Psycholožka radí: Komu hrozí nevěra?
Žárlivost je temná tvář lásky. Funguje jako rakovina: postupně prorůstá láskou a pohltí vše dobré, na co narazí. Zůstanou jen pochyby a výčitky. A vůbec nezáleží na tom, jestli došlo k nevěře.
Jak se od sebe oddělit lásku, žárlivost a nevěru? To vám poradí psycholožka Michaela Kvasničková z Centra zvyšování psychické odolnosti.
Komu podle ní nevěra doopravdy hrozí? Těm, kteří svůj vztah neřeší. „Nevěra nepřichází najednou z čista jasna. Jde o věci, které jsou nevyříkané, zametené pod koberec nebo překryté každodenností a rutinou. Do vztahu je totiž potřeba stále investovat,“ radí. Podobným úhlem pohledu sledujte i příběh paní Terezy.
Užírá mě žárlivost
„Vždycky jsem byla krásná. Od šestnácti let jsem nepoznala osamělost, chlapi se mohli přerazit, aby mě pozvali na rande. Když mě požádal o ruku muž, kterého mi všechny kamarádky záviděly, brala jsem to jako samozřejmost. A bláhově jsem se domnívala, že to tak bude fungovat po celý život,“ vypráví paní Tereza.
Dnes je jí 41 let a má doma dva školáky. Nehádali byste jí víc než třicet. Ona se však ve tři ráno budí nočními můrami a muka obraznosti ji už nenechají usnout. Užírá ji žárlivost.
Muž zraje, žena stárne
„Uplynulo 15 let. Vlastně jsem je ani nevnímala plynout. Až jsem šla jednou Martina doprovodit na firemní večírek. Seděla jsem v koutě s kávou a sledovala, jak kolem mého muže nadšeně štěbetají kolegyně o deset let mladší. A já si v tu chvíli uvědomila, že mám navíc skoro šest kilo a ve tváři první vrásky. Že existuje spousta žen hezčích, mladších, zajímavějších – a že jich bude čím dál víc. Zatímco on dozrál do podoby interesantního zralého muže na ředitelském postu, ze mě se stala manželka ve středním věku, zralá tak akorát na výměnu. Alespoň tak jsem to cítila. A začala jsem nesmyslně žárlit,“ vzpomíná na přelom ve svém životě.
Od té doby jako by v Tereze něco zlomilo. Z pohodové manželky se stala klasická stíhačka. Kontrolovala manželovi mobil. Volala mu do práce pětkrát denně, jak aby se ujistila, že je opravdu ve své kanceláři. A když měl vyjet na víkendovou služební cestu, ztropila obrovskou scénu. Martin nechápal, co se s jeho krásnou, vždycky pohodovou ženou děje. Důsledek se dal čekat. Manželé se začali vzdalovat.
Vždycky bude někdo hezčí a mladší
„V dnešní době je nanejvýš důležité dobře vypadat, být hezčí, mladší - s tím je u Terezy spojena zajímavost. Jaksi opomíjí, že s manželem už něco prožili, mají spolu děti, překonávali překážky,“ konstatuje Michaela Kvasničková.
„Po čtyřicítce většinou přichází bilancování snů: Co se povedlo, jaký je smysl života, pro co žít. Koukla se Tereza na to, co všechno jí ty roky daly? Může z nich čerpat sebejistotu a sebevědomí? Nebo ji o tom, jak by měla vypadat, co nosit, jak správně vychovávat děti, informují jen lifestylové magazíny?“ ptá se psycholožka. „Past srovnávání Terezu dohnala, protože vždycky bude někdo hezčí, mladší, šikovnější, pracovitější, což zákonitě vede k frustraci a pochybám,“ dodává psycholožka. A shrnuje 4 základní přístupy, které vám umožní se žárlivosti vyhnout:
-
Důvěřovat sobě i druhému: „Pokud k tomu nemáte důvod, nepátrejte v jeho mobilu.“
-
Přestat se srovnávat: „Nikdy nebudete ve všem nej. Vaše hodnota je v jedinečnosti a společných zážitcích.“
-
Směřovat myšlenky jinam: „Spíše než pěstovat bujnou představivost tím, co dělá partner, směřujte myšlení na to, co chcete vy sami, jaké máte plány, čeho chcete dosáhnout,“ radí.
-
Otvírat doma konflikty: „Říkejte, co se vám mi líbí a nelíbí, bavte se s partnerem navzájem o tom, s čím jste či nejste spokojení.“
Jak je to u vás doma? Už dávno se podobnými pravidly řídíte? Anebo máte ještě další šikovné tipy, jak se vyrovnat se žárlivostí, tou potvorou? Podělte se o ně s ostatními čtenářkami v diskuzi pod článkem
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
