reklama
 

Chybí vám jód? Inteligence klesá...

Při nedostatku jódu klesá IQ dosažené v dospělosti o osm až třináct bodů. Máte ho dost?

Foto: Isifa/Thinkstock

Při nedostatku jódu klesá IQ dosažené v dospělosti o osm až třináct bodů. Máte ho dost?

Jód tvoří nejvýznamnější hormonální složku štítné žlázy. Její účinky v organismu provázejí člověka po celý život. Podílí se na řízení významných životních funkcí, zodpovídá za rychlost a funkčnost látkové přeměny (tedy i tloustnutí či naopak hubnutí), dohlíží na jednotlivé fáze růstu a vývoj svalového aparátu.

Jód ovlivňuje mentální schopnosti

"Prioritní úlohu hraje jód v období vytváření a vyzrávání centrální nervové soustavy, které probíhá od prenatálního stadia do tří let věku. Pokud v tomto období nemá těhotná a kojící žena dostatek jódu, může dítě postihnout neurologický defekt," upozornila odbornice na význam jódu pro lidský organismus Zuzana Hlinecká.

Doporučujeme:  Štítná žláza a Basedowova nemoc: Jak se s ní poprala Lucie Bílá

Přímým následkem nedostatku jódu v organismu je zvětšení štítné žlázy, takzvaná struma. Nepřímo působí jodový deficit na mentální funkce dětí i dospělých, vyvolává chronický únavový syndrom a poruchy plodnosti. V těhotenství vede nedostatek jódu až v 70 procentech případů k potratovosti a narušuje zdravý vývoj novorozenců. Děti jsou nezvladatelné a hyperaktivní, zároveň při nedostatku jódu klesá IQ dosažené v dospělosti o osm až třináct bodů. 

Hrozí Čechům vážná rizika z nedostatku jódu?

Na X. konferenci k řešení jodového deficitu v ČR se odborníci názorově rozdělili na dva tábory. Zatímco meziresortní komise zodpovědná za dostatečný přísun jódu všem obyvatelům České republiky označila problém za zvládnutý, lékaři z praxe si to nemyslí. Podle endokrinologů jód v českém prostředí jednoznačně chybí a jeho nedostatek stále ohrožuje především těhotné a kojící ženy, malé děti a seniory.

Náš tip: Hledáme viníka: Štítná žláza může za všechno

Podle endokrinologů přitom běžná strava v českém prostředí nemůže těmto rizikovým skupinám stačit a doporučují celoplošné doplnění u těhotných a kojících žen v dávce 100 mikrogramů.

Chybí hlavně těhotným

Přední endokrinologové zdůrazňují, že hormony štítné žlázy ovlivňují nejdůležitější orgány lidského organismu už na počátku šestého týdne od početí, tedy na přelomu prvního a druhého trimestru těhotenství.

Požadavek na množství hormonu štítné žlázy, produkovaného díky správnému příjmu jódu, se v tomto období zvyšuje až 500x. Proto lékaři nabádají těhotné a kojící ženy k příjmu alespoň 250 mikrogramů jódu denně, například jako koncentrovaný doplněk stravy. 

"V první polovině těhotenství je zárodek a následně plod, který ještě nemá vyvinutou vlastní štítnou žlázu, naprosto závislý na mateřských hormonech, při kojení pak matka ztrácí až 115 mikrogramů denně," připomíná Zuzana Hlinecká. 

Jodizované soli nestačí

Ačkoli Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu v České republice dohlíží na obohacování soli i příkrmů hospodářských zvířat jódem, potřeby moderní populace, zvlášť v raném vývoji novorozence, se podle endokrinologů neustále zvyšují.

"V našich podmínkách je těžké přijímat dostatek jódu v běžné stravě. Z balení soli jód po otevření za čas vyprchává, navíc ne každý výrobce polotovarů využívá jodovanou sůl. Přirozený jód ve stravě ničí i tepelné zpracování," dodává Zuzana Hlinecká.

Problémy může způsobit i nadbytek tohoto prvku. Pokud je však štítná žláza zdravá, což platí u 90 % populace, s velkým množstvím jódu se vyrovná sama. Jeho nedostatek pak však může postihnout kohokoli bez výjimky a s trvalými následky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Otrava jódem z potravin: Hrozí i nám?

Potrat doma a v klidu? Kolik stojí tabletka?

Nejlepší sex? Čeká vás po padesátce!


Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama