reklama

V manželství zůstávám jen kvůli dětem

"Poslední roky mám pocit, že mi život protéká mezi prsty. Dřív jsem se domů těšil, cítil se být potřebný, ale to už bohužel neplatí," tak začíná dopis, který nám do redakce poslal pan Ladislav. Z jeho vyprávění je zřejmé, že je nešťastný a neví si rady. Tady je jeho příběh...

Foto: Profimedia.cz

„Poslední roky mám pocit, že mi život protéká mezi prsty. Dřív jsem se domů těšil, cítil se být potřebný, ale to už bohužel neplatí," tak začíná dopis, který nám do redakce poslal pan Ladislav. Z jeho vyprávění je zřejmé, že je nešťastný a neví si rady. Tady je jeho příběh...

S Evou jsme se seznámili na vysoké, kde jsme oba studovali. Ona pověstná jiskra mezi námi sice okamžitě nepřeskočila, ale od začátku nám spolu bylo dobře. Chodili jsme do kina, na výstavy, jezdili pod stan a časem se z kamarádství vyklubala láska. Po promoci jsme se vzali a díky mým rodičům, kteří velký byt vyměnili za dva menší, jsme se necelý rok po svatbě nastěhovali do 2+kk.

Život vážně neměl chybu!

Naší touze po rodině sice už nic nebránilo, ale trvalo dva roky, než mi Eva řekla tu úžasnou novinu, že budeme tři. Život neměl chybu a Eliščin příchod na svět pro mě byl nezapomenutelný zážitek. Jako projektant jsem neměl nijak závratný plat, tak abych rodinu uživil a nemuseli jsme počítat každou korunu, bral jsem všechny fušky, které se naskytly. Když se o tři roky později narodil Honzík, vzali jsme si hypotéku a koupili domek. Zatímco Eva se věnovala dětem a domácnosti, já rodinu jistil po finanční stránce.

O rodinu se postarám sám

Kvůli hypotéce jsem po práci chodil vykládat vagony a o víkendech pomáhal na stavbě. Díky tomu jsme žili v pohodě, ale čas (a z mé strany ani síla) na výlety, kulturu, či posezení s přáteli už nebyl. A musím přiznat, že ani na sex - býval jsem utahaný a večer toužil jen po spánku. Po nějakém čase mi to manželka začala vyčítat. „Už si ani nevzpomenu, kdy naposledy jsi se mnou a s dětmi někde byl. A taky mě štve, že na mě jako na ženskou kašleš!

Kdybychom řekli mým rodičům, určitě by nám finančně pomohli a ty by ses aspoň o víkendech mohl věnovat mně a dětem." Jako vždycky jsme se pohádali. Eva dobře věděla, že od jejích, ani mých rodičů pomoc nechci, že se o svou rodinu postarám sám. „Musel bych se propadnout hanbou, kdybych si od nich vzal peníze! Já vím, že si mě v poslední době moc neužiješ, ale je to jen proto, abychom se měli dobře. Evo, buď trpělivá, jednou ti všechno vynahradím!"

Odstavili mě na druhou kolej

Eva nastoupila do práce, děcka do školy, ale to šlo celkem mimo mě. Honil jsem se jako pes, abychom se co nejdřív zbavili hypotéky, a uniklo mi, že se s manželkou odcizujeme. Dlouho jsem nevnímal, že se spolu už skoro nebavíme, nesmějeme, nemáme společné zážitky, takřka se nemilujeme. Když Elišce bylo sedmnáct a Honzovi čtrnáct, díky dědictví jsme doplatili hypotéku a já měl na rodinu konečně čas. Ale brzy jsem pochopil, že už o to nikdo nestojí. Děti mají svoje kamarády, zájmy, a pokud se jim něco povede, nebo je naopak něco trápí a chtějí poradit, svěřují se mámě.

Eva už je taky někde „jinde" - stejně jako u Elišky a Honzy neznám její přátele, nevím, po čem touží, jaké má starosti, ani to, co ji baví, udělá radost. Je mi z toho smutno a připadám si naprosto zbytečný, nepotřebný, prostě odstavený na druhou kolej. A to jen proto, že jsem pro své nejdražší dělal všechno, co bylo v mých silách, aby jim nic nechybělo. Kdykoli si s manželkou chci promluvit, odbývá mě tím, že se nic neděje, jen že ona i děti si zvykly, že se doma skoro nevyskytuji, a podle toho se zařídily. Nic mě nebaví a domů se vracím se staženým žaludkem. Dokonce jsem Evě navrhoval rozvod, ale ten ona odmítá - hlavně kvůli dětem.

A tak už se dva roky plácám v naprosto nefunkčním manželství a čekám, až Eliška s Honzou dospějí a odejdou z domova. A kam odejdu já? Ale proč bych měl z baráku, který jsem zaplatil, odejít já?! Bylo by mi líp, kdybych si našel milenku? Nebo je šance, že nám to s Evou zase začne klapat? Vážně nevím a za každý názor budu vděčný!
Ladislav, Brno

Jak to máte vy - poradíte?

  • Vaše manželství/partnerství funguje bez problémů?
  • Ne/řešíte hypotéku a napnutý rodinný rozpočet, a tudíž jste tzv. "v klidu"?
  • Znáte či máte podobné zkušenosti, prožíváte snad podobný vztah jako pan Ladislav?
  • Jak z toho ven? Jaké je podle vás nejlepší řešení? Rozvod, nebo ještě zabojovat a zkusit to?
  • Skončil váš vztah z podobných důvodů - a kdo (co) za to mohl? Vy, vaše žena/partnerka, hypotéka, peníze, děti?

Co si o tom myslíte? Zapojte se do diskuze pod článkem a podělte se o svůj názor i osobní zkušenosti!

Tento a další podobné soukromé problémy bude už tento čtvrtek řešit Dámský klub na rádiu Frekvence 1. Váš názor tak možná zazní i na vlnách tohoto rádia.

 

Dvořák může vést ČT jen pár měsíců. Policie byla psychologické divadlo, říká Rožánek | Video: Michael Rozsypal
reklama
reklama
reklama