reklama

Život s násilníkem? Končím!

Žijete s násilníkem a už nechcete teror dál snášet? Psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka vám poradí, jak od něj odejít.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Bleskově

Žijete s násilníkem a už nechcete teror dál snášet? Psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka vám poradí, jak od něj odejít.

Pokud se ptáte, "jak" odejít, nikoli "zda" odejít, pak už máte ten první, často ze všeho nejtěžší krok za sebou. Pro násilníky je totiž charakteristické, že dokáží být i zdatnými manipulátory. Nejedna objektivně týraná žena se pak trápí pochybnostmi, zda si za všechno nemůže sama.

Kdyby byla pokornější, kdyby tak neprovokovala, kdyby vyhověla, kdyby se neprotivila... Do hry často vstupuje i narušené sebevědomí ("měla bych být ráda, že se mnou vůbec je, nikdo jiný by mne nechtěl, sama bych život nezvládla, nejsem s to uživit sebe, natož děti").

Pokud se ptáte, kde se to v té nebohé ženě bere, pak si uvědomte, že život s násilníkem znamená často i značnou společenskou izolaci. Co si pak má chudák ženská o sobě myslet, když od rána do večera z partnerových úst slyší, jak je nemožná, jak by vlastně měla být vděčná, že se s ní vůbec zahazuje. Zlom mnohdy nastává až když se násilí začne obracet vůči dětem; někdy ani to ne. Takže ve chvíli, kdy se rozhodnete násilníka opustit, máte už zpola vyhráno.

Vy od něj? Raději on od vás!

Teď už zbývá vyřešit pouze otázku "jak". Nejjednodušší by bylo, kdyby partner nabyl dojmu, že neodcházíte vy od něj, ale on od vás. Nejjednodušší ano, reálné však nikoli. Jakýkoli muž, tím spíše muž násilník, odchází ze vztahu pouze a jen tehdy, když ho to táhne k nějaké jiné, případně v situaci, kdy mu partnerka dělá doslova peklo na zemi.

Násilník je však na svou oběť většinou silně fixován, sice patologicky, ale tak, že za jinou obvykle neodchází. A vůbec si už neumím představit, jak byste zrovna jemu mohla dělat peklo na zemi. Explozivnímu partnerovi není radno oznamovat, že od něj odcházíte, kdekoli v soukromí. Na veřejnosti (v kavárně, na ulici) je větší pravděpodobnost, že se okamžitě neuchýlí k nějaké zřetelné agresi.

Vyberte si veřejný prostor!

Když už se rozhodnete vztah ukončit, pak je třeba dokázat na svém rozhodnutí také patřičně trvat. Podlehnete-li totiž jeho hrozbám nebo někdy i prosbám, přestane brát vaše rozhodnutí vážně a ke stejné reakci se pak uchýlí vždy, když to s ním budete chtít skončit.

Pokud vás ohrožuje, pak byste se měla obrátit na Policii ČR a požádat, aby jej vykázala ze společného teritoria. Získáte tak minimálně 10 dní na to, abyste mohla podniknout další potřebné kroky; navíc jste pod právní ochranou.

Alespoň dočasným řešením, je přinejhorším i ústup do předem připravených pozic. Vzít to nejnutnější a uchýlit se někam, kam na vás „nedosáhne". V krajním případě třeba i do některého z azylových domů. Ze všeho nejdůležitější však je přestat se bát!

Bezdětná: Neplodnost je tabu, těžko hledáte pochopení. Měla jsem deprese i bolesti | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama