Milenec: virtuální nebo živý?
O lásce, sexu a milencích, kteří nás nedrží za ruku, píše pro Ženu.cz gynekolog a sexuolog MUDr. Zlatko Pastor.
O lásce, sexu a milencích, kteří nás nedrží za ruku, píše pro Ženu.cz gynekolog a sexuolog MUDr. Zlatko Pastor.
Před pár lety by většina lidí ani nevěděla, na co se ptáte. Jak může být milenec virtuální, neskutečný nebo imaginární? Musí být přece z masa a kostí a mít všechno, co k tomu patří. Měl by se vás dotýkat, líbat, vonět, mluvit a být cítit, když usínáte. To ale už dávno neplatí.
Do 21. století jsme vjeli na plný plyn a máme skoro vše, co si zamaneme. Sny a fantazie jsou tak blízko, že stačí jenom natáhnout ruku, kliknout na správnou ikonu nebo server a jsme ve světě našich snů. Na monitor počítače se dnešní teenageři dívají častěji než do očí svých rodičů. Ale i rodiče vnímají vlastní potomky někdy více prostřednictvím telefonů, esemesek, mailů nebo webových kamer. Že přeháním? Možná trochu, ale to je teprve začátek cesty do virtuálního nekonečna.
Internet je společníkem i kamarádem, dobrým sluhou, špatným pánem. Nikdy vás neodmítne a přes monitor vstoupíte tam, kam se vám zlíbí. Svět tak vidíte jednostranně průhledným oknem. Jak lákavé pro internetové voyuery! Jakoby neviditelná síť spojovala frustrované nešťastníky, kteří si nemají s kým povídat. Dává jim svět, kam prchají, když je nikdo nechápe a neví kudy kam. Hledají pomoc, otevírají se světu, ale také ubližují a uráží druhé. Skrytá identita dělá osla králem, oslici královnou.
Internet může být náhražkou, doplňkem nebo preferovanou sexuální aktivitou. V kyberprostoru najdete vše, o čem jste kdy snili a určitě ještě víc toho, o čem jste neměli ani sebemenší tušení. Začíná to prohlížením obrázků nebo sledováním videa. Na to ženy ale moc nejsou, preferují romantické příběhy nebo povídání na chatu s tím pravým (-vými). Ale chaty nebo maily jsou kamenem úrazu. Takový nevymazaný mail nebo záznam z ICQ či Skypu mohou druhého pěkně šokovat.
Webové seznamky jsou dnes samozřejmé skoro jako rozkrok kalhot u kolen adolescenta a divili byste se, co lidí z vašeho okolí tam stále brouzdá. Třeba i vy si po nocích na webu povídáte s tím podivným sousedem odnaproti. Mnozí nachází na síti útočiště pro své skryté vášně a úchylky. Hledají skupinu lidí, která ví, o čem jsou vaše sny, co potřebujete a co vás trýzní. Taková komunikace bývá třeba jediným ventilem pro vaše trápení. Ti neodvážnější či nejzoufalejší, kdopak ví, hledají přes webové kamery internetové milence.
Nenechte se mýlit, nedělají to jenom ti zvláštní nebo ty, na kterých je to na první pohled vidět. Představy, že ty slušné nemasturbují, jsou také scestné. Motivy pro sex na webu jsou různé. Nedostatek příležitosti, absence partnera, hypersexualita, různé úchylky, touha po změně či anonymním sexu, poruchy osobnosti, problémy v komunikaci nebo jenom prostě radost ze sexu ve všech, které máme k dispozici.
Kybersex má čtyři hlavní rysy: anonymitu, dostupnost, inspiraci a interaktivitu. Má nulová zdravotní rizika. On-line vztahy nejsou zcela plnohodnotné a také je nelze považovat za klasickou nevěru. Technické možnosti jsou dotaženy k dokonalosti. Doby, když jste se na chatu vydávali za dlouhonohou blondýnu s kódem 90-60-90 a na klávesnici přitom klikal Shrek se třemi bradami, jsou dávno za námi. Kamera ukáže, co kdo ráčí a v mžiku jste třeba uměleckým fotografem nebo gynekologem.
Už dnes existují speciální oblečky se stimulátory dovnitř či ven, aby se mohly dvojice navzájem "dotýkat" a sladit svoje prožitky. A to je teprve začátek. V 21. století se zkracují všechny možné vzdálenosti, snad kromě té jediné, skutečné blízkosti dvou lidí. Stále častěji žijeme v citovém celibátu a dotekové chudobě. Formou a prostředky se snažíme nahradit to opravdové, které bývá prostě jednoduché.
Kybersex ovládne naše století víc, něž si dnes dokážeme představit, ale pohlazení nenahradí. I když, kdopak ví? Myslíte-li si, že se vás sex na internetu netýká, jste na omylu. Pokud jste to dočetli až sem, jste přistiženi. Týká! Jinak byste se na tento článek ani nepodívali. Ale nepropadejte panice, není na tom nic špatného.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
