reklama

Single život v různém věku: Opravdu jsou ženy divné a muži mají výhody?

Mít životního partnera dnes není nutností, bez které nepřežijeme. Jak prožíváme fakt, že jsme sami, ve dvaceti a jaké je to v padesáti? Kdy se svoboda a užívání si změní v neúnosný stres?

Foto: iStock

Kdo se ohání starými dobrými časy, kdy "ženy byly ženami a chlapi drželi slovo", proto nebyl problém si protějšek najít, by se měl opravdu podívat do historie. Vždy existovali "staré panny" a "staří mládenci", kteří se nevdali, neoženili a neměli děti. 

Někdo neměl štěstí potkat někoho, s kým by se rád usadil, jiný po tom ani netouží. Podle psychoanalytika Patricka Lemoina vnímají ženy a muži chybějícího partnera rozdílně hlavně kvůli společenskému tlaku. Jak to tedy máme v různých etapách svého života, pokud jde o partnerský život?

20-30 let: bezstarostnost

V tomhle věku prožívají svůj single status dívky a chlapci stejně. Vnímají to tak, že mají spoustu času na závazek a chtějí poznávat, cestovat, bavit se. Mládí bylo vždy časem sexuálního dospívání, dnes se prodlužuje. V západní kultuře už není po ženách vyžadována sexuální abstinence a mají možnost, stejně jako muži, randit, hledat, kdo, co a jak jim vyhovuje. Dříve si mladicky mohli užívat pouze muži, ženám byla jakákoliv nevázanost odepírána. Pokud se nějaká rozhodla těmto škatulkám vzepřít, byla pak stigmatizována. Ve věku mezi dvaceti a třiceti roky sice máme představu, že bychom s někým chtěli někdy navázat dlouhodobý vztah, a někdo si dovede představit i potomky, ale tato vidina je v daleké budoucnosti.

Po 30. roce: stres

S úderem třicátých narozenin přichází nerovnost mezi vnímáním single statusu žen a mužů. Zatímco muži mají podle všeobecného společenského úzu "ještě dost času", dámy "by si měly pospíšit". Jinak nepotkají "toho pravého", neotěhotní a skončí špatně. Co naplat, že vám třeba vyhovuje žít sama, okolí se zdáte divná. Přestože se v našich zeměpisných šířkách a v severní Americe věk rodičovství odkládá, třicáté narozeniny jsou pro řadu žen strašákem. "Říkala jsem si, že budu řešit svůj osobní život až od třiceti. Naštěstí jsem budoucího manžela potkala o rok dřív," říká dnes pětatřicetiletá Karolína. Muži mají tu výhodu, že otcovství mohou klidně odložit, nebo dokonce otevřeně prohlásit, že děti zatím nechtějí. 

Od 35 let do 45 let: druhá fáze

Pokud jste sami v tomto věku, jedná se možná o "sekundární singlovství". Máte za sebou dlouhodobý vztah, který nedopadl. V tomto čase se odehrávají rozvody a vznikají "patchworkové rodiny", tedy celky, kde noví partneři mají děti z předchozích vztahů. Tento čas je také charakteristický pro rodiče samoživitele nebo ty, kteří mají děti ve střídavé péči. Podle výzkumu webu Parship si po rozvodu nachází muži nový protějšek v průměru do roka, ženy pak do tří let. Přesto ale můžeme zaregistrovat společenské změny: v tomto věku najdete muže a ženy, kteří neměli nikdy žádný dlouhodobý vztah, dvojice, které spolu randí, ale nežijí.

Po 50. narozeninách: nároky

Většina z nás v tomhle věku nemá růžové brýle. Na miskách pomyslných vah totiž stojí náš klid, pohoda versus fakt, že si na někoho máme zvykat, starat se o něj. Podle statistik v tomto věku muži začínají žít s ženami v průměru o 10-15 let mladšími. Není ale třeba na sebe rezignovat a namlouvat si, že "sami to nějak doklepete". Toužit po citech, sdílení, intimitě a sexu je normální a přirozené i ve středním a zralém věku.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama