reklama
 

Někdy je dobré vzdálit se jeden druhému, říká Veronika Lančaričová v rozhovoru

Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně znamená milovat? Co je láska, zda - a případně jak - se liší ženské a mužské pojetí tohoto citu? A myslíte, že se láska dá cítit na určitém místě v těle? Nad tématem jsme se zamysleli společně se dvěma inspirativními ženami, Veronikou Lančaričovou a Mirkou Papajikovou.

Mirka Papajiková
Mirka Papajiková | Foto: archiv PR

Láska je rozhodně velké téma. Zajímá a prostupuje každého, jen si toto své nastavení ne vždy plně uvědomujeme. Na to, jak se na lásku dívají, jak ji vnímají i prožívají, jsem se zeptala dvou inspirativních žen, Veroniky Lančaričové a Mirky Papajikové.

Veronika Lančaričová

Veronika Lančaričová

Veronika je autorkou projektu Boho žena, ve kterém píše o jednoduchých, leč velmi efektivních způsobech realizace ženského potenciálu. Je také publicistkou, věnuje se celému spektru ženských témat, napsala knihu Ženství jako dar a podílí se na chodu prodejny s ekologickými ženskými pomůckami. 

Co je z Vašeho pohledu láska?

Veronika: Láska jako taková je čistá esence. Silná energie.

Mirka: Láska je způsob napojení, který směřuje zájem, pozornost, energii a určuje priority. Konkrétní podoby se pak liší podle toho, zda mluvíme o sebe-lásce, lásce k dětem, rodičům, planetě, partnerovi, přírodě, ke sportu, tanci nebo třeba umění.

Jak se láska projevuje?

Veronika: Jak se říká, láska může mít mnoho podob a projevů, spíše bych řekla, že každý potřebuje lásku projevovat a zažívat jiným způsobem, aby to od partnera za lásku považoval. Výborně toto téma popisuje kniha "5 jazyků lásky" od Garyho Chapmana.

Mirka Papajiková

Mirka Papajiková

Mirka je taneční lektorkou, která skrze vědomou práci s tělem učí ostatní rozumět sobě sama. Pořádá lekce párové akrobacie a kontaktní improvizace, spoluorganizuje zážitkovou seznamku i řadu seminářů zaměřených na poznání sebe sama skrze prožitek. Je také autorkou divadelního představení Divé ženy

Mirka: Nasměřováním pozornosti. Některé věci jsou najednou důležité a jiné nám snadno sejdou ze zřetele, a tak se to může projevit klidně až změnou osobnosti. Protože čemu dáváme pozornost, to posilujeme. Proto se někdy říká, že se díky lásce stáváme lepšími lidmi.

Cítíte lásku někde konkrétně v těle?

Veronika: Ano, avšak je to různé: někdy ji cítím v hrudi, v okolí srdce. Někdy jsou to jemné záchvěvy v okolí břicha. A někdy je ten pocit tak silný, že láskou doslova překypuji a je všude kolem celého mého těla.

Mirka: V mém případě nejčastěji vychází ze středu hrudníku, ale už jsem zažila i stav, kdy rozechvívala celé tělo. Hodně to záleží na celkové citlivosti a kapacitě těla vnímat i jinak než jen hlavou.

Liší se podle Vás ženské a mužské pojetí lásky?

Veronika: Liší se nejen člověk od člověka, ale může se proměňovat i u jednoho konkrétního člověka, na základě osobního vývoje a různých zkušeností v průběhu života. Muži jsou často označováni jako ti, kterým jde pouze o sex, ale tohle bych netvrdila. I muži milují hluboce, jen se třeba mohou jejich projevy od ženských lišit, o lásce třeba tolik nemluví, o to víc ji prožívají v sobě.

Mirka: Z hlediska pojmů jde oběma o totéž, tedy o intimitu - napojení. Intimita je pro ženy o bezpečí, pocitu ochrany a podpory, možnosti svěřit se, nechat se hýčkat, opečovávat. V té nejhlubší a nejotevřenější podobě je to možnost úplně se odevzdat. Pro muže je intimitou milostné splynutí, kdy žena může zažívat pocit bezpečí a odevzdání se, a oba přitom cítí propojení, které vzájemný vztah posiluje.

Co je žárlivost a má potřebu žárlit ten, kdo miluje?

Veronika: Pokud žárlím, znamená to pro mne, že buď nevěřím partnerovi, anebo sobě. Nevnímám své kvality a jedinečnost a mám strach, že partnera ztratím. Když se u mě něco takového dostaví, obracím svou pozornost namísto vně dovnitř: uvědomuji si své kvality a zaměřuji se na to, proč by právě se mnou chtěl partner zůstat. 

Mirka: Domnívám se, že žárlivost pramení ze strachu, že o svůj protějšek přijdeme, protože někde uvnitř možná cítíme, že nejsme až tak úžasní. Žárlivost je tedy projevem zájmu a současného nedostatku jistoty - ať už té vnitřní (sebevědomí, sebedůvěra), anebo vnější (neochota partnera se vázat, vliv výchovy, společnosti).

Jak v sobě podpořit a uchovat schopnost milovat?

Veronika: Každému pomáhá něco jiného. Mohli bychom to shrnout: nebrat druhého jako samozřejmost, nezajet do kolejí všednosti, dělat si na sebe čas, povídat si, chodit na schůzky a rande i po delší době vztahu. Někdy se také jeden od druhého vzdálit, abychom se mohli těšit na společné shledání.

Mirka: Uvědomit si, že nejde o schopnost, ale přístup k životu, který můžeme rozvíjet svou otevřeností lásce - vnímat, prožívat a projevovat ji ve vzájemné harmonii sami sobě i svému okolí. Drobné laskavosti, podpora, vděčnost nebo dobrosrdečnost nám pomáhají lásku v sobě rozvíjet a rozhojňovat.

Za povznášející rozhovor děkuji Veronice Lančaričové a  Mirce Papajikové

Deset odstrašujících plastických obličejů. Přibyla i Nicole Kidmanová | Video: Aktuálně.cz

Mohlo by vás zajímat

reklama
reklama
reklama