Na časné projevy, které mohou se zvýšeným rizikem demence souviset, upozornil také deník The Washington Post. Patří mezi ně například změny nálady, zhoršení čichu, problémy se spánkem nebo překvapivě i pomalejší chůze a slábnoucí stisk ruky.




Alzheimerova choroba se nejčastěji spojuje se zapomínáním, dezorientací nebo potížemi s uvažováním. Samotné onemocnění však může v mozku začít mnohem dříve, než si člověk nebo jeho okolí všimnou prvních problémů s pamětí. Některé změny se podle odborníků mohou objevit dokonce 15 až 20 let před stanovením diagnózy. A nemusí se vůbec týkat myšlení.
Na časné projevy, které mohou se zvýšeným rizikem demence souviset, upozornil také deník The Washington Post. Patří mezi ně například změny nálady, zhoršení čichu, problémy se spánkem nebo překvapivě i pomalejší chůze a slábnoucí stisk ruky.
V úplných počátcích Alzheimerovy choroby člověk nemusí pozorovat žádnou změnu ve svém každodenním fungování. Uvnitř mozku už ale mohou probíhat procesy, které jsou s nemocí spojovány. Postupně se například hromadí abnormálně složené bílkoviny a dochází ke změnám mozkové tkáně.
Tyto procesy přitom nemusí zasahovat jen oblasti spojené s pamětí. Mohou se projevit také na psychice, smyslech nebo fyzických schopnostech. „Můžete mít mnoho různých příznaků, a přitom žádné příznaky kognitivní,“ upozorňuje docent neurologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Timothy Chang.
Samotná přítomnost některého z následujících příznaků ovšem neznamená, že člověk Alzheimerovou chorobou trpí nebo že se u něj demence v budoucnu nutně rozvine. Řada z nich má mnoho jiných a mnohem běžnějších příčin. Pokud se ale objeví nově, výrazně nebo v kombinaci s potížemi s pamětí, je vhodné jim věnovat pozornost.
Deprese je dlouhodobě spojována s vyšším rizikem demence. Rozsáhlá studie publikovaná v roce 2023 v časopise JAMA Neurology, která pracovala s údaji více než 1,4 milionu obyvatel Dánska, zjistila, že lidé s diagnostikovanou depresí měli přibližně 2,4krát vyšší riziko demence než lidé bez této diagnózy.
Pozornost odborníků přitahují zejména deprese nebo úzkostné stavy, které se poprvé objeví až kolem 55. či 60. roku života. V některých případech totiž mohou souviset se změnami mozkových sítí, které probíhají ještě před vznikem zjevných kognitivních problémů.
„Předpokládá se, že některé změny v mozkových sítích, k nimž dochází v rané fázi demence, ovlivňují i duševní zdraví. Změny v duševním zdraví tak signalizují potenciální časné změny ve funkci mozku,“ vysvětluje Chang.
Ještě před problémy s pamětí se někdy mohou změnit také nálada a chování. Člověk může být výrazně apatický, snadněji se rozčilovat, působit neklidně nebo reagovat jinak, než bylo v minulosti obvyklé.
Studie publikovaná v roce 2017 zjistila neuropsychiatrické příznaky u 31 procent starších lidí bez kognitivních obtíží. U osob se zvýšeným rizikem demence se objevovaly ve 47 procentech případů a mezi lidmi s mírnou kognitivní poruchou už u 54 procent.
Podle Adama Turnbulla ze Stanfordovy univerzity se alespoň jeden neuropsychiatrický příznak objevuje až u 60 procent lidí, u kterých jsou přítomné biomarkery spojované s Alzheimerovou chorobou. „Pokud máte pocit, že jste neustále naštvaní a mrzutí, vyjíždíte na lidi a vaše vztahy s ostatními poznamenávají neustálé hádky a negativní atmosféra, vyhledejte pomoc v oblasti duševního zdraví u geriatrického psychiatra,“ doporučuje Turnbull.
Čich je s mozkem propojen velmi těsně. Informace o vůních míří do oblastí, které souvisejí mimo jiné také s pamětí, emocemi a dalšími kognitivními funkcemi.
Právě proto může být postupné zhoršování čichu jedním z časných projevů některých neurodegenerativních chorob. Nejde pouze o Alzheimerovu nemoc, podobná souvislost je známá například také u Parkinsonovy choroby.
Podle některých údajů se potíže s čichem v časných stadiích objevují přibližně u 85 procent lidí s Alzheimerovou chorobou. Ani v tomto případě ale nelze zhoršený čich považovat za samostatný důkaz nemoci. Může mít celou řadu jiných příčin.
Změny v chůzi bývají snadno přičítány běžnému stárnutí. Výzkum však ukazuje, že rychlost chůze, délka kroku nebo schopnost plynule měnit směr mohou současně vypovídat něco o fungování nervové soustavy.
Studie publikovaná v roce 2024 v časopise The Lancet Healthy Longevity sledovala více než 1300 zdravých lidí starších 65 let. Ukázalo se, že některé parametry chůze, například její rychlost nebo schopnost otočit se o 360 stupňů, se mohou začít zhoršovat až deset let před nástupem kognitivního úpadku. Nejde tedy jen o to, zda člověk chodí rychle nebo pomalu. Důležitá může být především změna oproti tomu, jak se pohyboval dříve.
Možná překvapivě se zdravotním stavem mozku souvisí také svalová síla. Jedním z jednoduchých ukazatelů, které vědci sledují, je síla stisku ruky měřená dynamometrem.
Studie zveřejněná v roce 2022 v JAMA Network Open analyzovala údaje více než 190 tisíc dospělých. Každé snížení síly stisku o pět kilogramů bylo spojeno s přibližně dvacetiprocentním nárůstem výskytu demence u mužů a dvanáctiprocentním nárůstem u žen.
Pokles svalové síly se navíc může objevit řadu let před prvními nápadnými potížemi s pamětí. Ani tady však neplatí jednoduchá rovnice slabší stisk rovná se Alzheimer. Výsledek mohou ovlivňovat fyzická kondice, jiné nemoci i přirozené změny přicházející s věkem.
Spánek je další oblastí, kterou výzkumníci v souvislosti s demencí dlouhodobě sledují. Metaanalýza 39 studií publikovaná v roce 2025 ukázala souvislost mezi zvýšeným rizikem demence a několika typy spánkových problémů.
Patřily mezi ně například spánková apnoe, poruchy cirkadiánního rytmu, syndrom neklidných nohou nebo výrazná ospalost během dne. Rizikový může být také dlouhodobě nekvalitní či nedostatečný noční spánek. Pozornost si zaslouží rovněž situace, kdy člověk začne stále více spát během dne a jeho noční režim se výrazně naruší.
Výčet možných časných signálů může působit znepokojivě, protože řada z nich je ve vyšším věku poměrně běžná. Odborníci proto varují před zbytečnými závěry.
„Pokud jste starší dospělý a všimnete si těchto příznaků, nepředpokládal bych automaticky, že jde o demenci. Existuje velká šance, že to nemá nic společného s neurologickými problémy,“ uklidňuje Turnbull.
Důležitý je především celkový obraz. Pokud se k výrazným změnám nálady, spánku, čichu nebo fyzických schopností přidávají také problémy s pamětí, orientací či uvažováním, je rozumné obrátit se na lékaře.
Právě včasné vyšetření může pomoci odlišit neurodegenerativní onemocnění od jiných příčin a v případě potvrzení diagnózy umožnit zahájit léčbu co nejdříve. „Myslím, že je dobré nechat se vyšetřit a získat od lékaře zpětnou vazbu, zda je daná situace znepokojivá, nebo ne,“ uzavírá Chang.









