Alzheimer se může hlásit nenápadně už roky předem. Těchto 6 příznaků lidé často přehlížejí

Na časné projevy, které mohou se zvýšeným rizikem demence souviset, upozornil také deník The Washington Post. Patří mezi ně například změny nálady, zhoršení čichu, problémy se spánkem nebo překvapivě i pomalejší chůze a slábnoucí stisk ruky.

Tyto procesy přitom nemusí zasahovat jen oblasti spojené s pamětí. Mohou se projevit také na psychice, smyslech nebo fyzických schopnostech. „Můžete mít mnoho různých příznaků, a přitom žádné příznaky kognitivní,“ upozorňuje docent neurologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Timothy Chang.

Samotná přítomnost některého z následujících příznaků ovšem neznamená, že člověk Alzheimerovou chorobou trpí nebo že se u něj demence v budoucnu nutně rozvine. Řada z nich má mnoho jiných a mnohem běžnějších příčin. Pokud se ale objeví nově, výrazně nebo v kombinaci s potížemi s pamětí, je vhodné jim věnovat pozornost.

Pozornost odborníků přitahují zejména deprese nebo úzkostné stavy, které se poprvé objeví až kolem 55. či 60. roku života. V některých případech totiž mohou souviset se změnami mozkových sítí, které probíhají ještě před vznikem zjevných kognitivních problémů.

„Předpokládá se, že některé změny v mozkových sítích, k nimž dochází v rané fázi demence, ovlivňují i duševní zdraví. Změny v duševním zdraví tak signalizují potenciální časné změny ve funkci mozku,“ vysvětluje Chang.

Studie publikovaná v roce 2017 zjistila neuropsychiatrické příznaky u 31 procent starších lidí bez kognitivních obtíží. U osob se zvýšeným rizikem demence se objevovaly ve 47 procentech případů a mezi lidmi s mírnou kognitivní poruchou už u 54 procent.

Podle Adama Turnbulla ze Stanfordovy univerzity se alespoň jeden neuropsychiatrický příznak objevuje až u 60 procent lidí, u kterých jsou přítomné biomarkery spojované s Alzheimerovou chorobou. „Pokud máte pocit, že jste neustále naštvaní a mrzutí, vyjíždíte na lidi a vaše vztahy s ostatními poznamenávají neustálé hádky a negativní atmosféra, vyhledejte pomoc v oblasti duševního zdraví u geriatrického psychiatra,“ doporučuje Turnbull.

Právě proto může být postupné zhoršování čichu jedním z časných projevů některých neurodegenerativních chorob. Nejde pouze o Alzheimerovu nemoc, podobná souvislost je známá například také u Parkinsonovy choroby.

Podle některých údajů se potíže s čichem v časných stadiích objevují přibližně u 85 procent lidí s Alzheimerovou chorobou. Ani v tomto případě ale nelze zhoršený čich považovat za samostatný důkaz nemoci. Může mít celou řadu jiných příčin.

Chůze je pomalejší a krok se zkracuje

Změny v chůzi bývají snadno přičítány běžnému stárnutí. Výzkum však ukazuje, že rychlost chůze, délka kroku nebo schopnost plynule měnit směr mohou současně vypovídat něco o fungování nervové soustavy.

Slábnoucí stisk ruky

Možná překvapivě se zdravotním stavem mozku souvisí také svalová síla. Jedním z jednoduchých ukazatelů, které vědci sledují, je síla stisku ruky měřená dynamometrem.

Studie zveřejněná v roce 2022 v JAMA Network Open analyzovala údaje více než 190 tisíc dospělých. Každé snížení síly stisku o pět kilogramů bylo spojeno s přibližně dvacetiprocentním nárůstem výskytu demence u mužů a dvanáctiprocentním nárůstem u žen.

Pokles svalové síly se navíc může objevit řadu let před prvními nápadnými potížemi s pamětí. Ani tady však neplatí jednoduchá rovnice slabší stisk rovná se Alzheimer. Výsledek mohou ovlivňovat fyzická kondice, jiné nemoci i přirozené změny přicházející s věkem.

Nespavost, spánková apnoe i ospalost během dne

Spánek je další oblastí, kterou výzkumníci v souvislosti s demencí dlouhodobě sledují. Metaanalýza 39 studií publikovaná v roce 2025 ukázala souvislost mezi zvýšeným rizikem demence a několika typy spánkových problémů.

Patřily mezi ně například spánková apnoe, poruchy cirkadiánního rytmu, syndrom neklidných nohou nebo výrazná ospalost během dne. Rizikový může být také dlouhodobě nekvalitní či nedostatečný noční spánek. Pozornost si zaslouží rovněž situace, kdy člověk začne stále více spát během dne a jeho noční režim se výrazně naruší.

Jeden příznak ještě diagnózu neznamená

Výčet možných časných signálů může působit znepokojivě, protože řada z nich je ve vyšším věku poměrně běžná. Odborníci proto varují před zbytečnými závěry.

„Pokud jste starší dospělý a všimnete si těchto příznaků, nepředpokládal bych automaticky, že jde o demenci. Existuje velká šance, že to nemá nic společného s neurologickými problémy,“ uklidňuje Turnbull.

Důležitý je především celkový obraz. Pokud se k výrazným změnám nálady, spánku, čichu nebo fyzických schopností přidávají také problémy s pamětí, orientací či uvažováním, je rozumné obrátit se na lékaře.

Právě včasné vyšetření může pomoci odlišit neurodegenerativní onemocnění od jiných příčin a v případě potvrzení diagnózy umožnit zahájit léčbu co nejdříve. „Myslím, že je dobré nechat se vyšetřit a získat od lékaře zpětnou vazbu, zda je daná situace znepokojivá, nebo ne,“ uzavírá Chang.

VIDEO: Alzheimer může být „utajený“ až 15 let. Lékař popisuje, jak ho poznat hned v počátku

Zdroj: The Washington Post, NIH, JAMA Neurology, Sage Journals, PubMed, The Lancet Healthy Longevity, JAMA Network Open, Springer Nature