reklama

Aktuální změny počasí: Jak moc nás ovlivňují?

Kde kdo má hlavu jako střep, bolí ho záda, únavou se sotva vleče. A ještě ke všemu je všude plno nervozity a nedorozumění. To je tím počasím!

Foto: Profimedia.cz

Kde kdo má hlavu jako střep, bolí ho záda, únavou se sotva vleče. A ještě ke všemu je všude plno nervozity a nedorozumění. To je tím počasím!

Dramatické změny počasí ovlivňují naše zdraví i psychickou a fyzickou pohodu. Negativně se projevují až u poloviny lidí. Reakce se pohybují od lehkých projevů, jako je únava, zhoršení nálady, bolesti kloubů, svalů či hlavy, až po infarkt.

Počasí na vraždu

Změny počasí ovlivňují psychický stav a mohou vést ke zhoršení depresí či agresivnímu chování. Například již byla prokázána souvislost počasí s počtem infarktů, úrazů, dopravních nehod, násilných činů či sebevražd.

Když dědečka začalo loupat v palci, do tří dnů přišel déšť. Někteří meteosenzitivní jedinci cítí změny počasí dlouho před tím, než se promění meteorologické faktory ovzduší, jako jsou teplota, tlak či vlhkost. Bolí je hlava, klouby, stará zranění, pooperační jizvy

Podle bioklimatologů těmto fyzickým potížím v atmosféře předcházejí změny elektrického potenciálu, vodivosti vzduchových mas a změny elektromagnetického pole v atmosféře.

Tlak zvyšuje citlivost 

Nejvíc si všímáme změn tlaku. Je to ale paradox, protože tlak vzduchu sám o sobě nemá na zdravého člověka zdaleka takový vliv, jak se traduje. Prokázaly to experimenty v klimatických komorách.

"Kolísání tlaku bývá spojeno s celkovými změnami počasí. Například astmatikům se lépe dýchá za nízkého tlaku. U rizikových nemocných může naopak při poklesu tlaku vzduchu vyvolat vzestup tlaku krevního?" připomíná MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči, lékař pro intenzivní péči ve VFN.

Čtěte také: Stres? Bolest zad? Zaručeně pomůže jóga >>

Projevuje se však trochu jinak: Vědci zjistili, že při poklesu tlaku vzduchu již o půl milibaru za hodinu se výrazně zvyšuje naše citlivost, což může trápit právě pacienty s chronickými bolestmi.

Jako bubínek

Změna vlhkosti vzduchu zase vyvolává změnu napětí v kůži, která se podle vlhkosti napíná či povoluje.

Na našem stavu se podílí řada faktorů, jako je teplota, atmosférický tlak, vlhkost vzduch, síla větru, intenzita slunečního záření, obsah kyslíku a iontů, srážky, rozptylové podmínky, atd. Mechanismů účinku je mnoho, ale obecně lze říci, že problémy způsobují především prudké výkyvy v uvedených veličinách - a to většinou jejich kombinace.

Dívejte se na televizi

U zcela zdravých lidí se jedná především o subjektivní potíže, může se objevit podrážděnost, malátnost, poruchy pozornosti, nespavost, bolesti hlavy a kloubů. Popřípadě se může počasí spolupodílet na vzniku většinou méně závažných onemocnění.

Hůře jsou na tom lidé chronicky nemocní, u kterých se počasí může významně podílet na dekompenzaci základního onemocnění. Jedná se zvláště o srdeční a cévní onemocnění, chronickou obstrukční plicní nemoc, průduškové astma, ale také migrénu, epilepsii, onemocnění pohybového aparátu či žaludeční vředovou chorobu.

Chronicky nemocní lidé by se pak v klimaticky náročných dnech za pomoci biometeorologické předpovědi měli vyhnout fyzické i psychické námaze.

Srdce bude v klidu

Počet infarktů stoupá ve dnech s tendencí ke zvýšení tlaku vzduchu. Daleko častější jsou pak srdeční příhody ve dnech, kdy už tlaková výše trvá dlouhodobě. Naopak ve dnech s dlouhodobě nižším tlakem, tedy po několika chladných dnech, se srdečních infarktů přihodí daleko méně.

Také náhlé ochlazení vede též ke zrychlení tepové frekvence a většímu zatížení srdce, které může ohrozit nemocné s poškozenými koronárními cévami.

Nejlepším počasím pro pacienta, kterému hrozí infarkt, jsou tedy chladné dny. Takové počasí však naopak neprospívá pacientům s anginou pectoris.

Nezapomeňte se převléct!

Dlouhodobou prevencí proti přecitlivělosti na změny počasí jsou dostatek každodenního pohybu - zvláště v přírodě, pobyty na horách, pravidelná životospráva, dostatečný pravidelný pitný režim, vyhýbání se dlouhodobému stresu a dostatečný odpočinek.

"Důležité je také otužování - tedy trénování termoregulační schopnosti a posilování obranyschopnosti organismu. Pochopitelně je potřeba přizpůsobovat se aktuálnímu počasí a někdy i několikrát za den reagovat na jeho změny - vhodným oblečením, ochrannými krémy, posílením pitného režimu, atd." připomíná doktor Polák z MZV.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Migréna: 6 tipů, jak ji zvládnout v práci

Klouby léčí tukem už ve třech městech. I v Praze

Nosíte podprsenku? Určitě má špatnou velikost

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama