reklama
 

Bydlíme s babičkou. Brzy z toho zešílím

Do všeho mluví, o všem musí vědět, všechno zná a všemu nejlíp rozumí. Je horší než tchýně, ale nemůžu s tím nic dělat.

Foto: Isifa/Thinkstock

Manželovi před časem náhle zemřel dědeček, a tak jsme si vzali babičku k sobě. Teď mi do všeho mluví, o všem musí vědět, všechno zná a všemu nejlíp rozumí. Je tisíckrát horší než tchýně, ale nemůžu s tím nic dělat.

Původně to mělo být jen na čas. Nesla manželovu smrt velmi těžce, což samozřejmě chápu, a tak jsme ji nechtěli nechávat v bytě samotnou. Manžel má dvě sestry, a babička by teoreticky mohla i k jeho rodičům, jenomže my jako jediní bydlíme v rodinném domě, a tak se k nám pohodlně vejde.

Babička na mě navíc vždycky byla moc hodná a milá, takže mi přišlo samozřejmé vzít ji k sobě a postarat se o ni, než se dostane z nejhoršího. Jenže znáte to - můžete lidi milovat nade vše, ale může se to velmi rychle změnit, když s nimi začnete bydlet.

Bála se žít sama

A tak jsme se o babičku starali, zajišťovali jí různou zábavu, aby neměla moc času na přemýšlení a aby viděla, že ani bez dědečka život ještě nekončí. Myslím, že jí to opravdu pomohlo, za několik týdnů už byla mnohem lepší a jediné, co ji trápilo, byla představa, že se vrátí do prázdného bytu a bude celé dny sama.

Na jednu stranu ji chápu, kdo by chtěl žít sám - obzvlášť v jejím věku, kdy často potřebuje s něčím pomoct a podobně. My jí slibovali, že ji budeme se zbytkem rodiny na střídačku každý den navštěvovat. Jenže to zase spustila, že se tam bude v noci bát...

Zaplatí nám

A pak přišla se skvělým nápadem: Prodáme její byt, peníze nám ona daruje coby nájemné, a zůstane u nás. Mně se to popravdě moc nelíbilo. Nejsme na tom tak špatně, abychom museli tohle dělat kvůli penězům. A i když to babička samozřejmě nemyslela zle, v hlavě mi zněl varovný zvon, že žití s jinou generací se nevyplácí.

Obzvlášť pokud je to babička manžela a nikoli moje. Od té své bych aspoň věděla, co čekat, a tak bych si mohla dovolit jí rázněji vysvětlit, co a jak v naší domácnosti bude a nebude a jaké chování si nepřeji. Jenže k "cizí" babičce musím být slušná. 

Jednak nemám odvahu proti ní útočit a jednak znám svého manžela a vím, že by mi to měl za zlé, že by si to bral osobně a chápal by to tak, že nemám ráda jeho rodinu. Přitom já chci jen mít vlastní rodinu a starat se o ni po svém. Jenže se zdá, že je to jen můj problém.

Krok zpět není

O babiččin byt už se stará realitka, a prý bude co nevidět prodaný. Babička je šťastná, že to dobře dopadlo, je plná energie, a tak ji mám pořád za zadkem, ať už při vaření či uklízení. Dohlíží na mě, dokonce i když si chci odpočinout. Vidí že sedím v křesle a hned se přijde zeptat, jestli by se náhodou ještě nemělo vyprat, vyžehlit, utřít prach...

Přičemž sama nic z toho samozřejmě nedělá - je to přece stará paní a nemůžu po ní chtít, aby se strhala péčí o náš dům. Tak mi to alespoň vysvětlil manžel.

Všechno špatně

A mně nevadí se o ni starat, jen mi vadí, že mi do toho kecá. Všechno dělám špatně a měla bych to podle ní dělat jinak. Nedávno jsem vyžehlila a poskládala prádlo a za chvíli jsem ji našla v jejím pokoji, jak všechno rozložila a skládá znovu, protože to prostě nebylo tak, jak je ona zvyklá.

Zvláštní kapitolou je pak péče o dítě. Máme tříletého syna, a já pořád poslouchám, co by měl a neměl jíst, co by měl už dávno umět a co by naopak dělat neměl. Když ho náhodou někdy hlídá, což se stává málokdy, pak si stěžuje, jak je rozmazlený, a že to by se tedy jí s jejími dětmi nikdy nestalo. A pak jde a před večeří mu dá sladkost. Například.

Co mám dělat?

Zkrátka mě neustále kritizuje a manžel se tomu jen směje. Prý to mám brát s nadhledem a být ráda, že se babička ještě má tolik k světu.

Takže se snažím o nadhled, snažím se si nestěžovat a na kritiku nereagovat a doufám, že babičku to přestane bavit, nebo že začne svoji energii věnovat něčemu jinému, případně že ji ta energie úplně přejde.

Nečekám, že mi někdo z vás poradí, co s tím, protože zbavit se babičky nemůžu, a vlastně bych ani neměla to srdce. Jen jsem si potřebovala ulevit a postěžovat si, když mě doma manžel vůbec neposlouchá.

Čtenářka Magda

Co si o tom myslíte vy?

Jde vůbec bydlet se starší generací tak, aby vše probíhalo v klidu? Jde takovou babičku nějak přesvědčit, že nemusí mít vždy ve všem pravdu, nebo že by rady měla rozdávat až po vyžádání? Máte podobnou zkušenost? Napište nám do diskuse pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

StarDance: Jde hlavně o zábavu a popularitu, ne o tanec

Příprava na večírek: Jak konverzovat úplně s každým?

Smazala jsem účet na Facebooku: Vzal mi 4 roky života

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama