reklama
 

BLOG Ze života ženy: Proč je fajn být "dobrý sobec"

Jako vlastnost patří sobectví mezi ty špatné. Nevědomě a s dobrým úmyslem sebe pomaličku odstrkáváme na konec. Chceme přece dobře pro ostatní. Až budou spokojeni ti druzí, přijde řada na nás.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Ačkoliv padáme únavou, dál pracujeme, uklízíme, vaříme a staráme se o děti. Přijde první varování v podobě nějaké virózy. Ale protože máme zažitý vzorec "nebýt sobec", nacpeme do sebe prášky, a jedeme dál. Do doby, než se nestane něco, co nás skutečně zastaví.

V mém případě jsem sice s virózou opravdu lehla, ale hádejte, jestli jsem nechala notebook, telefon a práci ladem a opravdu ležela. Cítila jsem takovou zodpovědnost vůči druhým, že jsem ve snaze nevypadat jak lenoch, pracovala každý den. Energii jsem uměla dávat perfektně jen druhým. Sobě až když bylo uspokojeno okolí.

Skolit nás může cokoliv. Vážná nemoc nás nebo dětí, přetrvávající a stoupající nedorozumění s partnerem, vyhoření v práci. Najednou nám dojde, že takhle žít nejde nebo alespoň šťastně ne. Jenže nemůže za to ani zaměstnavatel, ani partner a děti už vůbec ne. Můžeme si za to my sami. Jen my jsme těmi, kteří mají svůj osud pevně v rukou.

Dlouho jsem chtěla být dokonalá. Ani ne tak pro ostatní, jako sama pro sebe. Full-time práce od brzkého rána, odpoledne s dcerou, doma denně aspoň trochu poklidit, dynamický sport, dobrá postava. Víkendy plné kratších i delších programů, do kterých se mi sice až tak nechtělo, ale bylo mi je blbé odvolat.

Najednou jsem kvůli ostatním vlastně neměla čas na svoji dávku energie. Naštěstí mi zazvonil budíček a já si řekla, že něco dělám špatně. První uvědomění přišlo ve chvíli, kdy mi došlo, že nemůžu změnit okolí, ani kdybych se na tisíc kousků rozkrájela. Jediné, koho mohu změnit jsem já a můj přístup.

Změnit sebe a vzorce chování nelze mávnutím proutku. Je to práce, je to cesta, která nemá konce. Není lehké přehodit si po téměř 35 letech v hlavě výhybku z "jsem tu, aby vše kolem mě bylo perfektní" na "denně pracuju na tom, aby to ve mně bylo perfektní", abych se přijala a měla ráda i s chybami.

Lenka Wernerová

Lenka Wernerová

Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy,  které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.

Zvyknout si na zcela nový vzorec, kde budu na prvním místě sebe, budu šťastná, spokojená, plná energie, kde se budu věnovala věcem, kterým chci, ne které se ode mě očekávají. A na oplátku nebudu nic očekávat od ostatních, učit se a ve finále přijímat věci tak, jak přijdou, nemít strach a pracovat na svých (ne cizích!) snech.

Je to práce, za kterou mi nikdo peníze nedá, ale je to skutečně práce k nezaplacení. Všem, kteří hledají štěstí, bych chtěla vzkázat, máte ho uvnitř sebe. Zavřete oči a hledejte ho u sebe, ne okolo sebe. Ne v šatníku, ne v kosmetické taštičce, ne u manžela v srdci, ne v šestnácti pracovní době. To vše vás samozřejmě může šťastnými dělat, ale to nevětší štěstí je ve vašem srdci a v sebelásce k vám. Tu vám totiž nikdo nikdy nevezme, i když vše kolem skončí.

reklama

Komerční tip

reklama