reklama

Dnes je nejhorší pondělí v roce!

Žádné pondělí nestojí za nic. Tentokrát je všechno o to horší, že jde o první den v práci po změně času, které nám ukradla hodinu odpočinku

Foto: Profimedia.cz

Žádné pondělí nestojí za nic. Tentokrát je všechno o to horší, že jde o první den v práci po změně času, které nám ukradla hodinu odpočinku.

Dlouho se žertovalo, že není dobré kupovat auta vyrobená v pondělí nebo v pátek kvůli pravděpodobnosti, že v tyto dny jsou lidé již/ještě duchem někde jinde a tím může snadno dojít k výrobní chybě. Pracovníci vykazují nejhorší soustředění a nejvyšší nervozitu.

Den na infarkt

První den pracovního týdne však skutečně představuje vážnou hrozbu pro naše zdraví.   Vědecká studie z Japonska například prokázala, že se mnoha pracujícím se po návratu z víkendového volna zpět do zaměstnání výrazným způsobem zvyšuje krevní tlak. Často roste až k nebezpečným hodnotám, což může vést k vyššímu riziku infarktu nebo mozkové mrtvice.

Vysvětluje se tak skutečnost, že nejvyšší počet srdečních příhod zaznamenávají lékaři právě v pondělí. Týká se to zejména pondělního dopoledne.

Právě ranní hodiny jsou dobou, kdy se z hormonálních důvodů mění prostředí v organismu tak, že tlak roste.Starší studie publikovaná v British Medical Journal hovořila nárůstu těchto případů o celou jednu pětinu.

Mučíme své tělo

Další negativní vliv má úředně nařízená změna času, kdy svůj organismus mučíme nátlakem, aby dělal něco úplně jiného a v úplně jinou dobu, než si zvykl.

V období změn času se ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a rozladěnost. "Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu,"  přiznává prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Z jedné britské vyplývá, že produktivita práce v týdnu následujícím po změně času padá až o závratných 50 procent. Lidé  si na změny, které přináší "letní čas", musí teprve zvyknout.

Jste taky opoždění?

Denní biorytmy lidského organizmu jsou organizmu vrozené a přestože  je řízen střídáním noci a dne, přetrvává i ve stálé tmě. Cirkadiánní rytmus, 24hodinový cyklus střídání světla a tmy, řídí biorytmus lidského organizmu pomocí  tzv. vnitřních hodin v mozku člověka.

Ty mají tendenci se přirozeným rytmem zpožďovat o 12 minut/24 hodin denně. Den by tak netrval 24 hodin, ale byl by o 12 minut delší. Časový posun z letního času na zimní je pro nás proto téměř bezbolestný, neboť se přizpůsobíme "zpožďováním".

Náročnější situací pro organizmus je změna času na jaře, kdy se musí organizmus tzv. "předbíhat", což je proti přirozenosti a proto nám to činí mnohem větší obtíže. Navíc nastává v době, kdy nás trápí jarné únava po dlouhé zimě.

Hledejme výhody!

K výhodám změny času však patří skutečnost, že si víc užijeme slunčního záření a vůbec světlé části dne. Světlo má významný vliv na lidský organismus - je dokonce jednou ze základních podmínek existence buněk.

Již staří Řekové si byli vědomi velkého významu světla pro lidské zdraví, a proto budovali lázně, využívající blahodárné účinky slunečních paprsků. Už spoustu generací se traduje velmi výstižné rčení - Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Vitamin D, takzvaný sluneční vitamín, který je nezbytný pro zdraví člověka, nedokážeme přijímat pouze v potravě, proto je tak důležité vstřebávat ho ze slunečního světla.

Více světla! 

Světlo je tak důležité pro naše správné fungování, že ho v zimě dokonce dodáváme organismu uměle. Fototerapie, light therapy, fotonyx, léčba světlem, světelná terapie, léčba polarizovaným světlem, bioptronová lampa, PILER light, fototerapie biostimulační lampou nebo prostě jen biolampa.

To všechno jsou v literatuře často používané pojmy pro využití polarizovaného světla, které je nejpřirozenějším zdrojem životadárné energie, k preventivnímu i léčebnému působení na živý organismus.

"Terapie světlem je pro svoji jedinečnou schopnost přirozeně aktivovat samoléčebný potenciál lidského organismu již dnes všeobecně uznávanou léčebnou metodou. Řada odborných prací prokázala, že včasná a správná aplikace léčebného polarizovaného světla dokáže snížit celkovou spotřebu léků (které navíc působí jen krátkodobě) u mnoha akutně i chronicky nemocných pacientů, a zmírnit tak nežádoucí vedlejší účinky chemických preparátů, případně nebezpečí návyku na jejich užívání. Světelná terapie snižuje zátěž organismu a posiluje celý imunitní systém," píše se například na webových stránkách http://www.zdrave.cz/

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama