reklama

Proč umírá sexuální přitažlivost ve vztahu? Češi se o sebe neumí starat

Na začátku to byl žhavý vztah. Teď po pár letech ale máte pocit, že je sex spíš za trest. Kam se vytratila sexuální přitažlivost?

Foto: iStock

I když se mnohé od dob našich rodičů změnilo, pořád se nedá říct, že by Češi patřili mezi jedince, kteří o sebe ve středním věku dbají. Už sice není normální, aby padesátiletá žena nosila místo šatů zástěru, ale ne každý má pocit, že by i za zavřenými dveřmi svého bytu měl vypadat dobře.

"Je to zajímavé. Češi jsou v porovnání s jinými národy hezcí, ale tak nějak pořád pracují pod své možnosti," říká moje kamarádka z Austrálie Nancy a dodává: "Je jasné, že chodit doma na podpatcích není reálné, ale vždycky mě překvapí, když dorazím k někomu na návštěvu a žena, která je v práci sexy a krásná, chodí doma ve starých teplákách s dírou…"

Proti gustu žádný dišputát, říkáte si. Máte samozřejmě pravdu. Problém ale je, že pokud se nesnažíte být krásní pro partnera i po deseti nebo dvaceti letech, většinou následuje ztráta sexuální přitažlivosti a úbytek sexuální aktivity - a to často i v raném věku.

Krásná jen před oponou

Poslední dobou mi často chodí maily i od mužů. Ten následující se hezky hodil k tématu: "Četl jsem nedávno váš článek o nevěře a musím přiznat, že i já jsem několikrát nevěrný byl. Paradoxně svou ženu pořád miluju, jenže po třinácti letech společného soužití cítím, že i když mě má ráda, jako na chlapa se už na mě nedívá. Když jsme ve společnosti nebo mezi kamarády, je vždy jak ze škatulky, doma na sebe ale doslova kašle. Chápu, že chce mít pohodlí, a nečekám, že bude chodit nastrojená a nalíčená. Ale úplně cítím, jak je jí ukradené, jestli mě přitahuje. Možná je spíš ráda, že ne. Pro ni jsem parťák a kamarád, ale milenec už dávno ne. Strašně mě to štve. Cítím se špatně a občas si odskočím jinam. Vždyť je nám teprv čtyřicet a pár drobných. Už máme být na konci svého sexuálního života? A víte, co je nejhorší? Mám pocit, že kdyby na mé občasné nevěry přišla, snad by jí to ani nevadilo," napsal mi pan K., a aby to neznělo jen jako nějaké omlouvání si nevěry, v mailu také píše, že se s manželkou snažil celý problém několikrát probírat, ale ona není ochotná nic změnit. Na přímou otázku, jestli jí na sexu s ním záleží, odpověděla uhýbavě. Ovšem, jak znám ženy, na rozdíl od jejího manžela si nemyslím, že by jí jeho nevěry nevadily.

Můj dům, můj hrad

Abych byla upřímná, chápu, že lidé chtějí mít doma pohodlí. Potřebují se uvolnit po pracovním dni a stresu. Ale také si myslím, že by se měl člověk mít natolik rád, že si bude chtít připadat dobře venku i doma. Řekla bych, že hodně hraje roli příklad rodičů. Třeba ti moji byli zvyklí přijít domů z práce a převléknout se do něčeho domácího. Ale nepamatuji se, že bych viděla maminku nebo tatínka v roztrhaných teplácích nebo tři dny ve stejném triku. Tak nějak bylo zvykem vypadat "docela dobře" i doma.

A protože příklady táhnou, je jasné, že si z domova přinášíme zvyky, které pak velmi často uplatňujeme v tom novém. "Na vztahu se musí pracovat, a to i tím, že se budeme chtít přitahovat a budeme rozdmýchávat žádostivost v tom druhém. Nemusí to být nic závratného, stačí chtít pro partnera vypadat dobře. Občas ho něčím překvapit. Vybočit ze stereotypů, které často vztahům škodí. Totiž když první vlna zamilovanosti odezní, je čas začít na vztahu pracovat. A pracovat se na něm musí pořád. Pro každého je důležité něco jiného, jde o to, že bez práce není hezký vztah, po kterém většina z nás touží," říká vztahová terapeutka Kateřina Lebedová.

Pár zásad na závěr

Každý vidí ideální vztah v něčem jiném, někomu víc záleží na vzhledu, jinému na komunikaci, pro třetího je nutností co nejvíc společně stráveného času. Možná je dobré si o tom, co je to nejdůležitější právě pro vás, bez emocí promluvit a najít příjemnou střední cestu. Muži obvykle touží po ženě, která je ženou, tedy občas i doma oblékne šaty a hezky se upraví. Pro pány tvorstva je prostě důležitý pocit, že po nich partnerka pořád touží.

Ženy chtějí být samozřejmě obdivované, a to i ty, které tvrdí, že jim na tom nezáleží (ty obvykle nejvíce). Také je pro ně důležitá komunikace. Potřebují si, na rozdíl od většiny mužů, povídat - o tom, jaký byl den, kdo je naštval a kdo jim složil kompliment. Tak nějak věřím, že když se tohle všechno vybalancuje, vztah může být krásný i po mnoha letech. Moji rodiče jsou spolu třicet devět let a pořád je to pěkný vztah. Máma je upravená a ráda o tátu pečuje. Táta je pyšný, že má pořád hezkou ženu, a není pro něj problém si s ní popovídat, vyslechnout, co ji baví nebo trápí. Možná jsem naivní, ale pořád věřím na podobné pohádkové scénáře. Stačí na nich jen trochu, ale soustavně pracovat.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama