Starosti v životě: Jak se s nimi naučit žít?
Jsou v životě chvíle, kdy se sejde několik událostí za sebou, které nás srazí na kolena. Jak se naučit znovu vstát a se vztyčenou hlavou jít kupředu?
Říká se, že "pánbůh toho člověku nadělí tolik, kolik unese". Jenže upřímně, co takovému jedinci zbývá?
Někteří rádci tvrdí, že si štěstí modelujeme sami. Jiní zase, že se nám děje to, čemu věříme. Někdo tomu říká karma, jiný zase "dodělávky" z minulých životů. Prostě každý má pro smutné, těžké a náročné chvíle, které se nám v životě dějí, své vysvětlení a pojmenování. Ať už je pravda kdekoliv, žijeme tady a teď a nevlastníme neomezené limity energie, síly, optimismu a víry. Všechno v životě je o rovnováze. Jak se utkat s těžkostmi a připravit se v těchto časech na to hezké, co musí zákonitě jednou přijít?
Těžkosti přicházejí, ať se vám to líbí, nebo ne
"Každý z nás by byl raději, kdyby tomu tak nebylo, ale je potřeba přijmout fakt, že i těžké časy jsou nevyhnutelnou součástí neustále se měnícího toku života. Těžkosti přicházejí, kdy a jak se jim to líbí, bez ohledu na to, zda si to zasloužíme, či ne. Prostě se dějí. A máme možnost bojovat nebo i tento fakt přijmout a učit se s ním fungovat. Těžkosti mohou přijít v oblastech tělesného či duševního zdraví, citové oblasti, zaměstnání, financí a vztahů na všech frontách. Samy si určují, kdo, co, jak a v jaké míře," říká koučka a lektorka v oblasti mezilidských vztahů Lucie Mucalová.
Lidská sílo, do zbroje!
Lidská síla je zázračná a to je potřeba si uvědomovat. Každý z nás má schopnost akceptovat, co se nedá změnit, zvyknout si na to a přizpůsobit se. "Učit se a žít s těžkostmi je dlouhodobý a pozvolný proces, který se však dá naučit. Můžu na tom zapracovat sám za sebe nebo vyhledám pomoc odborníka. Nejhorší je obviňovat sebe, druhé, celý svět a hledat viníky. To bohužel není cesta," dodává Lucie Mucalová.
Jak na starosti reaguji?
Nejdříve je potřeba si uvědomit, jak na těžkosti reagujete. Abychom mohli s něčím hnout, musíme vědět, co nefunguje a jak se to projevuje. Pak je možné hledat cesty, řešení. "Znehybní se vám tělo? Roztřese se vám mysl? Máte tendence k uhýbavému chování? Cítíte napětí v celém těle? Nejde vám přemýšlet? Jste jako ochromení? Jste apatičtí, zranitelní? Tyto reakce vám nepomohou, ale dokonce učiní těžkosti ještě těžšími. Proto je potřeba s nimi pracovat a nenechat se paralyzovat," vysvětluje Lucie Mucalová.
Lucie Mucalová
Terapeutka, koučka pro rodiny, děti a mezilidské vztahy. Vystudovala Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, je absolventkou ročního koučovacího výcviku a frekventantkou dlouhodobého výcviku v komunikační a strategické psychoterapii a hypnoterapii. Přednáší a publikuje témata z oblasti partnerských vztahů, výchovy dětí a osobnostního rozvoje. Více na www.koucink-vzdelavani.cz.
Nad vším máme menší kontrolu, než bychom chtěli
Cesta, jak se s těžkými událostmi v životě popasovat, je přijmout je. Jedinou věc, kterou můžeme mít pod kontrolou a kterou můžeme ovlivnit, je to, jak na danou událost reagujeme. Proto vždycky mějme na paměti, že je úplně jedno, co se nám děje. Mnohem důležitější je, jakým způsobem se k tomu postavíme. "Máme obrovskou moc, jestliže chceme. A pokud nemůžeme, nemáme síly, neváhejme vyhledat pomoc. To není ostuda, to je projev síly a odhodlání jít dále vpřed," uzavírá Lucie Mucalová.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
