Dělohu už stejně nepotřebujete! Tak ji dáme pryč?
Okřídlenou větu lékařů "tu dělohu už stejně nepotřebujete, tak ji dáme pryč" slyšelo ročně kolem 20 tisíc českých žen. Důvodem bylo časté ženské onemocnění - myomy.
Okřídlenou větu lékařů "tu dělohu už stejně nepotřebujete, tak ji dáme pryč" slyšelo ročně kolem 20 tisíc českých žen. Důvodem bylo časté ženské onemocnění - myomy.
Myomy vznikají bujením svalových buněk děložního těla. Patří naštěstí mezi nezhoubné nádory, které nevytvářejí metastázy, ale přesto dokážou velmi potrápit a obtěžovat. Typickým příznakem je dlouhé silné krvácení, často i mimo cyklus, a s tím spojená bolest. Výjimkou není ani pocit plnosti (dokonce i pocit cizího tělesa) v břiše.
Spásný přechod
Zajímavé je, že s počtem porozených dětí klesá četnost výskytu myomů. Naopak zvýšení jejich výskytu přináší časný nástup přechodu.
Přesto u žen po přechodu pravděpodobnost vzniku myomu klesá. V tomto období se u žen totiž tvoří méně pohlavních hormonů. Proto se buňky nemnoží tak rychle a myomy nevznikají, nebo se alespoň nezvětšují.
Svalové buňky dělohy se totiž "množí" vlivem působení ženských pohlavních hormonů - progesteronu a estrogenu, kterých mají ženy mezi 30. až 50. rokem života ještě velké množství, ale pak jejich hladina klesá.
Komfort bez dělohy
Nejjednodušší a nejúčinnější postup byl radikální - hysterektomie neboli odstranění dělohy. Pro zajímavost: ve Francii to bylo jen 10 tisíc ročně - o polovinu méně, než u nás, ale zato v USA dokonce třikrát více - téměř 60 žen z každých deseti tisíc. V určitém období, se totiž v USA odstranění dělohy stalo téměř jakousi lékařskou módou, kterou však pacientky, které už neplánovaly otěhotnět, rády přijaly.
Zákrok jim poskytoval větší komfort (bez menstruace a jejích bolestivých průvodních jevů) a odstranění rizika, že se v děloze objeví i zhoubné bujení.
Dnes už se od tak častého uplatňování hysterektomie odstupuje. Účinnost léčby totiž často znegovaly psychické problémy, které se po zákroku u mnoha pacientek projevily. Cítily se být "méně ženami" - zčásti také proto, že je tak vnímali muži, pokud se o operaci dozvěděli.
Myom odhalí ultrazvuk
Myom může být odhalen náhodně při gynekologické prohlídce nebo na základě obtíží, které ženu přivedly ke gynekologovi. Lékař může velký myom nahmatat už při gynekologickém vyšetření.
Velkým pomocníkem je ultrazvuk, který myom většinou zobrazí na monitoru počítače. Vzácně je potřeba podstoupit tzv. hysteroskopii, aby se myom jednoznačně prokázal pomocí sledování přímo v děloze pomocí optického zařízení.
Myomy, které nezpůsobují žádné obtíže, mohou být jen pravidelně sledovány ultrazvukem. Naopak myomy znepříjemňující život musí být odstraněny operačně. U mladých žen, které chtějí ještě otěhotnět, se myom pouze "vyloupne" a děloha se neodstraní.
Tichý nepřítel
Děložní myomy mohou na jedné straně způsobovat řadu obtíží, na druhé straně o nich žena nemusí ani vědět a přijde se na ně zcela náhodně. Obtíže závisí na tom, kde se myom nachází, jak je velký a jestli je jeden, nebo jich je více. Někdy, při nevhodném umístění myomu, může mít žena problém s otěhotněním nebo donošením dítěte.
V těhotenství se zvyšuje množství progesteronů a estrogenů, proto se myomy zvětšují a mohou komplikovat porod nebo období šestinedělí. Jejich hormonální ovlivnitelnost však zároveň vedla k vývoji léků na hormonální bázi, které růst myomů zpomalují nebo dokonce zastaví, takže někdy může dojít i k samovolnému vstřebání.
Pro tento druh terapie jsou vhodné sice jen některé druhy myomů, ale rozhodně se na ni přeptejte. A nenechávejte se u gynekologa odbýt, ani kdybyste už skutečně dělohu "nepotřebovala". I po přechodu má tento orgán v těle nějakou úlohu a není nutné se ho hned zbavovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Stres je jako droga. Nemůžeme bez něj být
Pozor na zákeřné "kamarádky": Zlikvidujte je!
Dvě třetiny žen mají problém se sexem. Málokteré to vadí
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
