zveřejněný výzkum vykresluje hrubý a hrůzný kvantitativní obraz.

Vědci, studující posmrtné tkáně z období mezi lety 1997 a 2024 zjistili znepokojivý nárůst kontaminace mikroplasty a nanoplasty. I ve srovnání s rokem 2016 se hladiny mikroplastů dramaticky zvýšily. Zejména v mozku, jakožto životně důležitém, orgánů.

V přepočtu na mikrogram (miliontinu gramu) plastu na gram tkáně se hladina mikroplastů v mozku za posledních osm let zvýšila o téměř 50 %. Vaše ostatní části těla by se neměly cítit opomíjeny, protože plastové částice, jen zlomky palce, se nacházejí také v ledvinách, játrech, krvi, spermatu, kostní dřeni, mateřském mléce a placentě.

Kontaminaci se nelze nijak vyhnout, protože „střepy a vločky“ těchto cizích částic se dostávají do těla při jídle, pití a dýchání. Nejběžnějším typem mikroplastů byl polyethylen, což dává smysl vzhledem k tomu, že se používá v obalech a plastových sáčcích v potravinářském průmyslu. Celkový vliv na vaše zdraví není jasný, ale je nepravděpodobné, že by nám dal superschopnosti.

Když články začínají frází „muž z Floridy“, obvykle se týkají drog, aligátorů nebo obou těchto věcí a Chevroletu. Ale skutečná nedávná zpráva se tomuto trendu vymyká. Popisuje muže, jehož extrémně masožravá strava způsobila, že mu z kůže vytékal cholesterol.

Zní to jistě falešně, ale ve skutečnosti se jedná o legitimní lékařský problém zvaný „xantelasma". Podle lékařského časopisu, který se o tom věnuje, muž uvedl, že denně sní 3 až 4 kilogramy masa, másla a sýra, aby si udržel váhu. To zní jako hodně, ale pamatujte, že je to jeho vlastní hlášení.

Nyní mu z kůže vytéká cholesterol. Když se hlásil v nemocnici, měl „hladké nažloutlé uzlíky na dlaních, loktech a chodidlech“ a jeho cholesterol byl pětkrát vyšší než průměr. Spíše je to skvělá připomínka toho, aby se stravoval vyváženě.

Existuje skrytý zdroj ekologického hnojiva: vy. Přesněji řečeno, lidská moč.

Svět potřebuje stále více dusíku pro hnojení, každý rok o 1,074 milionu tun navíc. Výroba hnojiv však vyžaduje „významnou spotřebu energie“ a uvolňuje velké množství oxidu uhličitého. Hnojivo pro městské zemědělství lze však získat regenerací živin z lidské moči. Všichni produkujeme tekutinu plnou živin a dusíku.

Moč se proto skladuje a prochází reaktorem. Reaktor neutralizuje její kyselost a pomocí mikroorganismů přeměňuje močovinu z moči na rostlinám prospěšné dusičnany. Tato nyní cenná surovina se používá k pěstování rajčat.

Složení našich těl lze definovat mnoha způsoby, ale pojďme mluvit o buněčném systému. Slyšeli jste, že většina vašeho těla se skládá z jiných buněk (jako jsou bakterie), a že tyto buňky převyšují počet „vašich vlastních“ buněk o určitý poměr – obvykle o velký poměr, například 10:1 ve prospěch buněk, které „nepatří mezi vaše“. To je zřejmě mýtus. Skutečný poměr je podle výpočtů vědců mnohem blíže 50:50.

Například „referenční člověk“ může obsahovat „v průměru asi 30 bilionů lidských buněk a 38 bilionů bakterií“. Toto číslo se však neustále mění a někteří lidé se chlubí dvojnásobným (nebo polovičním) počtem bakteriálních buněk. 

Jedním z největších nepřátel vašeho těla je ono samo. Nebo spíše bakteriální společenství uvnitř (i vně) něj. Mezi nejodpornější a nejškodlivější věci, které tyto bakterie dělají, patří vytváření biofilmů, lepkavého mikrobiálního povlaku, jako je zubní plak.

Tyto biofilmy jsou obzvláště škodlivé v lékařském prostředí, kde pohlcují katétry a další implantáty. Jejich ovládnutí začíná fimbriemi, vlasovými strukturami, které bakterie používají k přilnutí k povrchům, něco jako suché zipy – proto jsou biofilmy lepivé.

Poté vylučují ochrannou látku, která je „chrání před antibiotiky a čisticími prostředky“. Vědci naštěstí nacházejí přírodní látky, které mohou zabránit tvorbě fimbrií a biofilmů – ať už se jedná o typ mikrobů, které rostou na vašich zubech, kameni nebo kanalizačním potrubí.

Víte, jak je to nechutné, když lidé žvýkají dřevěné nanukové tyčinky nebo párátka, čímž vzniká kašovitá hmota plná kousků rozkousaného jídla a stékající sliny, které jim stékají z úst? Věda říká, že to je dobré pro mozek.

Žvýkání dřevěné tyčinky je zřejmě prospěšné pro zdraví mozku, jak vyplývá z nové jihokorejské studie, která zjistila, že žvýkání dřeva způsobuje uvolňování glutathionu v mozku. To je dobré, protože glutathion je antioxidant, který chrání mozkové buňky před typem oxidačního poškození spojeného s neurodegenerativními poruchami.

Aby se zjistily výhody žvýkání dřeva, bylo 52 univerzitních studentů rozděleno do dvou experimentálních skupin. Jedna skupina žvýkala dřevěnou tyčinku podobnou nanukové tyčince. Druhá skupina žvýkala základní parafínovou žvýkačku. Před a po žvýkání podstoupili neinvazivní vyšetření mozku.

Je zajímavé, že skupina užívající žvýkačky neměla z uvolňování glutathionu žádný prospěch. Vědci tvrdí, že klíčová je tvrdost materiálu, protože fyzický akt energického žvýkání je nezbytný pro prospěšné účinky na mozek.