reklama

Proč muži tajně čtou weby a časopisy pro ženy?

Co tam hledají? A hledají tam vůbec něco? Je to pro ně jenom povyražení nebo by se o nás, ženách, chtěli něco dozvědět, ale ani kdyby čert na koze jezdil, by to nepřiznali?

Foto: Thinkstock

Chodily mi maily. Od čtenářů. Když jsem se v oparu nevědomosti podívala na diskuze pod článkem, který jsem napsala, psala tam většina mužů. Když jsem se ptala kolegyň z jiných ženských onlinů nebo tištěných médií, kývaly hlavou, že vědí. Došlo mi, že já nevím nic.

Udělala jsem si soukromý sociologický průzkum. Ptala jsem se svých kamarádů a známých, pár čtenářů, zeptala jsem se partnerů mých kamarádek, pověřila jsem své přítelkyně, aby se svých mužských protějšků doma zeptaly, jak oni to v této oblasti mají: Vtipné bylo zjištění, že ženy by často daly ruku do ohně za to, že jejich muž nic takového rozhodně nečte, "to se ho ani nebudu ptát." Tak jsem se zeptala sama: 

"Michale, čteš nějaké ty weby o ženách, pro ženy?"

"Jo. Občas si to přečtu. Hlavně ty diskuze pod články. To je sranda, tam už vznikají samostatné příběhy. To mě v polední pauze dost uvolní!"

Jaké jsou pro muže, kromě vzrušujících diskuzí pod články, další přiznané důvody k četbě ženských titulů? Tady jsou ty nejexponovanější.

1) "Zajímají mě recepty nebo “rád kutím a hledám inspiraci."

2) "Je třeba poznat nepřítele."

3) "Pro chlapy toho moc není, tak si přečtu aspoň tohle. Občas se tam o něčem zajímavém píše. Jinak to jsou kraviny, samozřejmě."

4) "Rád se podívám na hezký holky."

5) "Některé ty články se nás týkají. Chci se o nás něco dozvědět."

6) "... abych se přiblížil ženám. Bez toho to mezi námi fungovat nikdy nebude."

Co na cílové skupiny říkají mediální výzkumy?

"Výzkumy cílových skupin lze v českých médiích považovat za důvěryhodné, mediální výzkum má v tomto odvětví letitou tradici. Demografie čtenářů se obvykle zjišťuje pomocí dotazování, kvalita výzkumu je tak dána především dostatečně početným vzorkem respondentů. Ten spolu s kvalitou dotazování má zajistit co největší validitu výsledků. V tomto směru jsou základní mediální výzkumy v Česku kvalitní, přestože je třeba v případě dotazování vždy nutné počítat s nepřesností, která je daná výpověďmi respondentů. 

Samozřejmě, že zájem mužů/žen o určité tituly nebo  – ať už tištěné, onlinové nebo televizní – je dána primárně jejich obsahem, který se snaží čtenáře nalákat. Právě atraktivita obsahu je podle mého názoru klíčová, aby se o obsah zajímalo jedno nebo druhé pohlaví. Pokud je téma blízké i ženám – například pěkná auta, elektronika, design - není nic výjimečného, pokud se ženy o takový obsah zajímají. Můžeme to vidět například u titulů Maxim nebo Formen, kde podíl žen na čtenosti těchto časopisů překračuje 15 procent. Na druhou stranu opačným směrem je zastoupení mužů ve čtenosti magazínů pro ženy nižší, a to i u titulů, které by mohly muže zajímat. V případě časopisu Elle je zastoupení čtenářů mužů zhruba z 10 procent," říká mediální expertka Martina Vojtěchovská. 

Muži zkoumají, jaká je jejich role vůči ženám

A jaký je názor na tuto problematiku ze strany muže i ženy? "Pokud je pravda, že muži čtou ženské weby, pak zřejmě jsou to muži, které přitahuje a fascinuje ženství a chtějí se o ženách a možná i od žen něco dozvědět. Na ženských webech je zřejmě také hodně ženské síly a ta je pro muže fascinující. Tedy zřejmě mužští čtenáři ženských webů jsou fascinováni tím, co se na těchto webech děje. Zároveň si myslím, že mnoho mužů tímto způsobem opatrně objevuje svou vlastní ženskou stránku. Dnešní svět mužství a ženství je prolnut mnoha společnými tématy.

Mnoho mužů se zajímá o témata, která náležela dříve významně ženám a muži byli ti, o které se pečovalo když přišli z práce. Dnešní muži zkoumají, jaká že je ta jejich role vůči ženám dneška a možná se na ženských webech o tom chtějí něco dozvědět. Každopádně jsem si jistý tím, že muži se na webech určených pro ženy možná něco dozvědí, ale sami sebe tam nenajdou. Muž potřebuje najít sám sebe, objevit svou sílu a svou vizi, vizi která přesahuje jeho poklopec a zahrnuje právě takovou ženu, jejíž potřeby, touhy, hodnoty, prožívání a pohled na život rezonují s jeho vizí, cestou a směrem. Muž bez směru, vize, záměru a určité úrovně sebepoznání je jako kapitán lodě bez směru, kompasu, který ještě nezná svou loď," říkají Zdeněk a Šárka Weberovi, manželé, mentoři a autoři projektu justlove.cz.

Jedno je jisté. Muži nás čtou. I když se za něco tak zženštilého často většina stydí, dělají kolem toho cavyky, mrtvé brouky nebo naopak haury, že jich se nic takového netýká, pravda je zřejmě taková, že týká a někdy i dotýká. Dotýká se jejich obav, strachů i touhy po naplněném životě. Po pozornosti. Po přiblížení. Po lásce. Po ženě. Ale jinak samozřejmě víme, že si u nás na webu krátí jen polední pauzy. Koneckonců, proč ne?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama