reklama
 

Pracovala jsem s manželem v jedné kanceláři: Peklo!

"Byl to moudrý zákon, který stanovil, mezi manžely nemůže být pracovněprávní vztah - kdepak kvůli únikům na daních nebo snad osobním problémům s ostatními lidmi! Je to proto, aby se ti dva navzájem nezabili! Já bych mohla vykládat..." krčí rameny účetní Jiřina z Prahy.

Foto: Isifa/Thinkstock

"Byl to moudrý zákon, který stanovil, mezi manžely nemůže být pracovněprávní vztah - kdepak kvůli únikům na daních nebo snad osobním problémům s ostatními lidmi! Je to proto, aby se ti dva navzájem nezabili! Já bych mohla vykládat..." krčí rameny účetní Jiřina z Prahy.

Tři roky vydržela pracovat ve společné firmě s manželem. Pak se jejich vztah vyhrotil natolik, že raději odešla a začala podnikat sama. A považuje to za nejlepší rozhodnutí svého života.

Doporučujeme: Společný účet s manželem? Nikdy!

"Nejspíš nám to zachránilo manželství," přiznává. "Jen při představě, že bych do jeho firmy znovu vkročila, mi naskočí husí kůže. Daňové výhody? Sdílení zážitků? Splynutí duší? Tak s tím jděte do háje..."

Začalo to tak nevinně

Jiřiny manžel Ondra je úspěšný bytový architekt. A navíc sympatický, manuálně šikovný mužský. Se svou profesí se postavil na vlastní nohy hned po revoluci. Jiřina pracovala jako vedoucí účetní u velké zahraniční firmy s kosmetikou, takže dokázala s přehledem uživit rodinu a poskytnout manželovi prostor pro rozjezd podnikání. Neživila ho dlouho - za dva roky měl schopný výtvarník širokou klientelu a vydělával stejně jako ona. Jenže pak se zakázky nakupily a on začal nestíhat.

Doporučujeme: Žiju s ješitou. Nesmím mu nic vyčíst

"Nechtěl přibírat zaměstnance, všechno jen sám, sám, sám... Jen tak můžu ručit za kvalitu, tvrdil. A pak se zhroutil z přepracování. Nakonec to dopadlo tak, že jsem dala výpověď ve firmě, kde jsem měla slibně rozjetou kariéru, a začala mu dělat pracovní zázemí," vzpomíná Jiřina. "Několik dalších let jsme fungovali jako sehraný tým. Ondra navrhoval interiéry, já přebrala zbytek provozu. Dělala jsem všechno, od zakázek k účtům. A dařilo se nám."

Bezpohlavní kámoši

Byli jedno tělo, jedna duše, jeden mozek. Což ovšem odsoudí k tomu stát se hermafroditem: Žádné vzrušení z dobývání druhého těla, žádné napětí ve vztahu, žádné překvapení.

"Byli jsme stále spolu. Ráno jsem se vedle něj probudila, nasnídali jsme se, společně jsme pracovali, obědvali, zase pracovali, odpočívali, vlezli do postele... A pořád dokola. Věděli jsme o sobě úplně všechno: s kým jsem se přes den pohádala, co měl on k obědu, jakou poslouchá při práci muziku. Byli jsme spolu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Postupně mezi námi opadla všechna vášeň. Nebylo, na co se těšit. Už dávno jsme nebyli zamilovaný pár, spíš brácha se sestrou. Nebo ještě spíš dva bezpohlavní kámoši," popisuje Jiřina.

Viděla, jak se manžel chová při obchodním jednání. Styděla se, když příliš hrbil páteř před velkým dodavatelem nebo když na pracovním obědě použil špatný příbor. Rozčilovalo ji, jak kouká klientkám po nohách. Přiváděl ji k zuřivosti jeho nepořádek v účtech. "Nakonec jsem nenáviděla i zvuk kartáčku, kterým si v koupelně čistil zuby," usmívá se.

Co si bez tebe počnu...

Velká láska spěla k ještě větší katastrofě. V tu chvíli se Jiřina rozhodla z manželovy firmy odejít, aby zachránila manželství. Ondra zprvu nechápal - vždyť to všechno bylo tak pohodlné. Efektivní. Funkční... "To mi nemůžeš udělat, co si bez tebe počnu!" bědoval.

Ale Jiřina nepovolila. Když po pár týdnech zjistila, že čeká miminko, věci se o to víc usnadnily. Vedla účty svým známým a těšila se, že bude máma. Pak jí byla a pracovala z domova, zatímco Ondra si pronajal kancelář v nedaleké čtvrti, sekretářku na půl úvazku a později i dva kresliče. A všechno se časem srovnalo.

"Dnes už se na sebe zase odpoledne těšíme. Posedíme, povyprávíme, co bylo v práci nového, postěžujeme si, povzbudíme se, večer přitulíme. A já vím, že odejít z pohodlného závětří manželovy rodinné firmy bylo nejlepším rozhodnutím mého života," uzavírá Jiřina.

Jak jste na tom vy: také si myslíte, že pracovat s manželem je jedno velké peklo? Nebo byste to naopak považovali za terno? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Společný účet s manželem? Nikdy!

Měla jsem otce i syna, a cítím se jako coura

Je jí čtrnáct let aneb Lolitku je třeba seřezat včas

--------------------------------------------------------------------------------

Zeptejte se, jak na rodinné vztahy.

Dcera Madonny se při natáčení reklamy svlékla donaha. Klip propaguje rozmanitost | Video: Desigual
reklama
reklama
reklama