Zapomněli jsme na nejzdravější pohyb, nic nestojí a výrazně podporuje imunitu
Chůze je od pradávna nejpřirozenější způsob pohybu a nejjednodušší fyzická aktivita, kterou lze provozovat, pokud sportu příliš neholdujete. Zlepšuje totiž dýchání, pomáhá podpořit imunitu, a dokonce má meditativní účinky. Stačí si vzpomenout na pěší poutníky nebo známou lesní terapii, která doporučuje chůzi po lese.
Nemusíte zrovna ujít 10 tisíc kroků denně, abyste splnili svůj limit v chytré aplikaci. Podle vědeckých studií je důležitější průměrná rychlost chůze. Pokud každý den věnujete alespoň hodinu svižnější chůzi, je to dobrý základ, jak si udržet fyzičku. Procházky na čerstvém vzduchu navíc mají prokazatelně pozitivní vliv na lidskou imunitu a také na psychiku.
Pravidelná chůze má hned několik zdravotních benefitů. Předně se jedná o nejpřirozenějších způsob pohybu, takže pokud zrovna netrpíte problémy pohybového ústrojí, měl by být také bezbolestný. Při svižné chůzi se lze dostat do aerobní fáze, při které zahřejete svaly, a začnete navíc spalovat tukové zásoby.
"Pravidelná chůze má všechny běžné výhody aerobního cvičení, jako je zlepšení oběhového systému, snížení obsahu cukru v krvi, ustálení krevního tlaku a snížení úzkosti a deprese," uvedl pro Discover Magazine Emmanuel Stamatakis ze Sydneyské univerzity. Pár minut chození venku dokáže po ránu rozproudit krev a večer naopak příjemně uvolnit před spaním.
Stamatakis a jeho kolegové ve své dva roky staré studii zahrnující zhruba 50 tisíc tazatelů tvrdí, že pokud lidé chodí pravidelně a rychle, prodlužují si tím život a snižují riziko úmrtí na většinu běžných civilizačních chorob, kromě rakoviny.
Chůze pomáhá tříbit myšlenky a zlepšuje soustředění
Navíc je dokázáno, že chůze kromě uklidnění pomáhá tříbit myšlenky a zlepšuje soustředění. Aerobní aktivity totiž mají velmi pozitivní vliv na hipokampus - část mozku zodpovědnou za prostorovou orientaci a paměť.
Vědci proto mají za to, že pohyb pomáhá zlepšovat plasticitu mozku, tvořit nové neurony a nové synaptické spoje v mozku. I proto vás možná při procházce po celodenním sezení za počítačem napadne nové řešení problému, nad kterým jste si celý den lámali hlavu.
Spíše než betonové ulice města jsou přitom pro procházky do přírody. Pokud to ale do ní máte daleko, zkuste alespoň vyhledat park, kde se nadechnete čerstvého vzduchu a budete obklopeni zelení.
Terapeutické účinky přírody přitom nejsou žádnou převratnou novinkou. Procházky absolvoval s klienty již Carl Gustav Jung, který se s nimi procházel po zahradách psychiatrické kliniky. V Japonsku v 80. letech zase vznikla lesní terapie šinrin-joku. Ta spočívá v pobytech v lese, objímání stromů i chůzi po měkké hlíně nebo cestičkách z mechu.
Terapie je přitom založena na výsledcích výzkumů, které ukázaly, že už několikahodinový pobyt v lese má prokazatelně pozitivní dopad na snížení stresu, tlaku a zlepšení pozornosti lidí. Pobyty v lese jsou tak již několik let v Japonsku či USA zařazeny mezi terapeutické prostředky. I v českém prostředí existují psychoterapeutická sezení, která lze absolvovat během procházky lesem.
Americká studie z roku 2019 zveřejněná v časopise vydávaném asociací Anxiety and Depression Association of America uvádí, že tři hodiny jakékoliv fyzické aktivity týdně významně snižují riziko deprese. Při procházce se navíc dá cvičit i technika takzvané všímavosti (mindfulness), která pomáhá zocelování vůči stresu a úzkostným stavům. Při každém kroku se stačí plně soustředit na svůj dech.
Pokud tak cítíte, že druhá vlna pandemie koronaviru má neblahý účinek na vaše psychické zdraví, vyrazte co nejdříve na alespoň hodinovou procházku.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
