reklama

Alergie na mléko: Zahleňuje, nebo ne?

Babská moudrost praví, že komu nechutná mléko, ten většinou podvědomě tuší proč: nejspíš ho jejich organismus nesnáší. Alergii na mléko nebo intoleranci laktózy má v ČR údajně až čtvrtina lidí. To by vysvětlovalo, proč je tolik pacientů s křehkostí a lámavostí kostí mezi ženami, ale už i muži.

Foto: Isifa/Thinkstock

Babská moudrost praví, že komu nechutná mléko, ten většinou podvědomě tuší proč: nejspíš ho jejich organismus nesnáší. Alergii na mléko nebo intoleranci laktózy má v ČR údajně až čtvrtina lidí. To by vysvětlovalo, proč je tolik pacientů s křehkostí a lámavostí kostí mezi ženami, ale už i muži.

To, co tělu vadí, není mléko jako takové, ale mléčný cukr laktóza. Lidé s tímto problémem mléčný cukr strávit neumí, zůstane jim ve střevech, začne kvasit a vede k nadýmání, průjmu, kručení v břiše a plynatostí.

Laktózová intolerance: projevů ubývá 

V těle těchto lidí chybí enzym laktáza, který laktózu zpracuje. Paradoxně se objevuje i u dětí včetně kojených - jsou jich asi čtyři procenta, ale u většiny z nich do pěti let odezní. Zakysané mléčné výrobky a nově vyráběné druhy mléka bez laktózy však umožňují většině takto postižených lidí konzumovat zdravou stravu bez obav.

Tak bychom se dostali až ověřeným celoevropským údajům, které jsou o hodně střízlivější. Laktózová intolerance se podle nich vyskytuje v průměru jen asi u 2-10 % Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila.

Doporučujeme: Jaké mléko udělá vašemu organismu dobře? Víme to!

"Mnohé z nedávných genetických změn jsou přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství," tvrdí například antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu. "U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko," potvrzuje ing. Jiří Kopáček, CSc, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Alergie na mléko je jiný problém

Nesnášenlivost mléka není nemoc, a už vůbec není totéž jako alergie na mléko, která je reakcí na mléčné bílkoviny. Při níž se objevují  kožní projevy (vyrážka, pupínky zhoršení ekzému apod.) a často také dýchací obtíže. Projevy jsou zhoršovány i fyzickou námahou.

Převaření nepomáhá, méčná bílkovina je prakticky nezničitelná. Podle poslední výzkumů nepomůže ni nahrazení kozím mlékem. "Podle našich testů více než 90 % alergiků na kravské mléko reaguje stejně i na kozí a ovčí," potvrzuje výsledky výzkumu Martin Hrubiško z Onkologického ústavu sv Alžběty v Bratislavě.

Mléko může zahleňovat ... Jaká je pravda?

Mnoho odborníků tvrdí, že zatěžováním střeva se z laktózové intolerance může vyvinout alergie, ovlivňující celý imunitní systém. Následkem jsou pak časté plísňové a kvasinkové choroby, neustále se opakující infekční choroby, bolesti kloubů a hlavy, stálá únava. Mléko prý může i za špatnou pleť a vlasy a především se zmiňuje v souvislosti s  dýchacími potížemi - kašlem a infekcemi.

Tvrdí se, že mléko zvyšuje zahlenění organismu - to je velmi časté přesvědčení mnohých pacientů. Mají se tedy všichni, kdo trpí onemocněním dýchacích cest, vyhýbat konzumaci mléka a mléčných výrobků?

Náš tip: Mléko a mléčné výrobky jsou lékem na vše. Přesvědčte se

Hlen je film, který pokrývá sliznice zažívacího i respiračního traktu.  Je jednoznačně prospěšnou obrannou bariérou, která chrání sliznice před poškozením. Úvahy o zahlenění po požívání mléka můžeme nalézt již ve 12. století. Pocházejí od židovského lékaře Mosese Maimoidese. Také tradiční čínská medicína se zmiňuje o zvlhčujícím účinku konzumace mléka a sladkostí na sliznice, což je účinek, který se využívá při léčbě zánětlivých procesů v zažívacím traktu.

Máme pít mléko nebo ne?

Problémy, které mléko některým lidem způsobuje, používají někteří odborníci jako argument, proč se mléku ve stravě úplně vyhnout. Kritici konzumace mléka například tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce. Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně jen do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu, a to ještě od vlastního druhu a nikoli od jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu.

Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož "mládě" vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

Zdravá strava mléčné výrobky obsahuje

Odborné studie prokázaly, že pocit zahlenění udávají po konzumaci nejen mléka, ale i nemléčného testovacího nápoje (který je od mléka chuťově k nerozeznání) výrazně častěji lidé, kteří o tomto předpokladu byli předem přesvědčení.

Pocit zahlenění je tedy závislý na víře, nikoliv na konzumaci kravského mléka. Studie byly prováděny jak u astmatiků, tak u dobrovolníků, kteří se nechali infikovat viry působícími onemocnění dýchacích cest. U všech byl výsledek stejný. Pocit zahlenění udávali více ti, kteří v něj věří.

Doporučení vyloučit mléko a mléčné výrobky ze stravy všech, kdo trpí onemocněním dýchacích cest, není tedy většinou založeno na vědeckých důkazech. Pokud je takový způsob stravování dlouhodobý,  může dokonce vést i k poškození organizmu, protože jednostranná dieta pacienta ochuzuje o důležité živiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:  

Mateřské mléko pro dospělé: Zvrácenost, či dobrý nápad?

Prohlédněte si tělo: Hrozí nebezpečná nákaza

Nejlepší cviky na zadek: Skoncujte s větším pozadím!

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama