BLOG Fandi mámám: Každý konec je nový začátek
Spousta lidí totiž prohlašuje, že nemá rádo konce, a druzí zase říkají, že neradi začínají nové věci. Jako by konec a začátek byly něco špatného. Přitom kdybychom se na to podívali z jiného úhlu pohledu, viděli bychom, že to vlastně není pravda.
Když začínáme něco nového, je to spojeno s nejistotu. Tápeme, zažíváme nové a většinou dosud nepoznané. V průběhu času se ukáže, zda jdeme správnou cestou, a když zjistíme, že už to není pro nás, můžeme díky konci odejít. Můžeme činnost ukončit, můžeme se rozloučit s lidmi, věcmi, prací a jít dál. Neznamená to, že to z nás dělá špatné lidi, jen to znamená, že jsme se posunuli. Možná jsme vyrostli, možná jsme změnili názor a přesvědčení, možná jen přišel čas jít dál.
Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky
V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!
A stejně tak to přišlo i ke mně. Tři roky. Tak dlouho jsem byla v projektu Fandi mámám. Když jsem se k "dobrovolnicím" přidala, tápala jsem a vůbec jsem nevěděla, co mám čekat. Jen jsem věděla, že chci pomáhat maminkám samoživitelkám. Maminkám, které skončily tam, kde jsem byla já. Moje velká vize byla změnit jejich situaci, podílet se na něčem krásném, na něčem velkém.
V rámci projektu jsem dělala spoustu věcí. Starala se o blog, psala články na žena.cz, psala příběhy maminek, posílala poukázky a byla v kontaktu se skvělými lidmi, kteří mají velká srdce. Práce v tomto projektu mě naplňovala. Viděla jsem, kolik je za tím práce i starostí. Pak jsem začala ale vidět i druhou stranu a to, kolik se občas v příbězích žen skrývá bolesti, trápení, tíhy a bezpráví. Najednou se celá situace obrátila a já začala cítit tíhu lidských osudů, která mě začala stahovat dolů.
A v tu chvíli jsem si uvědomila, že je čas. Je čas jednu etapu nechat za sebou a jít dál. Toto určitě není můj poslední článek pro projekt Fandi mámám. Když se ohlédnu zpátky, vidím, kolik se toho podařilo, ale teď se chci vydat na další, jinou cestu. Je to nádherný konec a začátek zároveň. Prožijte krásné Vánoce, užijte si krásný vstup do nového Roku a mějte na paměti, že i konce se mohou oslavovat, protože znamenají nové začátky.
A moje doporučení? Holky jsou skvělý tým a stojí za to s nimi spolupracovat, pokud se chcete k projektu přidat a pomáhat, podívejte se na www.fandimamam.cz a napište, jak byste se chtěli do projektu zapojit. V případě, že byste chtěli darovat a pomáhat maminkám, udělejte to samé. Lidi, kteří za tímto projektem stojí, jsou vděční za každou pomoc, za každého dárce. A pomoc vždy k mamince doputuje. Za to dám ruku do ohně. Krásné svátky.
Text: Mirka Rösslerová
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
