Herečka a trojnásobná maminka Tatiana Vilhelmová si pochvaluje, že čím je starší, tím víc si mateřství užívá. Jednak proto, že bráškové jí s miminkem pilně pomáhají, ale také díky tomu, jak báječného tatínka malý Lojza má.

Přestože jsou to teprve čtyři měsíce, co se Lojzík narodil, Táňa rozhodně nezahálí. Právě dotočila film a pracuje na přípravách jubilejního, už desátého Vánočního bazaru, který s sebou nese spoustu novinek.

Jednak se letos konečně stal oficiálním občanským sdružením, zřídil transparentní konto, abyste případně měli přehled, co se s darovanými penězi děje, ale také chystají speciální gala večírek, kde bez nároku na honorář vystoupí například Gipsy.cz, Roman Holý, Tonya Graves, Dagmar Havlová, Vojtěch Dyk, Jiří Macháček či Vojta Kotek.

Celá sláva proběhne v pátek 20. prosince ve velkém sále pražské Lucerny. Získat tohle pěkné datum přitom nebylo vůbec snadné - v tenhle den měl totiž v Lucerně vystoupit Michal David, ale ve prospěch Bazaru se termínu vzdal. Samotný Vánoční bazar proběhne v Divadle Disk o týden dříve, tedy od 13. do 15. prosince.

Zkrátka není divu, že Táňa jen září. Jak a proč si svoji novou, a čím dál větší rodinu tolik užívá, se dočtete v našem rozhovoru...

V květnu jste se potřetí stala maminkou. V čem je to tentokrát jiné? 

Je to mnohem klidnější. Člověk už spoustu věcí zná, už se tolik nebojí, je starší a má zkušenosti. Také se nám narodilo klidné miminko, a kromě toho mám spoustu pomocníků. Má dva bratříčky, kteří pomáhají, rodina se zvětšuje a zvětšuje, takže je víc rukou, a také už si umím lépe naplánovat čas. Už nemusím všude být, takže nemám pocit, že mi něco utíká, protože nic neutíká. Všechno si to víc užívám.

Máte samé kluky. Nechtěla jste holčičku? 

Bylo mi to jedno, přála jsem si hlavně zdravé miminko, což se naštěstí splnilo. Ale kluky už umím, vím, co můžu očekávat a co ne. Prostě si užívám svoje chlapečky a já jsem doma jediná princezna, a to má taky svoje kouzlo.

Během těhotenství jste říkala, že si to děsně užíváte, připadáte si krásná a podobně. Myslíte, že si to ještě někdy zopakujete?

Na to se mě asi ptáte moc brzo. Neříkám ano, vůbec neříkám ne, ale teď je čas, kdy se tělo dává dohromady, nabírá síly a hlavně se věnuje Lojzovi. Takže zatím na to nejsou myšlenky a myslím, že by to byla i škoda.

Alois je krásné jméno. Kdo ho vybíral?

Má pro vás nějaký skrytý význam? Bráchové, František a Cyril, mají klasická česká jména, která mám moc ráda. Rozhodli jsme se v tom pokračovat a zároveň jsme se nechali inspirovat hercem Aloisem Švehlíkem. Jemu nikdo neřekne jinak než Lojzo a to se nám hrozně líbilo. Pak jsme ještě přišli na to, že tohle jméno má u Dyků velkou historii, pradědeček byl Alois, tak se to tak pěkně sešlo.

Jaká jste máma? 

To nevím, to nechci posuzovat.

A jaký je Vojta táta? 

Milující a veselý.

Překvapil vás v něčem?

Ne, vůbec. Naopak bych byla velmi překvapená, kdyby to tak nebylo. Ale moje těhotenství bylo vždycky tak nějak vedeno přírodou, takže jsem si vždy podvědomě vybrala muže, s nímž opravdu chci mít dítě. A o Vojtovi se ví, že ho všechny děti milujou. Kamkoli přijdeme, všechny děti si sedají k němu už jenom proto, že on umí spoustu legračních zvuků na pusu, dělá fórky, které děti zbožňujou.  Je to věčně usměvavej člověk, takže k těmu tíhnou nejen děti, ale i dospělí. Kdybych si mohla vybrat, tak já bych ho za tátu brala.

S Aňou Geislerovou letos chystáte už desátý Vánoční bazar. Podílejí se na vyřazování věcí, které půjdou do prodeje, i vaše děti?

Rozhodně. A nejen moje, ale už "znásilňujeme" i cizí děti. Kluci svým kamarádům říkají: "Hele, tohle už je blbý, to už dej na bazar." Celou tu akci milujou, pořád o ní mluví a těší se na ni.

S Aňou jste porodily v podstatě nastejno. Vyměňujete si mezi sebou zkušenosti, radíte si?

My jsme se vlastně s těma dětma ještě nesetkaly, jen jednou, úplně náhodou na benzínové pumpě. Někdo si představuje, že když jsou dvě kamarádky, musí spolu vysedávat a štěbetat, ale my takové nejsme. I v tomhle těhotenství jsme sice byly v kontaktu, ale spíš tak informačně. Mám pocit, že to celé tak uteklo, že ani nebyl čas sdělovat si dojmy.

Před týdnem jste dotočila film Miroslava Krobota Díra u Hanušovic. Jaký je jako režisér?

Jsem nadšená. Znala jsem ho z Dejvického divadla, kde jsem hrála převážně v jeho inscenacích, takže to pro mě nebyla zase taková novinka, nicméně jako režiséra za kamerou jsem ho zažila poprvé a bylo to skvělé. Je to člověk s humorem, zároveň pořád připravený, skromný a pokorný. Není to autoritativní režisér, naopak se klidně radí s ostatními. Natáčení bylo krásné už kvůli tomu, že se natáčelo v Jeseníkách, kde je nádherná příroda. Pro mě to bylo objevení těchto hor a s lidmi z vesnice jsme se za léto stali jednou velkou partou.

Jaká je postava, kterou v tom filmu hrajete?

Je hrozně komplikovaná, takže když řeknu, že je to Maruna a že je hospodská, nebude to vůbec přesné. Když řeknu, že je to svérázná žena s něžnou duší, asi nic nezkazím. Mnohem důležitější jsou však příběhy, které se v její vesnici odehrávají, a způsob, jak se tu věci řeší, a také úhel pohledu, kterým ona tohle všechno pozoruje.

Kdy se na film můžeme těšit?

Do kin by měl přijít na jaře příštího roku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Top 15 romantických filmů: Který je ten nejlepší?

Vytisková vs. Rolins, aneb která zpěvačka má lepší styl

Nový trend: Celebrity zkracují vlasy. Budete je následovat?