reklama
 

Poruchy příjmu potravy: Mentální anorexie dokáže zabít celou rodinu

Většinou se v souvislosti s poruchami příjmu potravy mluví o samotných pacientkách, ale co taková nemoc udělá s její rodinou? O tom už nikdo moc nevypráví.

Foto: Profimedia.cz

Ona nejí a oni se strachují. Hubne a oni se nervují. Hodně se křičí a ještě víc vyjednává. Jediné rodinné téma je jídlo: kolik, v kolik, proč ne tolik, proč tolik ano, aspoň kousíček, nejsi tlustá, voda není jídlo, sněz půl jablka, dáš si, prosím, půl jablka? My sníme každý půl kachny se šesti a ty si jednou kousneš do rohlíku. Slibuješ?

Tahle zvrácená pozornost k jednomu tématu se táhne měsíce, většinou roky. Nemůže to nezanechat následky. Na nikom ze zúčastněných.

Poslouchám tvůj dech

Vedlejším nechtěných efektem takové nemoci je totální sobeckost, kterou si do velké míry pacient vůbec neuvědomuje. Všichni blízcí za něj dýchají. Někdy i doslova. Anorexie a bulimie ruinuje všechny. Jen se o tom málo mluví. "Anorexie a bulimie despoticky a nemilosrdně vládnou dívce i všem okolo. Poruchy příjmu potravy jsou jako rakovina, která dokáže sžírat všechno, co bylo krásné a funkční, mnohdy sžírá celý rodinný systém.

Rodiče a blízcí si v sobě nesou obrovskou bolest, kterou se často snaží skrývat. Pro milovanou nemocnou osobu chtějí být co největší oporou. Rodiče se často bojí usnout. Bojí se, že dceři vezme anorexie dech. Mnohdy mi maminky na terapii povídají, jak chodí svou dceru každou hodinu v noci kontrolovat, jestli dýchá, jestli potají necvičí nebo nějak netrpí," vypráví psychoterapeutka pro děti a dospělé Lucie Mucalová.

Kde se stala chyba?

Bolest a zoufalství v rodině jsou někdy tak obrovské, ze začíná panovat stres a výčitky ze zoufalství, kdo vlastně ve výchově udělal větší chybu. Nemá ovšem význam hledat viníka. "Viník neexistuje. Situace je taková jaká je, hledáním viníka nikomu nepomůžeme. Naopak, je potřeba se spojit a nezapomínat žít.

Rodiče by měli mít dále chvíle pro sebe, chodit mezi přátele a vystoupit občas z kruhu domácnosti. Neustálá kontrola dívky jí stejně ze začarovaného kruhu poruch příjmu potravy nepomůže. Musí to byt ona sama, její silné rozhodnuti, ze chce s touto nemilosrdnou nemoci zatočit. Rodiče mají byt tou kotvou, průvodci na cestě ke změně. Rozhodně nemají tu hrůzu žít," říká Lucie Mucalová.

Tipy a rady pro rodiče a blízké nemocné:

  • Povídejte si s dcerou, buďte jí oporou. Pozor ovšem na neustálé debatování na téma jídlo. O jídle se chce bavit anorexie a bulimie, ne vaše dcera. Hledejte témata i mimo poruchy příjmu potravy.
  • Snažte se společně stolovat.
  • Můžete spolu trávit volný čas, ale pozor, ať to neni jen z důvodu nemoci. Pokud jste si před nemocí nebyli zcela blízko, tak ted nedělejte extrémy, ty nemusí svědčit ani jedné straně.
  • Chvalte, milujte ji a na nic si nehrejte. Opravdovost a pochopení vás může sblížit.
  • Pozor na ustupování! Dívka s poruchou příjmu potravy si může klást mnoho nových podmínek. Uvědomte si, že ji k tomu nutí pravě ona nemoc, ne vaše dcera.
  • Nepřevracejte život vaší rodiny vzhůru nohama, nenašlapujte po špičkách! Tohle přesně chce anorexie a bulimie.
  • Vyhledejte s dcerou odborníka, jděte se společně poradit. Nápomocní vám mohou být například v Centru Anabell, kde najdete profesionální podporu.
  • Rodiče,neváhejte vyhledat pomoc i vy sami. Psycholog, odborník na problematiku PPP vám může dat cenné rady, jak s vaší dcerou mluvit, jak jí pomáhat a čemu se vyvarovat. Hlavně zde můžete najít bezpečné prostředí, kde můžete nechat kus vaší bolesti.
reklama

Komerční tip

reklama