reklama

Komu je na nic, ať se jde toulat. Studie potvrzují, že objevování dělá lidi šťastnými

Pokud na vás v prvních týdnech nového roku padá špatná nálada, sedněte na libovolnou linku autobusu či metra a vystupte až na konečné. Tam se jen tak procházejte a objevujte nová místa. Studie totiž ukazují, že nám toulání přináší radostné pocity.

Účastníci výzkumu se cítili šťastní i další dny poté, co se toulali.
Účastníci výzkumu se cítili šťastní i další dny poté, co se toulali. | Foto: Shutterstock

Postava člověka, který se toulá po velkém městě a přitom objevuje nová místa, má bohatou literární historii. Takový tulákem byl třeba Holden Caulfield v románu J. D. Salingera Kdo chytá v žitě  či paní Dallowayová ze stejnojmenné knihy Virginie Woolfové. Surrealisté zase nasedali do náhodně zvolených prostředků hromadné dopravy, dojeli na konečnou linky a na daném místě se procházeli. Přijde vám potulování jako ztráta času? Vědecké studie z poslední doby potvrzují opak. Podobné "poflakování" je podle nich přínosné pro duševní zdraví. 

Dokazují to závěry studie  z roku 2020 publikované v magazínu Nature Neuroscience. Výzkumnice Catherine Hartleyová v ní s kolegy porovnávala úroveň štěstí stovky lidí z New Yorku a Miami. Účastníci studie dali vědcům k dispozici svá GPS data  a během tří měsíců v aplikaci hodnotili, jak dobře se cítí. 

Hartleyová se svým týmem zkoumala pocity lidí v nových, netradičních místech (tzv. roamingová entropie). Ukázalo se, že na nich zažívají větší duševní pohodu a cítí se během toulání šťastnější.

Radost nám dělá nová sociální zkušenost

Studie se zaměřila také na údaje ze sčítání lidu a potvrdila, co už věděli surrealisté. Toulání přivede jedince do rozdílných čtvrtí - chudých, bohatých a s různými etniky. Výsledky dalších analýz ukázaly, že jsou to právě nové sociální zkušenosti, které měly vliv na pocit štěstí daného člověka. Nejedná se tak jen o výsledek fyzické aktivity. 

V druhé studii z minulého roku Hartleyová se svým týmem další tři měsíce pozorovala, jak se toulání mění s věkem. Výzkumníci analyzovali GPS data a úroveň nálady mezi 63 lidmi ve věku od 13 do 27 let. Roamingová entropie rostla od 13 roku věku, vrcholila kolem 20 let a následně se s věkem účastníků snižovala. 

Toulání a riskování spolu souvisí 

Dospělost tak může být považována za vrchol toulání. Další analýzy vysvětlily možné důvody. Ukázalo se, že mezi mladšími teenagery roamingová entropie souvisela s riskováním. Náctiletí se oddávali bungee jumpingu, horolezectví,  rvačkám a experimentovali s drogami. 

Podle výzkumníků to může být dáno tím, že zatímco v mladším věku rodiče potomky více kontrolují a zaneprázdňují mimoškolními aktivitami, později jsou mimo jejich kontrolu a užívají si více svobody. Výsledky studií tak ukazují, jak je pro mladé objevování a riskování spojené s potěšením a nevázaností. Objevování nás navíc učí poznávat fyzický i společenský svět, toulání tak může být přínosné pro všechny věkové skupiny.  

Video: Terapeut: Chytáme se do chapadel stresu, až příliš si nárokujeme právo být spokojení (13. 1. 2020)

Je dobré přijímat překážky, které nám život staví do cesty, na problémech se učíme a rosteme, říká psychoterapeut Roman Pešek. | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama