Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal.
Šéf NATO Mark Rutte dnes vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí, a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou "zakusili naši prarodiče a praprarodiče", varoval Rutte. Informovala o tom agentura Reuters.
Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ). Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.
Vojenská policie zasahuje podle informací ČTK ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala realizaci potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Bojové ztráty ruských okupantů od 24. února 2022 do 11. prosince 2025.
"Wisdom outweighs any wealth."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 11, 2025
Sophocles
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to December 11, 2025. pic.twitter.com/eFU4LEmQLA
Budeme dlouhodobě podporovat Ukrajinu a zvyšovat tlak na Rusko ve snaze ukončit válku, řekl kancléř Merz. Nedovolíme nikomu rozdělit Evropu, dodal. Merz dále uvedl, že Evropa musí dělat mnohem víc pro svou obranu než dříve. Není důvod zpochybňovat dohody s USA v rámci NATO, dodal po boku šéfa NATO Rutteho.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes uvedl, že návštěva amerického vyslance Steva Witkoffa v Moskvě tento měsíc pomohla vyjasnit nedorozumění mezi USA a Ruskem, informuje agentura Reuters. Witkoff se 2. prosince setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml označil tuto schůzku za konstruktivní. Obě strany se však shodly, že se nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině.
Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři, píší ukrajinská média. Je to podle nich první takový zásah v Kaspickém moři.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, kterou rozpoutalo Rusko, píše agentura AFP. V důsledku útoku byla dočasně uzavřena letiště v Moskvě.
Bojové ztráty Ruska od 24. února 2022 do 10. prosince 2025.
"There is nothing new in the world except the history you do not know."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 10, 2025
Harry S Truman
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to December 10, 2025. pic.twitter.com/2eYFD6vevg
Zprávy ze čtvrtka 11. prosince
Ukrajinské námořní drony napadly v Černém moři další tanker patřící do ruské stínové flotily, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na anonymní zdroje v ukrajinské tajné službě SBU. Na sociálních sítích a na internetu se objevily údajné záběry z útoku bezposádkových plavidel Sea Baby na tanker Dashan, plující pod vlajkou Komorských ostrovů. Útok podle portálu tanker "vyřadil z provozu".
Ukrajinské drony zaútočily v ukrajinské ekonomické zóně, kterou se loď snažila proplout maximální rychlostí. Mířila do přístavu Novorossijsk. Drony kriticky poškodily loď v hodnotě 30 milionů dolarů (asi 623 milionů Kč), která byla s to při jedné plavbě přepravit ropu za 60 milionů dolarů, napsal portál. Na tanker Dashan uvalily sankce Ukrajina, Evropská unie, Británie, Kanada, Austrálie a Švýcarsko, dodal.
Západní vojenská pomoc bojující Ukrajině může letos klesnout na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze v roce 2022, varoval dnes Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Evropské země dosud nejsou s to kompenzovat přerušení pomoci od Spojených států a rozdíly mezi evropskými dárci se prohlubují, upozornil institut, který sleduje západní pomoc Ukrajině od rozpoutání války.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci. Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Českému rozhlasu - Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku.
Ruský soud ve městě Kamensk-Uralskij potrestal pokutou 20letého mladíka z tohoto uralského města za to, že měl v historii vyhledávání ve svém mobilním telefonu zmínku o ukrajinské jednotce Azov, kterou ruské úřady označily za teroristickou a kterou zakázaly. O rozhodnutí soudkyně dnes informovala ruská média s tím, že jde o první známý případ svého druhu - přinejmenším od 1. září, odkdy v Rusku platí tresty za úmyslné vyhledávání extremistických materiálů.
Dvacetiletý zdravotník Sergej Gluchich jel 24. září městským autobusem do práce a čas si krátil tím, že v mobilu si prohlížel příspěvky a videa na internetu. Přitom narazil na informace o ukrajinském praporu Azov a o ruských dobrovolnících bojujících na straně Ukrajiny. O 15 minut později mu zavolali agenti ruské tajné služby FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, vylíčil listu Kommersant obhájce Sergej Barsukov.
Pozdě večer příslušníci FSB k mladíkovi přišli a podle obhájce ho psychickým nátlakem přiměli k doznání. Není známé, odkud FSB věděla o dotazech ve vyhledávači mladíkova mobilu. Jeden z pracovníků FSB u soudu řekl, že měli dotyčného již dříve "v hledáčku", poznamenal server BBC News.
Soud v ruské obdobě správního řízení potrestal mladíka pokutou 3000 rublů (zhruba 800 korun). Ještě dříve podle serveru Mediazona přišel o práci v nemocnici.
Ruský politolog a odborník na střední Evropu Vadim Truchačev zaujal česká média tím, že hned po volbách mluvil o tom, že česká muniční iniciativa je "bohužel" efektivní a že snad bude přehodnocena. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď mluví o tom, kdo je a není rusofob, zda jsou Rusové čechofobové nebo o tom, jestli zaútočí Rusko na Evropu či naopak. Mluví i o tom, co má společného Kyjev s Velehradem.
Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
"Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat," uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že "jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru".
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila "země nikoho", a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Sněmovní zahraniční výbor podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a ocenil jeho snahu o ukončení války na Ukrajině při zachování státnosti této země. Výbor se na tom usnesl na návrh předsedy Radka Vondráčka (ANO) po zhruba tříhodinové debatě o českých bezpečnostních zájmech i hlasy poslanců sněmovní menšiny. Výbor navíc vyzval k posilování transatlantického partnerství Česka a Spojených států a odmítl jeho rozvolňování.
Zahraniční výbor naopak odmítl návrhy Barbory Urbanové (STAN) k podpoře Ukrajiny v obraně proti pokračující ruské agresi a mezistátních iniciativ k pomoci této země včetně české muniční iniciativy. Výhradně poslanci sněmovní menšiny hlasovali také pro návrhy Urbanové k obranným výdajům Česka a jeho spojeneckým závazkům v Severoatlantické alianci.
Tři lidé zemřeli a dva byli zraněni v Ruskem okupované části Chersonské oblasti při ukrajinském dronovém útoku, který zasáhl místní nemocnici, uvedl Moskvou dosazený gubernátor regionu. Kyjev se k tvrzení okupačních úřadů nevyjádřil, napsal ruskojazyčný web BBC. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny ruský úder zabil jednoho člověka, uvedl web Ukrajinska pravda. Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 80 drony, z nichž 50 protivzdušná obrana zneškodnila, oznámilo ráno na platformě Telegram ukrajinské letectvo.
"Tři lidé byli zabiti. Dva další zraněni, včetně ženy. Všichni mrtví a zranění byli zdravotničtí pracovníci," napsal na platformě Telegram Vladimir Saldo, gubernátor Ruskem ovládané části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle něj šlo u ukrajinský dronový útok na nemocnici ve městě Olešky.
Ukrajinští představitelé mají dnes na programu jednání s americkou stranou ohledně rekonstrukce a rozvoje Ukrajiny po válce. Souběžně dokončujeme práci na 20 bodech základního dokumentu s parametry ukončení války, uvedl dnes na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Očekáváme, že dokument v blízké budoucnosti předáme Spojeným státům po společné práci s týmem (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa a evropskými partnery," napsal Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump zjevně příliš nestojí o spolupráci s Evropskou unií jako institucí, měl by ale aspoň spolupracovat s jednotlivými členskými státy. Na tiskové konferenci po jednání s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo se podle něj připravuje na to, že se vztah mezi Evropou a Spojenými státy změní.
"Pokud (Trump) neví, co si s touto institucí, touto konstrukcí Evropské unie počít, a je to zjevné, že s tím má americká vláda potíže, pak jsou to aspoň jednotlivé členské státy, a k nim patří na prvním místě Německo, s nimiž se může do takové spolupráce pustit," řekl kancléř. Dodal, že by si stále přál, aby USA a Evropa zůstaly spojenci. "Připravujeme se na to, že se transatlantický vztah změní," poznamenal ovšem zároveň.
Čína a Rusko zintenzivňují vzájemnou spolupráci, a to i ve vojenském průmyslu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání se šéfem ukrajinské rozvědky Olehem Ivaščenkem.
"Pozorujeme, že Čína podniká kroky ke zintenzivnění spolupráce s Ruskem, včetně vojensko-průmyslového sektoru. Podobné informace mají i partnerské zpravodajské služby," napsal Zelenskyj na X.
Ministerstvo financí bude muset znovu posoudit, zda lze žadatelce na základě informačního zákona poskytnout utajovaný dodatek k česko-ruské dohodě o vypořádání ruského dluhu vůči Česku. Původní rozhodnutí, kterým ministři potvrdili zamítnutí žádosti, protože je dodatek utajovanou informací, zrušil Městský soud v Praze. Rozsudek soud zveřejnil na úřední desce. Ministr financí bude muset podle verdiktu posoudit, jestli nad ochranou utajovaných informací nepřevažuje veřejný zájem.
Rusko se při financování války spoléhá na jednu z nejstarších a nejstabilnějších komodit - zlato. Moskva drahý kov hromadí už skoro dvacet let a zlato tak nyní hraje vedle ropy klíčovou roli ve financování Putinovy válečné mašinérie.
Český prezident Petr Pavel dnes v Liberci při jednání s městskými zastupiteli uvedl, že Česká republika by měla dál podporovat Ukrajinu a to nejen z ideologických, ale i z praktických důvodů. Míní, že jinak si Česko zavře cestu pro možnou spolupráci na obnově Ukrajiny po skončení války.
Dohody o ukončení dovozu plynu dosáhl Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, minulý týden. Nyní musí být dohoda přeložena do všech jazyků EU, zabývají se jí právníci a následně ji ještě musí formálně potvrdit právě europarlament a členské státy EU. Evropský parlament by tak měl učinit již na svém plenárním zasedání příští týden ve Štrasburku, hlasování je plánováno na úterý.
Diplomaté členských států Evropské unie dnes schválili unijní plán na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dánské předsednictví v Radě EU. Jde o další z právních kroků, než zákaz vstoupí v platnost.
"Bylo zjištěno, že v době před plnohodnotnou válkou loď alespoň sedmkrát zakotvila v Sevastopolu, aby nelegálně vyvážela zemědělské produkty ve prospěch Ruska," uvedla SBU. Majitel lodi, na nějž Ukrajina uvalila vlastní sankce, podle tajné služby pravidelně měnil název plavidla a převáděl ho na fiktivní vlastníky ze třetích zemí. Při zadržení lodi byli na její palubě kapitán a dalších 16 členů posádky, všichni občané několika zemí Blízkého východu.
Ukrajinská tajná služba SBU v přístavu Oděsa zabavila nákladní loď, kterou označila za součást takzvané ruské stínové flotily. SBU o tom dnes informovala v prohlášení, podle nějž plavidlo dříve vyváželo zemědělské produkty z Ruskem anektovaného Krymu.
Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.
Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.
Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na Facebooku uvedla, že po ruském úderu na Oděskou oblast vypukl požár v blíže neupřesněném objektu kritické infrastruktury, který hasiči uhasili. Nikdo nebyl zraněn.
Náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk dnes podle agentury Reuters uvedl, že ruské drony zasáhly systém na přepravu plynu v Oděské oblasti. "V posledních 24 hodinách jsme zažili cílené údery nepřítele zejména v Oděské oblasti, včetně (útoků) na systém přepravy plynu," řekl Kolisnyk v ukrajinské televizi.
Probíhající soudní řízení odhaluje, jakým způsobem před osmi lety čeští proruští aktivisté podporovali separatisty na ukrajinském Donbase a poslali tam bojovat několik dobrovolníků. Policejní odposlechy skupiny však zachytily i další jména, která nyní před soudem nestojí. Jedním z nich je Nela Lisková, jež kdysi v Ostravě otevřela nelegální doněcký konzulát.
Hackerské skupiny napojené na Rusko provádějí méně sofistikované útoky, při kterých využívají minimálně zabezpečené virtuální síťové připojení s přístupem k internetu, aby získali přístup k operačním technologiím pro ovládání systémů kritické infrastruktury, stojí v prohlášení. Vyjmenovány v něm jsou proruské hacktivistické skupiny Cyber Army of Russia Reborn (CARR), Z-Pentest, NoName057(16) a Sector16.
Proruští hackeři podnikají oportunistické útoky proti kritické infrastruktuře ve Spojených státech a ve světě, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady spolu se světovými partnery včetně českých. K upozornění amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Národní agentury pro bezpečnost a úřadu pro kybernetickou bezpečnost se připojil například český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost či Vojenské zpravodajství.
Boje o města Pokrovsk a Myrnohrad pokračují, a aby ruské jednotky zakryly své reálné ztráty, evidují zabité vojáky jako "nepřítomné bez dovolení". O praktikách informovalo ukrajinské partyzánské hnutí Ateš, které v souvislosti s tím upozorňuje na klesající morálku v ruské armádě.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelu 20 ukrajinských dronů. Později doplnilo, že zlikvidovalo dalších 12 strojů.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa regionální správy Vladyslava Hajvanenka napsal, že ruský FPV dron zabil v noci v Dněpropetrovské oblasti muže a poškodil tamní plynovod. Jinde v regionu Rusové zranili dva lidi. FPV drony jsou vybaveny kamerami a jejich operátoři mají v reálném čase možnost vidět potenciální cíle.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 80 drony, z nichž 50 protivzdušná obrana zneškodnila. Na platformě Telegram to ráno oznámilo ukrajinské letectvo. Bez podrobností doplnilo, že na sedmi místech eviduje zásahy 29 bezpilotních letounů.
Je to skoro jako v Mnichově 1938. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl dostat od Američanů novou a ještě tvrdší verzi mírového plánu s tím, že s ní má do hodiny po telefonu souhlasit. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí web Axios. Podle Financial Times chce Trump svůj mír do Vánoc. Zelenskyj souhlasil jen s americkým požadavkem na uspořádání voleb.
Zprávy ze středy 10. prosince.
Papež Lev XIV. dnes kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení války na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový postup realistický, uvedly agentury. Papež, který pochází ze Spojených států, také kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za výroky na adresu Evropy.
Roli evropských států v jednání o ukončení války na Ukrajině například dlouhodobě kritizuje a snaží se upozadit Moskva. Zpočátku svůj plán na ukončení války s evropskými spojenci nekonzultovaly ani Spojené státy. "Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti," uvedl papež.
Papež také uvedl, že některé části návrhu na zastavení konfliktu amerického prezidenta Trumpa přináší "obrovské změny" do spojenectví mezi USA a Evropou. "Poznámky učiněné na adresu Evropy i v nedávných rozhovorech se, myslím, snaží o rozklad toho, co považuji, že by mělo být dnes i v budoucnosti velmi významné spojenectví," uvedl papež, který je rodákem z Chicaga.
Papež dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Konkrétně jsme mluvili o unesených dětech, o zajatcích, hlavně o tom jak církev může pomoci návratu dětí na Ukrajinu," řekl novinářům dnes večer papež. Zelenskyj po setkání uvedl, že mluvil s papežem o jednáních o zastavení války i o možnostech návratu ukrajinských dětí z Ruska.
Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda během komunikace s novináři po internetu uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je "rámcový dokument skládající se z 20 bodů", druhý se týká bezpečnostní záruk a třetí se týká poválečné obnovy Ukrajiny.
Ukrajinští vojáci stále ovládají část obléhaného města Pokrovsk na východě Ukrajiny, ale některé jednotky dostaly rozkaz k ústupu z nepříhodných pozic za městem, uvedl dnes hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj podle agentury Reuters. Uvedeným manévrem se ukrajinské jednotky vyhnuly hrozícímu obklíčení, uvedla stanice Suspilne. Bitva o důležité město trvá už déle než rok.
"Stále držíme severní část města, přibližně až k železniční trati. Západně od Pokrovska jsme navíc vyčistili od nepřítele území o rozloze asi 54 kilometrů čtverečních, které ovládáme," řekl novinářům Syrskyj podle Reuters.
Generál podle Suspilne také tvrdil, že podle údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) jsou ruské síly u Pokrovska schopny postoupit jen o 1,5 kilometrů za měsíc, ale ztrácejí v bojích tisícovku vojáků denně. Na ztráty ale ruské velení nehledí.
Ukrajinské velení opakovaně ujistilo o pokračují obraně měst na východě země, zejména Pokrovska, Kupjanska a Vovčanska. Stalo se tak poté, co šéf Kremlu Vladimir Putin na počátku měsíce ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Putina informoval náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Po týdnech usilovné diplomacie mají Ukrajinci podle Axiosu za to, že současný americký plán zvýhodňuje Moskvu a že Washington tlačí na Zelenského mnohem více než na ruského prezidenta Vladimira Putina. Nejmenovaný americký představitel tato tvrzení podle serveru popřel s tím, že USA rovněž naléhají na šéfa Kremlu, aby snížil své nároky.
Jeden ukrajinský činitel Axiosu sdělil, že americký návrh se z pohledu Kyjeva zhoršil poté, co zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner s Putinem minulý týden v Kremlu vedli téměř pětihodinové jednání. Witkoff s Kushnerem podle ukrajinského zdroje od Zelenského následně chtěli jasný souhlas, když s ním v sobotu v dvouhodinovém telefonátu o plánu hovořili. "Zdálo se, že Spojené státy se nám snažily různými způsoby prodat ruskou touhu ovládnout celý Donbas a že Američané chtěli, aby Zelenskyj během telefonátu na vše přistoupil," uvedl ukrajinský činitel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá USA a Evropu, aby pomohly zajistit bezpečnost, a parlament o potřebné změny. "Jsem hotov k volbám. Zítra budu na Ukrajině a očekávám návrhy od našich partnerů a zákonodárců ohledně právních záležitostí, aby volby mohly být uspořádány během stanného práva. Protože tuto otázku nastolil prezident USA i naši evropští partneři, budu stručný: Jsem připraven," citoval v úterý večer Zelenského web Kyiv Independent.
"Požádám USA, aby společně s Evropou zajistily bezpečnost pro hlasování. POkud se tak stane, Ukrajina může uspořádat volby během 60 dní," dodal Zelenskyj.
Ukrajina a její evropští partneři se chystají ve středu předat Spojeným státům svoji verzi mírového plánu na ukončení války s Ruskem, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve na sociální síti upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku ukončit.
Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je podle svého prezidenta ochotna přistoupit na "energetické příměří", tedy ukončit útoky na energetickou infrastrukturu nepřítele, pokud s takovým příměřím budou souhlasit i Rusové. Avšak ruské útoky na energetické objekty na Ukrajině svědčí, že Moskva si nepřeje mírová jednání, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters.
"Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni je prezentovat našim partnerům v Americe," napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. "Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům," dodal. "Myslím, že je předáme zítra," později podle AFP řekl novinářům.
Šéf státu podle serveru Ukrajinska pravda během komunikace s novináři po internetu uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je "rámcový dokument skládající se z 20 bodů", druhý se týká bezpečnostní záruk a třetí se týká poválečné obnovy Ukrajiny.
Finsko nakoupilo stovky rušiček a detektorů dronů. Agentuře Reuters to dnes řekl plukovník Mano-Mikael Nokelainen na vojenské základně v Niinisalo v jihozápadním Finsku. Kromě rušiček SkyWiper Omni Max od litevské společnosti NT Service armáda pořídila také ruční detektory dronů Airfence od finské společnosti Sensofusion a přídavná zaměřovací zařízení Smash od izraelské společnosti Smartshooter, která usnadňují zaměření a sestřelení bezpilotních letadel.
Nové vybavení je určeno k boji proti malým průzkumným dronům, uvedl Nokelainen, který je inspektorem protivzdušné obrany Finska. Sdělit podrobnosti o schopnostech své země, která leží na východním křídle Severoatlantické aliance NATO, bojovat proti větším dronům ale Nokelainen odmítl. Rušičky, které vytvářejí ochranný signál o dosahu stovek metrů, aby blokovaly navigační signály dronů, budou rozmístěny kolem kritické infrastruktury jako jsou vojenské základny, uvedl Nokelainen.
Třináct let za mřížemi. Takový rozsudek si vyslechl Hoang Tran, česko-vietnamský občan, kterého Rusové zajali při bojích na Ukrajině. Rodina, s níž je redakce Aktuálně.cz v kontaktu, nechce o citlivé situaci jejich příbuzného veřejně mluvit. Relativní ticho panuje i ve vietnamské komunitě. Možností, jak dostat odsouzeného Trana zpátky domů do Česka, navíc není mnoho.
Rusko se neustále snaží destabilizovat Evropu, vměšovat se pokouší i do kampaně před volbami v Arménii. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zároveň Moskvu znovu vyzval, aby ukončila válku na Ukrajině.
"Rusko se pokouší nahnat voličkám a voličům strach před přílišným sblížením se Západem," uvedl Merz k arménským parlamentním volbách, které se uskuteční v červnu příštího roku. Rusko podle něj záměrně šíří dezinformace, aby Arménii destabilizovalo, a totéž činí v Evropě. Německo proto podle kancléře bude Arménii podporovat v tom, aby se mohla rozvíjet podle svých představ.
Arménský premiér Pašinjan se dnes setkal v Berlíně s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a posléze i s Merzem. Kancléř mimo jiné uvítal prohlubování vztahů mezi Berlínem a Jerevanem, rozšiřování hospodářské spolupráce a podpořil i arménské úsilí o vstup do Evropské unie. Ocenil rovněž mírovou dohodu, kterou Arménie dojednala s Ázerbájdžánem a která by měla ukončit desítky let trvající konflikt na jižním Kavkazu.
Navrátilci z takzvané speciální operace, jak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu, zabili a těžce zranili více než tisíc lidí, píše ruský exilový server Vjorstka. Poznamenává, že váleční veteráni tyto násilné trestné činy nezřídka páchají pod vlivem alkoholu během běžných hádek a jejich oběťmi jsou především příbuzní a známí.
Podle statistiky Vjorstky za necelé čtyři roky ruské války proti Ukrajině mají navrátilci na svědomí vraždy celkem 274 lidí, 163 lidí zemřelo v důsledku těžkého ublížení na zdraví způsobeného bývalým vojákem, dalších 78 zemřelo při dopravních nehodách. Veteráni se dopustili také zabití z nedbalosti nebo někoho nabádali k užití drog, což mělo za následek smrt. Celkem jde o nejméně 551 lidí, kteří zemřeli kvůli některému z bývalých účastníků bojů na Ukrajině. Dalších minimálně 465 lidí kvůli nim utrpělo těžká zranění.
Skutečné počty trestných činů budou pravděpodobně výrazně vyšší, protože vojenské soudy ve velké míře od začátku války přestaly zveřejňovat verdikty týkající se navrátilců.
Česko od února 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, přijalo celkem 725 800 ukrajinských uprchlic a uprchlíků. Z nich bylo 215 tisíc dětí. Letos měsíčně z napadené země přichází v průměru 4200 osob. Uvedl to Dětský fond OSN UNICEF. Podle statistik ministerstva vnitra teď v ČR je 397.300 dětí a dospělých z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Část lidí se tak už vrátila domů, část odešla jinam. UNICEF poskytl českým úřadů podporu v nastavení ochrany dětí, vzdělávání či zdravotní péče. Tříleté partnerství dnes ukončila konference v Praze.
Podle členů vlády v demisi i zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by kroky k adaptaci a integraci uprchlíků měly pokračovat i po nástupu nového kabinetu.
"Česká pomoc byla neobyčejný akt humanity a solidarity. Mise UNICEF sice končí, ale je tu dál 160 tisíc dětí a mladých lidí z Ukrajiny, kteří tu teď žijí," podotkla Julija Olijnyková (Yulia Oleinik) z UNICEF. Jeho kancelář pro podporu řešení uprchlické situace začala v ČR působit v roce 2022. Spolupracovala s vládou, resorty, neziskovými organizacemi či samosprávami. Podle zástupců končící vlády UNICEF poskytl znalosti a zkušenosti z jiných zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Společnost South Stream Transport B.V., která provozuje část plynovodu TurkStream, přesune své sídlo z Nizozemska do Maďarska. V Moskvě to dnes řekl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó. Podle něj to zajistí bezproblémový provoz plynovodu navzdory všem právním a finančním útokům v souvislosti se západními sankcemi, uvedla agentura MTI. Maďarsko dál spoléhá na ruské energie, přestože Evropská unie se je kvůli ruské invazi na Ukrajinu snaží odmítat.
Szijjártó dnes na zasedání maďarsko-ruského ekonomického výboru uvedl, že bezpečné zásobování Maďarska energiemi nemůže fungovat bez Ruska. Není to podle něj otázka politiky ani ideologie, ale fyziky. Bez takové spolupráce by se ceny energií pro domácnosti v Maďarsku mohly ztrojnásobit, dodal. Maďarsko, stejně jako Česká republika, Slovensko nebo Rakousko, je vnitrozemský stát. Obtížněji si tak zajišťuje odběr energií odjinud jako přímořské státy.
"Premiér ve Washingtonu a tady v Moskvě uzavřel nezbytné dohody, aby naše spolupráce v energetice mohla pokračovat bez přerušení. Zároveň musíme bojovat s Bruselem a Kyjevem, abychom si zajistili dlouhodobou bezpečnost dodávek energií," řekl. "Z Bruselu na naši spolupráci v energetické oblasti neustále útočí právně, z Kyjeva pak na plynovod útočí fyzicky," pokračoval Szijjártó. "Proto jsme se rozhodli přesunout společnost provozující plynovod TurkStream z Nizozemska do Maďarska," dodal.
Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit Spojeným státům mírový plán, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters ujistil, že Ukrajina čelící ruské invazi je oddána skutečnému míru, ale dodal, že vše závisí na tom, zda Rusko je ochotno ukončit válku.
"Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni je prezentovat našim partnerům v Americe," napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. "Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům," dodal.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. "Nejde mu o území, má úplně jiný plán," tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Tři muži dnes stanuli v Německu před soudem kvůli obžalobě, že na objednávku ruských tajných služeb sledovali ukrajinského válečného veterána. Cílem bylo podle vyšetřovatelů shromáždit dostatek informací a nakonec Ukrajince zavraždit, informovala agentura DPA. Obžalovanými jsou Armén, Rus a Ukrajinec, prokuratura je viní ze špionáže.
Arména podle prokuratury na počátku loňského května jedna z ruských tajných služeb pověřila, aby sledoval v Německu muže, který v počátcích války na Ukrajině bojoval v ukrajinské armádě proti ruské vojenské agresi. Obžalovaný si na pomoc při sledování sehnal dva komplice.
Loni v červnu sledovanou osobu pozvali obžalovaní do jedné z kaváren v centru Frankfurtu nad Mohanem. Chtěli o ní získat podrobnější informace. Muž se ale předtím obrátil na policii, setkání se tak neuskutečnilo. Armén, Rus a Ukrajinec byli následně zadrženi a od té doby jsou ve vyšetřovací vazbě. Dnes všichni tři stanuli před soudem ve Frankfurtu nad Mohanem.
Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky. "Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí," uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Energetici podle společnosti Ukrenerho pracují na co nejrychlejším obnovení stabilního zásobování elektřinou. "Havarijní odstávky budou zrušeny po stabilizaci situace v energetické soustavě," dodala firma a vyzvala odběratele, aby šetřili elektřinou.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy. Dohoda ohledně vzniku tribunálu v rámci Rady Evropy se nyní finalizuje, podepisovat by se podle informací měla 16. prosince, následovat bude ratifikace.
Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Projekt Vánoční balíček pro Ukrajinu charita pořádá 17 let. Za tu dobu obdrželo dárky 5040 dětí na Ukrajině. "Při každoročním zahájení dalšího ročníku Vánočního balíčku si říkáme, zda každé dítě najde svého dárce. Zda je ještě mezi lidmi dostatek ochoty ubrat si ze svého komfortu a darovat ho dětem na Ukrajině. A dnes vidíme, že ano," uvedl Neugebauer.
Nákladní auto naložené téměř 500 balíčky s vánočními dárky pro chudé děti na Ukrajině vyjelo dnes dopoledne z areálu Arcidiecézní charity Olomouc. Na korbu auta pracovníci charity naložili také společné dárky pro dětské domovy a různé hygienické potřeby. Zásilka váží rekordních 2,9 tuny. Sdělil to charity Robert Neugebauer.
Má 29 stran a na nich je 27krát zmíněn Donald Trump (pochopitelně pochvalně…). To je nová americká Národní bezpečnostní strategie. Vůči starému kontinentu si nebere servítky. Evropě hrozí "civilizační vymazaní", ztráta sebedůvěry a národní identity. S Ruskem je třeba nastolit "strategickou rovnováhu". Hlavní nepřítel je Čína. A Evropa si musí vybrat, na čí stranu se přidá.
"Informoval jsem papeže o diplomatických snahách se Spojenými státy o dosažení míru. Probírali jsme další kroky a zprostředkovatelskou činnost Vatikánu s cílem navrátit naše děti, které Rusko uneslo," napsal ukrajinský prezident v příspěvku na síti X. Dodal, že papeže pozval na návštěvu Ukrajiny. Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.
Ukraine deeply appreciates all the support of His Holiness Pope Leo XIV @Pontifex and the Holy See – the ongoing humanitarian assistance and the readiness to expand humanitarian missions.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 9, 2025
During today’s audience with His Holiness, I thanked him for his constant prayers for… pic.twitter.com/J2iPAdArQn
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s papežem Lvem XIV. prohlásil, že jeho země si hluboce cení veškeré podpory a také současné humanitární asistence papeže a Vatikánu.
"Oficiální zástupci našich služeb ve Spojených státech plní své úkoly a oficiální zástupci Ústřední zpravodajské služby plní své úkoly také, takže kontakt existuje," řekl Naryškin, aniž by upřesnil povahu těchto kontaktů.
Ruská rozvědka SVR je v kontaktu s zástupci americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské civilní výzvědné služby Sergej Naryškin. Podle něj se tak děje v oficiální rovině.
Papež zdůraznil, že "je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru", uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. "Kromě toho se diskutovalo také o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám," dodal Vatikán, který v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.
Papež Lev XIV. na dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je na návštěvě Itálie, uvedl, že je zapotřebí pokračovat v dialogu s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení Vatikánu.
Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly dobyly vesnici Ostapivske v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Zdroje ruské státní agentury TASS popisují dobytou obec Ostapivske jako "obranný uzel" ukrajinské armády v této části fronty. Ukrajina se k možné ztrátě obce nevyjádřila a informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Na říjnovém summitu se šéfové států a vlád Evropské unie zavázali řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, v prosinci musí rozhodnout, jak tento závazek splnit. V dopise, kterým je na prosincový summit pozval, to prezidentům a premiérům zemí bloku připomněl předseda Evropské rady António Costa.
Evropa a Německo se musejí stát mnohem nezávislejšími na Spojených státech, vyzval v reakci na novou americkou bezpečnostní strategii německý kancléř Friedrich Merz.
"Evropská unie je samou podstatou svobody," prohlásila šéfka diplomacie Kaja Kallasová. "Kritika týkající se svobod by měla mířit jiným směrem. Možná na Rusko, kde je zakázán nesouhlasný názor, kde jsou zakázána svobodná média, kde je politická opozice zakázána, kde je X či Twitter, tak jak my ho známe, ve skutečnosti rovněž zakázán," řekla Kallasová.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová se ohradila proti kritice svobod v unii, zároveň doporučila zaměřit takové výhrady například na Rusko. Informovala o tom agentura Reuters. Kallasová zřejmě reagovala na novou bezpečnostní strategii Spojených států, ve které vláda prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že činnost Evropské unie podkopává v Evropě politickou svobodu a suverenitu.
Evropa chce více mužů do armády. Jednotlivé státy se tím připravují na možný střet s Ruskem. Tisíce nových branců povolá příští rok Litva. Povinnou vojnu zavádí za určitých podmínek třeba také sousední Německo. Čeští politici takovou možnost ale zatím odmítají. Kde všude v EU je povinná vojna? Podívejte se na naši infografiku.
Dronové útoky nepřítele hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko zaútočilo 110 bezpilotními prostředky, z nichž 84 zneškodnila protivzdušná obrana. Na 24 ruských dronů zasáhlo cíle v celkem devíti lokalitách. Ukrajinská média prozatím neinformují o případných škodách ani obětech posledního útoku.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 121 ukrajinských dronů nad celkem 13 regiony.
V ruské Ivanovské oblasti se zřítil vojenský transportní letoun An-22 se sedmičlennou posádkou na palubě, uvedla média včetně agentury TASS.
Podle agentury dopadl stroj do přehradní nádrže Uvoďskoje severně od města Ivanovo a jeho trosky byly nalezeny ve vodě. "Letoun prováděl plánovaný zkušební let po opravě," uvedl zdroj TASS.
Český ústavní soud odmítl stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který nesouhlasil se zápisem na vnitrostátní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Zápis na sankční seznam vedl k zablokování účtů a zmrazení desítek nemovitostí, které například nelze prodat. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.
"Počet zraněných v důsledku dnešního útoku bezpilotních prostředků v Čeboksarech se zvýšil na 14, včetně jednoho dítěte," napsal na Telegramu vicepremiér ruského Čuvašska Vladimir Stěpanov. Všichni zranění podle něj dostávají potřebnou lékařskou pomoc. Podle šéfa republiky v rámci Ruské federace Olega Nikolajeva byly zasaženy obytné domy. Na místě vznikl požár, který se hasičům podařilo uhasit. Státní agentura TASS s odkazem na svědky uvedla, že městem otřásly dva výbuchy, které vysklily řadu oken a poničily fasády domů.
Čtrnáct lidí včetně dítěte utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Čeboksary v ruském Povolží. Poškozeny byly obytné domy, uvedly dnes místní úřady na sociálních sítích.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. "Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Podle údajů Ukrajinského svazu výrobců oceli z pondělního večera ukrajinská produkce oceli klesla v prvních jedenácti měsících roku 2025 o 3,1 procenta proti předchozímu roku na 6,81 milionu tun, informovala agentura Reuters. Výroba oceli trpí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy byly během konfliktu zničeny dvě velké ocelárny, které se nyní nacházejí na území okupovaném Rusy. Ukrajina, která patřila mezi přední výrobce a vývozce oceli, vykázala v roce 2022 pokles produkce o 70,7 procenta na 6,3 milionu tun. V roce 2023 poklesla na 6 milionů tun, ale v loňském roce vzrostla na 7,58 milionu.
Donald Trump mladší se na fóru v katarském hlavním městě Dauhá - setkání vládních představitelů a dalších mezinárodních aktérů - zaměřil na korupci ukrajinských politiků. Zároveň naznačil, že by se jeho otec mohl od Ukrajiny distancovat, jestliže nedojde k míru s Ruskem.
Ukrajinský prezident na X uvedl, že se zástupci EU a NATO hovořil o probíhajících diplomatických jednáních. "Podrobně jsme se věnovali naší spolupráci s americkými partnery v úsilí o dosažení míru, zajištění bezpečnostních záruk a posílení naší odolnosti. Mluvili jsme také o programu PURL a možných půjčkách. Naše postoje se shodují ve všech otázkách," doplnil Zelenskyj.
A good and productive meeting with NATO Secretary General Mark Rutte @SecGenNATO, President of the European Council António Costa @eucopresident, and President of the European Commission Ursula @vonderleyen.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 8, 2025
I briefed the leaders on the situation on the diplomatic track. We… pic.twitter.com/GxdEgBLMXH
"Cílem je silná Ukrajina, jak na bitevním poli, tak u jednacího stolu," uvedli ve shodném prohlášení na síti X oba zástupci EU. Znovu zdůraznili důležitost nezávislosti napadené země a dlouhodobých bezpečnostních záruk, které byly podle von der Leyenové a Costy hlavním tématem rozhovorů.
Při pokračujících mírových rozhovorech zůstává unijní podpora Ukrajiny neochvějná, uvedli po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci EU a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.
Zprávy z úterý 9. prosince.
V Kursku na západě Ruska dnes demonstrovali uprchlíci z pohraničních okresů tohoto regionu, sousedícího s Ukrajinou. Asi dvě stovky lidí požadovaly od úřadů, aby nadále vyplácely každý měsíc 65 tisíc rublů (asi 17 700 korun) uprchlíkům, kteří přišli o bydlení v důsledku loňského vpádu ukrajinských vojsk, informoval dnes server Mediazona.
Ukončení příspěvků od Nového roku na počátku měsíce avizoval gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Prostředky se mají přerozdělit na jiná opatření pro obnovu a rozvoj regionu a dodat impulz ekonomice oblasti, uvedl.
Uprchlíci to označili za "poslední kapku" v jejich situaci. Požadovali, aby výplaty příspěvků na pronájem náhradního bydlení pokračovaly a také aby úřady vydaly všem uprchlíkům certifikáty opravňující k nabytí nového bydlení, aniž by hledaly formální důvody umožňují jejich žádosti zamítnout.
V poselství prezidentovi Vladimiru Putinovi tvrdili, že se nemají kam vrátit, protože jejich domy v pohraničí jsou buď zničené, anebo vykradené, jsou bez proudu a tepla a nadále je ohrožují drony a miny. Samy úřady vyzývají lidi, aby se ještě nevraceli do pohraničí, kde operovaly ukrajinské jednotky, ale teď jim chtějí zrušit finanční podporu. Lidé si stěžovali, že mnozí musí splácet hypotéky za zničené domovy a současně si musí pronajímat bydlení v Kursku, ale kvůli byrokratickým překážkám nemohou získat certifikáty na bydlení.
K demonstrantům přišli náčelník jednoho z pohraničních okresů - sudžského - Alexej Smiridonov a gubernátorova poradkyně Viktorija Peňkovová, která uprchlíkům vyčetla, že nekladli odpor ukrajinským jednotkám při jejich vpádu do Kurské oblasti loni v srpnu. Později upřesnila, že měla na mysli muže, kteří "neměli utíkat před ukrajinskými ozbrojenými silami, ale měli bránit své domy", napsal portál BBC News.
Český prezident Petr Pavel v obsáhlém rozhovoru pro britský deník The Times přirovnal současná jednání USA a Ruska o možném předání ukrajinských území k mnichovské dohodě. Podle Pavla přijde chvíle, kdy bude nutné sestřelovat ruská letadla a drony, které testují, kam až si může Kreml vůči Evropě dovolit zajít.
Britská vláda v prohlášení po dnešní schůzce podle Reuters uvedla, že lídři Británie, Německa, Francie a Ukrajiny se shodli, že nyní nastal kritický okamžik a že je nezbytné nadále zvýšit podporu Kyjevu a ekonomický tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Starmer s Merzem a Macronem hovořili i o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Starmer po schůzce zatelefonoval dalším evropským spojencům, aby je o vývoji situace informoval, uvedla britská vláda.
Zelenskyj, který z Londýna odletěl do Bruselu na jednání s vedením NATO a Evropské unie, rovněž řekl, že Ukrajině letos v programu na nákup amerických zbraní chybí 800 milionů dolarů (asi 16,7 miliardy korun). Lze předpokládat, že tato otázka se dostane na program jednání koalice ochotných, které se podle Zelenského bude konat tento týden.
Koalice ochotných je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Součástí skupiny je i Česko. Zmíněný program nákupu amerických zbraní umožňuje ukrajinským spojencům nakupovat v USA zbraně a vojenské vybavení, které následně poskytnou Kyjevu. Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu bezúplatnou vojenskou pomoc napadené zemi zastavily.
Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Dnes to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zprostředkovat zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo.
"Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer," řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží Spojené státy. Poznamenal, že nové návrhy toho, jak válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.
Polští policisté při rutinní silniční kontrole v centru Varšavy zadrželi tři ukrajinské občany, kteří cestovali po Evropě se sofistikovaným hackerským vybavením a počítačovými programy pro páchání zločinů, včetně poškození dat důležitých pro obranu státu. Informovala o tom dnes polská média.
Agentura Reuters dala zatčení do souvislosti se sabotážními akcemi, ze kterých polské úřady podezírají Ukrajince v ruských službách. Jedná se mimo jiné o listopadové poškození trati, po které se na východ Polska přepravují zbraně pro Ukrajinu.
Muži ve věku 39 až 43 let tvrdili, že cestují po Evropě a že do Polska přicestovali jen před několika hodinami. Vydávali se za počítačové programátory, ale nedokázali vysvětlit účel tak specializovaného vybavení. Během výslechu se vyhýbali odpovědím na podrobnější otázky. Policisté předali případ varšavským kriminalistům specializujícím se na majetkové trestné činy.
"Zadržení byli obviněni z podvodů, počítačových podvodů a vlastnictví zařízení určeného pro páchání trestných činů, včetně útoků na data kritická pro obranu státu," uvedla stanice RMF 24. Soud vzal obviněné do vyšetřovací vazby, zatím na tři měsíce. Vyšetřovatelé prošetřují účel jejich pobytu v Polsku a to, zda jejich aktivity mohly představovat hrozbu pro národní bezpečnost, dodala.
Hlavním problémem k dokončení mírové dohody je nalezení shody mezi Evropany, Spojenými státy a Ukrajinou, která se brání ruské invazi. Podle agentury AFP to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dnes v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Elysejský palác následně podle AFP o setkání sdělil, že umožnilo pokračovat ve společné práci na americkém mírovém plánu.
Válku, kterou v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, se od svého nástupu do úřadu na počátku roku snaží zastavit americký prezident Donald Trump. Spojené státy zvyšují tlak na Kyjev, aby souhlasil s navrhovanou mírovou dohodou, která v mnoha bodech zejména v rané fázi návrhů vycházela vstříc Rusku, poznamenala agentura Reuters. Trump v neděli večer bez bližších podrobností prohlásil, že jej Zelenskyj zklamal tím, že prý plán ještě ani nečetl.
"Myslím, že hlavním problémem je shoda mezi našimi postoji - Evropanů, Ukrajinců a USA - k dokončení mírových jednání," řekl Macron. Poznamenal, že všechny strany by se poté mohly posunout do nové fáze, ve které by se zaměřily na zajištění těch nejlepších možných podmínek pro Ukrajinu, pro Evropu a pro kolektivní bezpečnost.
Elysejský palác po Macronově vyjádření uvedl, že nyní budou zintenzivněny práce na poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Nejméně 15 lidí utrpělo zranění při ruském útoku na města Záporoží a Vilňansk na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na sociální síti dříve varoval před bombardováním ruskými řízenými leteckými bombami a před útokem ruských raket. Vilňansk letí asi dvě desítky kilometrů severovýchodně od Záporoží, které je správním centrem Záporožské oblasti.
"Do městské nemocnice byli převezeni lidé se zraněními způsobenými střepinami a výbuchy a se zlomeninami. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu, šest ve středně těžkém. Je jim poskytována veškerá potřebná pomoc," napsal Fedorov.
Dříve ukrajinské úřady informovaly o sedmi zraněných při náletu ruských dronů na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny. Jednoho mrtvého a několik zraněných oznámily úřady také z jiných částí Ukrajiny.
Nizozemský soud v Amsterodamu zabavil aktiva operátora plynovodu TurkStream, nizozemské společnosti South Stream Transport (SST), patřící ruskému plynárenskému koncernu Gazprom. Stalo se tak na žádost společnosti DTEK Krymenergo nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, informoval na svém webu ruský list Vedomosti s odvoláním na soudní spisy.
Až do doby, než Rusko na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krymu, byla Achmetovova skupina DTEK největším akcionářem společnosti Krymenergo (s podílem 57,49 procenta), která poloostrov zásobovala elektřinou. V roce 2015 krymské úřady, dosazené Ruskem, vytvořily novou stejnojmennou společnost, které předaly elektrickou síť na Krymu. Ukrajinská firma po anexi přesídlila ze Simferopolu do Kyjeva.
Arbitrážní soud v Haagu předloni v listopadu na žádost DTEK nařídil Rusku uhradit ukrajinské společnosti ztráty z vyvlastnění krymských aktiv ve výši 207,8 milionu dolarů (asi 4,33 miliardy korun). Moskva se odvolala. Letos v červenci soud v Amsterodamu zmrazil bankovní účty SST, aby zajistil pohledávky DTEK vůči Rusku. V srpnu se SST obrátila na amsterodamský soud, ale neuspěla, soud jí naopak nařídil uhradit soudní výlohy DTEK.
Německo se snaží učinit ze své armády tu nejsilnější v Evropě. Snaha je přitom nutná, vzhledem k hrozbě, kterou Rusko pro kontinent představuje - konflikt Evropy s Moskvou by totiž byl zcela odlišný od vyčerpávající války, kterou v současnosti zažívá Ukrajina, řekl pro Newsweek britský vojenský poradce a stratég v oblasti obrany Nicholas Drummond.
Britský ministerský předseda Keir Starmer dnes odpoledne přivítal v Londýně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k jednání o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Informovaly o tom tiskové agentury a server stanice BBC. Setkání se uskuteční poté, co minulý týden na Floridě skončilo další kolo americko-ukrajinských rozhovorů o plánu na ukončení konfliktu.
Všichni tři státníci přijeli do sídla britských premiérů v Downing Street 10 v rozmezí několika minut. Starmer před schůzkou v krátkém vystoupení před novináři řekl, že o záležitostech Ukrajiny musí rozhodovat Ukrajina sama. Zelenskyj zdůraznil význam jednoty Evropy, Ukrajiny a Spojených států při vyjednávání o ukončení války. Merz řekl, že je "skeptický ohledně některých detailů, které vidíme v dokumentech přicházejících ze strany USA, ale musíme o tom mluvit. A proto jsme tady".
Cílem setkání je upevnit podporu spojenců Ukrajiny v době, kdy Spojené státy zvyšují tlak na Kyjev, aby souhlasil s navrhovanou mírovou dohodou, která v mnoha bodech zejména v rané fázi návrhů vycházela vstříc Rusku, poznamenala agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump v neděli večer bez bližších podrobností prohlásil, že jej Zelenskyj zklamal tím, že podle něho plán ještě ani nečetl.
Vysoce postavený představitel obeznámený s posledními jednáními agentuře AFP sdělil, že nejproblematičtější v jednáních zůstává otázka případných územních ústupků Ukrajiny. Rusko, které kontroluje více než 80 procent Donbasu na východě Ukrajiny, chce získat celé toto území včetně toho, které dosud neokupuje. Kyjev to opakovaně odmítá.
Vojenský soud v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Doněcku odsoudil k trestům odnětí svobody v rozmezí od 1,5 roku až 12 let čtyři ruské vojáky za vraždu čtyřiašedesátiletého Američana Rusella Bentleyho, který bojoval na straně Moskvy proti Ukrajině. Informovala o tom dnes BBC na svém ruskojazyčném webu a ruské agentury.
Russell Bentley loni v dubnu zmizel na Rusy okupované východní Ukrajině. Vyšetřovatelé posléze dospěli k závěru, že ho ruští vojáci v Doněcku unesli a umučili k smrti. Následně vyhodili do povětří auto s Američanovou mrtvolou a pozůstatky se pokusili ukrýt, aby zakryli stopy zločinu.
Bentley, přezdívaný Texas, přicestoval do Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014 a vstoupil do řad separatistů. Podle agentury TASS se zúčastnil klíčových bitev v konfliktu.
Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov ráno uvedl, že ukrajinské hlavě státu dnes poskytne kompletní informace o jednání s Američany a všechny příslušné dokumenty.
Umerov, který na Ukrajině působí jako předseda ukrajinské bezpečnostní rady, jednal podle ruskojazyčné verze BBC společně s náčelníkem generálního štábu Jurijem Hnatovem s americkými zástupci na Floridě tři dny, podle Reuters to byly dva dny. Ve svém dnešním příspěvku na platformě Telegram Umerov Američanům vyjádřil vděk za konstruktivní práci. "Primárním úkolem ukrajinského týmu bylo získat od americké strany úplné informace o jejich rozhovoru v Moskvě a všechny aktuální návrhy, aby bylo možné je detailně probrat s prezidentem Ukrajiny," uvedl.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 67 ukrajinských dronů.
Nejméně sedm lidí zranil útok ruských dronů, které dnes v noci zasáhly obytný dům v ukrajinské Sumské oblasti. Uvedl to šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov. Jednoho mrtvého a vícero zraněných hlásí úřady také z jiných částí Ukrajiny. Podle ukrajinského letectva Rusko v uplynulých hodinách nad Ukrajinu vyslalo 149 dronů.
Prezident a premiéři sedmi zemí EU v dopise naléhají na Evropskou unii, aby urychleně dosáhla dohody o reparační půjčce pro Kyjev zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v unii. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a šéfce Evropské komise podepsali litevský prezident a premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Polska a Švédska.
"Od začátku totální ruské invaze v roce 2022 Evropa neochvějně podporuje Ukrajinu. Děláme to proto, protože je to morálně správné, ale také proto, že ruské imperialistické ambice ohrožují evropskou bezpečnost i za hranicemi Ukrajiny," stojí v dopise, který má ČTK k dispozici. "Ukrajina tak bojuje i za naši svobodu a za naše hodnoty. Jsme odhodláni najít dlouhodobou a robustní podporu, která posílí Ukrajinu," dodává text.
Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něho plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP.
Zelenskyj si v sobotu telefonoval se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, s nimiž předtím tři dny na Floridě jednal předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Jurij Hnatov.
"Američtí zástupci znají základní ukrajinské pozice," uvedl Zelenskyj podle Reuters. "Rozhovory byly konstruktivní, i když ne lehké," dodal prezident.
"Mluvili jsme s prezidentem Putinem, mluvili jsme s vůdci Ukrajiny, především se Zelenským, prezidentem Zelenským, a já musím říci, že jsem trochu zklamán, že prezident Zelenskyj ještě nečetl ten návrh," řekl Trump v neděli během večerní slavnosti ve Washingtonu novinářům bez dalšího vysvětlení.
Zprávy z pondělí 8. prosince
Ukrajinští novináři vypátrali údajnou nemanželskou dceru jedné z nejbohatších žen Ruska a prezidenta Vladimira Putina. Dvaadvacetiletá Jelizaveta Krivonogichová, která si říká Luiza, se kremelskému vládci nápadně podobá. Žije v Paříži a pracuje v galerii.
Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na Facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
Szijjártó v dnešním příspěvku zopakoval argument, že zákaz dovozu ruských energetických surovin by znemožnil zajištění dodávek energií do Maďarska a na Slovensko a vedl by k prudkému nárůstu cen. "Toto nařízení je také obrovským právním podvodem, protože se jedná o jasně sankční opatření, které by vyžadovalo jednomyslné schválení," uvedl šéf maďarské diplomacie. "Je v rozporu i se smlouvami EU, které stanoví, že energetická politika je v pravomoci jednotlivých států, a je v rozporu i s vlastním hodnocením Bruselu," uvedl Szijjártó.
"Proto jakmile bude plán REPowerEU přijat, společně se Slovenskem podáme k evropskému soudnímu dvoru žádost o zrušení a požádáme o pozastavení nařízení po dobu trvání soudního řízení," dodal Szijjártó.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se tento týden dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy EU. Postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie schválili unijní ministři energetiky v říjnu, přičemž k prosazení návrhu stačila kvalifikovaná většina, takže bylo možné Bratislavu a Budapešť přehlasovat.
"Musíme počítat s faktorem Stevea Witkoffa, u kterého hrozí, že to zase zmotal a že do Washingtonu doveze něco, co se pak ukáže, že není pravda," říká v pořadu Spotlight News rusista Karel Svoboda k úternímu jednání americké a ruské delegace o míru na Ukrajině. V rozhovoru také říká, kolik sil ještě Rusku a Ukrajině zbývá, jak je na tom ruská válečná ekonomika a kdo je chodící katastrofa.
Tradiční Putinův kalendář letos překvapil nezvykle umírněnou podobou. Zmizely snímky, které budovaly jeho dlouholetou macho image, a prezident se na všech fotografiích objevuje zahalený od hlavy až k patě. V době pokračujících zvěstí o jeho zdravotním stavu působí tento obrat ještě výrazněji. Zvlášť u politika, který donedávna stavěl vlastní kult na odhaleném těle a demonstraci fyzické síly.
Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska.
Ruské ministerstvo obrany na svém telegramovém účtu informovalo o zneškodnění 44 ukrajinských dronů v Saratovské oblasti, 12 v Rostovské oblasti a deseti dalších nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. Několik dronů sestřelila ruská protivzdušná obrana také v dalších oblastech. Ministerstvo se o případných škodách nezmínilo.
Poměřování Ruska a Ukrajiny, kdo ovládne vzdušný prostor, nabírá opět nový směr. Agresor většinou pěchuje sebevražedné drony Šahíd výbušninou a posílá je na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Modifikace tohoto typu nyní už ale řídí operátoři. Útočí s nimi na frontě, a dokonce se jimi mají pokoušet lovit ukrajinská letadla.
Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich.
Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. "Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili," sdělily úřady v prohlášení.
O útoku na Kremenčuk a jeho infrastrukturu informoval v noci jeho starosta Vitalij Maleckyj, podle něhož se některé části města ocitly bez elektřiny, vody a tepla. Podobné výpadky nastaly podle místní správy i v dalších částech Poltavské oblasti ležící ve středovýchodní části Ukrajiny.
"Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti," doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.
Za poslední tři roky, kdy probíhá válka na Ukrajině, opustila ruský tenis už osmá hráčka. Ve středu oznámila přestup do rakouských barev 51. tenistka světa Anastasia Potapovová. Ruské vedení federace si ale vůbec nepřipouští, že by za velkým exodem stál válečný konflikt.
Je to dva a půl roku, co Česko po Rusech požaduje nájem za pozemky, které dlouhé roky využívali bezplatně. Moskva se ale k placení nemá. Dluh se nyní odhaduje na sumu okolo 150 milionů korun a dál narůstá.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.
Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
"Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem," píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
"Považujeme to za pozitivní krok," uvedl Peskov. "Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji," dodal ke strategii.
Zprávy z neděle 7. prosince 2025
Jen několik týdnů zbývá do okamžiku, než firma LPP rozjede v Česku výrobu nových střel s plochou dráhou letu. Smrtící technologie Narwhal poháněná proudovým motorem vyrobeným v pražských Kbelích dokáže zasáhnout cíl vzdálený až 680 kilometrů. K zahájení sériové produkce prý chybí poslední věc - prověření bojem. K tomu má v lednu a únoru 2026 dojít na Ukrajině a cíl útoků je jasný - ruské vojsko.
"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.
Letiště v litevském hlavním městě Vilniusu dnes večer znovu přerušilo provoz. Stalo se tak poté, co se ve vzduchu opět objevily meteorologické balony, uvedl server Delfi.lt. Vilnius se připravuje vyhlásit stav nouze kvůli balonům, které do pobaltské země pronikají z Běloruska, informovala o den dříve média. Balony používají pašeráci cigaret. Litevské úřady si stěžují, že režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka nepodniká žádné kroky proti tomuto ohrožení letecké dopravy.
Celostátní krizový štáb podle Delfi dnes večer informoval, že "kvůli hybridnímu útoku Běloruska" a v zájmu zajištění bezpečnosti civilní letecké dopravy musel být vzdušný prostor nad Vilniusem uzavřen zhruba od 17:06 do 20:05 SEČ. Úřady sledují vývoj situace a letiště by mohly otevřít i dříve, pokud to bude bezpečné.
Podle údajů litevského ministerstva vnitra letos proniklo do vzdušného prostoru země 599 balonů a také 197 dronů. Narušily stovky letů. Dvě největší litevská letiště - ve Vilniusu a Kaunasu - kvůli balonům musela několikrát přerušit svůj provoz. Vilnius leží přibližně 20 kilometrů od hranic s Běloruskem. Litevští představitelé tvrdí, že balony, které létají až ve výšce deseti kilometrů, jsou úmyslně vypouštěny do letových koridorů a představují útok na civilní letectví.
Litva, která je členskou zemí Severoatlantické aliance i Evropské unie, dlouhodobě obviňuje Bělorusko, jehož autoritářský režim je blízkým spojencem Ruska, z vedení hybridní války proti Západu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na sociální síti potvrdil, že se v pondělí setká v Londýně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. "Rusko se uzavřelo ve strategii eskalace a nesnaží se o mír," napsal Macron na X. Odsoudil ruský útok z uplynulé noci, vedený především proti ukrajinské energetice a železniční síti. "Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, který by jej donutil k uzavření míru," uvedl francouzský prezident a zdůraznil, že "na Ukrajině je v sázce také bezpečnost celé Evropy".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Pondělní schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, které vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
"Do Londýna určitě pojedu, nejspíše v pondělí," řekl Zelenskyj serveru RBK-Ukrajina. Ještě před tím chce hovořit s členy ukrajinské delegace, která nyní ještě jedná v USA o mírovém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zelenskyj očekává, že s šéfem ukrajinské delegace Rustemem Umerovem bude hovořit o rozhovorech s americkými vyjednávači telefonicky.
Bulharsko dnes kritizovalo, že turecký remorkér odvlekl jeden z tankerů, zasažených ukrajinskými námořními drony u tureckého pobřeží, do bulharských vod, uvedla agentura AFP. Remorkér pak odplul zpátky do Turecka, zatímco tanker Kairos se nachází asi 700 metrů od pobřeží na úrovni letoviska Achtopol na jihovýchodě Bulharska. "To není normální," prohlásil dnes na tiskové konferenci Rumen Nikolov, ředitel bulharských námořních záchranářů. Bulharsko hodlá zjistit diplomatickou cestou, jaké důvody vedly Turecko k této operaci, dodal.
Na palubě tankeru se stále nachází deset členů posádky. Ti v pátek požádali o evakuaci z lodi, ale špatné počasí ji dosud neumožnilo, uvedly bulharské úřady.
Tankery plujícími pod vlajkou Gambie, Kairos a Virat, které patří do ruské stínové flotily vyvážející ropu a na které západní státy uvalily sankce, koncem listopadu v Černém moři otřásly výbuchy. Tankery pluly do ruského přístavu Novorossijsk, když je u tureckého pobřeží zasáhla ukrajinská bezposádková plavidla. Prodej ropy patří k důležitým příjmům Ruska pro financování války proti Ukrajině, která trvá už skoro čtyři roky.
Ukrajinské síly v noci na sobotu zasáhly a poškodily jednu z největších ruských rafinérii, v Rjazani, ležící asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Jde o přinejmenším devátý útok ukrajinských dronů na rjazaňskou rafinérii od začátku letošního roku, poznamenal zpravodajský kanál Astra působící v sociální síti Telegram.
Ukrajinské síly zasáhly také Alčevský hutní kombinát v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, který se podílí na výrobě ruské munice. Podnik poškodil požár, tvrdí generální štáb.
Naposledy ukrajinské drony zaútočily na Rjazani 20. listopadu. Podnik má být schopen zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840 tisíc tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva. Útok na rafinérii a další cíle v hloubi Ruska vysvětluje Kyjev snahou oslabit vojenský a ekonomický potenciál ruských agresorů a přimět Rusko k ukončení války proti Ukrajině, která pokračuje čtvrtým rokem.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
Ukrajinské síly při nočním ruském útoku zneškodnily 30 střel a 585 dronů, uvedla agentura AP s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly. Kvůli útoku se v Polsku rozezněly i sirény a vzlétlo tamní letectvo, které podpořily české vrtulníky. Ruské údery zranily nejméně osm lidí a způsobily rozsáhlé výpadky proudu mimo jiné v jaderné elektrárně v Záporoží, uvedla agentura Reuters. Podle vzdušných sil napadené země použilo Rusko při nočním útoku 653 dronů a 51 střel včetně 17 balistických. Ukrajinská armáda uvedla, že se jí podařilo zneškodnit většinu z nich, ruské síly ale zasáhly 29 míst.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko podle AP uvedl, že při útocích utrpělo zranění nejméně osm lidí, z nichž nejméně tři v Kyjevské oblasti. Server Ukrajinska pravda dříve informoval o 11letém zraněném chlapci v Dněpropetrovské oblasti ve městě Nikopol.
Agentura PAP a polská média informovaly, že se dnes ráno kvůli ruskému útoku rozezněly sirény v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou, a to ve městě Lubartów nedaleko Lublinu. Kvůli útoku vzlétly polské stíhačky, operační velení armády ale následně na X oznámilo, že útok polský vzdušný prostor nenarušil. V příspěvku poděkovalo spojencům NATO včetně českého letectva za pomoc při obraně polského vzdušného prostoru. Česko v září vyslalo do Polska vrtulníkovou jednotku, která pomáhá s ostrahou polského nebe. "Pozemní protivzdušná obrana a radarové sledovací systémy se vrátily zpět do standardního operačního provozu," uvedlo polské letectvo na X.
Páteční ráno mě probouzí místo obvyklé střelby a výbuchů sluníčko, které si našlo cestu až do zatemněné místnosti. Jdu si dát kávu a už za mnou přichází Michal s jeho obvyklým "Maku, jdeme…". Beru jen bundu, sedám do auta a jedeme směr Kramatorsk a Slavjansk. Ve městě nikde nejdou semafory, vše je bez elektriky po ranním bombardování klouzavými bombami KAB.
Rusko informovalo o ukrajinském útoku na Rjazanskou a Voroněžskou oblast. Ukrajina podle Ruska při nočních útocích způsobila škody na několika budovách. Trosky dronů podle gubernátora Rjazaňské oblasti Pavla Malkova dopadly do blíže neurčeného průmyslového objektu.
Ukrajina v této oblasti ležící poblíž Moskvy dříve opakovaně útočila na rafinérii. Ve Voroněžské oblasti sousedící s napadenou zemí poničily ukrajinské síly podle tamních úřadů při útoku čerpací stanici, školu a několik obytných budov.
Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, a způsobily tak výpadky dodávek proudu, informovalo dnes podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo energetiky. Dronové útoky v Dněpropetrovské oblasti také zranily 11letého chlapce, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.
Ukrajinské ministerstvo energetiky na svém účtu telegramovém účtu uvedlo, že rozsáhlý ruský útok poničil elektrárny a zařízení na distribuci energie v Kyjevské, Černihivské, Lvovské, Oděské, Záporožské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Charkovské oblasti. V téměř všech zasažených částech Ukrajiny pak ohlásilo výpadky energie.
"Práce na opravách energetické infrastruktury pokračují tam, kde to bezpečnostní podmínky dovolují. Energetické společnosti dělají vše pro co nejrychlejší obnovení dodávek všem zákazníkům," doplnilo ministerstvo.
Dronový útok v Dněpropetrovské oblasti zranil chlapce ve městě Nikopol. V Dnipru a dalších městech útok způsobil požáry, doplnil server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. "Naše protivzdušná obrana sestřelila nad Dněpropetrovskou oblastí od večera 40 dronů," uvedl úřadující náčelník Dněpropetrovské oblastní vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.
Zprávy ze soboty 6. prosince 2025
Sankce, inflace i těžké ztráty na frontě značně doléhají na Rusko. Analytici přesto upozorňují, že situace ještě nedosáhla bodu, který by Kreml donutil změnit postoj, a Putin se nadále domnívá, že konflikt se vyvíjí v jeho prospěch.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska)
Irská policie dnes potvrdila, že se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč dnes odpoledne v Praze ocenil 24 dětí, které od začátku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly výrazných úspěchů při reprezentaci českých škol, ve sportovních klubech a uměleckých institucích. Cílem akce bylo poděkovat dětem za jejich úsilí a ukázat, že Ukrajina si jejich výsledků váží bez ohledu na to, kde momentálně žijí. Zároveň velvyslanectví uvedlo, že chtělo připomenout, že ukrajinské děti výrazně přispívají komunitám, do kterých v Česku vstoupily.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Snaží se tak snížit ruské příjmy z ropy, které Moskvě pomáhají financovat válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Ceny ropy v závěru týdne mírně rostou, pomáhají jim váznoucí rozhovory o míru na Ukrajině. Větším ziskům brání očekávání, že na trhu bude převažovat nabídka nad poptávkou.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Maďarská státní energetická skupina MVM se připravuje na postupné ukončení dodávek ruského plynu, pokud to bude potřeba. Agentuře Reuters to řekl její generální ředitel Károly Mátrai. Uvedl, že firma bude schopna dodávat zemi dostatek plynu, i když se dovoz z Ruska zastaví, ačkoli se tím pravděpodobně zvýší ceny.
Po druhé světové válce Německo přijalo pacifismus jako formu pokání. Po té studené se stal známkou víry v globální systém pravidel a smluv. Umožnila to moc Spojených států, které v Německu vybudovaly vojenské základny, rozmístily jednotky a umístily jaderné zbraně.
Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
Ruský prezident dorazil do Indie ve čtvrtek na dvoudenní návštěvu, první po čtyřech letech. Putin připomněl, že Rusko a Indie mají vztahy v oblasti vojenství, vesmírného výzkumu, umělé inteligence a dalších. "Ve všech těchto oblastech máme v úmyslu pokročit," dodal ruský prezident.
Dvanáctiletý chlapec přišel o život a další tři lidé utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodu Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
Jednota mezi Evropou a USA je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl při návštěvě Číny Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem by se mohla uskutečnit v nejbližší budoucnosti. Rusko-americká jednání o urovnání konfliktu na Ukrajině pokročila, Moskva je dál připravena spolupracovat s nynějším týmem amerických vyjednavačů. Uvedl to dnes podle tiskových agentur poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Svět by se měl vrátit k míru, řekl dnes indický premiér Naréndra Módí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na úvod společného jednání v Dillí. Putin indickému premiérovi poděkoval za pozornost, kterou Indie věnuje mírovému úsilí na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Ruský prezident přijel do Indie ve čtvrtek na dvoudenní státní návštěvu, která je první po čtyřech letech.
Rusko čeká na reakci Spojených států po úterním jednání v Kremlu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který je zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Ušakova nyní nejsou v plánu ani další jednání s Witkoffem ani telefonát mezi Trumpem a Putinem. Jednání se týkala možnosti zastavit boje na Ukrajině.
Bojové ztráty Ruska od 24. února 2022 do 4. prosince 2025.
"Whenever you do a thing, act as if all the world were watching."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 4, 2025
Thomas Jefferson
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to December 4, 2025. pic.twitter.com/N5HxDkULU7
Trumpovi vyslanci mají za sebou jednání v Moskvě, která ale skončila s nejasným výsledkem.
Zprávy z pátku 5. prosince
Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce velvyslanectví Ukrajiny i Ruska kvůli nedávným útokům bezposádkových plavidel na tankery v Černém moři. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj v turecké diplomacii. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar už dříve uvedl, že Ankara vyzvala Moskvu i Kyjev, aby neútočily na energetickou infrastrukturu.
Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700 tisíc rublů (asi 188 tisíc korun). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.
Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
Transakce na čerpacích stanicích se povolují, "aby se zabránilo penalizaci" zákazníků a jejich dodavatelů. A to za předpokladu, že výtěžek nepoputuje do Ruska, uvádí se v prohlášení amerického ministerstva financí. Výjimka podle něj platí do 29. dubna 2026.
Kreml hlásí, že jeho jednotky dobyly město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ruské státní agentury ale zásadně používají jiné označení: mluví o "osvobození Krasnoarmějsku". Výběr názvu je především ideologický boj.
Rusko posílá odvlečené ukrajinské děti do převýchovných táborů v Severní Koreji, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který Moskvu obvinil z toho, že pokračuje v systematickém porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle ukrajinského Regionálního střediska pro lidská práva (RCHR) bylo zaznamenáno 165 táborů, ve kterých jsou ukrajinské děti rusifikovány a militarizovány, dodal veřejný ochránce práv. Tábory jsou podle něj na Rusy okupovaných ukrajinských územích, v Rusku, Bělorusku a KLDR. Moskva se nevyjádřila
Ceny ropy dnes mírně rostou. Pomáhá jim očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden sníží úrokové sazby. Trh také vyhodnocuje útoky Ukrajiny na ruská ropná zařízení.
Severoatlantická aliance kvůli aktuálním hrozbám převede obranné plánování pro Dánsko, Švédsko a Finsko z operačního velitelství v nizozemském Brunssumu do amerického Norfolku. Dnes to podle agentury DPA oznámil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. DPA poznamenala, že pod Norfolk již nyní spadají Atlantik, Arktida, Grónsko, Island, Norsko a Británie.
"Vzhledem k celosvětové koordinaci našich protivníků je nezbytné co nejvíce posílit euroatlantický prostor a upevnit naši přítomnost na severu," řekl Grynkewich na strategickém velitelství NATO v belgickém městě Mons. Poznamenal, že Norfolk je strategickým mostem mezi Severní Amerikou a Evropou.
Uniklé telefonáty, které zveřejnil německý deník Spiegel, ukazují, jak současní evropští představitelé vnímají situaci na Ukrajině a jaký je stav vyjednávání. Hovory naznačují nedůvěru ke Spojeným státům a obavy z dalšího vývoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron tak údajně dokonce varoval před "zradou".
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová postup Británie kritizovala a varovala před ruským odvetným krokem.
"Ruská strana neuznává nelegitimní sankce," uvedla podle ruských médií Zacharovová, podle které sankce vzešly z vykonstruovaných záminek a obcházejí Radu bezpečnosti OSN. Zdůraznila, že Rusko si vyhrazuje právo na odvetná opatření. "Britové se mohou spolehnout na nevyhnutelnost takových opatření," dodala. Reuters poznamenal, že Rusko vždy zapojení do incidentu s novičokem odmítalo.
Zájem o koupi zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil projevil rovněž maďarský petrochemický koncern MOL. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. MOL se tak připojil k rostoucí skupině zájemců o tato aktiva, do níž patří také například americké ropné společnosti Exxon Mobil a Chevron, píše Reuters. Společnost MOL již v roce 2014 převzala síť čerpacích stanic, kterou firma Lukoil provozovala v České republice.
Ukrajinským jednotkám se na bojišti daří dosahovat velkých úspěchů. Pouze dvě procenta ozbrojených sil totiž mohou až za polovinu ruských ztrát, uvedl to generálmajor německé armády a zástupce velitele bezpečnostní pomoci a výcviku NATO pro Ukrajinu (NSATU) Maik Keller. Často za nimi nestojí ani ti "tradiční" vojáci.
Ukrajina chce opravdový mír s Ruskem, nikoliv appeasement, řekl dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na zasedání šéfů diplomacií zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Podle agentury Reuters dodal, že Evropa v minulosti zažila mnoho špatných dohod, které vedly k dalším katastrofám. Na schůzce jsou i zástupci Ruska.
"Stále si pamatujeme jména těch, kdo v Mnichově zradili budoucí generace. To už by se nikdy nemělo stát. Principy musejí být nedotknutelné a potřebujeme opravdový mír, ne appeasement," řekl Sybiha. V září 1938 zástupci nacistického Německa, Francie, Británie a Itálie podepsali dohodu o tom, že Československo Německu postoupí části svého území. Mnichovská dohoda je považována za příklad neschopnosti postavit se agresivnímu státu.
Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom dnes informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.
Indie a Rusko chtějí navýšit vzájemné obchodní transakce, uvedli podle agentury Reuters dnes zástupci obou zemí. V Dillí se připravují na příjezd ruského prezidenta Vladimira Putina, který dnes odpoledne SEČ zahájí dvoudenní návštěvu Indie. Pro šéfa Kremlu jde o důležitou událost, protože tak de facto končí mezinárodní izolace Ruska, píše server The Guardian.
Korupční skandál lidí z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského nebude mít na morálku vojáků vliv. Myslí si to ukrajinský vojenský analytik Mykola Bielieskov, který byl hostem pořadu Spotlight News.
Německý kancléř Friedrich Merz se v pátek setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a belgickým premiérem Bartem De Wever. Oznámil to dnes mluvčí vlády. Podle německých médií bude tématem jednání zřejmě otázka ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, které chce komise využít na pomoc Ukrajině. Německo návrh podporuje, Belgie se staví proti.
Británie dnes oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti se zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil "pokračujícími nepřátelskými aktivitami" Moskvy, informuje agentura Reuters.
Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Dalších osm zraněných, včetně dvou dětí, si vyžádalo bombardování Slovjansku na východě země, informovali dnes záchranáři. Při útoku ukrajinských dronů byla lehce zraněna žena ve Voroněžské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl tamní gubernátor Alexandr Gusev. Obě země se během noci vzájemně napadly desítkami dronů. V nemocnici v Chersonu podlehla dříve utrpěným zraněním šestiletá dívka, informoval šéf regionu na jihovýchodě Ukrajiny.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40 000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
Pondělní incident, kdy Rusům z ničeho nic odmítla nastartovat auta značky Porsche, se může rozšířit i do dalších značek koncernu Volkswagen. Recept, který tamní servisy našly na opětovné zprovoznění znehybnělých aut, je navíc velmi nestandardní.
Rusko informovalo o zničení 76 ukrajinských dronů, včetně jednoho u Moskvy. O celkovém počtu útočících dronů, ani o případných škodách se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině dvě rakety Iskander-M a 138 dronů, z nichž se podařilo 114 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raketami a 24 drony na 14 místech.
Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Při útoku ukrajinských dronů byla lehce zraněna žena ve Voroněžské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl tamní gubernbátor Alexandr Gusev. Obě země se během noci vzájemně napadly desítkami dronů. V nemocnici v Chersonu podlehla dříve utrpěným zraněním šestiletá dívka, informoval šéf regionu na jihovýchodě Ukrajiny.
Rezoluce, kterou přijalo většinou hlasů Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), vyzývá Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému navrácení ukrajinských dětí.
"Valné shromáždění požaduje, aby Ruská federace zajistila okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny. Dále vyzývá Ruskou federaci, aby neprodleně zastavila jakékoliv další praktiky násilného přemístění, deportace, odloučení od rodin…," zaznělo na středeční schůzce Valného shromáždění, jehož rezoluce jsou právně nezávazné.
Půl roku po operaci Pavučina ruskému letectvu otrnulo. Začalo přemisťovat své strategické bombardéry opět blíž k Ukrajině. Se sílící zimou a přetěžovanou ukrajinskou protivzdušnou obranou by mohly představovat pro napadenou zemi novou hrozbu.
V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu s tím, že Rusko převezme Donbas vojenskými nebo jinými prostředky, napsala agentura Reuters.
Putin podle ruského listu Kommersant hovořil v indické televizi nejen o ovládnutí Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale také "Novoruska", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast.
Putin poprvé komentoval své jednání s americkými zástupci v interview poskytnutém televizní stanici India Today před dvoudenní návštěvou Indie, kterou zahájí dnes. Z rozhovoru byly již zveřejněny úryvky a plné znění má být odvysíláno v 16:30 SEČ, napsal Kommersant na svém webu.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu s veškerou pompou přivítal svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona. Francouzský lídr, který ve středu zahájil svou čtvrtou státní návštěvu Číny, se během své třídenní cesty snaží korigovat nerovnováhu mezi druhou největší ekonomikou světa a Evropou a také přimět Peking, aby využil svých vazeb na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Spolupráce s Čínou je klíčová při úsilí o mír nejen na Ukrajině, řekl Macron při jednání se Siem.
Zprávy ze čtvrtka 4. prosince
Americký prezident Donald Trump podle agentur řekl, že setkání zástupců USA s Putinem bylo docela dobré. Rusové podle něj chtějí ukončit válku, není ale jasné, co bude dále.
Witkoff a Kushner se mají ve čtvrtek v Miami na Floridě setkat s hlavním vyjednávačem Ukrajiny Rustemem Umerovem k dalším jednáním o případné mírové dohodě, informovala dnes večer agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného představitele americké administrativy, který s AP hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. "Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny," popsal mluvčí dronového praporu Hodzenko.
V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji, píše AP s odkazem na záběry z bezpilotního letounu, které jsou podle ní několik dní staré. "Snaží se to (město) jednoduše vymazat z povrchu zemského," uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové dnes podle AP stále Myrnohrad bránili.
Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod, napsala agentura Reuters. Reagovala tím na oznámení, že rumunské námořnictvo nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron.
Ministerstvo zahraničí zásadně protestuje proti postupu Ruska a jím kontrolovaných orgánů v případu odsouzeného česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Úřad to dnes sdělil ČTK. Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti ho poslal na 13 let do vězení, informovala dnes agentura TASS.
"Odepřením statusu válečného zajatce a jeho protiprávním trestním stíháním jako údajného žoldnéře porušila Ruská federace flagrantním způsobem své závazky ze III. Ženevské úmluvy, jakož i mezinárodního obyčejového práva, ohledně postavení a zacházení s válečnými zajatci," uvedlo ministerstvo.
Důrazně vyzvalo Rusko, aby při zacházení se zajatými bojovníky v rámci rusko-ukrajinského konfliktu dodržovalo veškeré principy a pravidla mezinárodního humanitárního práva.
Slova Putinova poradce o tom, že k míru "nejsme blízko, ani dál od něj", potvrzují, že pětihodinová schůzka Američanů s Rusy v Moskvě výsledek nepřinesla. Obě strany střeží obsah pondělního jednání v tajnosti, z vyjádření aktérů lze nicméně vyčíst, proč ještě není na stole reálný plán ukončení války na Ukrajině. Šestice otázek a odpovědí ukazuje, k jak krvavému kompromisu musí obě strany dospět.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó dnes podle MTI ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu označil za "nehorázné". "Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska," prohlásil na tiskové konferenci v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. "Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení," řekl mezitím maďarský premiér Viktor Orbán, který podle MTI jednal s vedením společnosti MOL.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci, informovala agentura AP. Macron bude také chtít přimět Peking, aby vyvinul tlak na Rusko a donutil ho uzavřít příměří s Ukrajinou. "Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu," uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.
Podle ministra financí Serhije Marčenka bude směřovat ozbrojeným silám a na výrobu nebo nákup zbraní zhruba 27,2 procenta ukrajinského HDP, píše Reuters. Ukrajina se už nějakou dobu soustředí na navýšení domácí výroby zbraní, aby se ubránila většímu a lépe vybavenému Rusku.
Rozpočtové příjmy ukrajinského rozpočtu na rok 2026 mají podle premiérky Julije Svyrydenkové činit příští rok kolem 2,92 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun), výdaje mají dosáhnout 4,83 bilionu hřiven (2,3 bilionu korun). "Armádě v příštím roce vyčleníme 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) - téměř 60 procent všech výdajů," uvedla ministerská předsedkyně podle webu ukrajinské vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
Ukrajinský parlament schválil rozpočet na rok 2026; na obranu dá 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč), tedy 60 procent všech výdajů, uvedla ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že schválení rozpočtu na rok 2026, k němuž došlo dnes ráno, je pro všechny spojence jasným důkazem, že na Ukrajině neexistují žádné vnitřní důvody pro nestabilitu.
"Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat," říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. "Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území," doplňuje.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, které mělo přijít dřív. Novinářům v Maďarsku to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit.
"To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl," uvedl Pavel.
Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti poslal na 13 let do vězení česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Ve středu o tom informovala ruská agentura TASS s odvoláním na úřady v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Ruská média původně uváděla, že Hoangu Tranovi hrozí až 15 let za mřížemi.
Ceny ropy se dnes zvyšují kvůli absenci pokroku v rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Severomořská ropa Brent krátce po 18:00 SEČ vykazovala nárůst o zhruba 1,2 procenta, dostala se tak nad 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate si ve stejnou dobu připisovala téměř 1,5 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 59,5 dolaru za barel.
"Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní," uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
"Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců," odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv.
"Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech (s Ruskem) v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou," řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii. Uvedl to dnes podle tiskových agentur poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná podle Ušakova pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
Podle šéfa NATO Marka Rutteho, se do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, zapojilo již 24 zemí, uvedl po skončení dnešního jednání aliančních ministrů v Bruselu dosluhující český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rumunské ministerstvo dále uvedlo, že velké nebezpečí pro námořní plavbu v Černém moři představují miny. Za poslední bezmála čtyři roky trvání rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu bylo podle něj v Černém moři zneškodněno zhruba 150 těchto zařízení, z nichž sedm zničilo rumunské námořnictvo.
O likvidaci bezposádkového plavidla požádala námořnictvo rumunská pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací. Ministerstvo obrany v Bukurešti uvedlo, že šlo o námořní dron typu Sea Baby. Tato plavidla podle neoficiálních zdrojů Ukrajina v uplynulých dnech použila pro útoky na tankery, které mířily do ruského přístavu Novorossijsk.
Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři.
Má to být přelomová zbraň, která bude pravidelně tvrdě zasahovat cíle v ruském vnitrozemí. Korupční skandál spojence ukrajinského prezidenta a prozatím malé využití střely v boji vzbuzují obavy, zda nejde o podvod. Jeho obětí by mohla být i česká iniciativa Dárek pro Putina.
"Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny," uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Obě možnosti podle komise odrážejí závazek EU "podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale také jako strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru".
Nyní je podle komise na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, která začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku.
"Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny," uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. "Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky," sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Odcházející český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům sdělil, že považuje za správné, aby zákaz dovozu ruského plynu platil striktně pro celou EU. "Česká republika má splněno, ta opatření jsme už udělali v průběhu posledních dvou let," uvedl.
Slovenský premiér Fico uvedl, že zatím není jasné, zda se Slovensko připojí k maďarským krokům, jeho vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) ale takový postup podporuje. Stát má navíc podle něj dostatečný základ pro to, aby o žalobě uvažoval.
"Považujeme toto rozhodnutí za škodlivé pro Slovensko a celou EU," zdůraznil Fico. Vláda chce podle něj prozkoumat také na to, do jaké míry splnila unie závazky, které Slovensku dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise zaslaném před schválením 18. balíčku sankcí.
Maďarsko přijme právní kroky kvůli plánu EU na ukončení dovozu plynu z Ruska, uvedl dnes jeho ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Šéf maďarské diplomacie zmínil, že přidat se má i Slovensko, premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím nerozhodl. Noční dohodu členských zemí sdružených v Radě EU a zástupců europarlamentu na podobě plánu musí obě instituce ještě formálně potvrdit.
"Pro Maďarsko je nemožné přijmout a zavést rozhodnutí EU o ukončení dodávek energie z Ruska," uvedl Szijjártó v Bruselu, kde se účastní ministerského jednání NATO. Věc podle něj ohrožuje energetickou bezpečnost země. Maďarsko chce společně se Slovenskem podniknout právní kroky u Soudního dvoru Evropské unie, jakmile bude text dokončen, doplnil ministr.
Zemánek podle obžaloby napadl dva muže - jednoho z Ukrajiny, druhého z Běloruska - letos v březnu před prodejnou potravin v Radotíně, byl opilý. Podle státní zástupkyně Simony Krupové zaslechl, jak se mezi sebou baví rusky, a domníval se, že jde o ukrajinštinu. Na jednoho z mužů podle Krupové plivl a pak jim začal vulgárně nadávat, mimo jiné slovy "posraný Ukrajinci, co vy tady děláte, táhněte na Ukrajinu".
Když se ho muži zeptali, jestli je nacionalista nebo rasista, začal Zemánek podle obžaloby hajlovat a provolávat nacistická hesla, pak Bělorusa dvakrát udeřil. Podle obžaloby pak řekl "jo, já vás zabiju, vezmu nůž a pistoli" a odešel do svého bytu v ubytovně, která byla ve stejném domě jako prodejna.
Petr Zemánek, který čelí obžalobě z pokusu o vraždu kvůli tomu, že na jaře v Praze pobodal muže z Běloruska, dnes u pražského městského soudu napadení přiznal. Odmítl však to, že na muže útočil kvůli domnělé národnosti. Podle obžaloby muže napadl, protože si myslel, že je Ukrajinec. Zemánek dnes uvedl, že konfliktu lituje. Za pokus o vraždu s národnostním motivem hrozí čtyřicetiletému muži trest od 15 do 20 let vězení. Hlavní líčení je naplánované i na příští týden.
Podle deníku Ukrajinska pravda se útok na ropovod odehrál 1. prosince nedaleko obce Kazinskije Vyselki v Tambovské oblasti jižně od Moskvy. Podle zdroje z HUR byla k odpálení použita výbušnina s dálkovou aktivací a s přídavkem hořlavých směsí, což mělo zajistit intenzivnější explozi.
Ukrajinska pravda rovněž zveřejnila video, které má výbuch na ropovodu zobrazovat. Podle listu místní obyvatelé na sociálních sítích zveřejňovali vlastní snímky exploze a uváděli, že ji doprovázely jasné záblesky.
Ukrajina v ruské Tambovské oblasti v pondělí zasáhla ropovod Družba, uvedl podle několika ukrajinských médií zdroj z ukrajinské vojenské tajné služby HUR. Podle agentury Reuters jde letos o pátý útok na toto potrubí, kterým teče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska.
"Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Těším se na novou zprávu o výsledcích dnešních setkání v Evropě," napsal Zelenskyj.
"Ukrajinští zástupci budou informovat své kolegy v Evropě o tom, co je známo po včerejších (úterních) kontaktech americké strany v Moskvě, a budou také diskutovat o evropské složce v nezbytné bezpečnostní architektuře," napsal Zelenskyj na sociální síti. Dodal, že po bruselských jednáních Umerov a Hnatov připraví setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa v USA.
Ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrij Hnatov se mají dnes v Bruselu setkat s bezpečnostními poradci evropských představitelů, než budou následovat jejich další jednání ve Spojených státech. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde podle něj o neustálou koordinaci s partnery v rozhovorech o ukončení války Ruska proti Ukrajině.
Komise ale našla cestu, jak jednomyslnost obejít a má v plánu odkázat se na článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU rozhodovat "v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci". Unijní exekutiva má podle všeho v plánu tento článek interpretovat tak, že vzhledem k tomu, co je v sázce, bude pro prodloužení sankcí stačit kvalifikovaná většina států.
Jeden z diplomatů, na které se odvolává server Politico, uvedl, že tato strategie je způsobem, jak "zajistit podporu Belgie". Právníci EU se shodují, že flexibilní formulace článku 122 ospravedlňuje přepracování požadavků na jednomyslnost, protože zrušení sankcí by způsobilo chaos v evropské ekonomice.
Držení zmrazených ruských aktiv je navázáno na sankce, které EU vůči Rusku přijímá a každých šest měsíců prodlužuje. Prodlužování sankčních balíčků přitom musí být jednomyslné. Belgie má obavy mimo jiné z toho, že by některé ze zemí EU, například Maďarsko či Slovensko, mohly v budoucnu prodloužení sankcí zavetovat, což by znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv a Belgie by tak musela finance Rusku okamžitě vrátit.
Evropská komise se snaží najít způsob, jak zajistit finanční potřeby Ukrajiny do roku 2027 a hledá, jak překonat odpor části členských zemí vůči takzvané reparační půjčce zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v EU. O věci by měli na prosincovém summitu rozhodnout šéfové států a vlád unie, na své poslední říjnové schůzce se nedohodli. Plán tehdy odmítla právě Belgie, kde se většina ruských aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear.
Evropská komise by dnes měla zveřejnit právní návrhy související s reparační půjčkou, po kterých členské státy dlouho volaly, a hned odpoledne se jimi začnou zabývat velvyslanci členských států při EU.
Peskov podle agentury TASS také prohlásil, že rusko-amerických jednání bude tolik, kolik jich bude zapotřebí k dosažení míru. Úspěch rozhovorů ale závisí na jejich diskrétnosti, uvedl. Dodal, že Kreml nezveřejní detaily z jednání.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku novinářů, zda Putin při schůzce s Američany odmítl americký plán, odpověděl, že taková formulace by byla nesprávná. "Věc spočívá v tom, že taková přímá výměna názorů se včera uskutečnila poprvé, a jak bylo včera řečeno, některé věci byly přijaty, jiné označeny za nepřijatelné, ale to je normální pracovní proces při hledání kompromisu," řekl mluvčí podle agentury Interfax.
Česko se do iniciativy nazvané Seznam prioritních požadavků Ukrajiny zatím nezapojilo. "Já mohu odkázat pouze k vyjádření premiéra Petra Fialy, který již v létě říkal, že v tuto chvíli se česká vláda nezapojí, a pak je to otázka na budoucí vládu," uvedl Lipavský.
Šéf německé diplomacie Wadephul vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nedal najevo žádnou skutečnou připravenost vyjednávat o míru. "Putin nadále usiluje o podkopání evropské a euroatlantické bezpečnosti. Chce zkoušet naši připravenost k obraně. Chce nás rozdělit, aby oslabil naši alianci," míní Wadephul, podle něhož se mu to ale nepovede.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před začátkem diskusí zase řekl, že jeho země je připravena poslat vojáky na Ukrajinu, pokud bezpečnostní záruky v mírové dohodě, o níž se nyní jedná, budou obsahovat ustanovení o mírových silách.
Šéf NATO věří, že i v příštím roce se na spojeneckou iniciativu podaří dávat kolem miliardy dolarů měsíčně, ideálně celkem až 15 miliard (311 miliard Kč). Zároveň ocenil konzultace a "neustálý kontakt" se Spojenými státy o mírovém procesu. Z jakého důvodu se dnešního jednání v Bruselu neúčastní americký ministr zahraničí Marco Rubio, nevysvětlil. Již dříve ale uvedl, že Rubio je velmi zaměstnaný řešením množství záležitostí a že by za jeho nepřítomností v Bruselu "nic nehledal". Šéfa americké diplomacie zastupuje jeho náměstek Cristopher Landau, který již v úterý povečeřel právě s Ruttem.
"Je důležité, že zbraně na Ukrajinu stále míří a pokračuje i další podpora včetně dánsko-litevské iniciativy investovat do obranného průmyslu na Ukrajině, včetně české muniční iniciativy a veškeré další bilaterální podpory pro Kyjev," řekl novinářům Rutte.
Rutte při příchodu na dnešní jednání v alianční centrále v Bruselu řekl, že naprosto souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že "mlýnek na maso", kterým je válka na Ukrajině, musí skončit. Je podle něj důležité dosáhnout toho, aby Ukrajina byla při vyjednávání v co nejlepší pozici. Cestou k tomu je dát Rusku najevo, že na Ukrajinu budou dále proudit zbraně, a zajistit, aby protiruské sankce skutečně byly cítit.
Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
Návrhy Evropské komise ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině zajištěné ruskými zmrazenými aktivy nezohledňují obavy Belgie. V Bruselu to dnes prohlásil belgický ministr zahraničí Maxime Prěvot, který opět zdůraznil, že belgické obavy jsou oprávněné. Země, která má nad většinou zmrazených ruských aktiv v Evropě kontrolu, žádá plné ošetření rizik.
Proti novému nařízení se stavěly Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly. Budapešť a Bratislava kvůli sporům s EU o dovoz ruských energetických surovin už vícekrát blokovaly plány na podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi, připomíná agentura DPA. Podotýká, že na rozdíl od protiruských sankcí, které členské státy musí schvalovat jednomyslně a obnovovat každého půl roku, mají nová právní opatření platit trvale.
Dohoda obsahuje i bezpečnostní pojistku pro případ, že by zásobování plynem v jedné nebo více členských zemích mělo být ohrožené. V takových podmínkách by mohla Evropská komise těmto státům povolit, aby surovinu v Rusku nakoupily. Časově omezené dodávky ruského plynu by byly možné jen tehdy, pokud by nějaká země vyhlásila stav nouze.
Podle jedné z vyjednavaček, pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o historický úspěch, díky kterému se sníží Putinovy příjmy asi o miliardu eur měsíčně. "Velkým vítězstvím je posunutí zákazu dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) o celý rok a to již na 1. ledna 2027. To je ohromný úspěch, protože právě LNG je hlavní způsob, jakým se ruský plyn dostává na evropský trh," uvedla Gregorová, která na návrhu pracovala jako stínová zpravodajka ve výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA).
Podle analýzy Evropské komise nebude úplné opuštění ruského plynu znamenat riziko pro bezpečnost dodávek. Na trhu je podle Bruselu dostatek jiných dodavatelů a spotřebitelé by se neměli obávat růstu cen.
Nařízení rovněž ukládá všem členským státům povinnost předložit do 1. března 2026 takzvané národní diverzifikační plány s přesnými opatřeními a milníky pro postupné ukončení dovozu.
Komisař Evropské unie pro spravedlnost Michael McGrath odsoudil jakoukoli verzi dohody, která by Rusko zbavila odpovědnosti za válečné zločiny. "Zabili a zničili miliony životů, násilně vysídlili obyvatele a my máme dostatek důkazů," prohlásil.
Nařízení zavádí postupný a právně závazný zákaz dovozu jak zkapalněného zemního plynu (LNG), tak dovozu potrubního plynu z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG začne platit od 1. ledna 2027 a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.
Komisař pro energetiku Dan Jörgensen dnešek označil za dobrý den pro Evropu a velmi špatný den pro Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zneužil energie jako zbraň proti Evropě. Jörgensen doplnil, že na začátku příštího roku plánuje EK předložit také legislativní návrh na ukončení dovozu ruské ropy.
Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku," řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
Mluvčí Kremlu popřel, že by Putin zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva doufá, že Američané nezveřejní podrobnosti z jednání.
Rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu do roku 2027 sníží konkurenceschopnost bloku a povede k vyšším cenám pro spotřebitele, tvrdí Peskov.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle tiskových agentur popřel, že by ruský prezident Vladimir Putin přímo zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva podle Putinova mluvčího předpokládá, že Američané - stejně jako Rusové - nezveřejní podrobnosti z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu a oceňuje prý úsilí Washingtonu o ukončení konfliktu.
Úterní diplomatická jednání mezi americkou a ruskou stranou žádný posun nepřinesla. Podle Lipavského je ale v tomto ohledu klíčové, že s Američany komunikuje i evropská strana a že z prvotních návrhů zmizely části, které se týkaly přímo NATO či zemí Evropské unie.
"Evropa není ve slabém postavení, dáváme na podporu Ukrajiny skutečně hodně zdrojů politických, ekonomických i vojenských. Myslím, že to je něco, co musí Spojené státy ve výsledku také reflektovat," uvedl český ministr. "Takže pokud se Spojené státy americké vydaly touto cestou hledání určitého politického řešení, nezatracujme to, ale hlídejme si své zájmy," dodal.
Dosavadní diplomatická jednání ukazují, že Rusko jen hraje o čas, uvedl před dnešním jednáním v sídle NATO odcházející český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Kdyby chtělo jednat o míru, zastavilo by podle něj vojenské akce. Lipavský během dnešního jednání plánuje hovořit i o české muniční iniciativě. Chce zmínit potřebu zapojení dalších zemí, protože jde podle něj o významný zdroj munice pro Ukrajinu.
Ruská protivzdušná obrana zničila 102 ukrajinských dronů nad sedmi regiony, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O celkovém počtu útočících dronů, ani o případných škodách se nezmínilo.
Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 111 dronů, z nichž 83 se podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 13 místech.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.
Toto opatření "přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU", uvádí se v prohlášení.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
‼️DEAL: @EUCouncil and @Europarl_EN reached an agreement on phasing out Russian gas imports by 2027.
— EU Council Press (@EUCouncilPress) December 3, 2025
The regulation will contribute to ending any dependency on Russian gas and strengthening the EU's energy security.@eu2025dk
More here 👇
Zprávy ze středy 3. prosince.
Podle Ušakova dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. "Zatím jsme nenašli kompromis, ale je možné diskutovat o některých amerických řešeních," řekl.
Rusko a Spojené státy podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nedosáhly kompromisu ohledně míru na Ukrajině. Mír podle něj není blíž, ale ani dál.
Ušakov uvedl, že se obě strany nedokázaly shodnout zejména na jednom z nejtěžších bodů - územních sporech. Ušakov označil rozhovory za konstruktivní, ale připustil, že rozdíly v pohledech na Ukrajinu přetrvávají.
Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev v příspěvku na síti X označil dnešní jednání jako "produktivní".
Productive 🕊️ pic.twitter.com/YlkqF0b7tr
— Kirill Dmitriev (@kadmitriev) December 2, 2025
Trump dnes ve Washingtonu krátce po začátku jednání v Moskvě prohlásil, že situace není snadná. "Naši lidé jsou zrovna v Rusku, aby zjistili, jestli se to dá vyřešit. Není to snadná situace, to vám povím. Je to ale zmatek," řekl americký prezident členům svého kabinetu.
Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem v Kremlu skončilo Uvedla to tisková služba Kremlu.
Jednání o ukončení nejkrvavějšího evropského konfliktu od druhé světové války trvalo téměř pět hodin.
Státní tisková agentura RIA uvedla, že Witkoff po jednáních odjel na americké velvyslanectví v Moskvě.
Déle než čtyři hodiny už dnes v Kremlu jednají za zavřenými dveřmi ruský prezident Vladimir Putin a zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff o aktuálních amerických návrzích na možné ukončení ruské války proti Ukrajině. Informovala o tom kolem 22:00 SEČ ruská státní agentura TASS s odvoláním na svého reportéra na místě. Kdy schůzka skončí, nebylo podle TASS dosud oznámeno. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před zahájením rozhovorů řekl, že budou trvat tak dlouho, jak bude třeba.
Jednání začalo se zhruba tříhodinovým zpožděním oproti plánu okolo 19:40 moskevského času (17:40 SEČ) za přítomnosti médií, kdy si Putin s Witkoffem vyměnili zdvořilostní fráze. Usmívající se Putin řekl Witkoffovi, že ho rád vidí, a zeptal se ho, jak se mu líbila dnešní procházka po hlavním městě. Witkoff odvětil, že Moskva je nádherná.
V Kremlu dnes večer začala schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zmocněncem šéfa Bílého domu Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem.
Putina na setkání podle fotografií ruských médií doprovází jeho poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a zvláštní ruský vyslanec pro mezinárodní ekonomické otázky a jeden z předních vyjednávačů pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že rozhovory budou trvat tak dlouho, jak bude třeba.
Zatímco Witkoff je v Rusku na jednání s Putinem již pošesté, pro Kushnera je to první schůzka s vládcem Kremlu, poznamenala agentura DPA.
Schůzka Jareda Kushnera, podnikatele a zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Trumpovým emisarem Stevem Witkoffem přitahuje pozornost diplomatických kruhů po celém světě. Trio se podle informací schází v Kremlu, aby pokračovalo v rozhovorech o revidovaném americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Putin se setkal s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Ukazují to fotografie zveřejněné ruskými médii.
Na fotografiích je vidět také Putinův asistent Jurij Ušakov a zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev. Podle snímků byli přítomni i tlumočníci.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil evropské státy z podkopávání mírových snah a označil jejich návrhy na urovnání války na Ukrajině za nepřijatelné.
Před jednáním s americkým vyslancem Stevem Witkoffem prohlásil, že Rusko si válku s Evropou nepřeje, ale je na ni připraveno, pokud by ji evropské státy zahájily.
Po rozhovorech v Moskvě by se Witkoff a Kushner mohli v Evropě setkat s ukrajinskou delegací, aby ji informovali o výsledcích jednání s Putinem.
"Ukrajinská strana (…) to nevylučuje a je připravena se s nimi sejít," uvedl pro agenturu AFP anonymní ukrajinský zdroj. Jako možné místo setkání zmínil Brusel, kde budou ve středu jednat ministři zahraničí členských zemí NATO.
Server Axios s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto věcí píše, že se oba američtí vyjednávači ve středu pravděpodobně setkají přímo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ruská tisková agentura TASS uvedla, že Witkoff poobědval v restauraci s ruským zmocněncem Dmitrijevem a poté se prošli centrem Moskvy.
Izvestija zveřejnila video, na kterém je vidět kromě Witkoffa a Dmitrijeva také Kushner. Soudě podle záběrů se procházeli centrem Moskvy poblíž hotelu Metropol, který je v docházkové vzdálenosti od Rudého náměstí a Kremlu, dodal deník. Na závěru videa je vidět, jak skupina nasedá do aut.
Russian media report that Dmitriyev is already walking through central Moscow with Witkoff. pic.twitter.com/USC2g8pb5B
— WarTranslated (@wartranslated) December 2, 2025
Agentura Interfax poznamenala, že Witkoff s Dmitrijevem nepřijeli do Kremlu autem, ale šli pěšky jako běžní návštěvníci.
Ruský deník Izvestija zveřejnil záběry, na kterých Witkoff vchází do areálu Kremlu v doprovodu výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RFPI) a jednoho z ruských vyjednávačů Kirilla Dmitrijeva.
Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff dnes dorazil do Kremlu.
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem bude mimo jiné jednat o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA projednali s ukrajinskými představiteli. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti.
Jednání se podle mluvčího Kremlu zúčastní také zeť šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který je zároveň jeho poradcem, Jared Kushner.
Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl dnes při návštěvě Irska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu.
Pokles dovozu ruské ropy do Indie je možná jen přechodný, Moskva se totiž chystá dodávky zvýšit a obejít západní sankce. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní státy na dovoz ropy z Ruska uvalily sankce, aby tak Moskvě omezily zdroj příjmů k financování války na Ukrajině. Rusko ale ropu i zemní plyn dál vyváží, zejména do Číny a do Indie.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na dvoudenní návštěvu Indie, do země by měl přijet ve čtvrtek a jednat bude mimo jiné s indickým premiérem Naréndrou Módím. Jedním z témat budou obchodní vztahy, včetně vývozu ruských energií do Indie, uvedla agentura Reuters. Indie je třetím největším dovozcem i spotřebitelem ropy na světě.
Turecké úřady informovaly o novém útoku proti nákladní lodi v Černém moři. Loď, plující pod ruskou vlajkou s nákladem slunečnicového oleje do Gruzie, ohlásila, že byla napadena 80 námořních mil (asi 150 kilometrů) od tureckého pobřeží. Kyjev popřel, že by s útokem měl cokoliv do činění. Server Marine Traffic i turecké úřady označují loď Midvolga 2 za tanker.
Americký zmocněnec Steve Witkoff podle RIA Novosti dorazil do Kremlu, kde bude jednat s prezidentem Putinem o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Ukrajinské síly minulý měsíc zaútočily na nejméně osm ruských ropných rafinerií a celkově při úderech v hloubi ruského území zasáhly 88 cílů. Uvedl to dnes velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi.
Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
Ruští a běloruští lyžaři a snowboardisté se budou moci jako neutrální sportovci zapojit do kvalifikací na únorové olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina přistupuje k diplomacii "nanejvýš vážně" a je třeba k tomu donutit i ruskou stranu. Chce, aby byli do procesu zapojeni další partneři napadené země. "Naši diplomaté aktivně spolupracují se všemi partnery, aby zajistili smysluplné zapojení evropských zemí a dalších účastníků koalice ochotných do utváření rozhodnutí," napsal ukrajinský prezident.
Návrh listopadové mírové dohody o ukončení ruské války na Ukrajině z Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě dále vylepšen. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Irska.
A detailed briefing by the Ukrainian delegation following all their meetings in the United States. We discussed in person the matters that cannot be addressed over the phone.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 2, 2025
Rustem Umerov and participants in the negotiations in Florida reported on the key points raised by the… pic.twitter.com/FIMDjtUfXp
Podle letectva Rusko vyslalo na Ukrajinu v listopadu 5445 dálkově řízených dronů, což představuje nárůst o tři procenta oproti říjnu. Počet střel naopak klesl o 20 procent - v listopadu jich bylo 215.
Rusko během svých nočních útoků na Ukrajinu v listopadu vypustilo celkem 5660 střel a dronů, což je nárůst o dvě procenta oproti říjnu. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která využívá dat poskytovaných ukrajinským letectvem.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Premiér dal před novináři najevo také slovenské výhrady k návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie. Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,8 bilionu Kč) letos v červenci.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Kubilius ocenil, že prezident Trump přebírá iniciativu a snaží se nastolit mír. "Otázkou je, zda víme, že mír, jak jej navrhuje tento plán, bude spravedlivý a dlouhodobý. To je to, co nás musí zajímat," dodal litevský člen Evropské komise.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. "Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu," uvedl člen Evropské komise. "Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat," dodal evropský politik.
Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až Američané převezmou veškerou iniciativu. V rozhovoru pro server Euronews to uvedl komisař pro obranu Evropské unie Andrius Kubilius.
"Nizozemsko poskytuje své schopnosti pokročilé protivzdušné obrany. Tímto způsobem chráníme logistické zásobování Ukrajiny a východní křídlo NATO," uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. "Ukazujeme Rusku, že nemá cenu útočit na toto centrum, což posiluje bezpečnost Polska, Ukrajiny, NATO i Nizozemska," doplnil ministr.
Logistické centrum velitelství NATO pro bezpečnostní asistenci a výcvik Ukrajiny na letecké základně Jasionka u polského města Řešov začala od tohoto měsíce chránit nizozemská mise zahrnující dva systémy vzdušné obrany Patriot. Podle médií a nizozemského ministerstva obrany mají základnu na jihovýchodě Polska hlídat půl roku.
Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum," řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území. Základní podmínkou z ukrajinské strany podle Wadephula bude to, aby nebyla země po uzavření příměří a případně i míru vydána bez možnosti se bránit napospas Rusku.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
Moskva dnes oznámila dobytí dalších obcí, Zelenyj Haj a Dobropillja, v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Ves Dobropillja v Záporožské oblasti měla před válkou asi čtyři stovky obyvatel. V sousední Doněcké oblasti se nalézá stejnojmenné město Dobropillja. O tom, že se Rusové zmocnili obce Zelenyj Haj, která se nachází několik kilometrů východně od města Huljajpole, informovala ukrajinská média koncem listopadu.
Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska.
Brit byl zatčen v říjnu tohoto roku a nyní je ve vazbě. Na Ukrajinu přijel v roce 2024, aby jako instruktor se zkušenostmi z působení britské armády na Blízkém východě pomáhal s výcvikem a přípravou ukrajinských vojáků. Zadržení bylo podle zdroje z SBU výsledkem spolupráce s britskými tajnými službami. Zdroj dále uvedl, že ruská tajná služba předala Britovi střelné zbraně a munici "k provedení cílených vražd na území Ukrajiny".
Agenti ukrajinské tajné služby SBU zadrželi britského vojenského instruktora, kterého podle nich zverbovala ruská rozvědka. Je podezřelý, že na Ukrajinu dovezl zbraně, kterými byli zavražděni někteří prominentní Ukrajinci. Informoval o tom dnes deník Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj z ukrajinské kontrarozvědky.
V souvislosti s útokem proti nákladní lodi turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a vyzval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly. Ukrajina dříve na majitele zasažené lodi uvalila sankce, protože podle ní přepravuje ruské zbraně a podílí se na obcházení mezinárodních sankcí.
Slova admirála označila za "extrémně nezodpovědný krok" mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, napsala agentura Reuters. Ona i italská strana Liga poukázaly, že vyjádření přichází v momentě, když se nepřímo jedná o možném příměří na Ukrajině.
Italský admirál Giuseppe Cavo Dragone, který zastává funkci předsedy vojenského výboru NATO, čelí kritice části italské vlády za svůj rozhovor pro deník Financial Times. V něm admirál řekl, že Severoatlantická aliance zvažuje agresivnější postoj vůči Rusku ohledně hybridní války, píše dnes italský tisk. Podle některých vládních politiků admirál svým prohlášením přilívá olej do ohně. Podobně se v pondělí vyjádřila také Moskva.
Rusko vyslalo proti Ukrajině 62 dronů, z nichž 39 se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 20 dronů na osmi místech.
Terčem náletu na Oděsu opět byly objekty civilní a energetické infrastruktury. Poškozen byl energetický objekt, kancelářská budova a rodinné domy, napsal na sociální síti šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Hasiči uhasili požár, který však způsobil přerušení dodávek elektřiny. Nejsou informace, že by si nálet vyžádal mrtvé a raněné, dodal. Přibližně osm tisíc domácností se podařilo připojit k záložním zdrojům, dalších 36 300 je prozatím bez proudu, informovala energetická společnost DTEK.
Ruské drony podnikly rozsáhlý nálet na Oděsu na jihu Ukrajiny, dva raněné si vyžádalo ruské bombardování Dněpropetrovské oblasti, informovaly místní úřady. Bomby zranily ženu ve věku 79 let a muže ve věku 77 let, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Turecké úřady informovaly o novém útoku proti nákladní lodi v Černém moři. Loď, plující pod ruskou vlajkou s nákladem slunečnicového oleje do Gruzie, ohlásila, že byla napadena 80 námořních mil (asi 150 kilometrů) od tureckého pobřeží, nepožádala však o pomoc a její posádka čítající 13 námořníků je v pořádku. Uvedla to agentura AFP. Server Marine Traffic označuje loď Midvolga 2 za tanker.
Návrh Evropské komise je podle Evropské centrální banky v rozporu s jejím mandátem. Tento postoj ještě více komplikuje snahu Bruselu zorganizovat úvěr krytý zmrazenými aktivy ruské centrální banky, která jsou uložena v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear. V reakci na postoj banky začala komise pracovat na alternativních návrzích, které by poskytly dočasnou likviditu pro zajištění úvěru, uvedly zdroje.
Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán Evropské unie na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o zničení 45 ukrajinských dronů během uplynulé noci, včetně osmi nad Krasnodarským krajem na jihu evropského Ruska, šesti nad anektovaným Krymem, pěti nad Volgogradskou oblastí, čtyř nad Čečenskem a jedním nad Orelskou oblastí. O případných škodách ani o celkovém počtu útočících dronů se nezmínilo.
Ruské úřady v noci přerušily provoz na některých letištích, například v Krasnodaru, Tambově, Machačkale, Vladikavkazu, Grozném, Nalčiku či Magasu, tedy vesměs na severním Kavkazu. Odůvodnily to starostí o bezpečnost, což obvykle znamená hrozbu útoku dronů.
Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.
Rozvoj evropské obranně-průmyslové a technologické základny podle končícího vládního zmocněnce pro Ukrajinu Tomáše Kopečného zůstává i po letech strategickou výzvou, kterou pouze státní správa není schopna efektivně naplnit. V rozhovoru řekl, že jeho práce s armádním výzkumným vývojem i snaha nastavit podmínky pro růst obranného sektoru dlouhodobě narážely na limity státního aparátu. Budoucnost vidí v kapitálu ze soukromého sektoru. Z toho důvodu se rozhodl státní službu opustit.
Skeptické výroky ohledně muniční iniciativy politici podle Kopečného zdůvodňují nejasnostmi, které by měly být vysvětleny. Analytici dříve řekli, že muniční iniciativa má pro Česko nejen ekonomické přínosy pro české zbrojařské firmy, ale také zlepšuje mezinárodní reputaci republiky. "Ta reputace nemusí být pro novou vládu důležitá u partnerů, kteří do toho dávají miliardy ze svého rozpočtu," vysvětlil Kopečný.
Český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí či minimálně jejím auditu.
Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. "Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře," doplnil vládní zmocněnec.
Podpora Ukrajiny ze strany české veřejnosti i politické reprezentace zůstává podle odcházejícího vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Tomáše Kopečného stabilní a její základ se od roku 2022 významně nezměnil. K drobnému posunu může podle něj dojít po nástupu nové vlády, ale především v rétorické oblasti.
Analýza agentury AFP zjistila, že pod vlajkou Cookových ostrovů je 34 zahraničních tankerů podezřelých z pašování ropy pro Rusko a Írán. Registraci v této tichomořské zemi Moskva i Teherán mohou zneužít k obcházení západních sankcí. Nový Zéland, ke kterému jsou Cookovy ostrovy volně přidružení, označil takové podkopávání sankcí za alarmující a hrozné, uvedla v noci na dnešek AFP. Cookovy ostrovy odmítají, že by skrývaly sankcionovaná plavidla.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí novinářům potvrdil, že setkání Putina s Witkoffem se připravuje na úterý. Dodal, že Rusko má zájem na úspěchu jednání o Ukrajině, a proto nehodlá v médiích dopředu sdělovat podrobnosti. Putin se podle Peskova během pondělních porad připravoval na jednání s americkým vyjednávačem.
O amerických návrzích ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině má dnes se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem jednat zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Ten se v neděli na Floridě zúčastnil schůzky s ukrajinskými vyjednávači.
Mluvčí Peskov podle ruské státní agentury TASS uvedl, že náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov informoval Putina o "osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech". Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, osvobozováním pak vojenské obsazování území sousedního státu. "Toto je důležitý směr. Všichni chápeme, jak je důležitý. Umožní to pokračovat v řešení úkolů, které jsme si stanovili na počátku speciální vojenské operace," řekl ruský prezident.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli navštívil vojenské velitelství, kde jej nejvyšší představitelé armády informovali o dobytí ukrajinských měst Pokrovsk a Vovčansk. Podle ruských tiskových agentur to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin podle agentury Reuters prohlásil, že ovládnutí Pokrovsku umožní ruské armádě pokračovat v plnění úkolů speciální vojenské operace, jak Rusko invazi na Ukrajinu označuje. Moskva v posledních dnech hlásí postup svých sil ve strategicky významném Pokrovsku, ukrajinská strana tvrdí, že obrana města stále drží. Kyjev se k prohlášení Kremlu zatím nevyjádřil.
Norští analytici zkoumali dva možné výsledky ukončení války na Ukrajině a jejich možný dopad na bezpečnost Evropy. Podle jejich zprávy by ustoupení ruským požadavkům stálo Evropu dvakrát tolik, než kdyby podpořila Kyjev.
Zprávy z úterý 2. prosince 2025
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli navštívil vojenské velitelství, kde jej nejvyšší představitelé armády informovali o dobytí ukrajinských měst Pokrovsk a Vovčansk. Podle ruských tiskových agentur to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva v posledních dnech opakovaně hlásí postup svých sil ve strategicky významném Pokrovsku, zatímco ukrajinská strana tvrdí, že obrana města stále drží. Kyjev se k dnešnímu prohlášení Kremlu zatím nevyjádřil.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
"Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?" řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za "diskreditaci ruské armády" a "šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách".
Otevřený dopis podepsalo kromě Muratova 15 nositelů Nobelovy ceny. Jsou mezi nimi například další laureáti Nobelovy ceny za mír José Ramos-Horta, Jody Williamsová, Maria Ressaová či Jan Račinskij nebo nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.
Francouzský prezident Macron po dnešních jednáních s ukrajinským protějškem Zelenským a dalšími evropskými lídry hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Donaldem Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly "podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině", přičemž francouzský prezident "zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu", uvedl jeho úřad.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné, a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
"Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí," řekl Erdogan novinářům. "Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů," dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se obává, že při nynějších jednáních o Ukrajině bude veškerý tlak vyvíjen na oběť a že Kyjev bude muset učinit ústupky. Kallasová to uvedla po skončení dnešního zasedání unijních ministrů obrany v Bruselu.
"Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť, a ne odměňovali agresora," uvedla Kallasová na závěrečné tiskové konferenci. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
V bojích na Ukrajině zemřel další český občan. Uvedl to server Novinky.cz s odkazem na stránky pohřební služby v Odrách, kde o tom informovala jeho rodina. "Padl v boji za svobodu Ukrajiny jako český občan, který tam žil. Jemu čest, pohřben bude na Ukrajině jako válečný hrdina se všemi poctami," uvádí rodina o 46letém V. P. ve smutečním oznámení, podle něhož muž zemřel 17. listopadu. Ministerstvo zahraničí zatím žádné informace k dalšímu padlému Čechovi na Ukrajině neposkytlo. "Ukrajinská strana oficiálně úmrtí našeho občana nepotvrdila, zastupitelský úřad je s představiteli armády v kontaktu," sdělila Novinkám Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva.
"Smyslem našich žalob není zvrátit politický postoj České republiky. Respektujeme, že je to politické rozhodnutí. Myslíme si ale, že politické rozhodnutí lze realizovat cestou práva, aby to bylo takzvaně košer. Není dobrou vizitkou českých orgánů, když se to střelí od boku, aniž by se dodržely zákonné normy, zejména povinnosti správního orgánu," uvedl dnes u soudu advokát podniku Michal Pacovský.
Pražský městský soud zatím nechce rozhodovat o žalobách, kterými ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí napadl po svém zapsání na český sankční seznam zmrazení konkrétních nemovitostí. Řízení ohledně dvou správních žalob dnes soud přerušil s tím, že je zapotřebí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten bude v plénu řešit stížnost, kterou podnik podal proti samotnému zařazení na seznam.
Ruská armáda podle Hajvanenka na Dnipro zaútočila dnes ráno. Původně informoval o tom, že poškozen byl autoservis a blíže neurčená firma. V pozdějším příspěvku zveřejnil fotografie ze záchranné akce a s následky útoku. Jsou na nich poškozená nebo zcela zničená auta nebo budova s vyraženými skly v oknech a zprohýbaným plechovým obložením.
Čtyři mrtvé a 22 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Původně informoval o třech obětech na životě a osmi zraněných, bilanci však postupně navyšoval. Část zraněných je v těžkém stavu.
"Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině," uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o "nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády". V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní kampaň za zákaz protipěchotních min. Protipěchotní miny a nevybuchlá munice způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes dopoledne klesla pod 28 eur (677 Kč) za megawatthodinu (MWh) a byla nejníže za více než 18 měsíců. Jednak mírnější počasí v regionu snižuje poptávku po vytápění, jednak trh čeká na pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou vedených Spojenými státy, uvedla agentura Reuters.
Bývalý člen bosenskosrbské armády Novak Stjepanović, kterého soud v Bělehradě poslal do vězení za válečné zločiny spáchané v 90. letech, se vyhnul výkonu trestu útěkem na Ukrajinu, kde bojuje na ruské straně. Informovala o tom dnes novinářská síť BIRN.
Stjepanovičovi uložil soud loni v prosinci desetiletý trest vězení za vraždu, znásilnění, mučení, nelidské zacházení a krádež v bosenském městě Bratunac, které se na začátku války v Bosně (1992-1995) stalo dějištěm etnické čistky a zvěrstev spáchaných na muslimském (dnes bosňáckém) obyvatelstvu. V červnu odvolací soud v Bělehradě verdikt potvrdil a trest Stjepanovičovi zvýšil na 13 let.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl dnes úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu.
Ruská armáda podle Hajvanenka na Dnipro zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. "Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě," uvedl Hajvanenko.
"Dosáhli jsme významného pokroku," napsal o rozhovorech s Američany tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který v čele ukrajinské delegace nahradil kvůli korupčnímu skandálu odvolaného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.
O plánu na ukončení války jednala ukrajinská delegace v neděli ve Spojených státech, jednání se kromě Witkoffa zúčastnil také americký ministr zahraničí Marco Rubio a zeť Donalda Trumpa Jared Kushner.
"Je zde mnoho proměnných a samozřejmě je zde zapojena i další strana, která bude muset být součástí rovnice," řekl po téměř čtyřhodinovém jednání novinářům Rubio a připomněl, že Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nechal bez odpovědi otázky, zda americký plán na ukončení války Ruska proti Ukrajině v nynější verzi ještě obsahuje ukrajinský závazek nevstoupit do NATO. Ruská strana je podle Kremlu informována z Washingtonu o aktuálně dohodnutých bodech plánu, ale detaily nehodlá Rusko zveřejňovat.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nechal bez odpovědi otázky, zda americký plán na ukončení války Ruska proti Ukrajině v nynější verzi ještě obsahuje ukrajinský závazek nevstoupit do NATO. Ruska strana je podle Kremlu informována z Washingtonu o aktuálně dohodnutých bodech plánu, ale detaily nehodlá Rusko zveřejňovat.
Pětihodinová diskuze byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů "náročná" a "intenzivní", ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Ruský prezident Vladimir Putin se s vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem setká v úterý odpoledne, uvedl dnes podle tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ujistil, že Rusko má zájem na úspěchu jednání o Ukrajině, a proto prý nehodlá v médiích dopředu sdělovat podrobnosti.
"Skutečně, setkání s Witkoffem se plánuje na zítřek (úterý)," řekl Peskov a upřesnil, že rozhovory se uskuteční v druhé polovině dne. Mluvčí dodal, že Putin dnes absolvuje několik porad v rámci přípravy na toto jednání.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu Kč). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group (CSG), jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Ruský prezident Vladimir Putin zrušil víza pro turisty z Číny, oznámila dnes ruská média. Už dříve tak učinila Čína pro ruské občany. Opatření má platit do 14. září 2026. Podle agentury Interfax jde o roční zkušební provoz; první ruští turisté navštívili Čínu bez víz v polovině září. Peking a Moskva se sbližují na pozadí ruské války proti Ukrajině a souvisejících západních sankcí vůči Rusku.
Ministři obrany budou dnes debatovat právě o další vojenské podpoře pro Ukrajinu, ale i o obranné připravenosti evropského bloku.
Situaci v Ruskem napadené zemi budou řešit i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou. Česko bude na zasedání zastupovat vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.
Prosincový summit Evropské unie neskončí bez toho, že by bylo dosaženo rozhodnutí o finanční pomoci pro Ukrajinu. Před jednáním ministrů obrany zemí EU v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
"Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet," uvedla Kallasová.
"Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny," dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.
Obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu hlásili, že slyší výbuchy, a šéf této republiky Sergej Melikov později potvrdil, že šlo o dronový útok. Lehké zranění utrpěla 12letá dívka, uvádí telegramový kanál Astra s odvoláním na regionální ministerstvo zdravotnictví.
Ruské drony dnes ráno zaútočily na jihoukrajinské město Mykolajiv, informovaly úřady ve správním centru stejnojmenné oblasti.
V Mykolajivu dron zasáhl střechu vícepodlažní obytné budovy a na místě vznikl požár, uvedl šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Při útoku se podle Kima zřejmě nikomu nic nestalo.
Zprávy z pondělí 1. prosince.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil dnešní jednání s ukrajinskými představiteli na Floridě o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině za velmi produktivní. Nicméně podle tiskových agentur upozornil, že ještě je zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo mírové dohody mezi Kyjevem a Ukrajinou. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov pokládá rozhovory za produktivní a úspěšné. Rozhovory trvaly podle agentury AP zhruba čtyři hodiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od dnešního jednání na Floridě očekává, že budou "dokončeny" výsledky dosažené při předchozích jednáních v Ženevě.
Jednání se koná nedaleko Miami v soukromém golfovém klubu Shell Bay, který postavila společnost Trumpova vyslance Witkoffa, poznamenal server BBC News. Witkoff má následně jednat s ruskými představiteli.
"Máme jasné pokyny a priority: ochránit ukrajinské zájmy, zajistit věcný dialog a dále postoupit na základě pokroku dosaženého v Ženevě. Pracujeme na zajištění skutečného míru pro Ukrajinu a spolehlivých, dlouhodobých bezpečnostních záruk," napsal k dnešnímu jednání na Floridě na sociální síti tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov, který vede ukrajinskou delegaci.
Na Floridě dnes začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině, oznámily tiskové agentury. Šéf americké diplomacie Marco Rubio očekává, že rozhovory s ukrajinskými představiteli umožní pokročit na cestě k ukončení války.
"Nejde jen o mírové dohody. Jde o vytvoření cesty vpřed, která zanechá Ukrajinu suverénní, nezávislou a prosperující, a proto očekáváme, že dnes dosáhneme ještě většího pokroku," řekl Rubio podle agentury Reuters ve floridském městě Hallandale Beach, kde se rozhovory konají.
Ministra provázejí zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff a zeť Donalda Trumpa Jared Kushner, dodala agentura AFP.
Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to dnes napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu.
"K. Nawrocki se rozhodl omezit program své návštěvy v Maďarsku pouze na summit prezidentů Visegrádské skupiny v Ostřihomi," uvedl dnes šéf zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcin Przydacz na síti X.
Podle Prydacze se plány polského prezidenta ohledně plánované cesty do Maďarska změnily, spolupracovník prezidenta přitom zmínil Orbánovu návštěvu Moskvy.
Turecké ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad útoky na dva tankery v Černém moři. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu řekly médiím, že na tato plavidla takzvané ruské stínové flotily zaútočili Ukrajinci námořními drony. Kazachstán dnes vyjádřil protest kvůli útoku na ropný terminál Kaspického ropovodního konsorcia (CPC) u ruského Novorossijsku. K tomuto incidentu se Ukrajina nevyjádřila,
Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.
Zprávy z neděle 30. listopadu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
"Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných," uvedl Elysejský palác podle agentury AFP.
Nejméně jeden člověk zahynul a 11 utrpělo zranění při nočním ruském dronovém útoku v Kyjevské oblasti. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Úder přišel den poté, co rozsáhlý atak ruských střel a dronů na Kyjev zabil v metropoli dva lidi a tři desítky zranil.
Ruské drony udeřily v noci na dnešek na město Vyšhorod, které leží v severním sousedství Kyjeva. Mezi zraněnými je i jedno dítě, šest lidí bylo kvůli zraněním převezeno do nemocnice, napsal Kalašnyk. "Počet zraněných se může zvýšit. Na místě pracují lékaři a psychologové," uvedl.
Policie v Jihoafrické republice (JAR) zadržela čtyři muže, které podezírá z úmyslu bojovat za Rusko. Informovala o tom dnes agentura AP. Jihoafrická vláda před několika týdny obdržela telefonáty svých 17 občanů, kteří jsou pod záminkou lukrativní pracovní nabídky nuceni bojovat na Ukrajině jako žoldnéři za Rusko. Čtveřice mužů byla zadržena v pátek na letišti v Johannesburgu, když na ně upozornila letištní policie. Podezřelí měli namířeno do Ruska přes Spojené arabské emiráty.
"Předběžné vyšetřování ukázalo, že žena z JAR údajně napomáhala náboru a vycestování těchto mužů do armády Ruské federace," uvedlo v prohlášení elitní oddělení jihoafrické policie, které se zaměřuje mimo jiné na organizovaný zločin.
Na cestě do Spojených států je ukrajinská delegace, kterou vede tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Na síti X to dnes oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tým, který jedná s USA o plánu Washingtonu na ukončení války, dosud vedl Andrij Jermak. Toho ale Zelenskyj v pátek odvolal z funkce šéfa prezidentské kanceláře.
Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, hospodařila od ledna do konce září s čistým ziskem 277 miliard rublů (74,4 miliardy Kč). To je meziroční propad o 70 procent, uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Za poklesem jsou zejména nižší ceny ropy, vysoké úrokové sazby a silnější kurz rublu.
"(Tanker) Virat… dnes ráno znovu napadla bezposádková námořní plavidla," uvedlo dnes turecké ministerstvo dopravy. Resort poznamenal, že tanker utrpěl menší škody na pravoboku a nikdo z dvacetičlenné posádky nebyl zraněn.
Turecké ministerstvo dopravy v pátek večer podle AFP uvedlo, že dva prázdné ropné tankery Virat a Kairos zaznamenaly výbuchy, které se obešly bez lidských obětí.
Explozi nejprve ohlásilo plavidlo Kairos, kterým otřásl výbuch nedaleko od Bosporského průlivu. Tanker plul podle tureckých úřadů do ruského přístavu Novorossijsk, který je významným terminálem pro vývoz ropy z Ruska. Později výbuch zasáhl i tanker Virat. Turecké ministerstvo tehdy nesdělilo, co bylo příčinou explozí, upozorňuje AFP.
"Modernizované námořní drony Sea Baby úspěšně cílily na tato plavidla," řekl nejmenovaný zdroj z SBU agentuře AFP a poskytl jí video, které údajně ukazuje bezposádková námořní plavidla útočící na tankery. Zdroj agentury Reuters řekl, že oba tankery útok vážně poškodil, takže jsou de facto vyřazeny z provozu. "To zasadí přepravě ropy z Ruska značnou ránu," prohlásil. Reuters lodě Kairos a Virat výslovně nezmiňuje a poznamenal, že jeho zdroj neuvedl, kdy se úder odehrál.
Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí dnes ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.
Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Ruské úřady informují o nočním ukrajinském vzdušném útoku a škodách ve Volgogradu nebo požáru v Afipské ropné rafinerii.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu ráno uvedlo, že v noci zlikvidovalo 103 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony a také nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a nad Azovským mořem. Později resort oznámil ještě ranní sestřelení dalších pěti ukrajinských dronů.
Ruské ministerstvo obrany obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Resort obrany nehlásí ani škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko po nočním ataku Ruska na civilní cíle napsal, že útok způsobil požár ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města. Další požár podle něj vypukl v domě v centrální části Kyjeva, podařilo se jej však rychle uhasit.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo nočnímu útoku ruských střel a dronů, jedenáct lidí včetně dítěte utrpělo zranění, dva další zahynuli. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož vypukly požáry v několika obytných domech.
Podle Tkačenka směřoval ruský útok na šest míst v metropoli. Jedna ze zraněných žen je ve vážném stavu, úřady navíc prověřují nepotvrzenou informaci o úmrtí jiné ženy, uvedl Tkačenko.
Zprávy ze soboty 29. listopadu.
Vladimir Putin při čtvrteční návštěvě Kyrgyzstánu promluvil o zákulisních jednáních o mírovém plánu pro Ukrajinu a zdůraznil své vlastní podmínky. Boje podle něj neskončí, dokud se Kyjev nestáhne z Donbasu. Nad evropskými obavami z možného ruského útoku pak mávl rukou a označil je za "skutečně směšné".
Okresní soud Plzeň - město se bude muset znovu zabývat případem provozovatele pouťových atrakcí Zdeňka Holzknechta, který podle obžaloby předloni na pouti v Plasích napadl dvě ženy z Ukrajiny. Okresní soud mu v červenci vyměřil půlroční podmíněný trest se zkušební lhůtou 18 měsíců. Krajský soud tento týden rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání, vyplývá z justiční databáze.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Říká se o něm, že to je nejmocnější muž Ukrajiny. Ten, který tahá za nitky. Ten, který rozhoduje o všem. Ten, kdo má v rukou personální politiku. Ten, kdo je skutečný premiér. Ale v pátek ráno u něj zasahovala protikorupční policie a odpoledne rezignoval - Andrij Jermak, ředitel kabinetu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Cena severomořské ropy Brent se dnes drží bez výraznějších změn, pozornost trhu se soustředí na rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a na nedělní schůzku skupiny OPEC+. Kolem 17:00 SEČ si ropa Brent oproti čtvrtečnímu závěru připisovala necelou desetinu procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 63,4 dolaru za barel.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor dnes pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters. Majitelem aplikace WhatsApp je americká internetová společnost Meta Platforms.
Náměstek šéfa Pentagonu Daniel Driscoll v Kyjevě varoval ukrajinskou stranu, že Rusko vyrábí střely dlouhého doletu rychleji, než je spotřebovává, a potichu si tak vytváří zásoby schopné zlomit ukrajinskou obranu jediným masivním úderem. Mírový plán předložený západním delegacím se tak odehrával v atmosféře rostoucí naléhavosti - Kreml podle amerických dat získává v arzenálu nebezpečnou převahu.
"Co se týče nového vedoucího úřadu, zítra povedu konzultace s těmi, kteří mohou tuto instituci vést," dodal.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak požádal o odvolání z funkce, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jermakova demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny spolu se speciální protikorupční prokuraturou podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
"Jsem vděčný Andrijovi za to, že ukrajinská pozice v jednacím procesu byla vždy představována tak, jak má být. Vždy to byla vlastenecká pozice. Ale chci, aby nedocházelo k pověstem a spekulacím," prohlásil prezident.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom hospodařila ve třetím čtvrtletí s čistým ziskem 134,2 miliardy rublů (zhruba 36 miliard korun) po ztrátě 53 miliard rublů před rokem, kdy výsledky negativně ovlivnila jednorázová daň. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Tržby ale firmě klesly na 2,18 bilionu rublů, před rokem činily 2,4 bilionu rublů.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy Duduzile Zumaová-Sambudlaová rezignovala na svůj mandát v parlamentu kvůli obvinění, že nalákala 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla politická strana uMkhonto weSizwe (MK), jejíž je členkou.
Iniciativa Dárek pro Putina přehodnocuje nákup střel s plochou dráhou letu Flamingo, na něž vybrala peníze ve sbírce na počest zesnulé předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Výrobce střely je spojován s Tymurem Mindičem, který je podezřelý z korupce v energetickém sektoru na Ukrajině a uprchl ze země. S odvoláním na zakladatele iniciativy Dárek pro Putina podnikatele Dalibora Dědka to dnes napsal server iDnes.cz. V říjnu iniciativa ve sbírce na střelu vybrala od dárců 12,5 milionu korun za jeden den.
Ještě před několika dny nevypadala situace pro Volodomyra Zelenského dobře. Rozsáhlý korupční skandál vyvolal přípravy k masovým protestům, odvolal dva ministry a dal za vznik spekulacím, že dalším "na řadě" bude prezidentův nejbližší spolupracovník Andrij Jermak. Ale i na něj nakonec došlo a vyšetřovatelé v pátek začali prohledávat jeho kancelář. Pozornost Ukrajinců se však upírá na něco jiného.
Nynější cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy bude podle Friedricha Merze pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí. Německý kancléř to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání se slovinským premiérem Robertem Golobem. Zdůraznil, že Orbán se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkává jako předseda maďarské vlády, tedy bez evropského mandátu a také bez koordinace s dalšími členy Evropské unie.
Merz na tiskové konferenci po setkání s Golobem připomněl, že maďarský premiér ruského prezidenta navštívil už loni v červenci, a dodal, že tehdy byla tato návštěva "neúspěšná". Krátce po jednání zaútočilo Rusko na Kyjev a zasáhlo mimo jiné dětskou nemocnici Ochmatdyt.
Soudce německého Spolkového soudního dvora dnes uvalil vazbu na Ukrajince podezřelého z podílu na explozích, které v roce 2022 poničily plynovody Nord Stream. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo generální spolkové státní zastupitelství. Serhije K. ve čtvrtek do Německa vydala Itálie. Ve vazbě tam byl od zadržení na konci srpna.
Ukrajinec byl podle německé prokuratury na lodi, kterou v září 2022 ukrajinské komando použilo k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Zadržen byl muž letos v srpnu nedaleko italského letoviska Rimini na základě evropského zatykače.
Minulý týden italský soud schválil vydání Ukrajince do Německa, kde čelí obvinění mimo jiné ze sabotáže, způsobení výbuchu a zničení stavby. Vyšetřovatelé ho považují za koordinátora celé akce. Vyšetřující soudce Spolkového soudního dvora v Karlsruhe dnes schválil zatykač a uvalil na muže vazbu. Aby mohl Ukrajinec stanout před soudem, musela by na něj ještě prokuratura podat obžalobu.
Putin přivítal maďarského premiéra Orbána v Kremlu a ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce. Ruský vůdce nevyloučil, že jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině povedou ke konání summitu s Trumpem v Budapešti, Orbánovi poděkoval za nabídku, píše TASS.
Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl Orbán Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal.
Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.
Průmyslová výroba v Rusku se v říjnu meziročně zvýšila o 3,1 procenta. To je zhruba desetinásobek proti září, kdy růst meziročně zpomalil na 0,3 procenta. Nárůst zaznamenal především vojensko-průmyslový komplex.
Civilní průmysl zůstává v krizi, tvrdí polský list. Produkce potravin v Rusku klesá druhý měsíc po sobě, meziročně o 0,2 procenta, a chemický průmysl hospodaří se ztrátou čtvrtý měsíc po sobě. Pokles v hutnictví trvá už deset měsíců. Meziročně se prohloubil propad oděvní výroby a výroby nábytku. Automobilový průmysl se už dotkl dna, jeho produkce meziročně klesla o 38,4 procenta po poklesu o 25,1 procenta v září.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo či jinak neutralizovalo 63 dronů Šáhed, Gerbera a dalších typů, a to na severu, východě a jihu Ukrajiny. O možných škodách, které drony způsobily, ukrajinské úřady neinformovaly.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 136 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské úřady se o případných škodách nezmiňují, zpráva na síti Telegram nicméně hlásí exploze v několika ruských městech, mimo jiné v Taganrogu v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo ohlásilo, že v noci na dnešek vypálilo Rusko na Ukrajinu 72 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že plně spolupracuje s protikorupčními úřady, které u něj provádějí prohlídky.
"NABU a SAP dnes skutečně provádějí procesní úkony u mne doma. Vyšetřovatelé nemají žádné překážky. Byl jim poskytnut plný přístup do bytu, na místě jsou mí právníci, kteří spolupracují s orgány činnými v trestním řízení. Z mé strany je plná spolupráce," uvedl Jermak na Telegramu.
NABU mezitím na stejné sociální síti napsal, že domovní prohlídky u šéfa prezidentské kanceláře se odehrávají v rámci vyšetřování, které je schváleno. Více informací úřad nesdělil, přislíbil je poskytnout později. V současné chvíli tak není jasné, s čím konkrétně prohlídky u Jermaka souvisejí.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) provádí prohlídky v kanceláři šéfa prezidentského úřadu Andrije Jermaka. O něco dříve o prohlídkách informovali poslanci a zpravodajský server Ukrajinska pravda, napsala stanice BBC. NABU prohlídky potvrdil na platformě Telegram, kde uvedl, že podrobnosti budou následovat.
Maďarský premiér Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Zprávy z pátku 28. listopadu
"Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic," napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
"Ukrajinská delegace bude dobře připravena a zaměří se na věcnou práci," přislíbil prezident, jehož země se s podporou Západu brání ruské agresi od února 2022.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
Ruský vojenský soud dnes odsoudil na doživotí Ignata Kuzina, obžalovaného z atentátu na zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučíka Jaroslava Moskalika. Podle verdiktu se Kuzin dopustil teroristického činu, oznámila ruská média.
Americký prezident Donald Trump dosadil do klíčové role člověka, se kterým ještě před pár týdny nikdo nepočítal. Dan Driscoll byl ještě nedávno spojován převážně s reorganizací armádních struktur a s prosazováním nové generace dronové techniky. Nyní ale možná sehraje hlavní roli v diplomatickém úsilí, které má za cíl posunout vpřed rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ruské jednotky podle tvrzení ministerstva obrany v Moskvě postoupily na severu východoukrajinského města Pokrovsk a zmocnily se vesnice ležící jižně od města Siversk. Napsala to dnes agentura Reuters, která podotkla, že prohlášení nemohla nezávisle ověřit. Ukrajinská armáda podle ní uvedla, že za poslední den zmařila 57 ruských útoků u Pokrovsku a ničí ruské jednotky uvnitř strategicky důležitého města.
Centrální banky rozvojových zemí nakupují zlato v reakci na snahy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 využít zmrazená ruská aktiva v hodnotě miliard dolarů. Státy se tak snaží diverzifikovat své rezervy. Zájem investorů o zlato pak podporují obavy z vývoje globální ekonomiky. Uvedla to dnes ruská centrální banka.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin před novináři v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit závazek, že nemá v úmyslu napadnout Evropu. Varoval však, že konfiskace ruských aktiv by prudce snížila ruskou důvěru k Evropě.
Podle Putina nebyly předloženy žádné návrhy mírové dohody, pouze soubor otázek k diskusi, přičemž po jednáních v Ženevě bylo rozhodnuto původních 28 bodů amerického návrhu rozdělit na čtyři části. "Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem příštích dohod," řekl Putin. Americká strana podle něj bere do jisté míry zřetel na ruský postoj, ale záhodno je "vážně projednat konkrétní věci".
"Je nutné vše přeložit do diplomatické řeči, protože je jedna věc obecně říci, že se Rusko nechystá napadnout Evropu, což nám zní samozřejmě směšně. Nikdy se nechystalo. Ale pokud to chtějí od nás slyšet, tak dobrá, zaznamenáme to, nemáme s tím problém," řekl šéf Kremlu.
Základem budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k jednostranným územním ústupkům. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Kristenem Michalem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. On i Michal vyzvali, aby se do prosincového summitu EU dosáhlo dohody o použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S. K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
O uplynulém víkendu se v kanadském Halifaxu uskutečnilo každoroční Halifaxské mezinárodní bezpečnostní fórum (Halifax Forum), na kterém vystoupil i ruský šachový velmistr Garri Kasparov. V silném projevu ostře zkritizoval Západ za jeho nečinnost k ruské válce na Ukrajině. Video se nyní objevilo na sociálních sítích a stal se z něj virální hit.
Europoslanci také uvádějí, že EU ani členské státy neuznají jako ruské žádné dočasně okupované ukrajinské území. Zdůrazňují potřebu evropské účasti na mírových jednáních, protože výsledek války na Ukrajině bude mít zásadní dopad na celé evropské bezpečnostní uspořádání. Opakují, že "o Ukrajině nesmí být rozhodováno bez Ukrajiny a o Evropě bez Evropy".
Text dále uznává snahy americké administrativy o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zároveň však konstatuje, že nejednoznačnost postoje Washingtonu vůči Kyjevu je škodlivá pro dosažení trvalého míru. Poslanci uvádějí, že jakákoliv mírová dohoda nesmí omezovat schopnost Ukrajiny bránit svou suverenitu, nezávislost a územní celistvost. Rezoluce rovněž přisuzuje Ukrajině právo svobodně si vybrat své bezpečnostní a politické spojence, aniž by vůči této volbě mohlo Rusko uplatňovat právo veto.
Rezoluce také zdůrazňuje, že potenciální mírová dohoda musí zahrnovat plné odškodnění Ukrajiny ze strany Ruska za všechny způsobené hmotné i nehmotné škody. Vyzývá EU a členské státy, aby bez dalšího odkladu schválily "reparační půjčku" pro Ukrajinu, která bude kryta zmrazenými ruskými aktivy v EU. Parlament také trvá na tom, že žádné sankce EU nesmějí být zrušeny před naplněním mírové dohody.
Europoslanci vyzvali Evropskou unii, aby převzala větší díl zodpovědnosti za bezpečnost Evropy a co nejaktivněji podpořila mír na Ukrajině. Ukrajina by podle nich měla získat bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o NATO. Příslušnou rezoluci dnes schválil Evropský parlament.
Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli v uplynulých dnech připravily 28bodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulý týden o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí. Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.
V tento rozhodující geopolitický okamžik by členské státy unie měly ukázat vůdcovství a pokračovat s Washingtonem a dalšími partnery v jednání mezi Ruskem a Ukrajinou tak, aby vyústila ve spravedlivý a trvalý mír, který bude ctít zásady mezinárodního práva, uvádí rezoluce, pro kterou hlasovalo 401 europoslanců. Dalších 70 jich bylo proti a 90 se hlasování zdrželo.
Jakékoliv mírové dohodě musí podle europoslanců předcházet příměří. EU a USA rovněž musí dohodu podpořit pevnými zárukami pro Ukrajinu, které budou ekvivalentem článku 5 smlouvy o NATO či článkem 42.7 smlouvy o Evropské unii. Obě ustanovení počítají s vojenskou pomocí v případě napadení spojenecké země.
Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.
"Očekává se, že program podnítí rozsáhlou externí podporu, aby Ukrajina získala chybějící finance," uvedl zástupce MMF Gavin Gray. Ten vedl tým, který za MMF navštívil Ukrajinu a jednal tam o poskytnutí další pomoci. Gray dodal, že Ukrajině na období 2026 až 2029 chybí přibližně 136,5 miliardy dolarů (2,8 bilionu Kč).
Doživotní tresty vězení dnes udělil ruský soud osmi mužům za jejich podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Agentury Reuters a AFP připomínají, že 19 kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil osobně ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.
Mohutná exploze na Krymském či také Kerčském mostě 8. října 2022 způsobila propad vozovky a rozsáhlý požár cisteren na železnici. Vyžádala si pět životů. Zahynul i řidič nákladního auta naloženého výbušninou, který podle soudu o ničivém nákladu nevěděl. Útok, který Kreml označil za teroristický, na čas přerušil klíčovou zásobovací trasu pro ruskou armádu z ruského Krasnodarského kraje na Krym. Rusko zahájilo v únoru 2022 na Putinův rozkaz plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která se od té doby s pomocí západních spojenců brání.
Soud v Rostově na Donu, který zasedal od února za zavřenými dveřmi, dnes shledal všech osm mužů vinnými z účasti v "organizované zločinecké skupině", jejímž cílem bylo "spáchat atentát" na Krymském mostě, citovala agentura AFP z prohlášení vojenského tribunálu. Podle agentury TASS se všichni obžalovaní hodlají proti rozsudku odvolat. Soud také nařídil obžalovaným zaplatit sedm miliard rublů (1,9 miliardy korun) jako odškodné firmám i jednotlivcům postiženým tímto "teroristickým útokem".
V bojích na Ukrajině zahynul 27letý Čech, informovala na Facebooku škola v Uherském Hradišti, kde mladík dříve studoval. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake dnes bez dalších podrobností řekl, že úřad o případu ví a komunikuje s rodinou. Ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště Ivo Savara sdělil agentuře ČTK, že mladík na škole studoval do třetího ročníku, poté z ní odešel. Matka kontaktovala třídní učitelku s informací, že zemřel. Podle dostupných informací ČTK jde o pátého českého občana, který padl v bojích na území Ruskem napadené země.
Škola o události informovala na Facebooku po domluvě s matkou. "Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva. Ve válce na ukrajinské frontě u Izjumu zahynul náš bývalý student kamenosochařského oboru Jirka Kotrla. Bylo mu 27 let. Čest jeho památce," uvedla škola.
Třídní učitelkou mladíka byla Karla Stránská. "Jirka mi utkvěl v paměti, byl výtvarně talentovaný, měl velký smysl pro detail, byl poctivý, dokázal s úkolem strávit moc času, šel do hloubky a vše bral vážně," řekla dnes ČTK učitelka. Učitelé na daném oboru našli jeho práce, které dělal ve třetím ročníku, a předají je matce.
Mezinárodní federace IJF uvolnila podmínky pro ruské judisty, na turnajích budou mít státní vlajku i hymnu. Začne to platit okamžitě. Federace na svém webu oznámila, že poprvé se nová pravidla uplatní už na grandslamu v Abú Zabí, který se uskuteční od pátku do neděle.
Před rozmístěním zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné bezpečnostní mise musí být nejprve mezi Moskvou a Kyjevem příměří. Dnes to podle agentury Reuters prohlásilo turecké ministerstvo obrany, které tak reagovalo na úterní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl, že v den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci.
"Nejprve musí být mezi Ruskem a Ukrajinou zajištěno příměří. Poté musí vzniknout rámec mise s jasným mandátem a musí být stanoveno, v jakém rozsahu každá země přispěje," uvedlo turecké ministerstvo obrany.
Macron v úterý řekl, že k účasti na mírové misi na Ukrajině se zatím přihlásilo asi 20 zemí. "V den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci. Nebudou tam v kontextu války, ale aby prováděli výcvikové a bezpečnostní operace. Podobný model již uplatňujeme v některých zemích na východním křídle NATO," vysvětlil Macron.
Moskva nařídila Polsku zavřít konzulát v Irkutsku. Reaguje na Varšavu, která Rusko viní ze sabotáže a rozhodla o uzavření jeho konzulátu v Gdaňsku.
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajině 142 drony, Kyjev hlásí likvidaci 92 z nich. Moskva naopak informovala o sestřelení 118 ukrajinských dronů.
Zprávy ze čtvrtka 27. listopadu
Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument, o jehož existenci agentura poprvé informovala už v říjnu, se stal klíčovým podkladem pro pozdější 28bodový "americký mírový plán".
Ruský vojenský soud uložil 24letý trest za spolupráci s Kyjevem muži, který podle něj konstruoval drony a vypouštěl je v Moskevské oblasti. Informovala o tom dnes ruská tajná služba FSB, podle níž je rozsudek pravomocný.
Odsouzený "ruský občan A. E. Verjanov", narozený roku 1970, chtěl podle sdělení svou činností odhalovat slabiny ruské protivzdušné obrany. V roce 2023 podle obvinění z vlastní iniciativy navázal spolupráci se zakázanou teroristickou organizací a zástupcem ukrajinské tajné služby SBU. Tento muž z Rostova na Donu na jihu Ruska měl dostat za úkol vyhodit do povětří letadlo "vysoce postaveného" představitele ruského státu. Proto byl dotyčný obviněn z vlastizrady a účasti v teroristické organizaci. Tvrzení ruské bezpečnostní služby nelze nezávisle ověřit.
Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Podle telegramového kanálu Astra drony v Čeboksarech zasáhly závod VNIIR-Progress, kde se vyrábí elektrická zařízení, a dvanáctipatrovou obytnou budovu, píše Meduza. O úderu na tento podnik podle webu informuje také ukrajinský telegramový kanál Exilenova+. Závod VNIIR-Progress se stal terčem útoku ukrajinských dronů už dříve, generální štáb ukrajinské armády tehdy uvedl, že se tam vyrábí antény Kometa, které se používají například v dronech a naváděných bombách, dodala Meduza.
Šéf ruské Čuvašské republiky Oleg Nikolajev podle serveru Meduza uvedl, že ukrajinské drony v noci zaútočily na město Čeboksary, přičemž dva obyvatelé utrpěli zranění a vznikly škody na dvou obytných budovách. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC starosta města Stanislav Trofimov informoval o evakuaci obyvatel domů v jedné ze čtvrtí do místní školy. Čuvašská republika se nachází několik stovek kilometrů východně od Moskvy.
Noční ruský útok na ukrajinské město Záporoží zranil 18 lidí, většinu z nich tvoří ženy, píše server RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. "Zranění utrpělo dvanáct žen a šest mužů. Lékaři poskytují všem nezbytnou pomoc," sdělil regionální činitel. Rusové při útoku podle zpravodajského portálu poničili tři desítky výškových budov a dvě desítky soukromých domů. Poškozeny jsou také studentské koleje, dodal web.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 90 bezpilotními letouny, protivzdušná obrana 72 dronů zlikvidovala. Na platformě Telegram to napsalo ukrajinské letectvo. Vzdušné síly zároveň uvedly, že evidují zásahy střelami a drony na deseti blíže neupřesněných místech a že útok pokračuje.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. "Počkejte. Zatím je předčasné toto říkat," odpověděl Peskov na dotaz novináře, zda může potvrdit, že strany konfliktu dosud nikdy nebyly tak blízko řešení a uzavření mírové dohody.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. "Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty," dodal prezidentský poradce.
Rusko neoficiálními kanály dostalo několik verzí amerického mírového plánu pro ukončení rusko-ukrajinské války, ve kterých se lze ztratit. Řekl to dnes podle státní agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v rozhovoru s ruskou státní televizí. Moskva zároveň podle Ušakova pozitivně hodnotí některé aspekty amerického mírového plánu, ale velká část z něj vyžaduje diskusi. Evropané se zbytečně vměšují do mírového procesu, prohlásil dále poradce Kremlu.
Zároveň von der Leyenová nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. "Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku," řekla šéfka Evropské komise.
Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. "Po měsících diskusí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod," uvedla v projevu před europoslanci.
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu.
Merz ve svém projevu kritizoval také opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou v květnu německá tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou a která často čelí kritice za přílišnou blízkost k Rusku. Její spolupředsedkyně Alice Weidelová dnešní všeobecnou rozpravu zahajovala. Prohlásila mimo jiné, že by Německo mělo hájit především vlastní zájmy a energie kupovat tam, kde jsou nejlevnější, tedy v Rusku.
Německý kancléř ocenil americké snahy o ukončení války na Ukrajině, zároveň ale zdůraznil, že "o evropských záležitostech je možné rozhodovat jen ve shodě s Evropou". "Evropa není hracím míčem, Evropa je suverénním hráčem," dodal Merz.
Dohoda o ukončení války na Ukrajině, která by byla vyjednaná mezi velmocemi bez Ukrajiny a Evropy, by nezajistila udržitelný mír. V debatě ve Spolkovém sněmu to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že o evropských záležitostech je možné rozhodovat jen ve shodě s Evropou. Ukrajině Merz slíbil, že ji Německo bude podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.
Zveřejněn byl také hovor mezi Ušakovem a Putinovým poradcem pro Ukrajinu Kirillem Dmitrijevem, v němž se domlouvají, jak silně by měla Moskva tlačit na svou verzi mírového plánu. V rozhovoru Dmitrijev podle přepisu říká, že pošle ruský plán dál, ale dá najevo, že se jedná o neformální dokument. "Nechám je, ať si s tím naloží po svém," řekl Dmitrijev Ušakovovi. "Ale nemyslím si, že přijmou přesně naši verzi, ale alespoň se jí budou co nejvíce blížit," dodal.
Dmitrijev na sociálních sítích oznámil, že přepis jeho hovoru je falešný. Na síti X napsal, že čím blíže je mír, tím víc jsou váleční štváči zoufalejší.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. "Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů," uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. "Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku," řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. "V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor," řekl podle přepisu americký vyslanec.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
Generální tajemník NATO Mark Rutte označil za nerealistické tvrzení španělské vlády, že dokáže naplnit své alianční závazky, aniž by zvýšila výdaje na obranu výrazně nad dvě procenta, jak se letos dohodly země NATO na summitu v Haagu. Španělsku však za to nehrozí vyloučení z NATO, jak naznačoval právě Trump. "Není to na stole," uvedl Rutte o této možnosti.
"Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních," řekl generální tajemník NATO Mark Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů. V rozhovoru pro španělský deník připomněl, že to není jediná iniciativa zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. "Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny," dodal Rutte.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Vojenští analytici vůbec nechápou jednání nejvyššího ukrajinského velení. V ruinách Pokrovsku, které už téměř celé ovládají Rusové, nechává dál své jednotky. Do světa navíc hlásá, že bitva o toto město stále pokračuje.
Evropská média a evropští politici se snaží podkopat snahy Spojených států o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině. Rozhlasové stanici Sputnik to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, napsala agentura Reuters. Evropští politici a také evropská média podle Zacharovové opakovaně podnikají informační útoky s cílem narušit politické urovnání.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti snahám jiných zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o upevnění ruské identity na anektovaných ukrajinských územích. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Dokument nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 má za cíl, aby se 95 procent obyvatel země identifikovalo jako Rusové.
Dekret, který vstoupí v platnost v lednu, předpokládá zajištění kontroly nad anektovanými východoukrajinskými regiony v takovém rozsahu, aby se "vytvořily podmínky pro obnovení jednoty historických území ruského státu".
Trump do Moskvy posílá svého zvláštního zmocněnce Stevea Witkoffa, který se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setká v příštím týdnu. Trump poznamenal, že jednání s Putinem se zúčastní i jeho zeť Jared Kushner.
"Lhůta pro mě je, až to skončí," řekl Trump. Poznamenal, že americký vyjednávací tým dosáhl v rozhovorech s Kyjevem a Moskvou značných pokroků a že Rusko souhlasilo s některými ústupky. Konkrétní ústupky ale nezmínil. O postoji Ukrajiny k americkému plánu uvedl, že je spokojená.
Rusko souhlasilo s některými ústupky v americkém mírovém plánu pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to prezident Spojených států Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Trump už podle Reuters netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Ukrajiny očekával souhlas s plánem. Lhůtu média spojovala s původním 28bodovým plánem, který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě ale dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.
Ruská armáda okupuje značnou část Záporožské oblasti, město Záporoží ale zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Ruskem dosazený gubernátor Záporožské oblasti Jevgenij Bělickij oznámil, že ukrajinské síly podnikly útok na energetickou soustavu Ruskem kontrolovaného regionu, což připravilo 40 tisíc domácností o dodávky elektřiny.
Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na ukrajinské město Záporoží v noci na dnešek utrpělo zranění nejméně sedm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že po útoku, který vážně poškodil několik budov, vypukly požáry.
Podle šéfa tamní správy Ivana Fedorova útok zničil obchody, poškodil další budovy a poničil několik aut. "Záchranné operace jsou na 12 místech," řekl ve videu, které zveřejnil na síti Telegram. Ke zraněným uvedl, že tři z nich skončili v nemocnici.
Zprávy ze středy 26. listopadu.
Lídři Francie, Británie a Německa pozdě večer ve společném prohlášení zopakovali svou podporu snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině a zdůraznili, že jakékoliv řešení musí plně zahrnovat Ukrajinu. Za jeden ze základních principů pro udržení stability a míru v Evropě označili princip, že se hranice nesmí měnit silou.
Ve Francii zadrželi a obvinili tři osoby z hospodářské špionáže ve prospěch Moskvy a z vměšování se do vnitřních záležitostí; případ souvisí mimo jiné s proruskými plakáty na Vítězném oblouku a se sdružením SOS Donbass. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na pařížskou prokuraturu.
Zakladatelku sdružení, 40letou Francouzku narozenou v Rusku, francouzská tajná služba DGSI sledovala od začátku roku. Přitom odhalila "činnosti, které by mohly poškodit základní zájmy národa," a zahájila předběžné vyšetřování. Za trestný čin spolupráce se zahraniční mocností ženě podle AFP hrozí až deset let vězení.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání koalice ochotných na X uvedla, že při rozhovorech se šéfem americké diplomacie Rubiem trvali podporovatelé Ukrajiny na pokračujícím tlaku na Rusko. "Potřebujeme silnou transatlantickou spolupráci, protože funguje," doplnila.
"Evropa podporuje mírová jednání. Základem dohody musí být silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, aby si Rusko už nikdy netrouflo zaútočit," uvedl na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský, který se jednání koalice ochotných zúčastnil za Česko. Podle něj je nyní na Rusku, aby prokázalo skutečnou vůli jednat.
Macron po skončení videokonference řekl, že Francie v nejbližších dnech spolu s dalšími zeměmi EU a zástupci unie připraví řešení, které umožní využít zmrazený ruský majetek pro finanční pomoc napadené zemi. Zmrazená aktiva označil Macron za extrémně důležitá. Umožňují vyvinout další tlak na Rusko, z jehož strany není vidět žádné úsilí o uzavření příměří, dodal francouzský prezident.
Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
"Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře," prohlásil francouzský prezident na začátku jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.
Zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda, uvedl dnes americký prezident Donald Trump o chystané dohodě o ukončení války na Ukrajině. Ve snaze finalizovat dohodu vysílá šéf Bílého domu podle agentury Reuters do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.
Americký prezident dále podotkl, že zatímco Witkoffa vysílá do Moskvy, s Ukrajinci bude jednat náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle ruskojazyčného servisu BBC řekl, že Zelenskyj se chce setkat s Trumpem co možná nejdříve, třeba i na Den díkůvzdání, tedy ve čtvrtek, aby bylo možné uzavřít americko-ukrajinskou dohodu o podmínkách ukončení války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.
V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.
Ukrajinští vyšetřovatelé v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetice mohou obvinit další lidi. Dnes to řekl šéf Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) Semen Kryvonos. Případ, kdy kriminální skupina získala z úplatků při udělování zakázek pro státní společnost Enerhoatom 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), podle agentury Reuters rozčílil ukrajinskou veřejnost, která v důsledku ruských útoků musí každodenně snášet mnohahodinové odstávky elektrického proudu.
Ve vyjednávání o míru na Ukrajině se Spojeným státům podařilo dosáhnout mimořádného pokroku, je přesvědčena mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Karoline Leavittové zbývá pár citlivých, ale nikoliv nepřekonatelných detailů.
"Za poslední týden Spojené státy dosáhly mimořádného pokroku směrem k mírové dohodě tím, že přivedly k jednacímu stolu jak Ukrajinu, tak Rusko," napsala na X Leavittová. "Zbývá několik citlivých, avšak nikoliv nepřekonatelných detailů, které je nutné vyřešit a které budou vyžadovat další rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy," doplnila, aniž by uvedla, o jaké detaily jde.
Podobně se později vyjádřil podle agentury Reuters také sám prezident Donald Trump, když uvedl, že se uzavření dohody o ukončení války na Ukrajině blíží.
Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius dnes bez větších podrobností uvedl, že kancléř Merz dnes po telefonu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o stavu jednání o ukončení války na Ukrajině.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí.
"Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku - maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany," řekl Lavrov. "Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě," prohlásil dále.
Dovoz ruské ropy do Indie bude v prosinci kvůli sankcím nejnižší za tři roky, tvrdí zdroje Reuters. Výrazně více ropy Indie v říjnu dovezla z USA.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius v dopolední rozpravě označil obranný program za "revoluci", která bude základem pro zmírňování jeho fragmentace a posilování konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. K zapojení Kyjeva do programu řekl, že Ukrajina podporu Evropy sice potřebuje, ale že evropský obranný průmysl potřebuje ještě více ukrajinské inovace.
Rozpočet programu s názvem European defence industry programme činí 1,5 miliardy eur (36,2 miliardy korun), z čehož bude vyhrazeno 300 milionů eur (7,2 miliardy korun) na podporu Ukrajiny. Program počítá s tím, že při nákupu vojenských produktů budou mít přednost ty evropské. Získat na ně evropské financování bude totiž možné pouze v případě, že z celkových nákladů připadne maximálně 35 procent na výrobky ze zemí mimo EU či Evropského hospodářského prostoru.
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili program na podporu evropského obranného průmyslu. Jeho cílem je zvýšit vojenskou výrobu v Evropské unii, podpořit společné zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni a zintenzivnit pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
Ruské ozbrojené síly v noci na úterý podnikly další rozsáhlou sérii útoků na Ukrajinu. Nejvíce postižený byl opět Kyjev a jeho okolí, kde podle místních úřadů zemřelo nejméně šest lidí a více než desítka dalších byla zraněna. Letící trosky a dopadající drony způsobily rozsáhlé požáry a škody na civilní infrastruktuře, včetně obytných domů.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko na Telegramu napsal, že záchranáři z trosek v Dniprovské čtvrti vytáhli tělo muže a počet zabitých tak vzrostl na sedm. Dvě desítky lidí podle něj v Kyjevě utrpěly zranění.
Naše hodnocení zůstává platné v tom smyslu, že klíčová ustanovení Trumpova (původního) plánu vycházejí z dohody dosažené v Anchorage na rusko-americkém summitu letos v srpnu. A tyto zásady jsou obecně zohledněny v plánu, který jsme uvítali," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle Reuters novinářům v Moskvě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Rusko po jednáních USA s Ukrajinou a Evropany teprve čeká na "prozatímní" verzi mírového plánu. Původní, americkou verzi plánu Moskva podle něj uvítala, avšak pokud pozměněný provizorní plán nebude odrážet "ducha a literu" rozhovorů mezi Putinem a Trumpem na aljašském summitu, zcela to pro Rusko změní situaci, prohlásil šéf ruské diplomacie.
Poslední body pozměněného plánu by mohl ještě tento týden ve Washingtonu doladit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedl mezitím šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov k jednáním o míru na Ukrajině.
We appreciate the productive and constructive meetings held in Geneva between the Ukrainian and U.S. delegations, as well as President Trump’s steadfast efforts to end the war.
— Rustem Umerov (@rustem_umerov) November 25, 2025
Our delegations reached a common understanding on the core terms of the agreement discussed in…
Ruské útoky proti Ukrajině zabily nejméně šest lidí. Kyjev uvedl, že sestřelil 452 z celkových 486 ruských dronů a raket. Moskva znovu útočila na velká města a civilní cíle. Zásahy hlásí Kyjev, ale také například na Oděsa. Moskva naopak informovala, že při ukrajinských útocích v Rostovské oblasti zemřeli tři lidé.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že Ukrajina bezpilotními letouny a střelami domácí výroby v noci zasáhla ruské strategické objekty, aby snížila útočný potenciál agresora. V Taganrogu byl zasažen Berijevův letecký závod TANTK a podnik na výrobu dronů Atlant Aero, uvedl štáb. TANTK podle něj mimo jiné opravuje a modernizuje ruské strategické bombardéry Tu-95MS nebo letouny včasné výstrahy a velení A-50.
Rusko počítá s dalším zvýšením vývozu ropy do Číny a prohloubí spolupráci i při vývozu plynu. Na obchodním fóru v Pekingu to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak, podle něhož je pro zvýšení vývozu stále prostor. Čína už v srpnu obdržela první zkapalněný zemní plyn (LNG) z projektu Arctic LNG 2, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. Informuje o tom agentura Reuters.
K jednání o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině německý ministr zahraničí řekl, že Američané mají někdy "neortodoxní způsob, jak přistupovat k řešení problémů". Bývají ale podle něj potom také překvapivě flexibilní a jsou ochotni do jednání zapojit i další hráče, v tomto případě Evropany.
"I kdyby teď došlo k zastavení bojů, zůstalo by tu imperiální a agresivní Rusko, jehož ambice sahají daleko za Ukrajinu," uvedl německý ministr. Dodal, že Rusko své hospodářství a společnost plně nastavilo na válku. Moskva nyní podle německého ministra Wadephula rekrutuje více vojáků, než potřebuje pro válku na Ukrajině. Zhruba se podle něj jedná o jednu divizí měsíčně navíc. "Jde o divize, jejichž pohled - o tom není pochyb - míří na nás, na EU, na NATO," dodal.
Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Varoval, aby Evropané Rusko nepodceňovali.
Rusové podle ukrajinského prezidenta útočili také na Oděskou, Dněpropetrovskou, Charkovskou, Černihivskou a Čerkaskou oblast. "Hlavní cíle byly energetika a vše, co zabezpečuje normální život," napsal Zelenskyj. Například v Oděské oblasti podle něj ruský úder zasáhl přístavy, zásobování potravinami a infrastrukturu.
Right now in Kyiv, our first responders are working at the sites of Russian strikes. The main Russian attack overnight targeted the capital and the region, causing extensive damage to residential buildings and civilian infrastructure across the city. As of now, thirteen people… pic.twitter.com/wPS1G7amej
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 25, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síť X napsal, že ruský noční vzdušný úder se zaměřil na metropoli Kyjev a Kyjevskou oblast. "Ve městě jsou rozsáhlé škody na obytných budovách a civilní infrastruktuře. V současné době se ví o 13 zraněných a bohužel i o šesti zabitých," uvedla hlava státu.
Rusko na Ukrajinu v noci vyslalo 464 bezpilotních letounů a 22 střel různého typu, uvedly na platformě Telegram ukrajinské vzdušné síly. Protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala 438 ruských dronů a 14 střel. Kromě toho ale letectvo informuje také o zásazích střel a dronů na 15 blíže neupřesněných místech.
Připravenost na nejhorší scénář je podle Karla Řehky to, proč si česká společnost platí armádu. Prohlásil to v úterý během tradičního setkání velitelů, které naposledy vedl z pozice náčelníka generálního štábu. Na rozloučenou přitom vygradoval svůj spor s končící ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) sedící jen kousek od něj. Podle Řehky se vojáci nezodpovídají politikům, ale pouze vlasti.
I kdyby nastal na Ukrajině mír na desetiletí, musíme obranu a bezpečnost dát do pořádku. Je třeba pokračovat, apelovala dosluhující ministryně obrany Česka Jana Černochová na své nástupce.
"V den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci," dodal francouzský prezident. Nebudou tam v kontextu války, ale aby prováděli výcvikové a bezpečnostní operace. Podobný model již uplatňujeme v některých zemích na východním křídle NATO," vysvětlil Macron.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by měla koalice ochotných po podpisu mírové dohody na Ukrajině zajistit vojenskou sílu. Ta by měla posílit bezpečnostní situaci na hranicích, ale působila by daleko od frontové linie. Macron uvedl, že k účasti se již přihlásilo přibližně 20 zemí.
Moldavští pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.
Moldavské úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești poté, co dron narazil do obytné budovy v ranních hodinách. "Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena," uvedly moldavské úřady, aniž by upřesnily počet evakuovaných osob.
Rumunsko ráno nasadilo do akce stíhací letouny poté, co jeho vzdušný prostor narušila dvojice dronů u hranic s Ukrajinou. První dron překročil vzdušnou hranici Rumunska na jihovýchodě země v 5:28. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že v reakci na narušení vzdušného prostoru vyslalo dva německé letouny Eurofighter Typhoon. Druhý vpád dronu byl zaznamenán asi o dvacet minut později, načež byly do vzduchu vyslány dvě rumunské stíhačky F-16.
Český prezident Petr Pavel se vyjádřil k nynější bezpečností situaci. "I zkušenosti z Ukrajiny mluví jasnou řečí. Nejsme schopni reagovat na tempo, kterým se mění situace nejen na Ukrajině, ale obecně ve světě. To se nutně musí změnit, pokud chceme být relevantními hráči ve své vlastní bezpečnosti," konstatoval. Situace se podle hlavy státu komplikuje globálně, jistoty, které platily ještě nedávno, jsou zpochybněny, nebo se o nich začíná pochybovat.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
K roli Evropy při řešení konfliktu na Ukrajině mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že bez účasti Evropanů není možné diskutovat o bezpečnostním systému, takže v určité fázi bude podle něj účast Evropy při jednání nezbytná.
Kreml nemá co říct k jednání USA s ruskou delegací v Abú Dhabí, řekl podle Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Moskva dosud neobdržela revidovaný plán pro Ukrajinu, dodal. Rovněž uvedl, že Moskva si je vědoma toho, že původně zveřejněný 28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války nyní doznává změn. "V současné době je jedinou podstatnou věcí americký projekt, Trumpův projekt. Věříme, že by se mohl stát velmi dobrým základem k jednání. Tohoto názoru se stále držíme," řekl Peskov.
Armáda podle náčelníka generálního štábu armády České republiky Karla Řehky potřebuje funkční operační stupeň velení a řízení. Objektivně se modernizuje, ale systém je stále pomalý. "Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci," uvedl. Na bojišti na Ukrajině se mění technologie každý měsíc. "My plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony již muzejní kusy," varoval Řehka.
Problémy podle české hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. "Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti," řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace. Pavel také podotkl, že Rusko nemá zájem na mírové koexistenci, o čemž je podle něj důležité hovořit uvnitř společnosti.
Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude to mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
Rusko začalo prodávat své zlaté rezervy. Dosud se tak dělo především "na papíře". Nyní drahý kov začne mizet z trezorů ruské centrální banky. Země tak chce podpořit místní ekonomiku poznamenanou vleklou invazí na Ukrajinu.
Lidé v Kyjevě tvořili improvizovaná "lana" z dek a prostěradel, když se snažili uniknout z hořícího bytového domu, který v noci zasáhl ruský útok. Na síť X to napsal poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Gerašenko.
People of Kyiv improvised "ropes" out of blankets and sheets as they tried to escape from a burning apartment building hit by a Russian attack last night. https://t.co/cbInLgvY8l pic.twitter.com/WsfLuHSAQ2
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 25, 2025
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. "Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí," uvedl náčelník generálního štábu.
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil Řehka. Označil za pravděpodobné, že dnes jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci.
Podle Financial Times není zřejmé, jestli zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska v Abú Dhabí jednají pouze odděleně, anebo i při společných rozhovorech. Složení ruské delegace podle listu není známé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval v sobotu šéfa ukrajinské rozvědky Budanova jedním ze svých devíti delegátů, kteří mají pravomoc účastnit se vyjednávání s USA a Ruskem s cílem dosáhnout "spravedlivého a trvalého míru".
Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Dhabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním zdroje to napsal list Financial Times.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona míru na Ukrajině brání jedině Rusko. "Jediná červená linie, kterou máme poslední tři roky, se jmenuje Rusko," řekl francouzský prezident podle Reuters. Podle agentury AFP řekl, že Francie nesmí být slabá vůči hrozbě z Ruska, které podle něj zaujímá mnohem agresivnější postoj než v předchozích letech.
"Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskusi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny," prohlásil šéf Elysejského paláce. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. "To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne," řekl Macron.
Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení rusko-ukrajinské války jde správným směrem, ale existují aspekty, které je třeba vylepšit, aby byl pro Ukrajinu a Evropu přijatelný. Podle agentury Reuters to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron rozhlasové stanici RTL. Vyjádřil se tak před dnešním jednáním takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi, jejíž představitelé budou rokovat odpoledne prostřednictvím videokonference.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 280 ukrajinských dronů. "Mezi 20:00 a 23:00 moskevského času zničily systémy protivzdušné obrany 31 ukrajinských bezpilotních letounů," oznámil v pondělí v noci ruský resort obrany. Ráno pak doplnil informaci o likvidaci 249 ukrajinských dronů v čase od pondělních 23:00 do dnešních 7:00 moskevského času, a to nad ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym nebo nad Azovským a Černým mořem.
Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar mezitím informoval o nejméně třech zabitých při ukrajinském útoku na jím spravovaný region. "Útok nepřítele tuto noc přinesl velký zármutek - v Taganrogu zemřel jeden člověk," napsal Sljusar na Telegramu, další lidé podle něj utrpěli zranění. Později v jiném příspěvku doplnil, že v nemocnici zemřeli na následky zranění další dva lidé.
"Čtyři lidé byli zabiti a nejméně tři zranění ve Svjatošynské čtvrti. Rusové úmyslně útočí na civilní infrastrukturu a domy," napsal ráno na platformě Telegram šéf vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko s tím, že jde o předběžné informace. Záchranné složky dříve uvedly, že při útoku na bytový dům ve Dniprovské čtvrti metropole zahynuli dva lidé, upozornila AFP.
"Dnes se naše delegace vrátila z Ženevy po jednáních s americkou stranou a evropskými partnery. Nyní se seznam nezbytných kroků k ukončení války může stát proveditelným. Po ženevských jednáních je nyní méně bodů - již ne 28 - a v tomto rámci bylo zohledněno mnoho správných prvků. Stále je před námi společná práce na dokončení dokumentu a musíme vše dělat s důstojností," napsal na síť X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today our delegation returned from Geneva after negotiations with the American side and European partners. Now the list of necessary steps to end the war can become doable. As of now, after Geneva, there are fewer points – no longer 28 – and many of the right elements have been… pic.twitter.com/bsaKyNXHQH
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 24, 2025
Gubernátor Veniamin Kondraťjev později upřesnil, že při jednom z nejdelších a nejrozsáhlejších ukrajinských útoků na Krasnodarský kraj bylo zraněno šest lidí a škody utrpělo přinejmenším 20 domů v pěti obcích. Hasiči zápolí s plameny na střeše domu v Tuapse, nejhorší je ale situace v Norossijsku a Gelendžiku, dodal.
V noci ukrajinské drony znovu zaútočily na černomořský přístav Novorossijsk, přes který se uskutečňuje část vývozu ruské ropy. Místní úřady nejprve ohlásily jednoho zraněného a poškození několika domů.
Diplomaté a úředníci minulý týden bouřlivě reagovali na mírový plán pro Ukrajinu z dílny administrativy Donalda Trumpa. Pro obvykle dobře informovaný web Politico mimo jiné padala slova o skandálu. Velmi negativně hovoří evropské diplomatické špičky o vyjednavači USA s Ruskem Stevenu Witkoffovi. Nešlo přitom v tomto případě o tolik propírané územní ústupky ani redukci ukrajinské armády.
Tři lidé byli zabiti při náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska, oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.
"Bohužel máme potvrzeno, že při útoku byl jeden člověk zabit. Podle aktualizovaných informací je sedm zraněných," napsal na sociální síti náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.
Ve městě Bila Cerkva u ukrajinské metropole byl při ruském útoku jeden člověk zabit a zranění utrpěla čtrnáctiletá dívka, oznámil starosta Volodymyr Vovkotrub a šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk.
Ukrajina během noci opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, podniknutému během noci za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket.
V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, informovala média s odvoláním úřady.
Zprávy z úterý 25. listopadu.
Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov dnes kritizoval evropské protinávrhy vůči původnímu mírovému plánu. "Evropský plán je na první pohled… naprosto nekonstruktivní a pro nás nefunguje," řekl Ušakov novinářům v Moskvě. Z původního amerického mírového plánu se Moskvě mnoho ustanovení jeví přijatelných. Podle Reuters evropští spojenci Ukrajiny mimo jiní navrhují odložit debaty o územních změnách na později a pro Ukrajinu chtějí bezpečnostní záruky ze strany USA.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
"Zdá se, že to, čeho se mnozí báli - tedy jakéhosi mnichovského momentu -, prostě nenastává," říká po nedělním jednání v Ženevě zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Klíčové podle něj je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio označil uskutečněné rozhovory mezi Ukrajinci, Američany a zástupci Evropy za velmi konstruktivní.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
"Evropský plán je na první pohled… naprosto nekonstruktivní a pro nás nefunguje," řekl Ušakov novinářům v Moskvě.
Mnichovskou dohodu podepsaly velmoci v jednu hodinu po půlnoci 30. září 1938. Odpoledne téhož dne ji přijala zdrcená československá vláda. Následující den začalo obsazování pohraničí. Prezident Edvard Beneš 5. října rezignoval a 22. října odletěl ze země. Čeká Volodymyra Zelenského podobný osud?
Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Vyjednávači Spojených států a Ukrajiny zpřesnili návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války, oznámil v noci na dnešek k jednání v Ženevě Bílý dům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev bude s partnery dál pracovat na kompromisech v mírových návrzích tak, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán z Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože se podílí na všech bodech, které se jí týkají. Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva oficiální informace o výsledcích ženevské schůzky nemá.
"Putin poznamenal, že tyto návrhy v podobě, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskuzemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě by mohly tvořit základ pro konečné mírové urovnání," cituje ruská agentura Interfax prohlášení Kremlu, které zmiňuje srpnové setkání Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Investigativní server Proekt nedávno zveřejnil zprávu o vládnoucí ruské elitě, která uvádí, že přes sedmdesát procent z více než tisícovky vysoce postavených úředníků má příbuzné, kteří rovněž pracují ve státní správě či podnicích vázaných na státní zakázky. Někteří jsou spjatí přímo s Vladimirem Putinem. "Dědictví" funkce ale nezajistí pouze rodinné vazby.
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. "Takové informace zatím nemáme," řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.
Kyjev bude se svými partnery dále pracovat na kompromisech v amerických mírových návrzích, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a mírového plánu musí být ukrajinské členství v Evropské unii a NATO.
Zelenskyj i Stefančuk mluvili prostřednictvím videokonference na summitu Krymské platformy pořádaném ve Švédsku. Stefančuk za nepřekročitelnou hranici při jednání o ukončení války označil ukrajinské požadavky týkající se toho, aby nebyla formálně uznána okupace ukrajinského území, nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil a nebyla určena žádná omezení ohledně toho, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere.
Podle Zelenského musí Rusko za válku rozpoutanou proti Ukrajině zaplatit, a rozhodnutí týkající se použití zmrazeného ruského majetku je proto klíčové.
Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu.
Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. "Věřím, že … i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné," řekl prezident. "Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího," dodal.
V souvislosti s opakovaným narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska i ruskými sabotážními akcemi v Polsku i jinde Petr Pavel řekl, že Moskva "neustále zjišťuje, zkouší naši trpělivost, naši odolnost, ale i odhodlání jednat ve vlastní obraně". Nevyloučil ani sestřelování ruských vojenských letounů v případě narušení vzdušného prostoru zemí NATO. "Jedině tak můžeme Rusku jasně dát najevo, že ochranu našeho suverénního území bereme vážně. Stejně tak, jak by to udělalo Rusko, kdybychom my narušili jeho vzdušný prostor," řekl český prezident.
Pavel se domnívá, že pokud nebudou státy aliance jednat rozhodně, může to Moskva interpretovat jako jejich slabost a posunout se dál. "Proto si myslím, že občas je třeba ukázat rozhodnost, ukázat odvahu. Z jejich (ruského) pohledu eskalovat, ale z našeho pohledu použít opodstatněné prostředky pro ochranu vlastní suverenity a práv," uvedl.
K ukrajinským vlajkám na veřejných budovách prezident řekl, že jsou symbolem solidarity Česka se suverénním státem, který má být chráněn mezinárodním právem. "Stejně, jako očekáváme, že (mezinárodní právo) bude chránit i naši zemi, takže než dosáhneme uspokojivého řešení, tedy mírového řešení konfliktu, musíme stát na straně Ukrajiny, dokonce i co se symbolů týče," řekl Petr Pavel.
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě.
"Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě," uvedl Stubb na síti X. "Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu," napsal také finský prezident.
Aktualizovaný plán pro ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to dnes uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
"Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli," řekl Wadephul s odkazem na nedělní jednání. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich "advokát". Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 93 útočících ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany, které o případných škodách neinformovalo. Největší počet dronů mířil podle úřadů na Belgorodskou oblast, kde armáda sestřelila 45 bezpilotních letounů. Další drony obrana zlikvidovala nad Černým mořem a Azovským mořem.
Jižní fronta představuje pro Ukrajinu z hlediska obrany jednu z nejobtížnějších oblastí. Právě toho nyní Rusové využívají, když zesílili ofenzivu v krajině, kde nejsou lesy a města vhodná k opevnění.
Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. V noci na pondělí to ve společném prohlášení k americko-ukrajinskému jednání v Ženevě oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. "Diskuze ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků," uvádí dokument. "Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír," poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.
Prohlášení uvádí, že USA a Ukrajina budou v nadcházejících dnech pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. "Konečné rozhodnutí k tomuto rámci učiní prezidenti Ukrajiny a USA," zmiňuje dokument.
Společné prohlášení, které Bílý dům zveřejnil, obsahuje i vyjádření ukrajinské vděčnosti Spojeným státům a prezidentovi Trumpovi.
Zprávy z pondělí 24. listopadu 2025
Při dnešním rozsáhlém dronovém útoku na Charkov přišli o život tři lidé. Několik dalších bylo zraněno. Informuje o tom agentura Reuters.
Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov řekl, že se zranění týká osmi lidí. Zaznamenáno bylo 15 útoků v šesti částech města.
Nejnovější ruský útok na Charkov přichází ve chvíli, kdy zástupci Ukrajiny jednají s americkou delegací a evropskými spojenci v Ženevě o předloženém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Zelenskyj by mohl podle dvou zdrojů agentury Reuters v nadcházejícím týdnu navštívit Washington, aby s Trumpem osobně projednal plán na ukončení války.
Podle jednoho ze zdrojů by tématem schůzky mohly být nejcitlivější body amerického plánu, například otázka území. Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit. Datum možné schůzky Trumpa se Zelenským ale prozatím podle informací Reuters stanoveno není.
Ruské síly podle ukrajinských úřadů dnes provedly rozsáhlý dronový útok na Charkov, při němž zahynul člověk a další nejméně čtyři lidé byli zraněni. Informuje o tom agentura Reuters.
"Charkov čelí masivnímu útoku," uvedl na Telegramu starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Podle něj jeden člověk zahynul v centru po dronovém útoku na dům. Na místo byly vyslány záchranné složky.
Charkov se nachází zhruba 30 kilometrů od hranice s Ruskem, v průběhu války se jej ruské síly pokusily opakovaně zmocnit a je nadále častým terčem útoků.
Nejnovější ruský útok na Charkov přichází ve chvíli, kdy zástupci Ukrajiny jednají s americkou delegací a evropskými spojenci v Ženevě o předloženém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je dobře, že Ukrajina vede dialog se zástupci USA, a podotkl, že má signály, že tým prezidenta Donalda Trumpa ukrajinským protějškům naslouchá.
"Je důležité, že hovoříme se zástupci USA, a jsou zde signály, že nám tým prezidenta Trumpa naslouchá," uvedl ukrajinský prezident ve večerním videoprohlášení.
Dříve dnes Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina je Spojeným státům vděčná. Stalo se tak poté, co Trump na své sociální síti napsal, že ukrajinské vedení ukázalo "nulový vděk" za americkou pomoc.
Rubio rovněž poznamenal, že práce bude pokračovat. Stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože s ním bude muset souhlasit. Jednání budou podle Rubia pokračovat v pondělí.
"Je to živý, dýchající dokument. Každý den se mění, na základě podnětů," řekl americký ministr zahraničí Rubio.
Rubio rovněž nevyloučil brzký telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Také zopakoval Trumpovo přání, aby byla dohoda uzavřena do příštího čtvrtka.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že bylo dosaženo obrovského pokroku ohledně plánu na ukončení války na Ukrajině, píše agentura Reuters. Poznamenal ale zároveň, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit.
V Ženevě dnes zástupci spojeneckých zemí jednali o plánu na ukončení války na Ukrajině, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy.
Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací pokračuje. Rubio a Jermak předstoupili před novináře, aby je krátce informovali o vývoji. Šéf americké diplomacie ale uvedl, že v tuto chvíli nebude odpovídat na otázky, protože se vrátí za zhruba jednu až dvě hodiny. "Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu," řekl Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Jermak rovněž jednání označil za produktivní a vyjádřil naději, že povedou ke spravedlivému a trvalému míru, přičemž poděkoval Trumpovi za jeho úsilí. Dnes a v nadcházejících dnech budou vyjednavači podle Jermaka pracovat na společném návrhu s USA a evropskými spojenci.
Dnešní jednání zástupců USA a Ukrajiny v Ženevě o americkém plánu na ukončení války přineslo posun podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka i amerického ministra zahraničí Marka Rubia, uvedla agentura Reuters.
Podle Rubia dokonce šlo o zatím nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání s ukrajinskou delegací. Jermak, který vede ukrajinský vyjednávací tým, mezitím poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho mírové snahy.
Poděkování Trumpovi krátce nato zveřejnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyjádřil vděk za pomoc s ochranou životů Ukrajinců spojencům v Evropě a zemím ze skupin G7 a G20, napsala agentura Reuters.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800 000 v časech míru, nikoliv na 600 000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že "jednání a výměny území začnou na linii kontaktu".
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Evropský plán podle agentury například navyšuje navrhovaný limit počtu ukrajinských vojáků a vymezuje se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před schůzkou na síti X poznamenal, že by americký plán mohl obsahovat řadu prvků, které vycházejí z ukrajinských postojů a jsou zásadní pro ukrajinské národní zájmy.
The Ukrainian delegation is working in Geneva today, focused on finding doable solutions to end the war, restore peace, and guarantee lasting security. There have already been brief reports from our delegation members about the outcomes of their first meetings and talks.…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 23, 2025
Zástupci Ukrajiny a Spojených států začali dnes odpoledne v Ženevě hlavní část jednání o novém americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Už od dopoledne se v ženevském hotelu Intercontinental konají různá setkání zástupců Kyjeva, USA a některých evropských zemí.
Celé znění Trumpova příspěvku z sítě Truth Social.
Donald J. Trump Truth Social Post 09:14 AM EST 11/23/25 pic.twitter.com/TqMvO5mVEE
— Commentary Donald J. Trump Posts From Truth Social (@TrumpDailyPosts) November 23, 2025
Závěrem příspěvku pak Trump zkritizoval Ukrajinu i Evropu.
Poznamenal ale také, že Spojené státy nadále prodávají obrovské množství zbraní Severoatlantické alianci, které jsou určeny pro Ukrajinu.
Trump také velkými písmeny napsal, že v této válce všichni prohrávají, zvláště "miliony lidí, které tak zbytečně zemřely".
Dosavadní odhady západních zemí přitom hovoří o tom, že si válka vyžádala statisíce mrtvých a zraněných.
Trump ve svém příspěvku zopakoval nepravdivé tvrzení, že prezidentské volby, které v roce 2020 prohrál s demokratem Joem Bidenem, mu byly ukradeny. Znovu pak také tvrdil, že pokud by byl hlavou státu on, ruský prezident Vladimir Putin by nikdy na Ukrajinu nezaútočil.
S Bidenem v úřadu si ale prý Putin řekl, že teď má šanci. Ruské síly původně počítaly jen s několikadenní vojenskou operací, Ukrajina se s rozsáhlou zbrojní a další pomocí USA a západních zemí agresi stále brání.
Americký prezident Donald Trump dnes obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.
Řadou západních zemí i odborníků je proto návrh považován za značně proruský. Dnes na to ve svém vyjádření na sociální síti X zřejmě narážel polský premiér Donald Tusk, který napsal, že než začne práce na úpravě osmadvacetibodového plánu, "bylo by dobré s jistotou vědět, kdo je autorem plánu a kde vznikl".
Together with the leaders of Europe, Canada and Japan, we have declared our readiness to work on the 28-point plan despite some reservations. However, before we start our work, it would be good to know for sure who is the author of the plan and where was it created.
— Donald Tusk (@donaldtusk) November 23, 2025
Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes podle agentury Reuters v Johannesburgu, kde je na končícím summitu zemí G20.
Cílem dnešních jednání v Ženevě, kde jsou zástupci Ukrajiny, USA i evropských zemí, je podle Merze vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z amerického plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Ruskem.
Agentura AFP napsala, že Merz je skeptický, že se dohody podaří dosáhnout do čtvrtka, do kdy Trump požaduje, aby Kyjev s jeho plánem souhlasil. V sobotu ovšem americký prezident připustil, že návrh může ještě doznat změn.
Hranice Ukrajiny nelze měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
EU podle ní musí hrát ústřední roli v dohodě o konci války. Vyjádřila se tak v den, kdy v Ženevě zástupci Spojených států, Ukrajiny a evropských zemí jednají o americkém návrhu na ukončení Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
"Jakýkoliv věrohodný a udržitelný mírový plán by měl především zastavit zabíjení a ukončit válku, aniž by zaséval semínka budoucího konfliktu," je přesvědčena von der Leyenová.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Rubio.
Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí.
"Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí," řekl.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině.
Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina.
Na jakékoli dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině se musí přímo podílet Kyjev, zdůraznili kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz. Jednali spolu na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice, informovaly úřady obou předsedů vlád ve společném prohlášení.
Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Oba politici se zavázali spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
Nejméně 14 lidí bylo zraněno při nočním útoku drony na ukrajinské město Dnipro. Podle serveru listu Ukrajinska pravda to uvedl šéf tamní vojenské správy Vladyslav Hajvanenko s tím, že mezi zraněnými je i jedenáctileté dítě. Při ruském ostřelování Záporoží bylo podle šéfa tamní správy Ivana Fedorova zraněno šest lidí.
"Rusové na oblast útočili drony. Podle údajů protivzdušné obrany jich bylo patnáct zničeno," uvedl Hajvanenko. Důsledkem útoku je podle něj kromě zraněných osob také požár obytného domu, poničena byla i přístavba rodinného domku a šest automobilů.
Plán na ukončení války na Ukrajině byl vypracován Spojenými státy, přičemž je založen na podnětech z ruské strany, ale také na předchozích a aktuálních podnětech z ukrajinské strany. Na síti X to napsal americký ministr zahraničí Marco Rubio s tím, že 28bodový dokument představuje rámec pro probíhající jednání.
Podle agentury AFP tak reagoval na prohlášení několika amerických senátorů, kteří v sobotu uvedli, že jim Rubio řekl, že dokument nepředstavuje oficiální postoj USA, ale je pouze výchozím bodem pro diskuzi a zahrnuje seznam ruských přání.
The peace proposal was authored by the U.S.
— Marco Rubio (@marcorubio) November 23, 2025
It is offered as a strong framework for ongoing negotiations
It is based on input from the Russian side. But it is also based on previous and ongoing input from Ukraine. https://t.co/JWbAQ04kcw
Zprávy z neděle 23. listopadu.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu.
Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. "Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru," uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.
"Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci," uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. "Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO," uvedly také státy.
Prohlášení přijali lídři Evropské unie, Evropské komise, Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Norska, Finska, Irska, Kanady a Japonska.
Lídři evropských zemí chtějí podle DPA v neděli v Ženevě o americkém plánu na ukončení války jednat se zástupci USA a Ukrajiny.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl dnes ve vyjádření na webu české diplomacie ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Současný návrh podle něj obsahuje i ustanovení, která by kromě ukrajinské suverenity a teritoriální integrity ovlivnila také evropskou obranyschopnost. Další diplomatické kroky budou směřovat k dopracování plánu tak, aby to neovlivnil českou bezpečnost, dodal.
Ukrajina nikdy nebude překážkou míru a bude v nadcházejících dnech jednat se spojenci o krocích k ukončení ruské agrese, uvedla prezidentská kancelář.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto "gestu dobré vůle" přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku. Mluvčí také poznamenala, že v těchto okamžicích jsou omilostnění předáváni ukrajinské straně.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr.
Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na sobotu to uvedl americký viceprezident J.D. Vance.
Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
Podle amerického viceprezidenta má návrh tři cíle a vlastnosti. Podle něj může zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity, mohl by být přijatelný pro Rusko a Ukrajinu a měl by maximálně zvýšit pravděpodobnost, že válka znovu nezačne.
Vance odmítl kritiky vůči plánu. Podle něj se jedná o nepochopení jeho rámce či o nesprávné vyhodnocení zásadních prvků reality na bojišti. "Je tu smyšlená představa, že by vítězství bylo na dosah, kdybychom dávali více peněz, více zbraní nebo (zaváděli) více sankcí," uvedl Vance. Podle něj míru nedosáhnou "zkrachovalí diplomaté nebo politici žijící v říši snů".
Zprávy ze soboty 22. listopadu.
Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit.
Protikorupční vyšetřování ve státní jaderné firmě Enerhoatom spustilo rozsáhlou politickou krizi a přimělo prezidenta Zelenského k zásadním personálním krokům. Zatímco padli dva klíčoví členové vlády, vyšetřovatelé dál odkrývají síť kontaktů, která podle nich sahá k lidem z nejužšího prezidentského okolí. A pozornost se čím dál víc upíná k šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
"Předpokládám, že příčina je stále stejná: americké administrativě se nedaří získat souhlas ukrajinské strany. Ukrajina je proti. Je zjevné, že Ukrajina a její evropští spojenci se dosud nacházejí v izolaci a sní o tom, že uštědří Rusku strategickou porážku na bojišti," prohlásil ruský prezident podle agentury Interfax.
Ruská armáda podle Putina pracuje na dosažení cílů "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá válku rozpoutanou před téměř čtyřmi lety právě na Putinův rozkaz, ale Rusko je ochotno vyřešit problém i mírovou cestou.
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce. S návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, podle něj Američané seznámili Rusy, ale detailně a věcně jej neprobírali.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Americký mírový plán pro Ukrajinu znamená, že Kyjev by bez boje vydal Rusku území o velikosti Lucemburska. Ve své analýze založené na údajích amerického Institutu pro studium války (ISW) to dnes uvedla agentura AFP. Ta do svého propočtu zahrnula nejen území Donbasu, které Ukrajina dosud kontroluje, ale také Ruskem okupované regiony v Charkovské, Dněpropetrovské, Sumské a Černihivské oblasti. S návratem těchto území Ukrajině totiž iniciativa USA naopak počítá.
Ukrajina stále podle AFP ovládá zhruba 5000 kilometrů čtverečních v Doněcké oblasti a 45 kilometrů čtverečních v Luhanské oblasti. Vyklizené území v Doněcké oblasti, jejíž součástí jsou velká města Kramatorsk a Slovjansk pod ukrajinskou kontrolou, by se stalo nárazníkovou zónou.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů. Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zatím s USA o podrobnostech návrhu nejedná, protože žádné oficiální dokumenty k němu nedostalo.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do míru nakonec zapojí evropské země.
Zelenskyj na síti X po telefonátu uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. "Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír," napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýchkoliv rozhovorů o její budoucnosti.
Ceny ropy třetí den po sobě klesají, dnes i v reakci na tlak Spojených států ohledně podmínek ukončení války na Ukrajině. Trhy předpokládají, že pak by se mohla zvýšit globální nabídka suroviny.
"Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera. Buď 28 bodů, anebo krajně těžká zima, vůbec nejtěžší a další rizika. Život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti - a to abychom věřili těm, kdo nás už dvakrát napadli. Budou od nás čekat odpověď," řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem J. D. Vancem. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Telefonický rozhovor ukrajinského vůdce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se podle médií očekává příští týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země, a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Šéf státu podle agentury Reuters slíbil, že bude s USA na plánu spolupracovat. Dodal, že v příštím týdnu očekává ještě větší politický tlak na Kyjev.
Britský soud dnes poslal krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku, o kterém informovaly agentury AP a AFP, přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.
Maďarsko vyzývá evropské vůdce, aby nepodkopávali úsilí amerického prezidenta o vyřešení války na Ukrajině, uvedl dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle agentury MTI. Podle ministra americký mírový plán obsahuje klíčové pilíře pro budoucí bezpečnost Evropy, přináší naději na mír a "jasně dokazuje", že Donald Trump "bude i nadále dělat vše v zájmu míru a svého úsilí se nevzdá". Plán, který se zaměřuje na obnovu vztahů s Moskvou, zrušení sankcí a opětovné začlenění Ruska do globální ekonomiky, je i v zájmu Maďarska. "Zatímco USA vypracovaly mírový plán, který podporujeme, Brusel chce Ukrajině poslat dalších 100 miliard eur na válku," prohlásil
Slovenský premiér Robert Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podmínkou pro jeho realizaci je souhlas Kyjeva s tímto dokumentem, řekl dnes ministerský předseda novinářům. Některé návrhy z plánu USA má Fico za totožné s tím, co on sám dříve zmiňoval jako předpoklad řešení konfliktu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022.
"Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené," řekl Fico.
Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.
Slovenský premiér Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podle něj je podmínkou pro jeho realizaci souhlas Kyjeva.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters. Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Podobně také britský list Financial Times (FT) s odkazem na ukrajinské zdroje v pátek napsal, že Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany USA, aby do čtvrtka přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které jsou pro Kyjev nepřípustné.
USA podle zdrojů Reuters pohrozily Ukrajině, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu, sdělil premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) na síti X uvedl, že o míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. Připomněl mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Ukrajinské obranné síly tvrdí, že blokují postup ruských invazních vojsk na severu strategicky důležitého Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně v oblasti brání ruským pokusům o překročení železniční trati, informoval dnes na Facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud by se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump.
"Pokud jde o mírový plán, který byl předložen prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, vždy jsme říkali, že aby jakýkoli plán fungoval, musí se na něm podílet Ukrajina a Evropané," řekla Kallasová.
Ukrajinská strana studuje americké návrhy pro ukončení války s Ruskem a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni.
"Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici," řekl Umerov.
Nejmenovaný zdroj agentury Reuters řekl, že američtí činitelé budou dnes o návrhu informovat velvyslance členských zemí Evropské unie v Kyjevě. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve čtvrtek řekla, že aby takzvaný mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit i Evropa.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Umerov podle serveru Ukrajinska pravda odmítl, že by při své nedávné služební cestě do Spojených států s novým americkým plánem souhlasil, a zdůraznil, že ukrajinské vedení návrhy pečlivě zvažuje "v rámci neměnných principů". Například odstoupení území zakazuje ukrajinská ústava a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil.
Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. "Z mého pohledu to není žádný plán," řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o "návrzích" a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.
Wadephul řekl, že i americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o výčtu témat a možností, o kterých je třeba jednat. Německý ministr zahraničí také uvedl, že ve čtvrtek hovořil po telefonu se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Stevem Witkoffem, který podle médií americký návrh vypracoval spolu s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem.
Podle Wadephula je pro Německo zásadní, aby Ukrajina dostala u jednacího stolu co nejlepší a rovnocennou pozici. Prvním důležitým krokem by nyní podle něj bylo, aby na Ukrajině zavládlo příměří. Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022, Rusko v poslední době pomalu a za vysokou cenu, ale setrvale postupuje na západ a okupuje další ukrajinská města a vesnice. Dříve ve čtvrtek Wadephul prohlásil, že musí být jasné, "že si Ukrajina zachová svou suverenitu, ať už v jakémkoli územním rozsahu".
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na "agresivním" harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše "před Dnem díkuvzdání", který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se tento harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně. Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Návrh plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině
Zdroj: AP
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 33 ukrajinských bezpilotních letounů, po sedmi nad územím Smolenské a Rostovské oblasti, šest nad Belgorodskou oblastí. Vedení Krasnodarského kraje na jihozápadě Ruska podle telegramového kanálu Astra uvedlo, že v Slavjansku na Kubani se zřítily trosky dronu a dva lidé byli zraněni. Ve slavjanském okrese úřady dnes kvůli dronovému útoku zrušily výuku ve školkách a školách.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Na Oděsu útočily ruské drony. "Navzdory zapojení protivzdušné obrany vznikly škody na civilních objektech," uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper podle serveru Ukrajinska pravda. Na svém účtu na telegramu zveřejnil fotografie vyhořelých trosek domů a auta, které hasí hasiči. Tři lidi záchranáři odvezli do nemocnice, další dva měli akutní stresovou reakci. Záchranáři informovali, že hořely zasažené obytné domy, servisní stanice a automobily nebo administrativní budova.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Zprávy z pátku 21. listopadu 2025
"Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznamuje, že Kupjansk je pod kontrolou ukrajinských obránců," uvedl podle Reuters ukrajinský generální štáb ve večerním bulletinu. "Rovněž nepravdivá jsou tvrzení, že bylo obsazeno 80 procent Vovčansku v Charkovské oblasti a 70 procent města Pokrovsk," dodala armáda.
Ukrajinská armáda označila za nepravdivá tvrzení šéfa ruské armády Gerasimova, že Rusové ovládli Kupjansk a větší část Pokrovsku, informuje Reuters.
Putin uvedl, že u města Kupjansk-Vuzlovyj, které leží jižně od Kupjansku na důležité železniční křižovatce, je zablokovaných 15 praporů ukrajinské armády. V Kosťantynivce v Doněcké oblasti se už podle něho boje odehrávají uvnitř města.
"Jednotky uskupení vojsk Západ osvobodily město Kupjansk a pokračují v ničení jednotek ukrajinských ozbrojených sil obklíčených na levém břehu řeky Oskil," řekl Gerasimov Putinovi. Kromě ovládnutí Kupjansku Gerasimov oznámil, že ruské jednotky obsadily 80 procent Vovčansku u hranice Charkovské oblasti s Ruskem a 70 procent strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Pokrovsk se Rusové snaží dobýt už řadu měsíců a ukrajinská strana v posledních týdnech připouští, že situace u tohoto města je kritická. Podle analytiků z projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě Rusové drží jižní část města, zbytek označují jako takzvanou šedou zónu, kdy dané území neovládá ani jedna ze znepřátelených stran.
Ruské ministerstvo obrany na svém účtu na telegramu zveřejnilo video, na kterém Gerasimov vítá Putina oblečeného ve vojenské uniformě a šéf Kremlu poslouchá hlášení o situaci na frontě ve válce proti Ukrajině, jež mu podávají vojenští velitelé.
Ruská armáda ovládla ukrajinský Kupjansk, oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který s prezidentem Vladimirem Putinem navštívil velitelství západního uskupení vojsk. Informují o tom tiskové agentury.
Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.
Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že "bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války". Zdůraznila, že od začátku ruské invaze usiluje o mír a podporuje všechny smysluplné návrhy, které k němu mohou vést. "Jsme připraveni i nyní konstruktivně spolupracovat s americkou stranou a našimi partnery v Evropě a ve světě na dosažení míru," uvedla také kancelář ukrajinského prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel návrh amerického plánu na dosažení míru s Ruskem a bude o něm jednat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Dnes to podle tiskových agentur uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. Zelenskyj se sešel v Kyjevě s vysoce postavenými americkými vojenskými činiteli.
Podle mapy projektu Deepstate, který má blízko k ukrajinské armádě, jižní část města ovládají ruské síly a jeho další čtvrti jsou v takzvané šedé zóně, kterou nekontroluje ani jedna ze stran.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že jde o video z "osvobozené čtvrti" Šachtarskyj v Krasnoarmějsku, což je ruský název pro Pokrovsk. Vojáci podle Moskvy poskytují lékařskou pomoc civilistům, dodávají jim léky a potraviny a zájemce evakuují na bezpečné místo.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Kallasová už ráno před jednáním ministrů zahraničí zdůraznila, že aby plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa.
Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla to dnes novinářům po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.
Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.
"Česko k tomu přistupuje pozitivně, konstruktivně, snažíme se najít řešení, nezavírat dveře. Je ale jasné, že pokud má Rusko peníze, vede agresivní válku proti Ukrajině, proti Evropě, tak bychom měli využít tyto peníze než se snažit opět využít peníze daňových poplatníků," prohlásil Lipavský.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
"Mám velkou radost, že dneska Evropská unie přijala sankce na základě českého návrhu. Jedná se o osoby, které vytvářejí to, co můžeme nazvat totalitou nebo diktátorským režimem v Rusku," řekl po skončení jednání Lipavský. "Je to deset osob, jsou to soudci, vyšetřovatelé, lidé, kteří vyšetřují z politických důvodů a provádějí represe," dodal. Schválení českého návrhu je podle něj jasný signál o tom, kde "stojí Evropská unie a kde stojí česká diplomacie".
Bříza zároveň uvedl, že americká strana se zřejmě inspirovala plánem pro Blízký východ a snaží se jej aplikovat i na rusko-ukrajinský konflikt. Nemyslí si však, že skutečná finální verze bude tak drastická.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky by přijetí takového mírového plánu znamenalo ukrajinskou kapitulaci a vzdání se území, které zatím není okupované. Se zmenšením armády a odevzdáním například zbraňových systémů by se Ukrajinci museli vzdát svých možností a vojenských schopností. "Dohromady skutečně katastrofa a odevzdání své schopnosti se jakkoliv bránit," dodal Havlíček.
Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozornil, že konkrétní podoba plánu není stále známa a uniklé body jsou pravděpodobně fragmenty, které vypustilo záměrně Rusko. Cílem podle něj může být představení Ruska jako dominantního hráče, který o konfliktu jedná přímo se Spojenými státy. "Ruská strana pravděpodobně uniklé informace využila záměrně, aby demonstrovala svoji sílu a posílila vyjednávací pozici," uvedl.
Podle Lebdušky jsou některé návrhy formálně nemožné, například odstoupení území naráží na ukrajinskou ústavu. Přijatelná by nebyla ani výrazná redukce armády či omezení zbraňových systémů, protože by to při nejbližší příležitosti usnadnilo Rusku další útok. Ukrajinská společnost je podle něj navzdory problémům s korupcí jednoznačně odhodlaná bránit suverenitu a takový plán by neměla šanci přijmout.
Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že dosavadní zprávy naznačují ústupky typu uznání ruské anexe Krymu či ponechání dalších okupovaných území. Podle něj návrh odpovídá snaze Trumpa prezentovat se jako mírotvorce a obsahuje prvky i jisté transakční logiky vůči Rusku. "Celkově to působí naivně a nereálně, protože Ukrajina by takovou dohodu nepřijala," uvedl. I v případě politického tlaku by podle něj ukrajinská společnost i armáda podobné kroky odmítly.
Plán pro Ukrajinu, který dnes podepsal americký prezident Donald Trump, by ve verzi popisované médii byl pro Kyjev nepřijatelný, protože zahrnuje zejména rozsáhlé ústupky na ukrajinské straně. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Analytici zároveň upozornili, že není jisté, zda uniklé body skutečně odpovídají finální podobě dokumentu, a část informací mohla ruská strana záměrně vypustit do médií, aby měla dominantnější pozici.
Ruský vojenský soud poslal na 25 let do trestanecké kolonie s přísným režimem muže, který podle něho loni v létě v Moskvě nastražil výbušné zařízení pod vozidlo zástupce vojenské tajné služby GRU. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.
Soud Jevgenije Serebrjakova, někdejšího bankovního datového analytika z Volgogradské oblasti, shledal vinným z přípravy a provedení teroristického činu, nezákonného nakládání s výbušnými látkami a výroby výbušných zařízení.
Serebrjakov se přiznal, podle svého právního zástupce chtěl "zastavit válku".
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Informovalo o tom na sociální síti X stále zastoupení ČR při EU. Česko na jednání ministrů zastupuje odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.
"Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc," řekl Řehka ve videu na síti X. Dodal, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
EU na český návrh schválila sankce na deset Rusů za mučení ukrajinských zajatců.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérii v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti "dvojímu metru", jaký uplatňují polské úřady, které "na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu".
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
Dnes si dovolím k vám promluvit jako čestný předseda Skupiny D. Spouštíme kampaň CHARLIE ONE. Cílem je pomoci Ukrajině bránit se ruské agresi prostřednictvím obranných dronů. Pomůžeme chránit bezbranné civilisty a zachraňovat lidské životy. Pomoci můžete i vy.
— Karel Řehka (@karel_rehka) November 20, 2025
Kampaň vznikla díky… pic.twitter.com/XAFTLrxSpm
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. Ukrajina na oplátku předala Rusku 30 těl, napsal list Kommersant.
Ruští poslanci dnes vyzvali vládu, aby připravila odvetná opatření pro případ, že by se Evropská unie rozhodla sáhnout na zmrazený ruský majetek. Protiopatření by měla podle návrhu zákonodárců sahat od žalob o náhradu škody až po zabavení cizích aktiv v Rusku k náhradě škody, uvedly agentury.
STAN navrhne v zahraničním výboru usnesení k podpoře Ukrajiny a spojenců. Usnesení o potřebě nadále podporovat Ukrajinu bránící se ruské agresi, dodržovat zákon o financování obrany a také výzvu, aby se poslanci přihlásili k podpoře spojenců, navrhnou za týden zahraničnímu výboru sněmovny poslanci STAN. Členka výboru Barbora Urbanová dnes novinářům řekla, že návrh na obdobné usnesení zazní zřejmě i ve výboru pro evropské záležitosti.
Rusko je otevřeno mírovému urovnání s Ukrajinou, které ale musí vést k odstranění základních příčin konfliktu, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov o postoji Moskvy ohledně nového plánu Spojených států pro Ukrajinu. Mluvčí podle agentur uvedl, že přes kontakty mezi Moskvou a Washingtonem nyní Rusko nejedná s USA o ukončení války proti Ukrajině. Američané podle médií tajně svůj plán konzultují s Rusy.
Polské ministerstvo zahraničí předalo běloruským diplomatům nótu požadující vydání dvou podezřelých ze sabotáže na železnici, píše PAP.
Z víkendové sabotáže na železniční trati mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelí Jevhenij Ivanov a Oleksandr Kononov, napsal dnes polský zpravodajský server. Oba podezřelé, kteří jsou ukrajinské národnosti, označil za strůjce sabotáže a teroristy v ruských službách.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Podle maďarského ministra zahraničí by Evropská unie měla kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině zastavit veškeré platby Kyjevu. Péter Szijjártó to dnes řekl v Bruselu před jednáním s kolegy z dalších zemí unie, jedním z tématů schůzky je přitom právě další finanční podpora zemi, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Szijjártó dnes označil za šílené, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová žádá členské státy EU o další finanční podporu Ukrajině, zatímco v zemi funguje válečná mafie.
Nejméně tři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil šéf regionu Vladyslav Hajvanenko. Další dva lidé, sedmnáctiletá dívka a muž ve věku 85 let, byli zraněni při ruském ostřelování sousední Chersonské oblasti na jihovýchodě země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Ternopilu, kde ruský útok ve středu zabil 26 lidí, je dál pohřešováno 22 osob. Tisíce obyvatel ruského pohraničí se ocitly bez proudu po ukrajinských útocích na elektrárny, uvedl gubernátor Kurské oblasti, sousedící s Ukrajinou.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí. Odcházející šéf české diplomacie to dnes řekl novinářům před jednáním v Bruselu.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně.
Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, i podle něj je ale do jednání potřeba zahrnout také Evropu.
Ruské ztráty na Ukrajině k 19. listopadu podle údajů ukrajinské armády. O svých ztrátách ale od začátku války ani jedna strana objektivně neinformuje. Aktuálně.cz ztráty pravidelně popisuje, naposledy například zde.
"Start with what is right rather than what is acceptable."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) November 19, 2025
Franz Kafka
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to November 19, 2025. pic.twitter.com/1V6XfRnRW2
Ruské úřady zařadily na seznam takzvaných teroristů a extremistů bývalého ropného magnáta a současného kritika Kremlu Michaila Chodorkovského a také exilového opozičního politika Dmitrije Gudkova. Napsal to server The Moscow Times s odvoláním na ruský úřad pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring, který seznam spravuje.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na čtvrtek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Zprávy ze čtvrtka 20. listopadu
"Dostáváme signály, že musíme tento plán přijmout," citovala také AFP vysoce postaveného představitele blízkého této věci, který si nepřál být jmenován. Návrh zahrnuje "uznání (anexe) Krymu a dalších regionů zabraných Ruskem" a "snížení počtu vojáků na 400 tisíc", uvedl zdroj AFP. Zelenskyj letos v lednu řekl, že ukrajinská armáda čítá 880 tisíc vojáků.
Také zdroje Reuters uvedly, že jedním z mnoha bodů amerického návrhu je požadavek na snížení stavu ukrajinských ozbrojených sil. Podle těchto osob, které s agenturou hovořily pod podmínkou zachování anonymity vzhledem k citlivosti záležitosti, Washington chce, aby Kyjev hlavní body plánu přijal.
Podle zdroje agentury AFP nový plán Spojených států, který Kyjev již obdržel, navrhuje uznání anexe Krymu, přenechání dalších okupovaných území Rusku a snížení stavu ukrajinské armády o více než polovinu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS zapojení Ruska do sabotáže na polské železnici popřel, označil je za neopodstatněná. Naopak obvinil Varšavu z rusofobie. Nad rozhodnutím uzavřít poslední ruský konzulát v Polsku Peskov podle agentury Reuters vyjádřil politování a řekl, že krok Varšavy svědčí o přání zredukovat jakoukoliv diplomatickou a konzulární činnost v zemi na nulu.
O rozhodnutí uzavřít poslední ruský konzulát v zemi, který je v Gdaňsku, informoval už přes den polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v reakci na víkendovou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Rusko. Sikorski dvojici incidentů označil za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická, a uzavření konzulátu nebude podle něj úplnou odpovědí na ruské počínání.
Polské ministerstvo zahraničí formálně oznámilo ruské diplomacii, že odvolává souhlas s provozem ruského konzulátu v Gdaňsku a všichni konzulární pracovníci musí opustit zemi. Napsala to večer polská tisková agentura PAP s odvoláním na mluvčího resortu Macieje Wewióra. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury AP v reakci uvedla, že Moskva omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války. Dnes to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Pro konec více než tři a půl roku trvající ruské války proti Ukrajině je podle Zelenského důležité, aby americké vedení zůstalo efektivní.
"Zůstávám přesvědčen, že po úplném soudním řízení v Německu dojde k osvobození," uvedl k rozhodnutí italského soudu, jehož odůvodnění ještě nebylo zveřejněno, advokát Canestrini.
Podle německého státního zastupitelství byl Serhij K. členem skupiny, která v září 2022 pomocí výbušnin poničila plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Muž obvinění odmítá a tvrdí, že byl v té době na Ukrajině.
Do Německa nyní bude vydán v příštích dnech, uvedl jeho právní zástupce. Podle agentury DPA bude v nejbližších dnech předán německé policii a poté převezen letecky do Německa. Pravděpodobně bude souzen v Hamburku.
Nejvyšší italský soud dnes schválil vydání ukrajinského občana podezřelého z útoku na plynovody Nord Stream do Německa. Informoval o tom Ukrajincův právník Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům.
Italská policie zadržela 49letého muže letos v srpnu v Rimini na základě evropského zatykače vydaného Německem, kde dotyčný čelí obviněním z možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022. Muž, označovaný v médiích jen jako Serhij K., se vydání do Německa opakovaně bránil.
Nowak upozornil, že obviněná dvojice z Polska uprchla v noci ze soboty na neděli a odjela do Běloruska. "Mohu velmi obecně uvést, že v tomto řízení jsou v současné době zadrženy jiné osoby," pokračoval Nowak. Proti nim ale podle něj nebylo vzneseno dosud žádné obvinění. Více informací ale neposkytl.
Prokuratura podle něj dospěla k závěru, že se jednalo o trestné činy teroristické povahy, jejichž cílem bylo vážně zastrašit velký počet lidí, ovlivnit veřejné mínění, oslabit a destabilizovat veřejný pořádek a zvýšit pocit ohrožení ve společnosti. Dvojice podle něj čelí obvinění ze špionáže v podobě sabotáže ve prospěch cizí zpravodajské služby, ohrožení pozemní dopravy a použití výbušnin. Pokud by bezpečnostní složky tyto muže dopadly a soud uznal vinnými, hrozilo by jim doživotí.
"Mimo jiné byl nalezen drát, který s největší pravděpodobností sloužil k iniciaci výbuchu," uvedl Nowak. Exploze podle něj nastala ve chvíli, kdy místem projížděl nákladní vlak. Nikdo nebyl zraněn. Ve druhém případě byla poškozena část trakční sítě a na kolejích byly nainstalovány kovové předměty, které mohly vykolejit vlak, píše PAP s odvoláním na Nowaka.
"V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevheri I," řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. Napsala to dnes agentura PAP, podle níž ani jednoho z nich zatím bezpečnostní složky nezadržely, neboť uprchli do Běloruska.
Jedním z řady bodů návrhu je také požadavek na snížení velikosti ukrajinských ozbrojených sil, řekli agentuře dva lidé, kteří si nepřáli být jmenováni vzhledem k citlivosti této záležitosti. Washington podle nich chce, aby Kyjev hlavní body plánu přijal.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje.
Erdogan podle agentury AFP zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. "Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám," uvedl Erdogan.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj také řekl, že spoléhá na diplomatické úsilí Turecka při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
"Vrbětice 2014. Życzyna 2025. Co bude příště? Rusko páchá teroristické útoky v Evropě a my musíme držet při sobě. Základním krokem je přiznat si, jak velkou hrozbu pro nás Rusko představuje a přizpůsobit tomu bezpečnostní politiku," uvedl dnes na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, který Polsku vyjádřil podporu.
Vrbětice 2014. Życzyna 2025. Co bude příště?
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 19, 2025
Rusko páchá teroristické útoky v Evropě a my musíme držet při sobě. Základním krokem je přiznat si, jak velkou hrozbu pro nás Rusko představuje a přizpůsobit tomu bezpečnostní politiku. Polsko má naši plnou podporu. 🇨🇿🤝🇵🇱
"Cizí (zpravodajské) služby v posledních dnech podnikly akce, které mohly způsobit železniční neštěstí a smrt mnoha lidí. Cizí stát vyslal dobře vycvičené diverzanty. Jen zázrakem nedosáhli svého cíle. Ruská (vojenská rozvědka) GRU si na špinavou práci najímá vykonavatele pod falešnou vlajkou. Tentokrát se nejednalo jen o sabotáž jako dříve, ale o akt státního terorismu, protože jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech," prohlásil Sikorski.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil víkendovou sabotáž za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před polskými poslanci se podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU. Na tiskové konferenci pak oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, který je v Gdaňsku; zároveň ale upozornil, že nejde o úplnou odpověď na ruské počínání.
Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula dodal, že operace má být spuštěna 21. listopadu a na přelomu listopadu a prosince se plánuje také spuštění testovací verze aplikace pro hlášení incidentů. Podle agentury Reuters také varoval, že nadcházející vánoční období by mohli nepřátelé země vnímat jako vhodnou dobu pro sabotáže.
Kosiniak-Kamys dnes podle listu Gazeta Wyborcza hovořil o bezpečnostní operaci nazvané Horyzont (Horizont), jejímž cílem bude ochrana kritické infrastruktury a boj proti sabotážím. "Je to jedna z největších operací. Spolu s ministrem (vnitra Marcinem) Kierwińským předkládáme žádost premiérovi a poté bude žádost premiéra předložena prezidentovi," řekl ministr obrany. Do operace bude podle něj nasazeno až 10 tisíc vojáků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska u obce Mika a u města Pulawy. Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński dnes oznámil zadržení několika osob podezřelých z napomáhání "teroristickému činu". Polské zpravodajské služby jsou na stopě vykonavatelů i objednavatelů, ale více podrobností nelze zatím poskytnout, řekl mluvčí na tiskové konferenci. Dodal, že případu se věnují nejlepší detektivové, nejlepší agenti kontrarozvědky a prokurátoři. Počet zadržených zprvu neupřesnil, později ale listu Gazeta Wyborcza řekl, že jsou čtyři.
Zelenskyj na síti X po telefonátu s Tuskem napsal, že Ukrajina je připravena s Polskem spolupracovat na různých úrovních a sdílet veškeré informace. "Dohodli jsme se, že zřídíme ukrajinsko-polskou skupinu, která bude v budoucnu pracovat na předcházení podobným situacím z ruské strany," uvedl prezident, který dále napsal, že ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja podnikají kroky, aby bránily podvratným akcím. "Všechna fakta naznačují, že za tím vším je ruská stopa. Nikdo jiný, vyjma Rusů, o to nemá zájem," dodal.
Ze sabotáže na polské železnici jsou podezřelí dva lidé s ukrajinským občanstvím působící v ruských službách, prohlásil v úterý Tusk. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska. Polský ministerský předseda dnes uvedl, že požádal ukrajinského prezidenta o všechny dostupné údaje, které by Polsku pomohly rozpoznat hrozby pramenící ze spolupráce některých Ukrajinců s ruskými tajnými službami.
Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Německo očekává, že Ukrajina bude s korupcí bojovat nelítostně a bude spolehlivým a důvěryhodným partnerem. Na tiskové konferenci po jednání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ukrajinou a podle médií i pozicí prezidenta Volodymyra Zelenského otřásá v posledních dnech korupční skandál v energetickém sektoru.
Spojené státy, Británie a Austrálie se dohodly na koordinovaných sankcích vůči ruské internetové společnosti Media Land, která provozuje takzvaný bulletproof (neprůstřelný) hosting využívaný kybernetickými zločinci. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo financí.
Podle ministerstva jsou sankce na firmu Media Land reakcí na její roli při podpoře vyděračských kybernetických útoků a další kybernetické kriminality. Terčem sankcí se kromě samotné společnosti Media Land stali rovněž tři její vedoucí pracovníci a tři její dceřiné firmy.
Počet zraněných při náletu ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov na východě země mezitím stoupl na 46, včetně dvou dívek ve věku devíti a 13 let, napsal na sociální síti šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 32 raněných.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil stoupl na 25, včetně tří dětí, oznámili dnes ukrajinští záchranáři. Raněných je 73, včetně 15 dětí, dodali. Ani nynější počet obětí zřejmě není konečný, pátrání v troskách pokračuje. Psychologové na místě již poskytli pomoc 150 lidem.
"Za poslední rok se situace bohužel významně zhoršila, zejména kvůli dronovému nebezpečí a raketovým útokům na větší města a energetické uzly," uvedl Heřmánek. Podle něj se zvýšil počet nočních a ranních úderů, přičemž ruská strana dokáže modifikovat rakety tak, aby lépe pronikaly ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Situace na Ukrajině se podle předsedy spolku Team 4Ukraine Jana Heřmánka za poslední rok výrazně zhoršila, a to jak po stránce bezpečnosti, tak dopadů na civilisty i humanitární pracovníky. Zesílily útoky ruských dronů a raket na velká města, energetickou infrastrukturu i logistické trasy. Roste také vyčerpání ukrajinské armády a její nedostatek mobilizovaných vojáků, řekl v rozhovoru s ČTK.
Jeden z poslanců vládnoucí strany Sluha národa Nikita Poturajev zveřejnil prohlášení "ve jménu zástupců" poslaneckého klubu této strany, které žádá vznik nové vládní koalice a nové vlády se zastoupením všech "proukrajinských stran", ale také obnovení dělby pravomocí mezi prezidentem, vládou a parlamentem v rámci ústavy. Není bezprostředně jasné, kolik zákonodárců takovou iniciativu podporuje. Podle mluvčí poslaneckého klubu uvedené prohlášení vyjadřuje pouze postoj "jednotlivých poslanců", napsal server Ukrajinska pravda.
NABU minulý týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Centrem skandálu je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Dva podezřelí, včetně Tymura Mindiče, někdejšího blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, uprchli do zahraničí. Média spekulují, zda skandál donutí prezidenta hodit přes palubu i šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.
Polská armáda nasadí 10 tisíc vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi.
Litva od čtvrtka znovu otevře přechody na hranici s Běloruskem. Oznámila to dnes podle agentury Reuters vláda ve Vilniusu. Skončí tak uzavírka hraničních přechodů, jíž země reagovala na narušování svého vzdušného prostoru meteorologickými balony, které zjevně využívali pašeráci cigaret z Běloruska.
Hraniční přechody Medininkai a Šalčininkai se otevřou ve čtvrtek. Dříve litevská vláda oznámila, že oba přechody ponechá uzavřené do konce listopadu.
Slovensko zváží možnost podání žaloby proti plánu Evropské ukončit dovoz zemního plynu z Ruska do EU. Novinářům to řekl premiér Robert Fico. Příslušnou analýzu v této záležitosti by měl Ficův kabinet projednat příští týden.
Ministři energetiky členských zemí EU návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do evropského bloku podpořili letos v říjnu, úplný zákaz by měl být zaveden od roku 2028. Slovensko stejně jako Maďarsko návrh nepodpořilo.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě.
Ukrajinský parlament schválil většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové, informují média. Jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Haluščenko stál v čele rezortu energetiky před Hrynčukovou.
V Ternopilu je po ruském útoku už 20 mrtvých, informovali záchranáři.
Premiérka Julija Svyrydenková navrhla parlamentu, aby odvolal také ministryni energetiky Svitlanu Hrynčukovou. Jejím předchůdcem v čele resortu byl právě Haluščenko.
O odvolání obou ministrů měl parlament hlasovat už v úterý, ale jednání zablokovala opozice, která žádá odstoupení celé vlády a vytvoření nového kabinetu s účastí opozičních stran.
Ukrajinský parlament odvolal ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka, oznámila média. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice.
❗️ Verkhovna Rada voted to dismiss Herman Halushchenko (IND) from the position of the Minister of Justice with 323 votes "for".
— Ukraine Elects (@ukraine_elects) November 19, 2025
Halushchenko is one of the main figures in the Operation Midas case presented by NABU and SAP.
Other resignations to follow later today. pic.twitter.com/xZHvWYcJ7d
Budoucí (česká) vláda by podle senátního zahraničního výboru měla pokračovat v programech transformační spolupráce, jejichž cílem je podporovat zejména v zemích východní Evropy včetně Ruska a Ukrajiny, ale také na Kubě nebo ve Vietnamu právní stát, občanskou společnost nebo svobodu slova. Doporučení výboru novinářům po jeho uzavřeném jednání tlumočil jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09).
Ukrajinci budou mít nárok na stejné dávky jako jiní uprchlíci, tedy na podporu na základě azylového zákona. Dosud byli zařazeni v systému podpory v nezaměstnanosti stejně jako Němci. Zatímco podle azylového zákona má uprchlík měsíčně nárok na 441 eur (10 700 Kč), Ukrajinci mají do změny nárok na občanský příjem ve výši 563 eur (13 600 Kč).
Německá vláda dnes schválila návrh zákona, podle kterého budou nově příchozí ukrajinští uprchlíci pobírat nižší podporu. Do Německa v poslední době přichází mnoho mladých ukrajinských mužů. Kancléř Friedrich Merz už Kyjev vyzval, aby opět zpřísnil pravidla pro opuštění země.
V Německu pobývá zhruba 1,3 milionu ukrajinských uprchlíků. Na rozdíl od uprchlíků z jiných zemí mohou Ukrajinci začít hned pracovat. Ochranný status dostali na základě dohody států EU, nemusí proto jednotlivě žádat o azyl. Pobytový status platí do března 2027.
Německá armáda bude moci pomáhat s obranou proti dronům i na německém území. Předpokládá to novela zákona o letecké bezpečnosti, kterou na svém zasedání schválila vláda kancléře Friedricha Merze. Aby zabránil špionáži, sabotáži či případným útokům na lidi, bude moci bundeswehr použít v krajním případě i zbraně. Návrh bude muset schválit Spolkový sněm, ve kterém má Merzova vláda většinu.
Německý Základní zákon, tedy německá ústava, i kvůli historickým zkušenostem z dob třetí říše ostře vymezuje situace, kdy může německá armáda v mírových časech působit na německém území.
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o "misi zaměřenou na zjištění skutečností" a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom podle Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
"Tajemník Driscoll a jeho tým ráno dorazili do Kyjeva jménem Trumpovy administrativy na misi za účelem zjišťování faktů, aby se setkali s ukrajinskými představiteli a projednali ukončení války," uvedlo velvyslanectví v prohlášení s odvoláním na náčelníka americké armády pro styk s veřejností, plukovníka Davea Butlera.
"Jako reciproční opatření ruská strana omezí polskou diplomatickou a konzulární přítomnost v Rusku," řekla agentuře TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusku tímto krokem reaguje na dnešní oznámení uzavření posledního ruského konzulátu v Polsku a ostré výroky polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského.
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského zaútočilo v noci na energetiku v Ivano-Frankivské oblasti, kde byli zraněni tři lidé, včetně dvou dětí. Ve Lvovské oblasti byla terčem útoků kritická infrastruktura a energetická zařízení. V Doněcké oblasti byl zraněn jeden člověk. Ruským útokům čelila také Kyjevská, Mykolajivská, Čerkaská, Černihivská a Dněpropetrovská oblast.
"Brutální invaze (ruského prezidenta Vladimira) Putina na Ukrajinu, nepolevující dezinformační kampaně a opakovaná narušení evropského vzdušného prostoru ukazují, že si nemůžeme dovolit strkat hlavu do písku," uvedl předseda obranného výboru dolní komory britského parlamentu Tanmanjeet Singh Dhesi. Členové výboru podle něj opakovaně slyšeli obavy ohledně obranyschopnosti Británie v případě možného útoku.
Británie nemá plán na obranu svého území proti možnému vojenskému útoku, uvedli poslanci. Zemi podle zprávy publikované obranným výborem dolní komory britského parlamentu chybí v čase významných bezpečnostních hrozeb v Evropě prostředky na to, aby ubránila sebe i své spojence. Podle poslanců se Británii kvůli tomu nedaří plnit závazky v NATO, informoval server BBC. Ve zprávě výbor uvedl, že Británie a její evropští spojenci v alianci jsou příliš závislí na Spojených státech například v oblasti zpravodajských služeb, satelitů nebo přesunu vojsk.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinský Ternopil stoupl na 16, zraněných je 64, včetně 14 dětí, uvedla ukrajinská policie na sociální síti. Dříve prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o devíti mrtvých a premiérka Julija Svyrydenková o 22 raněných.
Ve městě byly zasaženy devítipodlažní budovy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu více než 470 drony a 48 střelami, oznámil Zelenskyj, když na sociálních sítích informoval o prvních obětech. Zároveň naznačil, že pod troskami mohou být další osoby. Premiérka Svyrydenková uvedla, že lidem zasaženým ruským terorem vláda poskytne potřebnou pomoc.
Across many of our regions, work is underway to address the aftermath of Russia’s attack. It is confirmed that Russia launched more than 470 attack drones and 48 missiles of various types against Ukraine overnight – one ballistic and the rest cruise missiles.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 19, 2025
In Ternopil,… pic.twitter.com/EwQmc6Nv1S
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy. Původně chtěly americké úřady deportovat na 80 Ukrajinců, nakonec to však bylo o zhruba 30 lidí méně.
Bukurešť mobilizovala stíhačky dnes brzy ráno a dva německé letouny operující v Rumunsku monitorovaly vzdušný prostor podél hranice s Ukrajinou po ruských náletech na ukrajinské území, uvedlo rumunské ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Do vzduchu byla také vyslána dvě další letadla, stíhačky F-16 rumunského letectva, dodalo ministerstvo.
Rumunsko dnes brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rumunské ministerstvo obrany. Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů.
Polský ministr zahraničí na tiskové konferenci upozornil, že Rusko opakovaně varoval, že pokud nepřestane s nepřátelskými činy proti Polsku, bude následovat další omezení ruské diplomatické a konzulární přítomnosti v zemi. Rusko ovšem nejenže nepřestalo se sabotážemi v Polsku, ale naopak tyto útoky eskaluje.
"Cizí (zpravodajské) služby v posledních dnech podnikly akce, které mohly způsobit železniční neštěstí a smrt mnoha lidí. Cizí stát vyslal dobře vycvičené diverzanty. Jen zázrakem nedosáhli svého cíle. Ruská (vojenská rozvědka) GRU si na špinavou práci najímá vykonavatele pod falešnou vlajkou. Tentokrát se nejednalo jen o sabotáž jako dříve, ale o akt státního terorismu, protože jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech," prohlásil ministr zahraničí Polska Radoslaw Sikorski podle webu deníku Rzeczspospolita.
Na tiskové konferenci polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, který je v Gdaňsku; zároveň ale upozornil, že nejde o úplnou odpověď na ruské počínání.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před poslanci Sejmu, dolní komoře parlamentu, se podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU.
Ze sabotáže na polské železnici jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím působící v ruských službách, prohlásil v úterý polský premiér Donald Tusk. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Při ruském útoku na Ternopil bylo zabito devět lidí a desítky dalších byly zraněny, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích. Ve městě na západě Ukrajiny byly zasaženy devítipodlažní budovy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu více než 470 drony a 48 střelami, dodal. Dříve úřady a média informovaly o 32 zraněných při rozsáhlém dronovém náletu na druhé největší ukrajinské město Charkov na východě země.
Dočasně uzavřená letiště v Lublinu a v Řešově na jihovýchodě Polska byla opět otevřena. Krátce po uzavření polský úřad pro řízení letového provozu informoval, že operace polského letectva skončila a provoz na letištích po necelé hodině obnoven.
Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava-Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.
Estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna varuje Spojené státy i další země NATO před velkou vojenskou reformou Moskvy. V případě dalšího narušení vzdušného prostoru požaduje zavedení nové normy: možnost ruské letouny sestřelit.
Série explozí se ozvala také ve městech Lvov a Ternopil na západě Ukrajiny, informují podle agentury Reuters místní média. Na řadě míst země hlásí výpadky elektřiny. "Rusko opět útočí na naši energetickou infrastrukturu," uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. V řadě regionů Ukrajiny energetici kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu museli přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny.
Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) v návaznosti na vyslání stíhaček do vzduchu při ruském útoku na západní Ukrajině oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově na jihovýchodě Polska. "Vzhledem k nutnosti zajistit volný pohyb vojenského letectva byla letiště v Řešově a Lublinu dočasně uzavřena," uvedl PANSA na síti X.
Od začátku války bylo zabito nejméně 160 energetických pracovníků, více než 300 dalších bylo zraněno. "Bude lepší, když se stanu terčem pro Rusko já, než civilisté nebo vojáci," prohlásil čtyřiadvacetiletý Bohdan Bilous během opravy elektrického vedení v severoukrajinském městě Šostka, které se minulý měsíc po těžkých úderech ocitlo ve tmě. Bilous stráví podle svých slov na směně častokrát více než 12 hodin, někdy pracuje a nad ním bzučí drony.
Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze se udržování dodávek elektřiny na Ukrajině stalo samostatnou bitvou - která se odehrává podél pohyblivé frontové linie. Technici opakovaně opravují transformátory, rozvodny a elektrické vedení, na které Rusko znovu a znovu útočí, zatímco používá drony naložené výbušninami k pronásledování aut techniků poblíž hranic, napsala agentura AP.
Dronový útok oznámilo také Rusko. Podle ministerstva obrany v noci zničila ruská protivzdušná obrana 65 ukrajinských dronů, z toho nejvíce nad Černým mořem a Krasnodarským krajem na jihu Ruska. Na letišti v Krasnodaru musel být dočasně přerušen provoz.
Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla podle agentury Reuters polská armáda. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach. "Vzlétly dvojice stíhaček rychlé reakce a letadlo včasného varování a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového sledování byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti," napsalo operační velení v příspěvku na sítí X.
Druhým největším ukrajinským městem Charkovem zaznělo kolem půlnoci několik explozí. Podle šéfa tamní vojenské správy Oleha Syněhubova na město zaútočilo nejméně 19 ruských dronů. Charkovský starosta Ihor Terechov uvedl, že jeden lékař byl zraněn poté, co v blízkosti lékařského zařízení vybuchl dron. Později dodal, že jeden z bezpilotních prostředků zasáhl také školní dvůr.
Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na východoukrajinské město Charkov bylo v noci na dnešek zraněno nejméně 32 lidí včetně dvou dětí, uvedly místní úřady. "Bylo zraněno 32 osob, mezi nimi devíti- a 13leté dítě a také 18letá dívka. Šest zraněných bylo hospitalizováno," napsal šéf tamní vojenské správy Oleha Syněhubov na síť Telegramu s tím, že po zásahu bylo ze zakouřeného vícepatrového bytového domu evakuováno 48 lidí.
Ukrajinský činitel podle serveru Axios uvedl, že Witkoff o plánu hovořil také se šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem začátkem tohoto týdne v Miami. Podle amerického představitele už také Bílý dům začal o návrhu informovat evropské činitele.
Administrativa Donalda Trumpa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu, uvedl v úterý server Axios s odkazem na americké a ruské představitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Plán má 28 bodů a je inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, uvedl Axios. Zahrnuje "mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou", napsal Axios s odkazem na své zdroje.
Formulaci plánu vede americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který o něm "podrobně jednal s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem", uvedl Axios s odkazem na nejmenovaného amerického představitele.
Zprávy ze středy 19. listopadu.
Ukrajinský soud poslal na 60 dnů do vazby bývalého vicepremiéra Oleksije Černyšova v souvislosti s korupčním skandálem v energetice. Jako možnou kauci stanovil částku 51 milionů hřiven (25,6 milionů korun), informovala dnes ukrajinská média.
Protikorupční úřad NABU minulý týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Centrem skandálu je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Dva podezřelí, včetně někdejšího blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského Tymura Mindiče, uprchli do zahraničí.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na případ sabotáže polské železniční trati uvedlo, že se Rusko snaží svalit vinu za své zločiny na Ukrajince.
"Upozorňujeme na cynismus, se kterým agresorský stát úmyslně verbuje a využívá osoby s ukrajinským pasem k hybridním útokům, diverzím a zločinům, jejichž cílem je destabilizace," cituje server RBK Ukrajina z prohlášení ukrajinského resortu zahraničí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na Tuskovo vyjádření, že sabotáž se stala na objednávku Moskvy, uvedl, že v "Polsku vzkvétá rusofobie".
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
"V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí," řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství.
Španělsko zaplatí sto milionů eur (asi 2,4 miliardy korun) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid sto milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
Ukrajinská armáda úspěšně zaútočila střelami ATACMS proti vojenským cílům na území Ruska, uvedl dnes na Telegramu ukrajinský generální štáb bez dalších podrobností. Střely ATACMS dodávají Ukrajině Spojené státy. Varianta těchto střel s nejdelším doletem dosáhne do vzdálenosti 300 kilometrů.
"Ukrajinská armáda úspěšně použila taktické balistické střely ATACMS k přesnému útoku na vojenské cíle na území Ruska," oznámil generální štáb a dodal, že jde "významný vývoj, který je dokladem toho, že Ukrajina je neochvějně odhodlaná bránit svoji suverenitu".
Kreml dnes obvinil Polsko z rusofobie poté, co polští představitelé uvedli, že za sabotáží na železniční trati využívané mimo jiné k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu jsou ukrajinští občané ve službách Ruska. Informují o tom agentury.
"Rusko je obviňováno ze všech projevů hybridní a přímé války," řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. "Řekněme, že v Polsku se všichni v tomto ohledu snaží Evropu předběhnout. Rusofobie tam samozřejmě vzkvétá," uvedl také Peskov.
Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Zahynula sedmnáctiletá Karyna Bachurová, která letos získala titul ukrajinské šampionky v kickboxu a kozáckém dvojboji a současně studovala na pedagogické škole. Podle trenéra měla dnes večer odcestovat na závody do Rakouska, napsal server Ukrajinska pravda.
Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na Facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.
Terčem výbuchu se podle polského premiéra Donalda Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. Podle něj šlo o sabotáž. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
To już pewne. Mamy do czynienia z aktem dywersji. pic.twitter.com/GASvlDz3iy
— Donald Tusk (@donaldtusk) November 17, 2025
Vše ukazuje na to, že za sabotáží na polské železnici stály ruské tajné služby, uvedl mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb. O víkendu železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která se mimo jiné používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, poškodil výbuch. "Ti, kdo si sabotáž objednali - a vše ukazuje na to, že to byly ruské zvláštní služby, by si velice přáli dozvědět se, kterým směrem se vyšetřování ubírá," řekl mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński podle serveru Onet.
V Turecku letos ruská a ukrajinská delegace dohodly sérii výměn válečných zajatců. Ve středu však do Turecka ruský zástupce na setkání nedorazí, upozornil Kreml. "Zítra v Turecku nebude žádný ruský zástupce," řekl podle agentury AFP mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle agentur se při středeční návštěvě Turecka setká ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem. Cílem návštěvy je podle zdroje Reuters, aby se Spojené státy znovu zapojily do snah dosáhnout míru na Ukrajině.
Ruští vojáci dobyli další dvě ukrajinské vesnice, Nečajivku v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě a Cehelne v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. O den dříve Moskva uvedla, že Rusové dobyli tři východoukrajinské vsi - Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Pondělní ani úterní informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a ukrajinská strana je nekomentovala.
Ukrajinci Jaroslavovi je devatenáct let a podle tamních zákonů může být na frontu odveden až za šest let - v 25 letech. On se ale rozhodl jinak. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro pořad Spotlight - Hlasy z fronty popisuje svou první bojovou zkušenost i to, zda svého kroku nelituje.
Po třech a půl letech ruské války na Ukrajině Rusové pomalu, ale přece postupují. V posledních dnech se nejčastěji skloňuje možné obsazení města Pokrovsk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka je tam situace - aspoň na nějakou dobu - stabilizovaná. Ruská armáda ale podle něj chystá předmostí k útoku na další velké regionální centrum.
Rusko během noci napadlo Ukrajinu čtyřmi raketami Iskander-M a 114 drony. Z nich se 101 podařilo zneškodnit, oznámilo ukrajinské letectvo. To zaznamenalo zásahy čtyř raket a třinácti dronů na patnácti místech.
Dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří na návštěvu do Španělska, kde má podle programu podepsat dohody se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. "Očekáváme, že další silná země zvýší svou podporu, což nám pomůže chránit životy a přiblížit se ke konci války," napsal o jednání Zelenskyj na síť X. Podle španělského tisku budou mimo jiné mluvit o tom, že se Španělsko připojilo k programu PURL, prostřednictvím kterého země NATO od Spojených států nakupují zbraně pro Ukrajinu.
Today, I am holding meetings in Spain that we have been preparing for quite some time. We expect that another strong country will increase its support – helping us protect lives and bring the end of the war closer. We are working to ensure that the meeting with Prime Minister…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 18, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů. "Připravujeme oživení jednání a připravili jsme řešení, která nabídneme našim partnerům," uvedl Zelenskyj.
Ve městě Dnipro na východě Ukrajiny ruský dronový útok zranil dvě osoby a poškodil několik budov. Video z následků útoku zveřejnil na síť X bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Gerašenko.
Russia continues attacking Ukrainian civilians:
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 18, 2025
◾️In Berestyn, Kharkiv region, a 17 year old girl was killed and nine more people were injured by a Russian missile strike on the city.
◾️In Dnipro, a Russian drone attack injured two people, damaged the building of Suspilne… pic.twitter.com/Ws7QNbl26j
Mariupol, zničený brutálním tříměsíčním obléháním, se pod ruskou okupací pomalu mění. Tisíce obyvatel buď zemřely, nebo uprchly, nové vedení města teď hromadně převádí opuštěné domy pod svou kontrolu. Podobně je to na celém okupovaném území Ukrajiny, kde se chystá zabavení až milionu bytů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o 31 zlikvidovaných ukrajinských dronech. Deset z nich protivzdušná obrana sestřelila nad Voroněžskou oblastí, stejný počet nad Tambovskou oblastí, ostatní drony nad šesti dalšími oblastmi. Rusko obvykle neinformuje o rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách, případně o zraněných či zabitých civilistech. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.
Útoky také dopadly na Dněpropetrovskou oblast v centrální a východní části Ukrajiny. Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko uvedl, že po ruských dronových útocích se v regionu rozhořely požáry, o mrtvých či raněných ale neinformoval.
Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. "Sedmnáctiletá dívka, která byla vážně zraněna při raketovém útoku na město Berestyn, zemřela v nemocnici," napsal Syněhubov. Z devíti zraněných při útoku je podle něho sedm stále v nemocnici.
Zprávy z úterý 18. listopadu.
Kvůli nebezpečí "bezprostředního výbuchu" dnes rumunské úřady nařídily evakuovat dvě vsi poté, co ruský dron způsobil požár na tankeru se zkapalněným plynem na ukrajinské straně hranice. Informovala o tom rumunská média.
Ruský dron zasáhl tanker MT Orinda plavící se pod tureckou vlajkou den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Řecku uzavřel dohodu o dovozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) do černomořských přístavů. Tanker byl podle tureckých úřadů zasažen během vykládky zkapalněného ropného plynu (LPG). Posádka čítající 16 členů byla evakuována, nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura AP.
Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) někdo rozvěsil ukrajinské vlajky. Ty jsou namalované či nasprejované také na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil na dotaz mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Redakce ČTK dnes obdržela e-mail od skupiny, která se nazvala Sametoví pamětníci. K činu se přihlásila a uvedla, že tím chtěla vyjádřit nespokojenost s chováním představitelů země. Okamura čin kritizoval.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP.
Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.
"Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý," uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.
Iniciativa Modlitba za Ukrajinu žádá po budoucí vládě, aby pokračovala v humanitární, politické, vojenské a solidární podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi.
Otevřený dopis podepsalo zhruba 50 lidi, mezi nimi například kněz Tomáš Halík, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová či publicista Pavel Kosatík. Příští vládu bude pravděpodobně tvořit koalice ANO, SPD a Motoristů.
"Se znepokojením sledujeme postoje politiků, kteří zpochybňují pokračování současné podpory Ukrajiny. Odmítáme, aby se tato otázka stala předmětem krátkozrakých politických zájmů," uvedli autoři výzvy. Česko podle nich od začátku ruské invaze v roce 2022 ukázalo, že je Ukrajině spolehlivým spojencem a partnerem.
V současném Rusku existuje několik poměrně jednoduchých způsobů, jak mít peníze, o kterých jste dřív ani nesnili. Třeba práce náboráře do války.
"Putin používá historii jako arzenál, ze kterého si vybírá konkrétní zbraně k porážce svých protivníků," popsala historička.
Dohoda uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů.
Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne.
Zelenskyj v rozhovoru s novináři podle stanice TF1 Info řekl, že Ukrajina na základě dokumentu objednává 100 bojových letounů Rafale. Krátce poté Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje dohodu na nákup až 100 těchto bojových letounů.
Ukrajina koupí od Francie až 100 bojových letounů Rafale.
Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Analytici britského deníku The Telegraph uvedli, že ukrajinská armáda v posledních dnech posílila své jednotky u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, který čelí hlavnímu náporu ofenzivy ruských sil.
Tím však oslabila další frontové úseky, což Rusové využili pro své lokální průlomy. Situace se z pohledu Ukrajiny horší především v Záporožské oblasti.
Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly dobyly další tři vesnice na východě Ukrajiny - po jedné v Doněcké, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.
Podle ministerstva jde o obce Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana věc dosud nekomentovala.
Železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska poškodil výbuch, uvedl dnes premiér Donald Tusk. Podle něj se jedná o akt sabotáže. Incident vyšetřuje prokuratura. Již v neděli Tusk k incidentu uvedl, že nikdo nebyl zraněn.
"Bohužel se potvrdily nejhorší předpoklady. Na trase Varšava-Lublin (vesnice Mika) došlo k aktu diverze. Exploze výbušného zařízení zničila železniční trať," napsal dnes Tusk na X s tím, že další poškození téže trati bylo zaznamenáno také blíže k Lublinu. "Na místě pracují služby a prokuratura," dodal.
Ukrajinská média v souvislosti s incidentem připomínají, že poškozena byla hlavní trať vedoucí z polské metropole na Ukrajinu.
Niestety potwierdziły się najgorsze przypuszczenia. Na trasie Warszawa-Lublin (wieś Mika) doszło do aktu dywersji. Eksplozja ładunku wybuchowego zniszczyła tor kolejowy. Na miejscu pracują służby i prokuratura. Na tej samej trasie, bliżej Lublina, również stwierdzono uszkodzenie. pic.twitter.com/aSfNRUD0q9
— Donald Tusk (@donaldtusk) November 17, 2025
Nejméně tři lidé zemřeli a deset včetně tří dětí utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov.
Zprávy z pondělí 17. listopadu.
Ráno ruský resort uvedl, že největší počet ukrajinských dronů mířil nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi.
Ruské ministerstvo obrany dnes dopoledne oznámilo, že ruské jednotky obsadily dvě vesnice - Mala Tokmačka a Rivnopillja - v Záporožské oblasti. Ukrajina se k tomu nevyjádřila; informace z bojiště není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Při ruském ostřelování Chersonské oblasti, která leží na frontové linii a jejíž část Rusko okupuje, za posledních 24 hodin zahynuli dva lidé a dalších osm utrpělo zranění, uvedl na telegramu šéf správy oblasti Oleksandr Prokudin. Ruské údery podle něj mířily na kritickou, dopravní a sociální infrastrukturu a také na obytné čtvrti a poškodily sedm vysokopodlažních a 39 soukromých domů.
Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu uvedl, že Rusko pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu v regionu. "Navzdory aktivním protivzdušným operacím dnes v noci útočné drony opět poškodily energetická zařízení, včetně solární elektrárny. Požáry rychle uhasily státní pohotovostní složky. Naštěstí nejsou žádné oběti na životech," uvedl Kiper.
Ukrajinská protivzdušná obrana na severu, jihu a východě země zneškodnila celkem 139 bezpilotních letounů různých typů včetně asi stovky íránských dronů Šáhed, oznámilo letectvo. Na 14 místech pak byly zaznamenány údery 37 dronů. "Útok pokračuje, ve vzdušném prostoru se nacházejí nové skupiny nepřátelských bezpilotních letounů," varovalo letectvo na facebooku.
Má-li na Ukrajině nastat mír, musí americký prezident Donald Trump i evropští lídři vyvinout maximální tlak na Rusko a na Putina, aby změnil své strategické uvažování, soudí Stubb. Putin "chce v zásadě popřít nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny" a tyto cíle se od začátku války prakticky nezměnily, uvedla finská hlava státu. Za tím účelem navrhuje využít takové nástroje, jako jsou stovky miliard dolarů zmrazených ruských aktiv držených v Evropě coby záruku pro financování Ukrajiny, a současně zvýšit vojenský tlak na Moskvu.
"Nejsem příliš optimistou, že bychom dosáhli příměří nebo zahájili mírová vyjednávání, alespoň ne ještě letos," řekl Stubb a dodal, že by bylo dobré "dát něco do pohybu" do března. Třemi velkými otázkami na cestě k příměří jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků, uvedl finský prezident, který s AP hovořil v sobotu na vojenské základně severně od Helsinek, kde sledoval finské dobrovolníky při obranném výcviku.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.
zprávy z neděle 16. listopadu
Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod. Uvedl to dnes předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov s tím, že se jedná o propuštění až 1200 Ukrajinců.
Umerov oznámil, že v posledních dnech v Turecku a ve Spojených arabských emirátech vedl rozhovory o obnovení procesu výměn zajatců. "Výsledkem těchto jednání je ujednání o aktivaci istanbulských dohod. Jde o propuštění 1200 Ukrajinců," napsal Umerov s tím, že v nejbližší době se uskuteční "technické konzultace" na toto téma.
Kretschmer se již dříve vyslovil pro obnovení dodávek ruského plynu po skončení války, za což čelil kritice i ve vlastní straně. Kvůli ruské válce proti Ukrajině uvalil Západ na Moskvu řadu sankcí. Moskva tvrdí, že těmito sankcemi trpí především sama Evropa.
"Musíme sankce proti Rusku posuzovat i z vlastního ekonomického zájmu," uvedl Kretschmer. Současná energetická politika v Německu podle něj vede k úpadku průmyslu.
Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
"Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska," řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. "Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti," dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu třemi balistickými střelami typu Kinžal a 135 drony různých typů. Protivzdušná obrana zničila dvě střely a 91 dronů. Dopad jedné střely a 41 bezpilotních prostředků byl zaznamenán na celkem 13 lokalitách.
V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech byly hlášeny i v menších městech regionu. V Charkovské oblasti dnes zemřel ukrajinský policista poté, co jeho služební vůz zasáhl dron, oznámila policie.
Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.
"Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu jednoho podniku," napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje.
Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC
zprávy ze soboty 15. listopadu
Výbor obvinil hlavního prokurátora ICC Karima Khana, čtyři soudce a rovněž předsedu soudu a tři jeho zástupce, vyhlásil po nich mezinárodní pátrání a vydal na ně zatykač. oznámil výbor na závěr vyšetřování, které zahájil tři dny po vydání zatykače ICC na Putina a zmocněnkyni Kremlu Mariji Lvovovou-Belovovou kvůli deportacím dětí z okupovaných částí Ukrajiny.
Vyšetřovací výbor Ruska dnes oznámil, že obvinil z nezákonného pronásledování ruských občanů prokurátora a osm členů Mezinárodního trestního soudu (ICC), kteří vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Výbor sehrává v Rusku roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Moskva si minulý měsíc Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) stěžovala, že bezpilotní letoun zasáhl chladící věž Novovoroněžské jaderné elektrárny. Na síti X to oznámila MAAE, která dodala, že podle hlášení neměl incident dopad na jadernou bezpečnost a na místě se nezměnila úroveň radiace. Jaderné elektrárny nesmí být napadány, zopakoval ředitel organizace Rafael Grossi.
"Znovu jsou ohroženy dodávky elektřiny zvenčí, které jsou nezbytné pro bezpečné fungování elektrárny. V případě úplného odpojení od sítě se Záporožská jaderná elektrárna může po jedenácté ocitnout bez vnějších dodávek elektřiny, což by představovalo vážné ohrožení pro radiační bezpečnost, varovala ukrajinská společnost Enerhoatom, která před válkou elektrárnu provozovala.
Dodávky proudu do okupované elektrárny po jednom ze dvou elektrických vedení byly dnes znovu přerušeny, podle Ruskem dosazeného vedení elektrárny se tak stalo v důsledku zásahu automatického ochranného systému. Elektřinu, potřebnou ke chlazení odstavených reaktorů, nyní dodává druhé vedení. Incident neměl dopad na jadernou bezpečnost, radiační situace se nezměnila, uvedla ruská státní agentura TASS.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že u Chabarovsku na východě Ruska, tisíce kilometrů od Ukrajiny, přerušila provoz na Transsibiřské magistrále a tím i přerušila přísun severokorejských zbraní a munice po této klíčové železniční trati. Útok, při kterém vykolejil nákladní vlak, se odehrál ve čtvrtek u obce Sosnovka, tvrdí HUR, která také zveřejnila záběry ze sabotážní akce.
V noci vyslali Rusové jen nad Kyjev 430 dronů a 19 raket. Zasaženy byly téměř všechny čtvrti, zemřeli nejméně čtyři lidé, desítky byly zraněny. Miliony lidí opět prožily bezesnou noc. Není to ale to nejhorší, co Ukrajince čeká.
Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius, informuje agentura DPA.
Ázerbájdžán dnes předal důrazný protest ruskému velvyslanci poté, co ruská raketa Iskander poškodila ázerbájdžánské velvyslanectví v Kyjevě. Informovala o tom agentura Reuters. Rusko v noci na dnešek podniklo útoky na ukrajinskou metropoli, při nichž zahynuli čtyři lidé a dalších 29 osob včetně dětí bylo zraněno. Podle ukrajinského letectva Rusové použili 430 dronů a dvě desítky střel.
Ceny ropy dnes na světových trzích rostou. Děje se tak poté, co ukrajinský útok na ruský černomořský přístav Novorossijsk přerušil dodávky ropy z tohoto významného transportního uzlu.
Severomořská ropa Brent kolem 17:00 SEČ vykazovala nárůst zhruba o 2,33 procenta na 64,48 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala 2,64 procenta a její barel se obchodoval za 60,24 USD.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska zasáhly v noci ukrajinské střely s plochou dráhou letu Neptun s prodlouženým doletem, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Přístav po ukrajinském útoku přerušil vývoz ropy, napsala agentura Reuters. Střely Neptun mají podle ní dolet 1000 kilometrů.
Střely a drony ukrajinské výroby v Norossijsku "poškodily infrastrukturu přístavu a ropný terminál, jakož i odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400 a sklad raket, který následně vybuchl a vzplál," napsal generální štáb na Telegramu. Tvrdil, že ukrajinské síly zasáhly také rafinerii v Saratovu a sklad paliv v sousedním městě Engels.
Následky útoku dronem v Novorossijsku zveřejněné Andrejem Kravčenkem, šéfem Novorossijsku, prostřednictvím Telegramu.
Ukrajinské drony při náletu v noci na 13. listopadu poškodily elektrické zařízení u Novovoroněžské jaderné elektrárny na jihozápadě Ruska, uvedl dnes gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. O útoku, v jehož důsledku byly načas odpojeny od sítě tři bloky jaderné elektrárny, než byly dnes ráno znovu připojeny, informoval podle tiskových agentur také šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačev. Všechny drony byly podle něj sestřeleny.
"Ядерный" гриб в Новороссийске после прилётов БПЛА и ракет pic.twitter.com/M0aON8bXRN
— PEKВИЕМ ПО РФ🇺🇦 #НЕТВОЙНЕ (@RuFailedState) November 14, 2025
Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě šest lidí, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí.
Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. V několika čtvrtích byla poškozena zdravotnická zařízení, uvedl Kličko. Střely a drony cílily na kritickou infrastrukturu ve městě, uvedl šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnik podle agentury Reuters.
Polsko otevře 17. listopadu dva hraniční přechody s Běloruskem. Varšava oba přechody uzavřela letos v září. Reagovala tak na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025 v sousední zemi a narušení polského vzdušného prostoru jednadvaceti ruskými drony, píše agentura Reuters.
Prezident Petr Pavel bude v Praze s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořit o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Novinářům to dnes sdělila Kancelář prezidenta republiky (KPR).
Polská hlava státu přijede do Česka 24. listopadu na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovodí manželka Marta.
Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází.
"Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole," napsal regionální činitel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského.
Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřel 216 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, Černým mořem a anektovaným poloostrovem Krym. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.
Při ukrajinském dronovém útoku na ruský černomořský přístav Novorossijsk byl poškozen ropný sklad, kotvící loď a bytové domy, píše Reuters s odvoláním na úřady Krasnodarského kraje. Později s odvoláním na své zdroje z oboru agentura napsala, že společnost Transněft po ukrajinském dronovém útoku zastavila dodávky ropy do Novorossijsku, přes který prochází část exportu ruské ropy. Ruské ministerstvo nad Krasnodarským krajem, kde leží i Novorossijsk, hlásilo sestřelení 66 dronů.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly "migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi." Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
FSB podle této agentury dále uvedla, že má informace o podobných zločinech chystaných v dalších ruských regionech. Podrobnosti Interfax neuvádí. "Byly zabaveny komunikační zařízení obsahující korespondenci mezi zadrženými a pracovníkem ukrajinských speciálních služeb na (platformách) WhatsApp a Signal, potvrzující přípravu atentátu, a také kamera zamaskovaná ve váze s květinami s možností dálkového ovládání a přenosu dat do zahraničí, která byla použita při přípravě sabotážního teroristického činu," uvedla FSB.
Ukrajinské ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že ruské noční útoky na energetickou infrastrukturu odřízly od dodávek elektřiny části Kyjevské, Oděské a Doněcké oblasti.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na sociální síti X vyjádřil k dnešním ranním útokům na hlavní město. Podle jeho informací při útoku zemřeli čtyři lidé. Při úderu na Kyjev bylo použito zhruba 430 dronů a 18 raket, včetně balistických a aerobalistických.
Since last night, our emergency services have been working at the sites of the Russian strikes. A wicked attack – as of now, we know of dozens of wounded, including children and a pregnant woman. Sadly, four people have been killed. My condolences to their families and loved… pic.twitter.com/eViqEyU8sX
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 14, 2025
Po několika měsících od přímých ukrajinsko-ruských rozhovorů vyplouvají na povrch způsoby, jakými se kremelští vyjednavači pokoušeli rozhodit protistranu a zmařit jednání. Ukrajinci nakonec o tento formát přestali usilovat.
"V hlavním městě bylo při masivním útoku nepřítele zraněno 25 lidí, mezi nimi i desetileté dítě," uvedl starosta Kyjeva Vitalij Kličko na platformě Telegram. "Devět zraněných, včetně těhotné ženy, muselo být hospitalizováno. Ostatním poskytli záchranáři pomoc přímo na místě."
Pět hodin explozí v Kyjevě.
No photo can capture what Kyiv went through last night.
— UAVoyager🇺🇦 (@NAFOvoyager) November 14, 2025
Almost five hours of nonstop explosions — here’s what it looked like. pic.twitter.com/Tr1NcTd9HR
Při ruském vzdušném útoku na Kyjev zahynul v noci na dnešek jeden člověk a dalších nejméně 15 lidí bylo zraněno, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinské záchranné složky.
Záběry z nočního Kyjeva.
What a dark loud night in Kyiv. Drones, missiles… windows shaking. 24 people injured. 1 killed… Russia is a terrorist state #StopRussia #StandWithUkraine pic.twitter.com/ewj2RdpvPZ
— Mariana Betsa (@Mariana_Betsa) November 14, 2025
Při dnešním ukrajinském dronovém útoku na ruský černomořský přístav Novorossijsk byly poškozeny tři obytné budovy a ropné skladiště. Podle agentury Reuters to uvedlo operační velitelství Krasnodarského kraje.
Záběry z nočního útoku na Kyjev.
#UPDATE Ukraine capital under 'massive' attack, says Kyiv mayor
— AFP News Agency (@AFP) November 14, 2025
AFP journalists report explosions in the city centre as Russia intensifies its attacks on Ukraine's infrastructurehttps://t.co/tfGFbLvjQg pic.twitter.com/tiAin5k4FC
Záběry z nočního ruského útoku na Kyjev.
Ukraine 🇺🇦: a horrifying night in Kyiv as over a dozen residential buildings have been hit in a massive Russian drones assault, which has targeted civilian homes all over the Ukrainian capital. pic.twitter.com/88vkOZsjOi
— Thomas van Linge (@ThomasVLinge) November 14, 2025
Požáry byly hlášeny z výškových budov v Dniprovské, Podilské a Solomjanské čtvrti. V Darnycké čtvrti dopadly úlomky rakety či dronu do areálu školy. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly nahlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí.
Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. Podle Klička bylo při útoku zraněno 11 lidí, přičemž pět z nich bylo hospitalizováno, a to včetně těhotné ženy a muže ve velmi vážném stavu.
Kyjev čelí masivnímu ruskému vzdušnému útoku, protivzdušná obrana byla aktivována, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko na platformě Telegram. V několika výškových budovách podle něj v důsledku úderů vznikly požáry.
Kličko útok oznámil před 1:00 místního času (0:00 SEČ). Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.
Zprávy z pátku 14. listopadu.
V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo.
Podle specializovaného portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky ve válce na Ukrajině, přišlo ruské letectvo v tomto konfliktu o nejméně 15 letounů Su-30SM, naposledy minulý měsíc.
Častěji se ale v médiích připomíná květnový případ, kdy stíhačku poprvé sestřelil za pomoci protiletadlové rakety ukrajinský námořní dron, tedy bezposádkové plavidlo. Ruští váleční blogeři tehdy uvedli, že dvoučlenná posádka letounu se katapultovala a z moře ji zachránilo civilní plavidlo. Ruská armáda se nevyjádřila.
Když Volodymyr Zelenskyj začínal svou kariéru v devadesátých letech jako mladý komik z Kryvého Rihu, obklopoval se úzkou skupinou přátel a spolupracovníků. Jedním z lidí, kteří k němu měli blízko ještě před jeho nástupem do prezidentského úřadu, byl podnikatel a producent Timur Mindič.
Nově zveřejněné e-maily ukazují, že se Jeffrey Epstein v roce 2018 pokusil navázat kontakt s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem s nabídkou, že pomůže vysvětlit osobnost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Z korespondence, kterou zveřejnili zákonodárci Kongresu, vyplývá, že Epstein se Trumpem opakovaně zabýval a diskutoval o něm i s dalšími vlivnými politickými osobnostmi.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. "Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek," napsala premiérka na sociální síti.
Je mistrem světa v dynamické střelbě z brokovnice, a přesto měl problém sestřelit útočící dron. Finský střelecký mág Kim Leppänen se rozhodl názorně předvést, jak náročné je ubránit se s brokovnicí dronům. O kolik složitější to pak musí mít obyčejní necvičení vojáci na Ukrajině?
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Dnes ráno ruský dron v Charkovské oblasti u Novoplatonivky ležící v blízkosti fronty zaútočil na civilisty na traktůrku, kteří si jeli pro důchod a humanitární pomoc do městečka Borova, informovala kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Na místě zahynuly dvě ženy, jeden muž zemřel cestou do nemocnice. Další člověk utrpěl zranění.
Ukrajinští uprchlíci, kteří do Německa přišli po 1. dubnu letošního roku, nebudou mít nárok na zařazení do systému podpory v nezaměstnanosti. Pobírat budou dávky stejně jako jiní uprchlíci na základě azylového zákona. Podle agentury DPA se na tom dnes shodli ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová.
Alternativa pro Německo (AfD), nejsilnější opoziční strana ve Spolkovém sněmu, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou, je rozdělena v postoji vůči Rusku. Dnes o tom informoval magazín Focus, podle kterého spolupředsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla mají na Rusko rozdílné názory.
Rusku v říjnu klesly příjmy z prodeje ropy a paliv meziročně o 2,3 miliardy na 13,1 miliardy USD (asi 273 miliard korun). Na vině byl slabší objem vývozu i nižší ceny, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Vývoz ropy a ropných produktů klesl o 150 tisíc barelů denně na 7,4 milionu barelů denně. Zvrátil se tak nárůst zaznamenaný v září.
Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky (ECB) věnovaném bankovnímu dohledu to dnes řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská komise poslala Ukrajině 5,9 miliardy eur na stabilizaci financí. Evropská komise dnes poslala Ukrajině desátou a závěrečnou tranši ve výši 4,1 miliardy eur (99,2 miliardy Kč) v rámci makrofinanční pomoci (MFA), kdy je úvěr hrazen z výnosů zmrazeného ruského majetku. Kyjev zároveň obdržel další platbu asi 1,8 miliardy eur (43,5 miliardy Kč) v rámci finančního programu Ukraine Facility, který Evropská unie zemi napadené Ruskem poskytuje. V tiskové zprávě to oznámila Evropská komise s tím, že nová pomoc o celkovém objemu 5,9 miliardy eur (142,7 miliardy Kč) potvrzuje roli EU jako největšího a nejspolehlivějšího dárce.
Kreml dnes podle agentury Reuters prohlásil, že Ukrajina bude muset s Ruskem "dříve či později" jednat a že situace se pro Kyjev zhoršuje každým dnem.
Moskva, jejíž síly se pokouší ovládnout Pokrovsk, obvinila ukrajinské představitele z toho, že se odmítají zapojit do mírových jednání. Ukrajina přitom v minulosti opakovaně souhlasila s americkými návrhy na bezpodmínečné příměří, což naopak Rusko odmítlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video.
"Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje," napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Warriors of the 128th Zakarpattia Separate Mountain Assault Brigade are defending the Stepnohirsk area in the Zaporizhzhia region. Today, I met with the defenders, spoke with them, and presented state awards. Thank you for protecting the state, our territorial integrity, and for… pic.twitter.com/cHHvr609zK
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 13, 2025
Ukrajinu zasáhl největší korupční skandál od začátku války s Ruskem. Protikorupční úřady odhalily rozsáhlé spiknutí, které mělo z ukrajinského energetického sektoru odčerpat přibližně 100 milionů dolarů. Aféra už stála místo dvou ministrů současné vlády.
"Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců," stojí v prohlášení německé vlády.
Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.
"Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců," stojí v prohlášení německé vlády.
Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito bylo nejméně 148 lidí a dalších 929 utrpělo zranění, uvedla OSN.
Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu "manévrovací prostor" ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.
Bojové ztráty ruské armády od 24. února 2022 do 13. listopadu 2025.
"The way to get things done is not to mind who gets the credit for doing them."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) November 13, 2025
Benjamin Jowett
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to November 13, 2025. pic.twitter.com/q6Rs049yte
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 130 ukrajinských dronů nad více než desítkou ruských oblastí včetně moskevského regionu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Žádné oběti podle ní nejsou hlášeny, v Orelské oblasti způsobily dopadající úlomky dronů mírné škody na majetku.
Zprávy ze čtvrtka 13. listopadu
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila náměstkova vyjádření za přiznání, že Kyjev nemá zájem jednat.
"V ruském systému je nutné jednat přímo s diktátorem," řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja podle serveru RBK-Ukrajina. Ruské delegace v Istanbulu měly podle něj jen velice úzce vymezený mandát hájit předem dané pozice, jejich členové na sebe donášeli a pokoušeli se vyprovokovat ukrajinské vyjednávače, a tak jednání ani nedospěla do stavu nějakého hledání společného stanoviska.
Při razii provedené v září poblíž Nairobi bylo zachráněno 21 Keňanů, kteří byli podle ministerstva připravováni na nasazení do války. Jedna osoba byla zatčena a v souvislosti s incidentem čelí trestnímu stíhání.
Ministerstvo uvedlo, že zachránění byli uvedeni v omyl ohledně povahy své práce. Domnívali se, že byli naverbováni pro nebojové role, jako je montáž dronů, manipulace s chemikáliemi a natírání.
"Náborová cvičení v Rusku se údajně rozšířila i na africké státní příslušníky, včetně Keňanů," potvrdilo ve svém prohlášení keňské ministerstvo zahraničí. "K ruské armádě se možná připojilo přes 200 Keňanů… náborové sítě jsou stále aktivní jak v Keni, tak v Rusku," stojí v prohlášení.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za "rovnocenné trestu smrti", a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany.
"Napsala jsem rezignační dopis," uvedla na sociální síti sama Hrynčuková, která současně zveřejnila snímek své rukou napsané rezignace. Připomněla, že ve prospěch státu pracovala posledních deset let v různých funkcích ve státní správě. "V rámci mé profesní činnosti nedošlo k žádnému porušení zákona," zdůraznila a odmítla spekulace týkající se svých osobních vztahů. "Všechno musí mít meze. Nakonec čas všechno ukáže," dodala. Ukrajinská vláda už předtím pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Haluščenkovi, kterého se nové vyšetřování korupce týká.
"Ministři předložili své demise způsobem stanoveným zákonem," napsala premiérka Svyrydenková. Na Ukrajině odvolání členů vlády schvaluje hlasováním parlament. Očekává se, že poslanci věc posoudí 18. listopadu, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
Na Ukrajině kvůli korupčnímu skandálu v energetice končí dva členové vlády, ministr spravedlnosti Herman Haluščenko a energetiky Svitlana Hrynčuková. Oznámila to premiérka Julija Svyrydenková na sociální síti s tím, že požádala parlament o jejich odvolání. K odstoupení dříve vyzval oba ministry prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.
Babiš dnes uvedl, že předá prezidentovy podněty k programu koaličním partnerům z SPD a Motoristů. Vznikající koalice návrh programového prohlášení poslala hlavě státu do datové schránky na konci října.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Projekt Pobyty pro Ukrajinu podporuje dobrovolníky z Ukrajiny, kteří pozůstalým po zemřelých ukrajinských vojácích pomáhá vyrovnat se s bolestí, ztrátou nebo traumaty. Lidé jim mohou přispět na pobyty, kde mohou načerpat síly pro další pomoc.
"Často to vede i k tomu, že někteří lidé začínají uvažovat o omezení, případně ukončení pomoci napadené Ukrajině. V kontrastu s těmito trendy jsem moc rád, když vidím, že je stále většina lidí, kteří si uvědomují, jaké hrůzy válka přináší, a že musíme vytrvat v podpoře napadené zemi," dodal prezident.
"Množství špatných zpráv a doba, po kterou přicházejí, vede k tomu, že ty velice smutné pocity, které jsme cítili na začátku, postupně slábnou," řekl Pavel asi čtyřem desítkám dobrovolníků z Česka i z Ukrajiny, které přijal spolu s manželkou Evou. "Přichází něco, čemu se říká únava z války, kdy lidé začínají pomalu vytěsňovat z mysli špatné zprávy. Obrázky, které vidí každý večer na svých obrazovkách, už jim nepřipadají tak otřesné jako v prvních dnech války," uvedl Pavel.
Únava z války vede podle prezidenta Petra Pavla často k tomu, že někteří lidé začínají uvažovat o ukončení pomoci Ukrajině. Je proto rád, že je stále mnoho lidí, kteří si uvědomují hrůzy války a nutnost vytrvat v podpoře napadené zemi. Pavel to dnes na Pražském hradě řekl při setkání s dobrovolníky a organizátory projektu Pobyty pro Ukrajinu, který pomáhá vdovám a sirotkům po padlých vojácích.
Strategické partnerství mezi Českou republikou a Spojenými státy zůstává jedním z klíčových pilířů české zahraniční politiky. Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) to uvedl po jednání s novým americkým velvyslancem Nicholasem Merrickem.
Merrick koncem října novinářům řekl, že se chce ve funkci zaměřit na posílení sdílené bezpečnosti a obrany. Česko je podle něj neochvějný spojenec Severoatlantické aliance (NATO) a silný podporovatel Ukrajiny. "Společně budeme nadále posilovat naši kolektivní obranu, modernizovat schopnosti NATO a směřovat k dosažení pětiprocentního cíle připravenosti aliance," řekl velvyslanec. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035 se členské země dohodly na červnovém summitu NATO v Haagu.
Norsko by mohlo podpořit plán Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na finanční pomoc pro Ukrajinu, nechce ale, aby norský státní investiční fond byl jediný zdroj finančních záruk pro takový program. Norské veřejnoprávní televizi to dnes při své návštěvě Bruselu řekl norský ministr financí a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg.
"Objevily se návrhy, že Norsko by mělo zaručit celou částku, tedy přibližně 1,6 bilionu norských korun (3,3 bilionu českých korun), ale to nepřichází v úvahu," uvedl dnes Stoltenberg.
Ministr spravedlnosti Haluščenko dnes na Facebooku uvedl, že souhlasí s pozastavením výkonu své funkce, což je podle něj civilizovaný a vhodný vývoj. Ujistil, že se bude právně bránit, podrobnosti k případu však nesdělil.
"V první řadě by v energetickém sektoru měla být co největší transparentnost, absolutně ve všech procesech," řekl Zelenskyj ve videoproslovu. "Pro všechny na Ukrajině je to teď velmi těžké. Je naprosto nenormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké pletichy," dodal prezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k rezignaci ministra spravedlnosti a ministryni energetiky v souvislosti s korupčním skandálem v energetickém sektoru. Řekl také, že podporuje protikorupční úřady v jejich vyšetřování, píše agentura Reuters. Ukrajinská vláda už předtím pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Hermanu Haluščenkovi, kterého se nové vyšetřování korupce týká.
Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin dnes podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení dnes zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje. Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) konec zmocněnce vychází z toho, jakou politiku si stanovuje nová vláda. "Jakou sílu dává Ukrajině, o které není v programovém prohlášení vlády ani zmínka," uvedl. Je podle něj logické, že při změně vlády si nový kabinet do funkcí dosadí lidi, u nichž důvěřuje jejich věcné kompetenci a lidskému a ideovému nastavení.
Jako vládní zmocněnec měl Kopečný na starosti koordinaci české pomoci při obnově válkou zničené Ukrajiny a propojení českých firem a institucí s ukrajinskými partnery. Je také spoluautorem české muniční iniciativy, kterou kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Kopečného působení bylo vnímáno velmi dobře nejen na Ukrajině, ale i mezi českými podnikateli, kteří se budou podílet na obnově země, řekl na tiskové konferenci ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). "Vytvořil pro ně podmínky a významně se zasadil o to, aby další česká pomoc a účast byly užitečné, efektivní a ve výsledku pomáhaly na obou stranách," podotkl.
Ke konci roku skončí ve funkci vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Vláda v demisi dnes schválila návrh na jeho odvolání, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Kopečný konec na postu avizoval už zhruba před měsícem, pro server Seznam Zprávy jako důvod uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Zmocněncem byl od ledna 2023.
K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra 397 421 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo přes 92 tisíc dětí a mladých do 18 let a téměř 18 tisíc seniorů. Uprchlíků v aktivním věku evidoval resort 123 900 a uprchlic 164 100.
Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ANO a SPD o migračním paktu lhaly. "Staráme se o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se na Česko s velkou pravděpodobností nebude vztahovat princip solidarity," řekl Fiala.
V případě, kdy by Česko na svém území běžence z Ukrajiny nemělo, platí podle Rakušana to, co je v paktu dohodnuto. "Budeme třeba materiálně, technicky, logisticky pomáhat s tím, abychom chránili vnější hranici Evropské unie," řekl ministr. Zdůraznil, že součástí dohody není nikdy povinné přijímání migrantů.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že Česko kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
"Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu," řekl Rakušan.
Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes podle agentury AP uvedl, že ruská armáda obsadila tři osady na jihu Záporožské oblasti. Nejtvrdší boje se podle něj odehrávají v obléhaném Pokrovsku a v poslední době zesílily i boje u měst Kupjansk a Lyman. Syrskyj na síti Telegram napsal, že hustá mlha umožnila ruským jednotkám infiltrovat ukrajinské pozice na jihu Záporožské oblasti. Ukrajinské jednotky podle něj svádějí vyčerpávající bitvy, aby odrazily ruský útok.
Ukrajinský generální štáb dnes podle ruskojazyčné verze BBC informoval o úderu na továrnu Stavrolen, která na jihu Ruska vyrábí mimo jiné součástky pro drony. Není jasné, zda ukrajinský útok způsobil v tomto podniku škody. Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov uvedl, že trosky letounu dopadly do průmyslové zóny a způsobily požár. Nespecifikoval ale, kterého podniku se to týká.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit.
Ruské drony způsobily škody také ve východoukrajinském městě Charkov, podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova při nich bylo zraněno pět lidí.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti Facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík navštívil Ukrajinu. Arcidiecézní charita organizuje projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin na Ukrajině. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. "I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil," řekl dnes novinářům Nuzík.
"Kyjev v současné době jednání pozastavil. Turečtí zástupci opakovaně vyzývali k jeho obnovení. Ruský tým je na to připraven; míč je na straně Ukrajiny," řekl Poliščuk v rozhovoru, jehož plný text chce TASS zveřejnit později během dne.
Podle Alexeje Poliščuka z ruského ministerstva zahraničí je nyní míč na straně Ukrajiny. Poslední přímá jednání zástupců Ruska a Ukrajiny se v největším tureckém městě konala letos v červenci.
Moskva je připravena obnovit v Istanbulu jednání s Kyjevem, míč je nyní na ukrajinské straně, řekl ruské tiskové agentuře TASS ruský diplomat.
Ukrajinská vláda pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Hermanu Haluščenkovi, kterého se týká nové vyšetřování korupce, napsala agentura Reuters.
Haluščenko byl v minulosti také ministrem energetiky, přičemž jeho hlas je zachycen v nahrávce rozhovoru s některými podezřelými v případu, který vyšetřuje Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU).
Zprávy ze středy 12. listopadu.
Sestřelit dron masovou konzervou? I to se Rusům podařilo. Jejich "zásobovací" dron dopravoval mužům na bojové linie potraviny, když potkal větší ukrajinský bombardovací dron. Ruský pilot tedy neváhal a zaútočil tím, co měl k dispozici.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
"Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí," napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
Ukrajinské jednotky se stáhly z pěti vesnic v severovýchodní části Záporožské oblasti na východ od města Huljajpole, aby ušetřily lidské síly, uvedlo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Rusové v této části fronty podnikají intenzivní dělostřelecké útoky, infiltrují se na území ovládané Ukrajinci a zničili prakticky všechny jejich úkryty a opevnění.
Prezident Zelenskyj připustil, že nejvíce pozornosti je nyní potřeba v okolí Pokrovsku a v Záporožské oblasti, kde Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. "Situace je tam složitá zejména kvůli počasí, které nahrává útokům," uvedl. Situace v Kupjansku je podle něho o něco snazší, ukrajinští vojáci tam již několik týdnů dosahují výsledků.
Soud v ruském Petrohradu dnes znovu poslal do vězení pouliční zpěvačku, 18letou Dianu Loginovovou, vystupující pod uměleckým jménem Naoko. Stejný trest uložil i kytaristovi jejich skupiny Stoptajm Alexandru Orlovovi. Informuje o tom server Meduza. Hudebníci se dostali do problémů se zákonem, když na veřejnosti hráli písničky, které vadí současnému ruskému režimu.
Loginovové i Orlovovi soud udělil 13denní trest za organizaci nepovoleného shromáždění.
18-year-old St. Petersburg singer Naoko from Stoptime and her fiance, guitarist Alexander Orlov, have been given their third consecutive jail sentences for performing banned music by "foreign agent" groups. https://t.co/sSzzWKkjMv
— XSovietNews 🇺🇦 (@XSovietNews) November 11, 2025
Ukázkou toho, jak Kreml dělá z Rusů hlupáky, je předtáčení záběrů s Vladimirem Putinem. Záznamy se vydávají za aktuální i po měsících. Investigativní projekt Systema se zaměřil na tři vysoké státní úředníky, kteří s vůdcem letos jednali.
Moskva připravuje odvetná opatření v reakci na to, že Evropská komise minulý týden zpřísnila vízová pravidla pro občany Ruské federace. Dnes to podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij. EU přestala ruským občanům vydávat víza pro opakovaný vstup.
Dolní komora ruského parlamentu dnes ve druhém a třetím závěrečném čtení schválila zákon, který zpřísňuje tresty za sabotáž. Snižuje mimo jiné věk trestní odpovědnosti za sabotážní trestné činy na 14 let, podobně jako to už platí v případě terorismu. Nový zákon také podle ruského serveru RBK počítá s tresty doživotního vězení pro osoby, které podněcují k sabotáži nezletilé.
"Mluvíme o zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů. V kontextu speciální vojenské operace vyžaduje řešení takových výzev další opatření," uvedl předseda Státní dumy (dolní komory parlamentu) Vjačeslav Volodin. Speciální vojenskou operací nazývá Moskva válku, kterou vede od roku 2022 proti Ukrajině.
Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, řekl dnes prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje.
Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Rusku ukázat sílu. Rusko ve všem, co dělá, respektuje sílu, zatímco zdrženlivost považuje za slabost, uvedl český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance.
Motocykly a porůznu pospravovaná, celých částí karoserie zbavená civilní vozidla se v mlze pomalu sunou rozbitou silnicí. Jsou na nich ruští vojáci a ta silnice vede do Pokrovsku. Video, které oblétlo internet, ukazuje na měnící se tvář války.
"Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit," uvedl dnes na sociální síti Facebook 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků, informuje agentura Reuters.
Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP.
Večerní vzkaz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ukraine is currently applying its long-range sanctions against Russia virtually on a daily basis. And we have clear results in the form of reduced Russian capabilities every day. Russia must keep losing, and this is actually a peacemaking tactic.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 10, 2025
We are preparing agreements… pic.twitter.com/id4aULCqpl
Požár rafinerie v ruském Saratově. Ruské průmyslové město je vzdálené více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Oil refineries across Russia continue to explode.
— SPRAVDI — Stratcom Centre (@StratcomCentre) November 11, 2025
Saratov Refinery, processing 140,000 barrels/day of crude oil. pic.twitter.com/6fH66rHtE0
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
Loni v létě FSB tvrdila, že zmařila pokus Kyjeva o únos strategického bombardéru, ale - podobně jako nyní - nebylo možné toto tvrzení ověřit.
Nálet ukrajinských dronů na Saratov poškodil civilní infrastrukturu, napsal na Telegramu gubernátor ruského regionu Roman Busargin. V Saratovu hoří rafinerie, píše ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí.
Ruské průmyslové město je vzdálené více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Ukrajinské úřady informovaly o nejméně dvou obětech ruských útoků a o několika zraněných.
Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN.
V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant na svém webu. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
Zprávy z úterý 11. listopadu.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes pohrozil zabavením více než tisícovky litevských kamionů, které uvázly na hranici. Tu na konci října uzavřela litevská vláda po opakovaných proniknutích meteorologických balonů s pašovanými cigaretami z Běloruska do pobaltské země. Lukašenko řekl, že v Bělorusku kvůli uzavření hranic uvázlo až 1200 litevských kamionů, píše agentura AP.
Běloruský vůdce varoval, že úřady jeho země by mohly litevské kamiony zabavit, pokud Litva hranice znovu neotevře. "Pokud to neudělají v příštích několika dnech, rozhodneme v souladu s našimi zákony," řekl prezident. "Až po konfiskaci vozidel," pohrozil.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, míní prezident Petr Pavel. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, řekl dnes prezident při návštěvě Karlovarského kraje ve Františkových Lázních.
"Vlajky byly vyvěšeny jako symbol solidarity se zemí, která byla napadena agresivní mocností. Myslím, že na tom se dosud nic nezměnilo. Ukrajina je stále předmětem ruské agrese, a dokud nedojde k nějaké mírové dohodě, tak by naše solidarita s ní oslabit neměla," řekl Pavel.
Větší škodu by ale podle prezidenta znamenala změna postoje Česka k pomoci Ukrajině. "Ať už materiální, finanční, vojenské, jakékoli jiné, což by mělo přímý důsledek na ztrátách na životech, na zraněních, na materiálních škodách. Tady jsem přesvědčen o tom, že by naše pomoc měla pokračovat, protože je to nejenom solidární vůči Ukrajině, ale je to také vyjádřením hodnot, za kterými bychom si jako demokratická země měli stát," řekl dnes Pavel.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce trest 13 let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informoval o tom dnes vyšetřovací výbor, který má v Rusku funkci kriminální ústředny. Podle vyšetřovatelů žena od listopadu 2023 do června letošního roku působila v 59. brigádě ukrajinské armády. Soud ji podle zákonů Ruské federace shledal vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Vyšetřovací výbor zveřejnil fotografii i jméno odsouzené a zároveň uvedl, že na ni byl vydán mezinárodní zatykač. Pokud by se dostala do rukou ruské justice, třináctiletý trest by vykonala v trestanecké kolonii s běžným režimem.
Prokuratura takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), kterou Rusko spolu s dalšími ukrajinskými oblastmi anektovalo v roce 2022, v polovině října uvedla, že 24letá Češka působila v ukrajinské jednotce bezpilotních systémů a jako "žoldnéřka" se po absolvování výcviku účastnila bojů proti ruským silám. Za to podle prokuratury pobírala finanční odměnu.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) oznámil, že ve spolupráci s protikorupční prokuraturou (SAP) provádí rozsáhlý zátah zaměřený na odhalení úplatkářství v ukrajinském energetickém sektoru.
Podle poslance Jaroslava Železňaka je vyšetřován také bývalý ministr energetiky a současný šéf resortu spravedlnosti Herman Haluščenko. Deník Ukrajinska pravda píše o prohlídkách také u bývalého obchodního partnera prezidenta Volodymyra Zelenského.
Obě válčící strany dnes zároveň oznámily útoky desítek bezpilotních letounů nepřítele.
Podle ukrajinského letectva v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu 67 útočnými drony, dvěma balistickými střelami Kinžal a pěti střelami ze systému protivzdušné obrany S-300 či S-400. Z toho 52 dronů ukrajinská protivzdušná obrana zničila, zaznamenáno bylo 15 zásahů na celkem devíti místech.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana zničila či zachytila 71 ukrajinských dronů, nejvíce z nich nad územím příhraniční Brjanské oblasti.
Ukrajina v noci na dnešek znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse. Místní úřady oznámily zničení čtyř ukrajinských námořních dronů.
"V pobřežních vodách Černého moře v oblasti Tuapse byly zneutralizovány čtyři bezposádkové čluny," uvedl krizový štáb ruského Krasnodarského kraje s tím, že jeden ze člunů explodoval v blízkosti pobřeží.
"Tlaková vlna poškodila zasklení v patře dvoupatrového domu, garáž a loděnici. Při incidentu nebyl nikdo zraněn," napsal štáb.
Russian Telegram channels report a drone attack on a Russian port in Tuapse.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 10, 2025
There are also reports that airports of Russian cities Saratov, Penza, Samara, Tambov, Kaluga and Ufa have been fully or partially closed during the night due to drone attacks in the corresponding… pic.twitter.com/DVXwRkXdtW
Zprávy z pondělí 10. listopadu.
Ukrajinské vlajky by se podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka měly postupně ze státních budov sundávat. Splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity, řekl dnes v pořadu Partie na CNN Prima News. ANO jedná o vzniku budoucí vlády s Motoristy a SPD, jejíž předseda Tomio Okamura nechal sundat ukrajinskou vlajku z budovy sněmovny den poté, co byl zvolen jejím předsedou.
Havlíček předpokládá, že vlajku sundá i ze sídla ministerstva průmyslu a obchodu, pokud se stane ministrem. "Pochopitelně se bude vlajka v nějaké době sundávat, určitě to neuděláme první den. Ale já jsem toho názoru, že by se měly ty vlajky z veřejných institucí sundávat, na tom nevidím nic špatného," dodal.
Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů Okamurovo gesto označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu a výraz solidarity s Ukrajinou večer vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
Ukrajina se dnes snaží obnovit dodávky elektřiny a tepla v řadě měst po rozsáhlých ruských útocích, které v noci na sobotu poškodily její energetickou infrastrukturu a způsobily výpadky proudu, informovala agentura AFP. Provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenergo podle deníku The Guardian oznámil, že ve většině regionů Ukrajiny bude dnes kvůli odlehčení sítě docházet k výpadkům elektřiny v délce osmi až šestnácti hodin, zatímco budou pokračovat opravy a zavádění alternativních zdrojů energie.
Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo a práce a sociálních věcí (MPSV) dnes oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky, konstatovalo ministerstvo.
Příjmy od ukrajinských běženců, kteří odešli ze své země po ruské agresi v únoru 2022, začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí roku 2023. Od té doby rozdíl mezi oběma částkami narůstá.
"Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné, a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný," uvedl ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Někteří politici rodící se vládní koalice, zejména z SPD, poskytovanou pomoc Ukrajincům kritizují a mluví o nutnosti přístup k uprchlíkům změnit. Jurečka ale poukázal na to, že pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. "Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem," dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že je připraven setkat se se svým americkým protějškem Markem Rubiem, ale že pro dosažení míru na Ukrajině se musí zohlednit zájmy Ruska. Lavrov to podle agentury Reuters prohlásil v rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti. Kreml v pátek odmítl spekulace médií, že Lavrov upadl v nemilost u ruského prezidenta Vladimira Putina poté, co selhalo úsilí o uspořádání summitu Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa v Budapešti.
Důvodem možné roztržky mezi Putinem a Lavrovem je podle některých světových médií skutečnost, že Bílý dům zrušil plánované setkání Putina a amerického prezidenta Trumpa v Budapešti poté, co šéf americké diplomacie Rubio 21. října vedl napjatý rozhovor se svým ruským protějškem. Rubio po telefonátu s Lavrovem, který server The Moscow Times označil za katastrofální, sdělil šéfovi Bílého domu, že Rusko není připraveno jednat o míru na Ukrajině, a setkání prezidentů je proto zbytečné.
Podle Lavrova on i Rubio vnímají význam pravidelného kontaktu mezi Moskvou a Washingtonem pro řešení války na Ukrajině. "S ministrem zahraničí Markem Rubiem chápeme potřebu pravidelné komunikace. Je to důležité pro diskusi o ukrajinské otázce a prosazování bilaterální agendy. Proto komunikujeme po telefonu a jsme připraveni osobně se setkat, když je to nutné," řekl Lavrov v rozhovoru s RIA Novosti.
Spekulace o Lavrovovi se objevily poté, co se šéf ruské diplomacie od konce října neobjevil na veřejnosti. Nezúčastnil se ani středečního důležitého zasedání ruské bezpečnostní rady, které se týkalo přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní. Peskov navíc už dříve oznámil, že v čele delegace na nadcházející schůzce skupiny G20 nebude Lavrov, jak bylo dosud obvyklé, ale zástupce šéfa prezidentské kanceláře Maxim Oreškin.
Rusko může čelit riziku vnitřního konfliktu kvůli rostoucímu sociálnímu, ekonomickému a politickému napětí, tvrdí Alexandr Charičev, vedoucí kremelského prezidentského úřadu pro sledování trendů ve společnosti. O závěrech jeho "analýzy" informovala ruská média.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 44 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev napsal, že ukrajinský dronový útok způsobil výpadky dodávek elektřiny a tepla.
Celkem 43 dronů bylo sestřeleno nad Brjanskou oblastí, jeden nad Rostovskou oblastí.
Zprávy z neděle 9. listopadu.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova začala práce na rozkazu šéfa Kremlu Vladimira Putina, na jehož základě mají být připraveny plány na možný jaderný test. Uvedla to agentura Reuters. "Instrukce, kterou prezident Vladimir Putin vydal ve středu na jednání bezpečnostní rady, byla přijata k realizaci a pracuje se na ní. Veřejnost bude informována o výsledcích," řekl Lavrov.
Putinův rozkaz byl reakcí na překvapivé oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa z minulého týdne, kdy řekl, že Spojené státy obnoví testy jaderných zbraní. Trump to nařídil ministerstvu obrany. Lavrov dnes řekl, že Moskva od Washingtonu nedostala žádné vysvětlení ohledně Trumpova příkazu. Šéf Bílého domu tvrdí, že Rusko a Čína testují atomové zbraně, ale nemluví o tom.
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy se v posledních týdnech výrazně zhoršily, poznamenal Reuters. Trump, který je frustrovaný z toho, že jeho snahy o ukončení ruské invaze na Ukrajinu nepřinášejí žádný pokrok, zrušil summit s Putinem chystaný v Budapešti. Poprvé od svého lednového návratu do Bílého domu uvalil na Rusko sankce.
Na vilu ruského obchodního zastoupení ve Švédsku shodil dron barvu. Dron, který dnes proletěl nad vilou u Stockholmu, v níž sídlí ruské obchodní zastoupení, na budovu shodil barvu a neznámou lepkavou látku. Následně odletěl, informovala podle agentury AP švédská policie.
Incident se stal v sobotu časně ráno, nikomu se při něm nic nestalo a vilu neevakuovali. Ola Österling, mluvčí policie pro oblast Stockholmu, řekl, že zaměstnanci zastoupení si dronu, který shodil nádobu s barvou a neznámou látku, všimli kolem 05:30 SEČ. Obrátili se kvůli tomu na policii.
Vyšetřovatelé vzorky látky odebrali kvůli analýze a případ vyšetřují jako vandalismus a obtěžování, uvedl také Österling. Kdo za ním stojí, není jasné. Vila, v níž je ruské obchodní zastoupení, se nachází na ostrově Lidingö, kde sídlí mnoho zastupitelských úřadů.
Ruské síly začaly na Ukrajině nasazovat upravené tanky vybavené mohutnými protidronovými konstrukcemi z tlustých kovových drátů. Stroje, které svým výstředním vzhledem na první pohled spíš připomínají vozidla z postapokalyptického Šíleného Maxe, však svůj účel plní a jsou extrémně odolné.
Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu. O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu informoval o několik hodin dříve maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s Donaldem Trumpem, o časovém omezení se však nezmínil. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle agentury Reuters dnes řekl, že výjimka je časově neomezená.
"Premiér (Orbán) to řekl jasně. Dohodl se s americkým prezidentem, že jsme dostáváme časově neomezenou výjimku ze sankcí," řekl Szijjártó ve videu zveřejněném na facebooku. "Na dodávky ropy a zemního plynu do Maďarska se po neurčitou dobu žádné sankce nevztahují," dodal.
Podle maďarské tiskové agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Maďarsko loni 74 procent plynu a 86 procent ropy pro svoji potřebu nakoupilo v Rusko, píše Reuters. Orbán varoval, že bez dohody o výjimce ze sankcí by náklady na energie v Maďarsku dramaticky vzrostly a tvrdě by dopadly na celou ekonomiku.
Maďarsko příští rok na jaře čekají parlamentní volby, před kterými Orbán a strana Fidesz, jež je u moci od roku 2010, v průzkumech ztrácí na opoziční uskupení Tisza Pétera Magyara.
Na Donbase začali proti Ukrajině bojovat už před deseti lety. Na začátku plnohodnotné invaze pak spolu s ruskou armádou zaútočili na zbytek země. Nyní jejich jména v Česku vyplavala na povrch v kauze proruského spolku, který jim posílal peníze. Deník Aktuálně.cz popisuje, kdo je dvojice Čechů bojujících v řadách proruských separatistů a jejich roli v aktuální kauze "vojáků za mír".
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že přes noc protivzdušná obrana sestřelila 83 ukrajinských dronů, většinu v oblastech sousedících s Ukrajinou.
V Rusku tři ukrajinské drony v noci na dnešek zasáhly elektrickou rozvodnu ve Vologodské oblasti, oznámil podle agentury Reuters její gubernátor Georgij Filimonov na platformě Telegram. Úřady škody na rozvodně teprve vyhodnocují, ale dodávky elektřiny v této oblasti, která se nachází severně od Moskvy a asi 1900 kilometrů od Ukrajiny, pokračují bez přerušení, uvedl Filimonov.
Dva lidé utrpěli zranění při zásahu obytné budovy ukrajinským dronem v ruském průmyslovém městě Saratov, asi 625 kilometrů od hranice s Ukrajinou, uvedl místní gubernátor Roman Busargin.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s pomocí 450 dronů a 45 raket, oznámil na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.
Bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst, uvedla podle agentury AFP ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. Jedna žena zahynula a deset lidí utrpělo zranění, když ruský dron zasáhl obytnou budovu v Dnipru, píše web stanice BBC.
"Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje," napsala ministryně Hryčnuková na facebooku.
Zelenskyj dnes opět vyzval spojence Kyjeva, aby zavedly přísnější sankce proti ruskému energetickému sektoru. Ukrajinský prezident na X uvedl, že jaderný energetický sektor Ruska dosud není předmětem sankcí a jeho vojensko-průmyslový komplex stále získává mikroelektroniku ze Západu.
"Je třeba vyvinout větší tlak také na obchod s ropou a plynem. Očekáváme příslušná rozhodnutí ze strany Spojených států, Evropy a G7," dodal Zelenskyj. Jeho výzva následuje den poté, co Spojené státy udělily Maďarsku výjimku z amerických sankcí, která mu na jeden rok umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu.
A rescue operation is underway in Dnipro. Overnight, Russia struck the city, hitting an apartment building. As of now, 11 people have been reported wounded, including children. Unfortunately, one person has been killed. My condolences to the family and loved ones. Dozens of… pic.twitter.com/TFUG3SjxpA
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 8, 2025
Kreml předpokládal, že jeho agrese ovlivní životy obyčejných Rusů minimálně. Ukrajinci ale učinili strategické rozhodnutí a válku přenesli na místa vzdálená tisíc kilometrů v ruském týlu. Své nejúčinnější zbraně pro tyto mise vyrábějí potají na venkově, k cílům je pak vypouštějí pod hávem noci.
Zprávy ze soboty 8. listopadu 2025
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které "zajistí maďarskou energetickou bezpečnost".
Orbán už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. USA odvetná opatření zavedla v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
Klíčovým mužem Bílého domu za vlády Joea Bidena byl jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Podle vládního zmocněnce Tomáše Kopečného byl mužem, který doslova sabotoval americkou pomoc Ukrajině. I kvůli tomu se Kopečný nebál nástupu Donalda Trumpa. "Po tom ostudném blokování pomoci Ukrajině ze strany Sullivana jsem nečekal nic horšího," říká.
Tématem jednání je rovněž zásobování Maďarska ropou a plynem z Ruska. Trump řekl, že zvažuje pro Budapešť výjimku z amerických sankcí. Americký prezident k tomu podotkl, že pro Maďarsko je to složitá věc. "Je to vnitrozemský stát, nemá přístup k moři," připomněl.
Orbán už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. USA odvetná opatření zavedla v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.
Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk na síti X napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. "Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu," napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. "Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi," dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: "Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice."
Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen "malé Maďarsko" a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti.
"Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?", zeptal se následně Trump Orbána. "Zázraky se dějí," připustil maďarský premiér, vnímaný často jako nejbližší spojenec Kremlu v Evropské unii.
Orbán rovněž ostatní země včetně bývalé americké vlády někdejšího prezidenta Joea Bidena kritizoval za jejich přístup ke zbrojní podpoře Ukrajiny po jejím napadení ruskými silami. Budapešť dodávky zbraní na Ukrajinu odmítá.
Několik otázek novinářů se proto dnes týkalo možné budoucí schůzky s Putinem. Podle Trumpa existuje vždy možnost, že se jednání v Budapešti uskuteční.
Trump řekl, že s Orbánem bude o takové možnosti jednat. "Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit," řekl Trump.
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Ruská policie vyšetřuje první známý případ na základě nového zákona, jenž zakazuje internetové vyhledávání obsahu označeného ruskými úřady jako extremistický. Prvním stíhaným pod příslušným paragrafem je dvacetiletý Sergej Gluchych z města Kamensk-Uralskij, jehož obhájce tvrdí, že na informace o ukrajinských a proukrajinských bojových jednotkách narazil náhodou při surfování po internetu během cesty v autobuse. Na případ dnes upozornila agentura Reuters, informují o něm i ruská média.
Gluchych podle svého obhájce cestoval 24. září veřejnou dopravou, když uviděl na internetu informace o ukrajinském sboru Azov a proukrajinském Ruském dobrovolnickém sboru, který bojuje proti Rusku na straně Ukrajiny. Prohlédl si je, ale "považoval je za nepřijatelné", uvedl podle serveru Mediazona Gluchého právník Sergej Barsukov. Mladého muže podle něj nahlásil ruské tajné službě FSB internetový poskytovatel. Barsukov podle serveru Ostorožno novosti prohlásil, že jeho klient neměl zlý úmysl a řekl, že na něj vyšetřovatelé vyvíjeli psychický nátlak.
Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách. Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z maďarského pohledu chybný.
Prezident Spojených států Donald Trump dnes přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Maďarského premiéra doprovází do USA početná delegace včetně šesti ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.
Řecko dnes podepsalo smlouvu o dovozu 700 milionů kubíků zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států ročně. Americký plyn má Evropě nahradit dodávky z Ruska. Z Řecka poputuje do severnějších evropských zemí a také na Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters.
Ukrajinští obránci se snaží zpomalit pád Pokrovsku. Města, které dlouhé měsíce sloužilo jako pevnost západní části Doněcké oblasti. Rusové do města pronikli a za cenu vysokých ztrát ho chtějí získat. Po více jak roce bojů by to pro ně byl významný úspěch. Největší za letošní rok. Pokud Ukrajina nepřijde o další významná města.
Po boku ruských invazních sil bojuje proti Ukrajině nejméně 1436 občanů z 36 afrických zemí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který dodal, že se jedná pouze o identifikované bojovníky a jejich počet může být ve skutečnosti vyšší. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si mezitím telefonoval se svým keňským protějškem Williamem Rutem, který ho podle svých slov požádal, aby usnadnil propuštění všech Keňanů, kteří jsou zadržováni na Ukrajině.
Rusové tvrdí, že Pokrovsk je už skoro v jejich rukou a na místě jsou jen obklíčení ukrajinští vojáci. Bojovníci 425. útočného pluku Skela se rozhodli, že dokážou světu opak. Ve městě zaplněném ruskými drony vyslali několik mužů na smrtelně nebezpečnou misi.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Tomio Okamura sundal první den ve funkci ukrajinskou vlajku z budovy sněmovny, vzápětí ji z oken svých kanceláří vyvěsili poslanci ODS, STAN a Pirátů. Namísto jedné ukrajinské vlajky tak vlají na sněmovně hned tři. Dalo by se říct 3:0 pro Kyjev. V Pokrovsku jistě jásají a v Moskvě vyhlásili smutek.
Rusko se chystá znovu otevřít divadlo v okupovaném Mariupolu, kde v roce 2022 zemřely stovky Ukrajinců včetně dětí skrývajících se před bombardováním města.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Maďarského premiéra bude doprovázet početná delegace včetně šesti ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.
Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách. Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z maďarského pohledu chybný.
Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.
Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir "Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání".
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně tohoto vývoje odpověděl, že jsou to obchodní záležitosti související s tím, co označil za nelegální sankce USA vůči Moskvě. Podle něj je důležité, aby byly chráněny zájmy společnosti Lukoil. "Jsme přesvědčeni, že všechny legitimní zájmy velké mezinárodní společnosti, včetně ruské, jako je Lukoil, v oblasti mezinárodního obchodu a ekonomických vztahů musí být respektovány," řekl Peskov.
Ruské drony opět napadly energetická zařízení v Oděské oblasti na jihu země, napsal na sociální síti šéf regionální správy Oleh Kiper. "Hořela pošta, autoservis a budova školy. Naštěstí se to obešlo bez zranění," napsal server Ukrajinska pravda o důsledcích náletu ruských dronů na Čuhujiv v Charkovské oblasti. Hasiči požáry mezitím uhasili.
"Nepřítel zasáhl energetickou infrastrukturu Oděské, Charkovské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Energetici pracují nepřetržitě, aby co nejdříve obnovili dodávky elektřiny," uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. Lidé ve většině regionů země musí počítat s hodinovým odpojením elektřiny, informovalo.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 128 dronů, z nichž se 94 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 31 dronů na 11 místech.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 11 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony a anektovaným Krymem.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Ruská vojska dobyla obec Uspenivka v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil, nicméně analytici z projektu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, připustili podle agentury Unian postup ruských vojsk v Doněcké, Záporožské a Charkovské oblasti. Rostoucí počet ruských útoků v Pokrovsku podle analytiků svědčí o snaze urychlit dobytí tohoto města. To by se mohlo stát nástupištěm pro další ruský postup do té části Doněcké oblasti, kterou Ukrajina ještě ovládá.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala v prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
"Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit," uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. "EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě," dodala s tím, že "cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium".
Od nynějška nebudou moci ruští občané získat víza pro více vstupů. To znamená, že Rusové budou muset pokaždé, když plánují cestu do EU, zažádat o nové vízum. Podle komise to umožní důkladnou a častou kontrolu žadatelů s cílem zmírnit jakékoli potenciální bezpečnostní riziko. Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Brusel po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 Rusům ztížil možnost získávat schengenská víza, když zrušil dohodu o zjednodušení vízového režimu. Někteří členové unie, například baltské státy, ale i Česká republika, zašly ještě dál a Rusům zakázaly na své území jezdit nebo jim tuto možnost výrazně omezily. Liberální v této věci naopak zůstává Itálie, Francie, Španělsko a vůči Moskvě celkově vstřícné Maďarsko. Vydávání víz zůstává v kompetenci jednotlivých zemí EU, takže Evropská komise může proces ztížit, zavést plošný zákaz vstupu ale nemůže.
Loni schengenská víza podle dat unijní exekutivy získalo více než půl milionu Rusů, což je výrazně více než v roce 2023, ale hluboko pod úrovní z dob před ruským vpádem na Ukrajinu. V roce 2019 evropské úřady vydaly víza více než čtyřem milionům občanů Ruské federace.
Šestasedmdesátiletý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě upadl v nemilost Kremlu po telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, který dopadl "katastrofálně". Píší o tom ruská média. Lavrov se totiž neukázal na posledním zasedání Bezpečnostní rady Ruska, navíc přestal vést některé delegace.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. "Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům," vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. "Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet," uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.
Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států. "Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi," uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.
Držení zmrazených ruských aktiv přitom úzce souvisí s ekonomickými sankcemi proti Rusku, které EU přijímá. Tyto sankce se musí každých šest měsíců prodlužovat a prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech zemí EU. Jestliže by k prodloužení nedošlo, všechny sankce v dosud schválených balíčcích by přestaly platit a zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Belgie proto žádá existenci určitého "neochvějného mechanismu", který by zabránil jedné zemi EU, jako je například Maďarsko nebo Slovensko, vetovat obnovení sankcí, napsal belgický deník The Brussels Times.
Plán, který umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až desítky miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla podle Bruselu zkonfiskována, představila Evropská komise před několika týdny. V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur, nicméně část, asi 45 miliard eur, by byla využita na již existující závazky, konkrétně na podporu úvěru skupiny G7, pro samotnou půjčku by tak mohla sloužit částka 140 miliard eur.
Bruselské letiště včera večer znovu pozastavilo provoz kvůli zpozorování dronu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí společnosti Skeyes, která zajišťuje v Belgii letový provoz. Další podrobnosti zatím nejsou k dispozici. Letiště v Bruselu a také v některých dalších belgických městech byla uzavřena už v noci na středu, rovněž kvůli zpozorovaným bezpilotním letounům.
Belgická armáda také nedávno po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami.
Agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách ve středu napsala, že za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stál stát, pravděpodobně Rusko. Belgické tajné služby svůj předpoklad zdůvodňují mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, ve tmě a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu.
Incidenty s drony v poslední době hlásí i další evropské země. Například dnes přerušilo kvůli dronu provoz mezinárodní letiště Landvetter ve švédském Göteborgu, o den dříve letiště v německém Hannoveru. O přítomnosti dronů dříve informovaly kupříkladu i pobaltské země nebo Dánsko. Někteří představitelé připsali incidenty Rusku, Moskva zodpovědnost popřela.
Německo ve čtvrtek oznámilo, že německá armáda poskytne Belgii podporu v oblasti boje proti dronům.
Zprávy z pátku 7. listopadu 2025
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
"Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil," cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Polsko je připraveno "zaplatit cokoli", aby pomohlo Ukrajině odolat ruské agresi, uvedl v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který je známý svým tvrdým protiruským postojem. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se dostal do situace, kdy nemůže válku ukončit, a přirovnal současnou situaci k historickému selhání Sovětského svazu v Afghánistánu.
Soud shledal ruského vojáka vinným z porušení zákonů a válečných zvyklostí ve spojení s úmyslnou vraždou, uvedl server Ukrajinska pravda. Třetí Ženevská úmluva hovoří o ochraně válečných zajatců, jejich zabití je považováno za válečný zločin.
Podle agentury Reuters Kurašov, který při bojích proti Ukrajině přišel o levé oko, u soudu přiznal vinu, ale později novinářům řekl, že je nevinný a chce být vyměněn v rámci výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinska pravda upozornila, že Kurašov byl dříve odsouzený i v Rusku. Aby se tam vyhnul trestu za krádež, podepsal v listopadu 2023 smlouvu s ruskými ozbrojenými silami a byl vyslán bojovat do Záporožské oblasti, píše ukrajinský web.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Rusko úspěšně otestovalo nukleární torpédo Poseidon, dron s jaderným pohonem, schopný zpustošit pobřeží obrovskými radioaktivními vlnami. Prezident Putin prohlásil, že systém nelze zachytit a jeho výkon převyšuje i nejpokročilejší mezikontinentální rakety. Testy mají jasně ukázat, že Moskva zůstává významným hráčem v globálním závodě ve zbrojení.
Odsouzený sedmadvacetiletý Dmitrij Kurašov podle SBU loni v lednu společně s dalšími ruskými vojáky zaútočil na ukrajinské pozice u obce Prijutne v Záporožské oblasti. "Během útoku z bezprostřední blízkosti zastřelil vojáka ukrajinských ozbrojených sil, který se během bojů vzdal poté, co na odražení nepřátelského útoku vydal všechnu munici," uvádí SBU. Agentura Reuters zastřeleného ukrajinského vojáka identifikovala jako Vitalije Hodňuka.
Podle ukrajinské generální prokuratury vyšel ze zákopu beze zbraně, zvedl ruce a ukázal, že se vzdává. "Na žádost ruských vojáků poklekl - a v tu chvíli okupant zahájil palbu ze samopalu. Ukrajinský voják na místě zemřel," uvedla na svém webu prokuratura a dodala, že ještě téhož dne při ukrajinském protiútoku skončil naopak v ukrajinském zajetí Kurašov, kterého pak armáda předala ukrajinské policii.
Ukrajinský soud poslal na doživotí do vězení ruského vojáka, kterého shledal vinným ze zabití ukrajinského válečného zajatce. Je to první případ v historii Ukrajiny, kdy okupant dostal takový trest za zastřelení ukrajinského vojáka, uvedla ukrajinská tajná služba SBU na telegramu. O verdiktu dnes s odvoláním na ukrajinské úřady informovaly agentury Reuters, AFP a také ukrajinská média. Odsouzený po vynesení rozsudku Reuters řekl, že se neplánuje odvolat.
Nový předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku, oznámil na sociální síti X. Ukrajinská vlajka byla na Sněmovně od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi.
"Rusko pokračuje ve svém energetickém teroru. Další úder ohrozil životy tisíců horníků. Rusko nadále bojuje proti civilistům," uvedla ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. "Taktika Rusů je jasná - nechat Ukrajince v zimě bez světla a tepla," dodala.
Kvůli ruskému útoku se bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, v podzemí tou dobou bylo 2595 horníků. Informovalo o tom dnes na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky, podle kterého pracovníci šachet a záchranáři zorganizovali evakuaci horníků, která stále pokračuje. Podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn.
Evropa bude muset v následujících letech výrazně zvýšit svou finanční a vojenskou podporu Ukrajině, pokud má zabránit dalšímu postupu Ruska a udržet stabilitu v regionu. Podle analýzy The Economist se budou náklady na pomoc Ukrajině v období let 2026 až 2029 pohybovat kolem 389 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek toho, co evropské státy poskytly Kyjevu od začátku ruské invaze v únoru 2022.
EU ve svém apelu reaguje na informace, ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil příslušným ministerstvům a tajným službám vyhodnotit situaci a pak vypracovat návrh na případné zahájení příprav k jaderným testům. Šlo by o první jaderné testy Moskvy od roku 1991. Rusko tak reaguje na to, že americký prezident Donald Trump na konci října nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.
Evropská unie dnes vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Mluvčí Evropské komise tak reagoval na středeční prohlášení ruského ministra obrany Andreje Belousova, který navrhl, aby Moskva v reakci na počínání USA okamžitě zahájila přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní.
"Rusko musí dodržovat své mezinárodní závazky a povinnosti, včetně dodržování smlouvy o nešíření jaderných zbraní," uvedl mluvčí Evropské komise pro zahraniční věci Anouar El Anouni. "Evropská unie naléhavě vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení, protože takové chování podkopává globální stabilitu a těžce dosažený pokrok v oblasti snižování počtu jaderných zbraní od konce studené války," dodal mluvčí.
Několik politiků strany Alternativa pro Německo (AfD) se v nadcházejícím týdnu chystá na návštěvu Ruska. Cestu, jejíž součástí je mezinárodní konference uskupení rozvojových ekonomik BRICS v Soči, strana zdůvodňuje nezbytností zintenzivnit vztahy s Moskvou, informovala dnes agentura DPA. AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou, je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Lotyšsko předalo Ukrajině dalších 21 kolových obrněných transportérů Patria 6×6. Vozidla převzal ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal při návštěvě lotyšské vojenské základny Ádaži, informovala dnes agentura DPA. Lotyšsko tak letos Ukrajině postupně předalo všech dohromady 42 slíbených obrněných transportérů. Podporuje tím ukrajinskou obranu proti ruské útočné válce.
Ruské a ukrajinské úřady informují o obětech po náletech dronů. Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Naopak nejméně osm raněných si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na město Kamjanske, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Ukrajiny Vladyslav Hajvanenko. Po ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země byla hospitalizována zraněná 37letá žena, uvedli ukrajinští záchranáři.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 135 dronů, z nichž se podařilo 108 zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 13 místech.
Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.
Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.
Zprávy ze čtvrtka 6. listopadu
Tento týden jde do českých kin dokumentární film ruského učitele Pavla "Paši" Talankina, který od začátku války natáčel, jak se jeho škola postupně militarizuje. Talankin teď žije v Česku, film už získal několik festivalových ocenění a půjde i do souboje o Oscara. Přitom zachycuje bizarně smutné scény z malého města a "vymývaní mozků" studentů, před kterým je jejich učitel nedokáže ochránit.
Ruský ministr obrany Andrej Bělousov na dnešní poradě ruské bezpečnostní rady navrhl, aby Rusko v reakci na počínání Spojených států okamžitě zahájilo přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní, které by se mohly uskutečnit na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu. Prezident Vladimir Putin podle médií nařídil příslušným ministerstvům a tajným službám nejprve vyhodnotit situaci a pak vypracovat návrh o případném zahájení příprav k jaderným testům.
"Nařizuji ministerstvu zahraničí, ministerstvu obrany, zvláštním službám a příslušným civilním orgánům udělat vše, aby shromáždily další informace o této otázce, podrobily je analýze v bezpečnostní radě a předložily dohodnuté návrhy o možném zahájení prací na přípravě zkoušek jaderných zbraní," citovala ruská a zahraniční média Putinovo vyjádření.
Ukrajinští vojáci nadále drží obranu Pokrovska a nejsou v obklíčení, uvedl ukrajinský generální štáb v reakci na tvrzení ruského ministerstva obrany.
Slovensko navrhuje Evropské komisi vytvořit systém pomoci pro farmáře a potravináře, které by negativně zasáhl dovoz zboží z Ukrajiny. Novinářům to řekl ministr zemědělství Richard Takáč. Nevyloučil možnost, že Bratislava bude čelit žalobě Evropské komise v souvislosti se svým jednostranným zákazem dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských výrobků.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhid, než jej zabavila policie, informovala ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
K policejnímu zásahu vedla informace ze sociálních sítí, že v jedné obytné čtvrti se nachází auto s dronem připevněným ke střeše, a tak na místo okamžitě vyrazila skupina kriminalistů a pyrotechniků. Experti nebezpečný předmět na místě prozkoumali a ukázalo se, že opravdu jde o bezpilotní letoun typu Šáhed. "Majitel vozidla, třicetiletý místní obyvatel, který je vedoucím jedné veřejné organizace, vysvětlil, že plánoval dron předat do muzea," uvedla policejní mluvčí.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Situace v Pokrovsku je kritická, Rusové pokračují v hromadění sil, uvádějí ukrajinští analytici. Ruské síly v Pokrovsku útočí, tvrdí Moskva.
Rusko na sociálních sítích šíří falešná videa, vytvořená za pomoci umělé inteligence, o "hromadné kapitulaci ukrajinských vojáků u Pokrovska", upozornilo ukrajinské vládní středisko pro boj proti dezinformacím. Cílem kampaně je podle střediska vytvořit v zahraničí dojem, že Ukrajina prohrává a že vojenská pomoc Kyjevu nedává smysl, ale také demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo. "Ruská vojska se nevzdávají pokusů o dobytí Pokrovska, odehrávají se zuřivé boje o město, ale ukrajinské síly zadržují nepřítele," ujistilo ukrajinské středisko. Kampaň o hromadném vzdávání se ukrajinských vojáků je podle něj součástí ruské vojenské operace, podobně jako fiktivní průzkumy veřejného mínění požadující "mír za každou cenu".
Ruské ministerstvo obrany dnes popřelo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že ukrajinské jednotky "čistí" Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny od zbývajících ruských vojáků. Naopak situace ukrajinských sil, obklíčených a decimovaných v Kupjansku a v Pokrovsku na východě Ukrajiny, se prý prudce zhoršuje a ukrajinští vojáci kromě vzdání se do zajetí nemají jinou možnost záchrany, tvrdí ruské ministerstvo, které pro Pokrovsk použilo starší sovětský název Krasnoarmějsk.
Podle ukrajinských médií se terčem náletu stala u Vladimiru jedna z nejdůležitějších rozvoden elektrické sítě v evropské části Ruska a také teplárna ve městě Orjol.
Ukrajinské drony zaútočily na energetickou infrastrukturu také na předměstí Vladimiru, který leží asi 200 kilometrů od Moskvy. "Škody se začnou opravovat od rána," informoval gubernátor Vladimirské oblasti Alexandr Avdějev. O zničení několika dronů se zmínil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar. Ukrajinské drony napadly město Orjol,kde poškodily několik domů a hospodářský objekt, uvedl tamní gubernátor Andrej Klyčkov. Později dodal, že v noci protivzdušná obrana za pomoci prostředků radioelektronického boje zneškodnila dva drony s proudovým pohonem. Nálet se obešel bez raněných.
Útok nepřátelských dronů na energetickou infrastrukturu v ruském městě Jaroslavl, ležícím asi 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy, způsobil "bezvýznamné škody", tvrdí gubernátor Michail Jevrajev. Nálet se podle něj obešel bez zraněných. V Jaroslavli se nachází rafinérie zásobující Moskvu, která se v minulosti už stala terčem náletů ukrajinských bezpilotních letounů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení čtyř desítek ukrajinských dronů nad ruskými regiony a anektovaným Krymem. O případných škodách se nezmínilo.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Nejméně tři raněné si vyžádalo ruské dělostřelecké ostřelování a nálety dronů na Nikopol a okolí, informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Čtyři záchranáře zranil ruský dron útočící na mikrobus v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor Ivan Fedorov. Tři penzisté - dva muži a žena - utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Novhorod-Siverskyj na severu Ukrajiny, oznámil šéf Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus. Terčem útoku se podle něj staly rodinné domky, ve kterých spali lidé.
Nejméně deset raněných si v noci na středu na Ukrajině vyžádaly nálety ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování, uvedly ukrajinské úřady.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
Válka na Ukrajině má přímé i nepřímé dopady na živočichy a rostliny v biosférické rezervaci v deltě Dunaje, uvedl deník Le Monde s odvoláním na místní biology. Biodiverzita v oblasti delty čelí dlouhodobě několika hrozbám, od klimatických změn přes lidskou činnost až po válku na Ukrajině, která tyto tlaky ještě zesiluje. Oblast je sítí křehkých ekosystémů, které poskytují útočiště téměř 3000 druhům rostlin a 4300 druhům zvířat, včetně více než 300 druhů ptáků.
Čína se ani po schůzce Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem neotočí zády k agresivnímu válčícímu Kremlu. "Nicméně vztahy s USA jsou pro ni prioritou a Rusko už v této lize není," tvrdí pro nezávislý server Meduza odborník na Čínu Alexander Gabuev.
Zprávy ze středy 5. listopadu
Americké ministerstvo financí dnes uvolnilo sankce uvalené na Bělorusko, zrušilo opatření proti běloruským státním aerolinkám Belavia a povolilo transakce spojené s letouny využívanými běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Jde o nejnovější krok v oteplování vztahů mezi Washingtonem a Minskem po letech amerického úsilí Bělorusko izolovat, což mimo jiné zahrnovalo uvalení sankcí na samotného Lukašenka, píše agentura Reuters.
Bělorusko v září propustilo 52 vězňů různých národností poté, co Lukašenko jednal s americkou delegací, kterou vedl Trumpův zástupce John Coal. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce uplatňované vůči společnosti Belavia.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. Zároveň oznámil, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu.
"Naše země nikoho neohrožuje," řekl Putin. "Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál," uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Německo je největším evropským poskytovatelem zbrojní pomoci Ukrajině. Od počátku invaze obdržel Kyjev od Berlína pomoc v hodnotě 40 miliard eur (přes 975 miliard Kč). Němečtí ministři financí a obrany se dohodli, že v rozpočtu pro rok 2026 vyčlení pro Ukrajinu dodatečné tři miliardy eur. Mluvčí ministerstva financí uvedl, že tato suma půjde na dělostřelectvo, drony, obrněná vozidla a náhradu dvou systémů protivzdušné obrany Patriot. Spolkový kancléř Friedrich Merz podle Reuters s plánem souhlasí.
Přestože dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí uvedla, že Ukrajina dosáhla zlepšení v klíčových reformách a zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku, situace zůstává kvůli Maďarsku patová.
"Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout," uvedl Zelenskyj. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
"Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval," řekl Zelenskyj.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
"S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné," citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
Polsko během několika měsíců plánuje začít se zřizováním vlastního protidronového systému a na Evropskou unii čekat nebude. Agentuře Bloomberg to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Resort obrany podle něho tento měsíc informuje o investicích do technologií pro detekci, rušení a zneškodňování cizích dronů. Půjde o část širšího programu protivzdušné obrany. O konkrétní částce se Tomczyk nezmínil, řekl však, že cílem je, aby nejméně polovina zakázek připadla polským firmám.
"Navzdory pokračující agresi je Ukrajina i nadále pevně odhodlána pokračovat ve své cestě k přistoupení k EU, úspěšně dokončila proces screeningu a pokročila v klíčových reformách," oznámila dnes Evropská komise.
Screening, který probíhal, byl nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti. Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
"Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjansku zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě," napsala prokuratura na Telegramu.
Agentura DPA píše, že stejné video zveřejnila ruská média jako údajný důkaz toho, jak ukrajinští operátoři dronů zabili civilisty. Podle tvrzení ruské strany se případ stal severně od obce Petropavlivka, která leží několik kilometrů na východ od Kupjansku. Oba muži údajně šli směrem k nedalekým ruským pozicím.
"Jsme více než kdy jindy odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost," okomentovala dnešní zprávu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Větší unie podle ní znamená silnější a vlivnější Evropu na globální scéně. Zdůraznila nicméně, že rozšiřovací proces zůstane založený na zásluhách. "Poskytujeme konkrétní doporučení všem našim partnerům. A všem jim říkáme: Přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Se správnými reformami a silnou politickou vůlí můžete všichni této příležitosti využít," dodala.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii to uvedla Evropská komise. Zprávu přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky bojující u města Dobropillja na východě Ukrajiny, kde má ukrajinská protiofenziva podle hlavního velitele Oleksandra Syrského odpoutat ruské síly od přibližně 30 kilometrů vzdáleného Pokrovsku. "Vyslechl jsem si hlášení, probral situaci na frontě a nejnaléhavější potřeby, věnoval jsem velkou pozornost otázkám zbraní, navyšování výroby dronů, potřebám brigád, zkušenostem 1. sboru Národní gardy Azov a dalších jednotek," napsal Zelenskyj na sociální síti o návštěvě velitelství sboru.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
"Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby," uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Nizozemsko a Rumunsko podepsaly dohodu, v rámci které Rumunsko dostane do svého vlastnictví 18 nizozemských bojových letounů F-16 za symbolické jedno euro. Uvedlo to v prohlášení rumunské ministerstvo obrany. Letouny se v Rumunsku již nachází, protože jsou součástí tamního evropského výcvikového centra (EFTC). Podmínkou pro předání strojů je, že budou i nadále plnit potřeby střediska, které zajišťuje výcvik armádních pilotů zemí NATO a Ukrajiny. Rumunsko zaplatí nizozemské vládě podle dohody podepsané v pondělí za letouny jedno euro, dalších 21 milionů eur (511 milionů korun) však bude muset uhradit na DPH.
Mapy bojiště od ukrajinského projektu DeepState ukázaly, že se ruské síly z jihu zřejmě protlačily hlouběji do Pokrovsku a okolí, velkou část oblasti mapy nadále zobrazují jako šedou zónu, tedy zemi nikoho, neovládanou ani jednou stranou, napsala agentura Reuters. Dodala, že podle ruského vojenského blogu Rybar se ruská kontrola nad městem postupně rozšiřuje, ale "k úplnému vyčištění města je stále daleko".
Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek v Pokrovsku, kde prý už ovládli desítky budov. Ruské ministerstvo v příspěvku na sociální síti Telegram zmínilo, že ve městě bojují vojáci 2. a 51. armády, kteří ovšem musejí odrážet protiútoky ukrajinské strany a "zahraničních žoldnéřů" zaměřené na vyproštění obklíčených sil.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila vojenská rozvědka bránící se země. "Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty," uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Ukrajinec, který je od srpna zadržovaný v Itálii kvůli údajnému podílu na útoku na plynovody Nord Stream, začal ve vězení protestní hladovku. V prohlášení, které má k dispozici ČTK, to dnes oznámil jeho italský advokát Nicola Canestrini. Důvodem protestu jsou převážně podmínky věznění.
O vydání bývalého ukrajinského vojáka usiluje Německo, které chce muže soudit za podíl na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022. Muž byl na základě evropského zatykače zadržen v srpnu na dovolené v Itálii a od té doby je ve vazbě. O jeho vydání dvakrát rozhodl soud v Bologni. Naposledy se tak stalo na konci října. Obhajoba ale oznámila odvolání k nejvyššímu soudu, který znovu kauzu posoudí..
Muž zadržovaný v Itálii patřil podle mezinárodního zatykače ke skupině osob, která v září 2022 nedaleko dánského ostrova Bornholm umístila výbušniny na plynová potrubí. Skupina, v níž byli i civilní potápěči, měla podle textů investigativních novinářů z různých zemí k přepravě výbušniny k plynovodům využít v Německu pronajatou jachtu. Média také napsala, že dotyčný býval členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na jednání s ruským premiérem Michailem Mišustinem v Pekingu zopakoval čínský závazek rozvoje vzájemných vztahů navzdory "turbulentním" vnějším podmínkám, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. V podobném duchu se neslo už pondělní setkání Mišustina s čínským premiérem Li Čchiangem.
"Čínsko-ruské vztahy si i přes turbulentní vnější prostředí nadále udržují směr k rozvoji na vyšší úroveň a s vyšší kvalitou," poznamenal podle televize CCTV Si, podle kterého je upevňování a rozvoj vzájemných vztahů výsledkem strategického rozhodnutí obou stran.
Konkrétně Si zmínil energetiku, zemědělství, letecký a vesmírný průmysl nebo digitální ekonomiku. V pondělí obě strany podepsaly několik dohod o spolupráci týkající se i těchto oblastí.
Jak podotýká Reuters, Kreml zdůrazňuje význam Mišustinovy návštěvy v době, kdy Rusko čelí rozsáhlým západním sankcím kvůli agresi na Ukrajině a snaží se zastavit pokles obchodu s Čínou z poslední doby.
Si a ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022, tedy jen krátce před ruskou invazí Ukrajiny, podepsali dohodu o spolupráci Číny a Ruska. Peking od té doby podle Reuters pomáhá Moskvě snížit dopad západních sankcí. Vzájemný obchod však v posledních měsících poklesl, a to i kvůli zvýšenému tlaku Spojených států na Čínu.
Nejméně jedna žena přišla o život a 11 dalších lidí, včetně dvou dětí, bylo zraněno při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast, oznámily dnes ukrajinské úřady. "Zahynula 65letá žena," napsal na sociálních sítích šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko o následcích exploze ruské střely a dronu. Mezi raněnými je podle něj 15letý chlapec a pětiletá dívka, která byla ve vážném stavu převezena do nemocnice.
Ukrajinský dronový útok zasáhl petrochemický závod ve městě Sterlitamak na Urale. Uvedl to dnes šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, podle něhož se útok obešel bez mrtvých i raněných. Na podnik zaútočily dva ukrajinské drony, oba byly sestřeleny napsal Chabirov na Telegramu. Útok podle vyjádření správy města částečně poškodil vybavení závodu, Chabirov však uvedl, že provoz funguje normálně.
Ukrajinské drony podle telegramového kanálu Astra napadly také dva petrochemické závody společností Sibur a Lukoil ve městě Kstovo v ruské Nižegorodské oblasti, na místě podle očitých svědků vypukl požár.
Ruská protivzdušná obrana v noci nad ruskými regiony sestřelila 85 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany bez zmínky o případných škodách.
Zprávy z úterý 4. listopadu 2025
Bělorusko plánuje do začátku září příštího roku znovu otevřít své velvyslanectví na Slovensku. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž příslušné usnesení podepsal běloruský premiér Aljaksandr Turčyn. Minsk uzavřel svou ambasádu v Bratislavě začátkem loňského roku, její agendu převzala diplomatická mise ve Vídni, poznamenal slovenský server Pravda.
Ruská státní tisková agentura TASS v této souvislosti napsala, že koncem září slovenský velvyslanec v Bělorusku Jozef Migaš prohlásil, že Bratislava po letech stagnace obnovuje vztahy s Minskem. "Naším záměrem je usilovně rozvíjet slovensko-běloruskou spolupráci a přátelské vztahy," řekl tehdy Migaš podle ruské agentury.
Evropský parlament letos v lednu běloruský režim v rezoluci odsoudil jako nelegitimní a zločinný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters dnes novinářům řekl, že Rusko shromažďuje u Dobropillje vojska. Tamní situaci označil jako komplikovanou. Rusové podle něj ztratili na tomto místě iniciativu, ale přivážejí další vojáky, napsala agentura. Pokrovsk je nadále pod silným tlakem, ale Rusové tam podle Zelenského za poslední den nedosáhli žádných zisků.
Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes uvedl, že ukrajinské jednotky postoupily u města Dobropillja a dobyly zpět 188 čtverečních kilometrů území, které dříve ovládaly ruské invazní síly. Syrskyj dále prohlásil, že ukrajinské jednotky v oblasti Dobropillje zesílily svůj tlak, aby donutily Rusy odvést pozornost od Pokrovsku, jenž leží přibližně 30 kilometrů od Dobropillje.
Ukrajinská armáda dnes podle agentury Reuters uvedla, že ruští vojáci nemají plnou kontrolu nad žádnou městskou čtvrtí v Pokrovsku. Rusové útočí na ukrajinské pozice v malých skupinách čítajících pouze pět lidí bez podpory obrněných vozidel, cituje Reuters ukrajinskou operační skupinu zodpovědnou za východní frontu.
Ukrajinské výsadkové síly na sociální síti Facebook informovaly, že ukrajinští vojáci zmařili pokus ruských jednotek o odříznutí silnice spojující Pokrovsk a obec Rodynske.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí dnes Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Ukrajina prokazuje velký zájem o členství v EU, musí však zvrátit negativní trendy týkající se korupce, právního státu a občanské společnosti. Uvádí to návrh zprávy, který připravila Evropská komise, píše dnes agentura Reuters. Žádost o vstup do EU podala Ukrajina na konci února 2022, krátce po zahájení ruské invaze.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW) a americkým Projektem kritických hrozeb (Critical Threats Project, CTP). V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což podle AFP představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se podle agentury blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Ruské úřady v Moskevské oblasti před několika dny kvůli podezření z obchodu s dětmi zatkly aktivistku, která se ujala i nezletilých odvezených Rusy po dobytí ukrajinského Mariupolu. Informuje o tom ruský servis BBC. V péči Iriny Rudnické je v současnosti jedna dívka z Mariupolu.
O zatčení této psycholožky, která je šéfkou Sdružení náhradních rodin v Moskevské oblasti, informovala ruská státní agentura TASS. Kromě toho, že je podezřelá z obchodu s dětmi a hrozí jí za to až deset let vězení, podrobnosti k jejímu případu nezveřejnila. Advokát Rudnické žádal, aby vazbu nemusela trávit ve vězení, soud to ale zamítl. Kromě ní bylo zatčeno ještě několik dalších lidí.
Server Vjorstka o Rudnické napsal, že v minulosti byla označována za "spolubojovnici" ruské zmocněnkyně pro práva dětí Mariji Lvovové-Belovové, na kterou v březnu 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač.
Ukrajinské rodiny v Zakarpatské oblasti posílají své děti do maďarských škol, aby od spolku na podporu maďarské menšiny získaly finanční podporu ve výši až desítek tisíc hřiven, uvedl poslanec oblastního sněmu Roland Ceber. Podle agentury Interfax-Ukrajina varoval před hrozbou pomaďarštění dětí. Maďarská menšina žijící na západě Ukrajiny je již delší čas jablkem sváru mezi Kyjevem a Budapeští.
"Rolník, který má deset hektarů, si podá písemnou žádost, že potřebuje zemědělskou techniku pro obdělávání polí, a dostane traktor či peněžní grant. Ukrajinské rodiny, které pošlou děti do škol s vyučováním v maďarštině, dostávají finanční podporu až 30 000 hřiven (asi 15 000 Kč) a také školní pomůcky. Když na Ukrajině nastala těžká doba, kdy otec je na frontě anebo rodina žije v chudobě, dítě kvůli podpoře pošlou do maďarské školy. Ale nejde jen o vzdělání, ale i o postupnou integraci do jiného kulturního prostředí," řekl Ceber agentuře.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Podle serveru fakt.pl policie Pawla N. zadržela, když živě vysílal na internetu. Jiná média uvádějí, že jde o muže, který z budov v Gdyni a jejím okolí strhává ukrajinské vlajky a nahrazuje je polskými. Má na svědomí útok na ukrajinskou restauraci nebo napadení ženy, která vyvěšovala ukrajinské vlajky. Jeho videa na sociálních sítích jsou plná antisemitského a xenofobního obsahu, o Ukrajincích mluví jako o ohrožení pro Polsko, napsala o "Nazarovi" Gazeta Wyborcza.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v "šedou zónu", tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů.
Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Pokrovsk představuje důležité logistické centrum pro zásobování ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící několik desítek kilometrů na severovýchod, by ruské armádě poskytlo základnu pro postup ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá, Slovjansku a Kramatorsku.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Kyjev také potvrdil úder proti rafinerii v ruském Saratově.
Nad Saratovskou oblastí ruská protivzdušná obrana zneškodnila 29 bezpilotních letounů z celkových 64, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Podnik je sice chráněný protidronovou sítí, v jeho západní části zřejmě u nádrží ale vypukl požár. Ruskojazyčný servis BBC píše, že závod patří k nejstarším v Rusku a ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Ruské úřady o zásahu saratovské rafinerie neinformovaly, provoz nicméně dočasně přerušilo tamní letiště, což se zpravidla děje v době, kdy hrozí dronové útoky, podotýká BBC.
V pondělí ráno Rusko udeřilo raketami na Dnipro, uvedl šéf oblastní rady Mykola Lukašuk na facebooku. Vznikly škody v areálu blíže neurčeného podniku a zranění utrpěl jeden člověk. V neděli večer a v noci na dnešek ruská armáda střílela z děl na Nikopol a jeho okolí, uvedl také Lukašuk a dodal, že se nikomu nic nestalo.
Ruské drony v noci na pondělí útočily také na Mykolajivskou oblast na jihu Ukrajiny, šéf její vojenské správy Vitalij Kim informoval o tom, že v Mykolajivu kvůli tomu hořel supermarket a poškozeny byly části autoservisu. Nikomu se nic nestalo. Ve 12 obcích této oblasti, kterou částečně okupuje Rusko, nešel po dronovém útoku elektrický proud, později ale byly dodávky obnoveny.
Podle šéfa vojenské správy Sumské oblasti Oleha Hryhorova zaútočily ruské drony na okolí obce Trostjanec v jihovýchodní části regionu. "Rusové cynicky útočili na lidi - cíleně, v noci, když spali," uvedl Hryhorov. Jeden člověk zemřel a na místě ráno pokračovala pátrací a záchranná operace.
Při nočním ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti přišel o život jeden člověk, informovaly podle serveru Ukrajinska pravda úřady v tomto regionu sousedícím s Ruskem. Ukrajinská strana hlásí škody také z Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti.
Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě.
Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Trump to řekl novinářům na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
"Ne, ani ne," odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.
Zprávy z pondělí 3. listopadu
Bojujeme za svobodu a dokud budeme naživu a budeme moci bojovat, budeme bojovat. Nic nemůže zastavit svobodného člověka v boji, říká v rozhovoru velitel Gruzínské legie.
Ruské útoky z předchozí noci zabily na Ukrajině nejméně šest lidí. Vyplývá to podle agentury AFP z informací ukrajinských úřadů. Rusko na Ukrajinu v noci a ráno vypustilo 79 dronů a dvě balistické rakety, uvedlo dnes ukrajinské letectvo a dodalo, že 67 dronů sestřelilo.
Moskva před zimou znovu zintenzivnila kampaň cíleného bombardování ukrajinské energetické infrastruktury.
Útok ukrajinských dronů v noci ze soboty na neděli poškodil část přístavu a ropný tanker v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie. O útoku informovala správa Krasnodarské oblasti na Telegramu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci zlikvidovala protivzdušná obrana 164 ukrajinských bezpilotních letounů.
Zprávy z neděle 2. listopadu
Dodání amerických střel Tomahawk s plochou dráhou letu Ukrajině nepomůže vyřešit konflikt. V reakci na zprávy, že Pentagon dodávky schválil, to dnes podle agentury TASS řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Konečné slovo ale má americký prezident Donald Trump.
Počet nočních útoků ruskými střelami na Ukrajinu byl v říjnu nejvyšší od začátku roku 2023. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která se opírá o dostupné ukrajinské údaje. Tyto noční útoky cílí především na ukrajinskou energetickou síť, poznamenala dnes francouzská tisková agentura.
Ruské síly v říjnu na Ukrajinu odpálily 270 raketových střel, což je o 46 procent více než v září, vyplývá z údajů, které denně poskytuje ukrajinské letectvo. Jde o nejvyšší počet střel vyslaných na Ukrajinu při nočních bombardovacích náletech za měsíc od doby, kdy ukrajinské letectvo začalo zveřejňovat tyto údaje, tedy od začátku roku 2023.
Agentura Reuters k předchozím zprávám poznamenává, že informace z bojiště nedokáže nezávisle ověřit. V podmínkách války nelze bezprostředně ověřit tvrzení ani jedné ze stran konfliktu.
Ukrajinská armáda uvedla, že situace v Pokrovsku zůstává komplikovaná. Snaží se tam dostat více týmů, aby čelily postupu ruských jednotek.
Ukrajinští vojáci se u obléhaného Pokrovsku v Doněcké oblasti začínají vzdávat. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura TASS.
Rusko zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky, všech 11 vojáků na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Pokrovsk leží v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Rusové okupují.
Ruský plynárenský gigant Gazprom vyvezl v říjnu do Evropy ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent více plynu. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, firma sama od roku 2023 měsíční statistiky nezveřejňuje.
Ruský plyn přichází do Evropy podmořským plynovodem TurkStream. Trasa přes Turecko je jedinou zbývající tranzitní cestou pro ruský plyn do Evropy, neboť Ukrajina odmítla prodloužit pětiletou tranzitní dohodu s Moskvou. Ta pak vypršela 1. ledna tohoto roku.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky stojí Ukrajina za pátečními výbuchy a přerušením provozu ruského ropovodu v Moskevské oblasti.
Útok provedený v pátek zničil potrubí přepravující benzin, naftu a letecké palivo pro ruskou armádu. Na sociální síti Telegram to podle agentury Reuters uvedla ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 98 ukrajinských dronů. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle kterého šest bezpilotních letounů mířilo na metropoli Moskvu.
Zprávy ze soboty 1. listopadu
Ukrajina tento týden v obléhaných částech Pokrovsku v Doněcké oblasti nasadila speciální síly. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva ukrajinské vojenské zdroje. Rusko přitom tvrdí, že ukrajinské síly v oblasti obklíčilo. Zdroj ze 7. sboru rychlé reakce uvedl, že speciální síly před několika dny v oblasti přistály s vrtulníkem Black Hawk. Druhý zdroj řekl, že na operaci dohlíží šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že Rusko nasadilo na 170 000 vojáků ve východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se snaží dobýt město Pokrovsk. Ten je pro ukrajinskou armádu důležitým logistickým uzlem. "Situace v Pokrovsku je obtížná," řekl Zelenskyj, ale odmítl nedávná ruská tvrzení, že zničené město je po více než roku bojů obklíčeno. Prezident přiznal, že některé ruské jednotky do města pronikly, ale trval na tom, že ukrajinští obránci je zneškodňují.
"Rusové jsou v Pokrovsku," řekl Zelenskyj podle agentury AP na brífinku v Kyjevě. "Jsou ničeni, postupně ničeni, protože musíme udržet naše vojáky," dodal Zelenskyj.
Evropská policejní agentura Europol dnes uvedla, že ve spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem se podařilo identifikovat přes 600 žoldnéřů, kteří bojovali na Ukrajině v ruských organizacích. Jedná se o občany Bosny a Hercegoviny a rovněž zemí bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. Ukrajinská a moldavská policie provedly na sedm desítek domovních prohlídek.
Podle Europolu vyšetřování identifikovalo 654 lidí, kteří na Ukrajině bojovali v řadách Wagnerovy skupiny a organizace Redut. V obou případech se jedná o ruské žoldnéřské společnosti. "Panují domněnky, že se tyto osoby dopustily válečných zločinů, jsou jsou sexuální násilí, popravy válečných zajatců a popravy civilistů," uvedl Europol.
Ukrajinská a moldavská policie provedly tento týden na Ukrajině a v Moldavsku zásahy, při kterých prohledaly bydliště a zabavily zbraně. "Ukrajinské úřady sdílely s dotčenými zeměmi skrze zabezpečené kanály Europolu jména 280 zahraničních občanů podezřelých ze zapojení do bojových operací," uvedl také Europol. Vedle toho bylo 11 Ukrajinců obviněno z vlastizrady.
Europol a policie na Ukrajině a v Moldavsku v únoru provedly další podobnou operaci, při které zjistili totožnost 85 lidí podezřelých ze zapojení do ruské invaze proti Ukrajině, kterou Moskva zahájila v únoru 2022.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Podezřelý byl v roce 2023 zatčen na frontové linii na Ukrajině a tuto středu byl předán Litvě, kde byl obviněn z válečných zločinů proti civilnímu obyvatelstvu a válečným zajatcům, včetně jejich mučení a nezákonného věznění, uvedla Grunskienéová. Generální prokurátorka dodala, že voják námořní pěchoty je spolu s dalšími ruskými vojáky podezřelý nejen z hlídání nelegálně zadržovaných civilistů a válečných zajatců, ale také z jejich bití a mučení.
Kyjev obvinil Rusko ze spáchání více než 180 000 válečných zločinů během invaze na Ukrajinu. Většinu případů vyšetřuje Ukrajina sama a soudí je lokálně, ale některé významné případy vyšetřuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. "Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic," citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
"Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru," řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometru za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že je nemožné Orešnik zachytit a že raketa má ničivou sílu srovnatelnou s jadernou zbraní. Západní experti nicméně jeho tvrzení zpochybňují, píše Reuters.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
"Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu," podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Boje o Pokrovsk se stupňují, jeho získání je pro Rusko důležité, a to jak z taktických důvodů, tak z důvodu reputace, popsal pro agenturu Reuters ukrajinský vojenský analytik Oleksandr Kovalenko. "Předtím více než rok dosahovali pouze taktických úspěchů, což je s ohledem na množství ztrát, vynaložený čas a zdroje pro tak velkou armádu ostuda," řekl.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. "Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech," prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi "s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů" a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
Ukrajinec, který se chtěl vyhnout službě v armádě, v Zakarpatské oblasti prorazil na hraničním přechodu závory a autem vjel do Maďarska. O tomto případu na svém telegramovém účtu informoval místní novinář Vitalij Hlahola. Ukrajinští muži od 23 do 60 let nesmějí bez zvláštního povolení v době válečného stavu vyjíždět ze země.
Případ se podle Hlaholy stal ve čtvrtek večer na hraničním přechodu Velyka Palaď - Nagyhódos, kde videokamera zachytila, jak se černé osobní auto přehnalo přes hranici navzdory tomu, že byla spuštěná závora. Hlahola uvedl, že kromě toho, že řidič prorazil dvě závory, ještě srazil pohraničníka. Ten skončil v nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.
Hlahola píše, že za volantem auta seděl 38letý advokát, který pochází z ukrajinsko-maďarského pohraničí a který byl v červnu povolán do ukrajinské armády, kde byl přidělen k výcvikovému mechanizovanému pluku.
Tisíce ukrajinských mužů se v rozporu se zákonem a často nebezpečnými způsoby snaží dostat za hranice, aby se vyhnuli službě v armádě, která se během ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků. Loni Ukrajina snížila věk odvodu z 27 na 25 let.
Vysoce postavení ruští důstojníci provozují vojenské výcvikové programy zaměřující se na ukrajinské děti a dospívající z okupovaných území a zároveň dohlížejí na systém militarizace mládeže, odhaluje investigace ukrajinského online deníku Kyiv Independent.
Lidé na Ukrajině mají strach z druhé okupace Kupjansku. Zničené devítipodlažní panelové domy, které dotvářejí panorama Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny, teď působí jako černé svíčky, vzpomíná Vitalij Bardas. Logistický uzel, který Rusové obsadili v roce 2022 v prvních dnech invaze na Ukrajinu a který pak ukrajinská armáda o několik měsíců později osvobodila při protiofenzivě, se opět ocitl v hledáčku Moskvy. Napsala to agentura AFP.
Ruští vojáci převlečení do civilního oblečení se ze severu infiltrovali do města, připustila ukrajinská armáda. Rusko tvrdí, že je Kupjansk v obklíčení.
Nálet ruských dronů na ukrajinské Sumy si podle úřadů vyžádal 15 zraněných.
Patnáct lidí včetně čtyř dětí utrpělo zranění při ruském nočním dronovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, informuje server RBK Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní vojenské správy Oleha Hryhorova. Ukrajinské dráhy uvedly, že Rusko zaútočilo na železniční infrastrukturu v Sumské a Charkovské oblasti.
Spojené státy summit předčasně ukončily poté, co Putin odmítl Trumpův mírový plán, požadoval další ukrajinská území a pustil se do dlouhého historického výkladu.
Nejméně dva raněné si během noci vyžádal nálet ruských dronů na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov a také úřadující starosta města Artem Kobzar s tím, že počet zraněných se ještě upřesňuje. Na sociálních sítích se mezitím podle serveru BBC News objevily informace o čtyřech zraněných. Náletům ukrajinských dronů během noci čelila i ruská města.
Zprávy z pátku 31. října
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že nařídil Pentagonu obnovit jaderné zkoušky. Pokud by k tomu skutečně došlo, jednalo by se o první takové testy Spojených států za posledních 33 let. Trumpovo rozhodnutí tak znovu otevírá otázku světového závodu ve zbrojení i měnící se role Ruska a Číny v globální jaderné rovnováze.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99 tisíc mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
"Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě," uvedl později Trump v příspěvku na své síti Truth Social, přičemž použil jím zavedený alternativní název Pentagonu.
Americký viceprezident J. D. Vance dnes večer novinářům před Bílým domem řekl, že testování amerického jaderného arzenálu je důležité pro zajištění národní bezpečnosti. "Aby bylo jasno, my víme, že funguje správně," doplnil s tím, že je ale důležité se o to průběžně starat.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží "své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu" s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
Ruský plynárenský gigant Gazprom plánuje v příštím roce snížit investice téměř o třetinu. Vedení společnosti dnes schválilo investiční program pro rok 2026, který počítá s výdaji 1,1 bilionu rublů (290 miliard korun). V letošním roce mají investice činit 1,615 bilionu rublů. Informuje o tom agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu situaci u průmyslového Pokrovsku, který se Rusové snaží dobýt už řadu měsíců, označil za nejtěžší na celé více než 1000 kilometrů dlouhé frontě. BBC uvádí, že se Rusům podařilo maximálně zkomplikovat logistiku ukrajinských obránců v tomto místě a ovládnout některé části Pokrovsku.
"Situace je komplikovaná, ale tvrzení ruské propagandy, že ukrajinské obranné síly jsou ´zablokované´ v Pokrovsku a Kupjansku, neodpovídají realitě," napsal dnes na Facebooku hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj, který pokrovsko-myrnohradskou aglomeraci navštívil.
"Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií," uvedl ruský resort obrany.
S nápadem umožnit novinářům, aby se na tato místa vypravili, přišel Putin. Mluvil o tom už v neděli, kdy se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
Nedávná prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o testování jaderné ponorky Poseidon a střely Burevestnik jsou pokus o vyvíjení psychologického tlaku na Západ, tvrdí ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím (CCD). Putin se podle něj tvrzením "brání" po uvalení nových sankcí.
Polské stíhací letouny MiG-29 dnes znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to napsaly agentury Reuters a PAP. Jde o druhý takový incident v jednom týdnu. O den dříve informovala polská armáda, že její stíhačky eskortovaly ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.
"(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera (ve středu)," uvedl šéf polského resortu obrany. Podrobnosti neposkytl. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Všichni tři odsouzení mají německé i ruské státní občanství. Všichni svou vinu v procesu popírali. Jejich obhájci tvrdili, že veškeré konverzace na téma špionáže byly žertovné a ironické. "Myslel si, že si může trochu hrát a dělat ze sebe špiona," uvedl zástupce Dietera S.
Trojici policie zadržela loni v dubnu. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu tehdy předvolalo ruského velvyslance. Ruská ambasáda v Berlíně označila případ za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat protiruské nálady.
Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.
Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.
Padne Pokrovsk? Rusové mluví o obklíčení tohoto 70tisícového města na Donbase. Náčelník generálního generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dokonce tvrdí, že v pokrovském kotli uvízlo na 5,5 tisíce ukrajinských obránců. Jak je tomu ve skutečnosti?
Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční sestřelení 170 ukrajinských dronů nad 14 ruskými regiony a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Některé z ukrajinských bezpilotních strojů podle něj protivzdušná obrana zlikvidovala nad Moskevskou oblastí, šest z nich mířilo na metropoli.
Ve městě Záporoží mezitím úřady informovaly o jednom zabitém a 17 zraněných civilistech po ruském nočním útoku, který podle serveru Ukrajinska pravda zasáhl infrastrukturní zařízení a také studentskou kolej. Mezi zraněnými jsou i děti, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na Telegramu. Rusko podle něj vyslalo na Záporoží nejméně 20 dronů a osm raket.
Ruský vzdušný útok v noci zabil na Ukrajině jednoho člověka, 17 lidí zranil a část země se kvůli němu ocitla bez proudu, uvádějí ukrajinské úřady. Podle energetické společnosti DTEK Rusové znovu zaútočili na její tepelné elektrárny v různých regionech a zařízení vážně poškodili. Jednalo se podle DTEK o třetí rozsáhlý ruský úder na její zařízení v tomto měsíci.
Ruský ropný gigant Lukoil přijal nabídku nadnárodní obchodní skupiny Gunvor, která převezme jeho zahraniční aktiva. Ruský podnik o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Upozornil, že prodej těchto aktiv je důsledkem zahraničních sankcí. Transakce bude vyžadovat souhlas americké vlády, uvedla agentura Bloomberg. Informace o finančních podmínkách nabídky Lukoil neposkytl.
Spojené státy minulý týden oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných firem. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině.
Společnost Lukoil v pondělí oznámila, že v důsledku amerických sankcí zvažuje prodej zahraničních aktiv. Lukoil má těžařské aktivity v řadě zemí mimo Rusko. Patří mezi ně bývalé země Sovětského svazu, jako je Ázerbájdžán, Uzbekistán a Kazachstán, ale také Egypt, Spojené arabské emiráty a některé západoafrické země, například Ghana a Nigérie.
V minulosti provozovala společnost Lukoil síť čerpacích stanic v České republice. V roce 2014 však tyto stanice převzala maďarská ropná a plynárenská skupina MOL.
Polská letiště v Radomi a Lublinu obnovila letový provoz, uvedl na síti X Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) v 9:26. Uzavření letišť úřad oznámil dnes v 07:14 s tím, že se tak stalo kvůli aktivitám vojenského letectva. Polské a spojenecké vzdušné síly zahájily operace kvůli ruským útokům na zařízení na území Ukrajiny, uvedli podle agentury Reuters představitelé polské armády.
Státy na východním křídle Severoatlantické aliance jsou ve stavu zvýšené pohotovosti od konce září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 narušily vzdušný prostor Estonska, ve kterém setrvaly dvanáct minut. Několik dní předtím proniklo do polského vzdušného prostoru více než 20 ruských dronů, uvedli tehdy Poláci.
Narušení svého vzdušného prostoru ruskými letouny či drony v poslední době hlásilo více evropských zemí. Podle některých evropských představitelů tak Rusko testuje reakci NATO.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov tvrdí, že vojska Moskvy obklíčila ukrajinské síly poblíž měst Pokrovsk v Doněcké i Kupjansk v Charkovské oblasti, které se Moskva snaží dobýt už měsíce. Jeho slova ale kromě vojenských expertů odmítají i prováleční blogeři.
zprávy ze čtvrtka 30. října
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé více než tisíc kilometrů dlouhé frontě. "Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát," napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.
Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu. Informovala o tom litevská televize LRT. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko označil dočasné uzavření hranic za "šílenou" záležitost, a to ještě přijatou pod "absurdní".
V Pokrovsku stále zůstává 1256 civilistů, které již není možné evakuovat, protože Rusové úmyslně útočí na civilisty, uvedl dnes šéf správy v ukrajinské části Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V celé oblasti pak podle něj zůstává více než 200 tisíc civilistů, včetně 13 tisíc dětí, přestože je úřady znovu a znovu vybízejí k evakuaci do bezpečnějších částí Ukrajiny.
Ukrajinská armáda ale odmítla tvrzení o obklíčení Kupjansku jako "fantazie" a uvedla, že Pokrovsk nikdy nebyl obklíčen a že zásobovací trasy zůstávají nepřerušeny.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes tvrdil, že ruské jednotky obklíčily ukrajinské síly v Pokrovsku a také ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země.
"Situace v Pokrovsku je na hranici kritické situace a nadále se zhoršuje do té míry, že na nápravu všeho může být příliš pozdě," varovali analytici z ukrajinského projektu DeepState. Uvedli, že Rusům se podařilo přerušit zásobovací cestu do sousedního města Myrnohrad za pomoci útoků pěchoty a dronů, a upozornili, že Ukrajina bude muset nasadit posily přinejmenším na úrovni brigády, aby zabránily dalšímu ruskému pronikání do Pokrovsku.
Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící poblíž na severovýchodě, by Moskvě poskytlo nástupiště pro postup ke dvěma největším městům, které Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá, Slovjansku a Kramatorsku.
Rusko nasadilo do boje na 11 tisíc vojáků ve snaze obklíčit Pokrovsk a okolí. Nepřátelské skupiny, které již do města pronikly, se snaží protlačit dále na sever a na severozápad, uvedl ukrajinský 7. sbor.
Ukrajinské síly se potýkají s odrážením sílícího ruského tlaku u města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země. Ruské jednotky se po více než roce drtivého postupu, vykoupeného podle Kyjeva obrovskými ztrátami, přiblížily ke klíčovému logistickému centru, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na vojenské analytiky.
Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura. Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125 000 korun), dodala prokuratura.
Soud v Kyjevě vzal dnes do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Německá firma Rheinmetall podepsala v úterý v Bulharsku smlouvu o výstavbě muničního závodu, který bude ve městě Karlovo vyrábět střelný prach a dělostřeleckou munici. Napsaly to agentury AFP a Reuters. Hodnota kontraktu je zhruba jedna miliarda eur (24,5 miliardy eur). Nový závod by mohl začít fungovat za 14 měsíců, tedy ke konci příštího roku.
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinerie v Uljanovské oblasti a autonomní Marijské republice a také další podniky zapojené do zásobování ruské armády, tvrdí ukrajinský generální štáb.
Záchranné práce na místě skončily, uvedla dnes regionální vláda na Telegramu a dodala konečnou bilanci neštěstí - 23 obětí. Vyšetřování pokračuje. Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Minulý pátek vyhlásily úřady v oblasti den smutku, podnik přislíbil pozůstalým odškodnění ve výši deseti milionů rublů (asi 2,6 milionu Kč). Zranění mají dostat milion až dva miliony podle závažnosti újmy.
Týden staré exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.
Gubernátor Alexej Teksler tehdy zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu.
Belgie zahájila vyšetřování dvou případů přeletu dronů nad vojenskou základnou Marche-en-Famenne z konce minulého a začátku tohoto týdne. S odvoláním na belgického ministra obrany Thea Franckena to dnes uvedla agentura Reuters a belgická média. O podobném incidentu informovala Belgie také na začátku října.
"Nebyli to amatéři, ale zkušení operátoři dronů, kteří pravděpodobně prováděli cílený průzkum objektu," sdělil Francken belgické televizi VRT News. Doplnil, že drony představují novou bezpečnostní výzvu a země potřebuje vybavení na odhalení a zneškodnění bezpilotních letounů.
Střelu s plochou dráhou letu Flamingo vyvinuli Ukrajinci v reakci na nedostatek raket dlouhého doletu a neochotu spojenců dodávat zbraně, které dokážou dosáhnout a udeřit hluboko do ruského vnitrozemí. Teď ji podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinská armáda použila v boji, stejně jako další novou raketu Ruta.
Ministerstvo obrany pořídí 24 lehkých obrněných vozidel Iveco za 538 milionů korun bez DPH. Úřad dnes o nákupu informoval vládu, podrobnosti sdělil v tiskové zprávě státní podnik Vojenský technický ústav, se kterým ministerstvo na zakázce spolupracuje. Vozidla armáda dostane do roku 2030, sloužit mají mimo jiné pro průzkum. Nákup navazuje na zakázku, kterou vláda projednala v únoru a obsahovala 15 vozidel pro dělostřelectvo.
Rozhodnutí nenahradit odcházející americké jednotky v Rumunsku nelze vnímat jako stažení Spojených států z Evropy ani jako signál sníženého závazku vůči spojencům z NATO či článku 5, uvedla dnes podle agentury Reuters americká armáda.
"Naše silná přítomnost v Evropě a náš závazek vůči ní zůstávají nezlomné, a to včetně podpory operace Eastern Sentry," uvedl dnes na síti X americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker s odkazem na operaci NATO spuštěnou letos v září, jejímž cílem je posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance. Whitaker také výslovně uvedl, že trvá i americký závazek vůči Rumunsku.
Across NATO, Allies like Romania are demonstrating increased capability and responsibility. During 20 plus years as a NATO Ally, Romania has consistently partnered with the United States to meet our common defense objectives. That partnership remains stronger than ever. The… pic.twitter.com/2MHl3oDtUe
— U.S. Ambassador to NATO (@USAmbNATO) October 29, 2025
Spojené státy vydaly všeobecnou licenci pro transakce zahrnující společnosti Rosneft Deutschland a RN Refining & Marketing GmbH. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení amerického ministerstva financí. Tyto firmy, které sdružují německé aktivity Rosněfti, tím dočasně získaly výjimku z protiruských sankcí, což má zabránit narušení činnosti rafinerií v zemi.
"Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi," uvedl SPP. Dodal, že když jednou přijde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.
Největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP, při dodávkách suroviny svým klientům už v současnosti využívá ruský plyn z méně než poloviny. Firma k začátku zimní sezony zcela naplnila své kapacity v podzemních zásobnících.
"(Ruští vojáci) nemohli nevědět, na co útočí. Jedná se o úmyslný ruský útok speciálně proti dětem, speciálně proti zdravotnickému personálu (…)," napsal Volodymyr Zelenskyj na Telegramu, kde také zveřejnil snímky poškozené nemocnice. Nejmladšímu zraněnému dítěti je osm let, zraněn byl i jeho bratr a matka, dodal prezident, podle kterého v době útoku byla v nemocnici stovka lidí.
Rusko dnes dělostřeleckou palbou zasáhlo dětskou nemocnici v Chersonu na jihu Ukrajiny, přičemž zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků. S odvoláním na místní úřady to napsal server Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok na nemocnici odsoudil. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov mezitím informoval o jednom zabitém při ukrajinském dronovém útoku na příhraniční město Šebekino.
Agentura Reuters k vyjádření ruského prezidenta poznamenala, že veřejně je o Poseidonu k dispozici jen málo potvrzených podrobností, ale v podstatě jde podle něj o autonomní torpédo schopné nést atomovou nálož. Putin o existenci Poseidonu hovořil poprvé v roce 2018. Jeho testy jsou ostře sledovány, upozornila už v roce 2022 stanice CNN. Má se za to, že díky jadernému pohonu má Poseidon neomezený dosah.
Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters označila zbraň za torpédo, agentura AFP používá termín podvodní dron. Zbraň je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.
"Včera (v úterý - pozn. ČTK) jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon," řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit nová obchodní dohoda, která přináší další vzájemně prospěšnou liberalizaci obchodu a zároveň plně zohledňuje citlivost některých zemědělských odvětví v nynější sedmadvacítce. Informovala o tom Evropská komise. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič oznámil letos na konci června, že EU dosáhla předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do EU. Dohodu tehdy označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Nová dohoda známá pod zkratkou DCFTA podle EK ukazuje "neochvějný závazek EU podporovat Ukrajinu, zároveň ale omezuje dovoz citlivých zemědělských produktů do EU ve srovnání s úrovněmi v rámci takzvaných autonomních obchodních opatření, zakotvuje novou robustní ochrannou doložku a zajišťuje sladění ukrajinských a unijních výrobních standardů". Autonomní obchodní opatření (ATM) platila v posledních třech letech a znamenala pozastavení dovozních cel a kvót.
Mezi citlivé zboží patří například vejce, cukr nebo pšenice. Zemědělci i politici v Polsku, ve Francii, ale i v jiných zemích si stěžovali hlavně na to, že zboží z Ukrajiny sráží ceny na jejich domácím trhu. Bylo tedy zavedeno opatření, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře.
"I s touto změnou zůstává rozmístění amerických sil v Evropě větší, než bylo po mnoho let," dodal činitel NATO, kterého citovala agentur Reuters, k oznámení , že USA sníží počet svých vojáků na východním Rumunska uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé. Vzhledem k prioritám administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se toto rozhodnutí očekávalo, uvedlo rumunské ministerstvo s odkazem na snahu Washingtonu soustředit pozornost na oblast Indo-Pacifiku.
"Nemluvíme o stažení amerických sil, ale o ukončení rotace jedné brigády, jejíž jednotky jsou rozmístěny v několika státech NATO, včetně Bulharska, Rumunska, Slovenska a Maďarska," upřesnil později podle agentury AFP na tiskové konferenci rumunský ministr obrany Ionuts Mošteanu.
Představa, že ruští vojáci bojují na Ukrajině z donucení a proti své vůli, se dostala i do nejvyšších pater americké politiky. Donald Trump letos opakovaně litoval smrti vojáků na obou stranách konfliktu a srovnával jejich utrpení. "Každý den umírají lidé. Muži mladí jako moji synové," řekl. Realita je ale složitější. Valná část Rusů vstupuje do války dobrovolně, informuje web Kyiv Independent.
V Marijské republice, která leží na východě evropské části Ruska, byly zaznamenány dronové útoky poblíž jednoho z průmyslových zařízení, podle místních úřadů nejsou na místě škody, napsal Reuters.
Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Severoatlantické aliance. Oznámilo to rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca.
Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Rumunska uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé. Vzhledem k prioritám administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se toto rozhodnutí očekávalo, uvedlo rumunské ministerstvo s odkazem na snahu Washingtonu soustředit pozornost na oblast Indo-Pacifiku.
Přibližně 1000 amerických vojáků nadále na území Rumunska zůstane. V současnosti je v zemi asi 3000 amerických vojáků.
Dvojice polských stíhacích letounů MiG-29 v úterý zachytila a doprovodila ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač. Na síti X to oznámilo operační velení polské armády a dodalo, že ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
"Dne 28. října 2025 dvojice stíhacích letounů MiG-29 polských vzdušných sil zachytila, vizuálně identifikovala a eskortovala z oblasti odpovědnosti letadlo Ruské federace letící nad Baltským mořem," uvedla polská armáda. Stroj měl podle ní vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán.
28 października 2025 roku para dyżurna myśliwców MiG-29 🇵🇱 Sił Powietrznych dokonała skutecznego przechwycenia, identyfikacji wizualnej oraz eskortowania z rejonu odpowiedzialności samolotu Federacji Rosyjskiej, który wykonywał lot nad Morzem Bałtyckim.
— Dowództwo Operacyjne RSZ (@DowOperSZ) October 29, 2025
Polskie myśliwce… pic.twitter.com/oKNh8LRFRX
Ve městě Simferopol na Ruskem anektovaném poloostrově Krym podle místních Moskvou dosazených úřadů ukrajinský dron zasáhl skladovací kontejner pro palivo a mazivo, který začal hořet, napsala agentura Reuters.
Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov podle portálu Meduza uvedl, že se ukrajinské drony pokusily zaútočit na průmyslovou zónu ve městě Buďonnovsk. Útok zmařila protivzdušná obrana, významné škody nezpůsobil, uvedl činitel. Telegramový kanál Astra píše, že v Buďonnovsku drony cílily pravděpodobně na petrochemický závod Stavrolen.
Rusko začalo k útokům na obytné oblasti daleko za frontovou linií používat modernizované klouzavé bomby dlouhého doletu, známé jako KAB. Jedná se o další typ zbraně dlouhého doletu schopné zasáhnout například města či jiné strategické cíle hluboko v týlu Ukrajiny, která byla donedávna považována za "bezpečnější" zóny pro civilisty a infrastrukturu.
Počet dronových útoků, které proti sobě obě země podnikají, roste. Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu podle DPA řekl, že ještě před dvěma lety byly ukrajinské dronové útoky ojedinělými případy, zatímco nyní jsou jich stovky. Jejich cílem je ve stále větší míře Povolžský federální okruh na jihovýchodě evropské části Ruska, kde se nacházejí strategicky důležité zbrojní podniky.
Rusko do obrany před ukrajinskými dronovými útoky, které v posledních měsících míří například na energetickou infrastrukturu, nasadí příslušníky záloh. Informoval o tom deník Kommersant na svých internetových stránkách. První taková jednotka na ochranu před bezpilotními letouny a diverzními akcemi vzniká v Leningradské oblasti.
Alexandr Drozděnko, gubernátor tohoto regionu ležícího v okolí Petrohradu, uvedl, že podle plánu v první etapě tato jednotka bude mít 105 členů. K dispozici podle něho budou mít střelné zbraně, terénní auta a rušičky dronů. Vzniká na základě návrhu zákona o zapojení rezervistů do ochrany kriticky důležitých objektů, kterým se v nejbližší době bude zabývat Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
V Moskvě kvůli atakům stejně jako v posledních dnech museli krátce uzavřít letiště Domodědovo a Žukovskij. Také se omezily vzlety a přílety i na letišti Šeremeťjevo. Podobná opatření zavedly i na letištích v dalších městech, například v Saratovu, Vladikavkaze, Penze, Grozném nebo Samaře, napsal nezávislý server Meduza.
Rusko v noci na dnešek sestřelilo 100 ukrajinských dronů nad 12 svými regiony a nad anektovaným poloostrovem Krym, oznámilo ráno ministerstvo obrany v Moskvě. Dříve resort informoval o likvidaci 57 ukrajinských bezpilotních letounů během úterního večera a noci. Některé stroje se podle něj znovu - už třetí den v řadě - pohybovaly nad oblastí metropole Moskvy. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin mezitím uvedl, že na místo dopadu trosek dronů vyrazily záchranné složky.
Nejintenzivnějšímu útoku čelila podle ministerstva Brjanská oblast, kde bylo sestřeleno 35 bezpilotních strojů. Dalších devět zlikvidovala protivzdušná obrana nad Rostovskou oblastí, po čtyřech nad Kalužskou a Tulskou oblastí a jeden nad Kurskou oblastí.
Zprávy ze středy 29. října
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Sim v Jižní Koreji.
"Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny," řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
Letos bylo na východě Ukrajiny zajato už 2200 ruských vojáků, uvedla agentura Ukrinform s odkazem na slova prezidenta Volodymyra Zelenského.
Tým německého deníku Die Welt vedený hlavním reportérem listu Ibrahimem Naberem na Ukrajině nedaleko frontové linie zasáhl ruský dron. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál deníku Bild. Naber a jeho dva kolegové utrpěli zranění. Během stejného útoku přišel o život jeden ukrajinský voják.
Naber se svými kolegy pracoval na reportáži, kvůli níž doprovázel jednotku protivzdušné obrany, která je součástí 42. brigády ukrajinských ozbrojených sil. Když byli v otevřeném prostoru, zaútočil na vojenský automobil stojící u nich ruský dron typu Lancet.
⚡ Die Welt journalist Ibrahim Naber was injured in Ukraine while filming an air defense unit, according to Suspilne.
— UNITED24 Media (@United24media) October 28, 2025
His team came under attack from a Russian Lancet drone: the operator and producer were also wounded. One Ukrainian soldier was killed, another seriously injured. pic.twitter.com/zxj7LcTNCe
"Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu," řekl Zelenskyj podle AFP médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. "A proto mají na mysli tento program - dva až tři roky," dodal.
Andrej Babiš dnes sdělil, že o žádné dnes zmiňované maďarské iniciativě nic neví.
"Mediální bruselský monopol Politico lže o nás permanentně. Žádná taková iniciativa neexistuje a nic o tom nevím," podotkl na dotaz ČTK.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa.
"Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu," řekl ukrajinský prezident. "Pokud válka skončí do měsíce, utratíme tyto peníze na obnovu. Pokud neskončí do měsíce, ale po nějaké době, pak je utratíme za zbraně. Nemáme prostě jinou možnost," dodal Zelenskyj k finanční podpoře.
Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
Nová Visegrádská skupina by mohla mít jen tři namísto čtyř členů, píše Politico.
Stará visegrádská čtyřka se totiž rozpadla po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, po níž polská PiS prosazovala tvrdý postoj vůči Moskvě, zatímco Budapešť zaujala opačnou pozici.
Poradce maďarského premiéra Balázs Orbán v plánech odkazoval na Visegrádskou skupinu (V4), kterou tvořilo kromě Česka, Slovenska a Maďarska také Polsko, svého času pod vedením národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). "Během migrační krize to fungovalo velmi dobře," dodal Orbán.
Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Robertem Ficem a Andrejem Babišem.
"Myslím, že na to dojde - a bude to stále viditelnější," řekl poradce maďarského premiéra Balázs Orbán bruselskému serveru na dotaz ohledně možnosti vzniku spojenectví, které by v Evropské radě působilo jako blok.
V příštích několika letech se bude Rusko spoléhat zejména na rozkol mezi jednotlivými státy NATO o uplatnění kolektivního obranného závazku aliance, tedy článku 5. Neshody členských států by mu mohly umožnit omezenou invazi na východní křídlo aliance do tří let, ve své knize to předpovídá německý vojenský expert a profesor politologie Carlo Masala.
Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 17 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky.
Celkem 13 dronů bylo sestřeleno nad Kalužskou oblastí, tři nad Brjanskou oblastí a jeden nad Moskevskou oblastí. Rusko stejně jako obvykle nesdělilo podrobnosti o případných hmotných škodách. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.
Zprávy z úterý 28. října.
Vyšetřovatelé OSN ve zprávě, kterou chtějí předložit Valnému shromáždění OSN, uvedli, že ruské drony nahání ukrajinské civilisty v blízkosti fronty. Drony vyhánějí Ukrajince z domovů a tisícovky z nich takto byly přinuceny opustit celé oblasti, stojí ve zprávě, o níž v pondělí informovala agentura Reuters. Podle dokumentu byly naplněny znaky spáchání zločinu proti lidskosti.
Washington zvažuje stanovit šestiměsíční lhůtu pro Berlín, aby vyřešil nejasnosti ohledně vlastnictví německých aktiv ruského ropného gigantu Rosněfť. Uvedla to agentura Bloomberg News s odvoláním na informované zdroje. Aktiva po zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabavila německá vláda, která později jednala s Moskvou o prodeji firmy Rosneft Deutschland katarským zájemcům. Strany se ale nedohodly na ceně.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle Bloombergu sdělila svým německým protějškům, že zvažuje udělení neobnovitelné, časově omezené všeobecné licence pro společnost Rosneft Deutschland. Německé aktivity Rosnefti by tak podle návrhu dočasně získaly výjimku z amerických sankcí, což by zabránilo narušení činnosti rafinerií v zemi.
Ministryně hospodářství Katherina Reicheová podle jednoho ze zdrojů Bloombergu chce o tématu jednat na konci týdne na setkání ministrů energetiky a životního prostředí zemí G7 v Torontu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí sdělil, že se bojuje přímo ve městě Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, které se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy. útočnou aktivitu. Boje pokračují ve městě. To je jejich hlavní cíl, právě Pokrovsk," zdůraznil Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajiny.
Ruský ropný koncern Lukoil hodlá kvůli zavedení amerických sankcí prodat svá zahraniční aktiva, napsal na svém webu list Kommersant s odvoláním na prohlášení firmy. V Lukoilu začali posuzovat nabídky potenciálních kupců.
Prodej aktiv se uskutečňuje v souladu s povolením amerického ministerstva financí k ukončení aktivit. V případě nezbytnosti se Lukoil chystá požádat o prodloužení tohoto povolení, aby zajistil nerušené fungování svých zahraničních aktiv.
Lukoil vlastní obchodníka s ropou Litasco se sídlem v Ženevě, rafinerie v Rumunsku a Bulharsku a má podíl 45 procent v rafinerii v Nizozemsku. Vlastní také 2450 čerpacích stanic v cizině. Společnosti patří i podnik v Iráku, který řídí průzkum a těžbu na ropném poli Západní Kurna-2. Po zavedení sankcí bulharské úřady zavedly zvláštní kontrolu nad prodejem aktiv Lukoilu v zemi, vláda a tajné služby mají právo příslušnou transakci zablokovat, dodal Kommersant.
V Moskvě houstne atmosféra. Podle britského deníku The Telegraph čelí Vladimir Putin sílícímu ekonomickému a politickému tlaku, který ohrožuje jeho mocenskou pozici. Zatímco americký prezident Donald Trump utahuje šrouby, Kreml se obává dalšího převratu.
"Myslím, že Rusko to pocítí okamžitě… Ruskou válečnou mašinerii financuje ropa a my můžeme podstatně snížit jeho zisky." Tak vysvětloval v televizi CBS ministr financí Scott Bessent nové americké sankce proti ruským energetickým společnostem. Když moderátorka citovala ruského zvláštního ruského vyslance Kirilla Dimitrijeva, reagoval Bessent ostře.
Turecko pořídí v Británii 20 bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (223 miliard korun). Oznámila to britská vláda, podle které dohodu dnes v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.
Bojový letoun Eurofigter Typhoon je společným projektem čtyř evropských zemí - Británie, Španělska, Německa a Itálie. Podíl Británie na každém vyrobeném letadle činí podle britské vlády zhruba 37 procent.
Konečná montáž a výroba letadel se uskuteční v závodech v britských městech Warton a Samlesbury. Tam podle vlády zakázka přispěje k udržení zhruba 6000 pracovních míst.
Volodymyr Zelenskyj se v pondělí zmínil i o nových potřebách posílení ukrajinské protivzdušné obrany v podmínkách, kdy země čelí ruským útokům na infrastrukturu a energetická zařízení. "Partneři mají potřebné systémy a je důležité, aby ukrajinská diplomacie aktivněji připravovala vhodná řešení," poznamenal prezident.
Úroveň vody v Belgorodské nádrži na západě Ruska klesla asi o metr po ukrajinských útocích, které o víkendu poškodily přehradu, informovala v pondělí ruská média s odvoláním na federální úřady. Ty regionální nadále varují před rizikem záplav.
Ukrajina rozšíří své útoky v hloubi Ruska, nařídil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po poradě vrchního velení, které se zúčastnili i výrobci zbraní. Zelenskyj připomněl, že za ruskou válku proti Ukrajině už platí konkrétní cenu ruské rafinerie, které se staly terčem ukrajinských úderů.
"Analyzovali jsme účinnost našich úderů dalekého dosahu za určité období a dosažené výsledky. Ruské zpracování ropy již platí za válku hmatatelnou cenu a zaplatí ještě víc," napsal Zelenskyj o stanovení nových cílů na sociální síti Telegram.
Městský soud v Praze začal znovu rozplétat případ Čecha, kterého spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír vyslal na Donbas bojovat proti Ukrajině. Jsou obžalováni z terorismu a jeho podpory či financování. "Hráli si na vojáčky," uvedla obhajoba.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl dnes zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.
Dohodu podepsaly obě jaderné velmoci v roce 2000, ratifikována byla v roce 2011. V jejím rámci se USA a Rusko zavázaly zlikvidovat 34 tun plutonia, které zbylo po omezení jaderných arzenálů. Toto plutonium pokládaly obě země za přebytečné pro vojenské programy, poznamenal list Kommersant.
Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 000 jaderných hlavic.
Ranní víkendový útok Rusů poblíž ukrajinské vesnice v Doněcké oblasti Volodymyrivky skončil fiaskem. Šest obrněných vozidel uvízlo v řece Kazennyj Torec. Ukrajinské jednotky, včetně 33. samostatné mechanizované brigády, díky tomu úder odrazily kombinovanými útoky dělostřelectva, raketometů HIMARS a dronů.
Český prezident též vyzval k pokračující podpoře Ukrajiny i k cíleným koordinovaným sankcím, které jsou klíčové k přivedení Ruska k vyjednávacímu stolu, ale také k posílení odolnosti společností. "Naše zaměření na bezpečnost není o přípravě na válku, ale o ochraně míru," konstatovala hlava státu.
V projevu k zahraničním diplomatům český prezident také sdělil, že Rusko naopak zintenzivnilo útoky na civilisty na Ukrajině. "Skrze svoji agresi a hybridní válku se snaží znovu prosadit svůj vliv na východní a střední Evropu," poznamenal. Připomněl i nedávná narušení vzdušného prostoru členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) ruskými drony. "Jednota zůstává naší nejsilnější obranou. Evropa se naučila, často bolestivě, že slabost a nejednota povzbuzuje ty, kdo ohrožují mír a stabilitu," řekl Pavel.
Prezident Petr Pavel je hrdý na to, že Česko pevně stojí na straně těch, kteří hájí právo, pravdu a dialog. I v souvislosti s podporou Ukrajiny to řekl v projevu k zahraničním diplomatům působícím v Česku při tradiční akci v Rothmayerově sálu Pražského hradu, která se koná před státním svátkem 28. října. Zdůraznil, že Rusko zůstává zásadní výzvou pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii.
Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které do tohoto pobaltského státu pronikají z Běloruska a opakovaně v něm narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech.
"Dnes jsme se rozhodli přijmout nejpřísnější opatření, jiná cesta neexistuje," uvedla na tiskové konferenci Ruginienéová, která incidenty označila na hybridní útoky. Oznámila také uzavření hraničních přechodů s Běloruskem s výjimkou pro diplomaty a občany Evropské unie, kteří se budou z Běloruska vracet. Opatření bude platit do středy, kdy se očekává, že kabinet rozhodne o tom, zda uzavření hranic prodlouží na dobu neurčitou, píše agentura AP.
Americký Institut pro studium války (ISW) zpochybnil nedělní tvrzení Moskvy o obklíčení strategického ukrajinského Pokrovsku.
Ruské ministerstvo obrany dnes na platformě Telegram oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí - vesnic Novomykolajivka a Pryvilne v Záporožské oblasti a vsi Jehorivka v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský analytický projekt DeepState píše, že invazní síly obsadily ukrajinské území u tří obcí.
Papež Lev XIV. přijal ve Vatikánu maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten hlavu katolické církve požádal, aby podpořila jeho protiválečné úsilí.
Rusko se chystá povolat tisíce záložníků z civilu do aktivní vojenské služby. Slibuje ale, že nebudou muset bojovat na Ukrajině.
Italský odvolací soud nařídil vydání Ukrajince kvůli útoku na Nord Stream. Odvolací soud v italské Boloni dnes nařídil vydání Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, německým úřadům. Podle agentur to oznámil právník Ukrajince, který je považován za jednoho z osnovatelů útoku na plynovod považovaný za jeden ze symbolů někdejší energetické závislosti Evropy na Rusku.
Česko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v pondělí přední německý list Die Welt.
Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 66 ruských dronů z celkově 100 vyslaných, přičemž dalších 26 dronů podle něj zasáhlo devět blíže neupřesněných míst. Několik dronů zůstávalo podle Kyjeva v době hlášení ještě ve vzduchu.
Za nevhodné označil Trump oznámení Ruska o testu střely na jaderný pohon. Za nevhodné dnes označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského vládce Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem.
Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl Trump novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Trump podle agentury AFP také zopakoval, že by se během své nynější cesty po Asii velice rád setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 193 ukrajinských dronů, napsala agentura RIA Novosti. Více než tři desítky z nich mířily na Moskvu, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Bezpilotní letoun zabil řidiče mikrobusu a zranil pět pasažérů v ruské Brjanské oblasti, napsal tamní gubernátor Alexandr Bogomaz.
Ukrajinský dron zabil řidiče minibusu a zranil pět pasažérů v ruské Brjanské oblasti, uvedl tamní gubernátor. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 193 dronů.
Zprávy z pondělí 27. října.
Po návratu z Chersonu doma dlouho nepobudu. Musím sehnat vozidla pro 56. brigádu a co nejdřív je dopravit k Runě. Na netu na mě vyskočí VW Amarok. Cena přívětivá a stav super. Když přijedu do servisu Protranscar s.r.o., kde auto prodávají, a sdělím majiteli, proč a kam auto kupuji, překvapí mě jeho vstřícnost. Sám mi navrhne nižší cenu a ještě výměnu spojky a serva. Vše jde jako po másle.
Hovořit o zrušení schůzky mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem není správné, řekl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v narážce na zrušený summit lídrů v Budapešti. Setkání Trumpa a Putina je podle Peskova nejprve nutné připravit a jedná se o komplikovaný proces.
"Prezidenti se nemohou scházet, jen aby se setkali, nemohou jen tak mrhat časem, a to otevřeně říkají. Proto dali pokyn (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi a (americkému ministru zahraničí Marku) Rubiovi, aby tento proces připravili. Je to komplikovaný proces," řekl Peskov.
Americký prezident Trump v sobotu uvedl, že se se svým ruským protějškem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. "Víte, musíme uzavřít dohodu, nebudu ztrácet svůj čas," řekl Trump novinářům.
Letní ofenziva Ruska skončila fiaskem, píše ve svém komentáři web Moscow Times. I když se v některých oblastech na Ukrajině objevovalo až šestkrát více ruských vojáků, dosáhl Kreml jen malých taktických zisků. Právě proto se Moskva teď na podzim snaží provádět intenzivnější bojové operace, reviduje svůj taktický přístup a přeskupuje síly.
Ruské ministerstvo obrany v neděli ráno oznámilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala nad ruskými regiony a také nad Černým a Azovským mořem celkem 82 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Rusko v noci na neděli na Ukrajinu vyslalo celkem 101 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich sestřelila či zneškodnila 90, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Z celkového počtu se podle něj v 60 případech jednalo o íránské drony Šáhid. Trosky ze sestřelených dronů dopadly na pěti místech.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov Vladimira Putina také informoval o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik. Jde o střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou jako Burevestnik. "Zbraň uletěla 14 tisíc kilometrů a ve vzduchu se udržela po přibližně 15 hodin," uvedl generál. Ruské oznámení o testu střely přichází v době, kdy Spojené státy pozastavily, ale neukončily, diskuse s Ukrajinou o možném poskytnutí americký střel s plochou dráhou letu Tomahawk, které by napadené zemi umožnily zasahovat cíle hluboko v ruském týlu.
O získání Pokrovska se ruské síly snaží už řadu měsíců, v posledních dnech se jim podle podle analytiků ukrajinského serveru DeepState zřejmě podařilo proniknout do jižní části města.
Podle ruské státní agentury TASS šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov při setkání s Vladimirem Putinem uvedl, že ruské jednotky obklíčily ukrajinské síly v Pokrovsku. Předcházela tomu podle něj soustředěná dělostřelecká palba do hloubky ukrajinské obrany a také "zajištění izolace oblasti bojů". Podobná sdělení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská armáda na slova ruského generála zatím nereagovala.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se Vladimir Putin při své vizitě jednoho z velitelství ruských ozbrojených sil například dozvěděl, že proti ruským jednotkám v okolí ukrajinského města Kupjansk stojí přibližně pět tisíc ukrajinských vojáků. V Pokrovsku, který prokremelská média označují ruským názvem Krasnoarmějsk, se podle TASS brání okolo 5500 příslušníků ukrajinské armády.
Které přesně velitelství ruský prezident navštívil, ani kdy se tak konkrétně stalo, ruská média neuvádí. "Vojáci vrchnímu veliteli předložili kompletní informaci o dění na frontě," poznamenal Peskov.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině. V přítomnosti šéfa ruského generálního štábu Valerije Gerasimova Putin poslechl hlášení o situaci v prostoru "speciální vojenské operace", jak Moskva a její média označují ruskou agresi vůči Ukrajině. Gerasimov Putinovi řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk.
Ruská protivzdušná obrana zneškodnila dron mířící na Moskvu, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Ten napsal, že u místa dopadu trosek sestřeleného ukrajinského bezpilotního letounu mířícího na metropoli zasahují záchranné složky, podrobnosti o lokalitě neuvedl.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že v rozlehlé Desňanské čtvrti ukrajinského hlavního města záchranné složky zasahují u devítipatrového domu, kde bylo zasaženo druhé a třetí patro, a také u 16patrové budovy, na niž dopadly trosky, patrně sestřeleného ruského dronu.
Tři lidé zemřeli v noci na neděli po ruském vzdušném útoku na Kyjev, uvedla ráno ukrajinská služba pro mimořádné situace. Zraněno je podle úřadů 29 lidí, včetně sedmi dětí. Podle dřívějšího vyjádření starosty Vitalije Klička byly zasaženy dva výškové obytné domy.
Zprávy z neděle 26. října
Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.
Švédský premiér Ulf Kristersson se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli, že Ukrajina si pořídí od Švédska 100 až 150 víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen. Zatím jde o rámcovou, předběžnou dohodu.
Ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu v noci na sobotu zabily čtyři lidi. Dva lidé zemřeli při útocích na Kyjev a další dva přišli o život při ruských úderech v Dněpropetrovské oblasti, uvádějí místní úřady.
Při útocích na Kyjev vedle dvou obětí dalších devět osob utrpělo zranění, uvedl podle agentury AP šéf vojenské správy ukrajinského hlavního města Tymur Tkačenko na Telegramu. "Podle předběžných zpráv útok rozbil okna, poničil auta a způsobil kráter ve dvoře rezidenční budovy," napsal Tkačenko. Rovněž pode něj vypuklo několik požárů a byla poničena budova školky.
"Exploze v hlavním městě. Město je pod balistickým útokem," napsal starosta Kyjeva Vitalij Kličko na Telegramu v průběhu ruského útočení.
Ukrajinské letectvo na území Ukrajiny ohlásilo v sobotu dopoledne pět přímých zásahů ruskými raketami a 12 zásahů drony.
V Dněpropetrovské oblasti jsou po nočních ruských úderech dva mrtví a sedm zraněných, uvedl podle agentury AFP tamní šéf vojenské správy Vladyslav Hajvanenko na Telegramu. "Vypukly požáry. Došlo k poškození bytů a soukromých budov, hospodářské budovy, obchodu a jednoho auta," oznámil Hajvanenko.
Při útocích na Kyjev kromě jedné oběti dalších deset osob utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters šéf vojenské správy ukrajinského hlavního města Tymur Tkačenko. "Podle předběžných zpráv útok rozbil okna, poničil auta a způsobil kráter ve dvoře rezidenční budovy," napsal Tkačenko na Telegramu. Rovněž pode něj vypuklo několik požárů a byla poničena budova školky.
Ruské ministerstvo obrany podle stanice BBC hlásí sestřelení 121 ukrajinských dronů, přičemž sedm z nich podle něj mířilo na Moskvu.
Ruská armáda podle ruskojazyčného webu stanice BBC oznámila sestřelení devíti ukrajinských dronů nad Moskevskou oblastí. Sedm z nich podle ní mířilo přímo na ruskou metropoli. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle BBC informoval, že noční útok ukrajinských dronů způsobil požár v místní rozvodně elektřiny.
Ukrajinské letectvo na platformě Telegram oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a 50 z 62 dronů vyslaných přes noc Ruskem.
Zprávy ze soboty 25. října
Na tiskové konferenci byla přítomná také dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na dotaz týkající se zmrazených ruských aktiv řekla, že doufá, že ještě letos dojde k využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny. Připustila ovšem, že takzvaná reparační půjčka financovaná ze zmrazených aktiv je technicky obtížně proveditelná.
Podle ukrajinského prezidenta chce naopak Rusko svými údery na ukrajinskou energetiku využít nadcházející zimy k prohloubení utrpení ukrajinského obyvatelstva. "Chtějí nás zlomit a dělají všechno pro to, aby toho dosáhli," dodal Zelenskyj.
Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci prohlásil, že Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.
Starmer na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. "Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost," řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. "Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit," dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Operace ukrajinských vodních dronů Magura zásadně změnila pravidla hry v Černém moři. Ukrajina ukázala, že i malé a inovativní drony dokážou čelit tradičnímu ruskému námořnictvu a výrazně omezit jeho dominanci. Magura dokázala způsobit rozsáhlé škody za zlomek ceny lodí, které zasáhla, a ukazuje, jak moderní technologie proměňují válku na moři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Donaldu Trumpovi za zavedení sankcí na ruské ropné společnosti a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.
Generální tajemník NATO Mark Rutte řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se přímo v britské metropoli zúčastnili mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Šéf aliance na tiskové konferenci po setkání prohlásil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.
"Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území," prohlásil Petr Fiala po pátečním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.
Dnes jsem se účastnil další užitečné koordinační schůzky v rámci Koalice ochotných.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 24, 2025
Mezi státy panuje shoda na tom, že by mělo být co nejdříve dosaženo příměří na linii dotyku. Je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinerie, a to zejména tlakem na ruský energetický… pic.twitter.com/ccWePsZ9vs
"Maďarsko hledá způsob, jak obejít americké sankce nově zavedené vůči ruským ropným společnostem," oznámil v pátek premiér Viktor Orbán. Sankce přitom vyhlásil jeho politický spojenec a "blízký přítel" Donald Trump. Ekonom Petr Bartoň však upozorňuje, že nejde o politický vzdor, nýbrž o důsledek faktu, že pro Budapešť je ruská ropa zkrátka zcela nezbytná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se účastnil londýnského jednání koalice ochotných, zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora.
Dmitrijev v rozhovoru s Reuters potvrdil, že je skutečně v USA, podle svých slov na dlouho plánované schůzce. "Toto mé setkání bylo plánováno dlouho a americká strana ho i přes řadu nepřívětivých kroků nezrušila. V dialogu budeme pokračovat," řekl vyjednávač. Agentuře Reuters nicméně odmítl sdělit, s kým chce v USA hovořit. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.
Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.
Ropa dnes navazuje na prudký růst ze čtvrtka. Zdražuje kvůli obavám o pokles dodávek kvůli americkým sankcím na ruské ropné firmy uvaleným za ruskou válku na Ukrajině.
"Všichni čekají na známky toho, jak bude dopad nových sankcí na Rusko velký. Trh je v režimu vyčkávání, aby viděl, co se stane s ropnými toky," uvedl analytik Giovanni Staunovo ze společnosti UBS.
Spor unijních zemí o využití zmrazeného ruského majetku pokračuje. Dohoda je zatím v nedohlednu a poslední jednání v Bruselu narazila na odpor Belgie. Vlámský premiér má obavy, aby využití ruských aktiv nakonec nemuseli splácet belgičtí daňoví poplatníci.
Ukrajinské železnice uvedly, že ruští vojáci se pokusili s pomocí dronu zaútočit na osobní vlak v Kramatorsku v Doněcké oblasti. Útok se stal v době, kdy vlak přijížděl na nádraží. Exploze vysklila okna ve třech vagonech. Úřady ale neohlásily žádné zraněné.
Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu dnes napsal, že Rusko poprvé tento ukrajinský region bombardovalo klouzavými bombami. Terčem se podle něj stala civilní infrastruktura. "Takové útoky představují nové a vážné riziko pro Oděskou oblast.," uvedl.
Londýnský soud dnes uložil 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeni byli také další čtyři muži za svou úlohu při útoku, který podle úřadů zorganizovala ruská rozvědka, dodala agentura AP.
Zacharovová, která dnes vystoupila na fóru mladých diplomatů, nezdar příprav setkání v Budapešti spojila s akcemi Západu. "Země se na schůzce dohodly a připravovaly se na ni. Byla ale spuštěna taková informační kampaň, že to mezi lidmi po celém světě vyvolalo dojem, že vše směřuje ke zrušení. Ještě před rozhodnutím se měli lidé vnitřně rozhodnout, že takovéto rozhovory jsou nepotřebné, že se neuskuteční, že se něco přihodí, to vše se pak rozšířilo po celé planetě," řekla mluvčí ruské diplomacie. Podle ní Západ do této akce nasadil nejen tradiční média, ale také korespondenty a umělou inteligenci.
Západní země spustily rozsáhlou informační kampaň proti připravovanému a nyní zrušenému summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti, čímž vytvořily u veřejnosti obraz zbytečnosti takového setkání. Dnes to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Americký prezident Donald Trump 16. října oznámil, že plánuje v Budapešti uspořádat schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Tento týden ale summit, jehož termín nebyl stanoven, Trump zrušil. USA nicméně podle amerického ministerstva zahraničí o jednání s Ruskem dál stojí.
"Sankce jsou zaměřeny primárně na omezení vývozu našich surovin," uvedla Nabiullinová. "Je obtížné předpovídat přesný dopad těchto sankcí, ale považujeme je za negativní vnější faktor. Hodně bude záležet na tom, jak se těmto sankcím přizpůsobíme," dodala.
Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěný meziroční růst cen v Rusku zrychlil na 6,4 procenta z 4,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů základní meziroční inflace se podle bankéřů pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.
Ruská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16,5 procenta. K redukci úroků přikročila již počtvrté za sebou, jeho rozsah byl ale menší než v předchozích případech. Banka v tiskové zprávě upozornila, že inflační očekávání zůstávají na vysoké úrovni. Snižováním úroků se centrální banka snaží podpořit domácí ekonomiku, která se připravuje na dopad nových sankcí Západu. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová nevyloučila další snížení úroků na příštím zasedání v prosinci.
O Dmitrijevově příletu do Washingtonu nejprve informovala televize CNN s odvoláním na své anonymní zdroje. Návštěvu také potvrdily zdroje ruské agentury RIA Novosti. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Devětačtyřicetiletý Dmitrijev, který studoval na Harvardu a na Stanfordské univerzitě v Kalifornii, má blízko k Putinovi i přes příbuzenské vztahy; za ženu má kamarádku Putinovy mladší dcery Jekatěriny Tichonovové, poznamenaly The Moscow Times. Dmitrijeva nicméně čeká těžký úkol zachránit vztahy s Trumpovou administrativou, které zamířily ke dnu po Putinově odmítnutí přerušit válku proti Ukrajině. Po jednáních s ruským vůdcem, která pokračují od zimy, Trump dospěl k závěru, že jej Putin tahá za nos. Trumpovo rozčarování dosáhlo vrcholu, když pochopil, že po každém jednání s Putinem následují nové ruské útoky na Ukrajinu.
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal dnes server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
В рамках визита в США Кирилл Дмитриев проведет встречу с Уиткоффом и другими политиками, сообщил ТАСС источник:https://t.co/ANg1stPePn
— ТАСС (@tass_agency) October 24, 2025
Уиткофф и Дмитриев планируют провести встречу 25 октября в Майами, со ссылкой на источники сообщает Axios:https://t.co/J7exRDz3fO pic.twitter.com/RYH4oJLzxz
Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.
"Máme před sebou opravdu důležité úkoly," řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. "Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn," uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. "Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu," řekl britský premiér.
Britský král Karel III. dnes na hradě Windsor přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Je to letos jejich už třetí vzájemné setkání. Šestasedmdesátiletý panovník prezidenta Ukrajiny přijal za zvuků ukrajinské hymny krátce poté, co se vrátil ze státní návštěvy Vatikánu, připomínají britská média. Zelenskyj, který byl ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu, poté zamířil do sídla premiérů v londýnské Downing Street 10, kde jej přijal Keir Starmer.
Zelenského dnes čeká v Londýně nabité odpoledne, informuje server BBC. V Downing Street projednává se Starmerem další britskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Poté se k nim osobně připojí dánská premiérka Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Dick Schoof nebo generální tajemník NATO Mark Rutte, do této diskuse se podle BBC přes videospojení zapojí také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Po rozhovoru této šestice se Zelenskyj zúčastní širšího jednání představitelů zemí takzvané koalice ochotných, tedy států podporujících bránící se Ukrajinu. Online se tehdy připojí zástupci více než dvou desítek zemí, za Česko to bude premiér Petr Fiala. Večer pak bude následovat společná tisková konference Zelenského, britského premiéra a generálního tajemníka NATO.
Tři ženy dnes dopoledne na nástupišti nádraží v severoukrajinském městě Ovruč zabil muž, který tam odpálil výbušné zařízení. Sám krátce poté také zemřel, informují agentury AFP a Ukrinform, podle nichž dalších 12 lidí utrpělo zranění. Třiadvacetiletý muž z Charkova podle ukrajinských úřadů výbušninu odpálil kolem 10:50 místního času (9:50 SELČ), když pohraničníci na nádraží v Žytomyrské oblasti kontrolovali doklady cestujících.
"V důsledku exploze neznámého výbušného zařízení zahynuly příslušnice pohraniční stráže a dvě civilistky, další dva vojáci z hlídky a deset civilistů utrpěli zranění," uvedli na telegramu pohraničníci.
Co muže, který zemřel při převozu do nemocnice, k činu vedlo, zatím není zřejmé. Podle předběžných informací byl útočník nedávno zadržen při pokusu o nelegální překročení ukrajinských hranic směrem na západ. Agentura AFP píše, že útočil granátem. Trojici usmrcených žen bylo podle Ukrinformu 29, 58 a 82 let.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci jednal s maďarskou energetickou firmou MOL.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.
Snaha Orbána obejít americké sankce poutá pozornost i proto, že maďarský premiér dlouhodobě patří mezi největší podporovatele Trumpa mezi evropskými státníky. Zároveň je však nejbližším spojencem Putina v rámci Evropské unie.
Devatenáctý balík sankcí Evropské unie si tentokrát posvítil na největší ruskou automobilku a její vedení. Jak to může ovlivnit produkci vozů Lada? Automobilový gigant a ruský tisk se v hodnocení rozcházejí.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana zachytila 111 ukrajinských dronů.
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova. Vorobjov na Telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
Rusové bedlivě pozorují situaci u svého největšího spojence v Latinské Americe. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačují, že by mohl dát povel k vojenské akci proti režimu Nicoláse Madura, který vládne Venezuele.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.
Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol - to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.
FSB uvedla, že správci těchto kanálů pobízeli místní obyvatele, aby sbírali a předávali jim informace například o rozmístění a pohybu ruských vojáků a jejich techniky. Melitopol leží v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, jejíž část včetně tohoto města ruská armáda obsadila na počátku invaze do sousední země, která trvá od února 2022.
Když začala ruská invaze, musel Dmytro Butryj spolu s kolegy z radnice města Cherson uprchnout během hodiny. Vrátil se do něj až o několik měsíců později během osvobození, i tak ale na druhé straně blízké řeky Dněpr číhá nebezpečí. Rusové totiž území neustále ostřelují. Zkušenosti z krizového řízení i s obranou proti ruským útokům podle něj Ukrajinci nabízejí dalším zemím, včetně Česka.
Zprávy z pátku 24. října 2025
Během jednání podle všeho nedošlo k žádnému průlomu a finální text závěrů pouze žádá, aby Evropská komise předložila možné návrhy finanční podpory Ukrajině, bez konkrétní zmínky, že by mělo jít o návrhy týkající se možného postupného využití hotovostních zůstatků spojených se zmrazenými ruskými aktivy. Tématu by se měl opět věnovat prosincový summit EU.
Unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Litevská premiérka Inga Ruginienéová ujistila, že situace je plně pod kontrolou.
Ruské ministerstvo zahraničí nicméně tvrdí, že letouny během cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí, takže žádné hranice nepřekročily. "Lety se uskutečnily nad Ruskou federací za přísného dodržení pravidel používání vzdušného prostoru, neodchýlily se od letové trasy a neporušily hranice žádného státu," uvedlo ministerstvo.
Agentura DPA napsala, že litevský prezident Gitanas Nauséda incident označil za "jasné porušení mezinárodního práva a územní integrity Litvy". Případ podle něho znovu ukázal, že je potřeba posílit protivzdušnou obranu. Oznámil také, že litevské ministerstvo zahraničí si kvůli narušení vzdušného prostoru předvolalo zástupce ruského velvyslance.
Ruský bojový letoun Su-30 a tankovací letoun Il-78 byly zřejmě na cvičné misi, během níž trénovaly doplňování paliva. Stroje při tom ze směru Kaliningradské oblasti narušily litevský vzdušný prostor a pronikly asi 700 metrů do hloubi litevského území. Podle litevské armády se to stalo kolem 17:00 SELČ.
Šestadvacet unijních prezidentů a premiérů rovněž odsoudilo podporu, kterou Rusko získává od třetích zemí a aktérů a subjektů v nich a která mu umožňuje pokračovat ve válce proti Ukrajině. Konkrétně zmínili podporu poskytovanou Íránem, Běloruskem a Severní Koreou. Vyzvali také Rusko a Bělorusko, aby "okamžitě zajistily bezpečný návrat na Ukrajinu všech ukrajinských dětí a dalších civilistů nezákonně deportovaných do Ruska a Běloruska".
"Evropská rada zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy nadále zintenzivňovaly úsilí o řešení naléhavých vojenských a obranných potřeb Ukrajiny, zejména v oblasti systémů protivzdušné obrany a protidronových systémů a velkorážní munice," stojí v přijatých závěrech.
Lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří.
"Evropská unie je odhodlána udržovat a zvyšovat tlak na Rusko, aby zastavilo brutální válku, a to i prostřednictvím dalších sankcí," stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti Rusko vyzvali, aby souhlasilo s úplným, bezpodmínečným a okamžitým příměřím.
Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa.
"Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit," napsal Costa.
Today, the #EUCO delivered an important message: The EU is committed to addressing Ukraine's pressing financial needs for the next two years, including support for its military and defence efforts.
— António Costa (@eucopresident) October 23, 2025
Russia must stop the war immediately.
Ruský bojový letoun Su-30 a tankovací letoun Il-78 byly možná na cvičné misi, během které trénovaly doplňování paliva. Narušily přitom litevský vzdušný prostor ze směru Kaliningradské oblasti. Podle litevské armády se to stalo kolem 17:00 SELČ.
Litevský vzdušný prostor dnes na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police.
V projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že "už není suverénní, nezávislou a soběstačnou zemí", a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Ukrajina "nemůže být členem naší vojenské nebo ekonomické aliance; přinesla by válku, vzala by naše peníze a zničila by naše hospodářství," řekl Orbán. Zároveň navrhl, aby EU udržovala s Kyjevem strategické partnerství.
"Jsme jedinou zemí v Evropě, kde lze mír stvrdit, a jsme k tomu připraveni," řekl Orbán. Podle Orbána jedině Maďarsko v Evropě "stojí na straně míru".
Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Ulicemi maďarské metropole během dvou konkurenčních pochodů prošly podle agentury AP statisíce stoupenců i odpůrců tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Orbánův největší politický konkurent Péter Magyar premiéra nazval nejvěrnějším spojencem Kremlu.
Šéf Kremlu dnes také řekl, že schůzku i místo konání rusko-amerického summitu navrhla americká strana. Podle agentury AFP Putin slíbil, že bude v dialogu se Spojenými státy pokračovat, protože to "je vždy lepší než konfrontace nebo spory a zejména pak válka". Rusko vždy podporovalo, aby dialog pokračoval, uvedl také ruský prezident.
"Je to pokus o eskalaci," řekl k ukrajinským plánům Putin. "Pokud budou takové zbraně použity k útokům na ruské území, reakce bude velmi vážná, ne-li ohromující," varoval šéf Kremlu. Ruská armáda rakety, které mají parametry srovnatelné s Tomahawky, k útokům proti Ukrajině používá. Jde například o střely Kalibr s doletem až 2500 kilometrů.
Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci, řekl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za "nikoli přátelský" krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.
"Žádná země a žádný národ vážící si sám sebe nikdy nic nerozhodují pod tlakem. A Rusko má to privilegium, že se může považovat za součást této skupiny zemí a národů vážících si sebe sama," řekl Putin.
Doporučení, jehož vypracování podle ministerstva zadala loni ministryně obrany Jana Černochová (ODS) náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, naváže mimo jiné na studii protivzdušné obrany 21. století, kterou letos dokončila Univerzita obrany v Brně. "Již nyní ale samozřejmě budování protivzdušné obrany probíhá. V posledních letech a měsících bylo rozhodnuto o pořízení řady druhů techniky od radarů, protiletadlových kompletů až po zařízení pro elektronický boj," uvedlo ministerstvo. Zmínilo pořízení radarů MADR, pasivních radiolokátorů PLESS či protiletadlový raketový systém SPYDER.
Česká armáda do konce roku připraví vojenské doporučení, jak by mělo vypadat budování protivzdušné obrany po roce 2030. Na webu to dnes uvedlo ministerstvo obrany. Doporučení by podle něj mělo ukázat směr dalších investic. Rozvoj protivzdušné obrany je v oblasti armády jednou z priorit stran skládajících pravděpodobnou budoucí vládní koalici, tedy hnutí ANO, SPD a Motoristů. Požadavky na protivzdušnou a protiraketovou obranu pro členy Severoatlantické aliance se zároveň navýšily na červnovém summitu NATO v Haagu.
Německo a Británie společně posílí ostrahu důležitých námořních oblastí v severním Atlantiku a v Severním moři před ruskými ponorkami, ze Skotska budou nově startovat německé hlídkové letouny. Dnes to podle agentury DPA oznámili při návštěvě Skotska britský ministr obrany John Healey a jeho německý kolega Boris Pistorius.
"Společně potvrzujeme, že v budoucnu budou britské a německé posádky s letouny P-8 společně pronásledovat ruské ponorky," řekl Healey. Poznamenal, že nové německé stroje P-8 Poseidon budou startovat ze skotské základny Lossiemouth.
Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi
V obci Zvanivka v okrese Bachmut se podle médií v pondělí manželský pár a jejich dospělý syn ukrývali ve sklepě svého domu a jejich mladší syn se vydal k sousedům pro vodu. Do úkrytu ale přišli ruští vojáci a vyptávali se na pozice ukrajinské armády. Podle prokuratury se ale nic nedozvěděli a odešli. Jeden z vojáků se však vrátil a na civilisty ve sklepě střílel z automatické zbraně. Myslel si, že jsou všichni mrtví a odešel. Sedmapadesátiletá žena ale přežila, a když zjistila, že její manžel i syn jsou mrtví, šla k sousedům. Tam našla zastřeleného druhého syna i sousedy, 62letou ženu a jejího 32letého syna. Ženě, které střelba poranila čelist, se podařilo dostat do míst kontrolovaných ukrajinskou armádou, odkud byla odvezena do nemocnice.
Ruští vojáci tento týden zastřelili pětici civilistů ve vesnici nedaleko frontové linie ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovala prokuratura v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin.
Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, řekl dnes na tiskové konferenci na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V této souvislosti zdůraznil, že Ukrajina peníze potřebuje i na zbraně k účinné obraně.
Zmrazená ruská aktiva by podle Zelenského měla Ukrajina mít možnost využít také k domácí výrobě zbraní. Ukrajinský prezident v této souvislosti poznamenal, že ukrajinské střely dlouhého doletu mají dosah tři tisíce kilometrů.
Evropská unie dává sbohem ruskému plynu i ropě. Po letech, kdy Moskva využívala energetiku jako páku vůči Evropě, se klíčové instituce EU shodují na konci dovozu ruských fosilních paliv. Zbývá doladit, kdy přesně dovozy skončí a jak zabránit možnému obcházení zákazu.
Podle českého ministerstva zahraničí je Osipov dlouhodobým spolupracovníkem bývalého ruského prezidenta Medveděva, který je na evropském sankčním seznamu už několik let. "Osipov pravidelně papouškuje agresivní prohlášení svého extremistického šéfa. V dubnu šířil věrohodné výhrůžky smrtí určené Dominiku Haškovi pro jeho názory a výroky ohledně ruské agrese proti Ukrajině," sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru ocenil také český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). "Je to další konkrétní výsledek práce naší vlády na bezpečnosti Evropy. Buďme na sebe hrdí. Česko je silný hráč a lídr evropské bezpečnostní politiky," uvedl na X.
K zařazení Osipova na sankční seznam EU Lipavský ČTK sdělil, že Česko i EU jsou prostorem svobody projevu. "Každý občan má právo říkat svůj názor. I Dominátor. Osipov to nepochopil a ode dneška má zakázáno vstoupit na území všech členských zemí Evropské unie, jeho případné finanční prostředky, které má na území EU, budou zmraženy," uvedl.
Dohodu EU na dalším sankčním balíčku i uvalení sankcí USA na ropné společnosti Rosněfť a Lukoil, což Spojené státy oznámily ve středu, dnes uvítal český prezident Petr Pavel. "Jsem dlouhodobě přesvědčen, že cílený diplomatický a ekonomický tlak z obou stran Atlantiku je tou hlavní cestou, jak přimět Rusko zasednout k jednacímu stolu o míru na Ukrajině," uvedl na síti X.
Vítám dohodu EU na 19. sankčním balíčku i uvalení sankcí Spojených států na ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že cílený diplomatický a ekonomický tlak z obou stran Atlantiku je tou hlavní cestou, jak přimět Rusko zasednout k jednacímu stolu o míru na…
— Petr Pavel (@prezidentpavel) October 23, 2025
Na sankční seznam Evropské unie přibyl ruský občan Oleg Osipov, dlouholetý spolupracovník bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Vyplývá to z českého vnitrostátního sankčního seznamu, ze kterého byl dnes z důvodu zařazení na seznam EU vyškrtnut. Česká vláda ho na sankční seznam zařadila letos v červenci. Osipov podle tehdejšího vyjádření členů vlády na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Odvolací soud v Bologni se dnes začal znovu zabývat vydáním Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, informovala agentura ANSA. Do Bologně se kauza vrátila po rozhodnutí nejvyššího soudu v Římě, který předání muže do Německa zablokoval.
Soud se vydání věnuje od dnešního rána, není ale vyloučeno, že si vyžádá další informace z Německa a nařídí nové stání. Nejvyšší soud tento měsíc zablokoval vydání kvůli špatné právní kvalifikaci činů, což podle něj mohlo porušit právo zadrženého bývalého ukrajinského vojáka na obhajobu.
Ceny ropy se dnes výrazně zvyšují, trh reaguje hlavně na dopady protiruských sankcí, k nimž přistoupily Spojené státy a Evropská unie. Sankce nově zasáhly největší ruské ropné koncerny Lukoil a Rosněfť, včetně jejich dceřiných společností. To se dotýká i rafinerií v Indii a Číně, které patří k největším odběratelům ruské ropy, uvedla agentura Reuters.
Britská policie dnes zatkla v Londýně tři muže podezřelé z napomáhání ruským zpravodajským službám. S odkazem na policejní prohlášení o tom informovaly agentury a deník The Guardian.
Muže ve věku 48, 45 a 44 let zatkli detektivové z protiteroristického oddělení v centrálním a západním Londýně na základě zákona o národní bezpečnosti, uvedla metropolitní policie. Zemí, které se údajné trestné činy týkaly, je podle prohlášení Rusko.
Odvolací soud v Bologni se dnes začal znovu zabývat vydáním Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, informovala agentura ANSA. Do Bologně se kauza vrátila po rozhodnutí nejvyššího soudu v Římě, který předání muže do Německa zablokoval.
Soud se vydání věnuje od dnešního rána, není ale vyloučeno, že si vyžádá další informace z Německa a nařídí nové stání. Nejvyšší soud tento měsíc zablokoval vydání kvůli špatné právní kvalifikaci činů, což podle něj mohlo porušit právo zadrženého bývalého ukrajinského vojáka na obhajobu.
Ruské drony dnes zabily v Kramatorsku ukrajinské novináře Aljonu Hramovovou a Jevhena Karmazina, kteří pracovali pro ukrajinskou státní televizi Freedom TV. Útok zranil také třetího novináře Oleksandra Kolyčeva, informovaly agentury AFP a Reuters.
Televize uvedla, že novináře zabily ruské drony, když seděli v autě u čerpací stanice. Gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin zveřejnil snímky ohořelých zbytků auta novinářů. Další žurnalista zraněný při útoku je podle informací Freedom TV v nemocnici.
Унаслідок удару російського БпЛА «Ланцет» у Краматорську загинули журналістка телеканалу Freedom Олена Губанова та оператор Євген Кармазін.
— Toronto Television / Телебачення Торонто (@tvtoront) October 23, 2025
«З перших днів повномасштабного вторгнення рф вони висвітлювали ситуацію в області, розповідали правду про ворожі злочини, евакуацію… pic.twitter.com/llX3HTEpPR
Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. O bilaterálním jednání Fiala informoval na X s tím, že bude Ukrajinu nadále podporovat z řad opozice. Zelenskyj na svém profilu poděkoval Čechům za "vřelost, solidaritu a veškerou pomoc, kterou Ukrajina pociťuje každý den".
Výbuch v továrně v ruské Čeljabinské oblasti usmrtil ve středu večer nejméně deset lidí, dalších 12 je pohřešováno, uvedl dnes podle agentury AFP zdejší gubernátor Alexej Teksler. Co bylo příčinou exploze, nesdělil, uvedl ale, že to nebyl ukrajinský dronový útok.
Ruské rafinerie a další průmyslové podniky čelí opakovaně útokům ukrajinských dronů, které se tak snaží narušit ruskou válečnou mašinerii, jež před více než třemi a půl lety zahájila válku proti Ukrajině. Většina útoků ale směřuje výrazně blíže k ukrajinským hranicím než do Čeljabinské oblasti, která leží na Urale.
Gubernátor v jednom ze svých dnešních příspěvků slíbil, že budou zjištěny všechny okolnosti tragédie. "Chci znovu zdůraznit - nejde o útok dronem," napsal také.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu v Bruselu vyzval unijní lídry, aby se co nejdříve dohodli na plánu využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu bránící se Ukrajiny. Navrhovaný mechanismus pro využití zmrazených ruských aktiv je podle něj zcela legální a spravedlivý. Podle Zelenského Ukrajina použije významnou část těchto aktiv na nákup zbraní od svých evropských spojenců.
Ukrajinský prezident dnes před šéfy států a vlád zemí EU hovořil o útocích, kterým jeho země v posledních dnech čelí. Rusové podle něj chtějí, aby Ukrajina vstoupila do zimy bez elektřiny. "Většina ruských raketových a dronových útoků cílí na zničení běžného života ve městech a na vesnicích. Chtějí donutit lidi utéct, nebo žít kompletně bez elektřiny," uvedl prezident a zmínil také například nedávný útok v Charkově, který zasáhl školku.
Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Ukončit dodávky vojenské techniky a munice na Ukrajinu, kterou v únoru 2022 napadlo Rusko, by měla příští vláda podle shody asi dvou pětin Čechů. Vyplývá to z průzkumu STEM, který si zadala CNN Prima News. Podobný podíl lidí - 44 procent - se v průzkumu vyslovil také pro ukončení přímé finanční podpory Ukrajiny. Negativní postoj vůči těmto formám pomoci mají hlavně voliči vítěze voleb do Poslanecké sněmovny - hnutí ANO - a také Motoristů a SPD. Výsledky průzkumu, kterého se tento měsíc zúčastnilo zhruba 1500 respondentů, má ČTK k dispozici. Strany ANO, Motoristé a SPD spolu nyní sestavují příští kabinet.
Love-hate bromance mezi Trumpem a Putinem pokračuje. Nejdřív si americký prezident a jeho ruský protějšek měli dát dostaveníčko v Budapešti nad doboškou. Z toho sešlo. Jak z legendárního maďarského zákusku, tak i z posunu v zastavení ruské války proti Ukrajině. Místo toho Putin dostal od Trumpa nové sankce.
Putin ví, že zbraně dlouhého doletu mohou změnit průběh války, řekl účastníkům summitu EU v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily těla více než 1000 vojáků padlých ve válce, která pokračuje už čtvrtým rokem. Rusko Ukrajině předalo 1000 těl a Ukrajina Rusku 31, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruský server RBK.
Informaci o navrácených tělech ukrajinských vojáků přinesl také server RBK-Ukrajina, podle něhož se ukrajinské úřady připravují na jejich identifikaci. Ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků, poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc.
Moskva dnes pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy dnes bude jednat summit EU v Bruselu.
"Jakékoli kroky s ruskými aktivy bez souhlasu Ruska jsou z pohledu mezinárodního a smluvního práva neplatné. Neexistuje žádný legální způsob, jak zabavit prostředky někoho jiného, aniž by to poškodilo kapsy a prestiž těch, kteří je vyvlastňují," je přesvědčena ruská diplomacie.
"Jakékoliv konfiskační iniciativy z Bruselu nevyhnutelně vyústí v bolestivou odpověď," podotkla také Zacharovová, podle níž bude Moskva postupovat podle principu reciprocity a na základě svých zájmů.
Tři roky od nástupu Giorgie Meloniové do čela italské vlády představují významný mezník nejen v domácí politice, ale i v evropském kontextu. První žena v čele italského kabinetu a zároveň politička s krajně pravicovým zázemím dokázala něco, co se jejím předchůdcům nedařilo: udržet stabilní vládu po celé tři roky a vytvořit si silnou mezinárodní pozici.
Soukromá indická společnost Reliance Industries zastaví dovoz ropy, kterou odebírá na základě dlouhodobé smlouvy s ruskou společností Rosněfť. S odkazem na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Indický podnik reaguje na středeční oznámení amerického ministerstva financí, že Spojené státy zavádějí sankce proti ruským ropným koncernům Rosněfť a Lukoil. Reliance je největším dovozcem ropy do Indie.
Společnost Reliance od Rosněfti nakupuje téměř 500 tisíc barelů ropy denně, což z ní dělá největšího odběratele ruské ropy v Indii.
Moskva peníze z prodeje energetických surovin využívá k financování války na Ukrajině. Ruské suroviny kupuje mnoho zemí, především odběratelé v Indii a Číně. Trump na tyto dvě země naléhá, aby s nákupy přestaly a pomohly tak zastavit financování ruského válečného tažení.
Finský premiér Petteri Orpo dnes uvedl, že belgické obavy ohledně ruských zmrazených aktiv jsou brány "velmi vážně". Vyjádřil ale optimismus, že řešení je blízko. "Máme na stole řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie," řekl Orpo novinářům po příjezdu na summit EU v Bruselu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zopakovala, že je to právě Rusko, kdo je zodpovědné za škody na Ukrajině, a mělo by za to zaplatit. Pokrok v souvislosti s reparační půjčkou podle ní vyšle tři signály. Zaprvé Ukrajině, že ji Evropská unie i nadále podporuje, zadruhé Rusku a zatřetí Spojeným státům, že EU dělá kroky i na svou obranu. Unie si je podle Kallasové vědoma obav Belgie ohledně možných rizik, bude proto pracovat na potřebných zárukách.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes při příchodu na summit EU v Bruselu uvedl, že sdílí obavy belgického premiéra Barta de Wevera ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Šéf spolkové vlády ale také věří, že se členským státům EU podaří v této otázce udělat krok vpřed.
Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku. "Těší mě, že máme na tomto tématu tak širokou shodu," řekl dnes novinářům Merz.
Summit EU, kterého se v Bruselu účastní osobně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, začal. Oznámila to mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Premiéři a prezidenti zemí bloku budou diskutovat o další podpoře Ukrajiny či zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
Ukrajina v úterý zasáhla klíčový chemický závod v Brjansku na západě Ruska. K útoku použila střely Storm Shadow, které dokážou pronikat do pevně opevněných bunkrů a muničních skladů. Britsko-francouzské střely jsou díky vysoké přesnosti a nízké dráze letu obtížně odhalitelné a umožňují Ukrajině zasahovat cíle na velké vzdálenosti.
Moskva dnes označila nové americké protiruské sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Ruské cíle na Ukrajině zůstávají podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové nezměněné. Informuje o tom agentura Reuters.
"Rusko nedává najevo, že chce tuto válku zastavit, stále na nás útočí," řekl Zelenskyj novinářům v Bruselu. Ukrajina, Evropa i USA tak podle něj musí společně tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby agresi zastavil. "Tlak znamená sankční balíčky, rakety dlouhého doletu, protivzdušnou obranu a samozřejmě finanční podporu, o které budeme dnes hovořit," dodal s tím, že je možné dosáhnout příměří, je ale potřeba právě zvýšený tlak na Moskvu.
Do Záporožské jaderné elektrárny se po 30 dnech podařilo obnovit dodávky elektrické energie, informuje dnes agentura Reuters s odvoláním na Ruskem dosazenou správu tohoto zařízení, které je největší v Evropě. V posledních týdnech čerpala elektrárna energii jen ze záložních dieselových zdrojů.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nedlouho před informací ruské strany na X psala o pracích na obnově dodávek elektřiny do elektrárny, což označila za klíčový krok pro jadernou bezpečnost.
Španělsko se rozhodlo připojit k programu PURL, který spočívá v nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Píší to dnes ráno španělské deníky s odkazem na vládní zdroje. Madrid již v uplynulých dnech dával najevo, že se přiklání k účasti v programu. To by mohlo také snížit napětí s Washingtonem ohledně španělských výdajů na obranu, které považuje za nedostatečné americký prezident Donald Trump.
Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná.
Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Nové sankce Spojených států a Evropské unie proti Rusku jsou velmi důležitým krokem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém příjezdu na summit EU v Bruselu. Podle Zelenského je potřeba vyvinout větší tlak na Rusko, aby bylo dosaženo příměří. "Čekali jsme na to, doufejme, že to bude fungovat, je to velmi důležité," řekl Zelenskyj o sankcích při společném prohlášení s Costou a poděkoval za jejich schválení.
Předseda Evropské rady António Costa přivítal ukrajinského prezidenta před novináři jako zástupce budoucího člena Evropské unie. Costa Zelenského opětovně ujistil, že Evropská unie stojí na straně Ukrajiny a bude ji dále podporovat při dosažení spravedlivého a trvalého míru. Ukrajinský prezident zmínil důležitost dalšího tlaku na Rusko nejen prostřednictvím sankcí, ale i prostřednictvím podpory poskytované Kyjevu.
Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na 19. balíku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.
Nové sankce v posledních dnech blokovaly Rakousko a Slovensko, nakonec ale jedinou výhradu měla Bratislava. Netýkala se nicméně samotných omezení, premiér Robert Fico chtěl do summitových závěrů prosadit formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu, což se mu podle jeho středečních vyjádření podařilo.
Podle Dánska, které nyní EU předsedá, se jedná o významný balíček, který se zaměřuje na hlavní ruské zdroje příjmů prostřednictvím nových energetických, finančních a obchodních opatření. Jeho cílem je "oslabit schopnost Ruska vést válku". Omezení se tak zaměřují na dovoz LNG, takzvanou ruskou stínovou flotilu, leteckou dopravu i kryptoměny. "Zavádíme rovněž nový mechanismus omezující pohyb ruských diplomatů v rámci EU," dodalo předsednictví.
Zákaz LNG vstoupí v platnost ve dvou fázích, kdy krátkodobé smlouvy skončí po šesti měsících a dlouhodobé smlouvy od 1. ledna 2027.
Spojené státy mají stále zájem o jednání s Ruskem, pokud to může pomoci dosažení míru na Ukrajině. V noci na dnešek to podle agentur řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruší schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o které uvažoval.
Rubio novinářům řekl, že Spojené státy mají vždy zájem o jednání s Ruskem. "Budeme mít vždy zájem o dialog, pokud je možnost dosáhnout míru," uvedl Rubio.
Ruské bezpilotní letouny zaútočily druhou noc po sobě na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde zranily sedm lidí a poničily několik budov. Napsala to agentura Ukrinform s odvoláním na starostu města Vitalije Klička. Útoky a pády trosek dronů podle něj vedly k požárům ve třech obytných domech a poškození dalších budov, včetně školy a mateřské školy.
"Sedm zraněných v hlavním městě po nočním útoku nepřítele. Pět z nich bylo hospitalizováno, dva jsou v ambulantní péči," shrnul následky nejnovějších úderů Kličko.
Rozhodnutí Spojených států, které ve středu večer oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, uvítali mimo jiné představitelé Evropské komise, NATO nebo Velké Británie. Spojené státy se sankcemi snaží přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil přes tři roky trvající válku na Ukrajině. Opatření oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jelikož Putin odmítá ukončit podle něj nesmyslnou válku, resort uvalil sankce na ropné společnosti Rosněfť, Lukoil a desítky jejich dceřiných společností.
"Tento krok přichází po četných pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Rozhodnutí je plně v souladu s důsledným postojem Ukrajiny: mír je možný pouze prostřednictvím síly a tlaku na agresora s využitím všech dostupných mezinárodních nástrojů," napsala na sociální síti X ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová.
"Spojené království minulý týden uvalilo sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují Putinovu válečnou mašinerii. Jsem rád, že se k nám nyní připojily Spojené státy a uvalily na tytéž dvě ropné společnosti podstatné sankce. Putin musí zaplatit cenu za svou zbytečnou agresi. Zabíjení musí skončit hned teď," reagoval britský premiér Keir Starmer.
"Oceňuji rozhodnutí resortu financí uvalit sankce na velké ruské ropné společnosti vzhledem k nedostatečnému zapojení Ruska do mírového procesu. S blížícím se přijetím 19. balíčku EU je to jasný signál z obou stran Atlantiku, že budeme i nadále vyvíjet společný tlak na agresora," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rusové se systematicky zaměřují na jednu ze slabin Ukrajinců, kteří s obtížemi doplňují armádu novými vojáky. Agresor po celé zemi tvrdě útočí na většinou nezabezpečená cvičiště, kde shromáždění rekruti přicházejí o život.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit konflikt, který Rusko zahájilo v únoru 2022.
Šéf Bílého domu minulý týden po telefonátu s Putinem prohlásil, že jejich schůzka by se mohla uskutečnit do dvou týdnů. Některá média ale tento týden s odvoláním na vysoce postaveného představitele z Bílého domu napsala, že setkání prezidentů se v bezprostřední době neplánuje.
"Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme - tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme," řekl podle webu CNN novinářům v oválné pracovně. Rozhovory s Putinem o ukončení války na Ukrajině jsou podle Trumpa sice dobré, ale nakonec nikam nevedou, napsala agentura AFP. Americký prezident podle Reuters v této souvislosti vyjádřil frustraci z uvázlých jednání.
Americký ministr financí Scott Bessent jen krátce předtím oznámil, že Spojené státy uvalují sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností. Jako důvod uvedl, že Putin odmítá "tuto nesmyslnou" válku ukončit, a proto uvaluje sankce na společnosti, které financují "kremelskou válečnou mašinérii".
"Jedná se o obrovské sankce, a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena," řekl podle AFP Trump.
Zprávy ze čtvrtka 23. listopadu 2025
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
"S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku," uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
Důslednost končící české vlády premiéra Petra Fialy vůči autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka ocenila vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Zdůraznila zároveň, že kvůli vládci v Minsku by se Evropa neměla obracet zády k obyčejným Bělorusům.
Ministr vnitra německé spolkové země Durynsko Georg Maier obvinil stranu Alternativa pro Německo (AfD), že její poslanci zneužívají práva klást zemské vládě dotazy, aby působili ve prospěch Ruska.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, oznámil dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu švédský premiér Ulf Kristersson. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodu. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.
Polsko zadrželo ukrajinského občana podezřelého ze špionáže pro Rusko, který byl původně zatčený za držení drog. Podle prokuratury ruské tajné službě předával informace o polské vojenské infrastruktuře, informovala dnes agentura PAP.
Dvojice 24letých občanů Ukrajiny byla zadržena dříve tento měsíc v obci Biala Podlaska na východě Polska za držení narkotik, uvedla mluvčí polské prokuratury Katarzyna Calówová-Jaszewská. V telefonu jednoho z nich, identifikovaného jako Bohdan K., ale vyšetřovatelé posléze našli zprávy, z nichž vyplynulo, že sdílel s rusky mluvící osobou fotografie a souřadnice kritické infrastruktury polské armády.
Ruské drony zasáhly mateřskou školu v Charkově, uvedl starosta. Několik dětí bylo zraněno, informoval starosta Charkova Ivan Těrechov. Na sociální síti X o tom informuje i opoziční politik Oleksij Hončarenko.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu přihlížel testu ruských jaderných sil, který se uskutečnil na zemi, moři i ve vzduchu, informuje agentura Reuters s odvoláním na Kreml.
Cílem zkoušky bylo podle Moskvy prověřit připravenost jaderných sil a systém velení. Kreml v tiskové zprávě také uvedl, že součástí testu byly cvičný odpal mezikontinentální balistické rakety ze země, start rakety z jaderné ponorky v Barentsově moři i odpaly raket ze strategických bombardérů.
Iniciativa Dárek pro Putina spustila sbírku na raketu s plochou drahou letu Flamingo. Zbraň se rozhodla pojmenovat DANA 1, po předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která 6. října zemřela a která se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, například právě v projektu Dárek pro Putina nebo Rozsvěcíme Ukrajinu.
Iniciativa Dárek pro Putina nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro Ukrajinu. Na raketu potřebuje vybrat 12,5 milionu korun, ke středečnímu poledni lidé přispěli 1,3 milionu korun.
Střelu s plochou drahou letu Flamingo vyvinuli Ukrajinci v reakci na neochotu zahraničních partnerů poskytnout ukrajinské armádě zbraně dlouhého doletu. Podle Dárku pro Putina má raketa dolet 3000 kilometrů, rychlost 900 kilometrů za hodinu a hmotnost hlavice až 1150 kilogramů. "Střely používají tryskový motor, pravděpodobně původně určený pro cvičné letouny Aero L‑39 Albatros, kterých má Ukrajina ve skladech dostatek. Raketa je údajně odolná vůči zbraním působícím na elektroniku a využívá speciální GPS systémy s odolností proti blokování," uvedla ke sbírce na zbraň iniciativa.
Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo 405 drony a 28 raketami. Zničit se podařilo 333 dronů a 16 raket, některé další ale přímo zasáhly své cíle. Moskva dnes prohlásila, že její údery byly odvetou za ukrajinské útoky na ruské civilní cíle.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na něco takového přistoupí.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov stejně jako Kreml poznamenal, že příprava summitu prezidentů Ruska a USA si žádá čas. Náměstek ruského ministra zahraničí připustil, že proces je složitý, Kreml uvedl, že nikdo nechce plýtvat časem.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana za poslední noc zničila a zneškodnila 33 ukrajinských dronů nad 11 regiony. Mordvinsko ani Dagestán ministerstvo ve zprávě nezmínilo.
Podle ruských a ukrajinských telegramových kanálů zasáhl dron jeden z ropných podniků v dagestánské metropoli Machačkale.
Ukrajinské drony se objevily také na ruském severním Kavkaze. Cílem útoku se podle hlavy Dagestánu Sergeje Melikova stal "jeden z podniků". "Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění. Informace o rozsahu škod se upřesňují," uvedl Melikov na Telegramu. Zároveň připomněl obyvatelům zákaz zveřejňování informací o útocích dronů, rozmístění armádních sil a strategické infrastruktury.
Ukrajinské drony v noci na středu zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
"V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na Telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.
Podle portálu Astra byl zasažen Saranský mechanický závod v Saransku, který patří do státního zbrojního konglomerátu Rostěch a kromě různých technických zařízení vyrábí střelný prach, výbušniny a raketové palivo, uvedl server The Moscow Times. Hlavní město Mordvinska Saransk se nachází 700 kilometrů od ukrajinských hranic.
Podle agentury AP záchranáři z poškozené budovy v Dniprovské čtvrti v pořádku dostali deset lidí. V dalších částech města zasahovali mimo jiné v sedmnáctipodlažní obytné budově, kde trosky dronu způsobily požár na pěti patrech, či v poškozené desetipodlažní budově, z níž zachránili 20 lidí.
Šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko ve středu brzy ráno na svém účtu na Telegramu informoval, že při požáru osmého a devátého patra výškové budovy v Dniprovské čtvrti zahynul jeden člověk. Do rána počet obětí v Kyjevské oblasti stoupl na tři, z nichž dvě jsou děti. Několik dalších lidí utrpělo zranění.
Rusko v noci na středu podniklo rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině, který mířil zejména na Kyjev a okolí, kde si vyžádal nejméně tři životy, a také na města na jihu země. Celkem při něm podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo o život šest lidí a dalších 17 bylo zraněno. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters uvedlo, že ve většině oblastí Ukrajiny byly po útocích zavedeny nouzové odstávky elektřiny.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Přípravy na schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti pokračují, uvedl ve středu maďarský premiér Viktor Orbán. Učinil tak den poté, co média informovala o odkladu schůzky, patrně z důvodu neochoty Moskvy k ústupkům ze svých požadavků.
"Přípravy na mírový summit pokračují. Datum zatím není jisté. Jakmile nadejde čas, uspořádáme ho," napsal na Facebooku Orbán. Dodal, že šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó je na jednání ve Washingtonu.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí vyjádřila přesvědčení, že 19. balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden právě na schůzce lídrů zemí evropského bloku. Ke schválení sankčních balíčků je potřebný jednomyslný souhlas členských států EU.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že při nočních ruských útocích na Ukrajinu přišlo o život šest lidí a dalších 17 bylo zraněno. Rusko podle něj necítí dostatečný tlak.
Počet obětí středečního ruského útoku na Kyjev stoupl na tři, jsou mezi nimi i dvě děti. Ve většině oblastí Ukrajiny jsou po útocích nouzové odstávky elektřiny.
Bulharský ministr vnitra Daniel Mitov varuje, že se Rusko snaží zaplavit Evropu nelegálními migranty s cílem destabilizovat Evropskou unii a Velkou Británii. Kreml podle něj spolupracuje s "neomarxistickými" pašeráckými skupinami, které si často ani neuvědomují, že se podílejí na hybridní válce Putinova režimu.
Drony jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které se ve válce na Ukrajině vyskytují. Ukrajinci proti ruským strojům používají nejrůznější způsoby obrany, na internetu se občas objevují nejrůznější videa takovýchto "vynálezů".
Šéf správy Poltavské oblasti Volodymyr Kohut podle Reuters uvedl, že ruský útok na tento region v noci na středu poškodil zařízení ropného a plynárenského průmyslu.
Rusko zaútočilo v noci na středu krátce poté, co ukrajinská armáda oznámila, že při úterním kombinovaném vzdušném úderu, včetně použití britských střel Storm Shadow odpalovaných ze vzduchu, zasáhla klíčový chemický závod v ruské Brjanské oblasti na výrobu výbušnin a raketového paliva.
Ruské údery hlásila také města Dnipro a Záporoží. Ruskojazyčný server BBC s odkazem na šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova napsal, že při devíti dronových útocích utrpělo zranění střepinami či se přiotrávilo kouřem pět žen ve věku od 21 do 62 let. V jedné ze čtvrtí Záporoží vypukl požár v několikapatrové budově a také v několika soukromých domech, upřesnily místní úřady.
Ruské údery mířily také na přístav Izmajil v deltě Dunaje na hranici s Rumunskem, kde údajně způsobily výpadky elektrické energie. Nedávné útoky na energetická zařízení v tomto regionu zanechaly bez proudu tisíce domácností.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko na Telegramu krátce po 1:00 místního času oznámil, že hlavní město čelí ruskému útoku balistickými raketami, který se ukrajinská protivzdušná obrana snaží odrazit. Obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech. Šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko pak brzy ráno na svém účtu na Telegramu nejprve informoval, že při požáru osmého a devátého patra výškové budovy v Dniprovské čtvrti zahynul jeden člověk. Později napsal, že počet zasažených obytných lokalit roste a počet obětí na životech stoupl na dvě.
Rusko v noci na středu pomocí balistických střel a dronů podniklo rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině, který mířil zejména na Kyjev, ale také na města na jihu země. Ukrajinské úřady oznámily, že v hlavním městě zahynuli nejméně dva lidé. Při útocích bezpilotních strojů na Záporoží utrpělo zranění pět žen, údery v Poltavské oblasti poškodily ropnou a plynárenskou infrastrukturu.
Ukrajina již dříve použila střely Storm Shadow, které mají dolet 250 až 560 kilometrů, k úderům na cíle v ruské Brjanské a Kurské oblasti a na Ruskem okupovaném Krymu. Úterní úder na chemickou továrnu přišel souběžně s vyjádřením prezidenta Volodymyra Zelenského, že otázka střel dlouhého doletu je možná "nenahraditelným klíčem k míru". Čím více je podle něj Ukrajina schopna udeřit v hloubi Ruska, tím je větší ochota Moskvy ukončit boje.
Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz v příspěvku na Telegramu uvedl, že Ukrajina v úterý odpoledne zaútočila na region pomocí dronů a raket. Při útoku podle něj nebyl nikdo zraněn a žádné škody nejsou hlášeny.
Ruské ministerstvo obrany v úterý večer na Telegramu uvedlo, že jednotky ruské protivzdušné obrany v úterý odpoledne v průběhu čtyř hodin zničily nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, 57 ukrajinských dronů. Ministerstvo jen zřídkakdy informuje o škodách, které ukrajinské drony či střely způsobí na ruském území.
Americký prezident Donald Trump se chystá na další schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, byť její termín není jasný. Jen málokdo ale od pravděpodobného setkání v Budapešti očekává zásadní zvrat. "Přivést Putina k jednacímu stolu neznamená přimět ho vyjednávat," upozornil bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Zajímalo by mě, jestli si to Trump už uvědomil."
V důsledku nočních ruských vzdušných úderů zahynuli v Kyjevě nejméně dva lidé. V Záporoží utrpělo zranění pět žen, informují ukrajinské úřady.
V důsledku nočních ruských vzdušných úderů zahynuli v Kyjevě nejméně dva lidé. V Záporoží utrpělo zranění pět žen, informují ukrajinské úřady.
Americký prezident Donald Trump v úterý večer na dotaz ohledně vyhlídky na summit s Vladimirem Putinem řekl, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že se zatím nerozhodl, zda se uskuteční. "Nechci ztrácet čas - tak uvidíme, co se stane," řekl Trump novinářům v Bílém domě. Podle Reuters naznačil, že ve věci může ještě nastat vývoj, a řekl, že Bílý dům o něm "bude informovat v příštích dvou dnech".
Ukrajinské síly při rozsáhlém úterním vzdušném úderu zasáhly významný chemický závod v ruské Brjanské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády, které továrnu označilo za klíčovou pro ruské válečné úsilí. Ruské úřady připustily, že Ukrajina na region na západě země útočila drony a raketami, o škodách však neinformovaly.
Zprávy ze středy 22. října
Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Evropští lídři dnes společně s nejvyššími představiteli Evropské unie vyzvali Washington, aby pevně trval na okamžitém příměří. V takovém případě by podle připravovaného návrhu stávající bojová linie sloužila jako základ pro budoucí mírové rozhovory, uvedl Bloomberg. Moskva naopak příměří podmiňuje tím, že se Ukrajina vzdá i rozsáhlých území, která Rusko nekontroluje.
Připravovaný evropský návrh slibuje Ukrajině bezpečnostní záruky, fondy na opravu válečných škod a také cestu k rychlému členství země v Evropské unii. Plán, který předpokládá příměří a zastavení dalšího postupu vojsk, dále počítá s návratem všech deportovaných dětí na Ukrajinu a s výměnou vězňů. Následná jednání po klidu zbraní by se věnovala správě okupovaných území, ačkoli Evropa a ani Ukrajina by tyto regiony neuznaly jako ruské, poznamenal Bloomberg.
Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.
"Reparační půjčka ponechává teoreticky ruská aktiva nedotčena. Je důležité zvyšovat tlak na ruskou ekonomiku, dokud nepřimějeme (ruského prezidenta Vladimira) Putina k míru," zdůraznil jménem nejsilnějšího poslaneckého klubu evropských lidovců (EPP) německý europoslanec David McAllister. "Utrácíme více za ruský plyn, než posíláme Ukrajině, a tím plníme Putinovu válečnou kasu," upozornila švédská socialistka Heléne Fritzonová.
Jako fantazii odmítl plán EK francouzský europoslanec Pierre-Romain Thionnet ze skupiny Patrioti pro Evropu. "Ruský režim ignoruje mezinárodní právo. Dluh zůstane na ramenou Evropské unie, čili Evropané budou platit Rusům," varoval a vyzval najít přijatelnější řešení než "hazardní půjčky".
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
"Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko," uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí americké administrativy ohledně poskytnutí střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině. Upozornil na to dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Dodal, že diskuze o amerických střelách s plochou drahou letu se ukázala být silnou investicí do diplomacie.
"Frontová linie může být počátkem diplomacie. Rusko však opět dělá vše pro to, aby diplomacii vyhnulo," uvedl Zelenskyj. Ukrajina je podle něj připravena válku, kterou rozpoutalo Rusko svým vpádem do země v roce 2022, ukončit.
Agentura Reuters dnes hovořila také se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou s prezidentským summitem váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války. "Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu," řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.
Média dnes vyjadřují pochybnosti o termínu summitu. Například CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. Moskva dnes uvedla, že je o načasování schůzky Rubia s Lavrovem zatím předčasné hovořit.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dnes podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Drony jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které se ve válce na Ukrajině vyskytují. Ukrajinci proti ruským strojům používají nejrůznější způsoby obrany, na internetu se občas objevují nejrůznější videa takovýchto "vynálezů".
Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.
Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne.
Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.
Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.
Pozemní síly české armády chtějí výrazně rozšířit používání leteckých dronů. Podle velitele pozemních sil Josefa Trojánka by je měl mít v počtu desítek kusů každý prapor. Diskutuje se podle něj také o tom, zda na této úrovni vytvářet i specializované jednotky. Trojánek to řekl ve Vyškově na cvičení Czech Lion 2025.
"Ještě úplně nemáme navrženou změnu organizační struktury. A nechci tady zacházet do přesných čísel na úrovni praporu. Řekněme, když vezmeme kalkulační jednotku - mechanizovaný prapor, přibližně 800 lidí, dovedu si představit, že to řádově bude třeba 100 dronů. Určitě by to neměly být jednotlivé kusy. Desítky kusů," uvedl Trojánek.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.
Moskva podle agentury Reuters v úterý sdělila, že přípravy na setkání Vladimira Putina s Donaldem Trumpem v Budapešti pokračují, jeho načasování ale není jasné.
Dojednáním summitu v maďarské metropoli mezi lídry obou velmocí byli pověřeni šéfové americké a ruské diplomacie. V pondělí si telefonovali a diskutovali o "dalších krocích" v návaznosti na telefonát obou prezidentů z minulého týdne. Setkání Marca Rubia a Sergeje Lavrova, původně plánované na tento týden, se však podle CNN zatím neuskuteční. Důvod odkladu není zcela jasný, jeden ze zdrojů však tvrdí, že ministři vyjadřovali odlišná očekávání ohledně ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že schůzka šéfů diplomacií vyžaduje přípravy. O jejím načasování je podle něj předčasné hovořit. Lavrov pak poznamenal, že se s Rubiem dohodl na pokračování telefonických kontaktů.
Německé ministerstvo obrany popřelo zprávu, že si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35. O údajně chystaném nákupu dalších moderních strojů páté generace informoval v pondělí s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Německo si dosud od firmy Lockheed Martin objednalo 35 letadel F-35. Stejné letouny si pořizuje také Česko. "Můžeme potvrdit, že o nákupu dalších F-35 v současnosti neuvažujeme," uvedlo německé ministerstvo obrany.
K dění okolo podezřelých z příprav sabotáží se vyjádřil polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. V rozhlasové stanici Radio Zet upozornil, že je nutné se připravit na to, že bude přibývat případů, jako je sabotáž nebo získávání informací o kritické infrastruktuře. "Je evidentní, že Rusko vstoupilo do fáze studené války proti Evropské unii," prohlásil Kierwiński.
Mluvčí Tomasze Siemoniaka, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících kontrarozvědka ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie. Je mezi nimi 21letý Ukrajinec Danylo H., který bydlel nedaleko Varšavy a pracoval jako skladník. S dalšími dvěma Ukrajinci údajně vytvořili trasu, po které přes Polsko a Rumunsko na Ukrajinu posílali výbušné materiály. Danylo H. byl zadržen ve čtvrtek ve Varšavě, další dva Ukrajinci v Bukurešti. Na tomto případu Polsko spolupracuje s Rumunskem.
Polská prokuratura uvedla, že balíčky s trhavinou se měly během přepravy vznítit nebo explodovat. "Cílem plánovaných aktivit bylo zastrašit obyvatele a destabilizovat země Evropské unie, které podporují Ukrajinu," cituje agentura PAP z prohlášení prokuratury.
V souvislosti se zadržením osmi lidí podezřelých z příprav sabotáží, o němž informoval předseda polské vlády Donald Tusk ráno, Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.
Česká republika do roka postaví a daruje Ukrajině družici pro pozorování Země, která bude sbírat data bez ohledu na počasí či světelné podmínky. Družice bude příspěvkem Česka k rozvoji a bezpečnosti Ukrajiny. Projekt při týdnu vesmírných aktivit Czech Space Week představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ukrajina o takovou formu pomoci sama požádala, protože dosud je odkázaná na satelitní snímky dodané ze zahraničí. Podle ministerstva je Česko prvním státem, který Ukrajině takovou technologii poskytne. V budoucnu by družici z Česka měly doplnit další, které společně vytvoří konstelaci, systém umožňující zajišťovat navigační, komunikační a další služby.
V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny jsou po útocích statisíce lidí bez dodávek elektřiny, informovala agentura Reuters. "Pohotovostní složky v Černihivské oblasti nemohou zahájit práce na obnovení dodávek elektřiny kvůli nepřetržitým útokům ruských dronů," uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. Moskva podle něj vysílá drony, aby kroužily nad poškozenými zařízeními, a znemožňovaly tak opravy, čímž se záměrně prodlužuje humanitární krize. Bez elektřiny je podle úřadů hlavní město oblasti Černihiv, i severní číst regionu.
Lídři evropských zemí se podle prohlášení setkají tento týden na Evropské radě a také na jednání takzvané koalice ochotných, což je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. "Připravujeme opatření, která umožní plně využít hodnotu zmrazených ruských státních aktiv, aby Ukrajina měla k dispozici potřebné zbraně," doplnili evropští státníci v prohlášení.
Evropští lídři podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý pátek. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro jednání. "Nadále se hlásíme k principu, že mezinárodní hranice nelze měnit silou," stojí ve společném prohlášení.
"Ruské zdržovací taktiky opakovaně dokazují, že Ukrajina je jedinou stranou, která k mírovému řešení přistupuje vážně," uvedli lídři. "Proto je nám jasné, že Ukrajina musí být v co nejsilnější pozici," doplnili v prohlášení, kde také slibují zvýšení tlaku na ekonomiku a obranný průmysl Ruska, dokud nebude ruský prezident Vladimir Putin připraven uzavřít mír.
Lídři evropských zemí vydali společně s nejvyššími představiteli Evropské unie prohlášení podporující Ukrajinu a snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení bojů. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
"Všechny nás spojuje to, že si přejeme spravedlivý a trvalý mír, který si ukrajinský lid zaslouží," uvedli v prohlášení lídři Ukrajiny, Británie, Německa, Francie, Itálie, Polska, Norska, Finska a Dánska. Společné vyjádření podepsali také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý podle agentury RIA Novosti řekl, že schůzka šéfů diplomacií Ruska a USA - tedy Sergeje Lavrova a Marca Rubia - vyžaduje přípravy. O jejím načasování je podle něj předčasné hovořit.
Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na síti X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.
Tusk o zásahu kontrarozvědky ABW a dalších orgánů nezveřejnil prakticky žádné další podrobnosti. Napsal jen, že se případ vyvíjí a že pokračují operativní kroky.
ABW, we współpracy z innymi służbami, zatrzymała w ostatnich dniach osiem osób w różnych częściach kraju, podejrzewanych o przygotowania aktów dywersji. Sprawa jest rozwojowa. Trwają dalsze czynności operacyjne.
— Donald Tusk (@donaldtusk) October 21, 2025
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle agentury DPA to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes stanice CNN.
Páteční setkání mezi Spojenými státy a Ukrajinou slibovalo možný průlom, nakonec ale ztroskotalo. Mohl za to telefonní rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, shodují se zdroje nejen z ukrajinské prezidentské kanceláře. Nyní tak opět panují obavy, na kterou stranu se Bílý dům nakonec přikloní.
Bez elektrického proudu se ocitla část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny poté, co ruský dron zasáhl blíže neupřesněný objekt energetické infrastruktury, uvedly ukrajinské úřady a energetická společnost Černihivoblenergo. Jedním z měst, které se ocitlo bez elektřiny, je Slavutyč na hranicích s Běloruskem.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Zprávy z úterý 21. října
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
"Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní," řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
"Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup," řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. "Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku," dodala šéfka unijní diplomacie.
Evropa podle ní přeceňuje sílu Ruska a naopak podceňuje svou vlastní sílu. Jak doplnila, územní celistvost je velmi důležitá hodnota, za kterou je třeba stát. "Pokud se vzdáme území, pak to všem dává signál, že můžete proti svým sousedům použít sílu a získáte, co chcete. Myslím, že je to velmi nebezpečné," dodala Kallasová.
"(Americký) ministr zdůraznil důležitost nadcházejících jednání jako příležitosti pro Moskvu a Washington ke spolupráci ohledně pokroku v trvalém řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa," uvedl mluvčí americké diplomacie Tommy Pigott podle vyjádření ministerstva zahraničí Spojených států.
Rusko by podle dnešního sdělení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova na plánované schůzce Putina s Trumpem chtělo pokročit v mírovém řešení války na Ukrajině a projednat také bilaterální vztahy s USA. Podle Peskova zatím nejsou k dispozici podrobnosti ohledně toho, zda na schůzku dostane pozvánku Ukrajina, nebo kdo a jak bude zastupovat evropskou stranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím řekl novinářům, že je připraven se chystaného summitu zúčastnit také, dostane-li pozvání.
"Odehrála se konstruktivní diskuse o možných konkrétních krocích v zájmu realizace porozumění, kterých dosáhli během telefonického rozhovoru 16. října prezident Ruské federace Vladimir Putin a prezident Spojených států Donald Trump," uvádí v krátkém prohlášení ruská diplomacie na svém webu.
V pátek se v Londýně uskuteční schůzka takzvané koalice ochotných, což je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes to podle agentury Reuters ve Slovinsku na okraj jednání vedoucích představitelů zemí z oblasti Středozemí prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Reuters s odvoláním na své zdroje uvedl, že v britské metropoli je osobně očekáván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za Česko se jednání zúčastní prostřednictvím videokonference premiér Petr Fiala, sdělila mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby postoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP. Představitelé Evropské unie také podle slov šéfky diplomatické služby podporují nová opatření na podporu energetické bezpečnosti Ukrajiny. Kallasová dnes na okraj jednání ministrů zahraničí bloku v Lucemburku dodala, že 19. balík sankcí vůči Rusku, který by mohl být podle serveru The Kyiv Independent schválen 23. října, nebude balíčkem posledním.
Společnost Excalibur Army dodala na Ukrajinu zatím dva miliony kusů velkorážové munice a 1000 pozemních systémů včetně tanků, bojových vozidel pěchoty, dělostřeleckých systémů a raketometů. ČTK dnes informaci získala na webu společnosti Excalibur Army. Šternberská zbrojovka nedávno na Ukrajině otevřela svoji pobočku a spolupracuje tam při výrobě dělostřelecké munice. Excalibur Army patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Česká republika je připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu. Novinářům v Lucemburku to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Kompromis podle informací ČTK nepodpořily pouze Maďarsko a právě Slovensko, které mají k návrhu dlouhodobé výhrady. Podle ministra Vlčka je technicky zvládnutelné, aby se celá Evropa odřízla od ruských dodávek plynu.
Sociální sítě minulý týden obletělo nezvyklé vyjádření úhlavního propagandisty Kremlu Vladimira Solovjova. V jednom ze svých pořadů prohlásil, že Ukrajina se nehroutí a že Rusko situaci podcenilo.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Donald Trump po hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské "mírové" požadavky. Schůzka se rychle změnila v hádku, během níž Trump opakoval Putinovy argumenty a rétoriku Kremlu. Podle návrhu by Ukrajina odevzdala Rusku východní části Donbasu výměnou za Ruskem okupované oblasti v Chersonské a Záporožské oblasti.
Unijní ministři energetiky podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do EU. Úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028.
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský věří, že se na čtvrtečním summitu EU podaří odblokovat situaci ohledně nových sankcí proti Rusku a že omezení budou schválena.
Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného servisu BBC informovalo o tom, že jeho protivzdušná obrana v noci na pondělí zneškodnila sedm ukrajinských dronů.
Ukrajinské letectvo v pondělí ráno ve svém pravidelném hlášení oznámilo, že Rusko k nočním útokům použilo tři rakety a 60 útočných dronů. Protivzdušná obrana 38 bezpilotních letounů zneškodnila. Tři balistické rakety a 20 dronů zasáhlo celkem 12 míst, uvedlo také letectvo.
Rusko podle vicepremiéra Oleksije Kuleby podniklo útok i na infrastrukturu v nejmenovaném přístavu. Nikomu se nic nestalo, ale do přístavu nemohou zajíždět vlaky, proto zůstaly stát na trati. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper informoval, že ruská armáda v tomto regionu u Černého moře podnikla kombinovaný útok na civilní přístavní infrastrukturu a že na zasaženém místě vypuklo několik požárů.
"Rusko cíleně útočí na naše dopravní tepny - na to, co spojuje zemi, podporuje její hospodářství a zajišťuje život," napsal Kuleba.
Černihivská regionální distribuční společnost Černihivoblenerho informovala, že při ruském útoku byl zasažen blíže neurčený objekt energetické soustavy v Nižynu ve střední části tohoto regionu sousedícího s Ruskem. Dodala, že škody jsou velmi rozsáhlé. Asi 2700 odběratelů zůstalo bez dodávek elektřiny.
Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že v Černihivské oblasti byla zasažena trakční stanice ukrajinských drah (Ukrzaliznycja). Opravářské čety se podle něho už v noci pustily do odstraňování následků útoku, ale ruská armáda na místo nasměrovala dron. Technici se včas dostali do bezpečí a nikdo neutrpěl zranění. Ukrzaliznycja v pondělí ráno upozornila cestující, že vlaky kvůli výměně lokomotiv nabírají zpoždění. Týkalo se to třeba dálkového spoje mezi Užhorodem a Charkovem nebo rychlíku z Charkova do Lvova.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Dalším tématem dnešní schůze je i Evropskou komisí navrhovaná takzvaná reparační půjčka. Komise již před několika dny představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. Některé státy mají ale proti tomuto postupu výhrady. "Udělali jsme velký pokrok, ale ještě nejsme v cíli," uvedla místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová. Možný průlom očekává opět při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
"Přála bych si, aby se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, protože jsou to oni, kdo se musí dohodnout," reagovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na informace o plánované schůzce Trumpa a Putina, která se má uskutečnit v Budapešti a má být věnována možnostem ukončení ruské války proti Ukrajině.
Nicméně poznamenala, že Spojené státy mají velkou sílu, kterou mohou využít k tomu, aby donutily Rusko usednout k jednacímu stolu. "Uvidíme, jak se budou věci vyvíjet," dodala s tím, že pokud Američané využijí své možnosti a zastaví Rusko, "bude to samozřejmě dobré".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.
"Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme," řekl Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Německé ministerstvo obrany pro nákup dodatečných 15 stíhaček od firmy Lockheed Martin naplánovalo v rozpočtu 2,5 miliardy eur (60,7 miliardy Kč). Německo si dosud objednalo 35 strojů F-35, kterými chce nahradit 85 stárnoucích stíhaček Tornado. Pro nákup se vláda rozhodla v roce 2022 poté, co ruská armáda vpadla na Ukrajinu. První hotové stroje F-35 by mělo Německo obdržet v roce 2027. Jejich nákupem si země mimo jiné zajistila další členství v programu sdílení jaderných zbraní.
"Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává pouze když je k tomu donuceno," řekla šéfka unijní diplomacie Kallasová novinářům před dnešním jednáním v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
Agentura AP poznamenala, že Trumpovo prohlášení znamená další změnu jeho postoje k Ruskem vyvolanému konfliktu, který trvá přes tři a půl roku. V posledních týdnech americký prezident dával najevo, že ztrácí trpělivost se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, a z různých jeho vyjádření byla patrná větší ochota pomáhat Ukrajincům, aby válku vyhráli.
Americký prezident Donald Trump řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
"Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je," řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. "Později o tom mohou jednat," řekl. "Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů - jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet," uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.
Britská armáda dostane povolení sestřelovat drony ohrožující vojenské základny. Napsal to web listu The Telegraph, podle jehož zdroje v pondělí o nových pravomocích vojska promluví ministr obrany John Healey. Krok je reakcí na rostoucí ohrožení bezpilotními letouny kontrolovanými nepřátelskými státy, zejména Ruskem, uvedl deník.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou strategii dva týdny poté, co německá vláda schválila novelu zákona, která umožní spolkové policii zasáhnout proti nebezpečným bezpilotním letounům a v krajním případě je sestřelit, a to především v okolí letišť, železnic či lodí. Podrobnosti britského plánu by měl Healey představit během dne.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v pondělí na svém zasedání v Lucemburku jednat o další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Schůzky se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Očekávalo se, že státy EU v nejbližších dnech schválí již devatenáctý balík sankcí proti Rusku, jeho přijetí ale stále blokuje Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Zda se situaci podaří odblokovat do dnešního dne, nebylo o víkendu jasné. Česko bude v Lucemburku zastupovat ministr Jan Lipavský.
Přehled zpráv z pondělí 20. října
Trump po jednání uvedl v rozhovoru televizi Fox News, že je přesvědčen, že dokáže válku ukončit. Putin si něco vezme - získal určité území," dodal. Během napjatého rozhovoru americký prezident Zelenskému také sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
Ukrajinská delegace podle evropských diplomatů odcházela roztrpčená. Jedna z evropských zemí podle listu vyhodnotila setkání jako signál, že Trump je ochoten přistoupit na Putinovy maximální požadavky.
"Dát (Doněckou a Luhanskou oblast) Rusku bez boje je pro ukrajinskou společnost nepřijatelné a Putin to ví," uvedl předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Podle něj Putin návrhy používá k rozkladu Ukrajiny zevnitř.
Podle listu Trump naléhal, aby Ukrajina odevzdala Rusku celou Doněckou a Luhanskou oblast, a tak přijala Putinovu poslední nabídku, podle níž by se Moskva na oplátku stáhla z některých míst v Chersonské a Záporožské oblasti.
Trump nicméně podle několika evropských představitelů přítomných jednání doslova opakoval Putinovy argumenty. Zaznít mělo i tvrzení, že na Ukrajině probíhá "speciální operace, ani ne válka". Trump také údajně řekl, že má map po krk a ruská ekonomika si vede skvěle. Ještě nedávno přitom veřejně prohlásil, že ruské hospodářství je na pokraji zhroucení.
Schůzka se podle svědků několikrát změnila v hádku, při níž Trump "neustále nadával" a odmítl se zabývat mapami frontové linie, které mu ukrajinská delegace předložila. Ve vyjádření po jednání přitom podle agentury AP uvedl, že obě strany by měly přistoupit na zastavení bojů podél frontové linie.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu Ukrajinu zničí.
Podle regionální energetické společnosti Černihivoblenergo, která působí v Čenihivské oblasti na severu země, útok na tamní infrastrukturu dnes způsobil rozsáhlé škody a přerušil dodávky elektřiny pro 55 tisíc domácností.
Rusko dnes zaútočilo na uhelný důl v Dněpropetrovské oblasti, informovaly zpravodajské agentury. V důsledku útoku muselo být evakuováno 192 horníků, uvedla DPA. Soukromá ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že se jedná o čtvrtý ruský útok na uhelné doly na Ukrajině za poslední dva měsíce.
V obou ruských podnicích, které se podle Kyjeva podílejí na zajišťování potřeb ruské armády, byly zaznamenány exploze a následný požár, uvedla ukrajinská armáda. Škody na zařízení se podle ní dosud vyhodnocují. Zasažen byl také sklad paliv v okupovaném Berďansku.
Podle zprávy generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil byla v Samarské oblasti zasažena Novokujbyševská rafinerie, jejíž roční objem produkce činí 4,9 milionu tun. Zasažen byl také Orenburský plynárenský závod, který je jedním z největších plynárenských komplexů v Rusku a dokáže ročně zpracovat až 45 miliard metrů krychlových zemního plynu a 6,2 milionu tun ropného kondenzátu.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a Moskva obvykle neupřesňuje následky ukrajinských úderů.
Dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic - Poltavky v Záporožské oblasti a Čunyšyne v Doněcké oblasti nedaleko frontového města Pokrovsku - oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Informaci nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů a Kyjev ztrátu obcí dosud nepotvrdil.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi oznámil, že po vytvoření "zón příměří" kolem Záporožské jaderné elektrárny začaly práce na opravě přenosového vedení. Ruskem okupovaná elektrárna přišla o vnější dodávky elektrické energie 23. září, což je podle agentury AFP nejdelší výpadek za dobu války.
Podle guvernéra Jevgenije Solnceva zaútočily ukrajinské drony na plynovodní infrastrukturu v Orenburské oblasti na Urale, vzdálené více než 900 kilometrů od Ukrajiny. "V důsledku zásahu dronem došlo k požáru jedné z provozoven. K odstranění následků byly nasazeny všechny pohotovostní složky," napsal Solncev na Telegramu.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek zničila ruská protivzdušná obrana 45 ukrajinských dronů, nejvíce nad Samarskou (12) a Saratovskou oblastí (11) v ruském Povolží.
Ruský letecký úder na město Lozova zranil pět lidí, informoval náčelník vojenské správy v Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Podle charkovské oblastní prokuratury Rusko zaútočilo také řízenou leteckou bombou, kterou vypustilo ze vzdálenosti 130 kilometrů. Deník Ukrajinska pravda upozornil, že jde o první ruský útok leteckou pumou na toto město, které představuje důležitý logistický uzel.
Podle ukrajinského letectva Rusové použili 62 dronů různých typů. "Protivzdušná obrana zničila nebo zneškodnila 40 nepřátelských dronů typu Šáhed, Gerbera a dalších na severu a východě země," uvedlo letectvo s tím, že 19 dronů zasáhlo cíle v sedmi lokalitách.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Studující vybírají na jeden průzkumný a pozorovací dron, který získá 47. mechanizovaná brigáda Magura. "Od začátku ruské invaze vybojovali na frontě jedny z nejtvrdších bojů a velká část jednotky byla během trvání války obměněna kvůli vysokým ztrátám. Nyní je brigáda nasazená v Sumské oblasti a vznikl v ní prapor bezpilotních systémů, který drony nutně potřebuje," uvedla Tereza Hladíková, která se v září zúčastnila výjezdu s Pamětí národa na Ukrajinu.
Podpořit ukrajinskou armádu se rozhodli studenti z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s organizací Paměť národa. Zorganizovali sbírku na pořízení průzkumného dronu pro ukrajinskou armádu. Vybrat chtějí 120 tisíc korun, uvedla předsedkyně spolku Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu Kristýna Hrušková. Nejde o obrovské částky, ale když každý pošle pár set korun, dohromady to může mít velký dopad, řekla ČTK.
zprávy z neděle 18. října
Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na dnešní vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.
Rusko dnes zároveň uvedlo, že při ukrajinském dronovém útoku zemřeli dva civilisté v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Moskvou dosazený šéf okupované části tohoto regionu Vladimir Saldo to uvedl na svém telegramovém kanálu s tím, že oběti žily v dočasném ubytovacím centru pro evakuované.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země. Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyjev Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti.
Obrana jednotlivých států i celé Evropy by měla být podle Břízy koncipována jako třívrstvá. První, nejnižší vrstva se zaměřuje na nízko a pomalu letící cíle, mezi které dnes patří především drony nebo nízko letící letadla. Střední vrstva je určena k ochraně proti rychleji a výše letícím letadlům, střelám s plochou dráhou letu či některým typům balistických raket. Nejvyšší vrstva obrany slouží k obraně proti balistickým raketám středního a mezikontinentálního dosahu a také proti hypersonickým střelám, jako je například ruský Kinžal.
Podle bezpečnostně-politického analytika Martina Svárovského je nutný také přechod od čistě defenzivní strategie k odstrašování prostřednictvím potrestání. "Nedávný vývoj jako ukrajinská válka či střety na Blízkém východě ukazují, že čistá obrana proti nepříteli, který neváhá masivně útočit drony a raketami, je neudržitelná. Je to finančně neúnosné a nepraktické," řekl.
Efektivním způsobem, jak zabránit útokům, je za každý útok na vlastní území uvalit rychlý a dostatečně razantní trest. Cílem není pouze sestřelit útočné prostředky, ale odradit protivníka od dalších útoků prostřednictvím hrozby odvetou.
"Pokud jde o ochranu proti leteckým hrozbám, zda je již situace evropských členů výrazně lepší. Nicméně bez flotily amerických letounů AWACS a tankovacích letounů se v případě intenzivnějšího konfliktu stále neobejdeme," řekl Mikulecký. Kromě systémů protivzdušné obrany označil za nutné urychleně vybudovat chybějící ochranu proti dronům.
Nejvyšší parametry pro ochranu proti balistickým raketám má podle Mikuleckého systém Aegis Ashore, který na základnách v Rumunsku a Polsku vybudovali, zaplatili a provozují Spojené státy. Nižší stupně ochrany proti těmto raketám podle něj poskytují primárně systémy Patriot, které provozují i někteří evropští členové aliance.
Evropa po desetiletí zanedbávala investice do obrany a spoléhala se na mír i podporu Spojených států. "Zvykli jsme si, že žít v míru je běžné, a mysleli jsme si, že války přestanou existovat. Teď honíme kočku za ocas, ale nic jiného nám nezbývá," řekl. Podle něj invaze Ruska na Ukrajinu byla momentem, kdy se Evropa probudila a začala svou obranu znovu budovat.
Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je protivzdušná obrana Evropy slabá zejména v ochraně proti balistickým a hypersonickým střelám. "Tou disponuje jen několik málo států světa jako Spojené státy, Izrael nebo Rusko, které ji efektivně dokážou používat," uvedl. Právě tento prvek je podle něj pro Evropu klíčovým úkolem nadcházejících let.
Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.
Ukrajinský prezident jednání s Trumpem označil za produktivní, odmítl však hovořit o tom, zdali se mu dostalo konkrétní odpovědi na žádost o tomahawky. "Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano," dodal následně v rozhovoru se stanicí NBC bez dalších podrobností.
Rusko má plán, jak odvést pozornost Rusů od jejich rostoucí frustrace ze zvyšování daní a pokračující války proti Ukrajině. Podle zdrojů z Kremlu, se kterými mluvil korespondent nezávislého webu Meduza Andrej Pertsev, dojde k propuštění nepopulárních guvernérů, kteří v Rusku často slouží jako "hromosvody pro hněv místních obyvatel". A toho chce Putinova administrativa využít.
Oživená aktivita Českého centra v Moskvě má mít zejména virtuální podobu, cílit má na širší ruskou veřejnost. Snahou je pomoci navázat vybrané česko-ruské kulturní spolupráce, řekla ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková. Neplánuje se nyní obsadit místo ředitele centra v Moskvě, vznikla ale pracovní skupina s experty z mnoha oblastí, kteří se na obsahu spolupráce budou podílet. Projekt by měl začít ke konci letošního roku.
"Uděláte to podle bojové linie, ať je kdekoliv, jinak je to příliš komplikované," řekl podle agentury AP Trump novinářům po příletu na Floridu, kde bude trávit víkend.
Americký prezident si nyní představuje, že Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů.
Ukrajina zatím s americkými střelami dlouhého doletu Tomahawk nemůže počítat. Podle zdrojů webu Axios to měl Donald Trump během jednání oznamit Zelenskému.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit.
zprávy ze soboty 18. října
S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby projednal ukončení války. "Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz," dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.
"Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu - stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi - že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu," uvedl po jednání Trump na své síti Truth Social.
Ukrajinský prezident rovněž poznamenal, že hovořil se šéfem Bílého domu o bilaterálních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. "Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila," uvedl. Podle stanice CNN trvala Zelenského návštěva Bílého domu zhruba dvě a půl hodiny.
Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se "Rusko Tomahawků bojí".
Trump po schůzce se Zelenským na své sociální síti napsal, že setkání bylo zajímavé a vřelé a že je čas válku ukončit a uzavřít dohodu.
Zelenskyj také uvedl, že jednal se zástupci amerických energetických firem, které chtějí na Ukrajině investovat, až skončí válka. Ukrajinský prezident také poukázal na Trumpem zprostředkované příměří v Pásmu Gazy s tím, že by to mohlo poskytnout hybnou sílou k ukončení ruské agrese na Ukrajině.
Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a vyjádřil přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
"Otázka území bude nejsložitějším bodem jednání", připustil Zelenskyj. O Tomahawcích jsme hovořili, americká strana nicméně trvá na tom, že je potřebuje. Nicméně toto téma jsme ještě neuzavřeli", dodal. Podle stanice CNN trvala jeho návštěva Bílého domu zhruba dvě a půl hodiny.
"Potřebujeme na Rusko zatlačit, potřebujeme na něj mít nějakou páku. Pokud bychom chtěli útočit na vojenské cíle na ruském území, potřebovali bychom využít kromě dronů i nějaké další druhy zbraní. Některé nástroje jsme již obdrželi, ale čas bohužel nehraje ve prospěch našich lidí"
"Věříme Spojeným státům a tomu, že pan prezident chce přispět k ukončení této války. Samozřejmě to není nic jednoduchého, ale pro nás je to zásadní, je to otázka naší nezávislosti. Po schůzce s prezidentem a jeho týmem jsme měli telefonický hovor s našimi strategickými partnery, hlavními představiteli koalice ochotných a Ursulou von der Leyen a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem" sdělil ukrajinský prezident.
"Byla to dlouhá a produktivní schůzka, řešili jsme celou řadu témat a otázek, zejména protivzdušnou obranu," řekl po setkání s americkým prezidentem Volodymyr Zelenskyj.
"Hovořili jsme také o zbraních dlouhého doletu, k tomu se ale nebudu vyjadřovat, dohodli jsme se, že o tom nebudu mluvit. Spojené státy nechtějí eskalaci. Mluvili jsme také o plánované schůzce v Budapešti. Sázíme na to, že prezident Trump donutí Putina válku ukončit."
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) uvítal pozitivní atmosféru jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na síti X. Dnešní schůzka obou státníků v Bílém domě podle Lipavského nepřinese mír, je ale dalším krokem k tomu, aby se ruský prezident Vladimir Putin přestal schovávat v koutě, napsal.
Ukrajinské síly zaznamenaly případy průniku skupin ruských vojáků do Pokrovska, kde střílejí civilisty. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na sdělení 7. výsadkového sboru, který na ohroženém úseku fronty funguje jako síla rychlé reakce. Ruské síly už mnoho měsíců usilují o dobytí Pokrovska, který je pokládán za strategicky důležité místo v ukrajinské obraně na východě země.
"Existují případy infiltrace diverzních a průzkumných skupin do Pokrovska. Ukrajinská armáda však nepřítele ve městě odhaluje a ničí. Bohužel je registrováno porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany Rusů, kteří se uchylují ke střelbě na civilisty v Pokrovsku," napsal 7. sbor na facebooku.
Zelenskyj naznačil, že USA by mohly s Ukrajinou obchodovat s vojenskou technikou. "Máme velkou nabídku s našimi drony," řekl ukrajinský prezident, načež se Trump usmál, přikývl a podle stanice BBC tak naznačil zájem. "Vyrábějí moc dobré drony," řekl americký prezident a dodal, že musí zajistit, aby USA měly potřebné zásoby. "Takže budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila," dodal Trump.
Trump poznamenal, že se za několik týdnů setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Vyjádřil přitom naději, že by USA mohly s Čínou uzavřít obchodní dohodu a podle agentury Reuters rovněž zmínil, že s čínskou stranou projedná i snahy ukončit válku na Ukrajině.
Šéf Bílého domu také zopakoval, že Indie v budoucnu přestane nakupovat ruskou ropu. Trump ve středu novinářům řekl, že ho indický premiér Naréndra Módí ujistil vstřícným postojem, pokud jde o prezidentovy snahy dovoz ruské ropy do Indie zastavit. Indie spolu s Čínou patří k největším odběratelům ruské ropy; Peking se Trump rovněž snaží od těchto nákupů odradit. Moskva výnos z prodeje surovin používá k financování války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, pozval ho na společný oběd, kterého se účastní i další špičky americké politiky. Na úvod oba státníci vyjádřili naději, že se konflikt s Ruskem podaří ukončit, oba byli v dobré náladě a jeden druhého chválili. Záběry novinářů ukazují i, jaký bude jejich jídelníček.
"Myslím, že s vaší pomocí můžeme ukončit válku," řekl Zelenskyj Trumpovi a poznamenal, že Rusko nyní neslaví mnoho úspěchů na bojišti." Nejdůležitější pro Ukrajince, kteří čelí každodenním útokům, jsou velmi silné bezpečnostní záruky. NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití," prohlásil Zelenskyj. "Chceme mír, to Putin nechce, proto na něj musíme vyvinout tlak," dodal.
Zelenskyj také uvedl, že jednal se zástupci amerických energetických firem, které chtějí na Ukrajině investovat, až skončí válka. Ukrajinský prezident také poukázal na Trumpem zprostředkované příměří v Pásmu Gazy s tím, že by to mohlo poskytnout hybnou sílou k ukončení ruské agrese na Ukrajině.
"Myslím, že se to vyvíjí poměrně dobře," řekl Trump v souvislosti se svým telefonátem s Putinem. Odmítl však říct, zda by se Ukrajina musela vzdát části svého území, aby válka skončila.
Dodání amerických střel dlouhého doletu Ukrajině by Putin podle Trumpa vnímal jako eskalaci. V této souvislosti americký prezident poznamenal, že snad půjde válku ukončit bez střel Tomahawk. O možnostech pomoci Ukrajině však bude dnes se Zelenským hovořit.
Americký prezident Donald Trump dnes na úvod setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyjádřil naději, že válku na Ukrajině půjde ukončit, aniž by Spojené státy musely Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Podle Trumpa si ruský prezident Vladimir Putin, s nímž hovořil ve čtvrtek a s nímž se do dvou týdnů setká v Budapešti, přeje válku ukončit stejně jako Zelenskyj.
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Tunel mezi Aljaškou a Čukotkou by podle Dmitrijeva stál osm miliard dolarů (více než 166 miliard korun), peníze by vynaložila Moskva a mezinárodní partneři. Dmitrijev stojí v čele ruského fondu přímých investic (RDIF) a při jednáních s Trumpovým týmem vystupoval jako Putinův vyjednavač.
"Prezident Trump ukázal světu, že je schopen zajistit příměří na Blízkém východě, takže doufám a věřím, že bude mít stejně velký úspěch i s Ukrajinou," prohlásil ukrajinský prezident na dnešní schůzce.
Podle Zelenského je však potřeba na Putina vyvinout tlak, aby válku ukončil, a Kyjev zároveň potřebuje bezpečnostní záruky. Trump ve čtvrtek telefonicky hovořil s Putinem a do dvou týdnů by se s ním měl setkat v Budapešti. K osobnímu setkání Putina se Zelenským v Maďarsku však zřejmě podle amerického prezidenta nedojde.
Trump také na úvod pracovního oběda se Zelenským poznamenal, že dodání střel dlouhého doletu Ukrajině by znamenalo eskalaci, avšak bude o tom se Zelenským hovořit. V této souvislosti americký prezident řekl, že snad půjde válku ukončit bez střel Tomahawk.
Obědové menu pro summit Trump-Zelenskyj: Jako předkrm se podává podzimní zelený salát s křupavými artyčoky s fenyklem a citronovou zálivkou. Jako hlavní chod hašé z kuřecího masa a sladkých brambor, frikasé z cukrového hrášku a rukolou s rozmarýnovou aioli (středomořskou omáčkou). A jako dezert karamelový šifonový dort s jablky McIntosh, zmrzlinou Clementine a ostružinovou omáčkou.
Na otázku směřovanou k prezidentu Trumpovi, kdo podle něj lépe vyjednává, zda prezident Zelenskyj nebo prezident Putin, odpověděl: "Oba odvádějí dobrou práci, ale potřebujeme v tom pokročit. Musíme nějak vyřešit to, že se nemají rádi, samozřejmě je mezi nimi mnoho zlé krve. To je to, co brání jakémukoli urovnání."
Na otázku, co se stane, pokud na maďarské schůzce nebude prezident Putin souhlasit s návrhem na mír, Trump odpověděl: "Uvidíme, jak se to vyvine. Myslím si, že prezident Putin chce ukončit válku. Včera jsem s ním mluvil dvě a půl hodiny, během nichž jsme probrali spoustu detailů. Prezident Zelenskyj také chce ukončit válku. Tak to prostě musí proběhnout."
"Mezi těmito dvěma prezidenty nejsou dobré vztahy. Situace je velmi složitá," řekl Trump o Zelenském a Putinovi. "Oba lídři se nemají moc v lásce a my se pokusíme to zařídit tak, aby proběhlo v pořádku pro všechny. Možná ty schůzky budou probíhat odděleně," sdělil Trump novinářům s tím, že se mu povedlo zprostředkovat jednání i mezi státníky na Blízkém východě, kteří spolu také měli napjaté vztahy.
"Mám rád Viktora Orbána, Maďarsko je velmi bezpečná země a mám ji moc rád, proto jsem se rozhodl, že bude summit s Putinem ve spolupráci s tímto státníkem. Nejspíš půjde o dvojitou schůzku, ale to ještě upřesníme," řekl Trump.
"V tomhle saku vypadáte skvěle, je fakt stylové, moc se mi líbí, určitě si toho lidé všimnou," zavtipkoval Trump na účet Zelenského, kterého v minulosti americká administrativa kritizovala za to, že si na setkání do Bílého domu nevzal oblek.
"Podařilo se vám to a myslím si, že toto je vhodný moment vyřešit otázku s Ruskem. Putin zjevně není připraven jednat, ale věřím, že s vaší pomocí se nám tuto válku podaří ukončit. Rusové mají velké ztráty, a to nejenom osob, ale i ekonomické ztráty," řekl na úvod setkání s novináři Volodymyr Zelenskyj a několikrát Donaldu Trumpovi poděkoval za pomoc.
V případu byly obviněny i dvě zdravotnice, které byly ale později osvobozeny v rámci výměny zajatců. Případ jednoho ze zajatců, řidiče jednotky, ruská justice posuzuje odděleně, dosud ale nestanul před soudem. Zajatí Ukrajinci, podobně jako mnoho jiných účastníků podobných soudních procesů, uvedli před soudem, že byli mučeni, dodala BBC.
Obhájkyně jednoho z vojáků, odsouzeného ke 20 letům, přislíbila, že se odvolá. Upozornila, že práva válečných zajatců stanoví ženevská úmluva, žádný ze zajatců nebyl obviněn ze spáchání válečných zločinů ani se nedopustil ničeho, co by se dalo pokládat za válečný zločin. Pokládá za nepřípustné, že zajatci byli souzeni jen za to, že patřili k jedné ze stran válečného konfliktu.
"Toto odsouzení hrubě porušuje ustanovení ženevské úmluvy, která zakazuje stíhání válečných zajatců pouze za jejich účast v ozbrojeném konfliktu," uvedla uznávaná ruská nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial. Vojáky označila za politické vězně, napsala AP.
Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.
"Rusko dělá zločince z lidí, kteří bránili svou vlast," prohlásil na začátku posledního procesu ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Mluvčí Ajdaru odsoudil soud jako "politický monstrproces sloužící k potrestání našich vojáků".
"Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů," napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.
Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes prohlásil, že plánované setkání prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa v Budapešti bude druhým pokusem přimět ruského lídra k serióznímu jednání o míru na Ukrajině. Šéf německé diplomacie to podle agentury Reuters uvedl při pracovní návštěvě Turecka. Zároveň zdůraznil, že do jakýchkoliv rozhodnutí musí být zapojena i Ukrajina.
"Rozhovory v Budapešti vnímám po rozhovorech (Trumpa s Putinem) na Aljašce jako druhý pokus přesvědčit Putina, aby konečně zahájil seriózní rozhovory s Ukrajinou," řekl Wadephul novinářům. Ukrajina na tom trvá a bude mít plnou podporu Německa, dodal během své návštěvy Ankary, kde se setkal s tureckým protějškem Hakanem Fidanem.
Maďarsko zajistí, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl vstoupit do země na summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem plánovaný v Budapešti a následně se mohl vrátit domů, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó citovaný agenturou Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož členem je i Maďarsko, v roce 2023 vydal na šéfa Kremlu zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska.
"Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem," prohlásil šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.
"My jako dobří sousedé chceme ukázat naši solidaritu navzdory tomu, že si v mnoha otázkách nerozumíme. Válka jednou skončí, budeme se potřebovat," řekl Fico.
Podle ministerského předsedy má Bratislava zájem o dobré vztahy také s Ruskem. To v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. Ficova nynější vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Sám Fico dlouhodobě kritizuje přístup Evropské unie k válce na Ukrajině a také dřívější rozhodnutí Kyjeva neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko.
Slovensko a Ukrajina při dnešním společném jednání členů vlád obou zemí uzavřely dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkoupení nemovitostí pro své ambasády na území druhého státu. Fico před novináři poukázal také na rozdílné postoje Slovenska a Ukrajiny v některých záležitostech. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková řekla, že sankce proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině fungují.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun Suchoj Su-30SM, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva podle serveru RBK Ukrajina. Stroj podle mluvčího zničila ruská protivzdušná obrana, když se snažila zneškodnit ukrajinské drony. Ruská armáda incident nepotvrdila, nicméně o něm informuje jeden z ruských blogerů.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Policie zatkla muže, kterého úřady označují jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem. Polský premiér Donald Tusk nedávno uvedl, že rozhodnutí o extradici muže je na soudu, ale jeho vydání není v zájmu polské vlády.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva. Zničila ho ruská protivzdušná obrana.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur AFP a Reuters uvedl, že summit Putin-Trump by se mohl uskutečnit do dvou týdnů nebo trochu později, ale že je zapotřebí ještě hodně věcí vyřešit.
"(Ruský) ministr zahraničí (Sergej) Lavrov a (americký) ministr zahraničí (Marco) Rubio na tom začnou pracovat. Je mnoho otázek, je třeba určit vyjednávací týmy a tak dále," sdělil Peskov.
Putin si s Orbánem podle Kremlu telefonoval na žádost maďarské strany. Maďarský premiér vyjádřil ochotu zajistit podmínky pro uspořádání možného rusko-amerického summitu v Budapešti, sdělil Kreml. Maďarský premiér ve svém příspěvku na Facebooku neposkytl o telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem další podrobnosti, napsala agentura Reuters.
"Vladimír Putin poznamenal, že v průběhu nadcházejících kontaktů s americkými představiteli se předpokládá projednání algoritmu dalších kroků v kontextu hledání cest k mírovému urovnání ukrajinské krize s ohledem na uspořádání rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni," uvedl Kreml po telefonátu mezi Putinem a Orbánem. Termín "ukrajinská krize" Moskva používá pro svou invazi na Ukrajinu, kterou v únoru 2022 rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
O telefonátu s Vladimirem Putinem informoval také maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury Reuters sdělil, že přípravy na summit mezi prezidenty Ruska a Spojených států jsou už v plném proudu. Trump o den dříve oznámil, že se v Budapešti sejde se svým ruským protějškem, aby jednali o ukončení ruské války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonátu informoval maďarského premiéra Viktora Orbána o hlavním obsahu svého čtvrtečního hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na svém webu to uvedl Kreml.
Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru ve státním rádiu naznačil, že jeho dlouhodobý odpor vůči západní vojenské a finanční pomoci Ukrajině, která se brání ruské invazi, sehrál roli při výběru Budapešti jako místa jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
"Budapešť je dnes v podstatě jediným místem v Evropě, kde by se takové setkání mohlo konat, především proto, že Maďarsko je téměř jedinou pro-mírovou zemí," řekl Orbán. "Po tři roky jsme jedinou zemí, která důsledně, otevřeně, hlasitě a aktivně prosazovala mír," dodal.
"Rusko by tuto válku už dávno prohrálo, nebýt podpory od Severní Koreje," řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Na setkání Kyjevské asociace vojenských atašé také prohlásil, že některé země "jednaly velmi nečestně".
Slovenský premiér Robert Fico uvítal informaci o chystané schůzce prezidentů USA a Ruska k válce na Ukrajině. Řekl také, že je pro spravedlivý mír.
Donald Trump už prý nemá s Vladimirem Putinem žádnou chemii. A snad nejen proto dělá víc než předchozí administrativa amerického prezidenta Joea Bidena.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov dnes podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin po telefonátu s Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskusi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump před pátečním setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským naznačil, že není připraven prodat Kyjevu raketový systém dlouhého doletu Tomahawk. K obratu v jeho postoji došlo po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
"Tomahawky potřebujeme i pro Spojené státy," prohlásil Trump. "Máme jich sice hodně, ale také je potřebujeme. Nemůžeme přece vyčerpat vlastní zemi," dodal.
Setkání mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Budapešti se bude týkat míru, uvedl dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko podle něj už začalo schůzku plánovat. Orbán oznámil, že ještě dnes bude s Putinem telefonicky hovořit.
Orbán je Trumpovým dlouhodobým spojencem a rovněž udržuje blízké vztahy s Moskvou navzdory válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo. Evropa by měla vytvořit své vlastní diplomatické vztahy s Ruskem, uvedl dnes podle Reuters Orbán. Uzavření mírové dohody o válce na Ukrajině by podle jeho názoru vedlo k nové fázi ekonomického rozvoje v Maďarsku a Evropě.
Ruské systémy protivzdušné obrany dnes odrážely ukrajinský raketový útok na město Soči, oznámil podle BBC Andrej Prošunin, starosta přímořského letoviska na jihu země. "Žádám obyvatele a návštěvníky Soči, aby zachovali klid a dodržovali nezbytná bezpečnostní opatření," napsal na Telegramu. Dodal, že lidé žijící v blízkosti pobřeží nemají za žádných okolností vycházet ven a mají se ukrýt v místnostech bez skla.
Úřady v Soči dříve vydaly varování před dronovým útokem a na tamním letišti byla zavedena omezení. Dočasné pozastavení letů se týkalo i dalších ruských letišť, například ve městech Ufa či Iževsk.
Akutní nedostatek benzinu na čerpacích stanicích řeší prodejci jeho ředěním, tvrdí ruská televize NSN. Vozy domácí výroby si s pančovanou směskou poradí, fajnovější čínská auta ale stávkují.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, informoval podle ruského serveru stanice BBC náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který přistál ve Washingtonu na dnešní setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, na síti X v reakci na ruský útok napsal, že Rusko terorizuje život na Ukrajině. Ruské úřady podle BBC informovaly o ukrajinském raketovém útoku na město Soči. Tamní letiště omezilo provoz.
Vilkul na platformě Telegram informoval o útoku íránskými drony Šáhid na Kryvyj Rih. Uvedl, že pracuje protiletecká obrana a že zazněla desítka výbuchů. "Pečujte o sebe a své blízké," napsal.
Prezident Zelenskyj útok, který podle něj zasáhl civilní infrastrukturu, odsoudil na síti X. "Pro Rusko se nic nezměnilo - stále terorizuje život na Ukrajině," napsal Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu se v noci na nebi nad jeho zemí ukázaly další desítky útočných dronů a zaznamenány byly také rakety. "V posledních týdnech neuplynula ani jedna noc bez ruských útoků na Ukrajinu. Většinu cílů tvoří infrastruktura," napsal Zelenskyj.
V příspěvku zdůraznil důležitost systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Očekává se, že Zelenskyj dnes v Bílém domě Trumpa požádá nejen o další rakety do systémů Patriot k posílení protivzdušné obrany, ale také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska.
Vpředvečer washingtonské schůzky server Politico psal, že oba prezidenti také posoudí plány na přechod ukrajinských sil k útočným operacím, které by mohly změnit situaci na bojišti - a které však závisejí na dodávkách zbraní.
Ty už domlouvala s americkými zbrojovkami ukrajinská delegace vedená premiérkou Julijí Svyrydenkovou a šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, která do USA odcestovala před Zelenským.
Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek ale Trumpovi zavolal ruský prezident Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.
Tomahawky by - vzhledem k obavám Ruska z nasazení zbraní tak dlouhého doletu - mohly podle Zelenského pomoci přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině, pokračující již čtvrtým rokem.
Zprvu neškodná výzva Centrální banky Ruské federace k výběru designu nové bankovky v hodnotě 500 rublů (130 korun) věnované Severokavkazskému federálnímu okruhu skončila roztržkou mezi čečenskými představiteli a proválečnými blogery. Na celou situaci v reakci vznikla i spousta internetových memů.
Zprávy z pátku 17. října 2025
Americký prezident Donald Trump na večerní tiskové konferenci uvedl, že se s Putinem pravděpodobně sejde během příštích dvou týdnů. Už příští týden se mají setkat vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy. Americkou delegaci povede ministr zahraničí Marco Rubio.
"Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku," napsal Trump a rozhovor, který podle Moskvy trval 2,5 hodiny, označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že mír na Blízkém východě, k jehož dosažení mu ruský prezident poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit válku na Ukrajině.
Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. Narážel tak výsledky dnešního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a také na ukrajinské snahy získat americké střely dlouhého doletu Tomahawk.
Francie zadržela čtyři muže podezřelé z přípravy útoku proti ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi. Serveru Le Parisien a agentuře AFP to dnes potvrdila Národní protiteroristická prokuratura (PNAT). Zakladatel nevládní organizace Gulagu.net žije v jihofrancouzském městě Biarritz od roku 2015.
PNAT uvedla, že dnes zahájila řízení proti čtyřem mužům ve věku od 26 do 38 let, kteří byli zadrženi v pondělí. Podle deníku Le Parisien jde o francouzské občany, z nichž většina je původem z Dagestánu, jedné z republik Ruské federace. Vyšetřovatelé uvedli, že se muži několikrát pohybovali v okolí Osečkinova bydliště, které natáčeli na video.
Ruský válečný zpravodaj Ivan Zujev přišel o život v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny při útoku ukrajinského dronu, jeho kolega Jurij Vojtkevič byl těžce zraněn, uvedla ruská média s odvoláním na prohlášení ruské státní společnosti Rossija segodňa. Její součástí je státní tisková agentura RIA Novosti, pro kterou oba novináři pracovali.
Ruská vojska, která v únoru 2022 napadla sousední zemi, částečně okupují Záporožskou oblast, kterou Moskva prohlásila za připojenou k Rusku spolu s dalšími částečně okupovanými regiony.
Zujev podle agentury TASS působil na východě Ukrajiny od roku 2014, kdy Moskva po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě anektovala ukrajinský poloostrov Krym a v Donbasu na východě země podpořila ozbrojené povstání separatistů proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozastavil ukrajinské občanství starostovi přístavního města Oděsa Hennadiji Truchanovovi. To znamená, že by měl skončit ve funkci. Objevila se totiž obvinění, že vlastní ruský pas. Místo starosty má nastoupit vojenské vedení. Jenže novináři z investigativního webu zjistili, že ukrajinskou rozvědkou odhalený pas je nejspíš falešný.
Příprava summitu Putina a Trumpa začne telefonátem mezi Lavrovem a Rubiem, řekl Putinův poradce Ušakov. Summit se může uskutečnit v Budapešti, uvedl.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jenž Trumpa dlouhodobě podporuje a v rámci EU má nejblíže i k Putinovi, na X chystanou schůzku označil za skvělou zprávu pro lidi po celém světě, kteří milují mír. Maďarsko je podle něj připraveno.
Americký prezident v posledních dnech Putina opakovaně kritizoval. "Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku," poznamenal Trump tento týden s tím, že neví, proč Putin ve válce pokračuje, když je pro něj špatná.
Po rozhovorech s ruským prezidentem se ale šéf Bílého domu opakovaně vyjadřuje pozitivněji. Podobně tomu bylo i v srpnu po schůzce na Aljašce. Tehdy Trump mluvil o extrémně produktivním jednání, jež přineslo "skvělý pokrok" a shodu v řadě otázek. K příměří na Ukrajině však zatím tyto diskuze ani telefonické rozhovory nevedly.
Agentura Reuters napsala, že ruské akcie na moskevské burze po dnešním telefonátu amerického a ruského prezidenta stouply.
Příští týden se setkají vysocí zástupci Washingtonu a Moskvy, jejichž jednání předchází plánované schůzce v Budapešti. Americkou delegaci povede ministr zahraničí Marco Rubio. Místo konání jednání zatím nebylo upřesněno.
— Secretary Marco Rubio (@SecRubio) October 16, 2025
"Prezident Putin a já se poté setkáme na dohodnutém místě, v Budapešti, v Maďarsku, abychom zjistili, zda můžeme tuto 'neslavnou' válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit," uvedl také Trump, který chce v pátek o rozhovoru s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého přijme v Bílém domě.
Ve svém příspěvku Trump také zmínil, že velká část konverzace s Putinem se točila kolem obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy po skončení války. Tu Moskva zahájila invazí na Ukrajinu před více než třemi a půl lety.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se mají setkat v Budapešti s cílem pokusit se ukončit válku na Ukrajině, uvedly agentury AP a Reuters s odkazem na Trumpovo dnešní vyjádření po telefonátu s Putinem. Termín schůzky zatím není znám. Příští týden se nicméně očekává setkání vysokých představitelů z Washingtonu a Moskvy.
"Jsem přesvědčen, že dnešní telefonická konverzace vedla k velkému pokroku," napsal Trump, který rozhovor označil za velmi produktivní. Vyjádřil přesvědčení, že mír na Blízkém východě, k jehož dosažení mu ruský prezident poblahopřál, pomůže ve snaze ukončit válku na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek zamíří do Washingtonu za svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem jednání budou dodávky amerických raket Tomahawk - zbraní, které by mohly zásadně rozšířit možnosti ukrajinské armády i změnit dynamiku celé války. Proč jsou právě Tomahawky pro Kyjev tak důležité? A proč kvůli nim Moskva hrozí jadernou odvetou?
Americký prezident Donald Trump uvedl, že právě mluví se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Konverzace je podle něho dlouhá. Až skončí, bude informovat o obsahu, napsal na síti Truth Social.
Telefonát obou prezidentů bude o několik hodin předcházet páteční schůzce Trumpa a Zelenského, na níž by se podle očekávání mělo diskutovat i o poskytnutí amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Kyjevu. Ukrajina by jimi mohla útočit na cíle v hloubi ruského území, od čehož si Zelenskyj slibuje vyvinutí takového tlaku, který by Rusko donutil válku ukončit. Trump v neděli po telefonátu se Zelenským uvedl, že by dodávky Tomahawků mohl povolit.
Donald Trump bude ještě ve čtvrtek telefonicky hovořit s Vladimirem Putinem, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a Zelenského v Bílém domě.
Ruského prezidenta, který už přes tři a půl roku vede válku proti Ukrajině, Trump v posledních dnech opakovaně kritizoval. "Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku," poznamenal šéf Bílého domu s tím, že neví, proč Putin ve válce pokračuje, když je pro něj špatná.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Ruské prokremelské kanály v úterý zveřejnily záběry dronového útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) v Chersonské oblasti. Podle tvrzení proruských přispěvatelů na síti Telegram bylo cílem vozidlo převážející tzv. náklad dvojího užití. OSN ale uvedla, že útok by mohl být považován za válečný zločin.
Ruské síly zasáhly dvěma raketami výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil v hlubokém týlu. Útok si vyžádal mrtvé a raněné, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Neupřesnilo, kde přesně se útok odehrál, ani počet obětí. Případ vyšetřuje ukrajinské velení.
"Rusko ráno 16. října (…) dvěma raketami zaútočilo na území jedné z výcvikových jednotek pozemních sil ozbrojených sil Ukrajiny, které se nachází v týlové a relativně klidné části naší země. I přes včasné varování, přesun do krytů a další přijatá bezpečnostní opatření se nepodařilo zcela vyhnout ztrátám," napsalo velitelství na Facebooku. Ujistilo, že zraněným je poskytována veškerá potřebná lékařská pomoc, a vyjádřilo soustrast pozůstalým. Rusko zesílilo útoky na výcviková střediska ukrajinské armády, píše v souvislosti s dnešním úderem agentura Unian.
Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Uvedl to dnes server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.
Ruské ministerstvo obrany dopoledne prohlásilo, že noční rozsáhlý útok byl reakcí na ukrajinské "útoky na civilní cíle v Rusku". Rusové podle něj útočili střelami a drony na objekty plynárenské infrastruktury, která zajišťuje fungování podniků vojensko-průmyslového komplexu. "Cíle útoku bylo dosaženo. Všechny určené objekty byly zasaženy," napsalo ruské ministerstvo na Telegramu.
Ukrajinský generální štáb na Telegramu uvedl, že jeho armáda v noci na dnešek zasáhla ropnou rafinerii v ruské Saratovské oblasti. "Podnik se podílí na zabezpečování potřeb ozbrojených sil Ruské federace," sdělilo vedení ukrajinských ozbrojených sil.
Ukrajinské letectvo upřesnilo, že Rusko v noci na Ukrajinu vyslalo 320 dronů různých typů a 37 střel, většinu z nich balistických. Protivzdušná obrana zneškodnila 283 bezpilotních letounů a pět řízených střel, uvedly vzdušné síly, které zároveň informovaly o přímých zásazích 14 ruských střel a 37 dronů na 14 blíže neupřesněných místech.
Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že jeho armáda podnikla v noci rozsáhlý úder na zařízení plynárenské energetické infrastruktury, které podle něj podporuje ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení 51 ukrajinských dronů nad Saratovskou, Volgogradskou, Rostovskou, Brjanskou, Voroněžskou, Belgorodskou a Kurskou oblastí a také nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a Černým i Azovským mořem.
Ruský gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov informoval o rozsáhlém útoku dronů na tamní energetickou infrastrukturu, přičemž po pádu trosek dronu podle něj začalo hořet v areálu elektrické rozvodny. Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev napsal na Telegramu, že několik obcí zůstává bez proudu po odražení útoku dronů v sousedním regionu. Zprávu zveřejnila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na výrobu plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy tohoto regionu Volodymyra Kohuta, podle kterého Rusové provedli kombinovaný útok - tedy s pomocí dronů i střel - na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily ropná a plynárenská zařízení.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, zasáhlo infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě X.com.
Last night brought strikes against our people, our energy sector, and our civilian infrastructure. Russia launched more than 300 attack drones and 37 missiles, a significant number of them ballistic, against Ukraine. Infrastructure in the Vinnytsia, Sumy, and Poltava regions came… pic.twitter.com/bH3TipG4d2
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 16, 2025
Německý kancléř Friedrich Merz chce na summitu EU navrhnout poskytnutí bezúročné půjčky Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv. Splatit by ji měl Kyjev až z reparací.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že ho indický premiér Naréndra Módí ujistil o tom, že jeho země už nebude kupovat ruskou ropu. Řekl to na tiskové konferenci v Bílém domě s tím, že teď je čas, aby Čína udělala to samé.
"Neměl jsem radost z toho, že Indie kupovala (ruskou) ropu, a on mě dnes ujistil, že nebudou kupovat ropu z Ruska. Je to velký krok," řekl Trump, podle něhož Dillí s nákupy přestane v krátké době. Trump na zboží z Indie, která je dlouhodobě americkým spojencem, uvalil kvůli nákupům ruské ropy 50procentní cla.
Zprávy z čtvrtka 16. října
Zatímco pozornost světových médií se soustředí především na politiku prezidenta Donalda Trumpa a jeho výroky směrem k Rusku i Ukrajině, v zákulisí se odehrává příběh, který ukazuje rostoucí vliv první dámy Melanie Trumpové. Právě ona sehrála klíčovou roli v tom, že se osm ukrajinských dětí, odvlečených ruskými silami z okupovaných území, mohlo po měsících odloučení znovu shledat se svými rodinami.
Letadlo s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem ve středu večer neplánovaně přistálo v Británii kvůli prasklině na čelním skle, uvedl mluvčí Pentagonu. Všichni na palubě jsou podle něj v bezpečí.
Italský nejvyšší soud dnes vyhověl odvolání Ukrajince podezřelého z útoků na plynovod Nord Stream proti jeho vydání do Německa. Muž tak do Německa prozatím vydán nebude a věc bude muset posoudit jiný soudní senát, uvedla italská agentura ANSA. Němečtí vyšetřovatelé muže podezřívají z podílu na poškození baltského plynovodu v roce 2022.
Rozhodnutí odvolacího soudu, které je podle agentury DPA nečekané, potvrdil Nicola Canestrini, právník devětačtyřicetiletého Ukrajince. Serhije K., kterého magazín Der Spiegel označil za někdejšího člena ukrajinské tajné služby SBU, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství byl členem skupiny, která v září 2022 pomocí výbušnin poničila plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Muž obvinění odmítá a tvrdí, že byl v té době na Ukrajině.
Téměř po celé Ukrajině museli energetici v důsledku předchozích ruských útoků na energetickou infrastrukturu přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny. Informovalo o tom dnes večer ukrajinské ministerstvo energetiky.
"Vzhledem k obtížné situaci v jednotné energetické soustavě Ukrajiny byly ve všech regionech, s výjimkou Doněcké a části Černihivské oblasti, zavedeny harmonogramy nouzových odstávek. Důvodem zavedení omezení jsou důsledky předchozích ruských útoků na energetickou infrastrukturu," napsalo ministerstvo na sociální síti a vyzvalo spotřebitele k šetření, pokud zrovna elektřinu mají.
Energetická společnost DTEK už odpoledne informovala o vypínání elektřiny v Kyjevě a okolí, v Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Pak následovaly další regiony. Dočasné vypínání elektřiny přichází po masivním ruském útoku na energetický systém z 10. října, který jen v Kyjevě připravil o proud na 800 tisíc odběratelů, připomněla agentura Interfax-Ukrajina.
Podle Severoatlantické aliance je zatím předčasné řešit, zda by mohlo NATO nahradit Českou republiku při zajišťování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině v rámci takzvané muniční iniciativy. Aliance čeká na rozhodnutí nastupující české vlády, řekl ČTK nejmenovaný představitel NATO.
"Muniční iniciativa hraje velmi důležitou roli v poskytování podpory Ukrajině. V této fázi ale musíme počkat na rozhodnutí nastupující české vlády," uvedl alianční představitel, který si přál zůstat v anonymitě. "Jestli tomu dobře rozumím, zatím nepadlo žádné rozhodnutí. Na tom bude záviset, zda bude NATO v této věci jednat. V této fázi je to trochu předčasné," dodal tento zdroj.
Podle některých úvah by bylo možné iniciativu realizovat prostřednictvím Agentury NATO pro podporu a pořizování (NSPA) či přes novou iniciativu PURL, což je alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu. Podle českého ministerstva obrany to ale není možné. Důvodem je zejména fakt, že NATO pro Ukrajinu veškerý materiál nenakupuje a nakupovat nemůže. Vojenskou asistenci v podobě dodávek techniky a munice vždy realizují jednotliví členové aliance, nejen Česká republika.
Česká ministryně obrany Jana Černochová dnes po jednání vlády uvedla, že na muniční iniciativu dosud zahraniční dárci věnovali 93,3 miliardy korun. Celková hodnota českého příspěvku do iniciativy byla podle ní 1,7 miliardy korun.
Rusko se nebude řídit rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který nařídil Moskvě zaplatit přes 253 milionů eur (přibližně 6,2 miliardy korun) Gruzii. Podle ruské agentury Interfax to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. ESLP v úterý vyměřil zmíněnou sumu jako odškodné, které má Moskva zaplatit za porušování práv lidí při přechodu demarkační linie mezi územím kontrolovaným Tbilisi a separatistickými regiony podporovanými Ruskem - Abcházií a Jižní Osetií - po válce v roce 2008.
Německo bude financovat balíček v hodnotě půl miliardy milionů dolarů (10,5 miliardy korun) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
"Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici," řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.
Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. "Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře," uvedl Pistorius. "S Německem můžete počítat," řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Připomněl, že historicky byli Rusové zvyklí spíše na politickou lhostejnost než na aktivní odpor vůči vládám. Frustrace se podle něj v Rusku často mění v agresivní nacionalismus.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. NATO má v současnosti 32 členů.
Iniciativa PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Americký prezident Donald Trump překvapil svým vyprávěním o pětihodinovém setkání mezi jeho zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle pozorovatelů to leccos prozrazuje o skutečných vyjednávacích schopnostech Trumpova klíčového muže pro jednání se šéfem Kremlu.
Mnozí lidé v Rusku podle politického psychologa Shiraeva válku podporují nikoli ze strachu, ale z psychologické potřeby.
Počet mladých Ukrajinců, kteří žádají v Německu o mezinárodní ochranu, se od konce srpna zdesetinásobil. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země. Informovala o tom dnes agentura DPA.
"Zrušení zákazu vycestovat vedlo v Německu u skupiny ukrajinských mužů mezi 18 a 22 lety k nárůstu počtu žádostí o ochranu… a to ze zhruba 100 týdně předtím, než toto ustanovení vstoupilo v platnost, na současných asi 1000 týdně," uvedl mluvčí ministerstva vnitra. Podle něj není jasné, jestli se jedná o přechodný jev, nebo nastupující trend.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a dle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. "Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice," řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak v reakci na Trumpova slova o chřadnoucí ruské ekonomice vedl, že situace ohledně zásobování ruského trhu palivy je stabilní. "Na domácím trhu máme stabilní dodávky, v tomto ohledu nevidíme žádné problémy," řekl Novak. "Rovnováha mezi výrobou a spotřebou je zachována a vláda spolu s příslušnými ministerstvy dělá vše pro to, aby tomu tak zůstalo i nadále," dodal.
Moskva se ohradila proti tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se ruská ekonomika ocitla na hraně kolapsu a že se země potýká s nedostatkem paliva. Podle ní je situace stabilní. Trump v úterý vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina, a řekl o něm, že není ochoten ukončit válku na Ukrajině. Trump přitom neví, proč v ní Putin pokračuje, když je pro něj špatná.
V souvislosti s iniciativou Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) generální tajemník NATO Mark Rutte očekává, že své příspěvky oznámí i další spojenci. Podle něj je součástí balíků "smrtící i nesmrtící vojenská podpora" a jde o klíčové dodávky, protože obsahují mimo jiné systémy protivzdušné obrany a protiraketových střel. "Jde o důležité vybavení pro Ukrajinu, které má zajistit, aby její obyvatelstvo a klíčová infrastruktura byly co nejvíce chráněny před neustálým ruským náporem," uvedl.
Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.
"Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují," uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. "Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině," dodal americký ministr.
Je potřeba zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji co nejsilnější, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte na setkání ministrů obrany NATO. V této souvislosti zdůraznil důležitost takzvané iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), která začala fungovat v srpnu a spočívá v tom, že spojenecké země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi.
"Evropská unie a NATO spolupracují, nijak se nedublujeme," řekl v reakci na nedávno zveřejněné plány EU na vybudování takzvané protidronové zdi. Evropská unie a NATO mají podle něj odlišné role, přičemž aliance poskytuje vojenské kapacity a unie má zase k dispozici vnitřní trh a zajišťuje, aby byly k dispozici peníze.
Rusko v noci podniklo rozsáhlý dronový útok na Dněpropetrovskou oblast, který poškodil energetickou infrastrukturu a dopravní a průmyslová zařízení, uvedl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak na platformě Telegram. Ukrajinská obrana tam podle něj sestřelila 37 ruských dronů. V důsledku útoku vypukly požáry v Pavlohradu či v průmyslovém městě Kamjanske, napsal Lysak. Devatenáctiletý mladík byl podle něj hospitalizován se středně těžkými zraněními. Rusko rovněž útočilo na Nikopolský rajón, dodal.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC. Ruské systémy protivzdušné obrany podle ruského ministerstva zneškodnily 17 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, 12 nad Volgogradskou oblastí, 11 nad Belgorodskou oblastí, devět nad Voroněžskou oblastí, čtyři nad anektovaným Krymem, další tři nad Černým mořem a po jednom dronu nad Brjanskou, Kurskou a Orelskou oblastí. Kvůli ukrajinským dronovým útokům byly pozastaveny lety na mezinárodním letišti v Ufě, zatímco provoz letiště ve Volgogradu byl obnoven, uvádí BBC.
Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo jedenáct míst na ukrajinském území.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek.
Úřady v autonomní Altajské republice v Rusku se rozhodly zakázat prodej lihovin o víkendech a svátcích a omezit o všedních dnech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na oznámení šéfa sibiřského regionu Andreje Turčaka. Formálně má toto rozhodnutí ještě schválit republiková vláda.
Britské stíhačky budou nad Polskem létat až do konce letošního roku, oznámil v Bruselu britský ministr obrany John Healey. Británie podle něj prodloužila závazek k misi nazvané Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem mise, jejíž zahájení oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte již v září, je posílit ochranu východního křídla aliance.
Ministři obrany NATO budou ve středu jednat o tom, co udělat pro větší ochranu aliance proti narušením vzdušného prostoru, například drony, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Rusové po setkání Vladimira Putina s Donaldem Trumpem nabyli dojmu, že Spojené státy zmizely ze seznamu jejich úhlavních nepřátel. Podle Alexandera Baunova z Carnegie Russia Eurasia Center si za svého největšího arcilotra dosadili Evropu. Hrozí, že jeden přehnaný krok vpřed může vést ke katastrofickému scénáři.
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) budou dnes v Bruselu debatovat o navýšení výdajů na obranu, další podpoře Ukrajiny, ale i nedávných nepřátelských narušeních evropského vzdušného prostoru. Očekává se zejména, s čím do sídla NATO přijede americký ministr obrany Pete Hegseth. Půjde o první oficiální setkání ministrů obrany aliance od červnového summitu v Haagu.
Ukrajinské úřady nařídily nové evakuace civilistů v okolí města Kupjansk. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters, podle které to ukrajinští představitelé odůvodnili zhoršující se bezpečnostní situací v oblasti. Na Kupjansk, který se nachází v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, silně útočí ruská armáda.
Nařízení k evakuaci se týká zhruba čtyř stovek domácností. "Rozhodnutí bylo učiněno kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci na frontě u Kupjansku," uvedl podle ukrajinských médií náčelník vojenské správy v Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.
Zprávy ze středy 15. října
Ruský prezident Vladimir Putin podle americké hlavy státu Donalda Trumpa prostě nechce ukončit válku na Ukrajině. Trump přitom neví, proč v ní Putin pokračuje, když je pro něj špatná. Řekl to dnes v Bílém domě při setkání s argentinským prezidentem Javierem Mileiem.
"Jsem velmi zklamaný, protože Vladimir a já jsme měli velmi dobrý vztah," podotkl Trump. "Už se blíží čtvrtému roku války, války, kterou měl vyhrát za týden," vyjádřil také své přesvědčení. "Je to hrozná válka," řekl Trump dále s tím, že Putin dosud kvůli smrti nebo zranění přišel o milion a půl vojáků. Navíc podle něj lidé v Rusku stojí dlouhé fronty na benzín a ekonomika země by mohla zkolabovat.
"Měl jsem velmi dobrý vztah s Vladimirem Putinem, ale prostě nechce skončit tu válku," doplnil také Trump, podle něhož by si nikdo nemyslel, že Ukrajina bude schopná se tak dlouho bránit. Pro ruského prezidenta podle Trumpa není válka dobrá a měl by s tím něco dělat.
Spojené státy v posledních měsících pomáhají Kyjevu provádět útoky na ruská energetická zařízení a strategické cíle. Podle deníku Financial Times jde o koordinovanou snahu s cílem oslabit ekonomiku Vladimira Putina a donutit ho k jednání o konci války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámil, že v Oděse na jihu země zavede vojenskou správu. Stalo se tak poté, co podle tajné služby SBU zbavil starostu Hennadije Truchanova ukrajinského občanství na základě informace, že starosta Oděsy má ruský pas. Truchanov stále popírá, že by měl ruské občanství. Truchanov je starostou Oděsy od roku 2014, ale bez ukrajinského občanství by v čele důležitého přístavního města na jihu země zůstat nemohl, připomínají média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zbavil občanství nejmenované osoby, které podle tajné služby SBU mají i ruské občanství. Oznámila to ukrajinská média, podle kterých se Zelenského opatření týká i stávajícího starosty přístavního města Oděsa Hennadije Truchanova, který v jeho čele stojí od roku 2014. Ten by bez ukrajinského občanství nemohl zůstat v čele důležitého města na jihu země. Truchanov ještě v neděli jako provokaci odmítl opakovaně zaznívající nařčení, že má ruské občanství.
"Šéf SBU Vasyl Maljuk informoval o boji proti ruským agenturním sítím a kolaborantům ve frontových, pohraničních oblastech a na jihu naší země. Bylo také potvrzeno, že některé osoby mají ruské občanství - vůči nim byla přijata příslušná rozhodnutí. Dekret jsem podepsal," napsal Zelenskyj na sociální síti, aniž by upřesnil, koho se jeho nařízení týká. Dekret dosud nebyl zveřejněn, napsala agentura Unian.
Šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin v úterý uvedl, že ruské ostřelování města Cherson během dneška zabilo tři lidi. Další osoby podle něj utrpěly zranění, včetně nemluvněte.
Evropa naléhavě hledá levný a účinný způsob, jak se ubránit ruským dronům. Nepřátelské bezpilotní stroje by mohla likvidovat levná ministřela od švédské firmy Nordic Air Defence, která využívá k zásahu kinetickou energii.
"Ruská strana zůstává otevřená a připravená k mírovému dialogu a doufáme, že vliv Spojených států a diplomatické schopnosti vyslanců prezidenta Trumpa pomohou povzbudit ukrajinskou stranu k větší aktivitě a ochotě zapojit se do mírového procesu," dodal mluvčí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout nyní míru na Ukrajině. Chce také, aby Trump využil svého vlivu na Kyjev a přiměl ho usilovat o mírovou dohodu. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Snahy Spojených států o ukončení války podpořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Bezpochyby vítáme takové záměry a potvrzení politické vůle, aby to vše přispělo k nalezení mírových cest," uvedl Peskov s odkazem na deklarovaný záměr Trumpa zaměřit se nyní na ukončení rusko-ukrajinské války.
Koordinátor OSN pro Ukrajinu Matthias Schmale podle prohlášení OSN informaci o ruském útoku na konvoj potvrdil. Vozy byly podle něj jasně označené jako patřící pod OSN a přepravující humanitární pomoc. Přesto je podle něho Rusko nejprve ostřelovalo a poté zaútočilo FPV drony, které jsou vybaveny kamerami. "Takové útoky jsou naprosto nepřijatelné. Humanitární pracovníky chrání mezinárodní humanitární právo," uvedl Schmale. "Úmyslné útoky na humanitární pracovníky a humanitární prostředky jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva a mohly by se rovnat válečnému zločinu," dodal.
Ruská armáda zaútočila v úterý ráno na konvoj humanitární mise OSN v ukrajinské Chersonské oblasti, uvedl na síti Telegram šéf správy tohoto regionu Oleksandr Prokudin. Invazní armádu obvinil z dělostřeleckého ostřelování a dronového útoku na čtyři nákladní vozidla Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Při útoku podle něj nikdo nebyl zraněn.
Rusové podle Prokudina zaútočili na čtyři bílá vozidla, na kterých bylo napsáno, že neobsahují vojenskou techniku. "Vezla pomoc lidem. Jeden vůz shořel, druhý byl vážně poškozen. Dvěma dalším se podařilo útokům uniknout," napsal regionální činitel, podle něhož invazní vojáci zaútočili na konvoj v Bilozerské hromadě, která se nachází několik kilometrů jihozápadně od regionálního centra Chersonu. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.
Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého projektu vynechány.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si podle zdrojů ČTK vyslechla kritiku hned od několika států již na neformálním summitu EU na začátku října. Následně v projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu minulý týden už hovořila o tom, že "protidronový systém bude štítem pro celou unii včetně její jižní části". "Systém bude koncipován k řešení celého spektra výzev," dodala tehdy. Zmínila, že půjde například o reakci na přírodní katastrofy či monitorování zneužívání migrace nebo monitorování ruské stínové flotily.
Rusko zaútočilo na konvoj mise OSN, uvedl ukrajinský činitel.
Hudba jako zbraň: Ruská umělkyně Monetočka, sedmadvacetiletá popová zpěvačka žijící od začátku války v exilu, se stala jedním z hlasů odporu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi díky svým angažovaným textům, píše agentura AFP.
Mladá žena, která opustila Rusko v roce 2022 po invazi na Ukrajinu, si dala za úkol podporovat ruskou diasporu a všechny, kdo nemohou protestovat proti válce, propagandě a represi ve své rodné zemi. "Velmi mě tíží sledovat, jak mladá generace vyrůstá v prostředí, kde jsou válka, násilí a krutost na denním pořádku," řekla Monetočka, vlastním jménem Jelizaveta Gyrdymovová, během setkání organizace Rusko-Svobody (Russie-Libertés) v sobotu v Paříži.
Stanice BBC ve své ruskojazyčné verzi napsala, že v pondělí podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova ruské útoky zranily v regionu šest desítek lidí, mezi ně započítal také pacienty nemocnice, kteří utrpěli akutní stresovou reakci na ruský úder.
Zpravodajský web Ukrajinska pravda uvedl, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
Server Ukrajinska pravda v úterý ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo noční sestřelení 40 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a Černým mořem.
Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 96 drony, z nichž 69 zneškodnila protivzdušná obrana, informovalo ráno ukrajinské letectvo na Telegramu. Dodalo, že eviduje zásahy 27 bezpilotních strojů na sedmi místech. V době hlášení podle něj několik nepřátelských strojů zůstávalo ve vzduchu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se v pátek v Bílém domě setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump to podle agentury AFP řekl novinářům na palubě letadla Air Force One, se kterým se vrací z Blízkého východu do Spojených států. Zelenskyj o schůzce informoval v pondělí s tím, že s hlavou USA chce jednat o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o dodávkách zbraní dlouhého doletu.
Ruské ozbrojené síly v pondělí večer bombardovaly Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Bomby zasáhly zdravotnické zařízení. Zatím se ví o čtyřech zraněných, informují ukrajinská média s odvoláním na starostu Ihora Terechova. V jedné ze čtvrtí města vypukl velký požár. Terčem ruského útoku se dnes stalo také východoukrajinské město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, kde zahynuli dva lidé a další tři utrpěli zranění. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.
zprávy z úterý 14. října
Ruské ozbrojené síly dnes večer bombardovaly Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Bomby zasáhly zdravotnické zařízení. Zatím se ví o čtyřech zraněných, informují ukrajinská média s odvoláním na starostu Ihora Terechova. V jedné ze čtvrtí města vypukl velký požár. Druhé největší ukrajinské město Charkov, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, čelí útokům pravidelně.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek pochlubil tím, že Kreml brzy odhalí "nové zbraně, o kterých už v minulosti mluvil". Novinářům po své návštěvě Tádžikistánu tajemně naznačil, že dané zbraně existují. Putin zároveň lehce pohrozil Spojeným státům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdil, že se chystá setkat s americkým protějškem Donaldem Trumpem v pátek ve Washingtonu. S americkým prezidentem chce jednat o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o dodávkách zbraní dlouhého doletu, řekl Zelenskyj podle tiskových agentur.
Zelenskyj prohlásil, že se s Trumpem podělil o vizi, kolik amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk potřebuje Ukrajina pro své válečné úsilí proti Rusku, a že oba v pátek projednají další podrobnosti v této záležitosti, napsala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump se chystá v pátek přivítat v Bílém domě svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, napsal na sociální síti X kyjevský zpravodaj listu Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované zdroje.
Ukrajinský prezident Zelenskyj telefonicky mluvil s prezidentem Petrem Pavlem o pokračování české podpory Ukrajiny. Jednali také o české muniční iniciativě, napsal Zelenskyj na platformě X.
I spoke with the President of the Czech Republic, Petr Pavel @prezidentpavel.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 13, 2025
The Czech Republic has strongly supported Ukraine and our people from the very beginning of this full-scale war. We value all the assistance provided, and today we talked about continuing it.
I… pic.twitter.com/DNSmzHjd8n
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že předání tomahawků Kyjevu by mohlo "skončit špatně". Usuzuje tak proto, že zacházení s tak složitým zbraňovým systémem, jako je Tomahawk, by podle něj vyžadovalo účast amerických specialistů. Peskov také uvedl, že zatím není v plánu žádný rozhovor Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na toto téma, uvedla agentura AFP.
Ruské ministerstvo obrany popřelo informace o tom, že se u břehů Francie kvůli poruše nouzově vynořila ruská ponorka. Uvedla to agentura Interfax. Podle šéfa NATO Marka Rutteho se porouchané plavidlo snaží "dovléct" domů.
Námořní velitelství NATO minulý týden uvedlo, že francouzská fregata zaznamenala vynořenou ruskou ponorku u pobřeží Bretaně. Při plavbě přes Severní moře následně plavidlo doprovázelo britské a nizozemské námořnictvo.
"Informace, které šíří některá média o údajné poruše a následném nouzovém vynoření diesel-elektrické ponorky Novorossijsk u pobřeží Francie, neodpovídají skutečnosti," citoval Interfax ze zprávy tiskové služby ruské Černomořské flotily.
Podle ní posádka provádí plánovaný přesun poté, co ponorka splnila úkoly ve Středozemním moři. "V souladu s mezinárodními pravidly námořní dopravy se průchod Lamanšským průlivem provádí výhradně v nadvodní poloze," dodává vyjádření flotily.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v Kyjevě oznámila příspěvek ve výši deseti milionů eur (243 milionů korun) na vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. Dalších šest milionů eur půjde na podporu ukrajinských dětí, které byly odvlečeny do Ruska, a přeživších sexuálního násilí. Vyplývá to z vyjádření Kallasové na síti X. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Kallasová uvedla, že do Kyjeva přicestovala jednat o finanční a vojenské podpoře napadené země, bezpečnosti ukrajinského energetického sektoru a o tom, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za válečné zločiny. "Důkazy o ruských válečných zločinech na Ukrajině jsou zřejmé. Nepotrestané zločiny jen povzbuzují k novým zvěrstvům. Dnes poskytujeme prvních deset milionů eur speciálnímu tribunálu," napsala v pozdějším příspěvku.
Případná dodávka amerických střel Tomahawk Ukrajině může skončit špatně pro všechny, včetně prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.
Také předsedkyně vojenské tajné služby MAD Martina Rosenbergová varovala, že Německo čelí "komplexní hybridní hrozbě" a v minulých měsících se bezpečnostní situace dále zhoršila. Kromě vnějších nepřátel, kteří se snaží oslabit armádu, a tedy obranyschopnost Německa, představují podle Rosenbergové ohrožení také extremistické tendence uvnitř bundeswehru a mimo něj.
Šéf německé vnitřní civilní tajné služby BfV Selen řekl, že souhlasí s názorem, "že ještě nejsme ve válce, ale už nežijeme ani v míru". Podobně se před časem vyjádřil například německý kancléř Friedrich Merz. Rusko je přitom podle Selena v současnosti "hlavním původcem příprav a realizace sabotážních aktů v Německu a dalších evropských státech".
Moskva podle předsedy Spolkové zpravodajské služby (BND) Martina Jägera k dosažení svých cílů využívá špionáže a sabotáže. To sice není nic nového, v poslední době ale její diverzní činnost dosáhla "nových kvalit". Jakékoli ústupky si podle šéfa BND Rusko bude vykládat jako slabost.
Ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí podal ústavní stížnost. Nesouhlasí se zápisem na vnitrostátní sankční seznam. Soudkyní zpravodajkou se stala Veronika Křesťanová, rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska.
Ústavní stížnost směřuje proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze i proti usnesením české vlády z listopadu 2023 a ledna 2024. Plný text stížnosti soud nezveřejnil.
Rusko se nezalekne ani přímé konfrontace se Západem, pokud to bude považovat za nutné. Při veřejném slyšení šéfů tří německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to řekl předseda Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger. Podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinana Selena stojí Rusko v poslední době za většinou sabotážních akcí v Německu a Evropě.
Evropa se podle Jägera nesmí nechat ukolébat předpověďmi, že by Rusko mohlo být připraveno Severoatlantickou alianci napadnout až v roce 2029. Situace je podle něj už nyní kritická. Současný stav označil Jäger také za "mrazivý mír", který se může kdykoli změnit "v horkou konfrontaci". Rusko přitom šéf vnější civilní tajné služby označil za agresivního protivníka, jehož cílem je podkopat evropskou bezpečnost a soudržnost a rozšířit svou sféru vlivu na Západ.
Dva lidé zahynuli při ruském dronovém útoku v ukrajinské Záporožské oblasti. Informoval o tom náčelník tamní vojenské správy Ivan Fedorov.
"Ruský dron zasáhl civilní automobil. Třiapadesátiletý muž zemřel na místě, padesátiletá manželka podlehla zraněním," napsal Fedorov na Telegramu s tím, že útok se odehrál v obci Preobraženka nedaleko Orachivu.
V oblasti momentálně vede protiútok ukrajinská armáda. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli uvedl, že ukrajinské jednotky u Orachivu postoupily o tři kilometry.
Rusko se nezalekne ani přímé konfrontace se Západem, pokud to bude považovat za nutné, řekl na slyšení v parlamentu šéf německé tajné služby BND.
Ukrajina hlásí výpadky dodávek elektřiny v nejméně sedmi oblastech.
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny v nejméně sedmi oblastech země na severu, východě a jihu země.
Americký prezident Donald Trump prý možná řekne šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Podle agentury Reuters o tom Trump informoval novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One, kterým míří do Izraele.
Trump se podle svého vyjádření snaží zajistit, aby Ukrajina na žádost ukrajinského prezidenta získala nové dodávky zbraní. "Chtěli by mít rakety Tomahawk. To je krok vpřed," dodal americký prezident.
Zprávy z pondělí 13. října
Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR. Estonský ministr zahraničí Magnus Tsahkna dnes ujistil, že situace na hranici je pod kontrolou. Uzavírka silnice přes Saatskou botu ovšem potrvá nejméně do úterý.
Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.
Estonská pohraničí stráž uvedla, že v pátek na ruské straně sledovala výrazně vyšší aktivitu než obvykle. Podél hranice se podle ní pohybovaly různé ozbrojené skupiny a jejich členové na sobě neměli uniformy ruských pohraničníků. V jednu chvíli se tito lidé postavili do řady přes silnici. Estonsko proto komunikaci dočasně uzavřelo, aby zabránilo možným provokacím, incidentům a zajistilo bezpečnost svých občanů, uvedla pohraniční stráž. V sobotu pak zveřejnila video, na kterém na silnici postává skupina sedmi mužů v maskovacích uniformách se zbraněmi přes rameno a maskami na obličeji. Estonský ministr vnitra Igor Taro v sobotu večer řekl, že skupina podle všeho výběžek opustila.
Rozloučím se se všemi, včetně mé oblíbené fenky Kory, a vyrazím na cestu. Mám tušení, že tohle nebude jen o předání auta. Cítím, že poznám fajn lidi. Později se ukazuje, že můj pocit byl správný. Vzniká tu po pár dnech pouto přátelství, které bude moct rozdělit jen smrt někoho z nás.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. "Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit," napsal Zelenskyj na sociální síti.
Ukrajinský prezident dnes rovněž informoval, že Rusko tento týden proti Ukrajině vyslalo více než 3100 dronů, 92 raket a střel a asi 1360 leteckých pum. "Rusko pokračuje ve svém vzdušném teroru proti našim městům a obcím a zesiluje útoky na náš energetický sektor. Rusové každý den zabíjejí naše lidi," napsal Zelenskyj na telegramu a dodal, že ruská bomba, která v sobotu zasáhla kostel v Kosťantynivce, zabila i dítě. Proto nelze dovolit žádné uvolnění tlaku na Moskvu, zdůraznil Zelenskyj a vyzval k dalším sankcím, clům a postihu kupců ruské ropy, kteří financují ruskou válku.
O posílení ukrajinské protivzdušné obrany hovořil Zelenskyj i v sobotu v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle serveru Axios prezidenti diskutovali o možnosti, že by Ukrajina získala americké střely Tomahawk, které by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu. Ukrajinci tvrdí, že dodávky tomahawků by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
Kreml dnes připustil, že možnost dodávek tomahawků Ukrajině budí v Rusku "vážné znepokojení", napsal server RBK. Mluvčí Dmitrij Peskov sice v ruské televizi zopakoval dřívější Putinova slova, že ani tomahawky nezmění situaci na bojišti, ale řeči ohledně možných dodávek podle Peskova představují "velmi dramatický moment z hlediska zvyšování napětí ze všech stran". Varoval, že "zaoceánští experti" by měli mít na zřeteli, že v případě odpálení tomahawku z Ukrajiny by se Rusko mohlo domnívat, že střela vyznačující se vysokým doletem je vybavena jadernou zbraní.
Už delší dobu se Rusko potýká s nedostatkem paliva a prudkým nárůstem cen pohonných hmot. I ruský prezident Vladimir Putin tento týden připustil, že jde o následek ukrajinských útoků hluboko v ruském území. Taktiku armády napadené země ale zlehčoval a řekl, že jim stejně "nepomůže", píše americký think-tank Institut pro studium války (ISW).
Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.
Zprávy z neděle 12. října.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na síti Telegram, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
"Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu," uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
"Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme," napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. "Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit," dodal bez dalších podrobností.
Zelenskyj také šéfovi Bílého domu blahopřál k jeho dohodě pro Blízký východ, která se v první fázi týká ukončení izraelské ofenzivy v palestinském Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích zadržovaných na palestinském území. "A pokud se podaří zastavit válku v tomto regionu, mohou být zastaveny také jiné války, včetně té ruské," uvedl Zelenskyj.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Jeden z mála evropských lídrů, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na Facebooku napsal, že Evropu čeká "horký podzim a směřuje k válce".
V ukrajinském městě Kramatorsku v Doněcké oblasti, ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to napsal na síti X.
"Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru," zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
Telefonoval jsem s @andrii_sybiha . Informoval jsem ho o nových omezeních vstupu ruských diplomatů do Česka. Probrali jsme posílení ukrajinské obrany před zimou a rychlé přijetí 19. balíku sankcí EU. Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru. pic.twitter.com/eHwtjJcD4E
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) October 11, 2025
Když Vladimir Putin v roce 2003 navštívil vilu tehdejšího italského premiéra Berlusconiho na Sardinii, uchvátila ho. O dva roky později už jihovýchodně od poloostrova Krym stál tajný palác, který obklopují vinice. Postavil mu jej Berlusconiho architekt a je větší než originál. Novináři z ruského webu The Insider teď zjistili, že jeho vinařství má hodnotu 27 miliard rublů, nejvíc v Rusku.
Ruské drony v noci útočily také na město Oděsa, odkud se ozývaly výbuchy. Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že na město útočilo 15 až 18 bezpilotních letounů. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper vyzval obyvatele, aby šli do krytů. Dnes ráno pak na telegramu napsal, že nepřítel útočil na energetickou a civilní infrastrukturu v regionu. Jeden člověk utrpěl zranění. Ujistil, že jakmile to bezpečnostní situace umožnila, vyrazili záchranáři a opravárenské čety do práce, aby mohly být obnoveny dodávky elektrické energie.
Celkem podle ukrajinského letectva Rusko v uplynulých hodinách nad Ukrajinu vyslalo 78 dronů různých typů, z nichž protivzdušná obrana 54 sestřelila nebo zneškodnila s nasazením prostředků radioelektronického boje. Letectvo rovněž hlásí, že 21 dronů zasáhlo šest míst.
Ruské drony v noci zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem. Drony na vozidla podle něho útočily opakovaně, nejdříve na samotné techniky, pak v době, kdy jim na pomoc přijeli záchranáři.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc sestřelila 42 ukrajinských dronů, z toho 19 nad Volgogradskou oblastí na jihu země. Gubernátor tohoto regionu Andrej Bočarov podle telegramového kanálu Astra informoval, že v důsledku zřícení trosek sestřeleného dronu jsou rozbitá okenní skla v několika panelových domech, škole a školce. Jednoho seniora zranily střepy.
Ruský prezident Vladimir Putin je stále přesvědčený, že Rusko může v dlouhodobé vyčerpávající válce donutit Kyjev ke kapitulaci. Sází na to, že ukrajinské odhodlání se zhroutí dřív, než Rusko vyčerpá své zásoby lidských zdrojů. Analytici si ale všímají, že se ohání prokazatelně nepravdivými informacemi.
Zprávy ze soboty 11. října 2025.
Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.
Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.
První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují "otevřený komunikační kanál" věnovaný tématu dětí trpících válkou.
"Shodli jsme se, že budeme spolupracovat ve prospěch všech lidí, kteří jsou v téhle válce," citovala AP Trumpovou.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní.
"S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu," stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. "Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová," dodává text.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že doufá, že Rusko a Ázerbájdžán uzavřely kapitolu napjatých vztahů po loňském zřícení ázerbájdžánského civilního letadla, při kterém zemřelo 38 lidí. Média mezitím informovala o propuštění prvních vězňů, zadržených na obou stranách po vyhrocení sporu.
Putin ve čtvrtek ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi řekl, že poblíž letadla explodovaly dvě ruské rakety odpálené poté, co do ruského vzdušného prostoru pronikly ukrajinské drony. Slíbil, že Moskva vyplatí odškodnění postiženým.
Putin dnes opět hovořil také o rusko-americké odzbrojovací smlouvě Nový START, jejíž platnost má skončit příští rok v únoru. Pokud se USA rozhodnou smlouvu neprodloužit, Rusko je na to připraveno a vyvíjí nové jaderné zbraně, uvedl šéf Kremlu bez bližších podrobností. Jestliže Spojené státy či jiné země vyvíjející jaderné zbraně sáhnou k jejich testům, může tak učinit i Rusko, zopakoval ruský postoj Putin.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou, kterou na Putinův rozkaz ruská vojska napadla v únoru 2022. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.
Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.
Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou o tom, jak spravedlivě využít ruská aktiva zmrazená na Západě. Zelenskyj ve vyjádření na sítí Telegram zdůraznil, že jednání následovalo po další těžké noci s nálety více než 450 ruských dronů a výbuchy desítek raket a střel s plochou dráhou letu, které načas připravily statisíce Ukrajinců o elektřinu, zranily desítky lidí a zabily sedmileté dítě.
Tři pobaltské státy, Estonsko, Litva a Lotyšsko, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají nouzové plány, aby se vypořádaly s možností, že se statisíce lidí vydají na útěk, pokud se u hranic začnou hromadit ruská vojska anebo zaútočí, píše agentura Reuters.
Švédsko vzhledem k rostoucím hrozbám posílí obranu proti dronům. Do protidronových systémů investuje 3,5 miliardy švédských korun, což je zhruba 7,75 miliardy korun českých, informoval dnes podle agentury Reuters švédský ministr obrany Pal Jonson.
Vlna pozorování dronů a narušení vzdušného prostoru v poslední době znejistila evropské letectví a vyvolala obavy z hybridních útoků potenciálně namířených proti evropským spojencům Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Rusko přitom podíl na vypouštění dronů v blízkosti letišť evropských metropolí popírá.
"Nedávná narušení a pozorování dronů jsou připomínkou toho, že hrozby ze vzduchu jsou stále větší součástí moderního válčení," upozornil Jonson na síti X. "Musíme se proti tomu bránit," zdůraznil švédský ministr obrany.
Skandinávská země, která je od loňska členem NATO, si mimo jiné pořídí systémy pro sestřelování dronů, nasadí lovecké drony na letecké základny a instaluje rušicí senzory, dodal ministr.
Země vynaloží dodatečných 1,5 miliardy švédských korun na posílení schopností stíhacích letounů JAS 39 Gripen, uvedla ve svém prohlášení vláda. Investice zahrnuje náhradní díly, vybavení pro mise a základní materiál. "Posiluje to dostupnost a odolnost gripenů v míru, v krizi i ve válce," poznamenal Jonson.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v Maďarsku rozjela a vyčetla Polsku a pobaltským státům, že mohou za zpřetrhání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a tím i nepřímo za vypuknutí války na Ukrajině.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině více než 450 dronů a přes 30 raket a střel a zaměřilo se přitom na energetický sektor. Útok si vyžádal více než dvě desítky raněných a život dítěte, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Moskva naopak bez podrobností informovala o zničení tří desítek ukrajinských dronů v noci a ráno.
"V Kyjevě týmy pracují na obnovení dodávek elektřiny a vody. Výpadky proudu jsou v Kyjevské, Doněcké, Černihivské, Čerkaské, Charkovské, Sumské, Poltavské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti. Záporoží, Kirovohradská a Chersonská oblast se také vzpamatovávají po útoku. Všechny potřebné složky pracují na obnově," uvedl Zelenskyj.
"Právě civilní a energetická infrastruktura je hlavním cílem ruských úderů před topnou sezonou. Společně můžeme lidi před tímto terorem ochránit. Nepotřebujeme prázdná slova, ale rozhodné činy - ze strany USA, Evropy, zemí skupiny G7," dodal prezident. Vybídl, aby všichni, kdo mluví o míru, ale zdržují se konkrétních kroků, reagovali na ruskou krutost a zločiny.
Ruská armáda zaútočila na ukrajinské kamiony. Tvrdí, že převážely drony s dlouhým doletem, které poslední týdny ničí ruské ropné rafinerie. Podle Ukrajinců ale jen svážely sklizeň z polí. Za pravdu jim v tom dává britský analytik, který zkoumal satelitní snímky z místa úderu.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo přes noc na pátek dalšímu ruskému vzdušnému útoku, informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klička, podle něhož Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Kvůli útoku začalo hořet v 17patrové budově v Kyjevě, dodal server. Na místě jsou podle něj zranění. Šéf Záporožské oblasti oznámil, že Rusové při nočním útoku zabili sedmiletého chlapce.
"Levý břeh hlavního města je bez elektřiny. Problémy jsou také s dodávkami vody," uvedl starosta Kličko na platformě Telegram. Kyjevem protéká řeka Dněpr, přičemž na levém břehu se rozkládá východní část města, na pravém západ metropole. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka Rusové při nočním úderu na Kyjev použili drony i střely. Novináři agentury AFP v Kyjevě slyšeli několik silných explozí a zaznamenali výpadky v dodávkách proudu.
Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. "Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků," napsala ministryně na Facebooku.
Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů, přičemž zranily tři lidi a způsobily nejméně jeden požár obydlí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který informoval o dronovém útoku na toto město, později na Telegramu uvedl, že v nemocnici zemřel sedmiletý hoch, kterého zranil ruský noční útok.
Ukrajinská obranná linie se postupně rozpadá na úseky, které už nejsou schopné udržet soudržnou obranu. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda mají některé jednotky mezi svými pozicemi mezery široké od pár set metrů až po kilometr - dost na to, aby tudy mohli pronikat Rusové. "Vypadá to, že tam máme obranu, ale ve skutečnosti ji drží zranění vojáci," popsal jeden z ukrajinských důstojníků.
Zprávy z pátku 10. října 2025
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to ve čtvrtek prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil, že v případě ruské invaze budou Spojené státy tuto severskou zemi bránit.
Kramatorsk po ruském útoku.
Краматорск вечером подвергся комбинированному российскому обстрелу – ранена женщина. Повреждены жилые дома и промзона, сообщил начальник ГВА Александр Гончаренко и показал фото. pic.twitter.com/JKuw2WAuOw
— Донбасс Реалии (@donbassrealii) October 9, 2025
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se z části tohoto města a dvou obcí v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace
Ruský prezident Vladimir Putin doufá, že iniciativy jeho amerického protějška Donalda Trumpa týkající se Palestiny budou uplatněny v praxi, a je ochotný podpořit snahy k ukončení krveprolití. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na summitu Sdružení nezávislých států (SNS) v Tádžikistánu.
Putin také řekl, že Rusko vychází z toho, že problémy na Blízkém východě lze řešit jen diplomatickou cestou. Rusko a jeho partneři podle něho za hlavní podmínku stabilizace na Blízkém východě považují vytvoření nezávislé Palestiny, uvedla agentura TASS.
Ruský prezident reagoval na dohodu o příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Úmluva vychází z Trumpova plánu a v jeho první fázi mají být ukončeny všechny vojenské operace, všechna izraelská rukojmí držená v Pásmu Gazy mají být propuštěna a izraelská armáda se má částečně stáhnout.
V některých ruských regionech si nyní mohou vojenští rekruti přijít na více peněz než dosud. Podle analytiků dosavadní způsob nabírání nových vojáků nestačí. Poslední možností, jak Rusy nahnat do agresivní války na Ukrajině bez vyhlášení mobilizace, jsou totiž právě peníze.
Putin při dnešním setkání Alijevovi řekl, že dvě rakety ruské protivzdušné obrany byly vystřeleny na ukrajinský dron na obloze, ale pak explodovaly několik metrů od letounu AZAL.
"Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě," řekl ruský prezident podle TASS. "(Rakety) vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami," prohlásil Putin a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
"Ruská strana samozřejmě ohledně odškodnění udělá vše, co je potřebné v takových případech, v takových tragických případech," ujistil.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek.
Vážíme si našeho strategického partnerství s Českou republikou a jsme vděční za podporu Ukrajiny a Ukrajinců v této těžké době. Pracujeme na tom, aby spolupráce mezi našimi zeměmi byla jen produktivnější," napsal Zelenskyj. "Babiš ocenil odvahu ukrajinského lidu v našem boji proti ruské agresi. Informoval jsem ho o našich diplomatických úsilích dosáhnout spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, stejně jako o celkové diplomatické situaci," dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že hovořil s Andrejem Babišem a poblahopřál mu k vítězství v českých parlamentních volbách, zatímco předseda hnutí ANO ocenil odvahu ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi.
"Dohodli jsme se, že v nejbližší době při osobním setkání probereme naši další spolupráci," napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si dnes v poledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil mu podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila, uvedl na síti X. Příští rok by mohl navštívit Ukrajinu.
"V minulosti jsme se setkali už třikrát, naposledy v listopadu 2019 v Kyjevě. Jsem rád, že mě kontaktoval a popsal mi aktuální situaci," napsal Babiš. "Vyjádřil jsem mu naši podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila. Také jsme se domluvili, že pokud všechno vyjde, příští rok Ukrajinu navštívím a vše probereme i osobně," dodal.
Ve středu Babiš na tiskové konferenci řekl, že pokud bude hnutí ANO ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. O koalici vyjednává s SPD a Motoristy. Česko podle Babiše pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou na Ukrajinu bez problémů vyvážet.
Ruské údery připravily Ukrajinu o 60 procent domácí těžby plynu. Země tak bude muset vynaložit až dvě miliardy eur, aby přežila zimu, píše Bloomberg.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 19 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, o případných škodách se nezmínilo.
Ukrajinské drony zasáhly závod ruského koncernu Lukoil na zpracování plynu v Kotově ve Volgogradské oblasti. V závodě vypukl požár, který zaznamenal mimo jiné projekt NASA pro monitorování lesních požárů za pomocí satelitů, napsal server Meduza. Gubernátor regionu Andrej Bočarov oznámil, že kotelnu částečně poškodily trosky dronu. Požáry vypukly také "v palivových a energetických zařízeních", s plameny bojují hasiči, napsal Bočarov bez dalších podrobností.
Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský nálet na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Region podle něj čelil desítkám dronů a také bombardování leteckými pumami. Útok ruských dronů na Oděskou oblast podle úřadů zranil pět lidí a na 30 000 odběratelů připravil o elektřinu.
Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Zprávy ze čtvrtka 9. října
Ruský vojenský soud poslal na 18 let do vězení jaderného fyzika Ruslana Šadijeva, kterého uznal vinným z vlastizrady a financování terorismu, protože převedl 1200 rublů (310 korun) jednotkám Rusů, kteří bojují proti ruské armádě na straně Ukrajiny, a organizaci pomáhající Rusům vyhnout se vojenské službě. Napsal to dnes zpravodajský server Kommersant, podle něhož už je rozsudek pravomocný.
Šadijev podle portálu pracoval jako výzkumný inženýr v Ruském federálním jaderném středisku (RFJaC-VNIIEF) v Sarovu v Nižegorodské oblasti. Ruské úřady ho obvinily z vlastizrady a napomáhání teroristické činnosti - konkrétně z financování terorismu.
V roce 2023 podle nich převedl ze své kryptoměnové peněženky zmíněnou sumu Ruskému dobrovolnickému sboru a Legii Svoboda Rusku, tedy formacím tvořeným ruskými občany, které bojují na straně Ukrajiny. Ta se už čtvrtým rokem brání ruské invazi. Ruské úřady obě uskupení označují za teroristické organizace. Část sumy poslal projektu Iditě lesom (doslova Jděte lesem, významově také Zmizte), který Rusům radí, jak se vyhnout mobilizaci do bojů na Ukrajině. V Rusku figuruje na seznamu takzvaných zahraničních agentů.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. Píše o tom agentura DPA s odkazem na dnešní příslušné hlasování ukrajinského parlamentu.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu. Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011, píše agentura Reuters.
Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 000 jaderných hlavic.
"Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu," uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Gubernátor Černihivské oblasti na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus oznámil, že v regionu byla zasažena železniční infrastruktura, ropný sklad a energetické zařízení, což způsobilo výpadky proudu. Ukrajinská premiérka Julia Svyrydenková odsoudila "úmyslný a systematický teror" ze strany Ruska s cílem připravit Ukrajinu o světlo a teplo před blížící se zimou.
Ukrajinská energetická společnost DTEK oznámila, že Rusko zaútočilo na její tepelnou elektrárnu, ale nespecifikovala její polohu. Útok podle ní zranil dva zaměstnance a způsobil vážné škody.
Podle ukrajinského letectva ruské síly na Ukrajinu během noci na středu vypustily 183 bezpilotních útočných letounů a dronových návnad typu Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana jich 154 sestřelila, ale 22 dronů udeřilo v 11 lokalitách.
V Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byli ve středu ráno podle gubernátora ruského regionu Vjačeslava Gladkova zabiti tři lidé při raketovém útoku. Útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Impuls pro mír na Ukrajině, který vzešel ze srpnového summitu Vladimira Putina a Donalda Trumpa na Aljašce, byl vyčerpán, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov.
Německá vláda schválila návrh zákona, který umožní policii zasahovat proti nebezpečným dronům. Možné bude i jejich sestřelení, řekl ministr vnitra.
Rusko pokračuje v útocích na ukrajinské elektrárny. Energetická společnost DTEK oznámila, že Rusko zaútočilo na její tepelnou elektrárnu, ale nespecifikovala její polohu. Útok podle ní zranil dva zaměstnance a způsobil vážné škody.
Gubernátor Černihivské oblasti na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus oznámil, že v regionu byla zasažena železniční infrastruktura, ropný sklad a energetické zařízení, což způsobilo výpadky proudu. Ukrajinská premiérka Julia Svyrydenková odsoudila "úmyslný a systematický teror" ze strany Ruska s cílem připravit Ukrajinu o světlo a teplo před blížící se zimou.
Podle agentury Unian byli v jihoukrajinském Chersonu při útoku ruského dronu zabiti dva lidé a jedna žena byla zraněna. V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše informují.
Podle ukrajinského letectva ruské síly na Ukrajinu během uplynulé noci vypustily 183 bezpilotních útočných letounů a dronových návnad typu Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana jich 154 sestřelila, ale 22 dronů udeřilo v 11 lokalitách.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Uvedl to podle agentury AFP gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Útok byl podle něj namířen na vesnici Maslova Pristaň. V příspěvku na sítí Telegram uvedl, že byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. "Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku," prohlásila von der Leyenová.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od roku 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik za rok společně vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek, na niž ve středu upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů, ale i těžce zasáhla přírodu a klima.
Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.
Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M.
Vojenští pozorovatelé se přou o to, jak mohutná je v Rusku výroba moderních tanků. Jedni tvrdí, že Kreml staví stovky nových T-90M ročně, druzí mávají důkazem, že to nevypadá tak slavně a značná část výroby tohoto modelu je založena na modernizaci starších strojů.
Rusko letos dobylo téměř 5000 kilometrů čtverečních ukrajinského území a na bojišti si Moskva uchovala strategickou iniciativu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin během porady s vojenskými veliteli. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty a že ukrajinské údery v hloubi ruského území nepomohly Kyjevu změnit situaci ve válce, trvající již více než tři a půl roku, napsaly tiskové agentury s odvoláním na přepis zveřejněný Kremlem. Upozornily, že čísla uvedená Putinem nelze nezávisle ověřit.
Zprávy ze středy 8. října
Rusko používá tankery takzvané stínové flotily nejen k vydělávání peněz na válku, ale také k průzkumné a sabotážní činnosti, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská rozvědka podle něj spolupracuje s partnery, aby zabránila Moskvě ve využívání těchto plavidel k sabotážím a pokusům o destabilizaci v Evropě. Rusko dříve jakékoli zapojení do sabotáží v Evropě popřelo, napsala stanice BBC.
Ukrajinské letectvo informovalo, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo dvěma balistickými střelami Iskander-M/KN-23 a 152 bezpilotními letouny. Vzdušné síly zároveň hlásí, že útok částečně odrazily. Zlikvidovat se podle nich podařilo 88 ruských dronů. Na deseti místech naopak eviduje zásahy dvou střel a 52 úderných dronů.
Analytici zároveň varovali, že případné převedení iniciativy pod Severoatlantickou alianci by znamenalo ztrátu flexibility a výrazné zpomalení dodávek.
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky míní, že ukončení muniční iniciativy by poškodilo Česko nejen ekonomicky, ale i reputačně. "Mělo by to velmi značné dopady jak na reputaci České republiky mezi spojenci na Západě, tak na její vnímání ze strany Ukrajiny," uvedl.
Výpadek munice by podle Havlíčka Ukrajina pocítila na začátku příštího roku. "Ukrajinští obránci by se museli porozhlédnout po novém zdroji munice, kterou pro každodenní pokračování obrany proti ruskému agresorovi potřebují," řekl.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého současná kritika muniční iniciativy nevychází z odporu k pomoci Ukrajině, ale z nedostatečné komunikace tehdejší vlády. "Nevnímám ji jako snahu nechat bránící se Ukrajinu na holičkách, ale jako kritiku nedostatečné komunikace ze strany vlády u některých podezření, která jsou v souvislosti s ní ve veřejném prostoru," řekl. Dodal, že pokud by vláda bezpečnostně spolehlivým zástupcům hnutí ANO poskytla férové odpovědi, spor by zřejmě vůbec nevznikl.
"Jsou zde možnosti, jak v ní pokračovat i bez České republiky, ale za sebe říkám, že by to byla škoda, protože z této iniciativy profituje kromě našich zbrojařů celá země," řekl Mikulecký.
Projekt měl podle Břízy mimořádný výhodný poměr cena-výkon. Česká republika podle něj do iniciativy investovala relativně málo, ale získala významné renomé a posílila své postavení mezi spojenci.
"Hlavní přínos byl i v tom, že iniciativu zaštítila Česká republika, a z toho výrazně profitovaly české zbrojovky. Ty zaměstnávají lidi u nás, odvádějí zde daně a díky muniční iniciativě měly bezpochyby vysoké zisky," řekl. Vyzdvihl také vytvoření nových dodavatelsko-odběratelských řetězců, které se mohou Česku hodit i v budoucnu při jiných bezpečnostních situacích.
"Rozhodně nešlo o zanedbatelnou iniciativu ani o zanedbatelné dodávky, zvláště na počátku loňského roku. Jednalo se zhruba o jeden a půl milionu kusů munice, což odpovídá desítkám procent z toho, co Ukrajina ročně vystřílí," uvedl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků, které oslovila ČTK, citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO).
Problémy se zásobováním elektřinou a vodou u stovek odběratelů hlásí šéf oblastní správy centrální Poltavské oblasti Volodymyr Kohut. Podle civilní ochrany tam byly poničeny správní budovy, skladiště i železniční infrastruktura.
Pětašedesátiletý muž podle místního státního zastupitelství přišel o život při útoku dronu na zastávce veřejné dopravy v Chersonu, který zůstává frontovým městem i poté, co ho v listopadu 2022 Ukrajina osvobodila.
Z Chersonu je kromě jednoho zabitého hlášen i jeden zraněný. Jde o 70letého člověka, který byl hospitalizován. Ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny hlásí šéf regionální správy Oleh Hryhorov výpadky proudu po ruských útocích, při nichž byl mimo jiné zasažen také autobus. Řidička a jeden cestující byli ošetřeni.
Slovensko nemění svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní a munice ze státních zásob bránící se Ukrajině, podpora komerčních kontraktů zůstává v platnosti. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák po návštěvě Kyjeva, kde ohlásil slovenský balík pomoci Ukrajině. Ten zahrnuje například odminovávací systémy slovenské výroby Božena, zdravotnický materiál a stroje pro zemní práce.
"Jsme věrní tomu, co stále říkáme. Řekli jsme jasně, že my už darovat zbraně a podobné věci na Ukrajinu nebudeme. Budeme pokračovat v humanitární pomoci jednotlivým zemím, to i dodržujeme," řekl Kaliňák novinářům.
Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.
Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu "cílícího na civilní vozidla".
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Drony byly sestřelovány zejména nad Kurskou (62) a Belgorodskou (31) oblastí, které sousedí s Ukrajinou, vyplývá z dnešních informací ruského ministerstva obrany. Na 30 bezpilotních letadel bylo údajně zachyceno také v Nižněnovgorodské oblasti, která se nachází východně od Moskvy a stovky kilometrů od Ukrajiny.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. "Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů," uvedla správa.
Ťumeň leží více než 2000 kilometrů od fronty v asijské části Ruska. Pokud by se potvrdilo, že stroje byly vypuštěny z Ukrajiny, bylo by to poprvé, co ukrajinské dalekonosné drony přeletěly Ural, poznamenala dnes agentura DPA. Už v létě Ukrajina s pomocí dronů zaútočila na strategické bombardéry ve východosibiřském Irkutsku. Tyto drony ale byly do oblasti propašovány na nákladních vozech a vypuštěny byly až v blízkosti vojenských letišť.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan promluvil o jednáních ohledně války na Ukrajině. V příštích několika měsících by podle něj mohlo dojít k zásadnímu průlomu, co se týče řešení válečného konfliktu. Navzdory současné eskalaci se po setkání vůdců Ruska i Spojených států vyjasnily obrysy potenciální dohody, tvrdí.
Bydlí ve Slovjansku na Donbase v paneláku, odkud odjíždí každé dva tři dny "do práce" - na pozice, kde je vždy několik dní. Hlavu si čistí jízdou na kole, už ji u toho honil nepřátelský dron. Stará se o nalezené kočky a přítele - vojáka. Má přezdívku Radouch, v civilu trávila půlku roku v Alpách, vydělávala si na výškových pracích a dodělávala si doktorát.
Zprávy z úterka 7. října 2025
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.
Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na platformě Telegram napsal, že Ukrajina od Bratislavy dostane odminovávací stroje slovenské výroby Božena a další nesmrtící vybavení a techniku.
Prezident Pavel ale nerozporuje Babišův zájem získat o iniciativě více informací. Transparentnost podle Pavla problémem není. "Předpokládám, že jak s Andrejem Babišem, tak se zástupci ostatních politických stran budeme mít na paměti především zájem České republiky, našich spojenců i partnerů, jakým je Ukrajina. A nepoškodíme ani je, ani sebe," dodal prezident.
"Pokud bychom jakkoli redukovali, nebo dokonce ukončili tuto podporu, pak si uškodíme především sami sobě. Ale ukončení podpory by také mělo negativní vliv na Ukrajinu, kde by přišlo o život mnohem více lidí," míní hlava státu.
Pavel dnes řekl, že iniciativu považuje za důležitou pro Česko z mnoha ohledů. "Jedná se především o naši důvěryhodnost ve vztahu k podporované Ukrajině, která na dodávkách munice prostřednictvím české iniciativy opravdu životně závisí," uvedl. Zároveň se jedná o důvěryhodnost Česka.
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací.
Už nemůže dál. Tenistka Darja Kasatkinová ukončila kvůli psychickému vyčerpání předčasně letošní sezonu.
Ruský dron před polednem zasáhl střechu porodnice ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, ale naštěstí nebyl nikdo zraněn, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. V porodnici bylo 166 lidí, včetně 11 dětí, ale v době náletu byli všichni v krytu.
Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na Charkov a další místa v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal. Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom tamní gubernátor.
"Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska," napsal Zelenskyj na sociální síti.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib na povolební schůzce s prezidentem Petrem Pavlem probíral také muniční iniciativu pro Ukrajinu. "Pan prezident zdůraznil, že česká muniční iniciativa se nyní podílí výraznou měrou na zásobování Ukrajiny municí a je pro ni klíčová," řekl Hřib. "Ve chvíli, kdy se Ukrajina nebude schopna bránit, jsme další ‚na ráně‘," doplnil s tím, že by byl rád, kdyby iniciativa zůstala zachována.
Ukrajinské dronové útoky v noci mířily i na rafinerii v Tuapse na černomořském pobřeží Ruska, vyplývá ze sdělení krizového štábu Krasnodarského kraje. Podle štábu vzplála budova ostrahy podniku, ale požár byl již uhašen. Dva lidé při náletu utrpěli zranění.
Jeden člověk pak byl zraněn při náletu na průmyslové město Dzeržinsk, které je vzdálené necelých 400 kilometrů od Moskvy. Na Telegram to napsal gubernátor Nižgorodské oblasti Gleb Nikitin. Drony útočily na podnik vyrábějící výbušniny, uvedl server RBK-Ukrajina.
Při nočních náletech ruských dronů na Charkov a další obce v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny přišli o život dva lidé a dalších pět utrpělo zranění, oznámil náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Celkem Rusko proti Ukrajině vyslalo během noci 116 dronů, z nichž 83 se podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo.
Rusko oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo tyto údaje na internetu, ale neposkytlo žádné informace o možných škodách. Ministerstvo uvedlo pouze počet zničených dronů, nikoli počet dronů vypuštěných Ukrajinou, dodal Reuters.
Ukrajina v noci ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters.
Ukrajinské zpravodajské kanály na Telegramu informovaly, že při jednom z útoků byl zasažen ropný sklad ve Feodosiji na pobřeží Černého moře na Krymu. Podle serveru RBK-Ukrajina ve skladu explodovala nádrž na palivo a vypukl velký požár. Agentura Reuters nemohla tuto zprávu ověřit z nezávislých zdrojů.
Zprávy z pondělí 6. října.
"Po Severní Koreji patří Kuba k zemím, které přispěly nejvyšším počtem vojáků ruské agresi a odhaduje se, že na Ukrajině bojuje 1000 až 5000 Kubánců," cituje agentura Reuters z materiálu, které americké ministerstvo zahraničí distribuovalo svým diplomatům. Podle těchto podkladů kubánská vláda aktivně podporuje Rusko v jeho válečném tažení.
Kubánská vláda vystupuje na podporu Ruska, v minulosti ale tvrdila, že k bojům na Ukrajině nikterak nepřispívá. Kubánské úřady například v roce 2023 tvrdily, že rozbily síť obchodníků s lidmi, kteří prováděli nábor žoldnéřů, kteří by bojovali po boku ruské armády na Ukrajině. O tom, že se na Kubě uskutečňují tyto nábory, média píší delší dobu. Někdy jsou Kubánci vylákáni do Ruska pod záminkou jiného zaměstnání. Není jasné, nakolik jsou kubánské úřady do těchto náborů zapojeny. Na Kubě je však obyvatelstvo pod bedlivým dozorem policie, která chrání zájmy autoritářské vlády.
Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až 5000 Kubánců. V interních dokumentech to tvrdí americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. Uvedla to agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.
Američtí diplomaté podle Reuters vedou kampaň, aby se jim podařilo snížit počet zemí, které každoročně hlasují na Valném shromáždění OSN pro usnesení, jež odsuzuje americké embargo vůči Kubě. Loni usnesení podpořilo 187 zemí, proti byly jen Spojené státy a Izrael, Moldavsko se zdrželo. Cílem kampaně je podle Reuters přimět více států, aby se alespoň hlasování nezúčastnily nebo se zdržely.
Slovenský premiér Robert Fico opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině. "Pokud by EU vynakládala tolik energie na mír, kolik vynakládá na podporu války na Ukrajině, ta válka mohla být dávno skončena. Já válečným premiérem nikdy nebudu," řekl.
Fico na dotaz moderátora, zda přístup ohledně snahy nemíchat se do války na Ukrajině není v protikladu s odkazem těch, kteří za druhé světové války bojovali za svobodu Slovenska, označil válku na Ukrajině za regionální konflikt.
Cílem slovenské vlády není porážka Ruska, řekl o válce na Ukrajině slovenský premiér Robert Fico. V televizním diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR ministerský předseda opět kritizoval přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, který propukl po ruské vojenské invazi do sousední země v únoru 2022.
"Není cílem zahraniční politiky Slovenské republiky, vlády Slovenské republiky, jíž jsem premiérem, porážka Ruské federace. Naším cílem je, aby co nejrychleji skončila válka na Ukrajině. To jsou Slované, kteří se vzájemně zabíjejí. Válka není žádné řešení," uvedl Fico.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly v noci provedly masivní útok na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, včetně plynárenské. Ministerstvo obrany v Moskvě také uvedlo, že se ruské síly zmocnily vesnice Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
Pokud Spojené státy na Ukrajinu dodají střely Tomahawk, zničí to vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak ve videu, které na platformě Telegram zveřejnil reportér ruské státní televize Pavel Zarubin, informuje agentura Reuters. O tomahawky, což jsou naváděné střely s plochou dráhou letu, požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj.
Rusko v noci na dnešek vyslalo přes 50 raket a přibližně 500 bezpilotních letounů na devět z 24 ukrajinských oblastí.
Na zasažených místech pokračují záchranné a obnovovací práce, napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Last night, Ukraine once again came under a combined Russian attack – more than 50 missiles and about 500 attack drones. The Russians struck with cruise missiles, “shaheds” and Kinzhals among other things. The Lviv, Ivano-Frankivsk, Zaporizhzhia, Chernihiv, Sumy, Kharkiv,… pic.twitter.com/lcRrBTqXF1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 5, 2025
Po útoku na Lvovskou oblast na západě Ukrajiny zůstali čtyři mrtví a dalších šest lidí bylo zraněno, oznámily podle agentury AFP tamní úřady.
O útoku na Záporoží informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Město zaznamenalo nejméně deset zásahů, nepřátelský útok poškodil výškové budovy i rodinné domy. Hořela osobní auta a narušeny byly dodávky elektřiny a vody, napsal Fedorov na platformě Telegram.
Poděkoval záchranářům, lékařům, energetikům, policistům a všem, kteří pomáhali obyvatelům Záporoží vzpamatovat se z následků nočních útoků.
"Je to obrovská práce, která zachraňuje životy, vrací lidem střechu nad hlavou, teplo a naději," zdůraznil Fedorov.
Kvůli úderům vzlétly polské a spojenecké stíhačky a pozemní protivzdušná obrana byla přechodně uvedena do nejvyšší pohotovosti, oznámilo velitelství polských sil.
Šlo podle něj o preventivní kroky s cílem ochránit vzdušný prostor a bezpečí obyvatel zejména pohraničních regionů.
Nejméně jedna žena byla zabita a dalších devět lidí zraněno při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Po následném útoku na Lvov na západě Ukrajiny pak zůstali dva mrtví a další dva lidé byli zraněni, oznámily tamní úřady.
Zprávy z neděle 5. října.
Ruský úder na dva ukrajinské osobní vlaky na sociální síti X odsoudil český ministr zahraničí Jan Lipavský, který ho považuje za barbarství a terorismus. "Zatímco my hlasujeme o bezpečnosti Česka, Rusko dál ukazuje světu, co je zač. Útok na vlak na trase Šostka-Kyjev je dalším důkazem jejich barbarství a státního terorismu z dílny Kremlu. Myslím na všechny zraněné a jejich blízké," reagoval Lipavský.
Ruské bezpilotní letouny dnes zasáhly ne jeden, ale dva osobní vlaky na železniční stanici ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně tři desítky lidí byly zraněny, o mrtvých úřady zatím nemluví, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X útok označil za brutální a informoval o 30 zraněných, mezi nimiž byli cestující i zaměstnanci drah. Nejméně osm lidí muselo být hospitalizováno, uvedl web Ukrinform.
Šéf vojenské správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov na síti Telegram uvedl, že úder zasáhl vlak směřující z Šostky do asi 260 kilometrů vzdáleného Kyjeva. Na místě jsou podle jeho příspěvku záchranáři i zdravotníci a zřizuje se operační štáb, napsal Hryhorov.
Ukrinform později upřesnil, že dron nejprve zasáhl příměstský vlak, a když se evakuovali cestující, byl zasažen vlak mířící do Kyjeva.
Ruské raketové a dronové útoky připravily v noci na sobotu jednoho člověka o život a desítky tisíc dalších o elektřinu. Drony podle ukrajinských zdrojů zasáhly město Černihiv a ve stejnojmenné oblasti připravily o elektřinu přibližně 50 spotřebitelů. Bez proudu se také ocitlo na 4000 odběratelů v Charkovské oblasti na východě země, napsal server Kyiv Independent.
V Doněcké oblasti přišel o život jeden člověk a sedm lidí bylo zraněno. V Chersonské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, v Sumské devět, v Charkovské pět a v Dněpropetrovské jeden člověk, dodal web.
Web Ukrainska Pravda napsal, že ukrajinské speciální jednotky v noci zaútočily na malou raketovou loď Grad v ruské Karelské republice, která se nachází u hranic s Finskem. Útok zasáhl strojovnu plavidla, jež bylo součástí ruské flotily od prosince 2022.
V Doněcké oblasti přišel o život jeden člověk a sedm lidí bylo zraněno. V Chersonské oblasti utrpělo zranění 11 lidí, v Sumské devět, v Charkovské pět a v Dněpropetrovské jeden člověk, uvedl server Kyiv Independent.
"Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit ho může jen síla," uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval Evropu i Spojené státy k rázným krokům, a nikoli pouze k prohlášením.
A savage Russian drone strike on the railway station in Shostka, Sumy region. All emergency services are already on the scene and have begun helping people. All information about the injured is being established. So far, we know of at least 30 victims. Preliminary reports… pic.twitter.com/ZZoWfPmpL5
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 4, 2025
Šéf vojenské správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov na síti Telegram uvedl, že ruský úder zasáhl vlak směřující z Šostky do asi 260 kilometrů vzdáleného Kyjeva. Na místě jsou podle jeho příspěvku záchranáři i zdravotníci a zřizuje se operační štáb, napsal Hryhorov.
Zásah železniční stanice ve městě Šostka.
Війська рф вдарили по залізничному вокзалу в Шостці на Сумщині. Перший удар - у локомотив приміського поїзда Терещинська-Новоград-Сіверського. Коли почалася евакуація, ворог повторно атакував - цього разу в електровоз потяга Київ-Шостка. Внаслідок атаки постраждали десятки людей! pic.twitter.com/eYEe4vFTrX
— КРИМський бандерівець (@CrimeaUA1) October 4, 2025
Ruský bezpilotní letoun zasáhl osobní vlak na železniční stanici ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně tři desítky lidí byly zraněny, o mrtvých úřady zatím nemluví, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X útok označil za brutální a informoval o 30 zraněných, mezi nimiž byli cestující i zaměstnanci drah.
A savage Russian drone strike on the railway station in Shostka, Sumy region. All emergency services are already on the scene and have begun helping people. All information about the injured is being established. So far, we know of at least 30 victims. Preliminary reports… pic.twitter.com/ZZoWfPmpL5
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 4, 2025
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym. Informoval o tom web LRT.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Adomavičius se odmítl přímo vyjádřit k otázkám, které se týkaly litevské podpory pro Ukrajinu. Nedokázal ani přesně odpovědět na to, co by bylo pro Ukrajinu vítězstvím, ani na to, komu patří poloostrov Krym, který Rusové anektovali na jaře 2014. "To jsou provokativní otázky. Nehrajme takové hry (čí je Krym). Tady je hranice, za kterou se nesmí jít. Tady musíte přestat," řekl ministr novinářce.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40 000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
Následky útoku na severoukrajinské město Černihiv.
‼️росіяни вночі знову били по енергообʼєктах Чернігівщині: пошкоджено одразу кілька об'єктів енергетики, – обленерго
— kowalskydonetsk🇺🇦 (@kowalskydonetsk) October 4, 2025
Аварійні відключення – у близько 50 тисяч людей. В області діє графік погодинних відключень 3 через 3.
На відео – Чернігів зараз. pic.twitter.com/cKMOKQWLHF
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda. Ukrajinské drony naopak zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Rusko a Ukrajina hlásí další noc vzájemných útoků bezpilotními letouny. Zatímco na Ukrajině byla zasažena některá města a elektrická síť, v jedné z největších ruských rafinerií drony způsobily požár. Informovala o tom zahraniční média.
Podcastová série Wargame: Česko přináší simulaci, v níž Praha čelí eskalujícímu napětí mezi Ruskem a NATO. Je jaro 2029. Válka na Ukrajině skončila, Rusko ovládá pětinu ukrajinského území a Bělorusko.
Zprávy ze soboty 4. října
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
Podle ukrajinských úřadů doprovázel Lallican spolu s dalšími novináři jednotku ukrajinské armády na východě Doněcké oblasti asi dvacet kilometrů od frontové linie, když jej dnes v ranních hodinách zabil ruský dron, což na síti X oznámil také Macron. "Oba novináři měli na sobě ochranné vybavení a na vestách měli rozpoznávací znaky a nápis 'tisk'," doplnily ukrajinské úřady. Podle novinářské organizace Reportéři bez hranic (RSF) mělo toto označení i auto, ve kterém jeli.
Ruská rozvědka GRU podle polského deníku Gazeta Wyborcza pravděpodobně připravovala sérii teroristických útoků v Polsku, v Litvě a v Německu. Jako zbraně jim měly sloužit drony a plechovky od kukuřice naplněné výbušninami, ukryté na hřbitově v Litvě. Obdobnou skrýš v Polsku už ale policisté našli prázdnou.
Maďarský premiér Orbán dnes v pravidelném rozhlasovém vystoupení prohlásil, že Maďaři nechtějí být v Evropské unii s Ukrajinou. Osud Ukrajiny je žít vedle Ruska a být "v neustálé válce s Rusy", ale pro Maďary "není užitečné nést břemeno, kterým trpí (Ukrajina)".
Maďarsko se chce ušetřit toho, aby bylo ve federálním systému, kde by bylo ve válce s Ruskem po boku Ukrajiny. "Nechceme za Ukrajinu umírat," řekl. "Chceme dát tolik peněz, kolik můžeme, ale nemohou si (Ukrajinci) nárokovat právo brát peníze z kapes maďarského lidu jen proto, že je potřebují. Neměli by být přijati do EU," prohlásil premiér podle MTI.
Soud ve Finsku dnes odmítl žalobu proti kapitánovi a dvěma důstojníkům tankeru Eagle S, kteří byli obviněni z poškození podmořských elektrických a internetových kabelů v Baltském moři. Uvedla to agentura Reuters. Finsko podle vyjádření soudu nemá pravomoc je stíhat, protože není možné na tento případ aplikovat finské trestní právo.
Soud se zabýval incidentem z 25. prosince minulého roku, kdy posádka lodi Eagle S vlekla kotvu 90 kilometrů po dně Baltského moře, čímž poškodila pět kabelů, píše server Deutsche Welle (DW). Poškození kabelů vedlo k výpadkům v dodávkám elektřiny, v důsledku čehož byly síly NATO v regionu uvedeny do stavu vysoké pohotovosti.
Posádka podle tvrzení finské prokuratury věděla, že za sebou táhne kotvu. Všichni tři členové posádky ale toto obvinění popřeli. "Když loď táhne několik hodin po mořském dně kotvu 90 kilometrů, je opravdu možné, aby si toho nikdo nevšiml?" zeptal se na začátku procesu státní zástupce Mikko Larkia. Někteří experti podle DW označují incident za sabotáž ze strany Ruska, což Moskva odmítá.
Tanker Eagle S a jeho posádka podle tvrzení Evropské unie patří k ruské stínové flotile. Tak se označuje skupina starých tankerů, které operují pod vlajkami různých států, čímž obchází sankce uvalené na Rusko.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlé údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinského ministerstvo energetiky. Terčem 381 ruských dronů a 35 raket se staly Charkovská a Poltavská oblast na východě země, kde jsou klíčová plynárenská zařízení.
Ukrajinské úřady zatím neinformovaly o podrobnostech útoku ani o konkrétních škodách. Největší ukrajinská soukromá energetická společnosti DTEK nicméně oznámila, že v Poltavské oblasti pozastavila provoz v několika plynárenských provozech.
"V noci nepřítel opět zaútočil drony a střelami na energetickou infrastrukturu DTEK Oil & Gas. Následkem tohoto útoku byl provoz řady plynárenských zařízení v Poltavském regionu zastaven," uvedla společnost na síti X.
Bílý dům a propagandisté Kremlu většinou nenacházejí společnou řeč. V jednom se teď ale přece jen konečně shodli - ruská válka na Ukrajině se pro Moskvu nevyvíjí dobře. Otázkou zůstává, jak na jejich slova zareagují ruské úřady.
Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských armádních plavidel a mířily na ně své zbraně. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže. Ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že bezprostřední ruský útok Dánsku nehrozí.
Ruské lodě podle šéfa rozvědky ve více případech mířily zbraně na dánské vojenské vrtulníky či plavidla pohybující se v úžině mezi Baltským a Severním mořem. Dánské ozbrojené síly čelí velkému riziku možné sabotáže, řekl Ahrenkiel.
Dánsko se v posledních dnech potýkalo s pohybem dronů v areálech letišť v Kodani a dalších městech, která kvůli nim musela přerušovat provoz. Premiérka Mette Frederiksenová incidenty označila za dosud největší útok na dánskou infrastrukturu a dala je do souvislosti s narušením vzdušného prostoru Polska či Estonska ruskými drony a stíhačkami. Dánské úřady ale zatím nemají jistotu, kdo za útoky stál, řekl dnes Ahrenkiel.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters. Důvodem je podle ní to, že stávající zásoby tomahawků jsou určeny především pro americké námořnictvo. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že dodání těchto střel na Ukrajinu spustí novou eskalaci.
O střely Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V neděli americký viceprezident J. D. Vance řekl, že Washington žádost zvažuje.
Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.
Zprávy z pátku 3. října 2025
Pokud jiné země podniknou zkoušky jaderných zbraní, Rusko udělá totéž, varoval dnes ruský prezident Vladimir Putin podle agentur v debatě v černomořském letovisku Soči. Podle Putina připravuje jaderné zkoušky nejmenovaná země, napsala agentura Reuters.
"Někdo tyto zkoušky připravuje. Sledujeme to, víme o tom. Pokud se tak stane, uděláme totéž," prohlásil ruský vůdce podle agentury TASS.
Putin na konferenci v Soči podle Reuters zopakoval svou nabídku Spojeným státům, aby obě země o rok prodloužily své závazky ohledně limitů jaderných hlavic a jejich nosičů, až příští rok v únoru vyprší platnost klíčové smlouvy omezující počty strategických jaderných zbraní, Nový START. Při jakémkoliv novém odzbrojovacím jednání by se podle Putina měl brát zřetel na to, že Rusko má novou raketu Orešnik.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Dnes o tom s odkazem na litevskou armádu informovala agentura DPA.
Litva rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil za pirátství zásah Francie proti tankeru z takzvané ruské stínové flotily, který francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo Francie podezírá z účasti na nelegálních přeletech dronů nad vojenskými a civilními letišti v Dánsku. Podle tvrzení ruského vůdce ale mělo zadržení plavidla jen odpoutat pozornost od tíživé situace v samé Francii.
"Upřímně řečeno, nevím, zda je (tanker) nějak spojen s Ruskem, ale vím, že se to stalo a jak je to pro Francii důležité. Víte proč? Kvůli obtížné vnitropolitické situaci pro vládnoucí elitu ve Francii. Protože nemají žádný jiný způsob, jak odpoutat pozornost obyvatelstva, občanů Francie od složitých, těžko řešitelných problémů uvnitř samotné Francie," prohlásil Putin podle agentury TASS.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v debatě v černomořském letovisku Soči připomněl smrt syna náměstkyně ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Michaela Glosse, který jako jednadvacetiletý loni zahynul v řadách ruské armády na Ukrajině. Američana podle Putina zabil ukrajinský dron, když se okoušel pomoci svému ruskému spolubojovníkovi.
"On (Gloss) absolvoval speciální výcvik a byl zařazen ne prostě do ozbrojených sil, ale do elitních jednotek ruských ozbrojených sil, mezi výsadkáře. Všichni jsou to v podstatě příslušníci úderných jednotek. Bojoval v první linii a vedl si dobře," prohlásil ruský vůdce podle agentury TASS. Američané by na svého krajana měli být hrdi, tvrdil Putin podle agentury Reuters. Prohlásil také, že medaili, kterou Glosse vyznamenal, poslal rodině po zvláštním americkém vyslanci Steveovi Witkoffovi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k větším tlaku na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině. V příštích dnech se podle něj budou tímto tématem zabývat i náčelníci generálních štábů zemí sdružených v takzvané koalici ochotných, aby vypracovali společný postup proti těmto tankerům. Jeden z nich byl ve středu zadržen u pobřeží Bretaně.
"Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině," prohlásil Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). "V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky," dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Rusko má dost vojáků na to, aby dál pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by měl Kyjev usednout k vyjednávacímu stolu, aby ukončil válku, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters v debatě v černomořském letovisku Soči. Úsilí Západu uštědřit Rusku strategickou porážku podle jeho názoru definitivně zkrachovalo.
Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na Severoatlantickou alianci vedenou Spojenými státy, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, uvedl Putin podle agentury Reuters.
Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.
Ukrajina má za sebou měsíce ničivých ruských leteckých útoků. Naznačují, že se Moskvě podařilo upravit své střely a rakety tak, aby proklouzly ukrajinskou protivzdušnou obranou. Informoval o tom web Financial Times (FT).
Dánská premiérka Mette Frederiksenová odmítla nápad předsedy maďarské vlády Viktora Orbána, aby EU uzavřela s Ukrajinou pouze strategické partnerství, namísto jejího budoucího členství. Nedovolím jedné zemi, aby rozhodovala za celou EU, prohlásila Frederiksenová po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC), který se dnes konal v Kodani.
List Gazeta Wyborcza zveřejnil rozsáhlou zprávu, podle které ruská vojenská rozvědka GRU mohla připravovat diverzní akce v Polsku, Německu a Litvě za použití dronů a plechovek s nálepkami kukuřice, obsahujícími ale výbušniny. Připravované akci předcházelo rozesílání balíčků, které se vznítily ve skladech v Anglii a Německu. Většinu podezřelých se následně polským a litevským úřadům podařilo zadržet.
"Vracíme domů 185 našich obránců z ruského zajetí. Sto osmdesát tři jsou vojáci a poddůstojníci, dva důstojníci. Vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční služby. S obránci se vrací i civilisté - 20 našich lidí," napsal Zelenskyj. "Všem bude určitě poskytnuta potřebná podpora," ujistil. Mezi zajatci jsou podle něj i obránci Mariupolu a v Azovstalu či Černobylské jaderné elektrárny.
"Většina z nich byla v zajetí od roku 2022 a nyní jsou konečně doma. Od začátku ruské invaze se nám podařilo vrátit domů více než 7000 našich lidí. Musíme vrátit všechny. Pracujeme na tom každý den," dodal Zelenskyj.
Nejmladšímu propuštěnému je 26 let, nejstaršímu 59 let, uvedl ukrajinský koordinační štáb.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, po 185 z každé strany, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Kromě toho se do Ruska vrací 20 civilistů, dodalo bez dalších podrobností. O výměně informoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského koordinačního štábu se z ruského zajetí vrátilo 205 vojáků a civilistů.
Financování podpory Ukrajiny bylo jedním z hlavních témat středečního neformálního summitu EU, který se konal rovněž v Kodani, Dánsko je nyní předsednickou zemí bloku. Šéf unijních summitů António Costa podporuje návrh předsedkyně Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 140 miliard eur a podobně se před středečním jednáním vyjádřilo hned několik prezidentů a premiérů. Jiné země, například Francie či právě Belgie, ale mají ohledně kroku obavy.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová představila v Kodani hlavní prvky svého návrhu a zpětná vazba byla podle nejmenovaného unijního zdroje konstruktivní. "Belgie vznesla několik právních a technických obav, přesto ale panuje shoda na tom, že je potřeba pokračovat v práci na tomto tématu," dodal tento zdroj.
Belgický premiér Bart De Wever dnes požádal ostatní šéfy vlád a států Evropské unie, aby zaručili, že se podělí o rizika v případě, že budou zmrazená ruská aktiva držená v Belgii použita k financování půjček Ukrajině. De Wever to dnes řekl novinářům v Kodani na summitu Evropského politického společenství (EPC).
Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Prokuratura proti kapitánovi vznesla obvinění kvůli tomu, že se odmítl podřídit výzvě armády, informovala dnes agentura AFP. Soud se bude konat 23. února. Loď je podezřelá i z účasti na nelegálních přeletech dronů v Dánsku.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy.
Praha oficiálně neinformovala Moskvu o zákazu vstupu do země pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Podle státní agentury TASS to dnes řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zákaz vstupu pro držitele takových pasů navrhl český ministr zahraničí Jan Lipavský a na konci září ho schválila česká vláda. Zacharovová tehdy označila zákaz za šílené opatření.
"Viděli jsme tuto zprávu, zaznamenali jsme ji. Ale dosud - nebudete tomu věřit - z české strany nepřišlo žádné oficiální oznámení," uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. "Podrobnosti této nepřátelské akce nesdělili, takže jimi nedisponujeme," pokračovala a dodala, že Rusko vždy reaguje odpovídajícím způsobem.
Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.
Finský prezident Alexander Stubb je přesvědčený, že Vladimira Putina čekají nelehké časy. Podle něj americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi s šéfem Kremlu došla trpělivost. Očekává, že jeho administrativa udeří s dosud nebývalou silou. Jeho slova mají váhu - s Trumpem Stubba pojí netradičně silné pouto.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.
Maďarsko v letech 2028 až 2038 nakoupí celkem čtyři miliardy krychlových metrů zkapalněného zemního plynu (LNG) od francouzské energetické společnosti Engie. Uvedl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož dodávky budou činit 400 milionů krychlových metrů ročně. V loňském roce činila spotřeba plynu v Maďarsku zhruba 8,5 miliardy krychlových metrů.
Maďarsko má společně se Slovenskem výhrady vůči snaze Evropské unie o ukončení dovozu energií z Ruska. K ukončení odběru ruských energií Bratislavu a Budapešť opakovaně vyzývají zástupci EU, její členové i další státníci.
Žije v exilu ve Švýcarsku, protože doma v Bělorusku mu hrozí až 12 let za podporu opozice. Jeho země v roce 2020 doufala, že se vydá na cestu demokracie, jenže "poslední evropský diktátor" si díky zfalšovaným volbám udržel moc. Bělorusko podle spisovatele a novináře Saši Filipenka, který byl v Praze na pozvání Knihovny Václava Havla, svobodné v nejbližší době nebude, Američanům v Minsku navzdory.
Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč.
V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
Severoatlantická aliance (NATO) nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat iniciativě, jež by byla podobná té české na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině. Neexistuje zároveň shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). O tom, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO a ne ČR, hovoří představitelé opozičního hnutí ANO.
Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. WSJ uvádí, že toto rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě.
Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku.
Zprávy ze čtvrtka 2. října
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí Evropská unie zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a je načase i zvýšit tlak na Rusko. Znovu zdůraznila, že je ale potřeba "více strukturální řešení", a tím je možné financování ukrajinské obrany z ruských zmrazených aktiv.
Rusko vyhrožuje Evropě, testuji ji a nepřestane s tím, uvedla po skončení středečního neformálního summitu Evropské unie v Kodani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Hlavním cílem by podle ní mělo být vybudovat tak silnou Evropu, aby válka nepřipadala v úvahu. Podpora Ukrajiny je přitom přímou investicí do evropské bezpečnosti, dodala dánská premiérka a podpořila návrh Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Kyjevu.
Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Ne vše podle něj může být zveřejněno. Česko podle předsedy vlády také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně, co se týče pomoci Ukrajině.
Kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i sama Černobylská jaderná elektrárna, kde tak vznikla mimořádná situace, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, tvrdí ministerstvo. Dodalo, že specialisté pracují na obnovení napájení.
Nálet ruského dronu na energetický objekt připravil o dodávky elektřiny a vody asi 20 tisíc civilních obyvatel města Slavutyč, napsal na Telegramu náčelník vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Naštěstí si nálet nevyžádal žádné oběti a na obnově dodávek se pracuje, dodal.
Město bylo postaveno po havárii Černobylské jaderné elektrárny, která je vzdálena asi 50 kilometrů, aby bylo kam přesídlit pracovníky evakuované ze zamořeného města Pripjať.
Při ruském útoku na město Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynula sedmdesátiletá žena, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další čtyři ženy ve věku 79, 78, 60 a 35 let utrpěly zranění a byly hospitalizovány, napsal na sociální síti Telegram. Dodal, že další žena ve věku 88 let utrpěla akutní stresovou reakci poté, co ruská raketa dopadla vedle pětipodlažního obytného domu.
Syněhubov už ve středu ráno oznámil, že ruský útok na Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil.
Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní plán, jak zajistit dlouhodobou odolnost Ukrajiny tváří v tvář pokračující ruské agresi. Podle něj je Evropa postavena před historickou zkoušku, kterou může zvládnout jen systematickou a rozsáhlou podporou Kyjeva.
Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuse o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině se jednalo pouhou hodinu. Po summitu se evropští vůdci odebrali na večeři pořádanou dánskou královskou rodinou.
Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle francouzských úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Francie podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Dva členové posádky lodi byli vzati do vazby, řekl AFP prokurátor v Brestu.
Vojáci v uniformách a kuklách dnes odpoledne hlídkovali na palubě lodi, hlásili reportéři AFP. Podezřelá loď byla zadržena už v sobotu a dnes na její palubu vstoupil "návštěvní tým", sdělil AFP vojenský zdroj. Brestský prokurátor Stéphane Kellenberger později AFP řekl, že dva členové posádky ruského tankeru byli vzati do vazby. Představili se údajně jako kapitán lodi a jeho zástupce. Francouzská justice zahájila vyšetřování zaměřené na "námořní trestné činy", konkrétně neprokázání státní příslušnosti a vlajky plavidla a odmítnutí uposlechnout výzvy úřadů, sdělil vyšetřovatel.
Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzinu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzinu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News.
Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle francouzských úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Francie podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
Vojáci v uniformách a kuklách dnes odpoledne hlídkovali na palubě lodi, hlásili reportéři AFP. Podezřelá loď byla zadržena už v sobotu a ve středu na její palubu vstoupil "návštěvní tým", sdělil AFP vojenský zdroj.
Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.
V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude "plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina".
"Kontingent (severokorejských vojáků) je nasazen v Kurské oblasti (na západě Ruska), kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území," řekl ukrajinský generál.
Moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil spisovatele a novináře Dmitrije Bykova na sedm let vězení za šíření lživých informací o ruské armádě, informoval server Mediazona. Bykov byl podle něj potrestán za to, že předloni v říjnu na YouTube debatoval o ruském útoku na ukrajinskou ves Hroza s 59 oběťmi.
Všichni mrtví byli z řad místních civilistů, zahynuly celé rodiny, tvrdí ukrajinské úřady o jednom z nejkrvavějších útoků během tři a půl roku trvající ruské války proti Ukrajině. Moskva ale stále popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, přestože OSN mezitím ověřila a potvrdila, že ve válce, rozpoutané na rozkaz prezidenta Vladimira Putina, přišly o život tisíce civilistů, včetně žen a dětí, v drtivé většině Ukrajinců.
Postup ruské armády na Ukrajině se v září opět zpomalil, zejména v Doněcké oblasti na východě země, napsala agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW) ve spolupráci s americkým Projektem kritických hrozeb (Critical Threats Project, CTP). Na zpomalení ruského postupu v září poukázali i analytici z ukrajinského projektu DeepState.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na neformální summit do Kodaně prohlásil, že EU by měla mít s Ukrajinou uzavřenou pouze strategickou dohodu. Členství v Evropské unii je podle něj příliš. Dále prohlásil, že Maďarsko bude i nadále závislé na ruské energii, navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.
Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) smlouvu o půjčce 300 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před topnou sezonou. S odkazem na sdělení ukrajinského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Naftohaz se teď snaží zabezpečit si finance na nákup dostatečných zásob plynu pro letošní zimu vzhledem k tomu, že ruské útoky vedly na Ukrajině k poklesu produkce plynu o 40 procent.
"Částka 300 milionů eur od EIB představuje výraznou a praktickou podporu, která nám pomůže zajistit energetickou odolnost země před zimou," uvedl Naftohaz. Dodal, že plní podzemní zásobníky plynu podle plánu a blíží se k dosažení cílové úrovně zásob.
Jedna z nejničivějších zbraní, kterou ruské síly mají ve svém arzenálu na Ukrajině, je těžký raketomet TOS-1A. Jeho verzi Solncepjok z roku 2021 s termobarickými raketami používá agresor k bombardování ukrajinských pozic, včetně civilní infrastruktury. Teď se dva tyto raketomety Ukrajincům zřejmě podařilo zničit.
Maďarsko chce mít s Ukrajinou pouze strategickou dohodu. Ukrajinci jsou hrdinský národ, musíme je podporovat, členství Ukrajiny v EU je ale příliš, řekl maďarský premiér Viktor Orbán.
Za zlodějinu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr napadené Ukrajině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. O návrhu mají vrcholní představitelé zemí EU diskutovat na dnešním neformálním summitu v Kodani.
K návrhu poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) šéfka EK Ursula von der Leyenová uvedla, že plán neznamená, že zmrazená ruská aktiva budou zabavena. Ruské agresi se nyní bránící Ukrajina by podle představ komise úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené jeho současnou válkou.
"Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno - o zlodějinu," uvedl Peskov.
Ruští vojáci stále dokola lezou do ukrajinských pastí, které obránci kladou podél více než tisíc kilometrů dlouhé válečné fronty. Paradoxem je, že Ukrajinci si taktiku vypůjčili ze standardní ruské bojové doktríny.
Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v nadcházejících parlamentních volbách v Česku by mohlo znamenat konec významné české podpory Ukrajiny, která se více než tři a půl roku brání ruské agresi. Napsala to dnes agentura DPA. Podle listu Münchner Merkur se přitom zdá být vítězství ANO jasné, obrat ve prospěch vládních stran je prakticky vyloučený. Také podle webu MDR se v Česku v pátek a v sobotu rozhodne, zda země zůstane na straně Ukrajiny, nebo se přidá ke Slovensku a Maďarsku.
Rafinerii v ruské Jaroslavli v noci na dnešek zachvátil požár, který se mezitím hasičům podařilo dostat pod kontrolu. Uvedly to dnes místní úřady. Podle gubernátora Jaroslavské oblasti Michaila Jevrajeva nejde o důsledek ukrajinského útoku. Agentura Interfax uvedla, že provoz nebyl narušen. "Dnes na území závodu na zpracování ropy vypukl požár. Obyvatelé měli obavy, že by mohlo jít o důsledek nepřátelského útoku dronů. To se však nestalo. Dnes nebyly zaznamenány žádné útoky bezpilotních prostředků," napsal Jevrajev na Telegramu.
Rusko v září zintenzivnilo vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Použití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu podporuje i Lotyšsko. Premiérka Evika Siliňová to řekla po příjezdu na dnešní neformální summit Evropské unie v Kodani. V souvislosti s nedávnými narušeními evropského vzdušného prostoru premiérka uvedla, že Lotyšsko čelí ruským hrozbám již delší dobu a je připravené sdílet s kolegy z EU opatření, která země v této souvislosti podnikla. "Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu," prohlásila Siliňová.
Dánsko podporuje návrh Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině, uvedla premiérka Mette Frederiksenová před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Kodani. Evropa se podle ní nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. "Existuje pouze jediná země, která nás ohrožuje, a tou je Rusko, a proto potřebujeme velmi silnou reakci," prohlásila před novináři dánská premiérka.
Ukrajinu navštívila britská princezna Anna, cestu zaměřila zejména na děti traumatizované válkou, kterou proti této zemi už čtvrtým rokem vede Rusko. Sestra britského krále přijela do Kyjeva v úterý na předem veřejně neohlášenou návštěvu, setkala se s prezidentem Volodymyrem Zelenským, u památníku dětem zabitým během konfliktu položila plyšového medvídka. Napsaly to dnes stanice BBC News a Sky News s odvoláním na Buckinghamský palác.
🇺🇦 The Princess Royal during her visit to St. Michael's Cathedral, in Kyiv, after making a surprise trip to Ukraine, yesterday, in a show of solidarity with children and families facing the horrors of the Russian invasion. pic.twitter.com/0MTqSR7qrd
— Princess Anne & Sir Tim Laurence ✨ (@TheLaurences_) October 1, 2025
Ukrajina se připravuje na významné posílení svých vzdušných sil. Podle náměstka ministra obrany generálporučíka Ivana Havryliuka se mezi dodávkami moderních západních letounů objeví i švédské gripeny. Jde o první oficiální potvrzení, že Stockholm poskytne Kyjevu tyto stroje, které byly původně vyvinuty právě pro obranu proti ruské hrozbě.
Trump v úterý řekl, že k ruským břehům rozmístil jednu nebo dvě ponorky. Už v srpnu oznámil, že nařídil přesun dvou jaderných ponorek do "příslušných oblastí" v reakci na provokativní jaderné hrozby Medveděva. "Nová epizoda thrillerového seriálu," napsal Medveděv v angličtině na síti X. "Trump opět vytáhl historku o ponorkách, které údajně 'poslal k ruským břehům', a tvrdí, že jsou 'velmi dobře ukryté'," dodal.
Prezident Spojených států Donald Trump nedostál svému slibu vyslat k ruským břehům americké jaderné ponorky, žádné tam nejsou. V ironicky laděném příspěvku na X to uvedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.
New episode of the thriller series "Nuclear Subs for Posts on X." Trump once again brought up the subs he allegedly “sent to the Russian shores,” insisting they are “very well hidden.” As the saying goes, it’s hard to find a black cat in a dark room — especially if it’s not there
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) September 30, 2025
Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.
V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.
Ruský dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v obci Černeččyna v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Zemřeli dva dospělí a jejich dvě malé děti. Informoval o tom list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Oleha Hryhorova.
"Nepřítel cíleně zaútočil útočným bezpilotním letounem na obytný dům," napsal Hryhorov. "V tomto domě žil manželský pár se dvěma malými dětmi. Bohužel se nikomu nepodařilo zachránit," dodal s tím, že dětem bylo čtyři a šest let.
Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.
Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.
V souvislosti s Ukrajinou budou na stole dvě témata - financování podpory Kyjeva a rozšiřování Evropské unie. Předseda Evropské rady António Costa podporuje návrh šéfky komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině a bude se snažit najít mezi lídry "široký politický konsensus". Druhým tématem, pro které bude předseda unijních summitů hledat podporu, je prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.
Neformální summit Evropské unie, který se dnes koná v Kodani, se bude zabývat dvěma hlavními tématy - společnou evropskou obranou a podporou Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla prezidentům a premiérům unijních zemí nastínit plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.
zprávy ze středy 1. října
V pondělí označil situaci Záporožské jaderné elektrárny za kritickou i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. V příspěvku na X zveřejnil fotografii ze setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou na bezpečnostním fóru ve Varšavě. "Hovořili jsme o kritické situaci v Záporožské jaderné elektrárně, teď šest dní bez vnějšího zdroje elektřiny. MAAE pracuje na obnovení dodávek, aby zajistila jadernou bezpečnost," napsal ke snímku Grossi.
"Je to hrozba pro naprosto všechny. Žádný jiný terorista na světě se nikdy neodvážil udělat s jadernou elektrárnou to, co nyní dělá Rusko," napsal ukrajinský prezident a vyzval svět, aby nemlčel.
"Už sedm dní - mimochodem, nic takového tu ještě nikdy nebylo - trvá nouzová situace v Záporožské jaderné elektrárně. Situace je kritická. Kvůli ruskému ostřelování je elektrárna odpojena od proudu, od elektrické sítě. Je napájena dieselovými generátory. To je mimořádné. Generátory ani elektrárna na to nejsou navrženy a nikdy v tomto režimu tak dlouho nepracovaly. Máme už informace, že jeden z generátorů selhal," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Zároveň obvinil ruské vojáky, že ostřelováním brání opravě elektrického vedení, a tím obnovení základní bezpečnosti.
Situace největší jaderné elektrárny v Evropě, okupované ruskými vojáky, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Záporožská jaderná elektrárna je už sedm dní odpojená od elektrické sítě a chlazení jejích odstavených reaktorů zajišťuje proud vyráběný generátory.
V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.
Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.
Na podzim 2022 Rusko prohlásilo za součást svého území ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast poté, co se tam uskutečnila referenda, která Ukrajina a většina států OSN odmítla a neuznala.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení, které v reakci na mezinárodní sankce povoluje rychlejší prodej státního majetku. Nařízení stanovuje zvláštní postup privatizací, který omezuje dobu pro odhad hodnoty prodávaného majetku na maximálně deset dní a urychluje zápis nového vlastníka do státních registrů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na dokument zveřejněný na internetových stránkách ruské vlády.
Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.
"Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok," napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.
Prezident Donald Trump dnes v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.
Šest zemí Severoatlantické aliance už zaplatilo čtyři balíky s americkým vojenským vybavením pro Kyjev v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). Uvedla to dnes kancelář ukrajinského prezidenta. Zapojilo se podle ní Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo, Kanada a dalších šest států ohlásilo, že tak učiní. Nová iniciativa nazvaná Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi.
Tato iniciativa začala fungovat v srpnu, uvedla kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského na svém webu. Dodávka prvních dvou balíčků začala v polovině září, dodala prezidentská kancelář. "Program funguje, velmi aktivně pomáhá, umožňuje nám nakupovat americké zbraně za finanční prostředky našich partnerů v (Severoatlantické) alianci. Jsou to například střely pro (systémy) Patriot nebo HIMARS," uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle jeho kanceláře v současné době s Američany pracuje na pátém a šestém balíku. Na financování pátého obranného balíčku jsou podle Kyjeva připraveny se podílet Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko, Belgie a Island.
Administrativa Donalda Trumpa zvažuje schválení dodávek řízených střel Tomahawk ukrajinské armádě. Rakety, o něž ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj požádal šéfa Bílého domu během schůzky v minulém týdnu, by Kyjevu umožnily podnikat útoky hluboko na území Ruska. Podle Zelenského by takový krok mohl přimět ruského prezidenta Vladimira Putina "konečně zasednout k mírovým rozhovorům".
V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.
Čína, která je největším odběratelem ruské ropy, už dala najevo, že má zájem spolupráci s Ruskem v energetické oblasti ještě upevnit. Ministerstvo obchodu v Pekingu uvedlo, že Čína bude hájit své zájmy, přestože Spojené státy vyzvaly skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7, aby její členské země dovoz z Číny zatížily až 100procentním clem.
Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo dnes podle agentury AFP dánské ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.
Dánská vláda zatím neuvedla, kdo za incidenty stojí, podle dřívějších vyjádření ministrů má však tyto aktivity na svědomí profesionální aktér. Premiérka Mette Frederiksenová je označila za hybridní útok na svůj národ a naznačila možnou spojitost s přítomností ruských strojů ve vzdušných prostorech dalších evropských států. Rusko v prohlášení svého velvyslanectví v Dánsku tyto spekulace odmítlo.
Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl na X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).
V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání ozbrojené ruské agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.
Our group of specialists has begun deploying a mission in Denmark to share Ukraine’s experience in countering drones. Our guys arrived to take part in the joint exercises with partners, which could become the foundation for a new system to counter Russian and any other drones.…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 30, 2025
Mluvčího ruského prezidenta Dmitrij Peskov tak reagoval na vyjádření německého kancléře Friedricha Merze, který v pondělí řekl, že Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Šéf spolkové vlády tak odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo. Mluvčí Kremlu podle RIA Novosti prohlásil, že Německo je do konfliktu už dávno nepřímo zapojeno. "Proto zde nevidíme žádnou inovaci," řekl Peskov. Německo je jeden ze spojenců napadené Ukrajiny, kterou podporuje mimo jiné poskytováním vojenského vybavení.
Stavba zdí je vždy špatná, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov s odkazem na plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. Informovala o tom ruská státní agentura RIA Novosti, podle níž mluvčí Kremlu takto reagoval na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta dnes podle listu The Guardian v Bruselu uvedla, že Evropa musí rázně reagovat na ruské vpády dronů na hranicích členských zemí, a podpořila vybudování zdi dronů pro zvýšení bezpečnosti.
"Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie," řekl Peskov. "A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí," dodal mluvčí Kremlu. Rusko už čtvrtým rokem vede válku proti sousední Ukrajině, která se agresi Moskvy brání i s podporou svých západních partnerů. Součásti bojů jsou nálety dronů.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil nedělní parlamentní volby v Moldavsku, v nichž jasně zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové, za podvodné a zmanipulované. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
"Maia Sanduová se už dávno stala jedním z hlasatelů protiruské rétoriky. Volby - podvodné. Já se dokonce divím, jak lze tak otevřeně manipulovat s hlasy voličů," řekl Lavrov, aniž by své tvrzení podpořil jakýmikoliv důkazy o volebních manipulacích.
Ve volbách v zemi se 2,5 milionu obyvatel zvítězila Sanduové proevropská strana PAS s 50,2 procenta hlasů. Proruský Vlastenecký blok skončil s odstupem druhý, přízeň mu vyjádřilo asi 24,2 procenta voličů. Proevropský tábor zvítězil mnohem výrazněji, než naznačovaly předvolební průzkumy.
V Polsku byl zadržen občan Ukrajiny, na kterého vydalo Německo zatykač pro podezření z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom polská rozhlasová stanice RMF FM. Úřady dosud věc nekomentovaly.
"Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku," napsala stanice RMF FM na X s odvoláním na informace svého reportéra. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.
Wołodymyr Z., Ukrainiec, którego Niemcy podejrzewają o udział w wysadzeniu gazociągu Nord Stream zatrzymany w Polsce - dowiedział się reporter RMF FM Krzysztof Zasada. Mężczyzna był ścigany na podstawie Europejskiego Nakazu Aresztowania wystawionego przez niemiecki sąd.
— Fakty RMF FM (@RMF24pl) September 30, 2025
Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) schválila vláda. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.
Síly speciálních operací ukrajinské armády uvedly, že jejich vojáci pomocí dronu v noci na úterý zničily radar ruského systému protivzdušné obrany S-400 umístěného na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym.
Podle ruského ministerstva obrany v Moskvě zničila ruská protivzdušná obrana 81 ukrajinských bezpilotních prostředků nad celkem pěti ruskými oblastmi. Ministerstvo neuvádí, kolika stroji Ukrajina na Rusko zaútočila ani kolik jich dosáhlo svých cílů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 65 drony různých typů, z nichž 46 zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana. Na 19 ruských dronů zasáhlo celkem šest lokalit.
Jednou z nich je podle dnešního vyjádření společnosti Černihivoblenergo energetická infrastruktura v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. "Více než 26 tisíc odběratelů ve městě Bobrovycja a přilehlých obcích je bez dodávek elektřiny," uvedla firma.
V Rusku se od září zpřísnily tresty za nedání přednosti houkajícím autům se zapnutým majáčkem. Kromě toho byl rozšířen seznam aut, které mají právo přednostní jízdy. Ruští dopravní experti v této souvislosti mluví o vyvolání strachu a zbrklých reakcích.
Nejvyšší soud odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na Facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie.
"Navyšujeme i ekonomický tlak na Rusko, vidíme, že sankce fungují," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při společném prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Šéf Severoatlantické aliance byl pozván na úterní, již páté takzvané bezpečnostní zasedání Evropské komise. Jeho tématem bude zejména bezpečnostní situace v Evropě po nedávných narušeních vzdušného prostoru evropských zemí ze strany Ruska. EU a NATO chtějí rovněž koordinovat své obranné aktivity.
Dánsko povolalo do služby stovky záložníků. Jde o výjimečné a mimořádné opatření, vládní administrativa však doposud nesdělila jeho důvod. Dánská média to označují za výjimečný a neobvyklý krok. Vláda zároveň dočasně zakázala provoz civilních dronů od 29. září do 3. října na celém území země.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatních prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
Podle von der Leyenové je potřeba pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině. "Potřebujeme ale více strukturální řešení," uvedla dnes šéfka EK.
Ruský dron v noci na úterý zasáhl obytný dům v obci Černeččyna v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Zemřeli dva dospělí a jejich dvě malé děti. Informoval o tom list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Oleha Hryhorova.
"Nepřítel cíleně zaútočil útočným bezpilotním letounem na obytný dům," napsal Hryhorov. "V tomto domě žil manželský pár se dvěma malými dětmi. Bohužel se nikomu nepodařilo zachránit," dodal s tím, že dětem byly čtyři a šest let.
Svět podle německého kancléře Friedricha Merze prochází zásadními změnami, kdy světový řád založený na pravidlech nahrazuje čistá mocenská politika. "Jsme ve zcela jiném světě," vysvětlil.
Merz rovněž zmínil nedávné přelety dronů nad Dánskem či Německem. "Zatím přesně nevíme, odkud skutečně pocházejí. Předpoklad míří k tomu, že pocházejí z Ruska," řekl. Poznamenal, že přístup k této hrozbě je složitý i vzhledem k velikosti dronů s až osmimetrovým rozpětím křídel a k hustému osídlení Německa, takže je není bezpečné sestřelovat. Za nejlepší řešení považuje to, že se takové drony vůbec nedostanou do evropského vzdušného prostoru.
Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Tak v pondělí v západoněmeckém Düsseldorfu okomentoval spolkový kancléř Friedrich Merz bezpečnostní situaci, které Německo a Evropa čelí. Německo stejně jako mnohé další evropské země má značně napjaté vztahy s Ruskem, jehož armáda v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.
Merz odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo. "Chci to říct jednou větou, která je možná na první pohled trochu šokující, ale myslím ji tak, jak ji říkám: Nejsme ve válce, ale nejsme také v míru," prohlásil spolkový kancléř.
Ruský prezident Vladimir Putin označil válku proti Ukrajině za spravedlivou a oprávněnou bitvu, ve které ruské síly vítězí. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Ruská armáda vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz 24. února 2022, invazi Moskva označuje za speciální vojenskou operaci k demilitarizaci a denacifikaci sousední země.
Zprávy z úterý 30. září
"Rusko chce otestovat naše odhodlání a vyvolat nepokoje. Je to nebezpečné a musí se na to odpovědět jasně a jednotně," řekl Wadephul na společné tiskové konferenci se Sikorským a Barrotem. NATO podle něj bude chránit "každý centimetr spojeneckého území - žádný členský stát nebude ponechán samotný, aby se vypořádal s těmito hrozbami".
Žádný členský stát Severoatlantické aliance nezůstane samotný, pokud bude čelit ruské provokaci v podobě vln hybridních útoků, prohlásil dnes podle agentury Reuters německý ministr zahraničí Johann Wadephul ve Varšavě. V polské metropoli se sešel se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským a šéfem francouzské diplomacie Jeanem-Noëlem Barrotem.
Ukrajinský generální štáb informoval, že ukrajinské jednotky odpálily čtyři řízené střely dlouhého doletu Neptun na firmu Elektrodetal v Karačevu na východě Brjanské oblasti. Střely překonaly vzdálenost 240 kilometrů. "V areálu objektu byly zaznamenány výbuchy a požár," uvedl generální štáb. Podle informací z otevřených zdrojů Elektrodetal vyrábí elektronická a elektrická zařízení. Ukrajinský generální štáb upřesnil, že mají civilní i vojenské využití.
Čtyři lidé zemřeli při dronových útocích v Moskevské a Belgorodské oblasti, oznámili dnes gubernátoři těchto dvou ruských regionů. Ukrajinská armáda v noci na dnešek čtyřmi střelami zaútočila na závod vyrábějící elektroniku v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Kyjev útok potvrdil, Rusko se k němu nevyjádřilo. Moskva nicméně uvedla, že získala kontrolu nad další obcí v ukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinští představitelé také informovali o nových dronových útocích nepřítele.
Iráčanovi, který organizoval nábor ozbrojenců pro Rusko, udělil soud v jeho vlasti doživotí. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na prohlášení soudu. Ten rozhodl, že obžalovaný porušil irácké zákony proti nelegální migraci. Není jasné, kolik lidí se podařilo odsouzenému muži naverbovat do ruských řad.
Soud v iráckém Nadžafu vydal prohlášení, ve kterém informoval o udělení doživotního trestu muži, který "vytvořil skupiny a vyslal je bojovat do zahraničních zemí výměnou za finanční kompenzaci". Podle zdrojů agentury AP odsouzený vysílal muže bojovat po boku ruské armády na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o dva tisíce více než loni touto dobou. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás dnes oznámil, že maďarské úřady zablokují přístup na 12 ukrajinských zpravodajských serverů, včetně Ukrajinské pravdy nebo Hromadske. Jde o odvetné opatření za krok ukrajinských úřadů, které nedávno na podnět tajné služby zablokovaly přístup k 15 serverům kvůli šíření ruské propagandy. Jsou mezi nimi i dva maďarské weby.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.
Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. "Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země," řekl Orbán v podcastu mluvčího jeho strany Fidesz. Dodal, že "my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně".
AFP označuje Orbána za nejostřejšího kritika Ukrajiny v Evropské unii. Jeho vláda zemi bránící se ruské invazi odmítá posílat zbraně, brzdí tvrdší unijní sankce proti Moskvě a odmítá možné členství Kyjeva v EU. Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem jsou dlouhodobě napjaté. Orbánova vláda obviňuje Kyjev z porušování práv maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny a staví se proti povolávání těchto Maďarů do ukrajinské armády.
Zachytit ruskou balistickou střelu Iskander ve vzduchu je velmi obtížné, Ukrajinci se tak místo toho zaměřují na jejich odpalovací zařízení a posádky. Musí si ale dát pozor - jejich týmy může potkat stejný osud.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Žádný členský stát Severoatlantické aliance nezůstane samotný, pokud bude čelit ruské provokaci v podobě vln hybridních útoků, prohlásil podle agentury Reuters německý ministr zahraničí Johann Wadephul ve Varšavě. V polské metropoli se sešel se svým polským protějškem Radoslawem Sikorskim a šéfem francouzské diplomacie Jeanem-Noëlem Barrotem.
"Rusko chce otestovat naše odhodlání a vyvolat nepokoje. Je to nebezpečné a musí se na to odpovědět jasně a jednotně," řekl Wadephul na společné tiskové konferenci se Sikorským a Barrotem. NATO podle něj bude chránit "každý centimetr spojeneckého území - žádný členský stát nebude ponechán samotný, aby se vypořádal s těmito hrozbami".
Švédsko a Francie přislíbily pomoc s posílením protidronových kapacit dánské armády poté, co několik letišť v zemi muselo minulý týden přerušit provoz kvůli výskytu neznámých bezpilotních letounů. Informovala o tom agentura Reuters. V Kodani se mají v tomto týdnu na neformálním summitu sejít prezidenti a premiéři evropských zemí.
Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X oznámil, že Stockholm vyšle na ochranu Dánska po dobu summitu jednotku vybavenou radarovým systémem proti bezpilotním prostředkům (C-UAS). Jeho země také zapůjčí Kodani několik výkonných radarových systémů.
Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí, do kterého se dostal jako velitel čety v roce 2022, mohl převzít osobně.
"Lidských práv si musíme vážit a musíme je chránit, když je to potřeba. Moji bratři a sestry na Ukrajině tak činí tím, že odporují ruské agresi a jeho ideologiím," řekl oceněný Butkevyč. Požádal také všechny přítomné, aby nezapomínali na ukrajinské válečné zajatce, civilisty a děti, které Rusko uneslo.
"To, že tu teď stojím, je také slib, že každý, kdo je nyní v ruském zajetí nebo ve vězeních autoritářských režimů, bude osvobozen," doplnil letošní laureát Ceny Václava Havla.
"Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá," řekl Zelenskyj na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.
Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal na platformě Telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.
Ukrajinský generální štáb informoval, že ukrajinské jednotky odpálily čtyři střely na firmu Elektrodetal v Karačevu na východě Brjanské oblasti. Střely překonaly vzdálenost 240 kilometrů. "V areálu objektu byly zaznamenány výbuchy a požár," uvedl generální štáb. Ruskojazyčný kanál Astra už dříve dnes napsal, že v Karačevu byl kolem 02:00 místního času vyhlášen raketový poplach. Podle informací z otevřených zdrojů Elektrodetal vyrábí elektronická a elektrická zařízení. Ukrajinský generální štáb upřesnil, že mají jak civilní, tak vojenské využití.
Předseda Evropské rady António Costa se snaží získat podporu členských států EU pro zefektivnění přijímání nových členů Evropské unie a prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.
Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od rozvědky. V neděli zdůraznil, že je proto důležité, aby západní sankce tvrdě dopadly na ruskou flotilu tankerů.
Incidenty, kdy se nad letišti nebo vojenskými základnami objevily drony, v posledních dnech zažilo několik zemí Evropské unie. Opakovaně se to stalo v Dánsku. Tato země pro tento týden zakázala veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistila bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie, který se bude v Kodani konat ve středu a čtvrtek.
To, že Rusko z tankerů vypouští a ovládá drony, které posílá do evropských zemí, je "dalším důvodem, proč by Baltské moře i další moře měla být uzavřena pro ruské tankery, přinejmenším pro stínovou flotilu", míní ukrajinský prezident.
Gubernátoři Moskevské a Belgorodské oblasti hlásí celkem čtyři mrtvé po dronových útocích. V Moskevské oblasti zahynul malý chlapec a jeho babička.
Úřady v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti hlásí ruské dronové útoky na několika místech regionu. Na zasažených místech hořelo, oheň zasáhl administrativní budovu, hotel a tři soukromé domy. V okolí obce Mežova nedaleko administrativních hranic s Doněckou oblastí utrpěl v důsledku dronového útoku zranění jeden muž. Na okolí Nikopolu ruská armáda útočila s nasazením dělostřelectva a FPV dronů, poškozené jsou dva obytné domy.
Několik ruských letišť, včetně toho ve městě Žukovskij na jihovýchod od Moskvy, v noci na pondělí dočasně přerušilo provoz.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno informovalo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 84 ukrajinských dronů, z toho 21 nad územím Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, další pak nad Voroněžskou, Smolenskou, Kalužskou nebo Moskevskou oblastí.
Ruskojazyčný kanál Astra s odvoláním na místní obyvatele píše, že v Karačevu na východě Brjanské oblasti se terčem útoku stala firma Elektrodetal. Okolo 2:00 místního času byl ve městě vyhlášen raketový poplach. Jakou raketou nebo raketami Ukrajinci na podnik zaútočili, není jasné.
Karačev leží 114 kilometrů od hranic Ukrajiny s Ruskem. Podle informací z otevřených zdrojů Elektrodetal vyrábí elektronická a elektrická zařízení. Ukrajinské telegramové kanály tvrdí, že mezi jeho výrobky patří také prostředky radioelektronického boje, uvádí BBC.
Ukrajinská armáda v noci na pondělí zřejmě jednou nebo více raketami zaútočila na závod Elektrodetal v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informovaly různé ukrajinské telegramové kanály, ruská strana to zatím nepotvrdila ani nevyvrátila.
Teplárnu a ruské město Belgorod zasáhly ukrajinské rakety, tvrdí místní zpravodajský kanál Pepel působící na sociální síti. Výpadek elektřiny způsobil, že lidé uvízli ve výtazích, jsou problémy i s dodávkami vody.
Ruské oblastní město Belgorod se načas ocitlo bez elektřiny po ukrajinském útoku na místní teplárnu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov potvrdil problémy s dodávkami elektřiny po útoku na infrastrukturu a informoval o dvou raněných při ukrajinském ostřelování města, které se nachází na západě Ruska, asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
"Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně významným. V současné době vyhodnocujeme následky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a nezbytné, připojili k záložní výrobě, a abychom uspokojili potřeby obyvatelstva a našich podniků," napsal Gladkov na sociální síti Telegram. "Doufám, že se vypořádáme se všemi problémy co nejdříve," dodal po večerní poradě.
Zprávy z pondělí 29. září
Dánské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků.
Podle agentury Ritzau také dánská policie nezávisle na armádě sdělila, že v noci obdržela několik hlášení o dronech. Žádný z těchto incidentů si ale tentokrát nevyžádal uzavření vzdušného prostoru nad dánskými letišti.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani. Oznámilo to dánské ministerstvo dopravy. U několika dánských vojenských zařízení byly v noci na neděli opět pozorovány drony neznámého původu, sdělilo ministerstvo obrany bez dalších podrobností. S podobnými incidenty se severská země potýkala po celý týden.
"Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů," uvedlo ministerstvo dopravy.
V Kodani se ve středu a ve čtvrtek sejdou k neformálnímu jednání šéfové států a vlád Evropské unie. Mezi tématy jednání má být ochrana kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti.
Ruské ministerstvo obrany v neděli komentovalo v noci provedený masivní útok na Ukrajinu prohlášením, že ozbrojené síly zahájily masivní útok proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu.
Podle pozorovatelů se Kyjev v neděli nad ránem stal terčem jednoho z největších ruských bombardování od začátku války. Bombardování trvalo více než 12 hodin. Rakety byly namířené na sedm regionů Ukrajiny, uvedl server zpravodajské televize BBC.
Ruský postup na frontě je pomalý, bolestivý a vykoupený obrovskými ztrátami. Kreml ostře zkritizoval ruský senátor Dmitrij Rogozin, který zastupuje agresorem okupovanou Záporožskou oblast. Stejně kriticky se o vývoji bojů vyjádřil i bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj.
Vládní politici v Česku odsoudili ruský útok na Ukrajinu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nez., kandiduje za Spolu) chce pokračovat v muniční iniciativě, europoslanec Jan Farský (STAN) a ministr zdravotnictví Vlastimi Válek (TOP 09) varovali před zvolením zastánců Ruska.
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na Ukrajině již funguje izraelský systém Patriot, který má být použit proti ruským útokům. Ukrajinský prezident dodal, že Kyjev na podzim obdrží další dva. Izrael byl zpočátku v konfliktu neutrální, jeho vztahy s Moskvou však ochladly, protože se Rusko přiblížilo Íránu a odsoudilo izraelskou válku v Gaze.
Šéf vojenské správy hlavního města Tymur Tkačenko podle AFP varoval, že při záchranných pracích mohou být nalezeny další oběti. V širším okolí Kyjeva pak po ruských útocích zůstalo nejméně 27 zraněných. Další nejméně čtyři osoby byly zraněny v Záporožské oblasti.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X uvedl, že Rusko přes noc vystřelilo na Ukrajinu stovky dronů a raket. Útoky zničily obytné budovy.
Russia launched another massive air attack on Ukrainian cities while people were sleeping.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) September 28, 2025
Again, hundreds of drones and missiles, destroying residential buildings and causing civilian casualties.
We must maximise the cost of further escalation for Russia.
Putin must know… pic.twitter.com/PteTPyV6pn
Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa," napsal Zelenskyj.
Polské ozbrojené síly v noci na neděli uvedly, že vyslaly letouny k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo nové útoky na Ukrajinu. Podle serveru Flightradar24 Polsko nejméně do 6:00 SELČ uzavřelo vzdušný prostor kolem Lublinu a Řešova (Rzeszów) kvůli "neplánované vojenské aktivitě související se zajištěním bezpečnosti státu".
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že při útocích bylo ve městě zraněno pět osob. Masivní útoky zasáhly také oblast Záporoží, kde byly zraněny nejméně čtyři osoby.
Nad Kyjevskou oblastí létaly drony a bylo slyšet, jak je sestřeluje ukrajinská protivzdušná obrana, píše Reuters. Ukrajinský ministra zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X uvedl, že Rusko přes noc vystřelilo na Ukrajinu stovky dronů a raket. Útoky zničily obytné budovy.
Kyjev se v neděli nad ránem stal terčem jednoho z největších ruských bombardování od začátku války, podle ukrajinských činitelů útočily stovky dronů a raket. Nad celou zemí byl v neděli od 5:00 středoevropského letního času vyhlášen letecký poplach, podle úřadů bylo nejméně devět lidí zraněno.
Nad celou Ukrajinou byl v neděli od 5:00 středoevropského letního času vyhlášen letecký poplach, píše agentura Reuters s odkazem na oznámení ukrajinského letectva. Polské ozbrojené síly mezitím uvedly, že vyslaly letouny k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo nové útoky na Ukrajinu. Podle serveru Flightradar24 Polsko nejméně do 6:00 uzavřelo vzdušný prostor kolem Lublinu a Řešova (Rzeszów) kvůli "neplánované vojenské aktivitě související se zajištěním bezpečnosti státu".
Zprávy z neděle 28. září
Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
"Budeme ještě více posilovat ostražitost pomocí nových prostředků v regionu Baltského moře," informovalo NATO. Tyto prostředky podle něj zahrnují nasazení nejméně jedné fregaty i zesílenou zpravodajskou činnost v oblasti. Mluvčí NATO doplnil, že neupřesní, které země poskytují dodatečné prostředky.
Rusko k dodávkám energie do Maďarska a na Slovensko využívá mimo jiné ropovod Družba, na který v srpnu opakovaně útočila Ukrajina. Ostatní členské státy EU svou energetickou závislost na Rusku postupně ukončily. Impulsem byla invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022.
K ukončení odběru dodávek energií z Ruska opakovaně vyzývají Slovensko a Maďarsko zástupci EU, její členové i další státníci. Ve svém úterním projevu k Valnému shromáždění OSN podobný krok požadoval i americký prezident Donald Trump, který si následně o ruské energii telefonoval přímo s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Slovensko a Maďarsko mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení dovozu energií z Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl pomoc Slovensku a Maďarsku s hledáním alternativ k ruské ropě a plynu, na nichž jsou obě země stále závislé. V říjnu podle něj budou nejen o tomto tématu jednat v Bratislavě na společném zasedání slovenská a ukrajinská vláda, informovala místní média.
"Vládní úředníci se setkají na Slovensku, kde Ukrajina bude moct nabídnout a nabídne alternativní kroky ohledně dodávek energií. Ale pouze pokud se to nebude týkat ruské ropy a ruského plynu," uvedl ukrajinský prezident v projevu přenášeném agenturou Ukrinform.
O této otázce chce diskutovat i s Maďarskem, které však podle něj v tomto směru zatím nepodniklo žádné kroky. "Kromě některých signálů v médiích, které určitě nejsou na podporu Ukrajiny, jsem nic jiného neslyšel," řekl Zelenskyj.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, prohlásil před Valným shromážděním OSN v New Yorku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož je Západ posedlý strategickou porážkou Ruska. Ve svém projevu kritizoval zahraniční politiku západních zemí i v řadě dalších regionů, včetně Blízkého východu nebo Latinské Ameriky.
"Je tu hrozba, kterou lze klasifikovat jako vysokou, pokud jde o drony. Je to pomyslná hrozba, ale velmi konkrétní v jednotlivých případech," řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Mezi dalšími opatřeními Německo zvažuje revizi zákona o bezpečnosti leteckého provozu tak, aby se ozbrojené síly země mohly zapojit do případného sestřelování dronů, dodal ministr. "Musíme být připraveni, abychom mohli ochránit například kritickou infrastrukturu nebo velká shromáždění lidí," řekl také Dobrindt.
Listu Rheinische Post předtím politik z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) řekl, že v zákoně o bezpečnosti leteckého provozu by chtěl stanovit, že bundeswehr může poskytovat administrativní pomoc policii, zejména při operacích proti dronům.
Podle informací deníku Bild by přímo bundeswehr mohl drony sestřelovat v případě, že to bude jediná možnost, jak odvrátit velké neštěstí.
Německo podnikne kroky na obranu proti dronům. V sobotu to řekl v Berlíně německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Hrozba je podle něj vysoká. Podle německého deníku Bild je důležitou součástí plánované reformy i možnost, že by drony při akutním ohrožení v budoucnu mohla sestřelovat armáda.
Dobrindt už tento týden v debatě ve Spolkovém sněmu uvedl, že Německo kvůli incidentům ve spojeneckých zemích přijme opatření, která by měla zlepšit obranu země proti dronům. Ohrožení vnitřní bezpečnosti Německa podle něj přichází hlavně z Ruska. V posledních týdnech Rusko několikrát narušilo vzdušný prostor zemí NATO včetně Polska, Rumunska či Estonska.
Rusko v sobotu uvedlo, že po ukrajinském útoku dronem hluboko za frontovou linií musela přerušit provoz ropná rafinerie v Čuvašsku. Kyjev již měsíce útočí na ruské rafinérie a označuje tyto útoky za spravedlivou odplatu za moskevské ostřelování a pokus o odříznutí Moskvy od příjmů z energetiky, které financují ruskou armádu.
Rusko obsadilo tři vesnice na východě Ukrajiny, dvě v Doněcké a jednu v Dněpropetrovské oblasti. Oznámila to v sobotu ruská armáda.
Podle ruského ministerstva obrany Moskva od začátku roku obsadila asi 0,8 procenta celkové rozlohy Ukrajiny. Ruské síly postupně, ale vytrvale získávají území ve východní Ukrajině, kde se bojuje o každý metr a kde zůstalo jen málo obyvatel a nepoškozených budov.
Na ukrajinské frontě hrozí pat, nebo jde o ticho před další táhlou ruskou ofenzivou? Někdejší vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v nedávno zveřejněném článku uvedl, že na východě Ukrajiny panuje patová situace, protože dronová hradba znemožňuje provádět klasické vojenské manévry.
Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup. Podle agentury AFP jde o největší vojenskou základnu v zemi. O incidentu z pátečního večera informovala dánská policie.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Zprávy ze soboty 27. září
Polský prezident Karol Nawrocki podepsal zákon o pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům. Informovala o tom polská média s odvoláním na vedoucího prezidentské kanceláře Zbigniewa Boguckého. Nawrocki předchozí návrh zákona vetoval, požadoval omezení pomoci běžencům. Podle agentury PAP vláda návrh zákona pozměnila, nyní budou dostávat dětské přídavky pouze ti ukrajinští rodiče, kteří v Polsku pracují.
"Svými předchozími vety donutil polský prezident vládu a premiéra Donalda Tuska, aby předložili řešení, která nejsou ideální, ale rozhodně lepší," prohlásil Bogucki. "V případě ukrajinského návrhu zákona je donutil omezit dávky pro ukrajinské občany, zejména pro ty, kteří v Polsku nepracují," dodal vedoucí prezidentské kanceláře. Nedostupné podle něj budou Ukrajincům, kteří v Polsku nepracují, také některé zdravotnické služby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru.
Ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zaznamenali podle tamního ministerstva vnitra v noci na pátek neznámé drony. Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
"Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami," informovala zemská ministryně vnitra Sabine Sütterlinová-Waacková. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno.
"Pro pobaltské státy a Polsko je prioritou mít účinný detekční systém pro drony, který v současné době chybí," prohlásil eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Dnes si podle něj účastníci schůzky vyslechli rovněž zajímavou prezentaci ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala. "Ukrajinská zkušenost je přidanou hodnotou a můžeme z ní čerpat," dodal komisař.
Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Se zástupci několika států Evropské unie v pátek diskutoval o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky.
Úvodního jednání se zúčastnili zástupci sedmi zemí v první linii, tedy Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska, a pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo i Dánsko a nakonec rovněž i Slovensko a Maďarsko, které zprvu ve výčtu zúčastněných zemí nefigurovaly. Na online schůzce byl jako pozorovatel přítomný i zástupce Severoatlantické aliance. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
"Zeď proti dronům je součástí většího projektu, který nyní nazýváme Eastern Flank Watch," uvedl Kubilius na společné tiskové konferenci s finským ministrem obrany Antti Häkkänenem. Zástupci zemí v první linii se podle něj shodli na vybudování protidronové obrany, potřeba jsou zejména pokročilé systémy detekce dronů, ale i další technologie. Na podrobnějších technických plánech budou nyní členské státy EU pracovat společně s národními odborníky.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen oznámil, že jeho země daruje 2,7 miliardy dánských korun (asi 8,8 miliardy Kč) Ukrajině. Většina těchto zdrojů má být investována do ukrajinského zbrojního průmyslu.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. V pátek o tom informoval dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
"Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď," uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Diplomatická služba EU v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
O novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který před několika dny představila Evropská komise, dnes v Bruselu opět jednali velvyslanci při EU. Podle Reuters je návrh diplomatické služby doplňkem k těmto navrhovaným omezením. Pro Rusy by existovala oznamovací povinnost a jednotlivé státy EU by tak ruským diplomatům mohly zakázat vstup na své území, jestliže by chtěly.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
"Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti," napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
Neporušená část plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře, by mohla být okamžitě zprovozněna. S odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova to uvedla agentura Reuters. Plynovodem v minulosti proudil ruský plyn do Německa.
"Zbývající část tam je, mohla by být spuštěna hned teď," řekl Peskov. Nord Stream se skládá ze dvou dvojitých potrubí, Nord Streamu 1 a Nord Streamu 2. Po explozi z roku 2022 ale zůstalo neporušené jen jedno ze čtyř potrubí.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při pátečním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projevil zájem o výstavbu další jaderné elektrárny, která by zásobovala elektřinou východoukrajinské regiony okupované Ruskem. Uvedla to běloruská státní agentura Belta, z jejíž zprávy citovaly agentury Reuters a TASS.
"(Ruská státní jaderná korporace) Rosatom už vypracovala možnosti dalšího rozšíření naší jaderné energetiky. Nechci veřejně hovořit o penězích. Máme možnosti, o kterých vás budu informovat," uvedl Lukašenko. "Pokud padne rozhodnutí, hned začneme stavět nový jaderný blok či novou elektrárnu, pokud to bude zapotřebí na západě Ruska a v osvobozených regionech," řekl běloruský prezident.
Putinovi Lukašenko dále podle státní agentury řekl, že pokud projekt schválí, na východě Běloruska by se mohla postavit nová jaderná elektrárna, která by zásobovala Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou a Doněckou oblast. Ty Rusko částečně okupuje a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo, že jeho jednotky obsadily Junakivku, která leží v Sumské oblasti na velkém silničním tahu vedoucím k ruské hranici. Toto tvrzení do značné míry potvrzuje mapa projektu DeepState, který dlouhodobě sleduje vývoj na frontě. Napjatá je v poslední době i situace v Kupjansku v Charkovské oblasti.
Reuters píše, že cílem Ruska je získat kontrolu nad celou východoukrajinskou Doněckou oblastí, kde ruská armáda ovládá více než 70 procent území a pomalu postupuje.
Ruské armádě se při její jarní a letní ofenzivě nepodařilo dosáhnout svých cílů. Dnes to podle agentury Reuters řekl hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj a dodal, že Rusové na bojišti ve srovnání s Ukrajinci používají dvojnásobek dělostřelecké munice. "Dá se říct, že ruskou jarní a letní ofenzivu se podařilo účinně narušit," uvedl dnes Syrskyj před novináři. Ruské armádě se podle něho nepodařilo vytvořit nárazníkovou zónu na ukrajinské straně hranice v Sumské a Charkovské oblasti.
Rusko podle Syrského od léta používá novou taktiku "tisíců zářezů", která spočívá ve velkém počtu malých útoků pěchoty. "Jde o nasazení velkého počtu malých útočných skupin naráz - čtyř až šest vojáků, kteří využívají terén, rokle, zalesněná místa s hlavním cílem proniknout co nejhlouběji na naše území," popsal Syrskyj. Tyto malé skupiny útočí v ukrajinském týlu a snaží se narušovat zásobovací cesty a rotaci jednotek.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Každý den zveřejňuje ukrajinský generální štáb tabulku se seznamem zlikvidovaných ruských vojáků a vojenské techniky. V pondělí 22. září mohla přibýt na seznam neobvyklá položka - zajatý ruský armádní osel.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných si za uplynulý den a noc vyžádaly ruské útoky na Chersonskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Později dodal, že dnes ráno byla navíc při ruském ostřelování Chersonu zraněna 48letá žena. Cherson také čelil ruským bombám, které poškodily kancelářskou budovu a devět soukromých domů.
Ruská letecká bomba v noci na dnešek zasáhla ukrajinskou obec Steckivka ležící severně od města Sumy, informují tamní úřady. Rusko k útokům proti sousední zemi podle ukrajinského letectva použilo i 154 dronů, z nichž protivzdušná obrana zneškodnila 128. Jeden bezpilotní letoun byl sestřelen a vybuchl přibližně 800 metrů od Jihoukrajinské jaderné elektrárny, napsal server BBC News. Odvolává se na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o středečním incidentu.
"Jde o další incident, který zdůrazňuje neustálá rizika pro jadernou bezpečnost za vojenského konfliktu," uvedl generální ředitel MAAE Rafael Grossi, když od týmu agentury, který je na místě, obdržel informace. Jaderná elektrárna poškozena nebyla. V okolí jedné ze tří jaderných elektráren, které nyní provozuje Ukrajina, bylo podle zprávy MAAE zpozorováno 22 dronů, některé se přiblížily až na půl kilometru.
Útoky bezpilotních letounů různé telegramové kanály v noci na dnešek hlásily z Ruskem okupovaného Krymu, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Kanál Krymskyj věter s odvoláním na své odběratele informoval o silných explozích na severu a východě poloostrova. Drony podle něho útočily na vojenské letiště u vsi Kirovskoje. Další zdroje tuto informaci nepotvrdily ani nevyvrátily, podotýká BBC.
Z Krasnodarského kraje na jihu Ruska byl hlášen požár rafinérie, kde dopadly trosky dronu. Požár zachvátil blíže neurčené zařízení v rafinérii Afipskij v Krasnodarském kraji, uvedl regionální operativní štáb podle telegramového kanálu Astra. Hořelo na ploše asi 30 metrů čtverečních a hasiči oheň uhasili.
Úřady v Rostovské oblasti informovaly o tom, že protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony na několika místech, včetně Taganrogu nebo Rostova na Donu. V Rostově byl poničen obchod a několik aut na parkovišti.
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě za uplynulou noc zneškodnila 55 ukrajinských dronů, z toho 20 nad Azovským mořem, po 14 nad Krymem a Rostovskou oblastí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 128 ruských dronů šáhed, gerbera a dalších typů. Na devíti místech se zřítilo celkem 26 útočných bezpilotních letounů a na jednom místě dopadly trosky sestřeleného stroje. Letectvo před 07:00 SELČ upozornilo, že na Ukrajinu ze severu míří další skupiny útočných dronů.
Ruská letecká bomba v noci na dnešek zasáhla ukrajinskou obec Steckivka ležící severně od města Sumy, informují tamní úřady. Rusko k útokům proti sousední zemi podle ukrajinského letectva použilo i 154 dronů.
Šéf vojenské správy Sumské oblasti na severu Ukrajiny Serhij Kryvošejenko podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že časně ráno místního času obytnou část Steckivky zasáhla zřejmě letecká bomba KAB a že kvůli tomu mohou být problémy s dodávkami elektřiny a plynu. Starosta obce Jurij Lysenko pak upřesnil, že zcela zničené jsou dva domy a dalších deset je poškozených. Nikomu se zřejmě nic nestalo.
Ruští celníci na hranici s Čínou na Dálném východě zajistili skoro 2700 dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. S odvoláním na Federální celní službu o tom informoval telegramový kanál Astra.
Náklad z Číny dovezly dva kamiony, které celníci kontrolovali na přechodu u města Pograničnyj v Přímořském kraji. Podle dokladů měly být kamiony naloženy hračkami a dalším spotřebním zbožím, nicméně mezi ním byly ukryté krabice s drony. Náklad mířil na adresu jisté firmy v Moskvě. Podle celní služby šlo o dva bezpilotní letouny, skoro 2700 kvadrokoptér a více než 200 kusů příslušenství k nim. Některé z dronů byly vybaveny kamerami, technikou pro termovizi a zařízeními pro shazování nákladu.
Ruské úřady zboží zajistily a odeslaly na expertizu. Pokud soud rozhodne o konfiskaci "nesprávně deklarovaného zboží", drony a příslušenství k nim bude odesláno na podporu speciální vojenské operace. Tak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu.
Vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska byl v noci na dnešek zhruba na hodinu uzavřen kvůli podezření na výskyt dronů, informovala agentura Reuters s odvoláním na dánskou policii. Stalo se tak na stejném místě druhou noc v řadě.
"Vzdušný prostor nad letištěm Aalborg byl znovu otevřen v pátek (dnes) v 0:35 poté, co byl uzavřen kvůli podezření na aktivitu dronů," uvedla policie v příspěvku na síti X. Prostor nad letištěm byl uzavřen ve čtvrtek ve 23:40 kvůli podezření na zpozorování dronu v oblasti, sdělila policie dánské tiskové agentuře Ritzau.
Předchozí noci bylo letiště Aalborg, využívané pro komerční i vojenské lety, kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru uzavřeno asi na tři hodiny. V pondělí večer bylo kvůli přeletu dvou až tří dronů uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen ve čtvrtek řekl, že přelet dronů nad několika dánskými letišti z předchozí je dílem profesionálního aktéra a představuje systematickou hrozbu, kterou definoval jako hybridní útok různými typy dronů. Ministr zatím nedokázal říci, kdo za incidenty stojí. Dánská vláda zatím nerozhodla, zda požádá spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
Zprávy z pátku 26. září 2025
Merz navrhuje poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až za 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč), napsala agentura DPA. "Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody," píše Merz.
Německý kancléř Friedrich Merz prosazuje, aby Evropská unie použila zmrazená ruská aktiva k poskytnutí úvěru Ukrajině. Peníze by podle něj měly Kyjevu pomoci financovat jeho válečné úsilí. Šéf německé vlády to napsal v příspěvku do deníku Financial Times. Je to první veřejný projev podpory takového kroku ze strany Německa od takto vysoko postaveného politika, připomněla agentura Reuters.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v pátek ve svém projevu uvedla, že nový sankční balík je zaměřen "na finanční mezery, které Rusko využívá k obcházení sankcí". "Zavádíme zákaz transakcí pro další banky v Rusku a banky ve třetích zemích," prohlásila. Zdůraznila přitom, že sankce poprvé zasáhnou restriktivní opatření i kryptoplatformy a zakážou transakce v kryptoměnách.
Evropská unie chce v novém, devatenáctém balíku sankcí proti Rusku výrazně rozšířit počet neruských společností, kterým bude zakázáno obchodovat s unií. Cílem je zabránit Moskvě v obcházení sankcí. Návrh, do kterého nahlédl bruselský server Politico, předpokládá, že kromě 120 lodí z tzv. ruské stínové flotily omezení míří i na banky, energetické společnosti a další firmy. Za stínovou flotilu se označují zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení.
Ve městě Černihiv na severu Ukrajiny a v okolní oblasti ruský útok na kritickou infrastrukturu připravil o dodávky elektřiny asi 30 tisíc odběratelů, napsal na Telegramu náčelník vojenské správy Dmytro Bryžynskyj. Nikdo ale nebyl zabit, dodal.
Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude.
"Měli by vědět, kde jsou kryty," řekl Zelenskyj. "Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat," dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože "my nejsme teroristé". Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
Německo nedovolí, aby ruské útoky na území Severoatlantické aliance pokračovaly. V reakci na incidenty s ruskými drony a stíhačkami z posledních týdnů to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informovala agentura Reuters. NATO podle něj musí vyvinout účinný způsob, jak Moskvu odstrašit.
"Nedovolíme, aby tyto útoky pokračovaly," řekl Merz na tiskové konferenci po jednání s premiéry východoněmeckých spolkových zemí. Dodal, že postoj NATO k incidentům z posledních týdnů je "naprosto správný".
Americké vzdušné síly identifikovaly a zachytily čtyři ruské vojenské letouny v blízkosti Aljašky, oznámilo dnes podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné obrany. Společné velitelství Kanady a Spojených států amerických o podobném incidentu informovalo od začátku roku už devětkrát, podobná aktivita je podle něj běžná. Ruské letouny nenarušily americký ani kanadský vzdušný prostor.
Dva ruské bombardéry Tu-95 a dvě stíhačky Su-35 vlétly podle NORAD ve středu do aljašského Identifikačního pásma protivzdušné obrany. Devět amerických letounů ruské stroje nejprve identifikovalo a následně zachytilo.
Německý ministr označil satelitní sítě za Achillovu patu moderních společností. "Ten, kdo je napadne, ochromí celé státy," varoval. Dodal, že už v současnosti se systémy využívané bundeswehrem stávají terčem rušivých útoků. Takové útoky míří nejen na armádu, ale proti německému hospodářství a společnosti jako celku.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes varoval před rostoucí hrozbou, jakou ve vesmíru představují aktivity Ruska. Uvedl, že v současnosti dvě ruské družice Luč-Olimp sledují satelity Intelsat využívané německým bundeswehrem a dalšími subjekty. Německo do roku 2030 plánuje investovat několik desítek miliard eur do vesmírných projektů a bezpečnostní architektury ve vesmíru. Informují o to agentury.
"Rusko a Čína v posledních letech razantně zvýšily své schopnosti vést válku ve vesmíru," řekl dnes na odborné konferenci Pistorius. Dokážou podle něj narušit činnost satelitů, oslepit je, manipulovat s nimi nebo je zničit kinetickými zbraněmi.
Polský premiér Donald Tusk varoval před iluzemi ohledně změny postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské invazi na Ukrajinu. Šéf Bílého domu v úterý navzdory svým dřívějším vyjádřením prohlásil, že Ukrajina by mohla s podporou Evropské unie a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila ve válce s Ruskem, a že by možná mohla zajít i dál.
"Za tímto překvapivým optimismem se ukrývá oznámení menší zaangažovanosti Spojených států a přehození odpovědnosti za ukončení války (na Ukrajině) na Evropu," napsal dnes Tusk na sociální síti X. "Lepší pravda než iluze," dodal.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za "hybridní hrozbu". Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Rusko do konce roku částečně omezí vývoz nafty a prodlouží stávající zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Některé ruské regiony čelí nedostatku paliv, neboť Ukrajina zintenzivnila útoky dronů na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters.
"Brzy prodloužíme zákaz vývozu benzinu do konce roku a do konce roku bude zaveden také zákaz vývozu nafty pro nevýrobce," citovala Novaka agentura Interfax. "To nám umožní dál zásobovat trh ropnými produkty," dodal.
Zatímco zákaz vývozu nafty se vztahuje na prodejce, ale ne na producenty, zákaz vývozu benzinu se týká výrobců i prodejců. Nemá ale vliv na mezivládní dohody mezi Ruskem a řadou dalších zemí, jako je Mongolsko. Moskva také ve velkém vyváží ropu, z níž se benzin vyrábí.
Německo kvůli incidentům ve spojeneckých zemích přijme opatření, která by měla zlepšit obranu proti dronům. V debatě o rozpočtu ve Spolkovém sněmu to dnes řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt. Ohrožení vnitřní bezpečnosti Německa podle něj přichází hlavně z Ruska.
Narušení vzdušného prostoru evropských zemí, přelety dronů a kybernetické útoky z posledních týdnů podle Dobrindta ukazují, že "ohrožení je všudypřítomné". Německo se podle něj proto musí vyzbrojit, a to se zvláštním ohledem na obranu před drony. V plánu je podle Dobrindta mimo jiné reforma zákona o ochraně vzdušného prostoru.
Dobrindt ve svém projevu k poslancům narážel na několik incidentů z posledních týdnů, mimo jiné na narušení polského a rumunského vzdušného prostoru ruskými drony, přelet ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska či drony v dánském vzdušném prostoru.
Sněmovní zahraniční výbor v usnesení odsoudil nedávná narušení vzdušného prostoru Polska a Estonska. Návrh při dnešním neveřejném jednání podpořili poslanci vládních stran a opozičního hnutí ANO. ČTK a České televizi to řekla místopředsedkyně výboru Barbora Urbanová (STAN), která o svolání zasedání požádala. Poslanec Jiří Kobza (zvolen za SPD) uvedl, že hlasoval proti kvůli tomu, že vyšetřování incidentů stále probíhá a usnesení by se mělo opřít až o jeho výsledky.
V noci na 10. září zaznamenalo Polsko 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. V pátek 19. září tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut. V sobotu 13. září do rumunského vzdušného prostoru podle Bukurešti pronikl ruský dron typu Geraň, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva.
K incidentům v Polsku a Estonsku, kterými se dnes výbor za účasti ministrů zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) a pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) a zástupců tajných služeb zabýval, podle Urbanové přijali poslanci usnesení, v němž důrazně odsoudili tyto incidenty a uvedli, že je vnímají jako narušení prostoru spřátelených zemí v NATO.
Slovenský premiér Robert Fico nechce, aby jeho země ukončila dovoz ruských energií jen jako výsledek ideologického rozhodnutí. Dodávky surovin z Ruska má za bezpečné a tlak na jejich ukončení Fico dnes před novináři označil za snahu nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Evropská unie chce nákupy energií z Ruska omezit a následně zcela zastavit, americký prezident Donald Trump zase dříve vyzval země NATO, aby nekupovaly ropu z Ruska.
"Považujeme ruské dodávky za bezpečné. Všechno ostatní bude znamenat zdražování. Nebudu dělat ideologické závody, abych se někomu líbil, že se odstřihneme jenom tak," uvedl Fico. Dodal, že Rusko je po USA druhým nejvýznamnějším dodavatelem LNG do západní Evropy.
"Prezident Trump dělá to, co by měl dělat každý politik. On chrání zájmy svých výrobců a dodavatelů a tlačí všechno do Evropy. Je to jeho politika, která mu vychází," řekl Fico.
Bratislava už dříve odmítla iniciativu Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu a kvůli tomu zpočátku blokovala schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Slovensko má smlouvu o dodávkách ruského plynu do roku 2034. Ruskou ropu zase na Slovensku využívá rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Ředitelka muzea v estonském městě Narva byla v nepřítomnosti odsouzena v Rusku k deseti letům vězení. O rozsudku dnes informoval server Mediazona. Připomněl, že na zdi muzea bývá na hlavní ruský svátek 9. května vyvěšen plakát s nápisem v angličtině, který označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Nápis mohou vidět i obyvatelé ruského města Ivangorod, které se nachází na protějším břehu řeky Narva.
Soud odsoudil Marii Smorževskichovou-Smirnovovou za "šíření lživých informací" o ruské válce proti Ukrajině a také za "rehabilitaci nacismu". Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které odporují oficiální verzi Moskvy. Smorževskichová-Smirnovová figuruje v databázi ruského ministerstva vnitra jako osoba, po které úřady vyhlásily pátrání.
Ruské úřady, které se marně dožadovaly od estonské policie sejmutí plakátu s Putinem, na oplátku na svém břehu řeky vysílaly vystoupení ruského zpěváka Šamana a dalších interpretů ruských vlasteneckých písní.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR zveřejnila záběry, které podle ní dokumentují zničení dvou ruských transportních letounů An-26 a pobřežního radaru na okupovaném Krymu ukrajinskými drony. Tyto ztráty byly podle HUR zahrnuty do středeční svodky ukrajinského generálního štábu.
V důsledku dopadu ukrajinského dronu vypukl požár v jednom z velkých podniků v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, oznámil krizový štáb tohoto regionu. Nálet se podle něj obešel bez mrtvých a raněných.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 55 ukrajinských dronů, mimo jiné nad Krymem a Krasnodarským krajem, tvrdí ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností.
Nejméně jeden UKrajinec - 59letý muž - byl zabit při útoku ruského dronu ve vsi Prykolotne u Kupjanska na severovýchodě Ukrajiny, oznámili dnes ukrajinští záchranáři. Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 176 dronů, z nichž se 153 podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo 13 zásahů na osmi místech země, a varovalo, že nálet dosud pokračuje.
Ruské drony při rozsáhlém náletu poškodily objekty kritické infrastruktury ve Vinnycké oblasti, část oblastního města Vinnycja byla načas odpojena od elektřiny a železnice dočasně přerušila provoz, uvedla Natalja Zabolotná z oblastní správy. Dodávky elektřiny i provoz vlaků jsou již obnoveny. Nálet se obešel bez obětí, dodala.
Na infrastrukturu mířily ruské drony i v Kirovohradské oblasti. Drony podle náčelníka oblastní správy Andrije Rajkovyče poškodily několik obytných domů a připravily o elektřinu tři obce. Útok si nevyžádal oběti. Problémy s dodávkami elektřiny a vody způsobil nálet dronů také ve městě Nižyn v Černihivské oblasti, informoval server RBK-Ukrajina.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila během noci ruský bombardér Su-34, který klouzavými bombami útočil na oblastní město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, tvrdí ukrajinské letectvo. O osudu posádky se nezmínilo.
Podle specializovaného portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války Ruska proti Ukrajině, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který pravděpodobně omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice, uvedl v noci na dnešek český prezident Petr Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech. Začátkem září český premiér Petr Fiala řekl, že letos Ukrajina díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
Pavel v přednášce vysvětloval český postoj k válce Ruska proti Ukrajině i kroky, které Praha na podporu Moskvou napadené země činí. "Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje," uvedl.
Zmínil i pomoc více než 400 tisícům ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce. "Spustili jsme muniční iniciativu, která dodala ukrajinským obráncům až 3,5 milionu kusů velkorážové munice - a zůstává klíčovým nástrojem jejich obrany," podotkl také. Česko v rámci muniční iniciativy shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii.
Loni Česko Ukrajině, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, podle vládních údajů pomohlo dodat 1,5 milionu nábojů.
Rozpoutáním války na Ukrajině nejde Vladimiru Putinovi pouze o zisk území. Snaží se zatřást mezinárodním řádem a posadit Rusko na roveň Spojeným státům. Podle magazínu The Atlantic ale země kráčí opačným směrem než k postavení supervelmoci.
Zprávy ze čtvrtka 25. září 2025
Lavrov na schůzce obvinil Ukrajinu a evropské země, že jsou zodpovědné za umělé prodlužování konfliktu. "Ministr zdůraznil nepřijatelnost plánů, které prosazuje Kyjev a některé evropské metropole a jejichž cílem je konflikt prodloužit," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení, které zveřejnilo po schůzce.
Šéf ruské diplomacie svému americkému protějšku rovněž sdělil, že Moskva je připravena koordinovat úsilí s Washingtonem při řešení "základních příčin ukrajinské krize". Tak Rusko nazývá válku, kterou už přes tři a půl roku vede proti sousední zemi. Za základní příčiny konfliktu označuje například ukrajinské aspirace na členství v NATO či prozápadní revoluci v Kyjevě v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu.
Český prezident Petr Pavel se v úterý v New Yorku zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN, jehož tématem byla Ukrajina. Během dnešního setkání s novináři mluvil o tom, co nazval až těžko uvěřitelnou arogancí ruského zástupce v RB OSN.
Ruský diplomat podle něj přímo před lidmi, kteří jsou obeznámení se situací, "dokázal překrucovat, lhát a dávat v podstatě všem najevo, že je Rusku úplně jedno, co si ostatní myslí".V souvislosti s otázkou ukrajinských dětí, které byly od začátku války na Ukrajině uneseny do Ruska, Pavel v New Yorku zopakoval, že platí univerzální odpovědnost. "Každý jednotlivec i stát musí počítat s tím, že bude-li se chovat v rozporu s pravidly a řádem, bude je čekat nějaký postih," řekl Pavel.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina s podporou NATO a Evropské unie dokáže znovu získat všechna území okupovaná Ruskem, vyvolalo v Moskvě prudkou odezvu.
Oba vrcholní diplomaté se podle agentury AFP setkali v jednom z luxusních newyorských hotelů a před schůzkou nehovořili s novináři. Jednání trvalo asi 50 minut, napsala ruská státní agentura TASS. Podle stručného prohlášení, které po schůzce vydalo americké ministerstvo zahraničí, Rubio na jednání zopakoval Trumpovu výzvu, aby skončilo zabíjení a aby Moskva "podnikla smysluplné kroky k trvalému řešení rusko-ukrajinské války".
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že Rusku nezbývá než ve válce proti Ukrajině pokračovat, neboť jde o budoucnost země, a označil za "hluboce mylnou" představu, že by Ukrajina mohla cokoli vybojovat zpět.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.
V rozhovorech dal Blanár najevo, že Slovensko má stále zájem o dodávky energií z Ruska, ačkoliv Evropská unie se snaží tyto nákupy zredukovat a později zcela ukončit. Podobně americký prezident Trump vyzývá země NATO, aby nekupovaly ropu z Ruska.
"Oceňujeme plnění dohod o dlouhodobých dodávkách ruských surovin, jako je plyn a ropa, které jsou zásadní pro naši ekonomiku a každodenní život našich občanů," uvedl Blanár.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. "Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu," uvedla slovenská diplomacie.
Do deseti korun za kilo brambor či mrkve, patnáct korun za pivo a osmadvacet za klobásku. Na posledních jarmarcích SPD před volbami se šéfovi strany Tomiu Okamurovi opět vyplatila sázka na levné zboží. Aktuálně.cz přináší reportáž a videosestřih z jarmarku a mítinku SPD v Kolíně, kde mluvilo s prodejci i Okamurovými příznivci a kritiky. Ten jako vždy ostře kritizoval vládu a uprchlíky z Ukrajiny.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
"Velká shromáždění (vojenského) personálu nejsou udržitelná," uvedl Zalužnyj. Podle něj se tak obránci nyní organizují do menších skupin, aby nepřitáhli pozornost nepřítele. Rusové ale i v nové situaci používají stále stejnou taktiku, a snaží se svými vojáky zaplavit ukrajinské obranné linie. V drtivé většině případů ale nejsou úspěšní, tvrdí Zalužnyj.
Základ pro vojenský úspěch vidí Zalužnyj ve schopnosti neutralizovat vysoký počet bezpilotních prostředků. Drony se totiž staly "hlavním hnacím prostředkem lidských ztrát, a tudíž rozhodujícím prvkem ve výsledku bojových operací".
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Vítězství Ruska na Ukrajině by znamenalo vítězství hrubé síly. To, co se děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde - za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou, řekl prezident Petr Pavel ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Ve svém vystoupení dále vyjádřil ukrajinský prezident přesvědčení, že lidstvo kvůli Ruskem vyvolané válce prožívá nejničivější závody ve zbrojení v dějinách, a poznamenal, že o přežití v dnešním světě rozhodují především zbraně a silní spojenci. "Mezinárodní právo nefunguje dobře, pokud nemáte silné přátele, kteří jsou ochotni se za něj postavit," uvedl v projevu, který přišel den po velmi kritických vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu OSN.
"Říkali jsme vám dříve, Ukrajina je jen první, a teď už ruské drony létají po Evropě a ruské operace se šíří po (dalších) zemích. A Putin chce v této válce pokračovat tím, že ji rozšíří. Nikdo se teď nemůže cítit v bezpečí," prohlásil Zelenskyj. Svět proto podle něj musí použít všechny páky, které má, aby donutil Rusko přestat.
"Záleží to na vás, jestli pomůžete míru, nebo budete pokračovat ve výcviku s Ruskem a budete pomáhat Rusku financovat tuto válku. Závisí na vás, jestli váleční zajatci budou osvobozeni, jestli se unesené děti vrátí domů," apeloval Zelenskyj na mezinárodní společenství.
Rusko v posledních dnech tlačí na dialog se Spojenými státy o kontrole zbrojení. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) ale tak pouze maskuje ultimátum, které by mohlo rozbít jednotu Západu, jestliže Trump upřednostní jaderná jednání před ukrajinskou suverenitou a závazky vůči NATO.
V souvislosti s misí NATO dnes litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová vyzvala k "přechodu od konceptu air policingu (střežení vzdušného prostoru) na (koncept) protivzdušné obrany". Poukázala přitom na nedávné narušení estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska. Mise air policingu spočívají především v navázání kontaktu s letadly, které nekomunikují s kontrolou vzdušného prostoru.
Návštěva se koná v době, kdy několik zemí NATO včetně Polska a Litvy zaznamenalo narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony nebo letadly, což přimělo dotčené státy požádat o konzultace podle čtvrtého článku alianční smlouvy.
Původem ruské vrtulníky Mi-171Š by v české armádě mohly podle ředitele státního podniku LOM Praha Jiřího Protivy létat až do roku 2035. Firma je schopná stroje opravovat a modernizovat i bez dodávek dílů z Ruska.
Trojici vrtulníků Mi-171Š vyslala ČR do Polska k posílení obrany východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Armáda má 15 těchto vrtulníků. V posledních letech pořídila americké vrtulníky Viper a Venom. Armáda vrtulníky původem z Ruska postupně vyřazuje. Obměna je ale postupná, ještě roky se tak bude použití vrtulníků překrývat. Provoz 15 původem ruských vrtulníků Mi-171Š v české armádě by podle Protivy měl být udržitelný až do roku 2035.
"I bez ruské podpory jsme schopni ty vrtulníky i ve spolupráci s resortem obrany udržovat ve vzduchu. Některé náhradní díly umíme vyrobit tady v České republice, některé sehnat v Evropské unii, využíváme i takzvaného prodlužování životnosti. Do vrtulníků ale už montujeme západní technologii, umíme z nich udělat stroj kompatibilní pro operace NATO," uvedl Protiva.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to uvedl na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
"Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů," uvedl Hynek.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na přístavní město Novorossijsk na jihu evropského Ruska, uvedl gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Přes Novorossijsk prochází část exportu ruské ropy.
"Drony zasáhly centrum města za bílého dne. Bohužel jsou oběti," napsal gubernátor Kondratěv na síti Telegram. Útok označil za "hrůzný", zaměřen byl podle něj na centrum města, v okolí hotelu Novorossijsk. Vyzval obyvatele, aby zachovali klid, dodržovali bezpečnostní opatření a pokud možno zůstali doma.
Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území, řekl ve středu premiér Petr Fiala. Reagoval tak na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila kvůli ruské invazi. Fiala ocenil, že Trump je s evropskými spojenci na jedné lodi i ohledně ruských provokací v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval Alexandra Gucana generálním prokurátorem, oznámila ruská média s odvoláním na Putinův výnos. Gucan v čele prokuratury střídá Igora Krasnova, který byl jmenován předsedou ruského nejvyššího soudu. Krasnovovo jmenování dnes schválili ruští senátoři, pro toto rozhodnutí hlasovalo 160 členů horní komory parlamentu jednomyslně, napsala agentura Interfax.
Gucan byl až dosud prezidentovým představitelem v Severozápadním federálním okruhu, zahrnujícím severní část evropského Ruska s centrem v Petrohradě, dříve byl zástupcem generálního prokurátora. Někdejší vyšetřovatel Krasnov byl jediným kandidátem v konkurzu, vyhlášeném koncem července po úmrtí předsedkyně nejvyššího soudu, někdejší Putinovy spolužačky z právnické fakulty Leningradské státní univerzity Iriny Podnosovové.
Gucan je rovněž absolventem právnické fakulty Leningradské státní univerzity, kde byl ve stejném ročníku jako exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko a zástupce generálního prokurátora Nikolaj Vinničenko, poznamenal list Kommersant.
Španělský vojenský letoun s ministryní obrany Margaritou Roblesovou na palubě se při průletu v blízkosti ruské Kaliningradské oblasti potýkal s rušením GPS signálu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a EFE.
Španělský letoun mířil do Litvy, která sousedí s Kaliningradskou oblastí, ruským územím mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem. Agentura EFE uvedla, že pokus o rušení signálu zaznamenala posádka ve chvíli, kdy stroj Kaliningradskou oblast míjel. Toto rušení však nemělo vliv na samotný let.
Roblesová se vydala navštívit španělský kontingent 150 vojáků s osmi stíhačkami Eurofighter umístěný v Litvě. Je součástí mise NATO v Pobaltí, se základnou v Šiauliai na severu země.
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) sdělil, že poslední výroky amerického prezidenta naznačují, že se snad blýská na lepší časy. "Tak teď od slov k činům! Na začátek úplně stačí, aby USA uvalily na Rusko tvrdé sankce a přestaly snižovat vojenskou pomoc pro bojující Ukrajinu. Putin nechce vyjednávat. Na ultimáta neslyší. Vede válku a nechce se zastavit, je pro něj výhodná, proto musí být zastaven. Platí na něj jenom hrubá síla," uvedl. Pro NATO podle něj dlouhodobě není dobré, aby členské státy Ameriky a Evropy měly na nejvýznamnější bezpečnostní krize dnešní doby odlišné názory. "Společné vnímání hrozeb je totiž základním předpokladem sdílené obrany při práci NATO, které je základním kamenem naší bezpečnosti," dodal.
Naopak místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) prohlášení Donalda Trumpa žádnou důležitost nepřikládá. "Je to v pořadí už asi 185. názorová otočka Donalda Trumpa v tomto tématu. Nepřikládám tomu absolutně žádný význam, dokud neuvidím reálné činy, které by jeho slova nějak dokazovaly," napsal Bartošek.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) pokládá změnu Trumpova postoje za logické vyústění situace poté, co americký prezident velkoústě bez znalosti souvislostí prohlašoval, jak rychle válku ukončí. "Myslím, že neoprávněně obviňoval Ukrajinu z celé řady věcí a konkrétní kroky (ruského prezidenta) Vladimira Putina a Rusů ukazují, že oni jsou agresor. Oni jsou těmi, kteří se nechtějí dohodnout. Oni jsou těmi, kteří nechtějí ukončit válku," řekl Hladík při příchodu na jednání vlády. Narušování vzdušného prostoru států NATO pak podle něj připomíná počínání Německa před druhou světovou válkou.
Místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček napsal, že Trump konzistentně usiluje o ukončení konfliktu na Ukrajině. "To je jeho hlavní směr. K dosažení cíle kombinuje prostředky diplomatické i strategické. Prohlášení tedy čtu jako součást Trumpovy strategie," uvedl.
Ruské okupanty je potřeba z Ukrajiny vykopat, sdělil ve středu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) v reakci na obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. Lipavský s Trumpem také souhlasí v tom, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích.
"Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu," uvedlo ke zvýšení DPH ruské ministerstvo financí.
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) o dva procentní body na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu, která čtvrtým rokem pokračuje v rozsáhlé invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo financí.
Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na "financování obrany a bezpečnosti". Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu.
Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku, kterou ruská vojska zahájila na jeho rozkaz 24. února 2022. Ruský vůdce uvedl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.
Rusko musí pokračovat ve válce proti Ukrajině, nemá na výběr, řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky sblížení s USA jsou blízké nule, řekl podle agentury AFP.
Evropa nyní musí podle německého šéfdiplomata Johanna Wadephula navýšit svou pomoc Ukrajině. "Můžeme toho dosáhnout mnohem více. Zdaleka ne všechny evropské státy udělaly to, co Ukrajině slíbily. Musíme se podívat na to, jaké další finanční, vojenské možnosti máme," řekl ministr. "Jsme přece mnohem silnější než Rusko," dodal.
Podle německého šéfdiplomata Wadephula Donald Trump zjistil, že jeho "nemalé úsilí" o řešení války na Ukrajině "bylo zatím neúspěšné". Z tohoto poznání pak americký prezident "vyvodil správné důsledky". "To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu," dodal šéf německé diplomacie.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk ve středu řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu. Podrobněji v tomto článku:
Ukrajinské drony v noci opět napadly petrochemický podnik v ruském Baškirsku, kde způsobily požár. Terčem útoku byl závod Salavat koncernu Gazprom, s požárem bojují hasiči, informoval gubernátor Radij Chabirov.
Závod, ležící přibližně 1400 kilometrů od hranic s Ukrajinou, drony napadly už 18. září, poznamenal server RBK-Ukrajina. Ukrajinské síly v poslední době na ruskou ropnou infrastrukturu útočí opakovaně.
Ruská protivzdušná obrana zničila v noci 70 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Terčem náletu se opět stal petrochemický závod Salavat koncernu Gazprom v Baškirsku, s požárem bojují hasiči, informoval gubernátor Radij Chabirov.
Při ostřelování Belgorodu na západě Ruska bylo zraněno nejméně sedm civilistů, napsal na sociální síti Telegram ještě během noci gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ukrajinská armáda podle Gladkova ruské oblastní město ostřelovala raketami, které zasáhly blíže neupřesněný podnik a zranily tři muže a jednu ženu. Následně byl hospitalizován ještě další člověk zraněný střepinami. V areálu podniku vzplála budova, požár hasiči uhasili.
Nejméně dva mrtvé a 15 raněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl ve středu šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který o den dříve informoval o jednom mrtvém při ruském bombardování.
Rusko o žádný mír neusiluje a pohrdá mezinárodním právem, řekl tvrdě český prezident Petr Pavel na Radě bezpečnosti OSN. Dle něj je potřeba čelit Rusku i silou. K projevu se dostal hned po řeči ruského náměstka, který mluvil o "neonastických režimech" a "lidských štítech" na Ukrajině. Projev prezidenta Pavla si neposlechl do konce - odešel z místnosti, popisuje náš zvláštní zpravodaj v USA.
Bez Číny by putinovské Rusko bylo ničím, ruský vůdce Vladimir Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce, prohlásil podle médií ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině. Čína by podle Zelenského mohla vyvinout tlak na Rusko, aby ukončilo válku, kterou již tři a půl roku vede proti jeho zemi.
"Zde (v RB OSN) je také představitel Číny, mocné země, na které je Rusko nyní úplně závislé," řekl podle serveru BBC News. "Jestli Čína skutečně chce ukončit tuto válku, mohla by přimět Moskvu ukončit invazi. Bez Číny je putinovské Rusko ničím," prohlásil ukrajinský prezident.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu - kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer středoveropského letního času český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
Zprávy ze středy 24. září
Donald Trump po setkání s Volodymyrem Zelenským překvapil v úterý večer prohlášením, že Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO může získat zpět celé své území v původních hranicích, a možná by prý mohla jít i dál. Zpochybnil přitom sílu ruské armády a vyzval Kyjev, aby využil hospodářských problémů Ruska k rozhodujícímu úderu.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP. Za velký posun Trumpova slova označil také Zelenskyj.
Země NATO by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států aliance. Šéf Bílého domu to řekl novinářům před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech, informovaly agentury Reuters a AFP.
"NATO se vzchopilo, když členské země zvýšily své obranné výdaje ze dvou na pět procent. To byla skvělá jednota," uvedl podle serveru The Guardian americký prezident. "Kupují spoustu zbraní a kupují je od nás. Kupují je od Spojených států," doplnil Trump.
Americký prezident svým prohlášením reaguje na stále častější narušování vzdušného prostoru členů Severoatlantické aliance. V posledních týdnech vnikly ruské drony do Polska a narušení hlásilo také Finsko, Lotyšsko, Litva, Norsko a Rumunsko. V minulém týdnu zaznamenalo Estonsko ve svém vzdušném prostoru tři ruské vojenské letouny.
Severoatlantická rada dnes nedávné narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. Generální tajemník NATO Mark Rutte sdělil, že aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním. Doplnil, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit.
Záporožská jaderná elektrárna dnes znovu přišla o vnější zdroje elektrické energie, oznámila na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Stalo se to podle ní už podesáté od začátku války mezi Ruskem a Ukrajinou. Příčiny výpadku se vyšetřují, dodala MAAE. Elektrárna v současné době získává energii z dieselových generátorů, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky i mluvčí ruské okupační správy zařízení.
Záporožská jaderná elektrárna, která je považovaná za největší v Evropě, se nachází v ukrajinském Enerhodaru, jenž leží u frontové linie. Rusko se zařízení zmocnilo nedlouho poté, co v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes na platformě Telegram uvedlo, že jaderná elektrárna byla odpojena od ukrajinské energetické soustavy krátce před 17:00 místního času (16:00 SELČ) a přešla na napájení z dieselových generátorů. "Dnešní incident opět dokazuje, že ruská okupace je hlavní hrozbou pro bezpečný provoz Záporožské jaderné elektrárny," uvedlo ministerstvo a vyzvalo mezinárodní společenství, aby zvýšilo tlak na Rusy, aby z elektrárny odešli a demilitarizovali ji.
Mluvčí ruské okupační správy Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová podle ruské státní agentury TASS uvedla, že zařízení má dostatečné záložní zásoby energie.
ZNPP lost all off-site power today for 10th time during conflict, further underlining persistent risks to nuclear safety, IAEA DG @rafaelmgrossi says. IAEA team is investigating cause. pic.twitter.com/Yx0hDgCuh4
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) September 23, 2025
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v ostrém projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval v pondělí Rusko, aby si nestěžovalo, pokud by bylo sestřeleno letadlo či dron narušující polský vzdušný prostor. "Byli jste varováni," zdůraznil Sikorski v jasném vzkazu Kremlu. Ministrovu rétoriku podpořil i premiér Donald Tusk varováním, že Polsko bude v podobných případech jednat bez diskuse.
Pokud Rusko není ochotné dohodnout se na míru ve válce proti Ukrajině, jsou Spojené státy připraveny zavést proti němu velmi silná cla. Dnes to na Valném shromáždění OSN řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň ale vyzval evropské země, aby proti Rusku podnikly stejné kroky a aby okamžitě přestaly kupovat od Ruska ropu.
"Musejí okamžitě přestat s nákupy v Rusku. Jinak tu plýtváme časem," vzkázal Trump do Evropy a dodal, že evropské země nákupem ruských energetických surovin financují válku proti sobě samým. Je to podle něho trapné. Připomněl, že evropské země jsou Ukrajině a Rusku mnohem blíže než Spojené státy. "Nás odděluje oceán," řekl.
Na adresu evropských lídrů řekl, že budou "nadšení", když uslyší, jak je veřejně kárá, a dodal, že "takový už je". Za státy, které se největší měrou podílejí na financování ruské války na Ukrajině, označil Indii a Čínu.
Země Evropské unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu přestaly ropu z Ruska kupovat, dále je však na ní závislé Maďarsko a Slovensko. Mezi členy NATO je výrazným dovozcem této suroviny z Ruska Turecko.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. O výsledku jednání informoval předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Moskva odmítla, že by minulý pátek ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila, a Kreml naopak Estonsko obvinil z "přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace".
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. Online schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Ruské letouny v Estonsku nebyly podle šéfa NATO Marka Rutteho bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily z estonského vzdušného prostoru. Zasahovala tři letadla ze Švédska, Finska a Itálie. "Aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním," řekl Rutte s tím, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit. "Náš vzkaz Rusům je jasný, budeme bránit každý centimetr našeho území," doplnil na následné tiskové konferenci Mark Rutte.
Nechat vypršet rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START v únoru příštího roku by bylo plné rizik pro mezinárodní bezpečnost. Podle agentury Reuters to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí naznačil ochotu platnost smlouvy o rok prodloužit, pokud Spojené státy učiní totéž.
Smlouva Nový START stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Podepsali ji americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze. Platnost smlouvy má po prodloužení v roce 2021 skončit 5. února příštího roku, ale Putin v pondělí řekl, že Rusko je připraveno ji opět o rok prodloužit.
Rusko svou účast v dohodě pozastavilo v únoru 2023, avšak neodstoupilo od ní. V praxi mezi Spojenými státy a Ruskem přestaly fungovat inspekce, z jejichž maření se předtím obě strany vzájemně obviňovaly.
Mluvčí Peskov v úterý poznamenal, že je "prakticky nemožné" do 5. února vyjednat nástupnickou dohodu.
Rusko letos už třikrát narušilo norský vzdušný prostor, uvedl v prohlášení premiér Jonas Gahr Störe. Není přitom jasné, zda šlo o záměr, či omyl, dodal ministerský předseda.
Norské úřady od úterý vyšetřují průnik dronu nad letiště u metropole, které muselo po půlnoci několik hodin přerušit provoz. Stejně jako u podobného incidentu na letišti v dánské Kodani zatím není jasné, kdo je za přelety bezpilotních strojů odpovědný.
Podle NATO se ze strany Ruska jedná o "součást širšího vzorce stále nezodpovědnějšího chování". Severoatlantická rada se v souvislosti s článkem 4 sešla již podruhé za dva týdny. Už 10. září velvyslanci při NATO debatovali v reakci na rozsáhlé narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Několik dalších spojenců - včetně Finska, Lotyšska, Litvy, Norska a Rumunska - se přitom rovněž v nedávných dnech setkalo s narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska.
Severoatlantická rada páteční narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. Při incidentu tři ozbrojené ruské letouny MiG-31 vstoupily do estonského vzdušného prostoru na více než deset minut. "Reakce NATO byla rychlá a rozhodná. Byly vyslány spojenecké letouny, které letadla doprovodily z estonského vzdušného prostoru," uvedlo NATO v prohlášení.
Moskva odmítá, že by ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila, a Kreml naopak Estonsko obvinil z "přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace".
Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla v úterý Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí aliance se dnes setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. Online schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Slovenská i ukrajinská média si všímají rovněž toho, že na úvodní páteční jednání nebyly pozvány dva státy, které také leží na hranici EU, a sice Maďarsko a Slovensko, jejichž lídři mají ze zemí EU nejbližší vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ombudsman Stanislav Křeček ve shodě se zástupcem dětského ombudsmana Víta Alexandra Schorma chtějí, aby Ústavní soud zrušil oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Považují je za neopodstatněné, škodlivé a protiústavní.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov podle agentury Reuters vyzval rodiče, aby neposílali své děti do školy. Dvě obchodní centra v regionu byla dočasně uzavřena.
Vzdušný prostor nad ruskou metropolí Moskvou byl kvůli dronovému útoku uzavřen a dočasně byl přerušen provoz na moskevských letištích. Lety byly odloženy nebo zrušeny na letišti Šeremetěvo. Ruská letecká společnost Aeroflot uvedla, že plánuje úplné obnovení provozu na nejrušnějším ruském letišti během úterý.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. "Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici," uvedla tisková služba.
Ruský vůdce Vladimir Putin mohl opět nakrojit pomyslné kolečko salámu, když ruské drony vpadly na polské území. O týden později podobně narušily vzdušný prostor Estonska ruské stíhačky. Kreml tuto taktiku v minulosti využil několikrát a vždy mu přinesla výsledky.
Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila nejméně šest ukrajinských dronů. Padající trosky podle něj způsobily na volném prostranství požár, který již byl uhašen.
Ruské ministerstvo obrany krátce před půlnocí uvedlo, že od pondělí 15:00 zničila ruská protivzdušná obrana 81 nepřátelských dronů.
Terčem útoku bezpilotních prostředků se v noci na úterý stala Moskva. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin v sérii průběžně aktualizovaných příspěvků na Telegramu uvedl, že do úterních 9:00 moskevského času (8:00 středoevropského letního času) bylo sestřeleno dohromady 34 nepřátelských dronů mířících na ruské hlavní město.
Podle předsedy vojenské správy severoukrajinského města Černihiv Dmytra Bryžynského se městem v pondělí večer ozvaly nejméně dva výbuchy. "Nepřítel útočí na jeden z objektů kritické infrastruktury," napsal na Telegramu s tím, že útok si předběžně nevyžádal žádné oběti.
Šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov uvedl, že město Záporoží utrpělo šest zásahů leteckými pumami FAB. Zasaženy byly podle něj obytné domy i průmyslové objekty.
Rusko v noci na úterý zaútočilo leteckými bombami a drony na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura.
Letiště v Kodani a Oslu musela v noci na úterý dočasně přerušit provoz kvůli zprávám, že se v jejich blízkosti nacházely drony. Po několika hodinách se pro cestující znovu otevřela, informovala agentura Reuters.
Zprávy z úterý 23. září
Kodaňské letiště od zhruba půl deváté večer pozastavilo všechny vzlety a přílety kvůli dvěma až třem bezpilotním letounům, které se objevily v jeho okolí. Informovala o tom agentura Reuters. Podrobnosti o dronech nejsou známy.
"Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně, a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého," dodal.
"Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu," řekl Pavel k narušení estonského vzdušného prostoru s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také.
Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.
"Spojené státy a naši spojenci budou bránit každý centimetr území NATO," řekl při svém prvním vystoupení od nástupu do funkce americký vyslanec Waltz podle agentury Reuters. "Vaše bezohledné činy riskují přímou ozbrojenou konfrontaci mezi NATO a Ruskem," vzkázala Cooperová podle serveru The Guardian ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi a dodala, že aliance je připravena bránit nebe i území aliančních zemí. "Pokud budeme muset konfrontovat letadla operující ve vzdušném prostoru NATO bez povolení, uděláme to," dodala.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle agentury Reuters prohlásila, že Rusko bude pokračovat v provokacích tak dlouho, dokud mu to bude dovoleno. Není náhoda, že Rusko třikrát narušilo evropský vzdušný prostor během dvou týdnů, uvedla unijní diplomatka, která v minulosti působila jako estonská premiérka. Průnik ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru následoval poté, co Rusko v předchozích dnech vyslalo své drony přes hranice dalších dvou členských států NATO, Polska a Rumunska.
Spojené státy a jejich spojenci budou bránit každý centimetr území NATO, řekl dnes americký velvyslanec při OSN Mike Waltz na zasedání Rady bezpečnosti OSN, o které požádalo Estonsko kvůli narušení svého vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová varovala, že Rusko svými průniky na území zemí Severoatlantické aliance riskuje přímý ozbrojený konflikt s NATO a to je připraveno bránit území členských států. Rusko, které je stálým členem RB OSN a má tedy právo veta, narušení vzdušného prostoru pobaltské země popírá.
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
"Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme," řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.
Kromě toho bylo do poloviny července dohromady 1040 osob a organizací označeno za takzvané zahraniční agenty, téměř čtvrtina z nich byli novináři. Jen od ledna bylo za zahraniční agenty označeno 133 osob.
Na mučení se přitom podílejí i lékaři a zdravotnický personál, uvedla zvláštní zpravodajka, která podle DPA zdokumentovala nejméně 50 takových případů. Ruské úřady s Bulharkou Kacarovovou nespolupracují a k její poslední zprávě se nevyjádřily.
"Mučení a špatné zacházení v Ruské federaci je i nadále rozšířené a systematické. Postihuje nejen ruské občany, ale také ukrajinské válečné zajatce a civilní vězně," stojí ve zprávě. "V letech 2024 a 2025 bylo zdokumentováno nejméně 258 případů mučení ze strany orgánů činných v trestním řízení, vězeňského personálu a vězňů jednajících na příkaz vězeňských úřadů," konstatuje zpráva.
"Represe se stupňují… a stávají se masivními," řekla zpravodajka novinářům v Ženevě před předložením zprávy Radě OSN pro lidská práva. Rada zřídila její post po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko stupňuje represe, aby umlčelo odpor vůči válce na Ukrajině, uvedla zpravodajka OSN pro lidská práva v Rusku Marijana Kacarovová. Útlak je namířen proti civilistům, novinářům i ukrajinským vězňům a zahrnuje také mučení, na němž se podílejí i lékaři, vyplývá ze zprávy, z níž citují agentury AP a DPA.
Kacarovová řekla, že ruské úřady zintenzivnily používání "trestního stíhání, dlouhodobého věznění, mučení a špatného zacházení" k potlačení opozice vůči válce nařízené prezidentem Vladimirem Putinem.
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za "nezákonné donucovací opatření". Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Rusko je připraveno dodržovat omezení odzbrojovací smlouvy Nový START i rok po jejím vypršení, pokud Spojené státy učiní totéž, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. V únoru příštího roku má skončit platnost dohody Nový START, kterou prezidenti USA a Ruska podepsali v roce 2010 v Praze a která je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Rusko svou účast v dohodě pozastavilo v únoru 2023, avšak neodstoupilo od ní.
Stanoví, že Rusko a Spojené státy nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.
Kreml obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
Ruská vojska dobyla vesnici Kalynivske na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo ruské ministerstvo obrany, které použilo ruský název obce, nalézající se na styku administrativní hranice Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, Kalinovskoje.
Ruská vojska v posledních měsících setrvale postupují zejména na východě Ukrajiny, ale podle pozorovatelů za cenu velkých ztrát, navíc tempo ruského postupu se zpomalilo a ukrajinské síly místy podnikají protiútoky, podle Kyjeva úspěšné.
Ruská protivzdušná obrana zničila 114 ukrajinských dronů nad devíti regiony, Azovským a Černým mořem, včetně deseti dronů nad Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Rusko proti Ukrajině v noci na pondělí vyslalo 141 bezpilotních letounů, z nichž se podařilo 132 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo zásahy devíti dronů na sedmi místech.
Dronům se podařilo na okupovaném poloostrově Krym zničit dva ruské obojživelné létající čluny Berijev Be-12, nasazované při vyhledávání ukrajinských bezpilotních plavidel, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle které se tak stalo "poprvé v historii". Spolu s protiponorkovými Be-12 zasáhly drony i ruský vrtulník. HUR zveřejnila záběry, které podle ní ukazují útočící drony.
GUR zničila na Krymu dva letouny Berijev Be-12 Čajka určené pro boj s hladin. drony (ano, vím, původní určení jako protiponorkové) a jako bonus vrtulník Mi-8. pic.twitter.com/aow5v6DDpY
— Roman M🐦 (@Fbeyeee) September 22, 2025
V ruském Belgorodu u hranic s Ukrajinou ukrajinský dron explodoval poblíž budovy městského úřadu, dva lidé podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova utrpěli zranění.
V neděli večer ruské úřady uvedly, že ukrajinský dronový útok na sanatorium Foros ve stejnojmenné vesničce na jižním výběžku Krymu zabil tři lidi a dalších 16 zranil. Ukrajinský Krym Rusko anektovalo v roce 2014. Telegramový kanál Astra píše, že restaurace sanatoria byla v neděli uzavřená kvůli speciální akci, mohli se v ní nacházet blíže nespecifikovaní "důležití hosté". Podle ruské okupační správy byla při útoku poničena také knihovna školy ve vsi a žáci přešli na distanční výuku.
V Sumách na severu Ukrajiny se jeden z ruských dronů zřítil na blíže neurčený podnik a zranění utrpěl hlídač, informoval šéf vojenské správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov podle ruského servisu BBC.
Po ruském dronovém útoku jsou škody na čtyřech místech v Kyjevské oblasti, zasáhly je požáry, ohlásil nad ránem její šéf Mykola Kalašnyk. V boryspilském okrese na jihovýchodním předměstí Kyjeva utrpěl zranění ramene jistý muž.
Ruské letectvo shodilo na Záporoží nejméně pět leteckých bomb, uvedl Ivan Fedorov, šéf vojenské správy tohoto regionu. Poničená je civilní infrastruktura, škody jsou například na 15 panelových domech. Fedorov původně informoval o dvou mrtvých a dvou raněných, později ale doplnil, že záchranáři z trosek zasaženého domu vyprostili tělo 75leté ženy. "Žádný z objektů neměl nic společného s vojenskou infrastrukturou, šlo o cílený teror proti městu a jeho obyvatelům," uvedl Fedorov. Rusko se k dalšímu z útoků na Záporoží, které podniklo tento měsíc, nevyjádřilo.
V neděli večer ruské úřady uvedly, že ukrajinský útok za použití bezpilotních prostředků na město Foros zabil tři lidi a dalších 16 zranil. Foros se nachází na poloostrově Krym, který ruské jednotky obsadily v roce 2014.
V posledních měsících Rusko a Ukrajina na sebe útočí za použití dronů prakticky každou noc. Válka začala na konci února roku 2022, kdy se ruské jednotky pokusily obsadit Kyjev a velkou část Ukrajiny. Nyní se boje vedou především na východě země, ruské drony a rakety však útočí na cíle na prakticky celém ukrajinském území.
Tři lidé přišli v noci na život při ruském vzdušném útoku na ukrajinské Záporoží. Na svém telegramovém účtu to sdělil Ivan Fedorov, šéf vojenské správy tohoto regionu, kterým prochází fronta. Dva lidi ruské útoky v noci na pondělí zranily v Kyjevské oblasti a severoukrajinských Sumách.
Generální inspektor bundeswehru, tedy nejvýše postavený vojenský činitel německé armády, Carsten Breuer chce urychleně zavést nové zbraňové systémy k obraně proti dronům. Důraz bude klást i na schopnost vyrábět tyto prostředky ve velkém, pokud si to vyžádá situace. Informovala o tom agentura DPA.
"V jednom mám jasno: Nakonec to pravděpodobně bude směřovat k tomu, že proti dronům budeme nasazovat drony," řekl Breuer agentuře DPA. V množství, v jakém Rusko nasazuje drony proti Ukrajině, je podle něj efektivní obrana "možná jen v mixu různých schopností".
Zprávy z pondělí 22. září
Americký prezident Donald Trump dnes ujistil, že Spojené státy by se podílely na obraně Polska a pobaltských zemí, pokud by Rusko situaci v regionu vyhrotilo a zintenzivnilo zde své vojenské aktivity. Řekl to dnes podle agentury AFP v odpovědi na novinářský dotaz.
"Ano, udělal bych to, udělal bych to," odpověděl americký prezident na otázku novináře, zda by pomohl bránit tyto čtyři členské země NATO, pokud by Rusko ještě více zintenzivnilo své akce v regionu.
"Takové chování nezbytně vyžaduje mezinárodní reakci," prohlásil šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna, podle kterého se Rusko snaží testovat odhodlání Evropy a NATO.
V úterý chce incidentu věnovat podle agentury Reuters Severoatlantická aliance, kterou Estonsko požádalo o konzultace podle článku čtyři smlouvy.
Narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla dnes podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání rady požádala.
"RB OSN se v pondělí 22. září sejde na naléhavě svolané schůzi, aby posoudila zjevné porušení estonského vzdušného prostoru Ruskem," citovala AFP z komuniké estonského ministerstva zahraničí. Je to poprvé za 34 let od přijetí Estonska do OSN, kdy tato členská země Severoatlantické aliance a Evropské unie požádala o svolání RB OSN, napsala agentura.
Při ukrajinském ostřelování ruského města Šebekino, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, zahynula civilistka, oznámil dnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. "Žena zahynula na místě," napsal na sociální síti gubernátor Gladkov. Jeho region leží na západě Ruska a od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu je podle úřadů častým terčem náletů ukrajinských dronů a ostřelování z děl a raketometů.
Ukrajinské letectvo zveřejnilo záběry vzdušného boje z kokpitů letounů F-16AM Fighting Falcons. Zaútočily na několik ruských dronů a řízených střel pomocí raket AIM-9 Sidewinder. Video obsahuje i snímky zaměřovacího systému, které Kyjev ukazuje veřejnosti jen zřídka.
Ruský prezident Vladimir Putin dospěl závěru, že eskalace vojenských útoků je nejlepším způsobem, jak donutit Ukrajinu k jednání za podmínek Moskvy. Ve své analýze to píše agentura Bloomberg. Lidé blízcí Kremlu agentuře sdělili, že Putin je přesvědčen, že americký prezident Donald Trump neudělá mnoho pro posílení obrany Kyjeva, a zdrženlivý postoj Washingtonu vnímá jako povzbuzení k tvrdšímu postupu. Od srpnového jednání Putina a Trumpa v Anchorage na Aljašce zesílily ruské útoky na vojenské i civilní cíle, zejména proti energetické síti Kyjeva a další infrastruktuře. Intenzita náletů se zvýšila o zhruba 46 procent oproti období před jednáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
"V důsledku útoku ukrajinských dronů se zastavila práce (napadených) stanic a přerušila přeprava ropy," napsal server. Zdůraznil, že právě tato infrastruktura přináší do ruského rozpočtu obří zisky, které slouží k financování války proti Ukrajině. "Práce na přerušení těchto finančních toků bude pokračovat," přislíbil zdroj.
Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.
Zelenskyj řekl, že evropské národy jsou připraveny pokročit s rámcem, pokud Spojené státy zůstanou úzce zapojeny. "Sám bych rád dostal signály o tom, jak blízko jsme k pochopení, že bezpečnostní záruky od všech partnerů budou takové, jaké potřebujeme," řekl Zelenskyj. Současně podle AP uvedl, že sankce proti Rusku musí zůstat na stole, a že sám se chystá tuto otázku nastolit v rozhovorech s Trumpem. "Pokud bude válka pokračovat a nedojde k žádnému pokroku k míru, očekáváme sankce," řekl.
"Je možné, že konečný dokument, který by válku ukončil, nebude. Proto například francouzský prezident (Emmanuel) Macron říká, že bezpečnostní záruky by neměly čekat na konec války. Já s ním souhlasím," řekl Zelenskyj. Ukrajina potřebuje získat bezpečnostní záruky dříve, k jejich poskytnutí by mělo stačit například příměří, dodal podle serveru RBK-Ukrajina.
Zelenskyj podle ukrajinských médií připustil, že válka by mohla skončit i bez mírové smlouvy, a zdůraznil, že právě proto Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ještě před uzavřením mírové dohody, která by formálně válku ukončila.
Ukrajina potřebuje obdržet bezpečnostní záruky ještě před ukončením války s Ruskem, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Příští týden plánuje na okraji Valného shromáždění OSN schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj podle agentury AP doufá, že během schůzek v New Yorku příští týden zjistí, jak blízko je dokončení bezpečnostních záruk, které by měly odradit Rusko od další agrese.
Čtyři lidé přišli o život při nočním náletu ukrajinských dronů, oznámil dnes gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev, jehož vyjádření citovaly tiskové agentury.
"S hlubokým zármutkem oznamuji, že při nočním útoku nepřátelských dronů byli zabiti čtyři lidé. Je to pro nás všechny nenahraditelná ztráta," uvedl Fedoriščev na sociálních sítích. Oznámil také, že při náletu dronu byl jeden člověk zraněn.
Zelenskyj podle agentury Unian oznámil vytvoření "útočných vojsk". Již dříve existovaly útočné prapory a pluky, které se v letošní kampani osvědčily, a tak je záhodno je i opatřit právním rámcem. Součástí těchto útočných vojsk určitě budou i jednotky dronů, řekl. Unian připomněl, že v létě hlavní velitel Oleksandr Syrskyj přislíbil, že ukrajinská vojska se nebudou jen bránit, ale budou útočit na slabá místa v ruských pozicích.
Ukrajinci zase podle prezidenta nasadili silné jednotky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kterého se snaží zmocnit Rusové, a likvidují průzkumné a diverzní skupiny nepřítele, které pronikly až do města. "Předpokládáme, že Rusové budou zničeni," prohlásil Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina.
Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři hovořil o úspěších ukrajinských vojsk. Navzdory celkově obtížné situaci ukrajinská armáda při své protiofenzívě obkličuje ruské vojáky, kteří dříve pronikli ukrajinskými pozicemi u města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl Zelenskyj. Tvrdil, že tento úspěch přiměl Rusy nasadit na tomto úseku fronty posily, a tak vyhodnotit vyznění této bitvy bude možné až později.
Ruská vojska dobyla vesnici Berezove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinské drony poškodily ruské petrochemické podniky v Saratově a Samarské oblasti, zásobující ruskou armádu, informoval ukrajinský generální štáb.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 40 raket a střel a 580 dronů. Nejméně tři lidé byli zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram.
"Během útoku nepřítel použil tradiční taktiku - současný úder na určené objekty velkým množstvím raket a bezpilotních letounů různých typů. Během úderu se taktické letectvo, zejména stíhačky F-16, efektivně vypořádalo s nepřátelskými střelami s plochou dráhou letu. Západní zbraně opět prokazují svou účinnost na bojišti," napsalo velení letectva na telegramu.
Ukrajinské letectvo upřesnilo, že Rusko proti Ukrajině vyslalo 579 dronů, osm raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a 32 střel s plochou dráhou letu Ch-101, které jsou vypouštěny z ruských bombardérů. Sestřelit se podařilo 552 dronů, dvě rakety a 29 střel. Připustilo zásahy v deseti místech.
"Každý takový úder není vojenskou nutností, ale úmyslnou strategií Ruska k zastrašování civilistů a ničení naší infrastruktury. Proto je nutná silná mezinárodní reakce," napsal Zelenskyj. Vyzval spojence posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, zvýšit dodávky zbraní, rozšířit sankce proti ruské vojenské mašinérii a sektorům, které ji financují. "Každé omezení Ruska znamená zachráněné životy," zdůraznil.
V Dnipru ruská raketa zasáhla panelový dům, píší ukrajinská média s odvoláním na starostu a šéfa oblastní správy Serhije Lysaka. Ten informoval o 26 raněných, jeden z nich - 55letý muž - urpěl popáleniny na 70 procentech těla a lékaři bojují o jeho život.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 40 raket a střel a 580 dronů. Nejméně tři lidé byli zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram. Dříve ukrajinské úřady informovaly o jednom mrtvém a 26 raněných v Dněpropetrovské oblasti a o další oběti a dvou raněných v Chmelnycké oblasti. Podle Zelenského ruským úderům čelily i další regiony. Ruská obrana během noci zničila 149 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Oznámily to polské ozbrojené síly. Později informovaly o přistání stíhaček po ukončení ruské operace.
Rusko popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
"Let (tří ruských stíhaček MiG-31) byl v souladu s mezinárodními pravidly pro užívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky. Při letu se ruské letouny neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska," stojí dále v příspěvku na telegramu.
Portál pomůže najímat nové agenty tím, že nabídne bezpečný způsob, jak kontaktovat Spojené království, uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zahraničí. Pokyny pro přístup na portál jsou vysvětleny v několika jazycích na kanále MI6 na portálu YouTube. Ten doporučuje pro přístup na dark web používat zabezpečený prohlížeč Tor.
"Vyzývám všechny muže a ženy v Rusku, kteří mají pravdivé informace a odvahu je sdílet, aby kontaktovali MI6," řekl Moore. Portál budou moci využívat nejen Rusové, ale kdokoli kdekoli na světě, aby poskytli citlivé informace o terorismu nebo nepřátelských zpravodajských aktivitách, dodal.
Britská zahraniční zpravodajská služba MI6 dnes oznámila spuštění nového portálu na takzvaném dark webu, který umožní bezpečný kontakt pro sdílení tajných informací. Bezpečná komunikační platforma s názvem Silent Courier (v překladu tichý kurýr) má za cíl získávat nové špiony pro Spojené království po celém světě, včetně Ruska. Informují o tom agentury AP a AFP.
Od vypuknutí ruské války proti Ukrajině zpráv o sebevraždách vysoce postavených státních úředníků i špičkových manažerů přibylo.
Další vysoce postavený ruský manažer spáchal sebevraždu. Generální ředitel ruské firmy Chimprominžiniring Alexandr Ťunin byl nalezen mrtvý v okolí Moskvy. Podle předběžných údajů spáchal sebevraždu, uvedl dnes list Kommersant na svém webu. Zmíněná firma vyrábí uhlíková vlákna a kompozitní materiály.
List Moskevskij komsomolec napsal, že Ťunin zanechal dopis na rozloučenou. Za důvod sebevraždy označil "dlouhodobou depresi". Vedle ředitelova těla ležela jeho lovecká zbraň.
"Ruské stíhačky opět narušily vzdušný prostor NATO, tentokrát v Estonsku. To je nepřijatelné. Ruská destabilizace se rozšiřuje do nových zemí a směrů. Využívají k tomu všechny nástroje, od vměšování se do politických procesů, jako v Rumunsku a Moldavsku, až po narušování vzdušného prostoru, jako v Polsku, Rumunsku a nyní v Estonsku. To není náhoda. Jedná se o systémovou ruskou kampaň proti Evropě, proti NATO, proti Západu," zareagoval na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k systémové reakci a rázným krokům v odpovědi na ruské počínání.
Francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že tento vpád do Estonska je za více než 20 let bezprecedentní. Francie má v Estonsku umístěnou svou jednotku včetně stíhacích letadel. Pronikání ruských vojenských letadel do vzdušného prostoru pobaltských států Francie dnes večer označila za flagrantní porušení mezinárodního práva.
I podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je narušení estonského vzdušného prostoru Ruskem nepřijatelné. Na síti X ministr uvedl, že okamžité zachycení ruských letounů ukázalo připravenost NATO.
Wachsamkeit ist der Preis der Freiheit. Dieses Prinzip der @NATO hat nichts an Aktualität eingebüßt. Das zeigt die inakzeptable Verletzung estnischen Luftraums durch Russland heute in aller Klarheit. 1/2
— Johann Wadephul (@AussenMinDE) September 19, 2025
Podle britského ministra obrany Johna Healeyho je narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými vojenskými letouny nejnovější nebezpečnou aktivitou Ruska. Healey na síti X připomněl, že dnešní incident je třetím porušením vzdušného prostoru NATO v posledních dnech. "Agresivní chování (ruského prezidenta Vladimira) Putina však pouze posiluje jednotu NATO a naše odhodlání stát za Ukrajinou," dodal britský ministr obrany.
This is yet another edition of the Putin playbook. Russia’s latest reckless and dangerous activity is the third violation of NATO airspace in recent days.
— John Healey (@JohnHealey_MP) September 19, 2025
But Putin’s aggression only serves to strengthen the unity of NATO and our resolve to stand with Ukraine.
Ruské počínání v Estonsku odsoudila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, mluvčí Severoatlantické aliance či česká diplomacie.
"Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat," řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře, asi 70 kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Na sociální síti X uvedla, že o incidentu vyrozuměla polské ozbrojené síly a další bezpečnostní složky. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři.
Dwa rosyjskie myśliwce wykonały niski przelot nad platformą Petrobalticu na Morzu Bałtyckim. Naruszona została strefa bezpieczeństwa platformy. Powiadomione zostały Siły Zbrojne RP i inne służby.#MorskiOddziałSG
— Straż Graniczna (@Straz_Graniczna) September 19, 2025
Estonská vláda se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci kvůli narušení vzdušného prostoru země ruskými stíhačkami, oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.
This morning, 3 Russian Mig-31 fighter jets entered Estonian airspace.
— Kristen Michal (@KristenMichalPM) September 19, 2025
NATO fighters responded and the Russian planes were forced to flee.
Such violation is totally unacceptable. The Government of Estonia has decided to request NATO Article 4 consultations.
Rusko podle premiéra Petra Fialy (ODS) narušením estonského vzdušného prostoru dál eskaluje napětí na východní hranici NATO a ukazuje svou agresivitu. Předseda vlády v reakci na incident zdůraznil, že Česko musí razantně posilovat svou obranyschopnost. Dva týdny před sněmovními volbami na síti X napsal, že "ruští kolaboranti" z opozičních uskupení Stačilo! a SPD se snaží voličům namluvit, že republice žádné nebezpečí nehrozí.
Incident odsoudilo i české ministerstvo zahraničí, označilo ho za další příklad moskevské provokace a eskalace. "Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost," uvedlo.
Narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami je dalším příkladem moskevské provokace a eskalace. Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) September 19, 2025
Estonsko v tomto týdnu oznámilo, že v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Záměr vybudovat tuto obrannou linii oznámilo loni Estonsko společně s Lotyšskem a Litvou.
Aktuální incident se podle ERR odehrál ráno u estonského ostrova Vaindloo ve Finském zálivu v Baltském moři, který představuje nejsevernější bod pobaltské země. Letadla se neohlásila a jejich odpovídače, tedy zařízení, která odpovídají na signály radaru tím, že vysílají zpět informace o letadle, byly vypnuté. Letouny ani nekomunikovaly s estonským řízením letového provozu, uvedla stanice na svém webu.
Vpád ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru následoval poté, co Rusko v předchozích dnech vyslalo své drony do prostoru dalších dvou členských států NATO, Polska a Rumunska. V Polsku, kde se nachází strategické překladiště západní pomoci pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, proti dronům vzlétly polské a spojenecké stíhačky. Varšava zahájila konzultace se spojenci kvůli tomu, co označila za úmyslnou ruskou provokaci.
"Rusko letos již čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní vpád, kdy do našeho vzdušného prostoru vstoupily tři stíhačky, je však bezprecedentně brutální," uvedl ministr zahraničí Margus Tsahkna podle estonské veřejnoprávní stanice ERR. "Rostoucí pokusy Ruska testovat hranice a jeho rostoucí agrese musí být řešeny rychlým zesílením politického a ekonomického tlaku," dodal Tsahkna.
Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině. Migy mířily k hlavnímu městu Tallinnu, než vzlétly italské stíhačky F-35, které byly vyslány do vzduchu, aby ruské stroje zahnaly, napsal server Politico s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila incident ve vzdušném prostoru Estonska za mimořádně nebezpečnou provokaci.
Rusové už potřetí zkusili trik s využitím opuštěného potrubí k tomu, aby se ve skrytu dostali do ukrajinského zápolí. Jenže tentokrát se jim podle všeho zas tak dobře nepovedl. Ukrajinci totiž tvrdí, že je výstup z potrubí pod jejich kontrolou a že většina ruských vojáků je buď zajatá, nebo po smrti. Na Telegramu se pak objevilo video s jedním ze zajatců, který popsal postup ruských jednotek.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur označil incident za "bezprecedentně brutální". Tallinn předal protest nejvyššímu činiteli z ruského velvyslanectví, píše Reuters.
Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině.
Ukrajina usiluje o nový čtyřletý úvěrový program od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Peníze mají zemi pomoci zvládat hospodářské dopady pokračující ruské vojenské invaze, řekl v ukrajinském parlamentu ministr financí Serhij Marčenko. Současný úvěr 15,5 miliardy dolarů (321 miliard korun) od MMF skončí v roce 2027.
Kyjev vynakládá zhruba 60 procent svého rozpočtu na financování války. Je tak silně závislý na finanční pomoci svých západních spojenců, aby byl schopen pokrýt výdaje na důchody, platy ve veřejném sektoru a humanitární pomoc.
"Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k obci Jarové," píše server Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
"Město Kupjansk je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u obcí Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony," cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. "Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace," uvedla jednotka na Telegramu.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
Sbor podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření, a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou pod jejich "kontrolou", ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Ruská invaze podle šéfa MI6 posílila ukrajinskou národní identitu a urychlila její směřování na Západ. Přispěla také ke vstupu Švédska a Finska do NATO. "Putin se snažil přesvědčit svět, že ruské vítězství je nevyhnutelné. Ale lže. Lže celému světu a lže i svým lidem. Možná lže dokonce i sám sobě," řekl Moore. Ruský vůdce podle něj zastavil budoucnost své země kvůli vlastnímu odkazu a válka jen urychlí jeho pád.
Richard Moore vede MI6 pět let a svou pozici opustí na konci září. Za jeho působení ve funkci zahájilo Rusko v únoru 2022 invazi na Ukrajinu. V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání "vodí všechny za nos".
"Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět," uvedl o ruském prezidentovi Moore. "Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince," doplnil zpravodajec.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
"Naše bezpečnost je spjata s bezpečností Ukrajiny. V Kodani bych rovněž rád diskutoval o tom, jak dále podporovat Ukrajinu a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru," uvedl Costa. Vrcholní představitelé států EU by se podle něj měli zaměřit zejména na to, jak zajistit, aby byla "podpora EU Ukrajině spolehlivá a předvídatelná".
"Úřady Polské a České republiky nedávno z naprosto smyšlených a nepodložených důvodů nařídily běloruským diplomatům v hodnostech poradců, aby opustili území jejich států," uvedl mluvčí běloruské diplomacie Ruslan Varankov. Ta si podle něj dnes předvolala českého Chargé d´affaires Tomáše Kryla, kterého informovala o prohlášení nežádoucí osobou českého diplomata, jenž musí do tří dnů opustit východoevropskou zemi.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. Ve dopise, který předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový neformální summit v Kodani, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Běloruské ministerstvo zahraničí prohlásilo za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z ČR. Česká diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný.
"Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme," uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
Nedávné vojenské cvičení Západ 2025 rozlítilo ruské analytiky a vojenské komentátory. Obviňují ministerstvo obrany, že manévry neodpovídaly nabytým zkušenostem z invaze na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině nezměnila jen tvář evropské bezpečnosti, ale také otevřela nové cesty pro bývalé vojáky, kteří se z fronty přesunuli do světa byznysu. Čím dál častěji stojí právě veteráni za zakládáním obranných start-upů. Podle analýzy agentury Reuters veteráni dnes vedou přibližně čtvrtinu z více než 80 evropských firem zaměřených na obranné technologie.
Trosky padajícího ruského dronu poničily v noci na dnešek trolejbusovou linku v Kyjevě. Uvedl to šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Ve městě zněly dva letecké poplachy, mrtví ani zranění nejsou hlášeni.
Sestřelené drony podle Tkačenka dopadly v několika oblastech města, mimo jiné na silnici v centrální Ševčenkivské čtvrti. Jeden z padajících letounů poškodil trolejbusové vedení. "Podle předběžných zpráv nebyl nikdo zraněn," napsal Tkačenko na Telegramu.
Ukrajinští vojáci v bojích s Rusy na východě země zajali 36letého keňského občana Evanse Kibeta. Při výslechu tvrdil, že je sportovec, lehký atlet, ale Rusové jej podvodem přiměli ke vstupu do ruské armády. Uvedl to server BBC News s odvoláním na video, které se zajatcem natočili ukrajinští vojáci.
Zprávy z pátku 19. září 2025
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
Rus leze z díry. A snaží se dobýt Kupjansk. Příliš se to nerýmuje, ale je to realita. Ruští vojáci znovu zkusili fígl s potrubím a snažili se nepozorovaně dostat k důležitému městu v Charkovské oblasti. Boje pokračují i na dalších úsecích ukrajinské fronty. Na jihu, v Záporožské oblasti, i v Dněpropetrovské oblasti přiléhající k Donbasu.
Kreml dnes potvrdil zprávy o odstoupení zástupce šéfa prezidentské kanceláře Dmitrije Kozaka, důvod tohoto kroku nesdělil. Dlouholetý spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina byl v médiích označován za jediného odpůrce války Ruska proti Ukrajině v Kremlu, ale sám svůj nesouhlas nikdy veřejně nedal najevo. Zdržel se i vyjádření ke své demisi, o které ve středu informovala ruská média s odvoláním na své anonymní zdroje.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo zprávu Laboratoře pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) o nucené převýchově ukrajinských dětí deportovaných do Ruska jako protivědeckou propagandu plnou výmyslů a založenou na pochybných datech. Uvedla to agentura Reuters.
Rusko záměrně zpomaluje svůj hospodářský růst, aby potlačilo inflaci. Recese je daleko, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nevyloučil zvýšení daní pro bohaté.
"Jedná se o záměrný krok. Jde o zpomalení růstu výměnou za omezení inflace a udržení makroekonomické stability," uvedl Putin při setkání s nejvyššími zákonodárci, které přenášela televize.
"(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí, než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci," řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou "zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války", uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700 tisíc ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.
Donald Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. "Putin mě opravdu zklamal," dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou co nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
"Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici," napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že "jsme s vámi". Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.
Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
Ruský televizní moderátor Vladimir Solovjov nevědomky poskytl veřejnosti stopy k odhalení jedné z nejutajenějších jednotek ruské armády. Během svého vysílání zveřejnil záběry, které investigativcům umožnily lokalizovat jednu ze základen ruské elitní dronové jednotky "Rubicon". Na odhalení upozornilo Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL).
Ukrajinská armáda osvobodila při protiofenzívě sedm obcí, oznámil Zelenskyj. "Zajato bylo téměř sto okupantů a jen v těchto týdnech Rusové zaznamenali tisíce ztrát, zraněných a mrtvých," dodal prezident.
Moskva se zatím k jeho sdělení nevyjádřila. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle agentury Reuters o něco dříve tvrdil, že ruské síly postupují na všech frontách a Ukrajinci se snaží neúspěšně zastavit postup Rusů a převzít iniciativu. Vyjádřil se tak po návštěvě invazních jednotek na bojišti.
Donetsk Region. I met with our warriors taking part in the Dobropillia counteroffensive. I spoke with the defenders, thanked them for their achievements, and presented them with state awards. I also received a report from Commander-in-Chief Oleksandr Syrskyi on the progress of… pic.twitter.com/QgNH0GoLDr
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 18, 2025
Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministrů obrany obou zemí, jak o nich informovala agentura Reuters.
"Chceme těžit z vašich znalostí a dovedností a chceme, aby se na tom mohly podílet polské společnosti, veřejné i soukromé," řekl Kosiniak-Kamysz v Kyjevě.
"Máme dobrou armádu a chceme čerpat ze zkušeností ukrajinských vojáků," prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza polský ministr, jenž informoval o podpisu dohody o spolupráci mezi ministerstvy, která má zahrnovat i získávání dovedností v obsluze dronů.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) později podle serveru Ukrajinska pravda uvedly, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil.
"Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem - pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese," uvedl resort.
#UKRAINA / Wicepremier W. @KosiniakKamysz przebywa wraz z delegacją resortu obrony i Sił Zbrojnych RP w Kijowie, gdzie będzie rozmawiał m. in. ze swoim odpowiednikiem o współpracy wojskowej, dalszym wsparciu dla broniącej się Ukrainy oraz sytuacji bezpieczeństwa w kontekście… pic.twitter.com/iDIG6Ogqei
— Ministerstwo Obrony Narodowej 🇵🇱 (@MON_GOV_PL) September 18, 2025
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů.
"Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti," řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda.
Maďarsko nadále odmítá rychlejší ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU, naznačila dnes v Bruselu ministryně životního prostředí Anikó Raiszová. K časnějšímu ukončení dovozu ruských energií do Evropy vyzvaly v posledních dnech Spojené státy.
"Myslím, že znáte náš postoj. Jsme jednou z mála vnitrozemských zemí v regionu. Náš postoj se vždy řídil energetickou bezpečností Maďarska," řekla Raiszová novinářům v Bruselu na otázku, zda by Maďarsko podpořilo rychlejší ukončení dovozu ruských fosilních paliv nebo další sankce na ruskou ropu a plyn.
Rusko v noci na dnešek znovu útočilo na ukrajinskou železniční infrastrukturu a zranilo pět lidí v centrální Poltavské oblasti. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters.
Podle železniční společnosti Ukrzaliznycja jsou zpožděné některé vlakové spoje, protože útok narušil v regionu dodávky elektřiny. Ruské regionální úřady naopak informují o jednom zabitém při ukrajinském dronovém útoku.
Rusko se rozhodlo, že nyní pohrozí Evropě jaderným útokem taktickými zbraněmi. Při společném cvičení s Běloruskem trénovalo jejich odpálení, silácká prohlášení na toto téma se nesla také z projevů propagandistických es vůdce Vladimira Putina.
Reuters poznamenal, že vyjádření Gerasimova je v rozporu s tvrzeními ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ten tento týden v rozhovoru s televizí Sky News řekl, že ruské síly dosáhly v posledních akcích jen malých frontových úspěchů. Také ukrajinská armáda hlásí, že se jí u Pokrovsku podařilo odrazit ruský postup.
Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. "Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu," uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. "A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech," dodal.
Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters.
"Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry," řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.
Zprávy ze čtvrtka 18. září.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
"Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo," uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Kaczyňski řekl, že umístění velvyslanectví je symbolickým reliktem z dob, kdy sovětský velvyslanec sídlil poblíž Belwederu, ve kterém působil první komunistický prezident Boleslaw Bierut. Hned vedle bylo ministerstvo obrany a úřad vlády, které byly podřízeny Moskvě. Dnešní Polsko ale čelí útokům Moskvy, z nichž nálet dronů z minulého týdne představoval jen poslední kapitolu po sérii nejrůznějších diverzí a útoků na východní hranici, kde země čelí přílivu migrantů, dopravovaných do Běloruska.
Italský vicepremiér Matteo Salvini čelí opoziční kritice za svůj pozdrav s ruským velvyslancem v Římě. Podle médií si Salvini podal s ruským diplomatem ruku na akci čínského velvyslanectví. Opozice označila Salviniho chování za hanbu, šéf Ligy, který v minulosti mluvil oslavně o ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, uvádí, že se podobně zachoval vůči dalším diplomatům.
Podle svědků, kteří mluvili s deníkem La Repubblica, si Salvini vyměnil na recepci čínského velvyslanectví s ruským ambasadorem Alexejem Paramonovem "objetí a polibky", zdroje dalších deníků tvrdí, že si oba muži prostě potřásli rukou. Stalo se tak krátce poté, co ruské velvyslanectví v Římě kritizovalo účast Itálie v takzvané koalici ochotných, tedy skupině zemí, které podporují napadenou Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí.
Za pozdrav Salvini od dnešního rána čelí kritice opozičních politiků. "To, že si Salvini potřásl ruku s Putinovým velvyslancem, je pro Itálii velkou hanbou," uvedl senátor z opoziční Demokratické strany Filippo Sensi. Podle poslance z opozičního uskupení +Europa Riccarda Magiho se znovu ukazuje, že Salvini "je Putinův fanoušek". Opozice také kritizuje, že se k věci nevyjádřily ostatní vládní strany. "Bylo by zajímavé se dozvědět, co si o věci myslí premiérka (Giorgia) Meloniová," uvedl šéf senátorského klubu Demokratické strany Francesco Boccia.
Evropa se musí rychle poučit ze zkušeností Ukrajinců. Západ po nedávných vpádech ruských dronů do Polska a Rumunska riskuje, že za agresivními Rusy zaostane, varuje Ukrajina. Země je připravena vycvičit NATO v jejich sestřelování.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští vyšetřovatelé. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A. Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Jedno zařízení explodovalo 20. července na letišti v Lipsku v Německu, ještě než bylo naloženo na navazující nákladní let DHL. Další explodovalo 21. července v kamionu DPD na cestě Polskem, třetí explodovalo 22. července ve skladu DHL v Birminghamu v Anglii, čtvrté kvůli technické závadě selhalo.
Zařízení byla podle kriminalistů konstruována tak, aby způsobila velké požáry s potenciálně katastrofickými následky. Na případu podle LRT pracuje společný vyšetřovací tým koordinovaný Eurojustem, do kterého jsou zapojeny bezpečnostní a zpravodajské složky z Litvy, Polska, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Lotyšska, Estonska, Spojených států a Kanady.
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to řekla v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.
"Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí," řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu. Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů Reuters schválil až dvě dodávky v hodnotě půl miliardy dolarů (10,2 miliardy korun) za každou z nich.
Polsko vyzvalo členské státy EU, aby do konce roku 2026 přestaly dovážet ruská fosilní paliva. Uvedl to dnes ministr energetiky Milosz Motyka. Varšava je připravena jim v tomto úsilí pomoci, stojí v dopise, který ministr adresoval svým unijním protějškům, informuje agentura Reuters. Ruský plyn a ropa stále proudí do Maďarska a na Slovensko.
Konec dovozu ruských energií do Evropy chtěly v posledních dnech Spojené státy. Unie původně požadovala ukončení nákupu ruské ropy a plynu do začátku roku 2028, ale nyní její představitelé jednají o jeho uspíšení. Polský ministr uvedl, že vzhledem k nedávnému dění, například průniku dronů do polského vzdušného prostoru, by měly všechny členské státy přestat dovážet fosilní paliva z Ruska do konce roku 2026.
"Takové rozhodnutí by posílilo soudržnost našich opatření, stanovilo jasný časový horizont a prokázalo odhodlání osamostatnit se od dodávek ropy, které představují politická a strategická rizika," napsal Motyka ministrům energetiky členských států EU.
Zmocněnec polské vlády pro strategickou energetickou infrastrukturu Wojciech Wrochna uvedl, že americký zkapalněný zemní plyn (LNG) proudící přes Polsko by mohl nahradit dodávky z Ruska. "V úterý jsem měl velmi příjemné setkání s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Americký plyn proudící na jih přes Polsko by mohl pomoci eliminovat ruský plyn," řekl Wrochna novinářům.
"Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty," napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč.
"V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny," napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. "Hlavní je, že lidé žijí," podotkl Rajkovyč.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa.
Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
Ekonomika padá, v zemi je drahota. Klíčoví bankéři se snaží přesvědčit zaťatého vůdce Vladimira Putina, že jeho válečné hospodářství Rusku škodí. Rozpory mezi finančníky a Kremlem už bublají na veřejnosti, všímají si analytici.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení.
"I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení," řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Zprávy ze středy 17. září.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla dnes na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
"Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů," napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
S jakým konkrétním datem teď von der Leyenová počítá, zatím není jasné. Červnový návrh Evropské komise zmiňoval konec roku 2027.
Trump v sobotu uvedl, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Pokud NATO neudělá, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reagoval výzvou spojencům, aby přestali hledat výmluvy, proč na Rusko neuvalit sankce, které jsou podle něj součástí cesty od války k míru.
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
Člověk v tísni v Dnipru už našel náhradní sklad. Distribuuje z něj například brikety, které poveze do Záporožské oblasti, uvedla ČT.
Člověk v tísni podle svého webu zahájil humanitární činnost na Ukrajině před deseti lety. Pomáhá tam s podporou bydlení, přístupem ke vzdělání a nezávadné vodě. "Podporujeme také vnitřně vysídlené osoby a komunitám v první linii zajišťujeme základní životně důležité potřeby," píše organizace na webu. Od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 organizace pomohla víc než třem milionům Ukrajinců, uvádí.
Po nedávném incidentu, kdy Polsko a spojenecké síly sestřelily několik ruských dronů narušujících jeho vzdušný prostor, spustil Kreml rozsáhlou propagandistickou kampaň. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že "NATO je ve válce s Ruskem", a zopakoval tak oblíbenou tezi Moskvy, že podpora Ukrajiny ze strany Západu znamená přímou účast ve válce.
Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.
Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy korun) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí. Obsahovat mají vojenskou techniku, kterou nejsou evropské země schopny dodávat v takovém množství a tak rychle jako Spojené státy. Půjde například o protivzdušnou obranu či munici. Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, je na dodávkách západní zbrojní techniky stále do značné míry závislá.
Poprvé je přitom podle Reuters využit alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL), jehož prostřednictvím evropští spojenci platí za jednotlivé dodávky zbraní, které Ukrajina přednostně potřebuje.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to na svém webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. "Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných," uvedl Dvořák.
I přes jednoznačnou podporu Ukrajiny bylo ale podle ministra ve vztahu k určitým státům cítit "narůstající pnutí". "Nechci to příliš detailně prozrazovat, ale došlo k docela zajímavé výměně názorů mezi lucemburským a slovenským zástupcem. Bylo to docela pikantní," dodal český ministr. Lucembursko na jednání zastupoval místopředseda vlády a ministr zahraničí Xavier Bettel, Slovensko pak státní tajemník (náměstek) na ministerstvu zahraničí Marek Eštok.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
"Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu," řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
Doplnil, že příkopy budou pouze v úseku hranice, kde nejsou bažiny, protože těmi vozidla tak jako tak neprojedou. Estonsko chce mít do konce roku 2027 podle Afanasjeva nejen zmiňovaný protitankový příkop, ale také téměř 600 bunkrů. "Ty by měly být už v zemi, nebo alespoň uložené co nejblíže zamýšleným lokacím," uvedl vojenský činitel.
Součástí opevnění hranic mají být protitankové jehlanovité zábrany zvané dračí zuby nebo ostnatý drát. Obranné pásmo plánované na východní hranici bude dlouhé přibližně 100 kilometrů a hluboké asi 40 kilometrů, uvedla ERR na svém webu. Jeho budování začalo podle stanice na jihovýchodě Estonska právě vyhlubováním protitankových příkopů.
"Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat," řekl Lukašenko. "Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat," dodal.
Běloruské ministerstvo obrany potvrdilo, že cvičení s taktickými jadernými zbraněmi se konalo společně s rozmístěním hypersonických raket Orešnik, které nukleární hlavice mohou nést. Tuto střelu středního doletu Rusko loni v listopadu poprvé vypálilo na Ukrajinu.
Německo stojí tváří v tvář ruské hrozbě pevně a nezlomně na straně Polska. Po setkání s novým polským prezidentem Karolem Nawrockým to dnes uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Nawrocki se na nástupní návštěvě Berlína sešel rovněž s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Ten po setkání zdůraznil, že otázka válečných reparací, kterou polský prezident před časem opět otevřel, je z německého pohledu s konečnou platností vyjasněná.
Soud v italské Bologni rozhodl vydat do Německa Ukrajince, kterého němečtí vyšetřovatelé podezřívají z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022. Dnes o tom informovala agentura DPA, které informaci potvrdil právní zástupce zmíněného Ukrajince. Datum vydání ještě úřady nestanovily, rozhodnutí soudu navíc může zvrátit nejvyšší soud, ač je to podle DPA nepravděpodobné.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupované ukrajinské území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity ve své nejnovější zprávě nazvané "Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace".
Sociální sítě jsou plné videí, na kterých se ukrajinští i ruští vojáci chlubí ničením techniky protivníka. V červnu 2023 se například na proruských sítích stalo hitem video, které údajně zachycuje dron, jak mohutnou explozí ničí ukrajinský tank. Vše ale nemusí být tak, jak se zdá.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu 113 drony různých typů, z nichž protivzdušná obrana 89 zlikvidovala. Zaznamenány jsou zásahy 22 úderných dronů na šesti místech a pád trosek sestřelených strojů ve dvou lokacích, dodaly vzdušné síly, které také informují o ruském útoku na Záporoží ze salvového raketometu. Další dva drony byly podle letectva v době vydání jeho zprávy ještě ve vzduchu.
Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
Na jiném místě regionu podle jeho zprávy shrnující množství ruských útoků na region za uplynulý den zahynul ještě jeden člověk. Na Záporoží Rusové zřejmě útočili ze salvových raketometů, uvedl Fedorov. Jižní část města se nachází asi 30 kilometrů vzdušnou čarou od frontové linie, podotkla BBC.
"Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží," napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na Telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a mezi zraněnými jsou děti.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 jich utrpělo zranění, uvedl na Telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel řidič traktoru při ruském útoku na místní farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Ukrajinské drony mezitím znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
"Pokud jde o časový rámec, snažíme se takovou akci uspořádat nejpozději do konce podzimu," uvedl Rjabkov s tím, že se objevily blíže neupřesněné překážky menšího významu. Nyní je podle něj lepší pokračovat v zákulisní práci a vytvořit základ pro další kroky.
Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.
zprávy z úterý 16. září
Mluvčí velitele SOP, plukovník Boguslaw Piórkowski, podle médií potvrdil, že incident se odehrál okolo 19. hodiny. Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě.
Agenti ve službě v paláci Belweder, který od srpna obývá prezident Karol Nawrocki a jeho rodina, si povšimli létajícího objektu, oznámili to nadřízeným a ti vydali rozkazy ke krokům, které do několika minut vyústily v zatčení dvou Bělorusů, předaných následně policii.
Kanadský premiér Mark Carney dnes uvedl, že o víkendu hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Rusku, na Ukrajině a Číně, píše agentura Reuters. O amerických clech na některé kanadské zboží se Carney podle ní naopak v projevu v kanadském parlamentu nezmínil.
Zpravodajský server BBC v této souvislosti dnes napsal, že ačkoliv Trumpova nepředvídatelnost pomohla Carneymu dostat se do funkce letos na jaře, nyní Kanaďany trápí spíše ekonomická situace. Trump od té doby uvalil nová cla na některá odvětví kanadské ekonomiky, například na ocel a automobily, ale většině kanadského zboží udělil výjimku z cel v rámci současné dohody o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, poznamenal BBC.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.
Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.
Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Byli zadrženi dva běloruští občané. Okolnosti incidentu nyní vyšetřuje policie. Oznámil to dnes večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.
Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč). Premiérka Julija Svyrydenková to dnes uvedla na sociální síti Telegram.
"Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026," uvedla Svyrydenková. Dodala, že prioritou rozpočtu je bezpečnost a obrana.
Počet obětí po útoku ruské rakety v Sumské oblasti vzostl. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou oznámil, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy, a později informoval o dalších osmi raněných. V Chersonské oblasti si ruské útoky vyžádaly životy dvou civilistů, uvedly ukrajinské úřady.
Rusko chce od Turecka zpátky odkoupit protivzdušné raketové systémy S-400, které zemi dodalo v roce 2019. Jde o zbraně, které Ankara koupila v roce 2017 za 2,5 miliardy dolarů, což tehdy vyvolalo diplomatický konflikt se Spojenými státy.
Britské stíhací letouny Eurofighter Typhoon se budou podílet na obranných misích v polském vzdušném prostoru v rámci posílení východní hranice NATO. Oznámilo to dnes britské ministerstvo obrany poté, co minulý týden vnikly nad Polsko ruské drony. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
Ruský dron v sobotu narušil vzdušný prostor Rumunska. Stalo se to pár dní poté, co několik ruských dronů přeletělo přes běloruskou hranici do Polska. Pokud jde o připravenost obrany NATO, chybí nám kapacity nebo schopnosti, které by za přijatelnou cenu eliminovaly rizika plynoucí z těchto relativně levných, ale početných systémů, upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.
Ruský vojenský soud poslal na 20 let do vězení bývalého ukrajinského šampiona v boxu Andrije Prichoďka, který byl zajat jako příslušník ukrajinské speciální jednotky Kraken a obviněn ze střelby na dodávku s ruskými vojáky, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant.
Prichoďko se podle obžaloby v květnu 2023 zúčastnil výpadu do Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby zde - opět podle obžaloby - páchal teroristické útoky. V červnu ukrajinští vojáci ostřelovali z granátometu dodávku s ruskými vojáky, kteří však z léčky vyvázli, uvedl list. Obžalovaný se podle něj k vině přiznal.
Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda na svém webu. Posílí tam obranu východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Vyslání české vrtulníkové jednotky z Náměště nad Oslavou je reakcí na ruský dronový útok, který minulý týden zasáhl i polské území. Armáda už v neděli oznámila, že vrtulníky dorazily do Polska a následně zamíří na určené místo.
Ukrajinské drony v noci na neděli zasáhly rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Závod patří k největším v zemi a podle různých zdrojů ročně zpracuje 17,7 milionu až 21 milionů tun ropy. O noc dříve se cílem ukrajinského dronového útoku stala rafinerie v Ufě.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na dva nejmenované zdroje z oboru napsala, že rafinerie v Kiriši, patřící společnosti Surgutněftěgaz, po požáru způsobeném náletem zastavila klíčovou zpracovatelskou jednotku, která představuje téměř 40 procent celkové zpracovatelské kapacity závodu asi 400 tisíc barelů ropy denně. Oprava by podle zdrojů mohla trvat přibližně měsíc, ale závod zvýší výrobu ve fungujících provozech až o 20 procent, aby kompenzoval odstavení poškozené části, což mu umožní udržet objem zpracování na přibližně 75 procentech kapacity. Loni rafinerie podle zdrojů z oboru vyrobila dva miliony tun benzinu, 7,1 milionu tun nafty, 6,1 milionu tun topného oleje a 600 tisíc tun bitumenu, což je hlavní složka asfaltových směsí.
Nejnovější ruská jaderná ponorka Archangelsk odpálila z Barentsova moře střelu s plochou dráhou letu Kalibr proti předpokládanému nepříteli v rámci rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Střela byla podle agentury TASS odpálena z ponořené ponorky.
Kalibr zasáhl námořní cíl přímým zásahem, napsal list Kommersant.
Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.
Tři ruské letecké bomby dnes zasáhly Kramatorsk, který se nachází v Doněcké oblasti poblíž frontové linie. Devět lidí podle úřadů utrpělo zranění a škody vznikly na 12 panelových domech. Asi tři čtvrtiny území Doněcké oblasti okupuje Rusko a Kramatorsk je správním centrem té části regionu, která je pod ukrajinskou kontrolou.
Charkov prožil sedm dnů bez ruských útoků, oznámil dnes na Telegramu Ihor Terechov, starosta druhého největšího ukrajinského města, které donedávna zažívalo dronové, raketové i bombové útoky prakticky každý den.
V Belgorodské oblasti na jeden z okresů u hranic s Ukrajinou zaútočily ukrajinské drony, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov podle ruskojazyčného servisu BBC. Jedna žena zemřela na místě, druhá zraněním podlehla v nemocnici. Zranění utrpěli také tři další lidé, uvedl Gladkov.
Země EU ve snaze zvýšit tlak na Rusko uvažují o zpřísnění omezení ruských turistických víz a rovněž o omezení pohybu ruských diplomatů v rámci unie, což je český návrh. Informoval o tom server Euractiv. Omezení by se mohla objevit v novém devatenáctém balíčku sankcí, který nyní připravuje Evropská komise. Velvyslancům při EU by podle informací ČTK mohla balík představit již tuto středu. Do Evropy se letos na letní dovolenou vydal rekordní počet ruských turistů - více než půl milionu.
Státy EU se podle diplomatů snaží o další aktualizaci pravidel, která již byla změněna zrušením dohody EU o zjednodušení vízového režimu s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022. Pokud bude zpřísnění schváleno, znamenalo by to harmonizaci pravidel pro vstup do celého bloku. Vydávání víz dosud zůstávalo v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé ze zemí usilují o úplný zákaz vstupu občanů Ruska do EU, to by ale vyžadovalo schválení kvalifikovanou většinou států.
Šéf Bílého domu v neděli řekl, že si myslel, že ukončit válku na Ukrajině pro něj bude snadné, ale ukázalo se, že je to těžké. "Myslím, že musím mluvit jen já. Oni (Zelenskyj a Putin) se nenávidí. Nenávidí se tak moc, že nemohou dýchat," uvedl Donald Trump.
Server Politico připomíná, že Donald Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že "nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy, a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety".
Během léta se však Trumpův postoj podle Politica změnil a USA vyvíjejí stále větší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který brání Trumpovým snahám o zprostředkování přímých mírových jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.
Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že "tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc".
Americký Institut pro studium války (ISW) v poslední analýze o vývoji bojů píše, že ruské invazní síly postoupily u východoukrajinského Pokrovsku - konkrétně v polích východně od obce Kozacke - a dále pak v západní části Záporožské oblasti - u Stepnohirsku.
Na dalších úsecích fronty Rusové o víkendu útočili, ale nepostoupili nebo jejich postup není potvrzen, vyplývá z hodnocení ISW.
Stejně jako se Moskva nevyjádřila k prohlášení sboru Azov, tak ani Kyjev nekomentoval dnešní tvrzení ruského ministerstva. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Moskva toto vyjádření nekomentovala, ruské ministerstvo obrany dnes naopak oznámilo dobytí vsi Olhivske v ukrajinské Záporožské oblasti.
Pankivka se nachází asi 15 kilometrů vzdušnou čarou východně od obce Dobropillja a přibližně dvacet kilometrů severovýchodně od města Pokrovsk.
Ukrajinská armáda osvobodila obec Pankivka a její okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na sbor Azov, jenž je částí ukrajinské národní gardy.
"V důsledku koordinovaných akcí jednotek ukrajinských ozbrojených sil a ukrajinské národní gardy byla od nepřítele vyčištěna obec Pankivka a přilehlá území," uvedl Azov na Facebooku a dodal, že invazní armáda na tomto frontovém úseku nadále navyšuje množství vojáků.
V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří v pondělí sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Informuje o tom agentura Reuters, podle které běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá.
Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily společné cvičení Západ 2025, které se koná v obou zemích. Manévry se odehrávají v situaci, kdy napětí mezi Ruskem a NATO zesílilo kvůli tomu, že v noci na středu do polského vzdušného prostoru proniklo kolem 20 dronů, které podle Varšavy byly ruské.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
"Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu," prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu.
Podle současných informací ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
"Ruská válka je funkcí ropy, zemního plynu a dalších energetických surovin," řekl také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poděkoval ukrajinským vojákům, kteří se podílejí na útocích na objekty ruského ropného průmyslu.
Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafineriích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reagoval tak na sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.
"Nejefektivnější sankce jsou ty, které působí nejrychleji," uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle něho svými útoky významně omezila ruský ropný průmysl.
Zprávy z pondělí 15. září.
Do Polska už dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes vpodvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.
"S ochranou polského vzdušného prostoru naši letci začnou v nejbližší době," poznamenala armáda.
Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo dříve ministerstvo obrany. Vrtulníková jednotka v Polsku již v posledních letech působila, mimo jiné se její příslušníci zapojili do pomoci při povodních, které Polsko i Česko zasáhly loni v září.
Do Polska dnes přiletěly tři 🇨🇿 vrtulníky, které posílí ochranu vzdušného prostoru východní hranice našeho blízkého spojence. Do finální destinace zamíří v dalších hodinách, po příletu vás budeme informovat. S ochranou polského vzdušného prostoru naši letci začnou v nejbližší… pic.twitter.com/StR8dsRK4H
— Armáda ČR (@ArmadaCR) September 14, 2025
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.
V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva. Dron podle rumunského ministerstva obrany po dobu asi 50 minut kroužil v příhraniční oblasti na jihovýchodě Rumunska a pak u města Pardina opustil rumunský vzdušný prostor směrem na Ukrajinu. Dron neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele rumunského území.
"Geran" je ruské označení pro řadu íránských sebevražedných dronů typu Šáhid, které Rusko nasadilo v invazi na Ukrajinu.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
"Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti," napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. "Strojvedoucí byl uvězněn v kabině, a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce," dodal.
Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Už v sobotu gubernátor Orlovské oblasti Andrej Klyčkov na Telegramu informoval, že při prohlídce železniční trati našli zaměstnanci drah výbušná zařízení. Jedno z nich explodovalo a na místě zabilo dva lidi, třetí člověk byl zraněn a v noci na dnešek podlehl zraněním v nemocnici.
Ruská verze serveru BBC dnes s odvoláním na svůj zdroj z ukrajinského ministerstva obrany napsala, že ukrajinské tajné služby byly zapojeny do explozí na železnici v Orlovské oblasti.
Česká vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
"V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky," řekla ministryně. Operovat by měly začít v řádu dnů. "Mandát je tím mandátem, který už schvalovala Poslanecká sněmovna někdy loni a který máme až do roku 2026. V tuto chvíli je to posílení východního křídla v rámci předsunuté přítomnosti," poznamenala Černochová.
Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl ani o útok.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek v reakci na incident oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. Česko se zatím neúčastní, pokud by mělo, muselo by si říct ve sněmovně a v Senátu o nový mandát, uvedla Černochová. "Pokud se to neintegruje pod stávající misi na východním křídle," podotkla. Operace se podle ní týká zejména zemí, které disponují vyvinutou protivzdušnou obranou.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30 tisíc vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
"Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem," konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů. Patří k nové generaci ruských zbraní, které podle Putina mohou zasáhnout jakýkoliv cíl na Zemi a proniknout i americkou protiraketovou obranou.
Vojenské manévry nazvané Západ 2025 Rusko s Běloruskem zahájily v pátek, trvat mají do úterý. Cvičení začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo ruské drony.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
Polsko s pomocí NATO v sobotu nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Operace trvala asi dvě hodiny. Pohotovost ve středu mělo také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16, když rumunský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
"Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce," uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Agentura Reuters napsala, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku. Rafinerie v Kiriši se stala terčem ukrajinského útoku už v minulosti. V březnu poškodily padající trosky dronů jednu z nádrží.
👀Цієї ночі невідомі дрони атакували Кірішський НПЗ у ленінградській області рф
— Островок2 (@Zzn2Jane) September 14, 2025
Поблизу міста Кіріші начебто було збито 3 дрони,а їхні уламки впали на територію заводу, що й спричинило пожежу.
Цей НПЗ- одині з найбільших у росії,потужність переробки — близько 20 млн тонн на рік pic.twitter.com/Q6EGikd9FC
Bývalý šéf CIA William Burns promluvil o tom, jakou roli hrály zpravodajské služby v odhalování falešných narativů Kremlu před invazí. Popsal také, že díky dlouhodobé spolupráci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v době, kdy byl velvyslancem USA v Rusku, získal jedinečný pohled na události, které vedly k válce na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu vyzval spojence své země, aby přestali hledat výmluvy, proč neuvalit sankce na Rusko. Sankce označil za součást cesty od války k míru. Šéf Bílého domu Donald Trump dal dříve v sobotu najevo, že je připraven zavést zásadní trestná opatření proti Rusku, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu.
"Vyzývám všechny partnery, aby přestali hledat výmluvy, proč neuvalovat sankce (na Rusko) - Evropu, Spojené státy, (skupiny) G7, G20," řekl Zelenskyj. "Mír je cesta, kterou je třeba se vydat od války k míru. Každý se musí na tuto cestu vydat a sankce jsou její částí," uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném proslovu a v příspěvku na sociální síti X. Zopakoval také, že je nutné omezit spotřebu ruské ropy, což povede k omezení ruských možností dál vést válku proti Ukrajině. "Slyšíme tuto pozici od Spojených států a tuto pozici by měli slyšet všichni, kdo stále dávají přednost dodávkám z Ruska před těmi od jiných partnerů," uvedl Zelenskyj.
Ze zemí NATO je výrazným dovozcem ruské ropy Turecko, které jí odebírá nejvíce po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země aliance, konkrétně Slovensko a Maďarsko.
Západ ho obviňuje z válečných zločinů, v Rusku jej naopak za účast ve válce v Sýrii, při anexi Krymu a v plnohodnotné válce na Ukrajině staví na piedestal. Valerij Gerasimov v pondělí slavil 70. narozeniny, k životnímu jubileu mu popřál i jeho "šéf" - ruský prezident Vladimir Putin. Obdržel od něj vojenské vyznamenání Za statečnost.
Zprávy z neděle 14. září 2025
Polsko s pomocí NATO dnes nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost dnes mělo také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
Rumunské ministerstvo obrany oznámilo, že dnes vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16 a varovalo občany u města Tulcea na jihovýchodě země u ukrajinské hranice, aby se ukryli. Důvodem byl dron, který narušil vzdušný prostor země během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranic. Stíhačky sledovaly dron, který ale neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele.
Rumunsko, které je rovněž členem EU i NATO, sdílí s Ukrajinou asi 650 km dlouhou hranici. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rumunsko opakovaně zaznamenalo dopady úlomků ruských dronů na své území.
Polsko zahájilo kvůli ruským dronům preventivní letecké operace svých a spojeneckých vzdušných sil na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu. Oznámil to na sociální síti X polský premiér Donald Tusk.
"Vzhledem k hrozbě, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic, zahájily polské a spojenecké vzdušné síly preventivní operace v našem vzdušném prostoru," napsal na síti X Tusk.
O této preventivní akci informovala na síti X také polská armáda. "Pro zajištění bezpečnosti našeho vzdušného prostoru aktivoval operační velitel polských ozbrojených sil všechny nezbytné postupy. V našem vzdušném prostoru operují polská a spojenecká letadla a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu jsou na nejvyšším stupni pohotovosti," napsalo operační velitelství ozbrojených sil. Dodalo, že opatření mají preventivní charakter a jejich cílem je zajistit vzdušný prostor a chránit občany.
Polsko, které je členským státem Severoatlantické aliance a Evropské unie, tento týden v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, ani o útok.
V rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska dnes vypukl požár, jehož příčinou byl podle místního guvernéra dronový útok. Ruské úřady mezitím uvedly, že nejvíce ukrajinských dronů za poslední den směřovalo proti příhraniční Belgorodské oblasti, kde jich bylo 272. V důsledku útoků podle nich zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.
Tři lidé dnes zemřeli a dalších šest bylo zraněno při ruském bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval o tom šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská armáda opět vyslala na Ukrajinu na dvě stovky dronů, také ukrajinská letectvo ruské území ostřelovalo desítkami bezpilotních letounů.
"V důsledku dnešního ostřelování Kosťantynivka byli zabiti nejméně tři lidé a šest dalších bylo zraněno. Od samého rána je město pod nepřátelskou palbou," napsal na síti Telegram Filaškin. "Ještě jednou vyzývám všechny civilisty: dávejte na sebe pozor! Evakuujte se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny," dodal.
Militarismus prorůstající celou společností už proniká i na stránky ruských hobby magazínů. Tamní nejstarší motoristický časopis, založený ještě v hlubokých dobách Sovětského svazu, přináší nově kromě aut i srovnávací testy bojových vozidel pěchoty.
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem.
Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
"Jak víte, odhodlání NATO vyhrát bylo dosud mnohem menší než 100 procent a nákupy ruské ropy některými státy byly šokující! Výrazně to oslabuje vaši vyjednávací pozici a vyjednávací sílu vůči Rusku. Každopádně jsem připraven "jít do toho", až budete připraveni vy," napsal Trump v příspěvku, který nadepsal jako dopis zaslaný všem státům NATO a celému světu.
Dále vyjádřil přesvědčení, že takovýto postup by spolu se cly ve výši 50 až 100 procent na Čínu byl velmi nápomocný k ukončení tohoto "vražedného, ale nesmyslného" konfliktu. Peking podle prezidenta, který v minulosti sliboval ukončení války do 24 hodin od nástupu do funkce, má na Moskvu velký vliv.
"Pokud NATO učiní, jak říkám, skončí válka rychle," napsal také americký prezident, který už Moskvě opakovaně hrozil tvrdými sankcemi, ale nikdy k nim nepřistoupil, a to navzdory vypršení ultimát z jeho strany. "Pokud ne, tak jen plýtváte mým časem a časem, energií a penězi Spojených států," doplnil.
Evropská komise chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie, proti se ale staví Slovensko či Maďarsko.
Celý svět si minulý týden mohl poslechnout, o čem hovoří ruský vůdce Vladimir Putin s čínskou havou státu Si Ťin-pchingem, když si myslí, že je nikdo neslyší. Mikrofony zaznamenaly jak probírají moderní technologie a jejich schopnost prodlužovat lidský život a řeč přišla i na nesmrtelnost. Server Meduza se teď detailněji podíval na to, jestli mají jejich touhy oporu v realitě.
Ukrajinská protivzdušná obrana od pátečního večera do dnešního rána zničila 137 ze 164 vyslaných ruských dronů, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase uvedla, že ruská armáda v noci na dnešek zneškodnila 42 ukrajinských dronů.
Armáda země, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, také informovala o 27 zásazích bezpilotních letounů a jedné balistické rakety na celkem devíti místech. O škodách či zraněných se ukrajinské letectvo nezmínilo.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jeho silám ukrajinské drony podařilo zničit nad územím šesti oblastí a poloostrova Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. V Belgorodu, který leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, utrpěla podle zdejších úřadů v důsledku výbuchu dronu otřes mozku a četná střepinová poranění 20letá žena.
Mobilizace by znamenala porušení nepsané smlouvy mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a obyčejnými Rusy. Podle ukrajinských špiónů ale její vyhlášení možné je a představuje vážnou hrozbu.
Zprávy ze soboty 13. září 2025
Spojené státy se dnes připojily ke společnému prohlášení západních států, které vyjadřuje obavy z průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru a které obviňuje Moskvu z porušení mezinárodního práva a Charty OSN.
Toto prohlášení před dnešním mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN přečetl státní tajemník polského ministerstva zahraničí Marcin Bosacki, napsala agentura Reuters. Dokument rovněž vyzývá Rusko, aby zastavilo útočnou válku proti Ukrajině a zdrželo se dalších provokací.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance. Uvedl to dnes na síti X. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je NATO zárukou bezpečnosti.
Česká republika rovněž již dříve uvedla, že je připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě.
Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, uvedla ve čtvrtek ministryně obrany Jana Černochová.
Podle agentury DPA bude operace zahrnovat mimo jiné dodatečné sledovací a protivzdušné obranné kapacity. Německo již dříve přislíbilo, že poskytne čtyři stíhačky Eurofighter místo pouhých dvou, které se mohou podílet na bezpečnostních letech nad Polskem.
Jsou umístěny na letecké základně Rostock-Laage a očekává se, že budou k dispozici pro mise protivzdušné obrany v polském vzdušném prostoru nejméně do konce roku. Francie plánuje poskytnout tři stíhačky Rafale a Dánsko dva letouny F-16 a fregatu.
Podle šéfa NATO bude do operace zapojena "řada prostředků" od spojenců, včetně Dánska, Francie, Británie Německa a dalších.
"Jako obranná aliance jsme připraveni se bránit," prohlásil Rutte a incidenty, jaké se odehrály v Polsku, označil za "nebezpečné a nepřijatelné".
"Ruská bezohlednost ve vzduchu podél našeho východního křídla se zvyšuje," prohlásil Rutte na společné tiskové konferenci s novým vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance.
Podle Rutteho nešlo ve středu o ojedinělý incident. Ruské drony se objevily v minulosti i v Rumunsku, Estonsku či Litvě, uvedl generální tajemník aliance.
K bezpečnostním garancím pro Ukrajinu je již mnoho podrobností, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zahraniční vojenská mise by podle něj byla politickou podporou Kyjeva.
Trump se od lednového návratu do Bílého domu snaží zprostředkovat mír na Ukrajině, kam v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla ruská armáda. Zatímco Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Moskva na to nepřistoupila.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.
"Docela dochází, dochází rychle," řekl Trump ohledně míry své trpělivosti s ruským vůdcem, který pokračuje v agresi proti Ukrajině. Trump v kampani před loňskými prezidentskými volbami ve Spojených státech prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí velmi rychle.
Francouzské ministerstvo zahraničních věcí si dnes předvolalo ruského velvyslance ve Francii kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska. Ke stejnému kroku se o něco později rozhodlo německé ministerstvo zahraničí. Tento krok byl podle německé diplomacie koordinován s Paříží i Londýnem. Informovaly o tom agentury AFP a magazín Der Spiegel.
"Řekneme mu (…), že se nenecháme zastrašit. Ať už to bylo úmyslné nebo ne, náhodné nebo ne, je to velmi závažné. Je to naprosto nepřijatelné. To vše se přidává k nesčetným provokacím Vladimira Putina," řekl dnes francouzské rozhlasové stanici France Inter odstupující francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
"Ruské drony ve vzdušném prostoru NATO představují nebezpečné a nepřijatelné jednání ze strany Putina. Proto byl dnes ruský velvyslanec předvolán na ministerstvo zahraničních věcí," uvedla německá diplomacie na svém účtu na sociální síti X a dodala, že NATO pevně stojí za obranou spojeneckého území a společné bezpečnosti.
Německá i francouzská vláda tak následují příklad spojenců v NATO Španělska, Česka a Nizozemska, které si záhy po bezpečnostním incidentu v Polsku předvolaly vedoucí ruských diplomatických misí. Varšava tak učinila již ve středu večer. Stejný postup následovalo i Švédsko, Rumunsko a Belgie, které si také v posledních dnech předvolaly ruské velvyslance nebo chargé d'affaires ruských diplomatických zastoupení.
Ukrajinský dron v noci na dnešek zaútočil na budovu jednoho z bloků Smolenské jaderné elektrárny, uvedl ruský Rosatom. Nikomu se podle této společnosti nic nestalo a bezpečnost provozu v ohrožení nebyla.
Rosatom informoval, že bezpilotní letoun byl zneškodněn u třetího bloku elektrárny. Rozbitých je několik oken v zázemí objektu.
Ministerstvo obrany v Moskvě ráno oznámilo, že nad Smolenskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila 42 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajinská armáda o útoku na Smolenskou jadernou elektrárnu neinformovala, uvádí ruskojazyčný servis BBC.
Česko je ochotné Polsku pomoci v rámci závazků v Severoatlantické alianci (NATO) a dobrých sousedských vztahů a také tak činí. Po jednání ministrů vnitra Salcburského fóra, které tématem začalo, to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Polskému zástupci na jednání vyjádřil podle svých slov v souvislosti se středečním narušením polského vzdušného prostoru ruskými drony podporu.
"Já si myslím, že podpora nemůže být jenom slovní, ústní (…). Reakce musí být rázná. A já jsem rád, že Česko a mnohé další země se k té rázné reakci připojily," uvedl ministr. Česko je podle něj připraveno Polsku pomoci v rámci závazků v NATO a v rámci dobrých sousedských vztahů, a také tak činí.
"Uvědomme si, prosím, že to bylo jen nějakých 210, 220 kilometrů vzdušnou čarou od české hranice, to není něco, co by se dělo někde daleko. Česko musí ukázat, že jsme pevným členem NATO, který respektuje svoje závazky, že jenom nemluvíme a konáme," řekl Rakušan.
Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š, podle čtvrtečního vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by tak mohlo učinit do tří dnů.
Ruská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 17 procent, méně než čekali analytici. Inflace podle banky zůstává nad jejím cílem a inflační očekávání jsou stále vysoká. Centrální banka to uvedla ve své tiskové zprávě.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali snížení až o dva procentní body. Pokles rublu o pět procent v tomto týdnu však vyvolal pochybnosti, zda centrální banka přistoupí k tak vysokému uvolnění.
"Inflační očekávání se v posledních měsících výrazně nezměnila, obecně zůstávají zvýšená. To může bránit udržitelnému zpomalení inflace," uvedla banka v prohlášení. Dodala, že v nejbližších letech stále převládá riziko, že inflace bude spíše zrychlovat než posilovat. Důvodem jsou především obavy z dlouhodobě nevyrovnaného růstu ekonomiky, vysoká inflační očekávání a zhoršení podmínek v zahraničním obchodě.
Desítky Ukrajinců protestovaly ve čtvrtek večer před budovou Královské opery v Londýně proti účasti ruské sopranistky Any Nětrebkové, píše dnes agentura AP. Pěvkyně, která v minulosti podporovala ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské separatisty na východě Ukrajiny, vystoupila v titulní roli opery Giacoma Pucciniho Tosca. Stejným představením zahájil své působení na pozici hudebního ředitele londýnské opery český dirigent Jakub Hrůša.
Nětrebková v roce 2022 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, nekritizovala však přímo prezidenta Putina, s nímž měla v minulosti blízké vztahy, v roce 2008 od něj obdržela vyznamenání a v roce 2012 podpořila jeho prezidentskou kampaň, napsal web stanice RFE/RL. Skupina britských poslanců spolu s dalšími politiky letos vyzývala operu, aby si angažování umělkyně mající ruské a rakouské občanství rozmyslela.
"Zatímco Nětrebková zpívá, Ukrajina krvácí," říkal podle AP nápis na jednom z transparentů, které ve čtvrtek přinesli protestující před budovu opery. Londýnská kulturní instituce by podle nich neměla podporovat "kulturu ruského agresora".
Ukrajina Nětrebkovou v roce 2023 zařadila na sankční seznam. "Pamatujeme si, že pěvkyně po desetiletí stála po boku Vladimira Putina, muže odpovědného za smrt tisíců ukrajinských dětí," napsal někdejší šéf ukrajinské armády a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj minulý týden v listu Daily Mail.
Sopranistka od začátku ruské války ve své rodné zemi nevystupovala a vyhledává angažmá na západních scénách. Po invazi s ní však ukončila spolupráci Metropolitní opera v New Yorku, s níž se kvůli tomu pěvkyně soudí. V roce 2023 zase organizátoři kvůli protestům zrušili její vyprodaný pražský koncert.
V jednáních o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině je přestávka, řekl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň znovu obvinil evropské země, že rozhovorům brání.
"Komunikační kanály existují a fungují. Naši vyjednávači mají možnost prostřednictvím těchto kanálů komunikovat. Ale pro tuto chvíli je přesnější říct, že je pauza," prohlásil Peskov. Dodal, že ruská strana je stále připravená k dialogu, ale "je pravdou, že tomu brání Evropané".
Evropa by kvůli hrozbě ruských dronů měla zvýšit investice do nízkonákladových protileteckých systémů. Britskému ekonomickému deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německého obranného koncernu Rheinmetall Armin Papperger. Společnost plánuje zvýšit roční produkci mobilních protileteckých systémů Skyranger na 200 kusů a je podle něj připravena dodat systémy Polsku a Ukrajině.
"Pálit zbraní za 200 tisíc nebo 500 tisíc dolarů proti dronu za 20 tisíc dolarů nemá absolutně žádný smysl," řekl šéf Rheinmetallu s tím, že cena dronů bude zřejmě nadále klesat. "Máme systém, který čelí dronům, a stojí 5000 dolarů. To z ekonomického hlediska dává velký smysl," dodal Papperger.
Rheinmetall je připraven dodat systémy do Polska, pokud získá příslušný kontrakt, uvedl Papperger. Po průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru se prý sešel s polskými představiteli, aby s nimi projednal, co Rheinmetall může "udělat okamžitě, abychom ochránili i něco na polské hranici".
Společnost očekává, že systémy Skyranger bude na Ukrajinu dodávat od konce roku, dodal Papperger. Rheinmetall se stal klíčovým partnerem Ukrajiny od zahájení rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022. Patří také mezi společnosti, jež nejvíce těží z navýšení evropských výdajů na obranu, poznamenal FT.
Dnes večer se má kvůli průniku dronů nad Polsko na žádost Varšavy mimořádně sejít Rada bezpečnosti OSN.
Evropská unie by se mohla zbavit dovozu ruského plynu a ropy rychleji, uvedl dnes v Bruselu americký ministr energetiky Chris Wright. Pomohlo by to podle něj ukončit válku na Ukrajině. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027. S návrhem ale nesouhlasí zejména Slovensko a Maďarsko.
Na akci pořádané think-tankem Center for European Policy Studies americký ministr vyzval zbývající kupce ruských fosilních paliv v EU, aby s tím přestali a místo toho nakupovali od USA. Pro Evropu by bylo lepší, kdyby své dodávky získávala od "svých přátel", dodal. Na dotaz bruselského serveru Politico, zda by země jako Maďarsko a Slovensko, které se postavily proti snahám Evropské komise o postupné ukončení dodávek ruského plynu, měly konečně ukončit své dohody s Kremlem, Wright odpověděl: "Rozhodně."
Návrh, se kterým přišla komise, zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Navrhované nařízení bude projednáno v rámci legislativního procesu spolurozhodování, což znamená, že jeho přijetí bude záležet na Evropském parlamentu a Radě EU, která zastupuje členské státy. Přijetí v Radě bude vyžadovat kvalifikovanou většinu. Vzhledem k tomu bude možné Budapešť a Bratislavu přehlasovat.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. Podle informací panovaly až do poslední chvíle obavy, zda prodloužení podpoří i Maďarsko a Slovensko, nakonec se tak stalo a seznamy sankcionovaných se neměnily.
Formálně musí ještě krok schválit Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro uvalení sankcí je podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Sankce vyžadují jednomyslný souhlas členských států EU a prodlužují se vždy o šest měsíců.
Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti 70 lodím takzvané ruské stínové flotily a 30 firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo dnes britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se dnes v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad.
"Británie nebude nečinně přihlížet, jak (ruský prezident Vladimir) Putin pokračuje ve své barbarské invazi na Ukrajině. Jeho naprosté nerespektování svrchovanosti se ukázalo tento týden, když bezohledně poslal drony do vzdušného prostoru NATO," uvedla ministryně.
Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci v noci na středu poprvé od začátku ruské invaze sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.
"Také bychom si přáli, aby dronový útok na Polsko byl chyba. Ale nebyl. A my to víme," napsal anglicky polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Polský prezident Karol Nawrocki incident označil za ruskou provokaci s cílem vyzkoušet polské schopnosti a reakci, za test mechanismu fungování v rámci NATO.
"Ne, to nebyl omyl," napsal ve čtvrtek v noci na sociální síti X v reakci na Trumpovo vyjádření polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Dnes ráno šéf polské diplomacie přijel na předem neohlášenou návštěvu do Kyjeva a ve videu na síti X připomněl, že v noci na středu, kdy nad Polsko přiletělo 19 dronů, které označil za ruské, nad Ukrajinu přiletělo 400 dronů a 40 raket.
Agentura Reuters ve čtvrtek bez dalších podrobností s odvoláním na člověka obeznámeného s věcí napsala, že zástupci polské armády navštíví Ukrajinu kvůli výcviku zaměřenému na sestřelování dronů.
Podobně jako Česká republika i Polsko po ruské agresi na Ukrajinu urychlilo nákupy vojenské techniky. Ovšem v počtech, které vyrážejí dech: tisíc tanků, 500 raketometů HIMARS, 96 bitevních vrtulníků Apache, 300 samohybných houfnic, 48 odpalovacích stanic pro rakety Patriot… Jenže jak efektivní to je proti stovkám či tisícům ruských dronů?
Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij odmítl obvinění ze středečního úmyslného narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Na facebooku to ve čtvrtek večer uvedla ruská ambasáda. Ministr zahraničí Jan Lipavský nechal ve čtvrtek Zmejevského předvolat do Černínského paláce.
"Rozhodl jsem o předvolání ruského velvyslance. Ruské drony v Polsku jsou čistou provokací Kremlu. Česko stojí pevně za Polskem. Území aliance budeme bránit," oznámil ve čtvrtek Lipavský. Ruské diplomaty si předvolaly též Španělsko, Nizozemsko a Švédsko, Polsko tak u ruského chargé d'affaires učinilo už ve středu.
Zmejevskij podle ambasády navrhl, aby se "čeští partneři zamysleli nad tím, kdo z tohoto incidentu, stejně jako z hysterie, která se kolem něj rozpoutá, má skutečně prospěch." "Rozhodně to není Rusko," dodalo velvyslanectví.
Polští představitelé odmítli tvrzení prezidenta USA Trumpa, že průnik velkého počtu ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl.
Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se mají konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři.
Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony. Podle Varšavy šlo o ruské stroje. Polsko ode dneška uzavřelo svoji hranici s Běloruskem, Litva na ní zpřísnila ostrahu.
Moskva a Minsk manévry oznámily dlouho před incidentem kolem narušení polského vzdušného prostoru. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že cvičení, které se bude konat i v blízkosti Polska a Litvy, není namířeno proti žádné třetí zemi.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 221 ukrajinských dronů nad více než deseti ruskými regiony. Dnes ráno to podle státní tiskové agentury TASS oznámilo ruské ministerstvo obrany. V Leningradské oblasti v ropném přístavu Primorsk podle úřadů vznikl požár na lodi. Velký ukrajinský útok následoval poté, co Rusko o víkendu podniklo dosud nejrozsáhlejší dronový nálet na Ukrajinu, ke kterému použilo přes 800 bezpilotních strojů. V noci na dnešek ruské drony zasáhly průmyslovou zónu na okraji severoukrajinských Sum, zemřel tam jeden člověk.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu informoval, že protivzdušná obrana zničila nebo jinak zneškodnila devět ukrajinských dronů mířících na Moskvu.
Ruská dronová formace Rubikon se rychle stala jednou z nejefektivnějších sil na frontě. Rozšiřuje zónu smrti a výrazně ztěžuje Ukrajincům logistiku.
Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. V noci na pátek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, natož o útok.
"Mohl to být omyl," řekl Trump o incidentu novinářům. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru. "Z celé situace nejsem nadšený, ale doufejme, že to skončí," dodal.
Trump ve středu o incidentu telefonicky hovořil s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Předtím na své sociální síti zveřejnil bez dalších podrobností stručný příspěvek, který některá média označila za nejednoznačný či nejasný. "Jak to, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? A je to tady!" napsal ve středu Trump.
Za plánovanou akci označili incident polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski či ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. K úmyslnému vyslání dronů se přiklonil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který dodal, že žádné dostupné důkazy nesvědčí o náhodě. To, že narušení polského vzdušného prostoru bylo záměrné, naznačila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Lidem, kteří třeba nemají úplně vyhraněné názory na Ukrajinu, se snažím vysvětlovat, proč je i pro Česko důležité ji podporovat, říká někdejší tiskový mluvčí exprezidenta Zemana Jiří Ovčáček. "Pro nás je důležité už z hlediska duchovní, historické a kulturní propojenosti s Ukrajinou na ni nezapomínat."
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila nebo jinak zneškodnila devět ukrajinských dronů, které letěly směrem na Moskvu, uvedl podle agentury Reuters starosta hlavního města Sergej Sobjanin. O aktivování protivzdušné obrany kvůli hrozbě dronů informoval také gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko.
Sobjanin v sérii zpráv na platformě Telegram uvedl, že týmy specialistů nyní zkoumají úlomky dronů v místech jejich dopadu.
Opatření protivzdušné obrany v Leningradské oblasti byla zavedena v okruhu 100 kilometrů kolem petrohradského letiště Pulkovo, napsal Drozdenko na Telegramu s tím, že počet nepřátelských bezpilotních letounů se upřesňuje.
Zatímco ministryně obrany Jana Černochová popisuje téměř dvě desítky bezpilotníků vyslaných na Polsko jako "bezprecedentní útok ruských dronů", její náčelník generálního štábu Karel Řehka mluví o testu. Tenhle scénář naznačil už před několika dny, když popisoval, jak jednoduše může Vladimir Putin zkoušet rozložit Severoatlantickou alianci, aniž by někam do Evropy vyslal svá okupační vojska.
Zprávy z pátku 12. září 2025
Zástupci uskupení, která mají v říjnových volbách největší šanci na vstup do sněmovny, se dnes v předvolební debatě České televize (ČT) shodli na ocenění postupu Polska poté, co v noci na středu na jeho území pronikly ruské bezpilotní letouny. V hodnocení situace kolem ruské invaze na Ukrajinu se naopak rozcházeli. Představitelé vládních stran s odkazem na nezájem ruského prezidenta Vladimira Putina usednout k jednacímu stolu kritizovali výroky zpochybňující nutnost obranných výdajů.
Ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka dnes odsoudili průnik bezpilotních letounů na území Polska. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár to řekl novinářům po schůzce s kolegy z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovinska.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský incident označil za ruskou provokaci a uvedl, že ruského prezidenta Vladimira Putina přinutí změnit dosavadní politiku jen tvrdší sankce.
Francie kvůli incidentu s drony mobilizovala tři stíhačky Rafale na ochranu vzdušného prostoru Polska, uvedl prezident Emmanuel Macron s tím, žezapojením francouzských stíhaček chce přispět k ochraně Polska, ale i východního křídla NATO. Ve středu nasazení letounů projednal s polským premiérem Donaldem Tuskem, uvedl na X.
"Bezpečnost evropského kontinentu je naší absolutní prioritou, nenecháme se zastrašit stupňujícími se výhrůžkami Ruska," doplnil francouzský prezident.
Při středečním průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu. Na svých internetových stránkách to píše německý deník Die Welt.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová informovala o předvolání ruského velvyslance v zemi. Podle agentury AFP ministryně během schůzky zdůraznila důležitost práva Polska hájit svou územní celistvost a bránit svůj vzdušní prostor. O předvolání ruského velvyslance dnes informovalo také české ministerstvo zahraničí.
"Celé to bylo jednoznačně cílenou provokací. Útočily drony typu Gerbera ve dvou vlnách, což jsou drony, které se používají na Ukrajině k zahlcování protivzdušné obrany," říká k situaci, kdy se ve středu v Polsku objevily ruské drony, vojenský analytik Matěj Rafael Riško.
Německo po incidentu s drony, které nedávno narušily polský vzdušný prostor, rozšíří svůj závazek pomáhat s ochranou hranice zemí na východní hranici Severoatlantické aliance, oznámil dnes novinářům mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Berlín také zintenzivní svou podporu Ukrajině, která se brání ozbrojené ruské agresi, a v rámci Evropské unie pomůže s rychlým přijetím nového balíku protiruských sankcí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) dnes rozhodl o předvolání ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského do Černínského paláce kvůli středečnímu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Oznámil to na síti X.
"Rozhodl jsem o předvolání ruského velvyslance. Ruské drony v Polsku jsou čistou provokací Kremlu. Česko stojí pevně za Polskem. Území aliance budeme bránit," uvedl ministr.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) chce dnes na Slovensku s protějšky ze středoevropských zemí hovořit o Ukrajině, transatlantických vazbách, nelegální migraci či situaci na Blízkém východě. Řekl to novinářům před odletem na jednání s ministry zahraničí zemí takzvané C5, tedy z Maďarska, Rakouska, ze Slovenska a Slovinska.
Ruské úřady dnes oznámily, že znovuotevřely letiště v Krasnodaru, jednom z největších měst na jihu Ruska. Provoz letiště zastavilo z bezpečnostních důvodů už v roce 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu, připomíná agentura Reuters.
Ministerstvo dopravy v Moskvě nyní uvedlo, že vyřešilo zbývající bezpečnostní otázky a že obnova provozu na krasnodarském letišti by měla pomoci obyvatelům a podnikatelům v regionu a sloužit turistům přijíždějícím do letovisek na pobřeží Černého a Azovského moře.
Dovoz ruské ropy a plynu na Slovensko a do Maďarska musí skončit. V úterý to prohlásil po setkání s polským prezidentem Karolem Nawrockým finský prezident Alexander Stubb. Zdůraznil, že Evropa a Spojené státy koordinují sankční politiku a zvažují také možnost využití zmrazených ruských aktiv k oslabení ruské válečné mašinérie. Informuje o tom slovenská agentura TASR.
Německé bezpečnostní složky v uplynulých dnech zadržely nákladní loď plnou ruských námořníků podezřelou z vypuštění ruského špionážního dronu. Incident přichází ve chvíli, kdy Polsko čelí bezprecedentnímu narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.
Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).
Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině poskytl zbraně dlouhého doletu, pokud Moskva bude nadále odmítat příměří. Jestli na to Trump reagoval a jak, zatím není jasné. Ukrajina se už přes tři a půl roku brání ruské vojenské agresi.
Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, pak podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Rusko mohlo na Polsko zaútočit i proto, aby se Ukrajině nedostalo před zimou nových prostředků protivzdušné obrany.
Zelenskyj je přesvědčen, že Rusko své drony v noci na středu nad polské území vyslalo záměrně. Nejlepší odpovědí budou další sankce EU, míní.
Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.
Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.
Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.
Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádaly americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.
"S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026," stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.
Pokud by se cizí drony dostaly do českého vzdušného prostoru, zareagovali bychom podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše stejně jako Polsko. A také v Česku by mohla zasahovat letadla z jiných zemí, řekl dnes Petráš.
"V první řadě je třeba říct, že jsme součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO, kdy z geografického hlediska se nacházíme v pozici, kdy kolem nás jsou další spojenci. Než by tedy nad naše území nějaké drony doletěly, byly by zničeny silami a prostředky, které mají naši alianční spojenci," uvedl Petráš.
Bývalý ministr zahraničí a současná "dvojka" kandidátky hnutí Stačilo! v Moravskoslezském kraji Lubomír Zaorálek během debaty na stanici Prima CNN News vytáhl papír a prohlásil, že "38 procent Poláků si myslí, že odpovědnost za incident s drony nese Ukrajina".
Čína po středečním vniknutí pravděpodobně ruských dronů do polského vzdušného prostoru vyzývá všechny zainteresované strany k dialogu. Uvedl to dnes podle agentury AFP na pravidelné tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťiang.
"Čína doufá, že všechny zúčastněné strany vyřeší své spory prostřednictvím dialogu a konzultací," uvedl Lin.
Polsko omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Potvrdilo to dnes podle agentury Reuters operační velení polských ozbrojených sil.
"Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil… budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129," ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.
Na polskou žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters polské ministerstvo zahraničí.
Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná Reuters.
Summit na Aljašce podle amerického časopisu Foreign Affairs pouze posílil moc ruského vůdce Vladimira Putina a umožnil mu prodloužit agresi proti Ukrajině.
Zprávy ze čtvrtka 11. září.
Česká republika je kvůli dnešnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě. V tiskové zprávě to večer uvedlo ministerstvo obrany. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo po dnešním telefonátu ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s jejím polským protějškem Wladyslawem Kosiniak-Kamyszem. Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, dodalo ministerstvo.
"Dnes to bylo Polsko, zítra to může být Česká republika," uvedla Pekarová Adamová k dronovému útoku. "Chceme našim polským spojencům vyjádřit sounáležitost, solidaritu a samozřejmě také naši připravenost jim pomoci, pokud to bude nutné. Považuji za velmi důležité, že Polsko je schopné, a určitě by byla schopná i Česká republika, se takovým aktům bránit," podotkla.
Česko bude podle předsedů obou komor českého parlamentu připraveno pomoci Polsku v případě potřeby bránit se aktům, jakým byl ruský dronový útok.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to dnes uvedla po společném jednání vedení dolní i horní komory. Dodala, že o tom bude informovat polské kolegy při čtvrteční misi do Varšavy. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bude důležité sdělit jim, že jejich čeští partneři za nimi pevně stojí.
Dronový incident v Polsku podle Zelenského znamená, že Evropa musí vytvořit společnou protivzdušnou obranu. "Musíme pracovat na společném systému protivzdušné obrany a vytvořit nad Evropou účinný štít," napsal ukrajinský prezident na síti Telegram po rozhovoru s Tuskem, Ruttem a evropskými lídry.
Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina takový postup navrhovala již v minulosti. "Musíme reagovat společně na všechny současné výzvy a být připraveni na možné hrozby v budoucnosti," dodal.
Polské elity napříč politickým spektrem chválí reakci země na noční incident, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. "Půl hodiny před půlnocí mělo Polsko první informace o tom, že letí masivní útok z Ruska na západní Ukrajinu. Už v té době zmobilizovalo všechny své síly a polská armáda vydala rozhodnutí o sestřelení těch dronů," shrnuje analytik Jan Lupoměský.
Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s posílením protivzdušné obrany Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a Severoatlantická aliance. Dnes večer to na síti X napsal polský premiér Donald Tusk, který s představiteli těchto zemí a se šéfem NATO Markem Ruttem jednal. Tusk dnes oznámil, že během noci zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky celkem 12 ruských dronů. Dnes večer o tom informovala mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy. Bezpilotní letouny opakovaně narušily polský vzdušný prostor a polská armáda spolu se spojenci z NATO proti nim zasáhla. Galecká původně informovala také nálezu části jedné rakety blíže neurčeného původu, podle všeho to ale byla střela, která zlikvidovala jeden z ruských dronů, uvedla zpravodajská stanice TVN24.
Nálezy trosek dronů Polsko hlásí v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou i Běloruskem, v Lodžském, ve Varmijsko-Mazurském vojvodství a nově také v Mazovském vojvodství, které obklopuje Varšavu.
"Drazí Poláci, vzpomínám si, že se to kdysi šířilo mezi Ukrajinci. Myslím, že to teď potřebujete vy," píše na svém účtu na sociální síti X Ukrajinka Oksana. A nabízí devět rad, jak minimalizovat riziko, že při dronovém útoku přijdete o zdraví nebo i o život. Příspěvek zveřejnila poté, co v noci na středu polská a spojenecká letadla vzlétla a nakonec i zničila ruské drony, které vlétly do Polska.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) dnes telefonicky hovořil se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským o ruském narušení polského vzdušného prostoru. Shodli se na tom, že situace je vážná a jakékoliv spekulace slouží ruské propagandě, uvedl Lipavský na síti X. Agresor je Rusko, na Ukrajině i ve zbytku Evropy, dodal.
Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako "bezohledné a eskalační" jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.
Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. "Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu," uvedl Carney v prohlášení.
Na území Polska vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí nalezli trosky dronů na deseti místech. Informovala o tom mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Mluvčí původně informovala také o nálezu části jedné rakety blíže neurčeného původu, podle všeho to ale byla střela, která zlikvidovala jeden z ruských dronů, uvedla zpravodajská stanice TVN24.
Nálezy trosek dronů Polsko hlásí v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou i Běloruskem, v Lodžském a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství.
Konkrétně v Lublinském vojvodství mluvčí zmínila obce Wyryki, kde byl poškozen rodinný dům, Czosnówka, Cześniki, Krzywowierzba-Kolonia, Wielki Łan, Wohyń, Zabłocie-Kolonia a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství hlásí ministerstvo vnitra nálezy v obci Mniszków u Lodže, která se nachází asi 300 kilometrů od ukrajinských hranic, a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.
Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl ruskou plánovanou akcí. Dnes to podle agentury Reuters řekl polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski, konkrétní důkazy ale neuvedl. Gawkowski rovněž prohlásil, že Polsko nyní kvůli tomuto incidentu čelí dezinformační kampani vedené Ruskem a Běloruskem. K úmyslnému vyslání ruských dronů nad Polsko se podle agentury Reuters přiklání také německý ministr obrany Boris Pistorius, který dodal, že žádné dostupné důkazy nesvědčí o náhodě.
"Za tento útok je zodpovědné Rusko. Jakékoli jiné informace jsou nepravdivé," řekl Gawkowski podle zpravodajské televize TVN24. "Ukrajina nezatahuje Polsko do války. Kdo tvrdí opak, lže," uvedl. Gawkowski, který je zároveň ministrem digitalizace, k dezinformační kampani dodal, že klíčová polská kybernetická infrastruktura je zabezpečena.
Spojené státy v době narušení vzdušného prostoru Polska stojí po boku spojenců ze Severoatlantické aliance a budou bránit každou část aliančního území. Na síti X to napsal americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker.
Americký prezident Donald Trump dění v Polsku podle Bílého domu sleduje a chce ještě dnes hovořit se svým polským protějškem Karolem Nawrockým, informuje agentura Reuters.
Narušení vzdušného prostoru Polska ruskými drony je jednoznačným důkazem, že válka rozpoutaná Ruskem se bezprostředně dotýká všech zemí v regionu. Na síti X to dnes uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Novinářům později řekla, že podobné incidenty se v posledních týdnech stávají pravidlem. Její předchůdce ve funkci Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že pokud se potvrdí informace, že incident způsobily ruské drony, musí NATO zaujmout jednoznačný a silný postoj.
V noci na středu polská a spojenecká letadla vzlétla a nakonec i zničila některé ruské drony, které v době ruských útoků proti Ukrajině narušily polský vzdušný prostor. Britský expert Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost vysvětluje, co o "incidentu" víme nebo jak jsme na podobné útoky v budoucnu připravení.
Je třeba vyšetřit, zda při narušení vzdušného prostoru Polska šlo o úmysl, nebo o náhodu, je to vážný incident, uvedl slovenský premiér Robert Fico.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu z dnešní noci neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. S Varšavou je nicméně připravené na toto téma jednat.
Polský premiér Donald Tusk ve středu ráno uvedl, že do polského vzdušného prostoru vniklo velké množství ruských dronů, přičemž některé z nich sestřelily polské a spojenecké letouny. Polsko se podle něj ocitlo nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války.
Rusko průnikem dronů do polského vzdušného prostoru lehkomyslně riskovalo nebezpečnou eskalaci, prohlásil na adresu událostí ze středeční noci německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
"Můj vzkaz (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi je jasný. Zastavte válku. Přestaňte narušovat alianční vzdušný prostor," řekl generální tajemník NATO Mark Rutte s tím, že nešlo o ojedinělou událost. Aliance podle něho nepoleví v podpoře Ukrajiny, kterou Rusko na Putinův rozkaz napadlo v únoru 2022.
Na akci proti ruským dronům v polském vzdušném prostoru se podílely polské stíhačky F-16, nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS, alianční tankovací letoun MRTT a německý protivzdušný systém Patriot, uvedl šéf NATO Mark Rutte.
Země Severoatlantické aliance odsoudily nezodpovědné ruské chování a vyjádřily podporu Polsku, jehož vzdušný prostor v noci narušily ruské drony. Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte, který za velmi úspěšnou označil reakci spojeneckých sil z několika evropských zemí. Polské a alianční letouny některé z dronů sestřelily.
Aliance nyní podrobně hodnotí okolnosti incidentu, dodal Rutte. "Musíme dokázat, že jsme vždy o krok napřed. Tato noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO, samozřejmě včetně vzdušného prostoru," řekl Rutte v krátkém prohlášení pro média.
Česko pevně stojí na straně svých polských přátel a v případě naléhavé potřeby je připraveno pomoci chránit hranice Evropy před ruskými provokacemi, řekl po zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Týká se to všech kroků, na kterých se domluví Severoatlantická aliance (NATO), dodal. Pády dronů na území Polska jsou podle něj důkazem, že Rusko využívá všechny formy provokací a jeho agresivní politika vůči evropským zemím je realitou.
Fiala kritizoval politiky, kteří označují NATO za agresora či odporují posilování obrany. "To není politický postoj, ale služba ruské propagandě, kterou nesmíme nechat v Česku vyhrát," uvedl. Vyzval všechny politické síly, aby útok jasně odsoudily. "Pokud to neudělají, vědomě či nevědomě slouží zájmům Ruska," dodal.
Místopředseda ANO Radek Vondráček vyjádřil solidaritu s Polskem. "Konzultace se spojenci jsou namístě. Vývoj naznačuje hrozbu eskalace války. To je velmi nebezpečné," podotkl s tím, že je potřeba podpořit politiku a kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. "To je jediná šance na ukončení války a zachování ukrajinské státnosti," míní.
Předseda opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura uvedl, že incident v Polsku zdůrazňuje nutnost co nejrychleji ukončit válku, aby se zabránilo její eskalaci. "Je potřeba podpořit jakékoli mírové úsilí," napsal. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib pokládá ruské drony nad Polskem za varování pro Evropu a NATO. "Je to důkaz, že se Putin před ničím nezastaví. Posílení obrany a výdajů na ni je proto nutnou investicí do naší bezpečnosti a budoucnosti," uvedl na síti X.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se na přímý novinářský dotaz odmítl k incidentu vyjádřit. "Nechceme to nijak komentovat. Není to v naší kompetenci. Je to výhradní pravomoc Ministerstva obrany Ruské federace," řekl podle ruské státní agentury TASS.
Drony, které v noci na středu narušily polský vzdušný prostor, přiletěly z Ukrajiny. Podle agentury RIA Novosti to uvedl ruský chargé d'affaires ve Varšavě Andrej Ordaš. Kreml, ruské ministerstvo zahraničí ani resort obrany se k incidentu dosud nevyjádřily. Polsko uvedlo, že jeho vzdušný prostor narušily ruské bezpilotní prostředky, z nichž některé byly následně sestřeleny.
"Víme jen jedno - tyto drony letěly ze strany Ukrajiny," citovala Ordaše agentura RIA Novosti.
Tvrzení ruského diplomata je v rozporu s prohlášením polského premiéra Donalda Tuska, podle kterého Polsko zaznamenalo 19 průniků do svého vzdušného prostoru, přičemž velká část těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím informoval o osmi ruských dronech mířících přes ukrajinské území do Polska.
Ruské drony sestřelené ve středu v noci nad polským územím jasně potvrzují, jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká, uvedl na síti X prezident Petr Pavel, který je nyní na dovolené v zahraničí.
"Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí. Nelze předstírat, že tato válka se nás netýká. Stojíme za Polskem, naším aliančním spojencem," uvedl.
Britský premiér Keir Starmer odsoudil podle něj bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Polska a NATO ruskými drony. Ruské počínání je nanejvýš lehkovážné, řekl britský ministerský předseda podle agentury Reuters.
"Dnešní ranní barbarský útok na Ukrajinu a do očí bijící a bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Polska a NATO ruskými drony je hluboce znepokojivé," uvedl Starmer. "Šlo o nanejvýš lehkovážný krok Ruska a jen nám připomíná, jak (ruský) prezident (Vladimir) Putin otevřeně ignoruje mír," řekl šéf britské vlády.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka ve středu ráno poslancům na výboru pro obranu řekl, že k události nyní nemá informace, je v kontaktu se svým polským protějškem. "Máme navázanou komunikaci na několika úrovních," uvedl. "Veškeré mechanismy k tomu, abychom poskytli pomoc nebo abychom měli informace, abychom komunikovali, máme nastaveny," dodal. Náměstek ministryně obrany František Šulc poslancům řekl, že aktuálně nemá detaily, a není tak schopen reagovat.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš bez dalších podrobností vyjádřil Polsku plnou podporu. "Pokud se potvrdí informace, že se jednalo o incident způsobený ruskými drony, NATO musí zaujmout jednoznačný a silný postoj. Incident každopádně potvrzuje význam Severoatlantické aliance," podotkl někdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Na území Polska bylo ve středu dosud nalezeno sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu, uvedla podle agentury Reuters mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Polští politici dopoledne informovali jen o ruských dronech, které v noci na středu opakovaně narušily polský vzdušný prostor a z nichž některé byly sestřeleny.
Narušení polské územní svrchovanosti je nepřijatelné, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán k vniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru Polska a vyzval k ukončení války. Uvedl na to síti X a ve svém příspěvku nezmínil, že šlo o ruské drony. Varšavě Orbán vyjádřil plnou solidaritu a vyzval také k uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou.
"Tento incident dokazuje, že naše politika volání po míru ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou je rozumná a racionální. Život ve stínu války je plný rizik a nebezpečí. Je čas ji zastavit!" napsal Orbán a dodal, že Maďarsko podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru.
Americký prezident Donald Trump se ve středu vyhnul odpovědím na dotazy, které mu novináři kladli v souvislosti s ruským drony zachycenými ve vzdušném prostoru Polska. Nijak nereagoval, jen zamával a nastoupil do přistavené limuzíny. Informovala o tom agentura Unian.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce, aby Evropská unie finančně podpořila země na východě bloku v jejich úsilí o monitorování a obranu hranic proti potenciální ruské agresi.
Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že Varšava potřebuje větší podporu od spojenců a více než pouhá vyjádření solidarity. Posílení polské protivzdušné obrany aktuálně Polsko podle Tuska konzultuje se spojenci, a požádalo proto o aktivaci článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten stanoví, že "smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany".
Ruský dronový útok jasně odsoudil také italský ministr zahraničí Antonio Tajani. "Jde o velmi závažný a nepřijatelný čin, je útokem na vnitřní bezpečnost celého euroatlantického prostoru," napsal šéf italské diplomacie na X v příspěvku, v němž Polsku vyjádřil plnou solidaritu.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys podle agentury Reuters řekl, že nyní nejsou k dispozici potvrzení toho, že by vniknutí ruských dronů do polského prostoru bylo záměrné. Zároveň však podle Reuters zdůraznil, že Rusko je odpovědné za to, aby zabránilo vstupům svých dronů do vzdušného prostoru zemí NATO. Na síti X rovněž Budrys zdůraznil, že "protivzdušná obrana podél přední linie NATO musí být neprodleně posílena".
"Realita je jasná: Dokud bude (ruský prezident Vladimir) Putin moci pokračovat ve své krvavé válce proti Ukrajině, žádná země - ani v rámci NATO - nebude v bezpečí," napsal šéf litevské diplomacie a vyzval k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský nemá informace o tom, že by se narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony dotklo českých občanů. Vládu bude o situaci informovat.
Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár. Polsku v souvislosti s incidentem vyjádřil solidaritu. Slovenský prezident Peter Pellegrini označil incident podle médií za velmi nebezpečnou záležitost.
"Chci věřit tomu, že ty drony, které pronikly na polské území, byly drony, které tam (nezamířily) s cílem útočit na Polsko, ale měly skončit na ukrajinském území," uvedl Blanár. Dodal, že nemá informace, že by podobný incident hrozil také Slovensku, které má stejně jako Polsko společnou hranici s Ukrajinou.
Běloruská armáda si podle náčelníka generálního štábu běloruské armády Pavla Muravejka v rámci existujících komunikačních kanálů během útoku vyměňovala informace s Polskem a Litvou. "To umožnilo polské straně rychle reagovat na pohyb dronů a vyslat do vzduchu své hlídkové síly," uvedl Muravejka s tím, že také polská strana varovala běloruskou o dronech blížících se k území Běloruska.
Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako "jedna pěst" a konzultuje se spojenci posílení polské protivzdušné obrany.
V noci na dnešek Polsko podle Tuska sestřelilo asi čtyři drony a průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, přičemž velká část z těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska.
Polsko v noci na středu sestřelilo asi čtyři drony, průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, část z Běloruska, uvedl polský premiér Donald Tusk.
Průniky ruských dronů nad polské území a jejich sestřelení jsou podle polského prezidenta Karola Nawrockého bezprecedentním okamžikem v historii Polska i Severoatlantické aliance. Varšava proto podle něj zvažuje aktivaci čtvrtého článku smlouvy NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí. Informují o tom agentura Reuters a server Gazeta Wyborcza.
Nawrocki se ve středu ráno zúčastnil zasedání Úřadu národní bezpečnosti, který je jeho poradním orgánem, a do 48 hodin chce také svolat bezpečnostní radu státu. Do té doby už podle něj musí být k dispozici úplné informace o incidentech, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat.
"Jsme připraveni takové akce a provokace odrazit," řekl polský premiér Donald Tusk k ruským dronům, jež v noci na středu likvidovala polská armáda.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že šéf Bílého domu Donald Trump byl informován o situaci kolem útočných dronů v polském vzdušném prostoru. Více podrobností neposkytl.
Bělorusko sestřelilo část dronů, které v noci na středu narušily jeho vzdušný prostor, uvedl v prohlášení náčelník generálního štábu běloruské armády Pavel Muravejka. Armáda podle něj na útok upozornila Polsko i Litvu. Muravejka neuvedl, čí drony běloruská protivzdušná obrana sestřelila. Označil je za "zbloudilé".
"Protivzdušná obrana Běloruské republiky během noční výměny úderů bezpilotními letouny mezi Ruskou federací a Ukrajinou neustále sledovala drony, které ztratily kurz v důsledku působení prostředků elektronického boje obou stran. Část zbloudilých dronů byla zničena," uvedl Muravejka.
Ukrajina je připravena poskytnout Varšavě údaje o útoku, při němž dnes v noci ruské drony narušily polský vzdušný prostor. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je podle něj stále více náznaků, že Moskva vyslala bezpilotní prostředky na Polsko záměrně.
Partnerům také nabídl pomoc se zřízením systému výstrahy pro případ, že by se podobné incidenty opakovaly.
Události uplynulé noci jsou drsnou připomínkou toho, že bezpečí jednoho je bezpečím všech. Na síti X to uvedl předseda Evropské rady António Costa k vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.
"Vyjadřujeme plnou solidaritu s Polskem po nepřijatelném narušení jeho vzdušného prostoru Ruskem," uvedl Costa. Dodal, že pokračující ruská agrese proti Ukrajině a "bezohledné narušení vzdušného prostoru členských států EU představují přímou hrozbu pro bezpečnost všech Evropanů" a pro kritickou infrastrukturu na celém kontinentu.
"Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit," uvedl český premiér Petr Fiala (ODS). Volby do Poslanecké sněmovny budou za tři týdny. Končící kabinet se hlásí k další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Změny v postoji k NATO a válce na Ukrajině by chtěli prosadit například komunisté v hnutí Stačilo!. Favorit voleb - nyní opoziční uskupení ANO expremiéra Andreje Babiše - hovoří například o změnách v muniční iniciativě, kterou pomáhá ČR Ukrajině s dodávkami.
Noční ruský dronový útok, který zasáhl i území Polska, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) testováním obranyschopnosti zemí Severoatlantické aliance (NATO). Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít. Ve vyjádření na síti X Fiala ocenil, že polská protivzdušná obrana zafungovala.
V souvislosti s děním v Polsku Fiala připomněl blížící se volby. Zmínil snahu extremistů přesvědčit voliče, že Rusko není nepřítel a řešením je nezbrojit.
Narušení vzdušného prostoru Polska ruskými drony je jednoznačným důkazem, že válka rozpoutaná Ruskem se bezprostředně dotýká všech zemí v regionu. Na síti X to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
"Rusko každý den podniká provokativní akce v Pobaltí, decimuje ukrajinské civilní obyvatelstvo a infrastrukturu, bojkotuje jednání o míru a neustále jen agresivně útočí. Tomu se nelze bránit jinak než dalšími sankcemi nebo silou," napsala Černochová.
Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru v době ruského útoku na západní Ukrajinu je "prostě nepřijatelný". Na síti X to v reakci na noční události v Polsku uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že v otázce bezpečnosti spojenců nelze dělat kompromisy. Brzy chce hovořit s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Zdroj agentury Reuters z NATO uvedl, že do akce se vedle polských stíhaček F-16 zapojily nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS a alianční tankovací letoun MRTT. Svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, který však proti nim nezasahoval, doplnil zdroj.
Velvyslanci členských zemí NATO budou ve středu ráno na pravidelné schůzce jednat o reakci na narušení polského vzdušného prostoru drony, uvedl mluvčí aliance.
Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje "nás všechny". Na síti X to uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). Severoatlantická aliance (NATO) podle šéfa diplomacie musí bezprostředně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Ministr také vyzval k tvrdším protiruským sankcím.
Polsko v noci sestřelilo bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Polská armáda krátce před 4:00 SELČ informovala, že drony opakovaně narušily vzdušný polský prostor, operační velitelství poté uvedlo, že nařídilo použít zbraně a část strojů byla sestřelena. Situaci potvrdil premiér Donald Tusk, který už o vývoji informoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Mimořádně se sešla polská vláda.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 122 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. V Rostovské oblasti na jihu Ruska úřady evakuovaly školu, dva zaměstnanci byli zraněni.
V Rostovské oblasti bylo evakuováno 73 dětí a pět zaměstnanců internátní školy nedaleko hranic s Ukrajinou, uvedl na Telegramu gubernátor oblasti Jurij Sljusar. Na areál školy podle něj dopadl dron, dva zaměstnanci byli lehce zraněni.
Šéf NATO Mark Rutte je v kontaktu s vedením Polska, uvedl mluvčí aliance podle agentury Reuters. NATO úzce konzultuje aktuální situaci s Varšavou, dodal.
Drzost a rozpínavost ruského prezidenta Vladimira Putina nezastaví nic jiného než jasná odpověď NATO, míní Rakušan. Podle Výborného se ukazuje, jak vážně to Putin myslí s mírem.
Evropská unie musí podle eurokomisaře Andriuse Kubiliuse vytvořit zeď proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Eurokomisař pro obranu to uvedl na sociální síti X v reakci na velký počet ruských dronů, které narušily polský vzdušný prostor.
"Rusko opět testuje hraniční státy, EU a NATO. Musíme naléhavě vybudovat zeď proti dronům podél celého východního křídla EU. Je to v současnosti nejdůležitější společný vlajkový projekt," napsal Kubilius. "Budeme spolupracovat s členskými státy, hraničními zeměmi a Ukrajinou. Rusko bude zastaveno," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin rozšiřuje válku a stává se agresivnějším, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha s odkazem na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru uvedl, že spojenci by měli pomáhat se vzdušnou obranou Ukrajiny.
Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta by dohoda mezi USA a EU na nových clech na země, které kupují ruskou ropu, vedla k zhroucení ruské ekonomiky. "A to by přimělo (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina zasednout k jednacímu stolu," uvedl Bessent.
Nejmenovaný americký diplomatický činitel řekl agentuře AFP, že Spojené státy vidí v Číně a Indii "zdroj financování ruské válečné mašiny". "Pokud nenarušíme zdroj financování, tak nemůžeme zastavit válku," řekl činitel.
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Podle zdroje agentury AFP se Trump připojil na dálku k jednání amerických a unijních úředníků ohledně dalších sankcí na Rusko. Trump vyzval EU, aby na zboží z Indie a Číny zavedla cla ve výši 50 až 100 procent. Spojené státy by udělaly podobný krok, pokud Brusel dá najevo, že zavedení cel schválí, uvedl podle AFP Trump.
Při ruských útocích na Ukrajinu opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Uvedla to časně ráno polská armáda a později také premiér Donald Tusk. Operační velitelství armády nařídilo proti bezpilotním prostředkům použít zbraně, následně byly bezpilotní stroje sestřeleny.
Zprávy ze středy 10. září
Běloruské ministerstvo zahraničí dnes odsoudilo rozhodnutí Česka prohlásit běloruského diplomata za nežádoucí osobu. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že nežádoucí osobou je běloruský diplomat pracující pro tajnou službu.
"Bělorusko důrazně odsuzuje rozhodnutí české strany prohlásit zaměstnance běloruského velvyslanectví v Praze za nežádoucí osobu," uvedl běloruský resort diplomacie v prohlášení. Takové jednání podle něj "nepřispívá k rozvoji konstruktivní spolupráce a normalizaci vzájemných vztahů".
Polskou politickou scénu znovu rozvířila slova bývalého prezidenta Andrzeje Dudy. V rozhovoru pro týdeník Do Rzeczy uvedl, že Ukrajina se v roce 2022 pokusila přimět Varšavu, aby obvinila Moskvu z raketového útoku na východopolskou vesnici Przewodów. Podle Dudy šlo o cílený tlak ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož cílem bylo vtáhnout Polsko přímo do války s Ruskem.
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.
Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření. Poslanci v textu rezoluce vyjádřili obavy ze změny pozice Spojených států vůči ruské agresi proti Ukrajině a zdůraznili, že EU musí být i nadále strategickým partnerem napadené země.
Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.
Bělorusko je věrným spojencem Ruska, které šéf BIS Michal Koudelka označil v tuto chvíli za hlavního protivníka a největší riziko pro bezpečnost ČR. Před nebezpečím ze strany Ruska dlouhodobě varují například i polští představitelé, a to zejména po ruském vpádu na Ukrajinu.
Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. Dnes to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Uvedla to agentura AP. Moskva opakovaně tvrdí, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí Moldavska, které v minulosti bylo součástí Sovětského svazu.
"Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii," tvrdí Sanduová. "Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě," zdůraznila.
Polsko ze čtvrtka na pátek uzavře svoji hranici s Běloruskem, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk podle polských médií. Litva posílí ostrahu své hranice s Ruskem a Běloruskem, oznámila tamní pohraniční stráž. Opatření Polska a Litvy souvisejí s chystaným společným cvičením ruské a běloruské armády.
"Víte, že v pátek velmi blízko polské hranice začínají velmi agresivní rusko-běloruské manévry. To má své důsledky," řekl Tusk. Cílem simulovaných operací armád obou zemí podle něho bude suwalský průsmyk, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu.
Maďarsko uzavřelo s britskou energetickou společností Shell desetiletou smlouvu o dodávkách plynu. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.
Evropská unie plánuje do roku 2027 zcela ukončit dovoz plynu z Ruska. Maďarsko dosud plány na odchod od ruského plynu kritizovalo a po začátku ruské invaze na Ukrajinu posilovalo své energetické vztahy s Ruskem. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.
Už i Moskva čelí problémům kvůli akutnímu nedostatku benzinu, informují ruská média. Řidiči v ruském hlavním městě a v Saratově, dalším velkém městě v evropské části Ruska, často musejí hodiny čekat ve frontách na čerpacích stanicích, protože benzin AI-95, jedno z nejčastěji používaných vysokooktanových paliv v zemi, zmizel.
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na Telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele. Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
"Otevřeně brutální ruský úder leteckou bombou na osadu Jarova v Doněcké oblasti. Přímo na lidi. Obyčejné civilisty. V okamžiku, kdy se vyplácely důchody," uvedl Zelenskyj.
"Rusové dál ničí životy, ale vyhýbají se novým silným sankcím, novým tvrdým úderům. Svět nesmí mlčet. Svět nesmí zůstat nečinný. Je zapotřebí reakce Spojených států. Je zapotřebí reakce Evropy. Je zapotřebí reakce G20. Jsou nutné silné kroky, aby Rusko přestalo přinášet smrt," doplnil.
Ruské útoky na ukrajinskou Doněckou oblast si v pondělí vyžádaly šest mrtvých a deset zraněných, informovala dnes agentura Ukrinform s odvoláním na Vadyma Filaškina, který stojí v čele ukrajinské správy tohoto regionu, z větší části okupovaného Ruskem. V noci na dnešek Ukrajina sestřelila 60 z 84 ruských dronů, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Šestice obětí podle Filaškina přišla o život po ruských útocích na pět různých obcí a osad v oblasti. Pondělní zprávy hovořily o dvou mrtvých v tomto regionu, kterým prochází bojová linie.
K útokům drony ukrajinská armáda uvedla, že Rusko bezpilotní letouny na Ukrajinu vyslalo z několika směrů, a i když se podařilo většinu z nich sestřelit, tak bylo zaznamenáno 23 zásahů v deseti lokalitách. Jaké jsou jejich následky a jestli jsou zranění či mrtví, Ukrinform neuvedl.
Dvacet let se Facebooku a dalším platformám dařilo nás všechny přesvědčovat o tom, že existuje něco, čemu se říká samoregulace. "Tahle story začala praskat po ovlivňování amerických voleb Ruskem v roce 2016 - zvolení Donalda Trumpa, Cambridge Analytica a tak dále. Teprve v posledních letech se Evropská unie jako jediný celek na světě dobrala ke smysluplným regulacím," říká Josef Holý.
Většina ruských podniků očekává zpomalování růstu ruské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích informovala ruská mediální společnost RBK. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci, uvedla agentura Reuters,
Rusko se kvůli vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky ochabování hospodářské aktivity.
Společnost RBK uvedla, že podle průzkumu očekává zpomalování tempa růstu ekonomiky 57 procent ruských podniků, zatímco oživení předpokládá 28 procent podniků. Zbývajících 15 procent dotazovaných společností pak nebylo schopno budoucí vývoj předpovědět.
Ruský ministr financí Anton Siluanov v srpnu předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem července snížil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,9 procenta, do té doby čekal růst o 1,5 procenta. Loni ruská ekonomika vykázala růst o 4,3 procenta.
Portugalský premiér Luís Montenegro se dnes v Pekingu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a vyzval jej, aby využil úzkých vztahů své země s Ruskem k prosazení "spravedlivého a udržitelného míru" na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
"Skutečně spoléháme na váš přínos a úzké vztahy, které Čína udržuje s Ruskou federací, abychom co nejrychleji vybudovali spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině," řekl Montenegro svému hostiteli.
Osobní setkání čínského vůdce a předsedy vlády členské země EU a NATO se uskutečnilo jen několik dní poté, co se na vojenské přehlídce při čínských oslavách konce druhé světové války setkali Si, severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský vládce Vladimir Putin. Právě na jeho rozkaz ruská vojska v únoru 2022 napadla Ukrajinu. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová označila jednání lídrů Číny, KLDR a Ruska z minulého týdne za "autokratickou alianci".
Letošní letní ofenziva Ruska na Ukrajině sice nebyla úspěšná, ale Kreml už připravuje další, tvrdí finský analytik Joni Askola. "Bude rozsáhlejší, krvavější a zaměří se na Doněckou oblast. V okolí Pokrovsku se teď shromažďuje asi 100 tisíc ruských vojáků, kteří na místo přišli z jiných front," popisuje.
Zprávy z úterý 9. září 2025
Slovenský premiér Robert Fico se v pátek v ukrajinském Užhorodu poprvé setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a to jen několik dní poté, co mluvil s Vladimirem Putinem. Pakliže schůzku plánoval využít jako tlak na Kyjev, výsledek byl opačný. Svůj podíl na tom má i americký prezident Donald Trump, píše ukrajinský web Evropská pravda.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Pár desítek hodin poté, co před Ruskem velmi otevřeně a jasně varoval náčelník generálního štábu Karel Řehka, se přidal se srozumitelným vzkazem i Miroslav Hofírek. Muž, který stojí v čele všech speciálních jednotek české armády, považuje Moskvu za hlavní bezpečnostní riziko pro Českou republiku. "Rusové na konflikt nahlížejí jako na permanentní věc," vysvětluje Hofírek doktrínu Vladimira Putina.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko provedlo na konci víkendu svůj dosud největší letecký útok na Ukrajinu. Během něj agresor zasáhl i horní patro hlavní vládní budovy v Kyjevě. Při útoku bylo nasazeno více než 800 dronů Šáhed a 13 raket, přičemž část z nich byla sestřelena. Ukrajina už dříve zaútočila na ropovod Družba v Rusku, což podle velitele dronových jednotek Roberta Brovdiho způsobilo rozsáhlé požáry.
Merz v posledních týdnech čelí kritice, že se intenzivně zabývá zahraniční politikou a zapomíná přitom na nutnost domácích reforem. V projevu k velvyslancům to dnes ale kancléř odmítl. "Nemůžeme už hovořit o vnitřní a zahraniční politice jako o dvou hladce oddělených sférách," řekl. Angažmá vlády i jeho vlastní v zahraničí podle Merze slouží k tomu, aby se podařilo zachovat mír, svobodu a blahobyt v Německu. Kritika jeho údajně přílišného zájmu o zahraniční politiku podle Merze slouží "izolacionistickým potřebám". "Německo ale není ostrov, i když je obklopené přáteli," zdůraznil.
Imperialistický plán ruského prezidenta Vladimira Putina by dobytím Ukrajiny neskončil, ale začal. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Ukrajina podle něj v každodenním boji proti ruské agresi chrání i evropskou svobodu. Válka přitom může podle Merze trvat ještě dlouho.
"Putinův imperialistický plán by dobytím Ukrajiny neskončil, ale teprve by začal," řekl velvyslaneckému sboru na setkání na ministerstvu zahraničí v Berlíně Merz. Evropa si podle něj dobře uvědomuje, že Ukrajina bojuje i za její svobodu, a proto ji také v jejím boji podporuje. Válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí v únoru 2022, podle Merze může bohužel "trvat ještě dlouho".
"Rusko útočí na náš bezpečnostní řád. A Rusko bude ve svém agresivním chování pokračovat a bude ho ještě více zaměřovat na nás - pokud mu v tom nezabráníme," řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Dodal, že na Ukrajině "se rozhoduje o budoucnosti Evropy". "Tam se ukáže, jestli je možné na evropském kontinentě posouvat hranice násilím," dodal.
Podle ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK ruské síly v pondělí ráno v Doněcké oblasti zaútočily na její továrnu na zpracování uhlí, které je pak určené pro výrobu tepla. "Činnost továrny je momentálně zcela paralyzovaná," oznámila firma.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že jeho armáda na Ukrajině zasáhla "energetický objekt zajišťující fungovaní podniků ukrajinského obranného průmyslu". Resort to uvedl v komentáři k útoku na tepelnou elektrárnu v Kyjevské oblasti, ke kterému došlo v noci na pondělí.
Rusko jen hledá výmluvy, jak se vyhnout summitu s Ukrajinou a Spojenými státy a pokračovat ve válce proti Ukrajině. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl ministr zahraničí Johann Wadephul. Na Ukrajině se přitom podle něj rozhoduje o budoucnosti Evropy.
"Tři týdny po summitu na Aljašce musíme říci, že Rusko využívá každé výmluvy, aby vedlo válku dál a vyhnulo se summitu ve třech," uvedl Wadephul. V srpnu se na Aljašce sešel americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Trump po schůzce hovořil o velkém pokroku ve své snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko. Avizoval také schůzku Putina se Zelenským, která se však dosud neuskutečnila.
Čínská ratingová agentura CSCI Pengyuan přidělila nejvyšší hodnocení AAA ruskému plynárenskému gigantu Gazprom, který je na černé listině Spojených států. Připravila tak půdu pro emisi dluhopisů ruské firmy na čínském domácím dluhopisovém trhu, napsala agentura Reuters.
Západní ratingové agentury, včetně Moody's, Fitch a S&P Global Ratings, přestaly rating Gazpromu a mnoha dalším ruským společnostem poskytovat kvůli konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.
Základní podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny splnilo přibližně 15 tisíc lidí z 80 tisíc zájemců. Do konce roku se mohou registrovat a rezervovat si termín návštěvy ministerstva vnitra. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva Adam Rözler.
Zvláštní dlouhodobý pobyt mohou získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440 tisíc korun. Rodiny - společné domácnosti - byly podle mluvčího posuzovány jako celek.
Na návštěvu Budapešti tento týden přijede ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Podle agentury Reuters to v pondělí řekl šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Není jasné, kdy přesně Sybiha do maďarské metropole zavítá.
Reuters připomíná, že vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou jsou dlouhodobě napjaté kvůli právům maďarské menšiny na Ukrajině. Maďarská vláda národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána odmítá Ukrajině bránící se čtvrtým rokem ruské agresi poskytovat zbraně. Orbán patří k hrstce čelných evropských politiků, kteří s Moskvou udržují dobré vztahy. Maďarsko většinu energetických surovin nakupuje v Rusku, které z jejich prodeje financuje válku.
Německá vláda si nadále zachová kontrolu nad německými dceřinými společnostmi ruského státního koncernu Rosněfť a jeho podíly ve třech německých rafineriích. O dalšího půl roku v pondělí prodloužila svěřenskou správu, kterou uvalila v září 2022, a to do 10. března příštího roku. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství.
Německá vláda přebrala kontrolu nad německými aktivy Rosněfti v důsledku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Dosavadní svěřenská práva měla skončit ve středu.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj varoval, že Rusko má nad Ukrajinou trojnásobnou převahu co do lidských a materiálních zdrojů. Agentura AFP uvádí, že ruská armáda v srpnu nadále na východě Ukrajiny postupovala, nicméně o něco pomaleji než v předchozích měsících.
V Rusy okupovaném Doněcku jsou po dronovém útoku hlášeni čtyři zranění, informuje telegramový kanál Astra s odvoláním na prokremelská média.
Ve vsi Novodoněcke v oblasti Kramatorsku na východě Ukrajiny ruské útočné drony v noci na pondělí podle oblastní prokuratury zasáhly obytný dům, kde přišel o život 77letý muž a jeho 51letá dcera, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Dva další lidé utrpěli zranění.
Záchranáři v Kyjevě v pondělí uvedli, že z trosek devítipodlažního domu zasaženého v noci na neděli vyprostili tělo muže. Počet obětí nedělní vlny útoků, při nichž byla poprvé poničena i budova ukrajinské vlády, tak vzrostl na pět.
Rusko cílí na rozbití soudržnosti a podkopání důvěry veřejnosti v instituce, stát, právo a mezinárodní zakotvení Česka, řekl na konferenci ve sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Rusko označil za v tuto chvíli hlavního protivníka a největší riziko pro bezpečnost ČR.
"Ruská federace nechce konec války na Ukrajině. Kdyby ho chtěla, tak tu válku vůbec nezahájila. Kdyby ho chtěla, tak souhlasí s mírovými jednáními. Kdyby ho chtěla, tak brutálně nevraždí, záměrně necílí na civilisty, na ženy, děti, nevinné bezbranné občany Ukrajiny," řekl. Všichni by si podle něj měli být jistí, že to samé by Rusové dělali také v Česku.
Ruský prezident Vladimir Putin předložil Státní dumě návrh, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
Podle finského premiéra Petteriho Orpa představuje Rusko dlouhodobou hrozbu pro Evropu, zejména pro její východní část. "Nebezpečí Putinova Ruska nezmizí, ani kdyby boje na Ukrajině skončily hned zítra," uvedl premiér země, která sdílí s Ruskem pozemní hranici v délce přes 1300 kilometrů. "Podpora Ukrajiny a čelení Rusku jsou nejlepší investice do naší společné bezpečnosti," dodal Orpo.
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl v pondělí předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise připravuje již devatenáctý soubor sankčních opatření, mohl by být představen v několika příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale rovněž i finančních služeb.
"Musíme zastavit tuto válku, musíme podporovat Ukrajinu a navýšit tlak na Rusko," uvedl Costa. "Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu," dodal předseda unijních summitů. Zdůraznil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mírová jednání ihned přistoupil, zatímco Rusko naopak v několika posledních dnech navýšilo útoky na Ukrajinu, ničí stále více infrastruktury a zabíjí více lidí.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v pondělí podle agentury Reuters informoval, že Ukrajinci za srpen na ruském území zasáhli 60 cílů. Oslabit se jim podle velitele podařilo ruské kapacity pro výrobu paliv a maziv pro armádu, pro výrobu leteckých zbraní, střel, bezpilotních letounů a systémů protivzdušné obrany. Ukrajinská armáda uvedla, že také narušila fungování dopravního systému v Rusku.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa Mykolajivské oblasti Vitalije Kima napsal, že v noci na pondělí trosky sestřeleného ruského dronu zasáhly výrobní podnik v Mykolajivu a techniku, která se v něm nachází.
Podle ukrajinského letectva Rusko k nočním útokům použilo 142 dronů, 112 z nich se podařilo zneškodnit.
Rusko v noci na pondělí zaútočilo na tepelnou elektrárnu v Kyjevské oblasti, oznámilo ukrajinské ministerstvo energetiky. Neuvedlo, o jakou elektrárnu jde, ani není jasné, jaké na ní jsou škody. Podle informací na sociálních sítích ruské drony útočily na tepelnou elektrárnu ve městě Trypillja ležícím na Dněpru jižně od Kyjeva.
"Cíl je jasný: způsobit ještě další potíže ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu, nechat ukrajinské domácnosti, nemocnice, školky a školy bez světla a tepla," poznamenal úřad. Ministerstvo dodalo, že na místě pracují záchranáři a specializované čety opravářů.
Na východě Polska nedaleko hranic s Běloruskem se v neděli pozdě večer našly trosky neidentifikovaného létajícího objektu, informovala polská policie. Jde o další z incidentů, které v poslední době hlásí země na východní hranici NATO v blízkosti Ukrajiny napadené Ruskem, připomíná agentura Reuters.
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
Na Ukrajině došlo za poslední roky k několika podezřelým vraždám ukrajinských nacionalistů a prozápadních aktivistů. I když se pachatelé našli, stále zůstává nejasné, kdo vraždy nařídil. Stále více důkazů nasvědčuje tomu, že za některými z útoků by mohl stát Kreml.
Podle stanice CNN americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho administrativa je připravena přistoupit k druhé fázi sankcí proti Rusku. Náznaky přichází v době, kdy americký lídr začíná být stále více frustrován nedostatkem pokroku v mírovém procesu na Ukrajině. Dnes opět zopakoval, že není spokojen s tím, co se děje na Ukrajině. "Nejsem nadšený z toho, co se tam děje," řekl Trump o nejnovějších ruských útocích. "Věřím, že to vyřešíme. Ale nejsem s nimi spokojený. Nejsem spokojený s ničím, co souvisí s touto válkou," dodal prezident USA.
Donald Trump novinářům v pondělí řekl, že brzy bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Velmi brzy. V příštích několika dnech. Podívejte, my to vyřešíme. Situaci mezi Ruskem a Ukrajinou. My to vyřešíme," řekl prezident na dotaz novinářů, kdy se hovor mezi ním a Putinem uskuteční.
Rusko v noci na neděli podniklo svůj největší letecký útok ve válce na Ukrajině, když nasadilo více než 800 dronů a poprvé zaútočilo na vládní budovu v Kyjevě. Útok si vyžádal čtyři mrtvé a 44 zraněných.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že během pondělí a úterý přicestují do Spojených států někteří evropští představitelé, aby projednali další postup v dosažení příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters, podle které Trump blíže nespecifikoval, kteří představitelé přiletí. Agentura DPA později uvedla, že se jedná o několik evropských úředníků pod vedením zvláštního zmocněnce EU pro sankce Davida O'Sullivana, kteří v pondělí navštíví Washington.
Několik evropských úředníků pod vedením O'Sullivana navštíví americké ministerstvo financí, aby projednali různé formy ekonomického tlaku na Rusko včetně nových sankcí, potvrdil dnes agentuře DPA mluvčí Evropské komise.
Zprávy z pondělí 8. září
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg dnes uvedl, že nejnovější ruský útok na Kyjev nenasvědčuje tomu, že by Moskva chtěla válku na Ukrajině ukončit diplomatickou cestou. Americký prezident Donald Trump krátce předtím uvedl, že je připraven zahájit druhou fázi sankcí proti Rusku. Čeho přesně by se nové sankce týkaly ani termín zavedení ale neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.
Podle agentury AP dnes ráno z vládní čtvrti v Kyjevě stoupal kouř, ale nebylo jasné, zda jde o důsledek přímého zásahu, nebo důsledek pádu trosek sestřelených dronů či raket. Policie zablokovala přístup k budově úřadu vlády.
Zelenskyj po dnešních úderech oznámil čtyři mrtvé a 44 raněných. Stejné počty potvrdila také premiérka Svyrydenková, která na Facebooku zároveň zveřejnila fotografie zachycující míru poškození budovy úřadu vlády po ruském úderu. "Naštěstí nikdo nebyl zraněn. Požár byl uhašen… Ale životy Ukrajinců nelze vrátit. Během této noci byli zabiti čtyři lidé a více než 44 bylo zraněno v důsledku ruského ostřelování," napsala premiérka.
Noční útok drony a raketami na Ukrajinu, podle médií největší od začátku ruské války, si v celé zemi vyžádal čtyři mrtvé a 44 raněných. Uvedli to dnes ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj i premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní už byl mezitím uhašen požár vládní budovy v Kyjevě. Šlo o vůbec první zásah vládního objektu v centru metropole bránící se země.
Podle serveru listu Ukrajinska pravda jsou počty dnes v noci vyslaných ruských dronů novým rekordem.
Ruské síly dnes v noci při rozsáhlém vzdušném útoku vyslaly na Ukrajinu 805 dronů Šáhed a dronových návnad sloužících k oklamání protivzdušné obrany, zaútočily také devíti raketami. Uvedlo to ráno velitelství ukrajinského letectva, podle médií je to rekordní údaj. Obráncům se podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely
Ukrajina v noci na dnešek zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země, napsala ráno agentura Reuters. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem. Přesný rozsah škod není ale zatím znám.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády. Podle ní s ohněm bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. "Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy," zdůraznila šéfka vlády země.
Ukrajinský dronový útok naopak způsobil požár v Ilské rafinerii u Krasnodaru na jihozápadě Ruska, který byl rychle uhašen a který si nevyžádal žádné oběti. Zdejší personál se při zásahu evakuoval do úkrytů, dodala agentura.
Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Podle webu Ukrajinska pravda tam také rozsáhlý ruský útok poškodil dopravní infrastrukturu, uzavřen byl most přes řeku Dněpr. Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě. "Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle," uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily střechu několika obytných budov, zabily jednu ženu a zranily nejméně dalších osm lidí, včetně těhotné ženy. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen. Kvůli útokům na západní Ukrajinu vzlétly také polské stíhačky, napsala dnes agentura Reuters.
Dohodu po úterním jednání uzavřeli severokorejský ministr veřejné bezpečnosti Pang Tu-sop a ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev. Ačkoli velvyslanectví nezveřejnilo podrobnosti, obě strany se podle něj shodly na tom, že vzhledem k geopolitické situaci je bilaterální spolupráce v oblasti veřejné bezpečnosti a ochrany důležitá.
Ministerstvo veřejné bezpečnosti KLDR a ruský resort vnitra v úterý podepsaly dohodu o posílení spolupráce, která se bude týkat oblasti veřejné bezpečnosti nebo potírání obchodu s drogami. Podle agentury Jonhap to oznámila ruská ambasáda v Pchjongjangu.
zprávy z neděle 7. září
Na východ Polska poblíž vesnice Majdan Sielec zhruba 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou dopadl neidentifikovaný předmět, pravděpodobně dron. Informují o tom polská média. Úřady potvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Mluvčí polského ministra obrany Janusz Sejmej uvedl, že objekt nebyl bojeschopným dronem a nevykazoval žádné "vojenské charakteristiky". Polská komerční rozhlasová stanice RMF FM informovala, že se pravděpodobně jedná o dron používaný k pašování.
Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě.
Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů.
"Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách," řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům, řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Donald Trump zároveň avizoval, že summit se uskuteční v jeho floridském klubu Doral nedaleko Miami. "Každý to chce (v Doralu), protože je to hned vedle letiště. Je to nejlepší místo," citoval Trumpa portál Politico. "Všechno je krásné," dodal Trump o svém klubu.
Donald Trump řekl, že Spojené státy v příštím roce uspořádají summit G20, což je skupina největších ekonomik, v jeho floridském klubu Doral nedaleko Miami. Trump rovněž prohlásil, že by na schůzce rád uvítal ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země vede útočnou válku proti Ukrajině, a také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jako pozorovatel dostane podle šéfa Bílého domu pozvání na summit Polsko, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Zprávy ze soboty 6. září
Rusko zveřejnilo seznam mobilních aplikací, jejichž fungování prý bude zajištěno i při výpadcích datového signálu, na které si Rusové zvykli v době útoků ukrajinských dronů. Mají mezi nimi být ruská internetová tržiště, elektronické platební služby či komunikační platformy, nikoli však nejpoužívanější aplikace jako WhatsApp, YouTube či Telegram, napsala dnes agentura Reuters.
Ruské úřady v poslední době stále častěji sahají k vypínání mobilních datových sítí, čímž chtějí zkomplikovat navigaci útočících ukrajinských dronů.
Spojenci Ukrajiny připravují nové sankce proti Rusku ve snaze přinutit prezidenta Vladimira Putina ukončit jeho válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney. Ruská armáda Ukrajinu napadla na Putinův rozkaz v únoru 2022.
"Pan Putin je příčinou této války. Je příčinou toho zabíjení a nebude si diktovat podmínky míru," řekl Carney na tiskové konferenci.
"Věřím, že navzdory odlišným názorům, které máme, jsou vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou odsouzené k lepšímu a kvalitnějšímu charakteru," řekl Fico, jenž letos na Zelenského opakovaně slovně útočil. Učinil tak například po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, když země loni neprodloužila platnost příslušné smlouvy s ruskou stranou.
Fico dnes také řekl, že na druhou polovinu října navrhl další společné jednání slovenské a ukrajinské vlády.
Slovenský premiér dal opět najevo, že nesouhlasí s ukrajinskými útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Tyto útoky v srpnu vyústily v opakované přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba.
Zelenskyj dnes řekl, že Ukrajina reaguje na ruské útoky na svou energetickou infrastrukturu a že tak bude činit i nadále. Kyjev je podle něj připraven zajistit bezpečnou přepravu ropy a plynu přes své území na Slovensko, pokud nepůjde o ruské suroviny.
"Přeji vám dobrý, spravedlivý mír. Přeji vám, aby jste co nejrychleji našli řešení, co se týče bezpečnostních záruk. Podporujeme všechny iniciativy, které vedou k příměří, které vedou k míru," prohlásil čtyřnásobný premiér Fico po vůbec první oficiální bilaterální schůzce se Zelenským od svého předloňského návratu do čela slovenské vlády.
"Děkuji vám za tuto návštěvu. Měli jsme smysluplný rozhovor. Je důležité, že mezi námi probíhá tento dialog, budeme v něm pokračovat," řekl Zelenskyj po setkání s Ficem. Dodal, že nynější tlak na Rusko ohledně ukončení války je nedostatečný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem za smysluplné. Po jednání v Užhorodu rovněž prohlásil, že vzájemný dialog bude pokračovat, píše agentura Ukrinform. Slovenského premiéra, jehož často kritizuje kvůli Ficovým blízkým vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, také Zelenskyj podle agentury informoval o výsledcích svého čtvrtečního telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Fico na společné tiskové konferenci se Zelenským podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu i její snahy o vstup do Evropské unie. Současně poukázal na přetrvávající rozdílné názory mezi Slovenskem a Ukrajinou v otázce energetiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem za smysluplné. Po jednání v Užhorodu rovněž prohlásil, že vzájemný dialog bude pokračovat, píše agentura Ukrinform. Slovenského premiéra, jehož často kritizuje kvůli Ficovým blízkým vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, také Zelenskyj podle agentury informoval o výsledcích svého čtvrtečního telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Šéf Bílého domu evropské země vyzval, aby přestaly odebírat ruskou ropu, jejíž prodej pomáhá Moskvě financovat čtvrtým rokem trvající agresi na Ukrajině. Právě Slovensko přitom usiluje o pokračování dodávek ropovodem Družba, o jejichž ukončení se Kyjev snaží.
"Děkuji vám za tuto návštěvu. Měli jsme smysluplný rozhovor. Je důležité, že mezi námi probíhá tento dialog, budeme v něm pokračovat," řekl Zelenskyj po setkání s Ficem. Jeho hlavním tématem měly být podle dřívějších vyjádření ukrajinského prezidenta právě dodávky ruské ropy, která proudí potrubím na Slovensko a do Maďarska přes Ukrajinu.
Fico dal na úterním setkání s Putinem v Číně najevo, že chce na schůzce se Zelenským protestovat proti ukrajinským útokům na ropnou infrastrukturu na ruském území, které v srpnu opakovaně vedly k přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska.
O víkendu Ukrajinou otřásla politická vražda. Ve Lvově byl zastřelen Andrij Parubij, nacionalista, někdejší předseda ukrajinského parlamentu a také jeden z mužů, který se zasloužil o novou postmajdanovskou Ukrajinu. Pravděpodobně se stal obětí hybridní války na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu.
Spojené státy by se mohly ujmout vůdčí role v monitorování rozsáhlé nárazníkové zóny na Ukrajině, jež by po případném uzavření mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem sloužila jako ochrana země před Ruskem. Dnes o tom píše web stanice NBC News s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle kterých o plánu diskutují vojenští představitelé spojenců Ukrajiny včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by zahrnovala rozsáhlou demilitarizovanou oblast na území Ukrajiny, jejíž hranice zatím nejsou vymezeny. Spojené státy by na zónu dohlížely mimo jiné vzhledem ke svým technologickým schopnostem. Do monitorování by nasadily drony, satelity a další zpravodajské prostředky. Zapojily by se i další země, se kterými by USA dohled koordinovaly.
Nejméně jedna země, která není členem Severoatlantické aliance, by mohla na zabezpečení nárazníkové zóny poskytnout své vojáky. Podle zdrojů obeznámených s plánem by se mohlo jednat například o Saúdskou Arábii či dokonce Bangladéš, uvedl web NBC News. Na Ukrajině podle těchto zdrojů nebudou nasazeny američtí vojáci.
Jelikož by ruský prezident Vladimir Putin musel souhlasit s jakýmkoliv plánem na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a zapojení NATO vnímá jako problematické, tvůrci plánu se chtějí vyvarovat nasazení sil zemí aliance, uvedly zdroje NBC News.
Celkem 26 zemí je ochotno podílet se po dojednání příměří na zajišťování bezpečnosti Ukrajiny, řekl ve čtvrtek po jednání Koalice ochotných francouzský prezident Macron. "V příštích pár dnech dokončíme přípravu americké podpory bezpečnostních záruk pro Ukrajinu," dodal Macron. Jenže Putin jasně řekl, že síly NATO na Ukrajině nepřipustí. A záruky USA záleží na nevyzpytatelném Donaldu Trumpovi.
Peskov v rozhovoru také zopakoval tvrzení Moskvy, že dává přednost diplomatickému řešení ukrajinského konfliktu před vojenským. "A pokud nám Trump pomůže tyto politické a diplomatické prostředky zpřístupnit, pak se zde naše zájmy shodují, což lze a je třeba uvítat," uvedl mluvčí.
Peskov také řekl, že Putin vysoce oceňuje Trumpovo úsilí o urovnání konfliktu a že by se oba lídři mohli v blízké době opět sejít. "Nepochybuji o tom, že pokud to budou oba prezidenti považovat za nutné, lze jejich setkání uspořádat velmi rychle. Stejně jako bylo rychle uspořádáno setkání na Aljašce," řekl Peskov s odkazem na schůzku Trumpa s Putinem z minulého měsíce. Ke kontaktům na pracovní úrovni dochází neustále, dodal.
Mluvčí Krmelu Dmitrij Peskov v rozhovoru s ruským serverem Argumenty i Fakty řekl, že Trumpův přístup k diplomacii založený na uzavírání dohod je "docela cynický", ovšem v pozitivním slova smyslu. "V duchu otázky 'proč bojovat, když můžete obchodovat'. A na základě těchto amerických zájmů dělá vše pro to, aby zastavoval války," řekl o Trumpovi Peskov. Postoj amerického prezidenta se tak výrazně liší od "extrémně nekonstruktivního" postoje evropských zemí, které dělají všechno, co mohou, aby zabránily dosažení mírového urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí Kremlu.
Polský premiér Tusk podle serveru onet.pl řekl, že zatím nemá úplné informace o tom, proč mnich do Běloruska jel. Zřejmě se vydal na návštěvu známého, kněze žijícího v sousední zemi. Polsko podniká diplomatické kroky na pomoc zadrženému Polákovi, ale "neočekává od běloruské strany dobrou vůli," uvedl Tusk. "Připravujeme odvetná opatření, pokud se ta situace nezmění," dodal.
Podle Jacka Dobrzyńského, mluvčího polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb, jde o další provokaci ze strany Lukašenkova režimu. "Polské tajné služby nevyužívají řeholníky ke sbírání informací o vojenských cvičeních," napsal na sociální síti X.
S bratrem na začátku války viděli v televizi záběry z Ukrajiny a bylo jim hned jasné, že se musí přidat. O válčení nevěděl nic, ale vydal se i s ním přes Polsko na Ukrajinu. Po několikadenním symbolickém výcviku se dostal na frontu, kde byl za týden těžce zraněn. Přesto se vrátil zpět.
Podle běloruské tiskové agentury BelTA Polák přiznal, že sháněl informace o blížícím se vojenském cvičení Západ 2025, které na tento měsíc chystá běloruská a ruská armáda. Krátce před zadržením prý získal blíže neurčený tajný vojenský dokument. Údajně také prostřednictvím sociálních sítí navázal kontakt s jistým běloruským občanem a nabídnul mu spolupráci s polskými tajnými službami spočívající například ve sběru informací o objektech běloruské armády a tajných služeb. V případě odsouzení za špionáž hrozí zadrženému Polákovi sedm až 15 let vězení.
Běloruské úřady ve čtvrtek ve Vitebské oblasti na severu země zadržely polského občana pro podezření ze špionáže. Informovala o tom běloruská státní média. Polský premiér Donald Tusk režimu běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka vzkázal, že pokud se případ tohoto řeholníka brzy nevysvětlí, podnikne Varšava odvetná opatření.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka má zato, že Rusko a celá jeho společnost se připravuje na válku s Evropou. Podle něj je proto nutné protivníka přesvědčit, že země Severoatlantické aliance jsou ochotné pro svou obranu použít sílu. "Ukrajina nám ukazuje, že se Rusku dá postavit," prohlásil Řehka ve svém poměrně burcujícím projevu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Prague Defence Summit.
Podle Stanislawa Žaryna, bývalého zástupce ministra pověřeného koordinací tajných služeb, je to šokující informace, protože jde o lidi, kteří pracovali proti Polsku a ve prospěch Ruska. Myslí si, že šanci získat azyl v Polsku nemají. Stejně věc vidí i experti na azylové právo, píše Rzeczpospolita. Jedním z možných kritérií pro udělení azylu cizinci je to, že jde o "důležitý zájem" Polska. V takovém případě by to musel schválit ministr zahraničí a tím je Radoslaw Sikorski, kterého Rzeczpospolita označuje za "neústupného odpůrce agresivního Ruska".
Čtyři cizinci, kteří byli v Polsku odsouzeni za špionáž pro Rusko, požádali polské úřady o azyl, informuje polský list Rzeczpospolita. Čtveřice patřila mezi 16 obžalovaných cizinců, které soud ve východopolském Lublinu v prosinci 2023 odnětím svobody potrestal za přípravu diverzních a sabotážních akcí na území Polska. Osm z nich si tresty už odpykalo, Polsko ale deportovalo jen čtyři. "Ti zbývající podali žádost o azyl, a proto do ukončení řízení budou v centrech pro běžence," uvedla polská kontrarozvědka ABW, která skupinu v březnu 2023 rozbila.
"Kleště" kolem Pokrovsku už v srpnu málem secvakly, Ukrajinci ale agresory od města zahnali. Aby situaci zachránili, poslali Rusové do boje elitní jednotky. Jejich vojáci ale krutě doplatili na neznalost způsobu boje na tomto úseku fronty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.
Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.
Jörgensen rovněž uvedl, že se příští týden v Bruselu setká s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem a budou spolu projednávat právě otázku energií. "Přišli jsme s návrhem, jak se zbavit závislosti na ruské energii, nyní je důležité dosáhnout dohody," prohlásil dánský eurokomisař. "Musíme Rusku vyslat jasný signál, že už se Kremlem nenecháme vydírat a že nebudeme pomáhat financovat ruskou válku," dodal.
"I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet," uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné "dočasné opatření". Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen. V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.
Velitel ukrajinských dronových vojsk Robert Brovdi zvaný Maďar na svém telegramovém účtu potvrdil, že cílem útoku byla rafinérie v Rjazani, která je podle něho s roční produkcí 17,1 milionu tun čtvrtou největší v Rusku. Ukrajinské drony také podnikly úder na ropný sklad v Rusy okupovaném Luhansku, uvedl Brovdi.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé ruské Rjazaně v noci na sociálních sítích informovali o tom, že po útocích dronů hoří tamní rafinérie. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov uvedl, že protivzdušná obrana v regionu zneškodnila osm dronů a že se podle předběžných informací nikomu nic nestalo. Připustil, že úlomky jednoho z bezpilotních letounů dopadly v areálu nejmenovaného průmyslového závodu.
Z ukrajinského Dnipra i Rjazaně uprostřed evropské části Ruska byly v noci na dnešek po útocích dronů hlášeny požáry v průmyslových podnicích. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC a různé telegramové kanály.
Podle Serhije Lysaka, šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, jejímž je Dnipro administrativním centrem, protivzdušná obrana nad regionem sestřelila 15 ruských dronů. Na svém telegramovém účtu bez dalších podrobností Lysak napsal, že cílem útoku byl podnik, kde vypukly požáry. BBC uvádí, že podle dniperských telegramových kanálů šlo o nejméně jeden velký požár. Který podnik byl zasažen, není jasné. V části města v noci záchranáři varovali před chemickým nebezpečím a vyzývali lidi, aby si zavřeli okna, ráno však úřady ujistily, že kvalita ovzduší je v pořádku.
Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.
Z ukrajinského Dnipra i Rjazaně uprostřed evropské části Ruska byly v noci na dnešek po útocích dronů hlášeny požáry v průmyslových podnicích. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC a různé telegramové kanály.
Podle Serhije Lysaka, šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, jejímž je Dnipro administrativním centrem, protivzdušná obrana nad regionem sestřelila 15 ruských dronů. Na svém telegramovém účtu bez dalších podrobností Lysak napsal, že cílem útoku byl podnik, kde vypukly požáry. BBC uvádí, že podle dniperských telegramových kanálů šlo o nejméně jeden velký požár. Který podnik byl zasažen, není jasné. V části města v noci záchranáři varovali před chemickým nebezpečím a vyzývali lidi, aby si zavřeli okna, ráno však úřady ujistily, že kvalita ovzduší je v pořádku.
Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes.
"Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou," citovala Peskova ruská agentura. "To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná," dodal Peskov.
"Existují nezvratné důkazy o špionážních aktivitách polského občana," uvedla Belta. "Několik minut před zatčením obdržel tajný vojenský dokument. Všechno to bylo zachyceno na videu," napsala agentura. Běloruského občana se podle ní snažil Polák naverbovat.
Agenti běloruské kontrarozvědky zatkli polského občana kvůli podezření ze špionáže. Měl u sebe dokumenty týkající se nadcházejících bělorusko-ruských vojenských cvičení, uvedla ve čtvrtek běloruská média. Měl také běloruské a zahraniční peníze a SIM kartu k přenosnému telefonu registrovanou na někoho jiného. Státní tisková agentura Belta s odvoláním na běloruskou televizi uvedla, že agenti běloruské KGB muže zadrželi ve městě Lepel, východně od hlavního města Minsku. Zadržen byl také běloruský občan.
Slovenský premiér během úterního setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně dal najevo, že při schůzce se Zelenským chce protestovat proti ukrajinským útokům na ropnou infrastrukturu.Tyto útoky na ruském území v srpnu opakovaně vedly k přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska.
Fica v Užhorodu, jež leží u ukrajinsko-slovenské hranice, čeká také jednání s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Součástí slovenské delegace budou ministři zahraničí a hospodářství.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes v ukrajinském Užhorodu sejde s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Jedním z hlavních témat jednání bude podle úřadu slovenské vlády energetická infrastruktura. Schůzka obou politiků, první od předloňského jmenování Fica do čela jeho již čtvrté vlády, se uskuteční po dřívější Ficově kritice Zelenského či přístupu Evropské unie k válce na Ukrajině. Nynější Ficův kabinet po nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že bude brzy hovořit s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že urovnal mnoho válek, ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější. "Ano, promluvím s ním," řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s šéfem Kremlu.
zprávy z pátku 5. září
Ruské drony dnes večer v Charkovské oblasti zabily tři lidi a další tři zranily. Oznámil to na platformě Telegram šéf vojenské správy oblasti Oleh Syněhubov. Podle Syněhubova se dnešní útok na Charkov odehrál kolem 21:30 místního času (20:30 SELČ). Oběťmi jsou dva muži a jedna žena ve vesnici Chotimlja východně od Charkova.
Prohlášení vydal také dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen, který řekl, že je ruským útokem na DRC šokován a že odsuzuje veškerou agresi proti humanitárním pracovníkům. "Další důkaz, že (ruský prezident Vladimir) Putin nemá žádný zájem na ukončení této nelegální agresivní války," prohlásil.
"Dánská rada pro uprchlíky (DRC) potvrzuje, že jedno z našich humanitárních odminovacích zařízení bylo během dne zasaženo raketou," sdělila organizace. "V době incidentu týmy DRC prováděly čistě civilní aktivity - pracovaly na likvidaci min a válečných zbytků výbušnin, aby ochránily komunity a umožnily bezpečný přístup k základní infrastruktuře, zemědělské půdě a domovům," dodala.
Nejméně dva mrtvé a několik zraněných si dnes vyžádal ruský raketový úder na okraj ukrajinského města Černihiv. Humanitární organizace Dánská rada pro uprchlíky v prohlášení uvedla, že terčem byla její mise a že vedle dvou zabitých je dalších osm lidí zraněných. Útok mezitím odsoudilo dánské ministerstvo zahraničí. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury TASS oznámilo, že u Černihivu zničilo středisko pro odpalování dálkových dronů.
Ruský vojenský soud poslal na 25 let do vězení 22letého Moskvana, který podle obžaloby chtěl na příkaz ukrajinské rozvědky ve Voroněži odpálit dva plynovody. Informovala o tom dnes agentura TASS s tím, že mladík se částečně doznal a potvrdil, že zastává radikální proukrajinské názory.
Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskusí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
Český premiér Petr Fiala o možném nasazení českých vojáků dnes odmítl spekulovat. "Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek, a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka," řekl dnes Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích.
Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři, či ve vzduchu. Po dnešním jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to médiím řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nezačne jednat o ukončení války. Americký prezident Donald Trump v telefonátu s evropskými lídry vyzval Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku, napsala agentura Reuters.
Nejméně dva mrtvé a tři zraněné si dnes vyžádal ruský raketový úder na okraj ukrajinského města Černihiv. Na síti Telegram to uvedl šéf vojenské správy města Dmytro Bryžynskyj, podle kterého balistická raketa zasáhla místní odminovací misi.
"Raketový útok byl proveden na pracovníky humanitární odminovací mise, kteří se v oblasti věnovali odminovacím pracím," napsal Bryžynskyj. Poznamenal, že úder zasáhl místo v blízkosti kontrolního stanoviště u vjezdu do městské části Novoselivka.
Evropané jsou připraveni výrazně přispět k bezpečnostním garancím pro Ukrajinu, uvedl po jednání koalice ochotných německý kancléř Merz. Doufají v podporu z USA.
Britský premiér Keir Starmer podle serveru The Guardian při jednání koalice ochotných ostatním státníkům řekl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedá věřit. Koalice podle něj musí zajít ještě dál a pokračovat v tlaku na Putina, který povede k zastavení ruských útoků. Starmer se stejně jako Fiala k jednání koalice připojil na dálku.
Zástupci takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, se dnes společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovoru předcházelo jednání koalice o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve válce s Ruskem. Schůzky se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a přes videospojení z Prahy český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
"Koalice ochotných se shodla na potřebě další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko," uvedl při přestávce v jednání český premiér Petr Fiala. Základem garancí pro budoucí bezpečnost na Ukrajině mají být místní ozbrojené síly, doplnil Rutte. Zelenskyj si podle generálního tajemníka NATO musí být při jednání o míru jistý podporou všech spojenců.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal na úřadu vlády generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Marka Rutteho. Zhruba hodinové jednání se bude týkat evropské bezpečnosti, obranné spolupráce, mírových jednání a pomoci Ukrajině. Před schůzkou se Fiala a Rutte společně zúčastnili prostřednictvím videokonference jednání takzvané koalice ochotných v Paříži.
Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dorazil ve čtvrtek do Prahy a hned ráno se ostře pustil do Moskvy a Pekingu. Upozornil na to, že obě země se stále zřetelněji sbližují a zbrojí obrovským tempem především proto, aby zvýšily svůj vliv ve světě. "Rusko je a bude destabilizačním prvkem v Evropě i v celém světě," varoval účastníky Rutte.
"Někteří se mohou obávat nových závodů ve zbrojení, ale naším cílem není provokovat, ale chránit a zajistit, že si budeme moci nadále užívat svobodu a bezpečí," řekl Rutte. Je podle něj potřeba nezapomínat, že nutnost navýšit obranné investice přichází v reakci na hrozby, kterým NATO čelí. Za nejočividnější příklad považuje nevyprovokovanou válku Ruska proti Ukrajině. "Ale hrozba neskončí, až skončí tahle válka, a výzvy nejsou omezeny jen na Rusko," podotkl. Samostatně i společně podle něj výzvu představují Čína, Severní Korea a Írán.
Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.
Některá média, například americký deník The Wall Street Journal (WSJ), minulý měsíc napsala, že podezřelý Ukrajinec byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně. Podle WSJ vedl muž tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby poškodili plynovody Nord Stream.
Rutte v projevu připomněl závazek členských zemí NATO, které se na červnovém summitu aliance dohodly na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035. Výdaje mají být rozdělené na 3,5 procenta HDP na "tvrdou obranu" a na 1,5 procenta HDP na další výdaje, například infrastrukturu. "Pět procent je hodně peněz, ale je to to, co potřebujeme," řekl dnes Rutte. NATO má podle něj jasné cíle schopností, které potřebuje, a státy je musí naplnit. "Máme nákupní seznam, ale abychom mohli nakupovat, potřebujeme peníze," dodal.
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje podle Rutteho mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má. Rusko podle něj dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. "Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě," řekl. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační silou v Evropě a ve světě, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Prioritou NATO je tak podle něj větší investování do obrany a zrychlení obranné výroby. Rusko a Čína investují do budování a modernizace svých armád nejen kvůli přehlídkám, ale aby uplatňovaly svůj vliv, pokusily se přetvořit globální řád a podryly svobodu a demokracii, uvedl dále Rutte.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrana v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 84 z nich. Zbývajících 28 bezpilotních letounů udeřilo na 17 místech, na dalších pět lokalit dopadly trosky sestřelených dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo na Telegramu. Oběti na životech dosud nebyly hlášeny.
V Čugujevském okrese v Charkovské oblasti zasáhl ruský dron obytnou oblast, informovala ruskojazyčná služba BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Při incidentu vyhořel obytný dům a několik automobilů, pět lidí bylo zraněno. V Oděské oblasti způsobil útok ruských dronů požár skladiště, podle předběžných informací nejsou na místě žádné oběti.
Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.
Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji - myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.
Trump stanici CBS News také řekl, že je nespokojený kvůli krveprolití mezi Ruskem a Ukrajinou, ale že bude i nadále usilovat o mírovou dohodu. "Myslím, že se nám to podaří vyřešit. Upřímně řečeno, myslel jsem si, že ten ruský (konflikt) bude jedním z těch jednodušších, které jsem už zastavil, ale evidentně je to něco, co je trochu obtížnější než některé jiné," řekl americký prezident s odkazem na války ve světě, které se mu podle jeho tvrzení podařilo urovnat.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
"Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským," řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. "Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to," dodal.
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
"Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost," uvedla Zacharovová na tiskové konferenci.
Rusko nemá v úmyslu jednat o jakémkoliv případném nasazení zahraničních vojenských jednotek na Ukrajině. Považuje to za nepřijatelné. Novinářům to dnes řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu. Zacharovová také dodala, že obvinění, že za problémy letadla s von der Leyenovou v Bulharsku stojí Rusko, jsou falešná a paranoidní.
Po dopoledním jednání se má Zelenskyj i evropští lídři telefonicky spojit s Trumpem, jehož mají informovat o aktuální situaci. Zelenskyj ve středu uvedl, že chce s Trumpem hovořit i o dalších sankcích proti Rusku. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff.
Macron přivítal Zelenského v Elysejském paláci už ve středu večer a prohlásil, že Evropa je připravena zaručit bezpečnost Ukrajiny od chvíle podpisu mírové dohody. Oba politici však zároveň dali najevo pochybnosti, zda ruský vůdce Vladimir Putin, na jehož rozkaz pokračují útoky na ukrajinská města, skutečně chce válku ukončit. Macron a další evropští lídři hovoří o možnosti vyslání mírových jednotek, což však Putin odmítá.
S lídry koalice ochotných se ve Francii setká ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním tématem schůzky budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ, že by se podařilo uzavřít příměří s Ruskem, které na sousední zemi už přes tři a půl roku útočí.
O evropské bezpečnosti, obranné spolupráci, mírových jednáních a pomoci Ukrajině budou dnes jednat v Praze premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Před schůzkou se společně zúčastní prostřednictvím videokonference jednání takzvané koalice ochotných v Paříži.
V Praze dnes druhým dnem pokračuje Pražský obranný summit, vystoupí na něm generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Mezi řečníky je také švédský ministr obrany Pal Jonson, náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka či vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý. Akci pořádá britský think-tank Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). Potrvá do pátku.
zprávy ze čtvrtka 4. září
Ukrajina se pravděpodobně členem NATO v dohledné době nestane, Západ jí ale musí poskytnout dostatečné bezpečnostní záruky, míní šéf české diplomacie Jan Lipavský. Pokud by se tak nestalo, zůstala by podle něj podrobena Rusku. Ukrajina je tak v první linii obrany celé Evropy, řekl ministr. Česko ji od začátku podporuje mimo jiné významnou vojenskou pomocí. Zmínil muniční iniciativu na dodávky velkorážové munice, bez níž by podle šéfa diplomacie Ukrajina dosud ztratila minimálně Donbas.
Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při středečním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.
"Ve střední a východní Evropě jsme varovali, že Rusku se nemůže věřit. Varovali jsme, že Rusko nemůže být zadrženo přátelskými gesty. Ale hlavní prioritu mělo NATO v Afghánistánu. Dobré vztahy a spolupráce s Ruskem v Afghánistánu byly považovány za důležitější než obrana proti němu v Evropě," poznamenal šéf diplomacie. V Afghánistánu sloužili po boku spojenců i Češi. "Odvrátili jsme naši pozornost od kolektivní obrany v Evropě. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že to byla chyba, protože to přesměrovalo příliš pozornosti od Ruska. Oslabili jsme to, co mělo být naší hlavní misí - společnou obranu Evropy," dodal Lipavský.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi Donald Trump v tuto chvíli podle svých slov nemá co dalšího říct. "Pro prezidenta Putina nemám vzkaz," řekl šéf Bílého domu. "Moje stanovisko zná a nějak se rozhodne. Budeme buď spokojení nebo nespokojení podle toho, jak se rozhodne, a uvidíte, že pokud budeme nespokojení, budou se dít věci," dodal americký prezident. Zdroj z Bílého domu agentuře Reuters dnes také řekl, že se Trump chystá v následujících dnech telefonicky spojit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Vladimir Putin komentoval také úterní výrok německého kancléře Friedricha Merze, který jej označil za "možná nejtěžšího válečného zločince naší doby". Německý kancléř se podle ruského vládce snaží zbavit odpovědnosti, kterou má Západ za dění na Ukrajině. Putin řekl, že Západ využívá bojů na Ukrajině jako záminku k přijímání sankcí vůči Rusku. Moskva o své invazi do sousední země tvrdí, že byla reakcí na vlastní ohrožení ze strany zemí NATO. Putin zopakoval jeden ze svých požadavků, že se Ukrajina nikdy nesmí stát členem aliance, s čímž souhlasí Spojené státy i někteří další členové NATO.
Vladimir Putin se ve středu vyjádřil k úternímu tvrzení Donalda Trumpa, že je Putinem velmi zklamán a že Rusko, Čína a KLDR na schůzce v Pekingu spřádají intriky proti Spojeným státům. Putin uvedl, že jeho americký protějšek má smysl pro humor. Doplnil, že všichni politici, s nimiž v čínské metropoli jednal, se pozitivně vyjadřovali o srpnové schůzce lídrů USA a Ruska na Aljašce a dávali najevo, že podle nich může přispět k ukončení války na Ukrajině. Trump po této schůzce v polovině srpna hovořil o velkém pokroku a o tom, že se Putin zřejmě brzy sejde se Zelenským.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil návrh Vladimira Putina na schůzku s Volodymyrem Zelenským v Moskvě za nepřijatelný. Šéf ukrajinské diplomacie Sybiha v reakci na Putinova slova na síti X napsal, že hostit setkání ruského prezidenta se Zelenským nabídlo nejméně sedm zemí včetně Rakouska, Švýcarska, Vatikánu či tří arabských států.
"Toto jsou seriózní návrhy a prezident Zelenskyj je v jakoukoli chvíli připraven na takovou schůzku. Putin přesto dál plýtvá časem všech tím, že předkládá vědomě neuskutečnitelné návrhy," napsal Sybiha. K jednání může přimět Rusko jen zvýšený tlak, dodal. Kyjev apeluje na západní spojence, aby zpřísnili protiruské sankce a přiměli Moskvu k vyjednávání o míru.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. "Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky," dodal ruský lídr.
Moskva v posledních týdnech opakuje, že schůzka Putina se Zelenským bude mít smysl, až bude jasný její program. Ukrajina i její západní spojenci to označují za zdržovací taktiku, díky níž může Rusko dále podnikat údery na ukrajinská města, v nichž umírají desítky civilistů.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského existuje pevný základ bilaterálních dohod o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině zejména s Dánskem. Uvedl to po jednání v Kodani, kde jedná o další podpoře své země s představiteli severoevropských a pobaltských zemí. Ve čtvrtek je pak v Paříži naplánována schůzka takzvané koalice ochotných, tedy zemí pomáhajících Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána. Zároveň vyzval ukrajinského lídra, ať přijede do Moskvy, kde se s ním sejde, napsala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.
Šéf Kremlu se k vývoji situace na Ukrajině, kterou Rusko na jeho rozkaz napadlo v únoru 2022, vyjádřil po své návštěvě Číny, kde ve středu po boku čínského vůdce Si Ťin-pchinga a severokorejského diktátora Kim Čong-una zhlédl vojenskou přehlídku a jednal o další spolupráci s jejich zeměmi podporujícími ruskou invazi.
Možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkali v nejbližších týdnech či měsících, je podle odborníků velmi malá a nepravděpodobná. Současná situace vyhovuje Rusku, které nestojí o přímé jednání a využívá času i příznivých podmínek na frontě, shodují se analytici, které oslovila ČTK. O možném setkání lídrů obou zemí se diskutovalo před dvěma týdny po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu.
Ministerstvo obrany nakoupí 18 lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly české armády za zhruba 1,7 miliardy korun bez DPH. O nákupu dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu, podrobnosti uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Zakázka je rozdělená na dvě části, podvozky za 32,6 milionu britských liber bez DPH (zhruba 871 milionů korun bez DPH) dodá společnost LPP, jejich technické zhodnocení za 810 milionů korun bez DPH pak zajistí Vojenský technický ústav.
"Ministerstvo obrany v současné době realizuje rozsáhlé modernizační projekty, které není možné financovat v jednom roce. Hodnocení NKÚ zcela přehlíží realitu na trhu s vojenskou technikou, kdy zálohové platby jsou výrobci vyžadovány všude na světě. Zároveň platí, že zálohové platby poskytujeme pouze v případě, že to pro nás znamená určitý benefit, ať jde o slevu z celkové ceny, dřívější dodání atp.," sdělil mluvčí ministerstva Karel Čapek. "Na celkové sumě 71 mld. Kč vyplacených záloh v roce 2024 měly klíčový podíl i zálohy naplánované již v předchozích letech, a to i na projekty zasmluvněné za minulé vlády," dodal.
Ministerstvo obrany loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy korun. Za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard korun na úhradu záloh u některých zakázek, které počítají s pořízením techniky. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu. Úřad to dnes uvedl ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Ministerstvo obrany s tvrzením nesouhlasí a jeho argumentaci považuje za zcela scestnou.
Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Zakázku dnes projednala vláda, uvedla po jednání ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
Podle britské vlády uneslo Rusko od začátku invaze více než 19 500 ukrajinských dětí, z nichž přibližně 6000 přesunulo do sítě převýchovných táborů. Ukrajina označila únosy dětí bez souhlasu jejich rodin nebo poručníků za válečný zločin, který splňuje definici genocidy podle OSN. Moskva uvedla, že děti zachránila z válečné zóny. Kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v březnu 2023 zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.
"Toto oznámení přichází v době, kdy naše zpravodajské služby ukazují, že Rusko dlouhodobě prosazuje rusifikační politiky na nelegálně a dočasně okupovaných ukrajinských územích. Snaží se tak vymazat ukrajinskou kulturní identitu a státní suverenitu," stojí v prohlášení britské vlády.
Na britském sankčním seznamu je nově mimo jiné Nadace Achmata Kadyrova pojmenovaná po bývalém čečenském prezidentovi. Podle britské vlády stojí organizace za převýchovnými programy pro ukrajinské děti a náctileté, v rámci nichž je podrobuje vojenskému výcviku. Sankcím čelí také Ajmani Něsijevna Kadyrovová, prezidentka nadace a matka současného čečenského vůdce. Zařazení na seznam vede ke zmrazení majetku, zákazům cestování a dalším trestům.
"Politika Kremlu zaměřená na nucené deportace, indoktrinaci a militarizaci ukrajinských dětí je opovrženíhodná," uvedl Lammy, který podle serveru televize Sky News přislíbil zavedení dalších sankcí proti Rusku už v úterý. Ruská ambasáda se podle Reuters k nejnovějším sankcím zatím nevyjádřila.
Británie zařadila na sankční seznamy 11 subjektů a jednotlivců spojených s Ruskem, některé z nich viní z účasti na nucených deportacích a převýchově ukrajinských dětí. Sankce uvalila mimo jiné na nadaci, kterou vede matka čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Britský ministr zahraničí David Lammy označil ruské únosy ukrajinských dětí za opovrženíhodné, uvedla dnes agentura Reuters.
Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.
Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to běloruská média poté, co se šéf slovenské vlády v Pekingu sešel s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Ruské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce k bojovým operacím uvedlo, že útok z dnešní noci cílil na podniky ukrajinského vojenského průmyslu, jakož i palivovou a dopravní infrastrukturu Ukrajiny, kterou využívají ukrajinské ozbrojené síly.
V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30 tisíc domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.
V Chmelnycké oblasti na západě země zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.
Je to ohraná písnička. Americký prezident Donald Trump už několikrát vyhrožoval deadliny a tvrdými sankcemi Rusku, aby pak z různých důvodů couvnul. Pro řadu pozorovatelů je to v lepším případě nepochopitelné, v tom horším k smíchu. Podle analytika Chrise Weafera ale skutečné důvody přesahují Rusko.
V ruské Rostovské oblasti byly kvůli dronu, který dopadl poblíž vlakového nádraží, přerušeny dodávky proudu a zpožděny byly desítky vlaků. Podle Reuters to uvedly Ruské dráhy.
Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle agentury Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.
Podle ukrajinského letectva použilo Rusko při útoku 502 útočných dronů Šáhed a dalších typů bezpilotních prostředků a také 16 střel s plochou dráhou let Kalibr a osm střel Ch-101. Zneškodněno bylo na 430 dronů, 14 střel Kalibr a sedm Ch-101. Celkem 14 blíže nespecifikovaných míst zasáhly dohromady tři střely a více než 60 dronů.
Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že při ruském útoku na železniční infrastrukturu byli zraněni čtyři drážní pracovníci. Řada vlaků musela být odkloněna na objízdné trasy a spoje nabírají mnohahodinová zpoždění.
Ve městě Znamjanka, které je významným železničním uzlem v Kirovohradské oblasti, ruský dronový útok zranil pět lidí, uvedl šéf tamní vojenské správy Andrij Rajkovyč. Poškozeno bylo podle něj 28 obytných domů, přičemž jeden byl zcela zničen.
Vladimir Putin a Kim Čong-un si na konci asi 2,5 hodiny trvající schůzky popřáli pevné zdraví. Putin Kima objal, potřásl mu rukou a pozval jej do Ruska. "Čekáme na Vás. Přijeďte," citovala TASS Putinova slova. Kim podle Reuters Putina objal s tím, že nové setkání se uskuteční brzy.
Ruské ministerstvo zveřejnilo záběry z dronu, na nichž voják stojí na silnici a drží ruskou vlajku. "Záběry z bezpilotních letadel potvrzují kontrolu ruských vojsk nad přibližně polovinou území města Kupjansk," uvedlo ministerstvo s tím, že ruští jsou vojáci v centru města, v oblasti nejdůležitějších budov.
Ruská vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto významného frontového města na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Informaci nebylo možné nezávisle ověřit, ukrajinská strana zprávu dosud nekomentovala.
"Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti," prohlásil ruský prezident.
KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. "Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech" řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.
Kreml se dnes ohradil proti tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruský prezident Vladimir Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a severokorejský vůdce Kim Čong-un intrikují proti Spojeným státům. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova.
Trump v úterý uvedl, že je "velice zklamaný" z Putina, a ve svém příspěvku na síti Truth Social naznačil, že Si, Putin a Kim během oslav konce druhé světové války v Číně plánují spiknutí proti Spojeným státům. "Vyřiďte prosím mé vřelé pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, s nimiž intrikujete proti Spojeným státům," uvedl Trump ve vzkazu čínskému prezidentovi.
"Chci říci, že žádné spiknutí nikdo neorganizoval, nikdo nic nespřádal, žádná spiknutí. Více než to, nikdo z těchto tří lídrů na to ani nepomyslel," řekl Ušakov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. Trump se podle něj vyjádřil ironicky. "Kromě toho mohu říci, že všichni chápou, jakou roli hrají Spojené státy, současná administrativa prezidenta Trumpa a osobně prezident Trump v současném mezinárodním uspořádání," dodal.
Rusko v noci na středu provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Podle ukrajinského letectva použilo Rusko při útoku 502 útočných dronů Šáhed a dalších typů bezpilotních prostředků a také 16 střel s plochou dráhou let Kalibr a osm střel Ch-101. Zneškodněno bylo na 430 dronů, 14 střel Kalibr a sedm Ch-101. Celkem 14 blíže nespecifikovaných míst zasáhly dohromady tři střely a více než 60 dronů.
Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.
V Praze dnes začíná konference velitelů vzdušných sil v Evropě EURAC (European Air Chiefs Conference). Každoroční setkání hostí Česko potřetí, naposledy se velitelé do Česka sjeli v roce 2015. Tématem letošního ročníku je vzdušná nadvláda v multipolárním světě a strategická adaptace evropských vzdušných sil na měnící se globální podmínky. Akce potrvá do pátku.
Ministři také rozhodnou o pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v příštích pěti letech. Návrh rozpočtu na příští rok na něj počítá s miliardou korun, mezi lety 2023 a 2025 bylo vždy na tento účel vyčleněno půl miliardy korun.
Vláda dnes projedná nákup tanků Leopard 2A8, schválení kabinetem je nezbytné pro podpis smlouvy. Česko chce v první fázi pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
zprávy ze středy 3. září
"Nemám z toho vůbec obavu," reagoval Trump na otázku moderátora rozhlasového pořadu o možné protiamerické ose. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. "Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko," je přesvědčen Trump.
Donald Trump v rozhlasovém pořadu řekl, že válka na Ukrajině nedává žádný smysl, a poznamenal, že udělá něco, co lidem pomůže žít. Každý týden podle něj umírá 7000 lidí - převážně vojáků na ruské i ukrajinské straně. "Pokud to můžu pomoci zastavit, tak myslím, že mám povinnost to udělat," řekl Trump. Co přesně zamýšlí, zatím není zřejmé, hrozby novými protiruskými sankcemi zatím jeho administrativa nenaplnila.
Americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že je velmi zklamaný z ruské hlavy státu Vladimira Putina. Vůbec se však nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska, řekl také v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse. Informuje o tom agentura Reuters.
Německý kancléř Merz v televizním rozhovoru reagoval také na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU) v rozhovoru s deníkem Financial Times o tom, že evropské země pracují na "docela přesných plánech" pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk. Kancléř zdůraznil, že vojenská podpora Ukrajiny je věcí členských států v takzvané koalici ochotných, a nikoli Evropské komise. "To není odpovědnost Evropské komise," podotkl.
Merz zdůraznil, že žádné konkrétní plány na vojenské nasazení neexistují, "každopádně ne v Německu". O dlouhodobých bezpečnostních zárukách lze podle něj rozhodnout až po uzavření příměří nebo mírové dohody.
Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.
"Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku," řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. "A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost," dodal Merz.
Rusko by se Spojenými státy mohlo spolupracovat v řízení Záporožské jaderné elektrárny, kterou ruská vojska obsadila krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Podle ruskojazyčných médií o tom ruský prezident Vladimir Putin mluvil se slovenským premiérem Robertem Ficem na jejich dnešní schůzce v Pekingu. Na spolupráci by se podle šéfa Kremlu mohla podílet i Ukrajina. Kyjev Putinovy návrhy odmítl.
"Můžeme spolupracovat s americkými partnery na jaderné elektrárně v Záporoží. V zásadě jsme s nimi už tyto otázky probírali, zatím však nepřímo," řekl Putin. Ruské agentury neupřesnily, jakou formu by taková spolupráce mohla mít.
Ukrajinští vojáci osvobodili vesnici Udačne ležící v Doněcké oblasti nedaleko strategicky důležitého města Pokrovsk. Na sociálních sítích to ohlásil ukrajinský generální štáb.
Velení ukrajinské armády zveřejnilo video s popiskem "čištění vsi Udačne v Doněcké oblasti a vztyčení vlajky". Vojáci na něm vyvěšují ukrajinskou státní vlajku na zničené budově a jeden z nich hlásí, že úkol byl splněn.
Podle mapy projektu Deepstate sledujícího vývoj na frontě ve válce s Ruskem je ale jižní část obce pod kontrolou invazních sil, zatímco severní část je označená jako šedá zóna.
Vesnice Udačne leží asi deset kilometrů jihozápadně od Pokrovsku na hlavním silničním tahu z Dněpropetrovské oblasti. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že ministerstvo obrany v Moskvě v pondělí informovalo, že vojska uskupení Střed v Udačném podnikla úder proti "živé síle a technice" ukrajinské armády.
V okolí Pokrovsku se už měsíce odehrávají těžké boje. Ruská armáda se ho snaží obsadit a v současnosti se k němu stahuje ze tří stran.
Severoatlantická aliance usilovně pracuje na tom, aby znemožnila Rusku rušit signály u civilních letů, uvedl dnes šéf NATO Mark Rutte. Prohlásil to dva dny poté, co letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přišlo ve vzdušném prostoru Bulharska o navigaci GPS a piloti přistáli v Plovdivu pomocí klasické navigace a papírových map.
"Bereme to velmi vážně," řekl generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci v Lucemburku. "Mohu vás ujistit, že pracujeme dnem i nocí na tom, abychom tomu čelili, zabránili tomu a zajistili, že se to nebude opakovat," dodal bez bližších podrobností. Rusko ani von der Leyenová se k incidentu veřejně nevyjádřily.
Rutte řekl, že rušení signálu GPS je součástí komplexní ruské kampaně hybridních hrozeb. "Vždycky jsem nesnášel slovo hybridní… ale hybridní je přesně toto rušení signálu komerčních letadel, které může mít potenciálně katastrofální dopady," řekl. "Hrozba ze strany Rusů každým dnem sílí. Nebuďme naivní: jednoho dne se to může týkat i Lucemburska, může to přijít i do Nizozemska," řekl bývalý nizozemský premiér. Podle něj Rusové ohrožují celý kontinent. "Všichni jsme teď na východním křídle, ať už žijete v Londýně, nebo v Tallinnu," dodal Rutte.
Bulharské úřady v pondělí uvedly, že z incidentu podezřívají Rusko. Premiér Rosen Željazkov nicméně dnes prohlásil, že k zahájení vyšetřování není důvod.
Kreml podle analytiků Institutu pro studium vály využil projev někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče k posílení výzev Vladimira Putina ke změně režimu v Kyjevě. Janukovyčovo vystoupení, které časově zapadlo do Putinova projevu na summitu v Číně, je podle ISW součástí širší informační operace zaměřené na zpochybnění legitimity současného ukrajinského vedení.
Možné nasazení dalších jednotek severokorejských vojáků v rusko-ukrajinském konfliktu by bylo podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše stejně problematické jako dříve. Jde podle něj například o jazykovou bariéru či zajištění koordinace s ruskou armádou. V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
Němečtí kriminalisté a tajné služby varovali, že na sociálních sítích evidují stále více pokusů o nábor lidí pro špionáž a sabotáž v Německu. Pravděpodobně jsou za nimi ruské tajné služby, které se snaží získat přímo i přes prostředníky agenty "na jedno použití".
Německý kancléř Friedrich Merz chce jako místo pro budoucí jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem navrhnout Ženevu. Řekl to dnes na společné tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Karin Kellerovou-Sutterovou. Podle ní ale k takovým jednáním musí být nejprve ochotné obě zúčastněné strany. Rusko vede proti Ukrajině už více než tři roky útočnou válku.
Merz řekl, že by pro možné rozhovory zástupců Kyjeva a Moskvy byla Ženeva dobrým místem. Chce ji proto navrhnout ve čtvrtek v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných, která sdružuje země podporující Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. Část účastníků schůzky včetně Merze bude na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na místě, část se připojí přes videokonferenci. Členem koalice ochotných je i Česko.
Němečtí kriminalisté a tajné služby dnes varovali, že na sociálních sítích evidují stále více pokusů o nábor lidí pro špionáž a sabotáž v Německu. Pravděpodobně jsou za nimi ruské tajné služby, které se snaží získat přímo i přes prostředníky agenty "na jedno použití", uvedli ve společné tiskové zprávě.
Řada evropských států, které vojensky pomáhají Ukrajině v obraně před ruskou invazí, v posledních době hlásila možné případy sabotáží. Kromě Německa to byly například pobaltské země či Polsko.
Ukrajinu zasáhl o víkendu šokující zločin - ve Lvově byl za bílého dne zastřelen bývalý předseda parlamentu a výrazná postava proevropských hnutí Andrij Parubij. Úřady oznámily, že podezřelý střelec byl zadržen a podle vyšetřovatelů má mít vazby na Rusko.
Slovenský prezidnet Robert Fico se na schůzce s Putinem vyslovil také pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí. Připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským prezidentem všeobecně terčem kritiky, dodal nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.
Fico Putinovi na setkání mimo jiné řekl, že dodávky ruského plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream se postupně zvyšují a blíží se čtyřem miliardám metrů krychlových ročně.
"Chci vám poděkovat za bezpečné a pravidelné dodávky plynu, které dostáváme plynovodem TurkStream," řekl Fico.
Slovenský premiér zdůraznil, že jeho země má zájem o spolupráci s Ruskem, a to i v oblasti energetiky a dodávek ruské ropy a plynu. Na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským chce Fico důrazně protestovat proti ukrajinským útokům na ropnou infrastrukturu. "Není možné, aby se takovýmto způsobem útočilo na infrastrukturu, která je pro Slovensko životně důležitá," řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešní schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem v Pekingu vysoce ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, informovaly agentury AFP a Reuters. Moskva se nikdy nestavěla proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, řekl také šéf Kremlu a odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo jakkoli napadnout Evropu.
"Velmi si vážíme nezávislé zahraniční politiky, kterou vy a váš tým vedete," řekl Putin na setkání s Ficem, které odvysílala čínská televize. Fico je jediným představitelem členské země EU, který přicestoval do Pekingu, aby se ve středu zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války.
Ve středu se v Pekingu koná největší vojenská přehlídka roku k 80. výročí od konce 2. světové války. Mezi hosty jsou Vladimir Putin, indický premiér Naréndra Módí, severokorejský vůdce Kim Čong-un, z Evropy pouze slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić. Svět s napětím čeká, jaké supermoderní zbraně čínská armáda představí. Už zítra ráno se můžete těšit na první snímky.
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2 tisíce severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6 tisíc vojáků.
"V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2 tisíce," řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje ruská agentura TASS. Smlouva je podle ní uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Není jasné, kdo plynovod postaví, a konečné investice nebyly zveřejněny, zdůraznila agentura Reuters. Diskuse o tomto megaprojektu se již několik let nacházely v patové situaci. Rusko jej bylo odhodlané prosadit, aby kompenzovalo nižší dodávky do Evropy po invazi na Ukrajinu. Evropská unie navíc nyní zvažuje úplný zákaz dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Čína je ale mnohem opatrnější. Růst poptávky po plynu se zpomaluje a Peking se obává nadměrné závislosti na jediném dodavateli, připomíná agentura Bloomberg.
Evropští politici se rádi fotí po boku Donalda Trumpa a chválí jeho snahu o mír. Podle lidí z Bílého domu však za zavřenými dveřmi dělají pravý opak - brzdí jednání a podrývají výsledky summitu na Aljašce, píše Axios. Jsou mimo jiné přesvědčeni, že v soukromí tlačí na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby vydržel a počkal na lepší mírovou dohodu.
Při ruském útoku na město Bila Cerkva v ukrajinské Kyjevské oblasti v noci na dnešek zahynul jeden člověk, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na šéfa regionální vojenské správy Mykolu Kalašnyka. Podle ruskojazyčné služby BBC zemřel jeden muž také při ruském úderu na Chersonskou oblast. Útoku čelilo v noci i město Sumy, podle šéfa vojenské správy města Serhije Kryvošejenka je několik zraněných, včetně dítěte.
"Objevili jsme tělo muže, zatímco hasiči bojovali s ohněm v garážovém komplexu, který vzplanul v důsledku útoku," napsal na síti Telegram Kalašnyk. Informoval také o dalších škodách napříč městem Bila Cerkva, poničených oknech a požárech.
Ruské jednotky zaútočily rovněž na Chersonskou oblast, kde podle BBC zahynul 73letý muž. O dronovém úderu informovala i správa Černihivské oblasti, podle ní zde bylo zraněno několik lidí včetně 14leté dívky.
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Pekingu sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Putin, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli ruské agresi na Ukrajině, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy.
Putin dnes nazval čínského prezidenta drahým přítelem a poděkoval mu za přijetí. Čína podporuje Rusko v jeho válečném tažení tím, že odebírá ruské suroviny, které jsou kvůli západním sankcím v dalších částech světa obtížně prodejné.
Zprávy z úterý 2. září
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který žije od roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. Ve vzácném vystoupení, které zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii. Záznam s Janukovyčovým vystoupením byl zveřejněn v době, kdy Ukrajina u svých západních spojenců hledá bezpečnostní záruky pro období po ukončení ruské války proti Ukrajině, která trvá od února 2022.
Slovenský premiér Robert Fico se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ještě předtím se během své návštěvy Pekingu setká s prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Číny Si Ťin-pchingem. Fico to řekl v nahrávce na sociální síti.
"Putin se nezměnil a nezmění. Je to predátor." Tak okomentovala počínání ruského prezidenta šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bulharsku poté, co se vrátila z vizity bělorusko-polské hranice, kde se setkala s polským premiérem Donaldem Tuskem. Vedle projevů si navzájem vyměnili i přátelská gesta.
Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.
Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.
Rusko přestalo předstírat, že vůbec nějakým způsobem uvažuje o možném příměří, které by zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Nejvyšší ruský velitel naplno přiznal, že útoky na Ukrajinu a její obyvatele budou pokračovat i na podzim.
Vláda ve středu projedná, jestli vstoupí jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem (ÚS), který se bude zabývat návrhem na zrušení právní úpravy o oddělených zápisech dětí uprchlíků z Ukrajiny do základních škol. Návrh podala skupina senátorů, kteří oddělené zápisy považují za diskriminační opatření, které povede k segregaci. Porušuje podle nich právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka.
Ministerstvo spravedlnosti v materiálu, který má ČTK k dispozici, navrhuje, aby vláda do řízení vstoupila. Ústavnímu soudu by pak měla navrhnout, aby návrhu na zrušení právní úpravy vyhověl. Podporu navrhovatelům podle materiálu doporučil i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková souhlasila, aby vláda do řízení vstoupila, k návrhu se nevyjádřila.
Česká humanitární organizace Koridor UA vyhlásila sbírku na podporu rehabilitačního centra Mriya na jihu Ukrajiny, které pomáhá dětem s fyzickými i psychickými následky ruské invaze, která začala v únoru 2022. Poptávka po pomoci centra převyšuje jeho možnosti, a každý měsíc tak zůstávají desítky až stovky dětí bez potřebné terapie kvůli tomu, že chybí peníze a kapacity, uvedli zástupci organizace ke spuštění sbírky na platformě Darujme.cz. Přes ni mohou zájemci na fungování centra, které bylo založeno v roce 2023 v Mykolajivu, přispívat.
"Můžeme skutečně potvrdit, že k narušení signálu GPS došlo, ale letadlo bezpečně přistálo v Bulharsku. Od bulharských úřadů jsme obdrželi informace, že mají podezření, že byl incident způsoben zjevným vměšováním Ruska," prohlásila mluvčí komise. Dodala, že se jednalo o charterový let do Plovdivu. Zda se stal terčem útoku právě kvůli přítomnosti šéfky unijní exekutivy na palubě, na to je třeba se zeptat těch, kdo za útokem stáli, dodala Podestaová.
Narušení potvrdily bulharský úřad pro řízení letového provozu a následně i Evropská komise. "Od února 2022 došlo k výraznému nárůstu rušení signálu GPS a v poslední době i falšování signálu," uvedl bulharský úřad. "Tato narušení ovlivňují přesný příjem signálu GPS, což vede k různým provozním problémům pro letadla i pozemní systémy," dodal.
Mluvčí Evropské komise Arianna Podestaová letecký incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Bulharská strana už komisi informovala, že z incidentu podezřívá Rusko. "Incident nyní prošetřují bulharské úřady, protože se odehrál na bulharském území," dodala mluvčí EK.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sejde v Paříži s evropskými lídry, informují dnes agentura AFP a list Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Hlavním tématem jednání budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ, že by se podařilo uzavřít příměří s Ruskem, které proti sousední zemi už přes tři a půl roku vede útočnou válku.
"Plánujeme takovou schůzku," řekl zdroj agentuře AFP a dodal, že se zatím nepředpokládá, že by se jí účastnil americký prezident Donald Trump.
Rušení GPS signálu a jeho falšování, které brání v přístupu k satelitnímu navigačnímu systému, tradičně používaly vojenské a zpravodajské služby k obraně citlivých míst. Nyní ho ale stále častěji využívají země jako Rusko k narušení běžného civilního života v sousedních zemích, poznamenal list Financial Times. Pobaltské země už loni varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu.
Evropská komise ani Rusko na incident zatím nereagovaly, bulharský úřad pro řízení letového provozu narušení potvrdil. "Od února 2022 došlo k výraznému nárůstu rušení signálu GPS a v poslední době i falšování signálu," uvedl úřad. "Tato narušení ovlivňují přesný příjem signálu GPS, což vede k různým provozním problémům pro letadla i pozemní systémy," dodal.
Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přistát v Plovdivu s pomocí papírových map. Informoval o tom dnes deník Financial Times s odvoláním na své informované zdroje.
"GPS v celé oblasti se vypnulo," uvedl jeden ze zdrojů. Pilot hodinu kroužil nad letištěm, poté se rozhodl přistát ručně s použitím map. "Jednalo se o nepopiratelné narušení (signálu GPS)," dodal.
Turecko je pro Rusko spolehlivým a osvědčeným partnerem, přičemž energetická spolupráce mezi oběma zeměmi je strategická. Na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci to dnes tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin, píše agentura Reuters. Putin také ocenil turecké úsilí o řešení konfliktu na Ukrajině. "Zvláštní role" Turecka coby prostředníka podle něj bude i nadále žádaná.
"Naše námořnictva budou fungovat jako jeden celek, stanou v čele NATO. Díky této dohodě bude v severním Atlantiku více válečných lodí světové úrovně, které budou pronásledovat ruské ponorky, chránit naši kritickou infrastrukturu a zajišťovat bezpečnost obou našich národů," uvedl britský ministr obrany John Healey.
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Podezřelý byl oficiálně obviněn z vraždy a nezákonného držení zbraně, uvedl šéf prokuratury ve Lvovské oblasti Mykola Meret podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Muž je ve vazbě a vyšetřovatelé v jeho bydlišti i na jiných místech provádějí prohlídky.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko v noci na dnešek uvedl, že policie podezřelého zadržela v Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny. Útok měl podle něho pečlivě naplánovaný. Nastudoval si, kde se Parubij pohybuje, měl naplánovanou trasu a promyšlený únikový plán. Vyhickyj potvrdil, že pachatel byl oblečený jako kurýr roznáškové služby a na Parubije vystřelil osmkrát. "Chladnokrevná krutost. Dokonce se ujistil, že oběť zemřela," uvedl policejní šéf.
Ruští váleční blogeři náhle pozbyli obvyklé arogance vůči nepříteli. Důvodem je řízená střela Flamingo, která ještě ani nebyla vypuštěna do boje. Ukrajinská zbraň má údajně doletět 3000 kilometrů a může nést tunovou bombu.
Ruský analytik Igor Juškov pracuje na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace. Uznává sice, že západní sankce ruskou ekonomiku oslabují, ale nevedou k tomu, aby Kreml "změnil přístup k zahraniční politice", čímž myslí ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, jak je to s kritickým nedostatkem benzinu a nafty v Rusku a vysvětluje, kam až to může vést.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na Facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
V noci na dnešek kvůli hrozícím dronovým útokům platil letecký poplach v centrálních, severních a východních oblastech Ukrajiny. Protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti, informace o možných škodách nejsou k dispozici.
Manželský pár přišel o život při ruském bombovém útoku v ukrajinské Záporožské oblasti, kterou prochází frontová linie. Na Telegramu o tom informoval šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov.
Rusové podle Fedorova na vesnici Omelnyk, která leží asi 20 kilometrů od míst bojů, zaútočili řízenými leteckými bombami KAB. "Jsou zničené domy. V jednom z nich zahynul manželský pár," uvedl Fedorov. Oběma manželům bylo 64 let.
Putin poděkoval Číně a Indii za snahu "vyřešit krizi na Ukrajině". Čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a další vrcholné účastníky schůzky informoval v dvoustranných rozhovorech o svém aljašském setkání s Trumpem. "Chtěl bych také podotknout, že porozumění dosažená na setkání mezi Ruskem a USA na Aljašce snad také přispějí k dosažení tohoto cíle (ukončení konfliktu)," uvedl podle agentur.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí "zatáhnout" Ukrajinu do NATO.
Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že podezřelý byl zadržen v západní části země. "Nyní nelze sdílet mnoho detailů," uvedl ministr. Podle něj byl však útok "pečlivě naplánovaný". "Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánovaná trasa a byl promyšlen únikový plán," uvedl dále ministr.
Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Dnes to podle agentur Reuters a AFP oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce.
"Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny," uvedl Zelenskyj. Ukrajinský prezident poděkoval policii za "rychlou a koordinovanou práci".
zprávy z pondělí 1. září
Evropské země v současné době pracují na plánech nasazení "mnohonárodních jednotek" s americkým zázemím jako poválečné bezpečnostní záruky Ukrajině. "Prezident Trump nás ujistil, že v rámci záložního mechanismu bude zajištěna americká přítomnost," oznámila Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Přes bělorusko-polskou hranici se v posledních letech do EU snaží dostat lidé z krizových regionů světa, jako je Blízký východ nebo části Afriky. Polsko obviňuje režim v Bělorusku, že je k východní hranici EU dováží organizovaně. Podle Tuska nejde o migraci, ale "o skupiny organizované běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jejichž úkolem je fyzicky útočit na polskou a evropskou hranici". Varšava kvůli tomu navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila právo na azyl.
Polský premiér varoval, že sedmadvacítce nezajistí bezpečnost ústupky vůči Putinovi, což podle něho dokládá i poslední dění na Ukrajině, proti které Rusko tři a půl roku vede útočnou válku. Ve čtvrtek ruská armáda podnikla rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev, při kterém zahynulo 25 lidí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír.
Jednou ze základních výbav vojáků je zaručeně taktické armádní škrtidlo, neboli turniket. Jeho použití zachránilo už tisíce životů ve válečných zónách po celém světě. V současné válce na Ukrajině ale způsobuje obrovský počet zbytečných amputací a úmrtí, tvrdí přední vojenští chirurgové.
Ruské ministerstvo financí už od začátku letoška zvedlo některé daně, kvůli vyšším výdajům a nižší ceně ropy je však rozpočtový deficit stejně větší, než resort plánoval. Od léta se tak úřady rozhodly příjmy do rozpočtu nahradit pomocí jiných metod: zvýšením poplatků nebo zrušením OSVČ.
V ruské Kurské jaderné elektrárně byla plně obnovena provozní kapacita třetího reaktoru, uvedla v neděli agentura TASS. Vedení elektrárny před týdnem informovalo, že protivzdušná obrana v jejím areálu sestřelila ukrajinský dron a následně na místě vypukl požár. Provozní kapacita třetího reaktoru byla kvůli tomu snížena na 50 procent.
Podle ukrajinského letectva Rusko v noci na neděli vyslalo nad území Ukrajiny 142 útočných dronů a jejich atrap, protivzdušná obrana jich 126 zneškodnila. Bezpilotní letouny zasáhly deset míst, na dalších šesti místech se zřítily trosky sestřelených dronů.
Americký Institut pro studium války ISW ve své pravidelné zprávě k vývoji ruské invaze na Ukrajinu napsal, že ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu budou před blížící se zimou nabírat na síle.
Ruský dron v neděli dopoledne zasáhl kritickou infrastrukturu také v Černihivské oblasti na severovýchod od Kyjeva a lidé ve městě Nižyn jsou kvůli tomu bez dodávek elektřiny i vody, uvedly místní úřady podle serveru RBK Ukrajina.
Rusko v noci na neděli podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž přes 29 tisíc odběratelů zůstalo bez dodávek elektřiny, informovala ukrajinská média. Přístavní město Čornomorsk ležící v tomto regionu podle svého starosty zažilo největší útok od roku 2022, kdy celoplošná ruská invaze na Ukrajinu začala.
"Nejvíce postižený byl Čornomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Úřady informovaly o jednom zraněném. Starosta Čornomorsku Vasyl Huljajev řekl, že ve městě se otevřou takzvaná "místa nezlomnosti", která na Ukrajině fungují po útocích se závažnými následky a kde si lidé mohou nabít telefony nebo se připojit k internetu.
Velení ukrajinské armády v neděli za vysoce přehnané označilo tvrzení náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova o ruských ziscích v bojích na Ukrajině. Gerasimov v sobotu řekl, že od března Rusko obsadilo více než 3500 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o něco více než rozloha Karlovarského kraje. Podle Gerasimova ruské síly ovládly 149 vesnic. Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že ruská letní ofenziva neskončila "prakticky ničím". Podle Kyjeva se Rusům nepodařilo dobýt žádné velké město, a naopak v bojích v Donbasu a v Charkovské oblasti skoro 210 tisíc ruských vojáků utrpělo zranění nebo zemřelo. Informace o válečných ztrátách nelze ověřit.
Koncem července ruská armáda ohlásila například dobytí strategicky důležitého města Časiv Jar v Doněcké oblasti, což Ukrajina popřela.
Rusko v neděli ráno informovalo o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že 11 ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad územím Volgogradské oblasti, osm nad Rostovskou oblastí a zbylé nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí. O zraněných či škodách se nezmiňuje.
Rusko v noci na neděli podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž je přes 29 tisíc odběratelů bez elektřiny, píše agentura Ukrinform.
"Nejvíce postiženo bylo město Černomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Zatím jsou informace o jednom zraněném.
Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.
"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju - tato 'krabí klepeta' - odříznuty a obklíčeny," řekl Trehubov.
Dobropillja leží v Pokrovském okrese, v současnosti patrně nejohroženějším sektoru frontové linie. Rusko v tomto regionu podle ukrajinské armády soustřeďuje více než 110 tisíc vojáků.
Zprávy z neděle 31. srpna
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského na jednání šéfdiplomatů členských států Evropské unie v Kodani zaznělo, že nemá smysl v přípravě 19. sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. "Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému," řekl dnes novinářům po jednání Lipavský.
Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. "Členské země musí žádat o každé vízum diplomata do Ruska, kdežto když někdo z Ruska potřebuje přijet na naši ambasádu, tak zcela legitimně a legálně může využít víza, která mají třeba v Rakousku nebo v Německu. A ČR i ostatní členské země jsou pak vůči Ruské federaci při vyjednávání znevýhodněny," uvedl Lipavský.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.
"Všechny členské státy EU podporují diplomatické úsilí na dosažení míru na Ukrajině. Je ale jasné, že Rusko nechce mír a připravuje se na další válku," uvedla Kallasová po skončení neformálního jednání ministrů zahraničí EU, takzvaného Gymnichu, v Kodani.
Ministři podle ní diskutovali zejména o tom, jak navýšit tlak na Rusko, aby přišlo k jednacímu stolu a začalo debatovat o míru. "Sankce fungují," dodala s tím, že v příštím devatenáctém balíčku sankcí by mohla být další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti. Některé státy zmiňovaly další cla na ruské produkty. Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Na frontě se nejtěžší boje odehrávají nnyí v Donbasu na východě Ukrajiny, kde ruská armáda za cenu vysokých ztrát postupuje. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v sobotu podle agentury TASS řekl, že ruské jednotky "osvobodily" prakticky celou Luhanskou oblast, 79 procent území Doněcké oblasti a asi tři čtvrtiny území Záporožské a Chersonské oblasti. Jako o "osvobození" ruští představitelé mluví o okupaci ukrajinských území. Ukrajina se ke Gerasimovovu tvrzení nevyjádřila. Rusko tyto čtyři regiony a poloostrov Krym, který Ukrajině zabralo už v roce 2014, v rozporu s mezinárodním právem označuje za součást svého území.
Zavražděný Andrij Parubij v posledních letech existence Sovětského svazu ve Lvově organizoval první protisovětské demonstrace, za politické aktivity byl dvakrát zatčen, uvádí Rádio Svoboda. Jeho příbuzní za druhé světové války byli příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) bojující proti Polákům, Sovětům i nacistům. Na začátku 90. let patřil Parubij k zakladatelům ultranacionalistické Sociálně-národní strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na Svoboda. V tom samém roce se podílel na takzvané Oranžové revoluci a později i na událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě a stal se šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany, což je výkonný orgán pro otázky národní bezpečnosti a obrany. Bylo to v době, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a kdy proruští separatisté na východě Ukrajiny zahájili boje proti jednotkám Kyjeva.
Policie v souvislosti s vraždou Andrije Parubijského uvedla, že oznámení o střelbě ve Frankivské čtvrti na jihozápadě Lvova přijala v sobotu kolem 12:00 místního času (11:00 středoevropského letního času). Oběť zemřela na místě. Server The Kyiv Independent píše, že úřady se nevyjádřily k tomu, kdo by mohl být pachatelem činu ani jaký mohl být jeho motiv. Podle zdrojů, na které se odvolává veřejnoprávní stanice Suspilne, byl údajný střelec oblečen jako kurýr zásilkové služby a jel na elektrokole. Policie na místě činu našla sedm nábojnic.
Ve Lvově na západě Ukrajiny byl v sobotu zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pátrání po pachateli podle něho pokračuje. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce.
V současném parlamentu byl Parubij poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka.
Zelenskyj vyjádřil soustrast rodině a blízkým tohoto politika.
Parubij se podílel na takzvané Oranžové revoluci v roce 2004 i událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Lvovský politik Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě, v červnu 2014 se stal šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany.
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu zneškodnila celkem 86 ukrajinských dronů, z toho 30 nad Černým mořem a 11 nad Krasnodarským krajem, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
Při sobotním ukrajinském útoku na rafinérii v Krasnodaru utrpěl zranění jeden člověk v nedalekém okrese Tachtamukaj a škody jsou na několika rodinných domcích, uvedl šéf Adygejské autonomní republiky Murat Kumpilov podle telegramového kanálu Astra. Toto území leží uvnitř Krasnodarského kraje. V samotném Krasnodaru je poničená například fasáda nákupního centra.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 510 z 537 ruských dronů a 38 ze 45 raket a střel různých typů, uvedlo v sobotu letectvo napadené země. Eviduje sedm zasažených míst a na dalších 21 dopadly trosky sestřelených vzdušných cílů.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. "Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům," řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. "Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích," uvedl dnes při příchodu na jednání.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot v sobotu řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. "Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den," řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
"Nedokážeme si vůbec představit, že … pokud … dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace," uvedla Kallasová.
Rusko ke svým útokům, jež podniklo v noci na sobotu a ráno, použilo drony, balistické rakety, střely s plochou dráhou letu Kalibr a zřejmě i střely Ch-101, uvádí RBK Ukrajina.
Ukrajinský generální štáb v sobotu ráno informoval, že při ukrajinském dronovém útoku byla zasažena rafinérie Krasnodarskij ve stejnojmenném kraji na jihozápadě Ruska. Tento podnik, odkud byly hlášeny výbuchy a požár, se podle Kyjeva podílí na zásobování ruské armády pohonnými hmotami. Ukrajinské drony znovu zasáhly také rafinérii v Syzrani v Samarské oblasti a v jejím okolí vypukl požár, uvedl generální štáb s tím, že následky požáru se upřesňují.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří zahynuli v bojích proti ukrajinské armádě, a vyjádřil jim soustrast. Rodinám vojáků, kteří bojovali po boku ruské armády, slíbil nádherný život, píše agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej systémů protivzdušné obrany Patriot a souvisejícího vybavení Dánsku v hodnotě 8,5 miliardy dolarů (přibližně 178 miliard korun). V případě Ukrajiny schválilo možný prodej vybavení a služeb pro systémy Patriot, které země již vlastní. Zakázka má hodnotu 179,1 milionu dolarů (přibližně 3,7 miliardy korun). S odvoláním na Pentagon to uvedla agentura Reuters.
Podle agentury amerického ministerstva obrany pro bezpečnostní spolupráci (Defense Security Cooperation Agency) Dánsko poptává 36 systémů MIM-104 Patriot, 20 střel PAC-3 MSE, šest odpalovacích zařízení Patriot M903A2 a další vybavení a služby. Ukrajina poptává blíže nespecifikované vybavení a služby pro provoz systémů Patriot.
Při nočním ruském útoku na Záporožskou oblast zahynul jeden člověk a dalších 21 lidí bylo zraněno, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Ruská armáda v Záporožské oblasti zaútočila sedmi balistickými střelami, osmi leteckými údery, osmi střelami z raketometu, 421 drony (převážně typu FPV) a 169 údery dělostřelecké palby, uvedl Fedorov. Údery zničily či poškodily rodinné domy, výškové budovy, průmyslové objekty, infrastrukturu a vozidla.
Ukrajinská armáda podle AFP v úterý poprvé připustila, že ruští vojáci pronikli do Dněpropetrovské oblasti. Rusko již v červenci oznámilo dobytí první vesnice v této oblasti a od té doby ohlásilo, že tam obsadilo několik obcí. Dněpropetrovská oblast přitom není jedním z pěti ukrajinských regionů, jež Moskva označuje za součást svého území. Rusko si nárokuje Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast a poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila vzdušnými údery na Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast, píše agentura AFP. V Dněpropetrovské oblasti byly hlášeny exploze ve městech Dnipro a Pavlohrad, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak na platformě telegram. V Záporožské oblasti ruská armáda provedla nejméně 12 úderů balistickými střelami a drony, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zraněny podle něj byly nejméně tři osoby. Údery zničily rodinné domy a poškodily výškové budovy a průmyslové objekty.
Zprávy ze soboty 30. srpna
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza podle ruských médií po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrdily. Slovenské ministerstvo zahraničí dnes ale v reakci na zprávy podle slovenského serveru Pravda uvedlo, že vízovou politiku nezměnilo, a to ani v roce 2022.
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 25, uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ranní informace hovořily o 23 zabitých a dopoledne se osm lidí pohřešovalo. V ukrajinské metropoli a v Kyjevské oblasti byl dnes den smutku. Mezi zabitými je malá dívka a její matka, žák, studentka i lékařka, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který zveřejnil informace o některých obětech ruského úderu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude na sobotním jednání ministrů zahraničí Evropské unie znovu prosazovat omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že v případě omezení pohybu ruských diplomatů přijme Moskva odvetná opatření.
"Pokud se tato česká fantazie uvede do praxe, jak jsem už řekla, bude nevyhnutelně následovat vynucená reakce z naší strany," prohlásila podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová v souvislosti s myšlenkou omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Ruský prezident má v plánu také bilaterální jednání se světovými státníky, kteří budou v Číně ve stejnou dobu, včetně jednání s indickým premiérem a prezidenty Íránu nebo Turecka. Setkání se severokorejským vůdcem zatím nebylo potvrzeno, ale je předmětem diskusí, uvedl Ušakov.
Například s Erdoganem bude Putin podle svého poradce diskutovat o válce, kterou Rusko vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině. Ankara se během ruské invaze na Ukrajině snaží držet otevřené diplomatické kanály s oběma stranami konfliktu a Turecko letos třikrát hostilo diplomatická jednání mezi představiteli Kyjeva a Moskvy, která sice nepřinesla výrazné pokroky, ale vedla k výměně vězňů.
Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno.
"Když říkáme, že před branami Evropy stojí zlobr, myslím, že to popisuje to, co Gruzínci, Ukrajinci a mnoho dalších národů hluboce cítí vůči muži, který se rozhodl vydat se autoritářským, autokratickým směrem a usilovat o revizionistický imperialismus," prohlásil Macron na společné tiskové konference s Merzem.
Německo a Francie budou i nadále vyvíjet tlak na uvalení dalších sankcí na Rusko, které vede tři a půl roku válku proti Ukrajině. Ujistil o tom dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron po boku německého kancléře Friedricha Merze v Toulonu, kde se konalo společné zasedání vlád. Obě strany se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Zahájí strategický dialog o jaderném odstrašování na nejvyšší úrovni, uvedly ve společném prohlášení. Merz varoval, že válka na Ukrajině by mohla trvat ještě mnoho měsíců.
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle serveru RBK-Ukrajina a ruské služby BBC řekl, že nárazníková zóna už v podstatě existuje, a pokud chtějí Rusové větší vzdálenost, mohou se stáhnout hlouběji na okupované území.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Rusko se snaží rozšířit vývoz ropy a plynu do Asie. Kvůli západním sankcím uvaleným v reakci na ruskou válku na Ukrajině totiž ztratilo většinu přístupu na evropské trhy.
Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa rozpoutal vlnu reakcí svým nedávným výrokem o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. V diskusi se studenty 27. srpna prohlásil, že Trump působí "objektivně jako sovětský nebo ruský agent". Podle něj se Spojené státy pod jeho vedením strategicky kloní k Moskvě a oslabují tradiční transatlantické spojenectví.
Podle litevské ministryně obrany Dovilé Šakalienéové je naděje na mírová jednání s Moskvou přinejmenším naivní. "Putin si jen levně kupuje čas na zabití dalších lidí a předstírá určitou ochotu, že by možná zastavil své vražedné kroky," uvedla před jednáním Šakalienéová.
"Litevská pozice je jasná, Putinovi nelze věřit," dodala.
"Je potřeba mít na paměti, že (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi nelze důvěřovat," uvedla česká ministryně a doplnila, že do mírových jednání musí být vedle USA schopna promlouvat také Evropa. Ostatní členské státy informovala o úspěších české muniční iniciativy, prostřednictvím které má do konce letošního roku Ukrajina dostat až 1,8 milionu kusů velkorážní munice.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla dnes po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
Jeden z vrchních velitelů ukrajinské armády si nebral servítky. Poté, co na něj vláda Viktora Orbána uvalila sankce kvůli útokům na ropovod Družba na ruském území, nahrál Robert Brovdi maďarskému premiérovi vzkaz.
Velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Brovdiho přezdívají "Maďar" právě kvůli jeho etnickému původu. Muž, jenž se při obraně proti ruským agresorům proslavil jako schopný velitel, reagoval na nejnovější rozhodnutí Orbánovy vlády.
Podle serveru Politico evropští lídři diskutují o vytvoření až 40 kilometrů širokého nárazníkového pásma mezi ruskými a ukrajinskými frontovými liniemi, které by v rámci poválečných bezpečnostních záruk střežily západní jednotky. Analytik Lukáš Visingr však upozorňuje, že Kreml podobné scénáře kategoricky odmítá a na Západě zase chybí politická vůle vyslat vojáky i přes ruský nesouhlas.
Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
"Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni," prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Ruská invaze na Ukrajinu si podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2 234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Předseda Evropské rady António Costa zamíří od příštího týdne na několikadenní cestu po státech EU, kde bude s tamními lídry diskutovat o současném dění a budoucích prioritách EU. Mezi prvními zeměmi, které navštíví, bude Česká republika. V pátek se s Costou setká premiér Petr Fiala, potvrdil bez dalších podrobností Úřad vlády.
Cesta nazvaná Tour de Capitales umožní předsedovi Evropské rady shromáždit názory hlav států a vlád a připravit půdu pro nadcházející Evropské rady, které se konají v říjnu, a mezinárodní summity. Na začátku října se uskuteční neformální summit EU v Kodani, na konci pak pravidelná schůzka v Bruselu.
Chersonská oblast na Ukrajině je pod neustálými útoky a město Cherson nyní čelí tomu, co odborníci nazývají prvním zdokumentovaným "dronovým obléháním" na světě. Ruské síly v místě nasazují roje bezpilotních letounů a útočí na civilisty i na dálnici M14, přes kterou do města proudí dodávky potravin, léků a paliva. Úřady musely kvůli neustálým útokům dálnici dočasně uzavřít.
Evropská unie se zabývá možnostmi lepšího využití zhruba 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv, z jejichž výnosů podporuje Ukrajinu bránící se čtvrtým rokem ruské agresi. Evropská komise chce členským státům na sobotním jednání ministrů zahraničí navrhnout vložení zmrazených financí do rizikovějších investic, které by Ukrajině mohly vynést více peněz, napsal dnes bruselský web Politico. Unie zvažuje i úplné zabavení zmíněné částky, s nímž však nesouhlasí některé členské státy obávající se možných právních následků.
EU se loni shodla, že bude Ukrajinu podporovat z výnosů investovaných ruských aktiv, které drží zejména prostřednictvím finanční instituce Euroclear. Od té doby takto získala několik miliard eur, které Ukrajina dostala ve formě zbraní financovaných z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že unijní exekutiva pracuje na dalším využití aktiv pro obranu a poválečnou obnovu Ukrajiny. Politico s odkazem na několik činitelů uvádí, že aktuálně je na stole možnost rizikovějších investic s vyššími výnosy.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku.
Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. Hlavními tématy, o kterých budou ministři diskutovat, jsou podle Kallasové ruská válka proti Ukrajině a rovněž obranná připravenost Evropské unie.
"Viděli jsme včera (ve čtvrtek) další velký útok na Kyjev, který zasáhl i misi EU. Tyto útoky ukazují, že Putin se jen vysmívá jakémukoli mírovému úsilí," řekla Kallasová novinářům. Čtvrteční raketový a dronový útok na ukrajinské hlavní město si podle dnešního vyjádření tamních úřadů vyžádal 23 obětí.
V souvislosti se zvýšením tlaku na Rusko hovořila Kallasová o práci na dalším, v pořadí už devatenáctém balíčku sankcí proti Moskvě. Ten by EU mohla představit v několika příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale rovněž finančních služeb, poznamenala šéfka diplomatické služby EU.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na pátek zlikvidovalo 54 ukrajinských bezpilotních letounů.
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23, informoval dnes šéf vojenské správy Tymur Tkačenko. Nové útoky ruských dronů během noci na pátek pak hlásí například město Dnipro, kde jsou nejméně dva zranění. Noční ostřelování hlásí také město Cherson ležící u frontové linie, kde ruské dělostřelectvo zranilo tři lidi.
Rusko v noci na čtvrtek napadlo Kyjev raketami, řízenými střelami a drony. Podle Tkačenka zemřelo po nejkrvavějším srpnovém útoku 23 lidí včetně čtyř dětí. Dosud poslední údaje uváděly 21 obětí. Útok ostře odsoudila řada západních představitelů jako ruskou brutalitu v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit již čtvrtým rokem pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou nejnovější útoky jasnou ruskou odpovědí všem, kdo měsíce vyzývali k příměří.
Administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa souhlasí s možným prodejem 3350 střel ERAM a příslušného navigačního vybavení Ukrajině za 825 milionů dolarů (17,3 miliardy korun). V noci na pátek o tom informovala americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Zmíněné střely ERAM mají dolet až 450 kilometrů, což Ukrajině umožní údery proti cílům vzdálených od fronty. Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.
Ukrajina chce střely nakoupit díky financím od Dánska, Nizozemska, Norska a díky americkému grantovému a půjčkovému programu FMF.
USA zveřejnily svůj souhlas s prodejem krátce před dnešním jednáním amerických a ukrajinských činitelů v New Yorku. Spojené státy se rovněž snaží zprostředkovat příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Zatímco Ukrajina opakovaně s bezpodmínečným klidem zbraní souhlasila, Rusko v bojích pokračuje.
Zprávy z pátku 29. srpna
"Naléhavě vyzýváme Maďarsko, aby se zdrželo nepřátelských akcí a místo toho se zapojilo do konstruktivního dialogu, na který je Ukrajina nadále připravena," uvedl šéf ukrajinské diplomacie na síti X. Reagoval na rozhodnutí Budapešti, o kterém dnes na stejné sociální síti informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo maďarského velvyslance, kterému předalo protestní nótu kvůli diskriminaci maďarské menšiny na Ukrajině ze strany Budapešti, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Konkrétně zmínil případ velitele jednotky ukrajinských dronů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar, kterému Budapešť kvůli útokům na ropovod Družba v Rusku zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru volného pohybu. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v reakci na maďarský krok pozval Brovdiho do Polska.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů. Údery omezily provoz na železnicích, poškodily několik energetických zařízení a připravily 60 tisíc odběratelů o elektřinu.
Mezi zraněnými, z nichž tři desítky skončily v nemocnicích, bylo deset dětí od sedmi do 17 let. Jedno z nich podle ministra vnitra Ihora Klymenka zahynulo na místě, tři další podlehly zraněním v nemocnici. Několik dalších lidí se nadále pohřešuje.
"Poradci pro národní bezpečnost nyní pracují na každé konkrétní složce a celý rámec bude sepsán příští týden. Prezident Erdogan mě informoval, že do procesu zapojil svého ministra obrany, aby prozkoumal, jak může Turecko přispět k zajištění bezpečnosti, zejména v Černém moři," napsal na síti X ukrajinský prezident. Svému tureckému protějšku pak vyjádřil vděk za podporu a odhodlání pomoci dosáhnout míru.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov mezitím na Facebooku napsal, že dnes v Turecku jednal s tamním ministrem obrany Yaşarem Gülerem o bilaterální obranné spolupráci a o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně námořní bezpečnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to z dnešního vyjádření Zelenského, podle něhož Ankara zjišťuje, jak může přispět k zajištění bezpečnosti, především v Černém moři.
Pád Pokrovska se odkládá. Po likvidaci ruských jednotek, které zde pronikly frontou, se jeví pěchota invazní armády jako vyčerpaná a příliš roztažená. Jedna z ukrajinských dronových jednotek dokonce hlásí, že jejich bezpilotní letouny výrazně živou sílu agresora převyšují.
Za mimořádně cynické označují ukrajinská média prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Rus bezprostředně po útoku na Kyjev mimo jiné prohlásil, že ozbrojené síly Moskvy pokračují v "úspěšných úderech" proti vojenským cílům na Ukrajině a že Rusko nadále zachovává zájem o pokračování vyjednávacího procesu.
"Opět se potvrzuje, že ruskému barbarství může čelit jedině silná ukrajinská armáda, je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy. Přeji Ukrajincům hodně sil," uvedl na síti X český premiér Petr Fiala. V souvislosti s nočním útokem na Kyjev také zpochybnil prohlášení Moskvy, že usiluje o mírová jednání.
Česká vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Hašek byl po výhrůžkách ve spojení s ministerstvy zahraničí, vnitra a s policií. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy uvedl, že stát může v případě potřeby Haškovi poskytnout nezbytnou ochranu.
Osipov podle Lipavského aktivně podporuje činnosti narušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Je úzce spojen s aktivitami Medveděva, jenž figuruje řadu let na sankčním seznamu EU. "Osipovem šířené hrozby i odpovídají aktuálnímu modu operandi Kremlu o likvidaci kritiků jeho režimu, a to i v zahraničí," podotkl Lipavský. "Jsme suverénní stát. Platí, že každý občan má právo říkat veřejně své názory. To platí i pro Dominátora, pro Dominika Haška," dodal.
"Považujeme za zásadní zakázat Olegu Osipovovi vstup na území České republiky. Pokud někdo vyhrožuje našim občanům smrtí, nesmí počítat s tím, že bude v České republice vítán," poznamenal Fiala. "Budeme navrhovat v EU, aby toto jméno bylo zařazeno i na sankční seznam Evropské unie," doplnil Lipavský.
Na českém sankčním seznamu bylo dosud osm fyzických osob a dvě společnosti. Je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov se svou manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Koncem ledna kabinet seznam rozšířil o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii. V dubnu pak přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a příslušník ruské tajné služby GRU Alexej Šavrov, první jmenovaná už byla poté připsána na seznam EU, a tím pádem z českého odstraněna.
Rusko denně testuje schopnost a ochotu Německa se bránit. Po návštěvě vojenské námořní základny v Rostocku na Baltském moři to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zopakoval, že Německo hodlá v případě potřeby bránit územní celistvost členských zemí NATO.
"Jsme svědky denních akcí ruské armády. Testují naši připravenost a schopnost se bránit," řekl Merz na palubě fregaty, která nese název spolkové země Bavorsko. "Proto chci říct, že v příštích měsících a letech budeme dělat vše, abychom ochránili naši svobodu, mír a územní celistvost spojeneckého teritoria," dodal. Upozornil, že obranné otázky nabraly na důležitosti po ruském útoku na Ukrajinu z února 2022.
Rusko se podle německých úřadů přímo či nepřímo pokouší už delší dobu páchat sabotáže na německém území. Americký deník The New York Times dnes napsal s odvoláním na své zdroje, že Rusko či s ním spřízněné síly sledují ve východním Německu pomocí dronů trasy, které Spojené státy a jejich spojenci využívají k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to popřel. Zprávu označil za falešnou. Americké ani německé úřady se oficiálně nevyjádřily.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev nadále stoupá. Nejnověji úřady informovaly o 15 zabitých, včetně čtyř dětí. V sutinách pokračuje pátrání po pohřešovaných. Útoky jsou podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří. Ukrajinské drony zasáhly další dvě ruské rafinérie i ruskou vojenskou loď v Azovském moři.
"Rusko si vybírá balistické rakety místo jednacího stolu. Vybírá si pokračovat v zabíjení místo ukončení války," napsal na síti X Zelenskyj v reakci na útok na Kyjev. Je podle něj čas na nové a tvrdší sankce vůči Rusku. Vyzval také k jasné reakci země, jako jsou Čína a Maďarsko.
Right now in Kyiv, first responders are clearing the rubble of an ordinary residential building after a Russian strike. Another massive attack against our cities and communities. Killings again. Tragically, at least 8 people have already been confirmed dead. One of them is a… pic.twitter.com/aukkujC9ji
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 28, 2025
Všechny státy Severoatlantické aliance letos vynaloží na armádu a obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. NATO to dnes uvedlo v prohlášení. Od roku 2023 každoročně tyto výdaje výrazně rostou. Podle metodiky NATO budou české obranné výdaje činit přesně dvě procenta HDP, a budou tak mezi nejnižšími v alianci.
Některé země, například Španělsko, dosáhnou cíle, který aliance odsouhlasila v roce 2014, poprvé. Největší výdaje na obranu bude mít letos v NATO podle odhadu Polsko, kde by měly dosáhnout 4,48 procenta HDP. Rovná dvě procenta HDP vynaloží na obranu podle dokumentu sedm členských států. Vedle České republiky to budou také Lucembursko, Belgie, Portugalsko, Severní Makedonie, Španělsko a Německo.
Na letošním summitu Severoatlantická aliance odsouhlasila cíl vynakládat na armádu a zbraně do roku 2035 3,5 procenta HDP ročně a další 1,5 procenta HDP ročně na jiné aktivity obranného charakteru. Stalo se tak po nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého Spojené státy nadměrně přispívají do kolektivní obrany NATO. Letos podle odhadu NATO Spojené státy utratí za tyto aktivity 3,22 procenta HDP.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštíví země Evropské unie, které sdílí hranice s Ruskem a Běloruskem. V Lotyšsku, Finsku, Estonsku, Polsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku chce řešit zejména obranu a bezpečnost, informovala dnes Evropská komise. Už v pátek se v Lotyšsku setká s premiérkou Evikou Siliňovou a navštíví továrnu na výrobu dronů.
"Návštěva podtrhne podporu EU členským státům, které čelí výzvám v souvislosti se sdílením hranic s Ruskem nebo Běloruskem. Bude také diskutovat o bezpečnosti a obraně Evropy s vládními a vojenskými představiteli," informovala unijní exekutiva.
Londýn, Paříž i Brusel vyjádřily pobouření nad nočním ruským útokem na Kyjev. Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo 14 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil úder za barbarský, uvedla agentura Reuters. Nad útokem vyjádřila pobouření také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, EU podle ní brzy přijde s dalšími sankcemi proti Rusku.
K útoku se na Facebooku vyjádřil také šéf české diplomacie Jan Lipavský. "Dnešní brutální útok na Kyjev je ohavné ruské pohrdání mírovými jednáními. Ruské rakety zasáhly několik budov včetně delegace EU. Hanba agresorovi. Upřímnou soustrast rodinám obětí. Česko bude stát při Ukrajině dál," napsal.
"V myšlenkách jsem se všemi postiženými nesmyslnými ruskými údery na Kyjev, které poškodily také budovu British Council (Britské rady)," uvedl Starmer na síti X a vyzval k ukončení krveprolití. Zástupci britské vzdělávací a kulturní organizace uvedli, že jejich budovu v Kyjevě noční úder vážně poničil, informovala agentura AFP.
Macron na X vyjádřil plnou podporu ukrajinskému lidu a pozůstalým. "629 raket a dronů za jedinou noc nad Ukrajinou: to je touha Ruska po míru. Teror a barbarství," uvedl. "Francie tyto nesmyslné a kruté útoky co nejdůrazněji odsuzuje," doplnil francouzský prezident.
"Rusko musí okamžitě zastavit útoky na civilní infrastrukturu a připojit se k jednáním o spravedlivém a trvalém míru," sdělila na X von der Leyenová. Slíbila rychlé vytvoření dalšího sankčního balíčku a práci na využití zmrazených ruských aktiv k obnově Ukrajiny.
I'm outraged by the missile and drone attack on Kyiv, killing men, women and children.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 28, 2025
And damaging our EU diplomatic mission.
My thoughts go to our brave staff.
Russia's strikes on Kyiv will only strengthen Europe's unity and Ukraine's defiance ↓ https://t.co/VzuBWIPxzH
Ruské ozbrojené síly v noci na dnešek zasáhly vysoce přesnými zbraněmi dalekého dosahu ukrajinské zbrojovky a vojenská letiště, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské úřady se přitom od rána v Kyjevě vypořádávají s následky rozsáhlého ruského dronového a raketového útoku, který zasáhl obytné domy a zabil přinejmenším 14 lidí, včetně tří dětí.
"Cílů úderu bylo dosaženo, všechny určené objekty byly zasaženy," napsalo ruské ministerstvo na sociální síti Telegram. Při ruském útoku byla v Kyjevě poškozena i budova zastoupení Evropské unie či Britské rady.
Rusko během noci na čtvrtek provedlo rozsáhlý letecký útok na ukrajinská města, včetně Kyjeva a dalších oblastí vzdálených daleko od frontové linie. Útok si vyžádal nejméně 14 obětí na životech, mezi nimi i tři děti. Dalších zhruba 40 zraněných lidí bylo hospitalizováno, včetně několika dětí ve věku od sedmi do 17 let.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 13, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle kyjevské prokuratury je obětí již 14. Bilance zřejmě není konečná, podle ministra je ještě nejméně deset lidí pohřešováno. Dříve šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko oznámil, že mrtvých je dvanáct, včetně tří dětí ve věku dvou, 14 a 17 let. Rusko v noci napadlo hlavní město Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, raketami, řízenými střelami a drony. Desítky lidí utrpěly zranění. Při útoku Rusové zasáhli i budovu zastoupení Evropské unie v Kyjevě, napsaly agentury.
Ukrajinské drony v noci na dnešek napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v noci útočily také na další ruské regiony. Ve Volgogradské oblasti vzplálo lokomotivní depo ve městě Petrov Val, železnice přerušila provoz, napsala Meduza.
Podle velitele jednotky ukrajinských dronů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar, v důsledku náletu na Novokujbyševskou a Afipskou rafinérii přišlo Rusko o 4,7 procenta výrobní kapacity pohonných hmot a celkově jejich produkce během prvních dvou srpnových týdnů klesla o 21 procent.
"Rusové, táhněte domů," napsal na Telegramu velitel, jehož drony v uplynulých dnech opakovaně zasáhly ropovod Družba, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany vlády maďarského premiéra Viktora Orbána na ukrajinskou adresu.
Kujbyševská rafinerie v Samarské oblasti zpracuje ročně okolo sedmi milionů tun ropy, Afipská rafinerie v Krasnodarském kraji 6,25 milionu tun.
"Benzin se stává nedostatkovou kapalinou a plyn a ropa se rychle spalují," poznamenal Brovdi.
Ukrajina mezi 2. a 24. srpnem podle médií podnikla nejméně 12 útoků na ropnou infrastrukturu, včetně nejméně deseti náletů na lokality v oblouku Rjazaň-Volgograd. Tyto útoky poškodily mnoho ropných rafinerií, ale nezničily je úplně, většina zařízení je velmi odolná vůči požárům. Útoky však mohou zpomalit práci, o čemž svědčí pokles příjmu ropy určené ke zpracování na naftu, benzin a další produkty.
Počet obětí ruského nočního útoku na Kyjev stoupl na 12, včetně tří dětí, uvedly ukrajinské úřady.
Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.
Podvodní potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, v září 2022 nedaleko dánského ostrova Bornholm poškodily výbuchy. Podle německých vyšetřovatelů je způsobila skupina sabotérů, která vyrazila na misi na jachtě ze severoněmeckého přístavu Rostock.
Před týdnem italská policie na žádost německých úřadů zadržela nedaleko Rimini 49letého Ukrajince Serhije Kuzencova, který je podezřelý, že celou akci koordinoval. Nyní Německo čeká na jeho vydání z Itálie.
Podle skupiny německých médií už vyšetřovatelé identifikovali všech sedm členů sabotážní skupiny. Všichni jsou Ukrajinci. Na šest z nich vydala prokuratura zatykače. Sedmý člen komanda, jistý Vsevolod K., údajně loni v prosinci zahynul v bojích s Ruskem na východě Ukrajiny. Ještě loni se přitom podle médií účastnil vojenského výcviku ukrajinských vojáků v Bavorsku.
Skupina se podle médií skládala z kapitána lodi, koordinátora, kterým byl už zadržený Serhij Kuzencov, odborníka na výbušniny a čtyř potápěčů.
Dosavadní vyšetřování podle médií naznačuje, že skupina mohla jednat přinejmenším s vědomím ukrajinských úřadů. Do Německa přes Polsko totiž cestovali s originálními ukrajinskými pasy, které byly ovšem vystavené na jiná jména. Jeden z podezřelých navíc loni v létě uprchl z Polska na Ukrajinu v autě ukrajinského vojenského přidělence. Vyhnul se tak bezprostředně hrozícímu zatčení. Ukrajina odmítá, že by se na explozích jakkoli podílela.
Ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko opět proudí ruská ropa, uvedly ráno slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková i maďarská společnost Mol. "Doufám, že provoz zůstane stabilní a nedojde už k žádným útokům na energetickou infrastrukturu," napsala Saková na síti Facebook. Přerušení provozu bylo důsledkem jednoho z útoků na ropovod Družba, za nímž stála Ukrajina, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s odporem maďarského premiéra Viktora Orbána proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky.
Ukrajina loni v létě zastavila tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil do Maďarska a na Slovensko. Kyjev tuto firmu přidal na sankční seznam, čímž pak zdůvodňovali, proč nemohou tranzit umožnit. Maďarsko tehdy postup Ukrajiny označilo za vydírání.
Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu do Evropy jižní větví ropovodu Družba loni klesl o 16 procent na zhruba 11,36 milionu tun. Dostal se tak na nejnižší úroveň nejméně od roku 2014 a pravděpodobně byl nejnižší od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dodávky ropovodem Družba do České republiky klesly o více než třetinu.
EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zakázala dovoz ruské ropy. Maďarsko, Slovensko a Česká republika však dostaly pro dodávky ropovodem Družba výjimku, která má těmto vnitrozemským státům poskytnout čas, aby si zajistily jiné zdroje dovozu ropy. Česko od letošního jara není závislé na ropovodu Družba, a to díky rozšíření západního ropovodu TAL.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pondělí prohlásil, že "není šance, aby Ukrajina vstoupila do Evropské unie", dokud Kyjev neuzná volyňský masakr jako genocidu. Prezident Nawrocki zároveň vetoval podporu ukrajinským válečným uprchlíkům. Obě rozhodnutí ukazují, jak se role Polska - ještě nedávno jednoho z největších zastánců Ukrajiny - výrazně mění.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters sdělilo, že v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů, které mířily na nejméně sedm oblastí.
Počet obětí dalšího nočního útoku ruských dronů a raket na ukrajinskou metropoli roste. Útok na Kyjev si vyžádal životy nejméně deseti lidí včetně dvou dětí, dalších 38 lidí je zraněných, uvedli dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Předchozí zprávy hovořily o třech mrtvých. Útoky jsou podle Zelenského jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii. V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.
Mezi oběťmi v Kyjevě je podle úřadů i 14letá dívka, mezi zraněnými, z nichž 30 skončilo v nemocnicích, řada dětí od sedmi do 17 let. Rozsáhlé nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města.
"Rusko si vybírá balistické rakety místo jednacího stolu. Vybírá si pokračovat v zabíjení místo ukončení války. A to znamená, že Rusko stále nemá obavu z následků. Stále zneužívá skutečnosti, že alespoň část světa přehlíží zavražděné děti a hledá pro Putina omluvy," napsal na X Zelenskyj. Je podle něj čas na nové a tvrdší sankce vůči Rusku. Vyzval také k jasné reakci země, jako jsou Čína a Maďarsko.
"Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy," uvedl na Telegramu šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka je velká pravděpodobnost, že pod troskami zůstávají další oběti.
Right now in Kyiv, first responders are clearing the rubble of an ordinary residential building after a Russian strike. Another massive attack against our cities and communities. Killings again. Tragically, at least 8 people have already been confirmed dead. One of them is a… pic.twitter.com/aukkujC9ji
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 28, 2025
Při nočním ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte, dalších 24 lidí je zraněných. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož intenzivní nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města. Záchranáři vyprošťují obyvatele z trosek pětipatrového domu v Darnycké čtvrti, v Dniprovské byla poškozena 25patrová budova.
Vzdušný útok zasáhl mimo jiné Ševčenkivskou, Solomjanskou, Dniprovskou a Darnyckou čtvrt hlavního města. Tkačenko na síti Telegram napsal, že v Darnycké čtvrti bylo zasaženo několik obytných domů a školka, v Dniprovské zase výškový obytný dům. Požár zachvátil i desítky aut, celkově byly podle Tkačenka poškozeny stovky objektů. Další škody zjišťují záchranné týmy v terénu. Mezi trojicí obětí je i 14letá dívka, mezi zraněnými řada dětí od sedmi do 17 let.
"Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy," napsal Tkačenko.
Zprávy ze čtvrtka 28. srpna
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to dnes web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. Ve svém večerním poselství to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále informoval o chystaném pátečním jednání ukrajinských představitelů s týmem prezidenta Donalda Trumpa.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna. Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News popsal typické ruské vyjednávací taktiky a přístup Moskvy. Tento postup je podle jeho slov divadlem a čistým kalkulem. Stubb tvrdí, že Rusko často začíná s požadavky, o kterých ví, že jim nejde vyhovět, aby si vytvořilo prostor pro budoucí jednání.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, ale pouze ve zkušebním režimu s omezeným objemem. Uvedl to dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
Když se pětadvacetiletý Serhij Hrebinyk letos v červnu po více než třech letech konečně dostal z ruského zajetí, jeho rodina v Trostjanci na severovýchodě Ukrajiny si oddechla. Jenže muž, který se vrátil, není tím samým mladíkem, jakého si příbuzní pamatovali před válkou.
Jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha mu pak vzkázal, že "nemá co říkat ukrajinskému prezidentovi, co a kdy má dělat a říkat. Je to prezident Ukrajiny, ne Maďarska". Doporučil Maďarsku, aby "stejně jako zbytek Evropy" diverzifikovalo zdroje energetických surovin a stalo se nezávislým na Rusku.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně vyzval ukrajinského prezidenta, aby přestal s výhrůžkami a aby Ukrajina neohrožovala energetickou bezpečnost Maďarska. Útoky na infrastrukturu, která slouží dodávkám energetických surovin do Maďarska, lze podle maďarského ministra interpretovat jako útok na suverenitu Maďarska.
"Byl to rušný víkend. Prezident Zelenskyj otevřeně vyhrožoval Maďarsku. Přiznal, že útočí na ropovod Družba, protože nepodporujeme členství Ukrajiny v EU. To ukazuje, že Maďaři učinili správné rozhodnutí," prohlásil Orbán podle listu Magyar Nemzet a zdůraznil, že do EU se nevstupuje vydíráním, bombardováním ani výhrůžkami. "Zelenského slova zanechají dlouhý stín," varoval.
Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Server Politico ale s odvoláním na nejmenované diplomaty napsal, že americký prezident Donald Trump Orbána přesvědčil, aby zmírnil svůj odpor proti přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky, jejíž příslušné rozhodnutí vyžaduje jednomyslnost.
Ukrajinská média dnes s odvoláním na nejmenované zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky HUR informovala, že ropovod mezi Rjazaní a Moskvou, který slouží k zásobování metropole benzinem, poškodila v úterý u obce Božatkovo u Rjazaně silná exploze a následný požár. Na odstranění škod se podle místních obyvatel pracuje.
V důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a další infrastrukturu v některých ruských regionech došly čerpacím stanicím zásoby paliva. Řidiči čekají v dlouhých frontách a úředníci se uchylují k přídělovému systému nebo prodej zcela zastavují. Velkoobchodní ceny benzinu A-95, tedy s nejvyšším oktanovým číslem, na Petrohradské mezinárodní burze minulý týden vzrostly na rekord. Ten je asi o 50 procent vyšší než v lednu, a to i kvůli růstu poptávky v době pokračující sklizně a závěru sezony dovolených, napsala dnes agentura AP.
Ukrajinské drony napadly několik míst v Rostovské oblasti, informoval gubernátor Jurij Sljusar. Terčem se stal mimo jiné Novošachtinsk, kde se v úterý ráno ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii, který hořel od náletu ukrajinských dronů z 21. srpna.
Rusko připustilo, že zaznamenalo zásahy 21 dronů na devíti místech. V Poltavské oblasti drony zasáhly energetický podnik a způsobily dočasný výpadek elektřiny, napsal šéf správy Volodymyr Kohut na platformě Telegram. Nálet si nevyžádal mrtvé a zraněné, dodal. Bez elektřiny zůstává po nočním útoku část oblastního města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf městské vojenské správy Serhij Kryvošejenko. Dvě ženy byly zraněny při útoku ruských dronů na Černihiv, uvedl tamní náčelník vojenské správy Dmytro Bryžynskyj.
V Chersonu přišla o život 81letá žena, upřesnila ukrajinská prokuratura. Zranění při ruských dronových útocích utrpěli podle oblastní správy dva muži ve věku 67 a 56 let. Při ostřelování byla zraněna také 53letá žena. Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 95 dronů, z nichž se podařilo 74 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran konfliktu ale nelze v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.
Nejméně jeden člověk zahynul a další tři utrpěli zranění při ruském ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa. Moskva bez dalších podrobností informovala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad pěti regiony zničila 26 ukrajinských dronů, z toho 15 nad Rostovskou oblastí, která na jihozápadě Ruska sousedí s Ukrajinou. Tvrdí také, že ruská vojska dobyla další ves na východě Ukrajiny, a sice Ozarjanivku v Doněcké oblasti. Použila při tom starší název obce, který je Pervoje Maja.
Německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce.
Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné. Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse kritizuje a požaduje plný návrat k povinné vojenské službě.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Kreml dnes ústy Putinova mluvčího Dmitrije Peskova ocenil Trumpovo úsilí o dosažení míru na Ukrajině, aljašský summit označil mluvčí za smysluplný a nezbytný. Peskov ale novinářům podle agentury Reuters řekl, že Moskva zaujala odmítavý postoj k evropským návrhům týkajícím se bezpečnostních záruk pro Kyjev. Zopakoval, že na Ukrajině by neměly být nasazeny žádné jednotky ze zemí NATO, což je postoj, který Rusko vyjadřuje dlouhodobě.
Nastal čas zorganizovat jednání vedoucích představitelů o klíčových prioritách a o časovém rámci bezpečnostních záruk, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se čtvrtým rokem za podpory Západu brání ruské agresi.
"Vojenští velitelé, ministři obrany a bezpečnostní poradci - na různých úrovních připravujeme složky budoucí bezpečnosti. Zrychlujeme proces definování detailů," napsal Zelenskyj na X po rozhovoru s finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Nejméně jeden člověk zahynul a další tři lidé utrpěli zranění při ruském ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa.
Moskva naopak bez podrobností informovala, že ruská protivzdušná obrana v noci nad pěti regiony zničila 26 ukrajinských dronů, z toho 15 nad Rostovskou oblastí, sousedící na jihozápadu země s Ukrajinou.
Witkoff rovněž řekl, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit válku proti Ukrajině. Putin podle něj vynaložil dobrou vůli. "Na summitu na Aljašce to rozhodně udělal. Je to ale velmi komplikovaný konflikt," poznamenal.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff se tento týden v New Yorku setká se zástupci Ukrajiny. V úterý to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.
"Tento týden se setkám s Ukrajinci," řekl Witkoff, podle kterého to bude velkým signálem. "S Rusy hovoříme každý den," uvedl.
Zprávy ze středy 27. srpna.
Ukrajinská vláda umožnila mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková. Po začátku ruské invaze a vyhlášení válečného stavu nesměli bez zvláštního povolení vojenských orgánů zemi opouštět muži od 18 do 60 let.
"Týká se to všech občanů této věkové skupiny. Rozhodnutí se také vztahuje na muže, kteří z různých důvodů přebývají za hranicemi Ukrajiny," uvedla Svyrydenková a dodala, že její vláda chce, aby si Ukrajinci udrželi co největší vazby s Ukrajinou. Ministr vnitra Ihor Klymenko podle agentury DPA vysvětlil, že mladí muži takto dostanou větší šanci získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu.
Čeští dobrovolníci z iniciativy Dárek pro Putina zástupcům ukrajinské vojenské rozvědky předali americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který se složili ve sbírce na internetu čeští a slovenští občané.
Na jeho nákup více než 20 640 dárců poskytlo 72,64 milionu korun. Symbolicky ho ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému letos v březnu předal český prezident Petr Pavel.
Helikoptéra je na Ukrajině v letecké jednotce HUR. Jak byla do země dopravena, se neví. Její transport organizovala ukrajinská vojenská rozvědka, česká strana ho "jen" platila.
Německo a Belgie se staví skepticky k tomu, aby Evropská unie ve prospěch Ukrajiny použila zmrazený majetek ruské centrální banky. Dnes se na tom shodl německý kancléř Friedrich Merz s belgickým premiérem Bartem De Weverem, píše agentura DPA.
Peníze zmrazené v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii by tam podle De Wevera měly zůstat do doby, než Ukrajina s Ruskem zahájí nějaká mírová jednání. "Vím, že jsou vlády, které by tyto peníze chtěly zabavit. Ale chtěl bych varovat, že z právního hlediska to není tak jednoduché," řekl belgický premiér.
Merz varoval před negativními následky pro kapitálové trhy, protože své peníze by mohly stáhnout i jiné země.
Ruská armáda dnes ostřelovala uhelný důl u města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, jeden pracovník byl zabit, další tři utrpěli zranění. Oznámila to na sociální síti ukrajinská energetická společnost DTEK, které důl patří.
V době úderu bylo pod zemí 148 horníků, ale všechny se podařilo dostat na povrch, napsal na Facebooku ukrajinský poslanec a šéf hornických odborů Mychajlo Volynec. Podle společnosti DTEK v šachtě během ruského útoku uvázlo 146 havířů.
V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.
"Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron," prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.
Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání agresi Ruska, tvrdí, že nálety dronů v hloubi ruského území mají oslabit ruské válečné úsilí. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur konstatoval, že dron zasáhl Estonsko, protože Rusko pokračuje ve válce a Ukrajina se brání.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Vyplývá to z materiálu, který má ve středu projednat vláda. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Ukrajinská armáda na bojišti stagnuje a pro dosažení svých cílů musí změnit taktiku, tvrdí plukovník americké armády ve výslužbě Richard Williams. Pro Kyiv Post prohlásil, že Ukrajinci by měli více používat prvky takzvaného manévrového boje, který klade důraz na rychlost, pohyblivost a flexibilitu sil.
Ukrajinská Záporožská oblast čelila za poslední den 480 ruským útokům, uvedla dnes ráno ukrajinská tisková agentura Ukrinform. Agentura TASS zase napsala, že ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země.
Ukrinform napsal, že v Záporožské oblasti utrpěl zranění jeden člověk a lidé hlásí škody na 81 domech, bytech či farmách a garážích. Podle místních úřadů čelila oblast mimo jiné útokům 303 dronů a 162 dělostřeleckým úderům.
Agentura Reuters dnes informovala, že ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
Zprávy z úterý 26. srpna 2025
Ke schůzce Putina a Zelenského, jejíž konání Trump oznámil po jednání s Putinem na Aljašce tento měsíc, uvedl, že jestliže se nesetkají, bude to mít důsledky. Neupřesnil však, jaké důsledky. Na otázku novinářů, proč Putin jeví mizivou ochotu se Zelenským osobně setkat, Trump podle AFP odpověděl: "Protože ho nemá rád."
"Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím," odpověděl dnes podle agentury AFP Trump novinářům v oválné pracovně na otázku, jak telefonát s Putinem probíhal.
Americký prezident Donald Trump hovořil se svým protějškem Vladimirem Putinem o jaderném odzbrojení. Telefonický rozhovor se podle Trumpa uskutečnil v minulých dnech, tedy již po jeho schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna, píše agentura Reuters. Nejprve je podle Trumpových dnešních slov ale nutné ukončit válku na Ukrajině.
Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
Norská vojenská a civilní podpora Ukrajiny v boji proti ruské invazi v hodnotě miliard dolarů bude pokračovat i v příštím roce, uvedl dnes v Kyjevě norský premiér Jonas Gahr Störe. Norskému parlamentu navrhne, aby v příštím roce na Ukrajinu vynaložil 8,45 miliardy dolarů (asi 177,4 miliardy Kč). Störe, jehož země sousedí s Ruskem, na tiskové konferenci se Zelenským řekl, že Ukrajina "hájí klíčový princip" tím, že se odmítá smířit s ruskou okupací svého území.
Německo zachová vojenskou pomoc Ukrajině ve výši devíti miliard eur ročně (asi 221 miliard Kč), uvedl Klingbeil podle agentury AFP. Závazek se týká rozpočtů na letošní a příští rok a také následujících let. Vicekancléř v Kyjevě vyzval k příměří a také k poskytnutí spolehlivých bezpečnostních záruk Ukrajině.
Proud vysoce postavených návštěvníků v Kyjevě v posledních dnech podle AP odráží obavy ohledně Trumpova mírového úsilí. Kanadský premiér Mark Carney v neděli navštívil Kyjev, jednal se Zelenským a přislíbil pomoc ve výši dvou miliard kanadských dolarů (asi 30 miliard Kč). Generální tajemník NATO Mark Rutte byl v ukrajinské metropoli v pátek.
Německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil dnes přijel do Kyjeva, aby projednal, jak může Německo podpořit Ukrajinu v mírovém procesu. Zelenskému podle ukrajinských médií řekl, že spojenci Ukrajiny musí hovořit o tom, co se stane, pokud Putin neustoupí a bude chtít ve válce pokračovat. Německo bude i nadále stát při Ukrajině, ujistil Klingbeil, který podle ukrajinských médií jednal se Zelenským také o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a bezpečnostních zárukách. Kyjev podle hostitele doufá, že z Německa získá další dva americké protiraketové systémy Patriot a další německý systém Iris-T.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si na sociální síti jednání s Kelloggem pochvaloval a znovu vyjádřil připravenost setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. "Diskutovali jsme o tom, jak můžeme ovlivnit Rusy, donutit je ke skutečným jednáním a ukončit válku. Sankce, cla - vše musí zůstat na programu. Jsme připraveni k jednáním na úrovni vůdců. To je přesně formát potřebný k vyřešení klíčových otázek," napsal.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg dnes v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině. Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.
"Vyšetřovatelé zahájili čtyři trestní stíhání proti Vladimiru Bazarovovi a dalším osobám. Jsou podezřelí z přijímání úplatků organizovanou skupinou ve zvláště velkém rozsahu od zástupců komerčních organizací za pomoc při uzavírání smluv na stavební práce a za protekci," uvedlo ministerstvo vnitra podle agentury.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen v případu, který se týká zpronevěry státních peněz určených na obranu sousední Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený, gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Úřady v Kyjevě začaly v reakci na Nawrockého veto jednat s Varšavou ohledně plateb za Starlink, uvedl server Wirtualna Polska s odvoláním na informace ukrajinské televize.
"Nedokážu si představit lepší dárek pro vojska (ruského prezidenta Vladimira) Putina, než odstřihnout Ukrajinu od internetu, o čemž rozhodl prezident," napsal na síti X místopředseda polské vlády a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Doporučil šéfovi státu, aby přestal "naslepo uštědřovat rány vládě", protože tím škodí sousedovi bojujícímu o svou nezávislost a současně pomáhá Rusku. "Jedni řeknou, že je to ostuda, druzí, že je to zrada souseda!" dodal.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Prezidentovo veto ovšem také znamená, že od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhlé využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
Zelenskyj tak reagoval na výroky amerického viceprezidenta J. D. Vance, který v rozhovoru se stanicí NBC zmiňoval některé ústupky, které podle něj udělala Moskva. "Myslím si, že Rusové udělali významné ústupky prezidentovi (Donaldu)Trumpovi poprvé po třech a půl roce konfliktu," uvedl Vance. Rusko podle něj prokázalo ochotu k větší pružnosti. "Mezi tím, co uznali, je to, že Ukrajina bude mít po válce územní celistvost," uvedl americký viceprezident. Moskva podle něj také uznala, že Ukrajina bude mít po válce bezpečnostní záruky. Vance přitom poznamenal, že Spojené státy sehrají aktivní roli ve snaze, aby Ukrajina získala bezpečnostní záruky, znovu však vyloučil účast amerických vojáků.
"Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá," řekl Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Zatím nebylo stanoveno žádné datum pro jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska a je také zapotřebí upřesnit formát takových rozhovorů. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že koncem týdne bude Ukrajina o možných dalších jednáních s Ruskem jednat se zástupci Spojených států. Zelenskyj přitom zapochyboval o ochotě Moskvy k reálným ústupkům, které by pomohly ukončit válku, pokračující nyní už čtvrtým rokem.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Do české muniční iniciativy pro Ukrajinu je kromě ČR nyní zapojeno dalších 15 zemí, řekl ministr zahraničí Lipavský. Její zastavení by podle něj bylo dárkem pro Putina.
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla rozsáhlý dronový útok na města Sumy a Romny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Informují o tom zástupci úřadů v tomto regionu u hranic s Ruskem.
Šéf sumské oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov na Telegramu napsal, že ruské útoky si podle dostupných informací nevyžádaly žádné oběti na životě, informace o zraněných se upřesňují. Na zasažených místech začalo hořet a hasiči se snaží plameny uhasit. Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě drony zasáhly deset míst. Hoří obytné domy.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR oznámila dobytí vesnice Novomychajlivka v Doněcké oblasti.
Zprávy z pondělí 25. srpna
Ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně jmenoval obce Mychajlivka, Zelenyj Haj a Volodymyrivka. Ruské ministerstvo obrany jeho vyjádření nekomentovalo, naopak podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámilo dobytí vesnice Filija v Dněpropetrovské oblasti.
Pentagon už měsíce blokuje Ukrajincům použití amerických střel dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na dotaz novinářů řekl, že jeho země nyní používá k útokům na Rusko pouze zbraně domácí výroby.
Ukrajinský štáb k dnešní výměně zajatců uvedl, že se odehrála v souladu s dohodami dosaženými mezi Rusy a Ukrajinci během nedávných jednání v tureckém Istanbulu. "Zároveň bylo v rámci další - už 68. výměny - osvobozeno osm ukrajinských civilistů," uvedl štáb, podle něhož jsou mezi propuštěnými například novináři Dmytro Chyljuk a Mark Kaliuš, zdravotník Serhij Kovaljov nebo bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko. Propuštěné nyní podle štábu čeká lékařské vyšetření, léčba, rehabilitace a reintegrace do společnosti po delší izolaci v zajetí.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, počty nesdělil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Rovněž ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci informuje o návratu vojáků i civilistů.
"V současné době se ruští vojáci nacházejí na území Běloruské republiky, kde jim je poskytována nezbytná psychologická a lékařská pomoc," uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram s poznámkou, že následně vojáci zamíří do Ruska.
Jakékoliv omezení stanovené ukrajinské armádě v rámci dohody s Ruskem považuje český ministr zahraničí za nepřijatelné. Jan Lipavský to řekl v rozhovoru, který dnes uveřejnil rakouský deník Der Standard. Podle šéfa české diplomacie je armáda nejlepší bezpečnostní zárukou, kterou Ukrajina má. Účast českých vojáků v bezpečnostní misi na Ukrajině označil Lipavský za teoretickou možnost, pokud boje v zemi přestanou.
"Je čím dál jasnější, že nejlepší bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu jsou ukrajinská armáda a vůle ukrajinského lidu bránit svou zemi," uvedl Lipavský.
Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Řekl to podle agentury Reuters při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Uvedl také, že Kanada poskytne příští měsíc Kyjevu vojenskou pomoc, která bude přesahovat jednu miliardu kanadských dolarů (15 miliard Kč).
Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, uvedla dnes na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na dnešek vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské střediska pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě.
Do Kyjeva přijeli na dnešní oslavy ukrajinského Dne nezávislosti kanadský premiér Mark Carney a americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, píší agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AP udělil Kelloggovi ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.
Ukrajina si dnes připomíná Den nezávislosti, kdy 24. srpna 1991 Nejvyšší sovět Ukrajiny (parlament) vyhlásil státní nezávislost na Sovětském svazu a oficiální název země se změnil na Ukrajinskou republiku. V prosinci téhož roku akt vyhlášení nezávislosti obyvatelé v referendu potvrdili více než 90 procenty hlasů.
Ruské jednotky také pokračovaly v ostřelování ukrajinských měst. V Doněcké oblasti ve městě Kosťantynivka tak zahynul jeden člověk a několik budov bylo poškozeno, uvedl šéf vojenské oblastní správy Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy tohoto regionu, z větší části okupovaného Ruskem.
V Chersonské oblasti byl zabit další člověk a dva další lidé, z toho jedno dítě, utrpěli zranění, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula podle gubernátora Serhije Lysaka 47letá žena.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu desítkami bezpilotních letounů a balistickou raketou, uvedlo na síti Telegram ukrajinské letectvo. Ruské jednotky také dále útočily na ukrajinská města a podle místních úřadů při tom zahynuli nejméně tři lidé. Ukrajina, která se brání ruské agresi od února 2022, si dnes připomíná Den nezávislosti.
Ukrajinské letectvo sestřelilo 48 ze 72 íránských dronů Šáhed. Rusové útočili z různých míst u hranic se sousední zemí - z Kursku, Millerova nebo z přístavu Primorsko-Achtarsk.
Norsko přispěje na systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu zhruba sedmi miliardami norských korun (asi 14,5 miliardy Kč), informovala dnes norská vláda na svých internetových stránkách. Už před měsícem oznámila, že Norsko přispěje na systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjevu dodá Německo.
Rusové tvrdí, že sestřelili zhruba deset ukrajinských bezpilotních letounů nad Leningradskou oblastí u přístavu Usť-Luga. Trosky sestřelených dronů způsobily požár místního plynového terminálu, který provozuje společnost Novatek. Ta je největším ruský producentem zkapalněného zemního plynu (LNG). Gubernátor oblasti Alexandr Drozděnko na telegramu napsal, že oheň nezasáhl nádrže s palivem.
V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.
Zprávy z neděle 24. srpna
Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. Zdůraznil to dnes podle českého ministerstva zahraničí šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.
V ruské Volgogradské oblasti byli zraněni tři lidé při dronovém útoku ve městě Petrov Val, informoval tamní gubernátor Andrej Bočarov podle státní agentury TASS. Petrov Val je železniční uzel na křižovatce tratí Saratov-Volgograd a Tambov-Kamyšin, podotkla BBC.
V Kyjevě byl dnes dopoledne vyhlášen další letecký poplach kvůli ruským dronům, přičemž starosta Vitalij Kličko potvrdil nasazení protivzdušné obrany a pád jednoho dronu na ulici.
Ukrajina přišla o jednu ze stíhaček MiG-29. Pilot zahynul při nehodě během přistávacího manévru po bojovém letu, uvedla agentura DPA s odvoláním na ukrajinskou armádu. Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu 49 íránskými drony Šahed. Z nich ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nebo odklonila 36, oznámila armáda na síti Telegram. Útoky zasáhly sedm míst v Doněcké, Dněpropetrovské a Sumské oblasti.
Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.
Zprávy ze soboty 23. srpna
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters."Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta (Donalda) Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví," uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
"S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce," řekl Putin. "Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států," dodal podle agentury Reuters.
Optimismus Donalda Trumpa o rychlém ukončení války na Ukrajině naráží na chladnou reakci Moskvy. Zatímco západní spojenci jednají o bezpečnostních zárukách, podle šéfa ruské diplomacie nebudou mít tato opatření bez zapojení Ruska žádný význam. Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, jak navrhuje Západ, by se podle něj rovnalo zahraniční intervenci.
Americký prezident Donald Trump dnes zmínil možnost uvalení dalších sankcí na Rusko. Prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že "není spokojen" s žádným aspektem dosavadních mírových snah, píše agentura Reuters.
"Je tam obrovská nenávist," poznamenal Trump. "Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám," dodal.
Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko "masivní sankce", nebo tím, že nepodnikne nic a řekne "je to váš boj".
Ukrajinská armáda zveřejnila video, jak dronovým útokem ničí ruský nákladní vlak s palivovými cisternami v okupované části Záporožské oblasti. Vlak po prvním útoku vykolejil a začal hořet. To narušilo železniční spojení používané k zásobování ruských vojsk.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. "Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo," řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Šéfka unijní diplomacie také uvedla, že zatím neviděla žádné konkrétní kroky ohledně bezpečnostních záruk pro napadenou zemi. "Nejdůležitější je silná ukrajinská armáda," řekla. Zároveň upozornila na důležitost vytvoření záruk, které nebudou jen na papíře. Záleží ale na tom, jak se členové takzvané koalice ochotných rozhodnou a čím konkrétně budou schopni přispět, sdělila BBC.
EU podle Kallasové připravuje 19. sankční balíček, aby ruského prezidenta přiměla k dalším jednáním. Na ta se snaží apelovat také Trump, který volá po schůzce mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. K té ukrajinská strana svolila, ale zároveň uvedla, že Rusové se vzájemnému vyjednávání vyhýbají. Podle dnešního oznámení Kremlu se taková schůzka neplánuje.
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle jedné roty, uvedl dnes podle agentury Reuters estonský premiér Kristen Michal. Rotu obvykle tvoří 100 až 250 vojáků, ale šéf estonské vlády na tiskové konferenci se svým finským protějškem Petteri Orpem v Tallinnu neupřesnil konkrétní počet.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes prohlásil, že spojenci v alianci a Kyjev pracují na tom, aby zajistili, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou na takové úrovni, aby se Rusko už nikdy nepokusilo zemi znovu napadnout. Podílet se na nich podle něj bude Evropa a Spojené státy. "Nezbytné budou robustní bezpečnostní záruky a na jejich definování nyní pracujeme," řekl šéf NATO na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.
V Moskvě je aktuálně pouhých 11 stupňů nad nulou a podobně nízkou teplotu vykazují i emoce ruských vládních míst vůči Západu. V době summitu na Aljašce panovala v Rusku euforie, zatímco nyní si Rusové stěžují, že jim Američané a Západ stále nerozumí. Ale berou to stoicky: "Budeme holt válčit dál!" popisuje Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost takzvané koalice ochotných, která sdružuje země odhodlané pomáhat Ukrajině v boji proti ruské agresi. Řeší podle něj nejen vojenskou pomoc, ale i sankce, cenový strop na ropu či odhalování ruských vlivových operací. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před odletem na Evropské fórum v rakouském Alpbachu, kde v sobotu vystoupí v jednom z panelů a bude také jednat s několika protějšky.
Aktuálně má koalice ochotných 31 zemí. "Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO)," uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.
Připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. "Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná," podotkl šéf diplomacie.
Je to bezprecedentní situace, jaká v USA ještě nenastala - Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v pátek prohledával dům Johna Boltona, bývalého Národního bezpečnostního poradce prezidenta Donalda Trumpa. Národní bezpečností poradce je v Americe jedním z nejdůležitějších mužů a Bolton funkci zastával v letech 2018-2019. Poté se však s Trumpem rozešel ve zlém.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil podle agentury Reuters Moskvu, že chce zabránit schůzce mezi ním a Vladimirem Putinem, a vyzval k sankcím, pokud Kreml neukáže ochotu ukončit invazi.
Zelenskyj na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě uvedl, že diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu od některých států, které by podle něj měly být podobné článku 5 Severoatlantické aliance, jenž považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.
Rutte prohlásil, že spojenci NATO a Ukrajina pracují na tom, aby zajistili, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou na takové úrovni, aby se Rusko už nikdy nepokusilo zemi znovu napadnout. Podílet se na nich podle něj bude Evropa a Spojené státy. "Nezbytné budou robustní bezpečnostní záruky a na jejich definování nyní pracujeme," řekl šéf NATO.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Lavrov řekl stanici NBC News, že prezident Vladimir Putin je připraven se setkat se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, až bude připravena agenda summitu, což prý ale v tuto chvíli není.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. "Putin je připraven se setkat se Zelenským, až bude připravena agenda summitu, ale tato agenda vůbec připravena není," řekl Lavrov.
Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala členům americké zpravodajské komunity sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb označované jako Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland.
Informuje o tom web stanice CBS News s odvoláním na nejmenované představitele amerických zpravodajských služeb.
Evropští vojáci by v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku, kde přímo proti sobě stojí znepřátelené armády. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara tam Ukrajinci žádné takové vojáky ani nechtějí, protože vědí, že by se na ně nemohli spolehnout.
Shrnutí ranních zpráv:
Předchozí dění si můžete pročíst zde.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. ICC dnes rovněž podle Reuters uvedl, že zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
Milí čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu, ve kterém pro vás sledujeme dění kolem války na Ukrajině.