Reklama
Reklama

Pokud nezvládáte rozvod vy, nechtějte to po dětech. Jak jim pomoct v náročném období?

Rozvod a rozchod jsou jedny z nejvíce emocionálně vypjatých období v životě nejen rodičů, ale i jejich dětí. Jak mohou rodiče zůstat oporou pro své děti, i když se jejich vlastní svět zhroutí? Jana H. Hoffstädter a Ida Želinská napsaly knihu, která rodičům a dětem poskytne užitečné nástroje pro zvládnutí této náročné životní situace.

Rozvod rodičů a dítě
Rozvod rodičů a dítěFoto: Shutterstock
Rozvod rodičů a dítě
Rozvod rodičů a dítěFoto: Shutterstock
Daniela Straková
Daniela Straková

Kniha Dohodněme se: Příručka férového rozchodu a života po něm, která se zaměřuje na téma rozvodů a jejich dopad na děti, vznikla nejen díky osobním, ale i profesním zkušenostem autorek. Jana H. Hoffstädter, jedna z autorek, přiznává, že ji k napsání knihy vedla její vlastní zkušenost s rozvodem. „Jednou z motivací byla i moje osobní zkušenost s rozvodem,“ říká. „Zároveň jsem kolem sebe viděla mnoho lidí, kteří rozvodem nebo rozchodem procházeli. Nejvíce mě zajímaly děti a jejich prožívání, což byla další motivace  ujistit děti, že v tom nejsou samy a život ještě bude dobrý a jejich svět bezpečný, ačkoli se jim to chvílemi tak zdát nemusí.“ 

Spoluautorka Ida Želinská se zabývá tématem rozvodů a rozchodů již léta jako sociální pracovnice. V rámci své práce pomáhá lidem pochopit, co se děje v jejich osobním životě, proč se najednou jejich svět změnil a proč do jejich soukromí zasahují úředníci. Lidé se podle ní často cítí v takových momentech ztraceni a potřebují se v situaci vyznat.

Reklama

Základní chyby v komunikaci a "skládání" rozvodu tak, aby to vydrželo

Reklama

Odolejte touze "vyhrát" nad bývalým

„Rodina, všichni ti prarodiče, sestřenice, strýcové… ti všichni mohou být lidmi, kteří pomohou dětem překonat toto nanic období. Poskytnou jim bezpečí, pohodu. U nich přece všechno funguje tak jako dřív. A není potřeba mnoho slov, stačí, když jsou blízko, když děti nemusí pořád něco řešit, ale jen tak jsou spolu. Jdou na výlet, nakupovat, na procházku, vaří spolu“ vyjmenovává Želinská, ale vzápětí varuje, že tato idylka rozhodně není samozřejmostí. 

„Blízcí lidé však mohou být také semeništěm sváru, pokud si neudrží dostatečný odstup, pokud si přivlastní příběh a stanou se jakýmsi vysvětlovači toho, co se děje. To není ideální.“

Dbejte na pozitivní přístup: férovost v procesech, pravdivost v projevech a k tomu desítky drobných věcí, hledání konsenzu, neprosazování toho, kdo z vás dvou je lepší, doporučuje Želinská. „Pokud to jde, tak nebojovat – i když to je velmi lákavé, vyhrát nad tím druhým,“ doporučuje, jak se rodiče mohou vyhnout negativním důsledkům, které by si mohly na jejich dětech vybrat svou daň i v dlouhodobém horizontu. „Zůstat rodiči, vzpomenout si na všechno, co jste pro své děti chtěli. Sjednotit se v důležitých věcech, jako je výběr školy, výběr lékařů. Neztrácet se v maličkostech, jako je výběr kroužků a sportů, nehádat se o těch věcech, kde předem víte, že u toho druhého není možné dosáhnout shody, a přemýšlet, jaký kompromis byste udělali, kdybyste ještě byli spolu, nezůstávat zaseknutí na detailech. Nechat toho druhého žít jeho další život. To je celé – a je to nesmírně těžké.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama