reklama

Co je po smrti? Mohou mrtví mluvit?

Konec světa se ani zítra nejspíš konat nebude. Ale stejně by bylo zajímavé zjistit, co je "po tom". Po smrti...

Foto: Isifa/Thinkstock

Konec světa se ani zítra nejspíš konat nebude. Ale stejně by bylo zajímavé zjistit, co je "po tom". Po smrti...

Možná si pamatujete, jak svého času vzbudila celosvětový poprask kniha Raymonda Mooodyho Život po životě. Tento lékař a psycholog zaznamenal prožitky těch, kdo překonali klinickou smrt a vrátili se zpět. Lidé na celém světě líčili své zkušenosti podobně: vznášeli se nad svým tělem, dívali se sami na sebe a pak prošli tunelem do krásného světa plného světla, kde na ně čekali jejich blízcí.

Smrt neznamená konec

Oficiální věda ale nad tím dlouho mávala rukou jako nad romantickým nesmyslem. Dnes však i vědci tvrdí, že "život po životě" opravdu existuje a smrt neznamená okamžitý konec!

Doktor Sam Parnia z Lékařského centra Weill Cornnell v New Yorku je jedním ze světově nejznámějších odborníků na vědecké studium smrti. Spolu se svým týmem provedl  rozsáhlou tříletou studii biologických procesů "mimo tělo". Zkoumal přitom 1500 lidí, kteří přežili srdeční zástavu. Studie zahrnovala spolupráci s 25 dalšími velkými lékařskými centry v Evropě, Kanadě a v USA.

Čtěte také: Když smrt hledí dětem přes rameno >>

Doktor Parnia upozorňuje, že oblast tohoto výzkumu se potýká s mnoha předsudky a dokonce s odporem. Připomíná, že jsme zvyklí chápat mysl a mozek jako jeden neoddělitelný celek, a v 99% případů tomu tak skutečně je. V extrémních okolnostech, jako je například smrt, však tento předpoklad přestává platit.

Vědomí bez mozku?

Pro smrt neexistuje jednoznačná definice. Může to být situace, kdy nebije srdce, nebo kdy ustane činnost mozku. Jenže tento okamžik je stále těžší definovat. Jakmile srdce přestane tlouci, do mozku se nedostává žádná krev. I přesto se snaží bez kyslíku a živin přežít dál  a "sobecky" nedbá  na škody, které tím způsobí orgánům. Proto se relativně často stává, že když lékaři zasáhnou včas a člověka zachrání, je tělo poškozené.

Během 10 vteřin však mozková aktivita začíná klesat, tvrdí doktor Parnia. Přitom 10 až 20 procent lidí, kteří byli přivedeni zpět k životu po době, jež se pohybuje mezi několika minutami a více než hodinou, potvrzují, že si během této doby uvědomovali své okolí.

Věděli, co neměli

Otázkou je, zda šlo o realitu, nebo to byly svého druhu iluze? Jediné, co na tuto otázku může dát přesnou odpověď je, jak dalece se představy těchto pacientů shodovaly se skutečností.

Podle doktora Parnii série dvou až tří stovek lidí dokázala po návratu zpět do života vyprávět o tom, co se dělo kolem nich. Potvrzuje to tedy, že vědomí nějakou dobu pokračuje, přestože mozek již nefunguje.

Vědec hovořil jak s pacienty, kteří přežili svou smrt, tak s ošetřujícím personálem. Všichni shodně popisovali prakticky stejné zkušenosti. Pacienti věděli i o věcech, o nichž vlastně už vědět neměli.

Rozhoduje rozsah změn

Současná medicínská technika pokročila natolik, že se dnes daří oživit i lidi, kteří by dříve neměli šanci přežít. Přispívá k tomu i skutečnost, že byly objeveny léky, které zpomalují proces poškození a smrti mozkových buněk. Proces, který dříve proběhl během hodiny, tak dnes může trvat až déle než dva dny.

Co se s člověkem v tuto dobu děje? Buňky se bez přísunu krve snaží udržet naživu. Po třech, maximálně pěti minutách, dochází k poškození a buňky se začínají měnit.

Zhruba po hodině je poškození už tak velké, že i když se podaří znovu obnovu obnovit srdeční činnost (srdce je kupodivu velmi odolné), pacient už není životaschopný - změna, k níž v buňkách došlo, je už příliš rozsáhlá.

Smrt jako proces

Buňky pak dále pokračují v dalších změnách, až se tělo v průběhu dalších dní vlastně rozloží. Smrt tak není dílem jediného okamžiku. Začátek života sice známe, ale definitivní konec ne, u toho jen "poznáme", že už nastal.  Podle výzkumů jde o celý proces, který začne zastavením srdce a vyvrcholí úplným zničením těla.

Ale jak je to během smrti s lidskou myslí a vědomím? Ustane v témže okamžiku, kdy srdce přestane bít? Ustane tato aktivita během prvních dvou vteřin, dvou minut? Nebo jde o deset minut či dokonce celou hodinu? "To právě přesně nevíme," upozorňuje doktor Parnia.

Mohou mrtví mluvit?

Lidstvo vždy fascinovalo a děsila nejen sama smrt, ale i mrtvé tělo. Zvlášť když se projevovalo, jakoby bylo živé. 

  • Dodnes mnoho lidí věří, že i po smrti rostou nehty, vousy a vlasy. Ve skutečnosti jde o projev vysychání kůže, která tak odhaluje stále víc vlasů, vousů i nehtů.
  • Legendami je opředena i posmrtná erekce. Může ji způsobit gravitace, kdy se krev, kterou již nepohánějí stahy srdce, přemístí do dolních partií těla. Překrvená tkáň reaguje erekcí a někdy dojde i k ejakulaci.
  • Řadu hodin po smrti může dojít i k vyměšování. Nejdříve povolí svěrače, ale to není všechno. Na přijatou potravy totiž dál působí bakterie, přítomné v zažívacím traktu. Chemický proces pak způsobí, že zbytky, provázené plyny, vyjdou ven. Obdobně to platí i pro obsah močového měchýře.
  • Plyny uvnitř těla mohou způsobit i další děsivé projevy. Jak odcházejí přes hlasivky a zvukovou trubici, mohou se z mrtvého těla ozývat zvuky, připomínající bručení nebo kvílení. Už víte, kde se vzala představa zombie?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

V nemocnicích číhá smrt: Zákeřné klostridie

 Sex v Česku: Máme to rádi na hraně

Nosíte podprsenku? Určitě má špatnou velikost

 

 

"Utajené" a překrásné místo na Pražském hradě. Je škoda, že o něm spousta lidí neví | Video: TV Architect

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama