Láska na pracovišti: Jaká existují pro i proti?
“Co je v domě, není pro mě,” říkala vždycky moje máma a mně to přišlo jako dobrý nápad. Pro mnohé z nás jsou ale vztahy na pracovišti jedinou záchranou.
Vždycky jsem se pořekadla své mámy držela. Jenže když trávíte v práci většinu času a místo návštěvy útulného baru nebo koncertu s přáteli jste rádi, že se dovlečete domů, vlastně nezbývá nic jiného než si partnera hledat na jediném místě, kde nějací jsou - v práci.
Tohle rande byl mizerný nápad…
"Byla jsem naivní a taky o dost mladší, šéf byl padesátník ve skvělé kondici a já veškerý čas trávila v práci. Když mě pozval na rande, chvíli jsem přemýšlela, že je věkový skok mezi námi přece jen trochu veliký, ale nakonec jsem šla. Líbil se mi a taky jsem potřebovala vypnout. S románkem jsem se kolegům nesvěřila, je jasné proč. Škoda že jsem to neudělala, dozvěděla bych se, že několik exkolegyň se šéfem už chodilo. To, že je hrozný žárlivec, jsem proto vůbec netušila, až když mi udělal na veřejnosti scénu a vůbec mu nebylo trapné mě ponižovat i před kolegy. Po dvou měsících jsem dala výpověď, stejně jako několik žen přede mnou," napsala mi Lucie zkušenost se vztahem na pracovišti.
Pracovní lásky mají svá pro i proti
Terapeutka Debbie Willis říká, že vztahy na pracovišti nejsou nic špatného, ale je dobré, abyste spolu nedělali v jedné kanceláři, nebo aby jeden z partnerů nebyl šéf. "Při pracovním vytížení, které dnes lidé mají, jsou vztahy na pracovišti docela normálním jevem. Když se ale vztah povede a lidé se třeba vezmou nebo žijí v dlouholetém partnerství, může být trochu na obtíž, když se vídají doma a ještě v práci. Proto je dobré, když třeba dělají v jedné firmě, ale každý v jiném oddělení. Představte si například, že vám šéfuje manželka," popisuje pracovní úskalí terapeutka.
Z šéfa manželem
I to ale v některých případech může klapnout. Paní Dáša mi napsala příběh o tom, jak před třiceti lety potkala v práci svého budoucího muže. Začala mu dělat sekretářku, její maminka ale měla stejné pořekadlo jako ta moje - tedy co je v domě, není pro mě, a tak Dáša odolávala svodům pohledného muže docela dlouho. Když si ale našel přítelkyni, zjistila, že pěkně žárlí, a došlo jí, že ne vždycky se maminka musí poslouchat. Po šéfovi normálně "vyjela" a naštěstí se povedlo. Dnes jsou spolu třicet let. Potom, co se dali dohromady, jí budoucí manžel ještě pár let šéfoval a vztah prý byl bez problémů, po první mateřské ale Dáša změnila pracoviště.
Bránit lásce, nebo hodit zábrany za hlavu
"Když láska na pracovišti neklapne, můžete se těšit na pěkné dusno," varuje Debbie Willis a samozřejmě má pravdu. Určitě i vy znáte ze svého okolí takový případ. Párkrát jsem v práci podobné situace zažila a příjemné to nebylo ani pro oba zúčastněné, ale ani pro nás, kolegy, kteří museli hutnou atmosféru, leckdy mnoho týdnů, snášet. Asi je tedy dobré promyslet, jaký typ vztahu si představujete, a vysondovat, jestli je na tom váš protějšek stejně. Pokud jste si vybrala muže, který je vyhlášený tím, že z každého večírku odvádí domů jinou kolegyni, otce vašich dětí jste asi nenašla. Naopak jestli si chcete jen užít, kolega z kanceláře, který na vás už dva roky oddaně zírá, asi není tím správným pro takový nezávazný románek. Prostě stačí jen vzít rozum do hrsti a myslet na následky, pak není problém nic - ani vztah na pracovišti.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
