Doporučení „vypijte dva až tři litry denně“ je velké zjednodušení. V horku vám tahle rada může ublížit

V létě trávíme více času venku, více se hýbeme a více se potíme. Používáme také klimatizaci, jejíž ochlazený suchý vzduch výrazně zvyšuje odpařování vody ze sliznic a pokožky – aniž bychom si to uvědomili, protože nemáme pocit tepla. „V létě už nejde jen o to vypít dostatek tekutin, ale musíme přemýšlet i o tom, co pijeme. S potem totiž ztrácíme také ionty (minerální látky), které je potřeba tělu průběžně doplňovat vhodně zvolenými tekutinami,“ vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek, výzkumný pracovník a odborník na výživu při sportu.

Proč je pitný režim obzvlášť v létě důležitý

Během horka tělo intenzivně pracuje na ochlazování – zejména pocením, částečně dýcháním. Pokud sedíme hodinu v kanceláři nebo doma v běžné teplotě, ztratíme dýcháním a odpařováním kůží zhruba 30 až 50 ml vody a minimum minerálních látek. Jakmile vyběhneme ven sportovat nebo pracujeme v letním vedru, organizmus přepne do úplně jiného režimu. Během hodiny sportu vypotíme průměrně 1 až 1,5 litru tekutin, při intenzivní zátěži i více než 2 litry. A pot není jen slaná voda.

V jednom litru potu ztratíme průměrně 900 až 1200 mg sodíku, kolem 1000 mg chloridů, 150 až 300 mg draslíku a také menší množství vápníku a hořčíku (zhruba 10–20 mg). Krev kvůli ztrátám tekutin houstne, zvyšuje se srdeční frekvence a srdce se musí mnohem více namáhat. Proto při výraznějším pocení potřebujeme doplňovat nejen vodu, ale i minerální látky.

Nenápadná dehydratace je běžnější, než si myslíme

Velká část lidí funguje v mírné dehydrataci, aniž by si to uvědomovala. Typický problém? Napijeme se až ve chvíli, kdy máme žízeň. Jenže to už je pozdě – žízeň je krizový signál těla, které volá o pomoc, protože začíná být v deficitu. Letní únavu, podrážděnost nebo malátnost navíc často přičítáme horku. Ve skutečnosti za nimi ale velmi často stojí právě nedostatek tekutin a minerálních látek. A ten dokáže výrazně ovlivnit náladu, výkon i celkovou pohodu během dne.

Častá bývá i větší chuť na sladké. Kvůli ztrátě sodíku a draslíku může docházet také k poklesu tlaku, svalové únavě nebo křečím. Typická je i tupá bolest hlavy. Místo další kávy je v takové chvíli lepší sáhnout po slabě nebo středně mineralizované vodě, která doplní nejen tekutiny, ale i potřebné ionty.

Stres vypíná signály těla

Ve stresu tělo aktivuje režim „fight or flight“, tedy pohotovostní stav. Pocity hladu a žízně se v tu chvíli tlumí, protože nejsou prioritou. Zároveň se zvyšuje hladina stresových hormonů, jako jsou kortizol nebo adrenalin, které se rovněž podílí na vypnutí pocitu žízně. Při stresu se navíc zrychluje srdeční tep i dýchání, a tím roste i ztráta vody. Dýcháním běžně ztratíme asi 400 ml vody denně, při stresu ale ještě více.

Zdroj: AquaLife Institute