reklama

Deprese zabíjí: Nejvíc sebevražd bývá v pondělí

K ukončení vlastního života se v Česku rozhoduje více jak čtyřikrát víc mužů než žen. Co je k tomu vede nejčastěji?

Foto: Isifa/Thinkstock

"Přišel domů, normálně si popovídal se mnou a s dětmi a  pak si šel lehnout. Ráno byl mrtvý. Desetinásobná sebevražda to byla. Těch prášků totiž snědl tolik, že by ho to zabilo desetkrát," vypráví osmatřicetiletá Lenka o manželově smrti. Vyvrací tak jeden z mýtů, který kolem sebevražd stále koluje.

Fenomén smrti z vlastního rozhodnutí má od pradávna svou pochmurnou přitažlivost - v Česku dokonce o něco vyšší, než je evropský průměr. Sebevražd u nás rychle přibývá: v roce 2013 se v ČR zabilo 1740 lidí.

Bez důvodu i bez příznaků

Na čísla z loňska si od statistiků počkáme do konce dubna. Některé údaje jsou ale jasné a dlouhodobě se nemění: Nejvíc se lidé zabíjejí na jaře a nejrizikovějším dnem je pondělí. Naopak Vánoce a Silvestr patří k podprůměrným dnům, ačkoliv by většina z nás čekala opak. Stejně tak neplatí i mnohé další představy, které kolem dobrovolného odchodu ze světa panují.

Především: k sebevraždě nemusí být důvod.  Aspoň ne takový, který my ostatní dokážeme přijmout, jako je třeba fyzická či duševní nemoc nebo bezvýchodná existenční situace. To je obzvlášť děsivé v případě extrémní podoby rozšířené sebevraždy, jakou předvedl německý pilota společnosti Germanwings se svými 149 oběťmi.

Doporučujeme: Příběh ženy, která se neúspěšně pokusila o sebevraždu

Stejně jako netušila Lenka z úvodu článku, co má její Richard v úmyslu, tak ani na jiném člověku se jeho drastické rozhodnutí nemusí poznat. Neodhadnou je ani odborníci, jako třeba nyní v případě kopilota Andrease Lubitze, ani jeho nejbližší, takže je zbytečné si něco vyčítat. Naopak, v takové situaci se člověk může zdát vyrovnanější, klidnější a vlastně "normálnější", než kdykoliv jindy. Tím, že padlo rozhodnutí, se uvolní, a spadne mu kámen ze srdce.

Slova mohou pomoci i zabíjet

Další "ne" platí pro známé rčení, že "kdo o sebevraždě mluví, ten to neudělá". Brát úvahy o smrti na lehkou váhu se může nevyplatit. Zvlášť varovným příznakem je, pokud někdo často mluví o tom, že má jasnou představu, jak čin provést.  

Neplatí ani představa, že tzv. demonstrační sebevražda je jen pokusem o manipulaci a citové vydírání.  Jednak se bohužel může opravdu povést, a jednak odborníci upozorňují, že ve skutečnosti jde o volání o pomoc. Nevěřte také tomu, že se s těmito lidmi nemá o možnosti sebevraždy vůbec mluvit, abychom je k takové myšlence nepřivedli. Naopak otevřený rozhovor může přinést potenciálnímu sebevrahovi úlevu a nasměrovat jej k odborníkovi, který může pomoci.

Pravda není ani to, že vlastní rukou se zabíjejí jen lidé duševně nemocní. U tzv. bilanční sebevraždy může jít o racionální posouzení situace, kdy pro dotyčného v životě už prostě neexistuje nic, o co by stál. Typickým důvodem bývá vážná choroba...

Obrovské riziko při depresi

Na druhou stranu je však takové prolomení základního instinktu - pudu sebezáchovy - vlastně vždycky signálem, že duševní pochody se vymkly normálu. Nejčastější příčinou bývá nesnesitelná tíha bytí, která se už delší dobu předtím projevuje obvykle jako deprese. Sebevražda skutečně představuje její největší riziko. Podle statistik Světové zdravotnické organizace spáchá sebevraždu 10 až 15 % všech lidí trpících depresí.

I v případě deprese je skutečnost jiná, než lidé věří: nejvíc se neprojevuje na podzim, ale právě v předjaří a na jaře. Letošní neustále se vracející zima je tak pro ně jako dělaná.

K ukončení vlastního života se v Česku rozhoduje více jak čtyřikrát víc mužů než žen. Mezi nejčastější způsoby sebevraždy patří oběšení či jiný způsob udušení - sebevrah po něm sáhne ve více než polovině případů, časté je také zastřelení, otrava a skok z výšky. Ženy se hlavně tráví a skáčou z výšky.  Některé studie prokazují, že 25 % řidičů, kteří zahynou při dopravní nehodě, jsou ve skutečnosti sebevrazi.

Existují varovné příznaky?

Nejmenší počet případů je na Vysočině a v Jihomoravském kraji, což může souviset s procentem lidí, hlásícím se k náboženství, které je v těchto lokalitách tradičně nejvyšší. Zároveň je tak důkazem, že duševní rovnováze prospívá, pokud má člověk oporu v něčem, čemu věří a co jej nějakým způsobem přesahuje.

Pokud máte v okolí depresivního člověka, pozor byste si měli dát zejména na tyto signály:  

  • zúžení duševního života:  jedinec je osamocený, stahuje se do pasivity, má problémy s komunikací, zažívá beznaděj
  • obrat agresivity: agrese, které nemohou směřovat vůči druhým, nasměruje proti vlastní osobě. Mluvíme o autoagresivitě, "bezmocné agresi" a ztrátě libida
  • fyzické projevy: mohou být ve dvou extrémech: podrážděnost nebo naopak strnulost
  • hovor o beznadějnosti života nebo přímo o sebevražedných myšlenkách. Může to skutečně myslet vážně.

Bohužel žádný stoprocentně úspěšný recept, jak sebevraždě zabránit, neexistuje.  Pomoci však může vyslechnutí a nasměrování takového člověka k rozhodnutí, aby se dal léčit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

7 věcí, které vedou k depresi. Dejte si na ně pozor

Proč si po čtyřicítce pořídit mladšího kolouška?

Ženská obřízka i v Evropě? Častější, než byste řekli

Nakazí jeden člověk celou tramvaj? Epidemiolog vysvětluje šíření viru aerosolem | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa, Martin Krepindl
reklama
reklama
reklama