Estrogen ovlivňuje mnohem víc než menstruaci. Co se s ženským tělem děje, když začne ubývat?

Estrogeny jsou klíčové ženské pohlavní hormony, které se většinou pojí s plodností. Ve skutečnosti ale ovlivňují mnohem širší spektrum procesů v ženském těle. Od menstruačního cyklu přes kvalitu pleti a psychickou pohodu až po zdraví kostí a kardiovaskulárního systému. Jejich hladina se během života přirozeně proměňuje, a právě tyto změny zásadně ovlivňují, jak se žena cítí i jak funguje její organismus.

„V pubertě estrogeny pozitivně ovlivňují také sebevědomí a sociální interakce dívek,“ dodává gynekolog MUDr. Petr Křepelka, Ph.D. V této fázi se často objevují potíže spojené s dozrávajícím hormonálním systémem. Těmi nejznámějšími mohou být nepravidelný cyklus, akné nebo citlivější psychika. Hormonální systém se teprve „učí fungovat“ a estrogen v něm hraje klíčovou roli stabilizátoru.

Právě v období rané dospělosti se dívky poprvé dostávají do kontaktu s hormonální antikoncepcí. V jejím rámci se rozlišuje, zda obsahuje pouze gestagenní nebo právě také estrogenní složku, přičemž oba typy mají své výhody i nevýhody. Gestagenní antikoncepce, jak už název napovídá, obsahuje pouze gestagen (alternativa hormonu progesteron).

Tato antikoncepce je vhodná zejména pro ženy s kontraindikací estrogenu (zdravotní stavy, kdy by se tento hormon neměl užívat), kojící matky a ženy se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Pokud je však žena zdravá, měla by ideálně přijímat i hormon estrogen.

Ten obsahuje právě kombinovaná antikoncepce, ve které jsou (u moderních přípravků) i přirozené, tělu vlastní estrogeny. Je účinnější, nastoluje pravidelné krvácení a zmírňuje akné nebo bolestivé menstruace. „Moderní kombinovaná antikoncepce s tělu vlastními estrogeny navíc nevede k zadržování vody nebo přibírání na váze, což je častá obava žen,“ doplňuje Petr Křepelka.

Období mateřství a třicátá léta: postupný návrat k rovnováze

Jedním z největších hormonálních zlomů v životě ženy je období po porodu. Hladina estrogenů, která během těhotenství stoupá, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje ve 3. trimestru, po porodu náhle a prudce klesá. Tento pokles je přirozený, ale může se projevit únavou, změnami nálad nebo dalšími fyzickými příznaky.

„Za únavou a výkyvy nálad po porodu stojí právě tento náhlý pokles hladin hormonů v organismu, jehož stabilizace může trvat týdny i měsíce. Nízká hladina estrogenů u žen po porodu a kojících žen může také způsobovat suchost poševní sliznice a diskomfort při pohlavním styku,“ upozorňuje gynekolog Křepelka.

Perimenopauza: když estrogen kolísá

S přibývajícím věkem přichází období, kdy hladina estrogenů začíná kolísat. Perimenopauza, tedy přechodné období před nástupem menopauzy (obvykle ve věku 40 – 50 let, někdy ale i dříve), je typická nepravidelným menstruačním cyklem, návaly horka, změnami spánku nebo výkyvy nálad.

Tyto projevy nejsou náhodné. Souvisejí s tím, že kolísají hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. „Objevují se i potíže se soustředěním a pamětí (mozková mlha), které ženy v perimenopauze často pociťují a které souvisejí s kolísáním estrogenu v mozku. Je důležité, aby ženy v tomto věku začaly sledovat svůj cyklus a nebály se konzultace s lékařem dříve, než se dostaví návaly horka a další klimakterické obtíže,“ doporučuje gynekolog.

Menopauza: dlouhodobý dopad nedostatku estrogenu

Menopauza je přirozený proces, kdy vaječníky přestávají produkovat ženské pohlavní hormony estrogeny a progesteron, a jejich hladina tak výrazně a trvale klesá. Tento pokles má dopady, které přesahují běžné vnímání menopauzy. Estrogen totiž působí ochranně na kostní tkáň i kardiovaskulární systém. Jeho nedostatek je spojen s vyšším rizikem osteoporózy i změnami v cévním systému. Zároveň ovlivňuje kvalitu sliznic, spánek, termoregulaci i psychiku.

Tyto příznaky se mohou zmírňovat doplňováním estrogenu, často ve formě hormonální substituční terapie (HST). Estrogen se dodává formou tablet, náplastí, gelů nebo sprejů. Při tomto procesu se nahrazují hormony, které tělo přestává produkovat. Ženy, které nemají dělohu, mohou užívat jen samotný estrogen. Ženy, které mají dělohu, nebo se v minulosti léčily s endometriózou, musí užívat estrogen v kombinaci s progesteronem, aby se chránila děložní sliznice před hyperplazií (nadměrné zbytnění děložní sliznice).

V moderní medicíně se začíná používat nový přirozený estrogen, který má tu výhodu, že v těle působí selektivně. V buňkách aktivuje jen určité receptory, zatímco jiné blokuje. „Nový přirozený estrogen působí ‚chytře‘ – tam, kde je jeho efekt pozitivní (kosti, srdce), a nikoliv tam, kde estrogeny mohou představovat efekt rizikový (prsní tkáň),“ dodává Petr Křepelka.

Tento estrogen jen minimálně ovlivňuje játra, díky čemuž se v nich netvoří bílkoviny, které by ovlivňovaly srážlivost krve a zvyšovaly riziko vzniku trombózy, embolie nebo mrtvice. Méně také stimuluje růst tkání (například prsní tkáně, jejíž nadměrná stimulace není ze zdravotního hlediska žádoucí, mohla by vést k rakovině). V současnosti se využívá například již v kombinované hormonální antikoncepci.

VIDEO: O menopauze se nemluví, jako ženy chceme být věčně mladé a úspěšné. Začala jsem být přecitlivělá, nevěděla jsem, co se se mnou děje, říká herečka Eva Holubová

Zdroj: autorský text