Bosé nohy ve městě: Móda nebo hazard se zdravím?
Chodit bez bot je nová móda, pro niž existuje dokonce i nové slovo: bosování.
Chodit bez bot - máloco vzbudí takový pocit volnosti, svobody a pohody. A máloco zároveň vzbuzuje tak protichůdné názory.
Chůzi naboso - a nejen teď v létě - doporučuje holistická (celostní) medicína a mnoho podiatrů i pediatrů. Ortopedové jsou většinou proti. Konec konců, člověk už od prehistorických časů dobře věděl, proč si nohy chránil a zpevňoval, kdykoliv to bylo jen trochu možné.
Boty ano nebo ne?
"Velká část lidstva stále chodí bosa, a průměrný člověk, který chodí bez bot, je mohem zdravější než ten, kdo boty má, " tvrdí například doktor Paul W. Brand, ředitel odboru rehabilitace a přední chirurg z lékařské fakulty na univerzitě v Louisianě.
Naproti tomu docent Richard Chaloupka z ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Brně varuje: "Chůze naboso s sebou nese i určitá zdravotní rizika. Plosky nohou si můžeme snadno poranit ostrými předměty. Také hrozí riziko infekce z nečistot a různé plísně. Dále je třeba mít na paměti, že obuv tlumí nárazy při chůzi a samozřejmě funguje jako izolace před chladným počasím.
Co je na tom dobrého?
Pojďme si zopakovat argumenty, které ve prospěch zdravotních výhod přinášejí zastánci chození naboso - stylu, jemuž se říká také barefoot nebo earthing..
- lepší rovnováha díky lepšímu propojení vestibulárního systému s povrchem
- větší síla, protože se procvičují všechny svaly na nohou
- zdravější chodidla díky tomu, že nedochází k ochabování svalů a šlach
- méně souvisejících nemoci - od plísní po artrózu
- lepší krevní oběh, což je způsobeno neustálou "masáží"
- správné držení těla, protože nohy bez bot udrží páteř v lepší pozici
- snížení krevního tlaku díky stimulaci nervových zakončení na ploskách nohou
- posílení imunitního systému neustálou reflexní masáží chodidel
- omezení zánětů v těle vlivem působení částic, uvolňujících se z povrchu půdy
Chození bez bot je podle zastánců bosování nejen vhodné, ale přímo prospěšné pro děti, aby si posilovaly nohy a mohly se tak věnovat běhání, skákání, jízdě na kole a dalším přirozeným dětským aktivitám.
Medicína je ale přesvědčená, že aby se nožní klenba dobře vyvíjela, potřebuje noha dobrou podporu a stélku, klidně i ortopedickou. Vývoj klenby přitom končí až kolem šesti sedmi let věku.
Obutí neobutí
Jenže problém je v tom, že s prakticky úplně totožnými argumenty by mohli klidně přijít i přesvědčení zastánci obutých nohou. Schválně si je projděte bod po bodu.
Pak ale existuj i něco, čemu se říká 'bosé boty' a mělo by vychytávat výhody obojího: nohu zlehka chránit, ale poskytnout jí zároveň co možná největší volnost. Takové boty mají tak tenké podrážky, že si chodidlo vlastně jen neušpiníte, ale cítíte v nich každé zrnko písku. Poznáte je taky podle toho, že mají oddělené prsty.
Podle výrobců předcházejí úrazům spojeným s během, posilují svaly a podporují přirozený pohyb. Lékaři ale oponují, že taková ochrana je nedostatečná. Navíc lidé neumějí techniku bosé chůze využívat a v takových botách jdou rovnou naproti vážným zdravotním problémům.
Kam s tím dojdete?
Pravda je, že chůze naboso se vždycky doporučovala jako první volba proti plochým nohám. A nejen jim. také dalším problémům spojeným s dolními končetinami a vůbec celým pohybovým aparátem. A touto první volbou nepochybně také zůstane i dál.
Jen je potřeba vzít v úvahu všechny souvislosti. Stejně jako barefoot obuv, tak i chození a běhání naboso není míněno napořád, ale jen jako krátkodobé stimulační cvičení. A taky se nehodí všude. Jistě, na pláži, měkké lesní půdě nebo na travnaté louce má jednoznačně pozitivní stimulační účinky.
Prospěšná je také bosá chůze po mechu, písku, kamínkách a oblázcích. Na městskou dlažbu, asfalt, beton a další rovné tvrdé povrchy však bude lepší nohám dopřát ochranu a podporu správné obuvi. Zvlášť, pokud si s sebou nesete nějakou tu nadváhu, ať už vlastní nebo v podobě skutečného zavazadla.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
